Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 20. 5. 2023

Archiv diskuse Historie železnic do 20. 5. 2023

autor	příspěvek
registrovaný_jk	Pondělí, 13. března 2023 - 09:13:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 212 Registrován: 8-2017	Hank 4388: například dráha Hanušovice - Moravské Staré Město To "Moravské Staré Město" byl někdy nějaký, byť přechodný oficiální název, nebo je to jen váš prostý překlad německého originálu? Mám fotku vlaku na tamním nádraží patrně těsně po 1. sv. válce, kde je na budově přechodný název "Staré Město na Moravě". Tohle by byla už třetí česká verze pojmenování města (resp. nádraží).
dědek_hank	Pondělí, 13. března 2023 - 10:33:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4393 Registrován: 7-2017	registrovaný_jk: "Hank 4388: například dráha Hanušovice - Moravské Staré Město To "Moravské Staré Město" byl někdy nějaký, byť přechodný oficiální název, nebo je to jen váš prostý překlad německého originálu? Mám fotku vlaku na tamním nádraží patrně těsně po 1. sv. válce, kde je na budově přechodný název "Staré Město na Moravě". Tohle by byla už třetí česká verze pojmenování města (resp. nádraží)." No jo, jako správný sudeťák bez přemýšlení doslova překládám úřední německý název stanice... Mám tu 6 jízdních řádů ČSD z let 1918 - 1938. Vývoj českých názvů žst je následující: 1918 - Staré Město 1921 - Staré Město na Moravě 1925, 1928, 1931, 1937 - Staré Město pod Sněžníkem Tzn., že ke změně na dnes platný název žst došlo někdy mezi lety 1922 a 1924. (Upřesní to někdo? Jízdní řády ani služební pomůcky z těch dob nemám.) Každopádně děkuji za uvedení na pravou míru. Pořád je řeč o názvu žst. Město se česky odjakživa (tj. od začátku používání úředního českého názvu v r. 1918) úředně jmenuje Staré Město, v němčině se používalo Mährisch Altstadt, ještě v 19. století ale občas jenom Altstadt. Název Altstadt je doložen už v 15. století, ještě předtím - od založení ve 2. pol. 13. století - se to místo jmenovalo Goldeck. Český název Staré Město pod Sněžníkem se občas používá i pro město, aby se odlišilo od jiných Starých Měst, ale některé prameny výslovně uvádějí, že to tak není správně.
Mcx	Pondělí, 13. března 2023 - 11:00:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2489 Registrován: 2-2006	Asi není úplně přesné uvádět... že místo se jmenovalo - pokud se jedná o dávnou historii, spíše pouze mluvit o tom, že v "něčem" bylo místo pojmenováno v roce xx jako yy podle Místopisného rejstříku obcí českého Slezska a severní Moravy např: 1325 latinsky Goldek, 1340 latinsky Golteke, 1437 latinsky Goldenek, 1480 česky Staré Město, německy 1520-1560 Aldenstadt, 1614 německy Aldtenstadt, 1616 česky Staré Město, 1633 až 1924 německy Altstadt ..... s poznámkou že někdy je v 20. století uváděno s přívlastkem .. pod Sněžníkem, tento název ale přísluší pouze žel.stanici Web: parostroj.net ostramo.parostroj.net
Mcx	Pondělí, 13. března 2023 - 11:28:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2490 Registrován: 2-2006	Tady pro zajímavost výřez z generálky německého Wehrmachtu z ledna 1944 (překreslaná československá generálka, která zase vycházela z rakouských ) a zde je pouze Altstadt (Staré Město) Altstadt se taky ve Slezsku vyskytoval v okresech Bruntál, Frýdek Místek, Karviná Web: parostroj.net ostramo.parostroj.net
registrovaný_jk	Pondělí, 13. března 2023 - 12:27:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 8-2017	Hank - v pohodě, já to neuváděl na pravou míru, mě jen zaujalo, že by někdo někdy tento český tvar oficiálně používal. Mcx - ono je toho víc, třeba ze stabilního katastru "Stadt Altstadt" (1834)...Daleko zajímavější než přívlastek "Moravský" je přívlastek "Starý" (Antiquum, poprvé 1346). Obecně se soudí, že to bylo pro rozlišení od Kolštejna, ale spíš to bude tak, že se tím označovalo ještě staré předkolonizační osídlení. Tedy vícemnéně živelně vzniklá hornická osada na cestě do Kladska. Takové naše sudetské Dawson City Když se vrátíme k železnici - zdejší grafitový revír byl ve dvacátých letech největší v Československu s roční kapacitou 1000 vagónů, nikde jsem však nenarazil třeba na snahu nějak kolejově připojit doly, resp. úpravnu v Malém Vrbně...
Mcx	Pondělí, 13. března 2023 - 12:33:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2491 Registrován: 2-2006	označení ve stabilním katastru Stadt - je to standardně přidané k názvu - status města, stejně tak Stadt Freudental .... Web: parostroj.net ostramo.parostroj.net
registrovaný_jk	Pondělí, 13. března 2023 - 12:51:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 214 Registrován: 8-2017	Mcx - ano, ale třeba v Kučovi je to bráno jako další varianta názvu. Resp. dostalo se to do úvodního soupisu variant ke všem těm různým variantám Goldeků, Altstadtů apod. Byl to jen příklad.
dědek_hank	Pondělí, 13. března 2023 - 15:10:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4394 Registrován: 7-2017	registrovaný_jk: "...zdejší grafitový revír byl ve dvacátých letech největší v Československu s roční kapacitou 1000 vagónů..." To sice jo, ale nikdy se tolik netěžilo, zřejmě nebyl odbyt. V okolí Staráku a Branné se těžilo v letech 1913 - 1926 průměrně kolem 4000 t (Starák) a 3000 t (Branná) ročně na každé z obou lokalit. V r. 1927 se obě fy, tj. Buhl a Alberti, spojily, ale čísla z dalších let už nemám. K období po r. 1945 jsem našel údaj, že v l. 1967 - 1978 se ve Velkém Vrbně a Kronfelzově vytěžilo cca 34 000 t, tj. průměrně cca 3000 t/r. Pokud jde o plánovanou vlečku, tak regionální badatel (profesí geolog, dlouholetý pracovník muzea v Šumperku a velký lokálpatriot) Zdeněk Gába uvádí, že těžířstvo Alberti jednalo o vybudování normálně rozchodné vlečky v letech 1909 - 12 s fou Orenstein & Koppel v Praze, ale proč k němu nedošlo, není mu známo. Odpověď bych asi hledal zase v odbytu: 4000 t/r z Malého Vrbna znamená v průměru 1 vagón denně, tj. zhruba ⅓ denního obratu nákladních vozů na lokálce. A když už jsme u toho, tak za zmínku asi stojí i opakované snahy staroměstských notáblů o prodloužení dráhy do slezského Seitenbergu (dne Stronie Śląskie v Polsku) v délce 16 km: Údajně už v r. 1905 existoval projekt na její prodloužení, který ale v pozdější době nikdo nikdy neviděl - zřejmě vzal za své v některých válečných událostech. Problematický by byl především vrcholový tunel pod Kladským sedlem dlouhý 2 - 2,5 km. Místní proponenti na moravské straně sice jako všichni správní furianti těch dob nadsazovali ekonomický potenciál oblasti, ale slezští Němci byli evidentně střízlivější. Po záboru pohraničí však staroměstští svou vizi znovu vzkřísili a už v prosinci 1938 poslali na ředitelství RBD Breslau společně se zástupci okolních obcí nové memorandum s požadavkem na propojení obou lokálek, následně doložené stejnému úřadu v lednu 1939 opět značně nadsazenými ekonomickými argumenty. V květnu 1939 jim direkce odpověděla, že prodloužení do Seitenbergu "není ve výhledu". Dále Gába uvádí, že ještě v r. 1943 měšťanostové neúspěšně pátrali po projektu prodloužení v Praze na ministerstvu železnic, kde měl být údajně uložen. Celé to působí dojmem, že v tomto odlehlém koutě Sudet až do neslavného konce tisícileté říše nepochopili, jaké řádově jiné starosti mají hlavouni v Breslau, natož v Berlíně...
Hajnej	Pondělí, 13. března 2023 - 15:51:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28413 Registrován: 5-2002	DH: Místní proponenti na moravské straně sice jako všichni správní furianti těch dob nadsazovali ekonomický potenciál oblasti Skoro mi přijde, že po vyškrtání slov "na moravské straně" a "těch dob" to tvrzení bude platit taky... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
M_g	Pondělí, 13. března 2023 - 15:52:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1876 Registrován: 6-2006	Spíš hlavouni viděli funkční spojení přes blízký Lichkov nebo Jeseník (a blízké Hanušovice) bez nutnosti jakýchkoliv staveb. Napojení malovrbenské vlečky u nádraží ve Staráku by taky nebylo moc elegantní, když uvážíme snahy měšťanstva pokračovat tratí ke Kladskému sedlu.
dědek_hank	Pondělí, 13. března 2023 - 16:06:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4395 Registrován: 7-2017	Hajnej: "DH: Místní proponenti na moravské straně sice jako všichni správní furianti těch dob nadsazovali ekonomický potenciál oblasti Skoro mi přijde, že po vyškrtání slov "na moravské straně" a "těch dob" to tvrzení bude platit taky... " Oni ti furianti měli i jména: V konkrétním případě šlo o rodinu Buhlovu, především o podnikatele Hermanna Buhla (1859 - 1927), majitele přádelny a barvírny lněné příze, majitele firmy držící těžařská práva na grafitovém ložisku, presidenta představenstva a.s., která vlastnila lokálku, a v neposlední řadě dlouholetého starostu (1894 - 1916) Starého Města.
registrovaný_jk	Pondělí, 13. března 2023 - 16:51:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 8-2017	DH: za info o vlečce díky. Projekt na propojení obou tratí dle mého nikdy reálně neexistoval. Furianti na obou stranách hranice využívali chiméru budoucího propojení jen jako jednu z pák na příslušné státní orgány, aby vůbec daly postavit tratě do Seitenbergu (1897) a Staráku (1905), ale dál se to nikdy nedostalo. Na kladské straně dostalo reálnější obrysy jen prodloužení tratě do Wilhemsthalu (Boleslawów), ale do toho hodila vidle Velká válka, poválečná krize a zřízení autobusové linky tamtéž. Pak jsou ještě projekty nebo spíš studie tří variant tratě na Sněžník se zubačkou nebo lanovkou v posledním úseku výchozí ze Seitenbergu nebo právě Wilhelmsthalu, ale o propojení se Starákem už ani slovo, natož projekt. Samozřejmě se nedá vyloučit, že nějaký inženýr soukromě namaloval červenou tužkou staroměstským furiantům do mapy několik čar, což mohli považovat za projekt, ale těžko říct. Celé to působí dojmem, že v tomto odlehlém koutě Sudet až do neslavného konce tisícileté říše nepochopili, jaké řádově jiné starosti mají hlavouni v Breslau, natož v Berlíně... Teď to nemám u sebe, ale existuje stížnost staroměstkých konšelů z jara 1945 do RBD Breslau ohledně zrušení nějakého spoje do Hanušovic, požadující jeho obnovení. Breslau byla v obklíčení, RBD pravděpodobně evakuováno, ale i tak jim odpověděli ve smyslu, že Říše je ve složité situaci a nic se s tím teď nedá dělat. Čili ano, nepochopili
dědek_hank	Pondělí, 13. března 2023 - 17:16:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4396 Registrován: 7-2017	registrovaný_jk: "DH: Pak jsou ještě projekty nebo spíš studie tří variant tratě na Sněžník se zubačkou..." No však o té zubačce už jsme si tady https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4325218 dopisovali předloni
dědek_hank	Pondělí, 13. března 2023 - 17:21:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4397 Registrován: 7-2017	registrovaný_jk: "...ale existuje stížnost staroměstkých konšelů z jara 1945 do RBD Breslau ohledně zrušení nějakého spoje do Hanušovic, požadující jeho obnovení." Ano, o tom Zdeněk Gába taky píše. On čerpal především ze staroměstského radničního archívu, kde se z válečných let dochovala spousta korespondence o jízdních řádech.
registrovaný_jk	Úterý, 14. března 2023 - 07:37:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 216 Registrován: 8-2017	dopisovali předloni Ano, pamatuju, tehdy jsem objevil Ameriku, dovzdělávám se, nesystematicky a jistě s mezerami Publikaci Z. Gáby jsem měl, ale půjčil jsem ji a už se nevrátila. Zbyly mlhavé vzpomínky... Teď budu možná pokračovat v objevování dalších kontinentů (ale třeba to někdo znát nebude). P. Dominas v knize o Bielethalbahn shrnuje snahy o propojení Kladska ze staroměstskem asi takhle: 1) Novinový článek landeckého starosty Birkeho z r. 1884. Smělá cimrmanovská vize stavby trati Krakov-Prudnik-Glucholazy-Jeseník-Hanušovice-StM-Landek-Krosnowic e-Dušníky-Náchod-Hradec-Praha. Pan starosta prostě chtěl dostat koleje do Landeku za každou cenu vrstevnice nevrstevnice. 2) Při už reálných snahách o stavbu tratě do Seitenbergu (počátek 90. let) paradoxně nebyla možnost propojení moc akcentována. 3) Přelom 1899/1900. Snahy Wilhelmsthalu (Boleslawowa) o prodloužení tratě. Místní se spřáhli se staroměstskýma, uděli společnou schůzi a vzniklo ostré memorandum s 50 signatáři. Nikoliv projekt. 4) 1907/1908. Prodloužení do Wilhelmsthalu získává reálné obrysy, na místě se konají pochůzky papalášů z Breslau, možná vzniká i projekt. Místní tisk už píše o trati jako o hotové věci, ovšem jen do Wilhelmsthalu, možná do Neumohrau (Nowa Morawa). O hranici ani slovo. Staroměstští se již neangažují. No a to je vše. O nějakých snahách z let 1938 až 1945 není na polské straně zmínka.
Bram	Úterý, 14. března 2023 - 07:56:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14961 Registrován: 4-2003	dědek_hank:Celé to působí dojmem, že v tomto odlehlém koutě Sudet až do neslavného konce tisícileté říše nepochopili, jaké řádově jiné starosti mají hlavouni v Breslau, natož v Berlíně... Jak v Breslau, tak i v Berlíně byli i přes válečné běsnění racionálně uvažující a místo propojení Slezských Strání a Starého Města raději postavili toto: https://mapy.cz/s/jezujocoje Bylo to po všech stránkách lepší a hlavně asi tisíckrát levnější bezúvraťové spojení Hanušovic a Kladska .
dědek_hank	Úterý, 14. března 2023 - 09:19:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4399 Registrován: 7-2017	Bram 14961: Ve Staráku tenkrát zřejmě nikoho z angažovaných ani nenapadlo, že by to propojení mohlo/mělo mít význam i (nebo dokonce hlavně) pro tranzitní dopravu. V těch dokumentech z přelomu 19. a 20. století i z roku 1939 se argumentuje výhradně místními (rozuměj podnikatelskými) zájmy, (pseudo)potřebami a (údajným) ekonomickým potenciálem. Tohle možná fungovalo v Čechách při výstavbě subvencovaných lokálek podle zákona z r. 1893, ale na Moravě byli interesenti většinou střízlivější a rozumnější než ti staroměstští; zřejmě dobře věděli, že rukapáně se zemskými penězi nebude v markrabství tak štědře otevřená jako v království - a proto je taky lokálková síť na Moravě o tolik řidší než v Čechách. Předloni už jsme to tu probírali: Kdyby k tomu propojení nakonec bylo došlo, dopadlo by nejspíš jako úseky Bernartice - Heinersdorf nebo Nisa - Vidnava.
Bram	Úterý, 14. března 2023 - 09:34:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14964 Registrován: 4-2003	dědek_hank: Ve Staráku tenkrát zřejmě nikoho z angažovaných ani nenapadlo, že by to propojení mohlo/mělo mít význam i (nebo dokonce hlavně) pro tranzitní dopravu. V těch dokumentech z přelomu 19. a 20. století i z roku 1939 se argumentuje výhradně místními (rozuměj podnikatelskými) zájmy, (pseudo)potřebami a (údajným) ekonomickým potenciálem. Tohle možná fungovalo v Čechách při výstavbě subvencovaných lokálek podle zákona z r. 1893, ale na Moravě byli interesenti většinou střízlivější a rozumnější než ti staroměstští; zřejmě dobře věděli, že rukapáně se zemskými penězi nebude v markrabství tak štědře otevřená jako v království - a proto je taky lokálková síť na Moravě o tolik řidší než v Čechách. Souhlas, jen dodávám, že mne šlo až o dobu druhoválečnou, kdy již nebyla sebemenší šance, že by se přání staroměstských mohlo realizovat. Ostatně i poněkud důležitější spojení mezi Libercem a Jelení Horou, kde dost překážela zubačka, se nepodařilo výstavbou nové trati zlepšit. Předloni už jsme to tu probírali: Kdyby k tomu propojení nakonec bylo došlo, dopadlo by nejspíš jako úseky Bernartice - Heinersdorf nebo Nisa - Vidnava. Souhlas, nejspíš by to tak i dopadlo . Jen mi tohle nějak uteklo, když se to tu kdysi probíralo. Ovšem dneska by bylo s velkou pravděpodobností přistoupeno k obnově tohoto spojení, pokud by se v dobách dávných zrealizovalo a nebylo po druhé světové válce úplně zničeno (například odstřelením či zavalením tunelu) .
Zdepa	Úterý, 14. března 2023 - 16:36:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3603 Registrován: 7-2005	Podle Panáčka bylo Staré Město od roku 1920 Staré Město na Moravě a od roku 1925 Staré Město pod Sněžníkem.
dědek_hank	Úterý, 14. března 2023 - 18:48:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4400 Registrován: 7-2017	Zdepa 3603: Děkuji.
Tratovak	Neděle, 19. března 2023 - 18:51:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3436 Registrován: 12-2007	Páni majstri, tentokrát som narazil na oriešok iného druhu a hádam opäť uspejem s prosbou o vysvetlenie vtedajších zvyklostí. Stavebné povolenie na prestavbu čelákovickej výpravnej budovy bolo vydané 4. 9. 1927. Práce boli firme zadané 24. 6. 1927. Prvý zápis v stavebnom deníku je z 15. 6. 1927, 16. 6. sa na stavbe už pracovalo. Bolo vtedy normálne, že firma začala stavať ešte predtým, než jej práce boli zadané a ešte pred tým, než bolo vydané stavebné povolenie?
Bw_Ig	Neděle, 19. března 2023 - 19:55:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 669 Registrován: 7-2012	Bylo, a to dost často. Někdy, někde, se na místě staveniště sešla úřední komise k vydání stavebního povolení a co zjistily, že stavba už probíhá a jsou postaveny už základy! Tak komise toto povolení ke stavbě vydala jako "dodatečné". Nic nového. Já to mám doložené při stavbě garáže kolejového autobusu v Jemnici, nebo remízy pro lokomotivu v Slavonicích.
drake	Neděle, 19. března 2023 - 23:31:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 762 Registrován: 7-2017	Tratovak: Občas se stalo, že se bez jediného povolení nebo žádosti postavily celé budovy nebo dokonce vlečky.
Tratovak	Pondělí, 20. března 2023 - 06:13:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3437 Registrován: 12-2007	Hm, takže nad vetou "Stavební lhůta nebyla smlouvou stanovena" sa človek už ani nemusí pozastavovať? Každopádne ďakujem
Hungry_bear	Pondělí, 20. března 2023 - 18:25:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2781 Registrován: 1-2006	To byly ty pradávné doby, kdy i na našem území byly smlouvy uzavírány podáním ruky (a poté dodržovány i bez armády právníků) Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
Zdepa	Pondělí, 20. března 2023 - 20:13:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3613 Registrován: 7-2005	a pak přišla komise civilní správy řešící politickou pochůzku, kdy měla vydat stavební povolení a z jedné vody zvládla i kolaudaci stavby ..... pokud byla železniční stavba jen na pozemku dráhy, tak to často civilní správa dokázala "odmávat" i na dálku...
Sants	Sobota, 25. března 2023 - 14:59:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1614 Registrován: 5-2002	Děkuji za odpovědi na moji otázku stran vozových zásilek v prostředí velkého množství soukromých drah. Jen abych se ujistil, že tomu správně rozumím: když pošlu vozovou zásilku například z Brandýsa nad Labem do Orlové, tak mi v Brandýse přistaví k nakládce vůz ÖLEG a ten pak bude putovat přes ÖNWB, StEG a KFNB až na KsOd? Nebo mi vozová sdělí, že nejsou uzavřené potřebné smlouvy a takovou vozovou zásilku podat nelze a musím to zadat nějakému speditérovi, který to někde vhodně přeloží z vozu na vůz? Díky...
drake	Sobota, 25. března 2023 - 21:41:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 768 Registrován: 7-2017	Sants: První možnost je správně. Jenom to nemusel být vůz ÖLEG, ale třeba StEG, protože lokálky měly v připojovacích smlouvách paragrafy o využívání vozů tratí do nichž byly zaústěné. Taky do volby vozu promlouvaly parametry vozu a tratí po kterých se jelo - např. maximální rozvor. Lokálky nemusely mít správný vůz. Taky to mohl být vůz KsOd, protože podle podmínek pro nakládaní s vozy mohl být vůz naložen za splnění určitých podmínek i po cestě zpátky. Takže pokud v okolí nějaký byl, bylo to možné.
J.M.	Neděle, 26. března 2023 - 09:42:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2155 Registrován: 12-2020	Jestlipak by bylo možné tu vozovou zásilku z Brandýsa so Orlové podat i dnes, když Orlová leží na OKD síti?
Vagonet	Čtvrtek, 30. března 2023 - 11:45:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 811 Registrován: 7-2017	Blíževedly 1x včera & dnes. Tohle už snad patří do historie:
Petr165	Čtvrtek, 30. března 2023 - 20:19:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1949 Registrován: 7-2009	Vagonet Energetická krize je znát, Břízky jsou TOP
dědek_hank	Středa, 05. dubna 2023 - 18:41:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4448 Registrován: 7-2017	Už se to tu řešilo - a nedořešilo - před lety: Víte někdo, kdy byla na Ramzové zrušena výhybna? Poslední podklad, kde je spolehlivě zachycena druhá kolej, mám z r. 1914. Ale už v sešitových JŘ ČSD počínaje rokem 1919 se Ramzová uvádí jenom jako zastávka. Nicméně v r. 2016 se ve zdejší diskusi objevila údajná (a nedoložená) vzpomínka pamětníka, že 2. kolej na Ramzové byla zrušena až v r. 1965 při celkové obnově ramzovské trati.
McBain	Čtvrtek, 06. dubna 2023 - 09:42:15
Administrátor Číslo příspěvku: 27191 Registrován: 5-2002	1946 1956 1964 Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Tratovak	Pátek, 07. dubna 2023 - 18:38:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3441 Registrován: 12-2007	K diskusii o prechode vozňov medzi dráhami:
J.M.	Pátek, 07. dubna 2023 - 20:15:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2244 Registrován: 12-2020	Ta Tuhaň to je zajímavé. Ležela původně na vlečce BD/StEG. Vlečka Vinařice - Tuhaň zestátněna asi 1910 a BD 1923. ČSD vznikly 1918, takže by ta nálepka mohla být použitelná jen v období 1918 - 1922.
Petr165	Pátek, 07. dubna 2023 - 20:43:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1961 Registrován: 7-2009	Tratovak Super, aneb druhotné využití neplatných nálepek. Podobnou sbírku "prošlých" tiskopisů vlastním i já J.M. Nálepky a další drážní tiskopisy měly většinou vyznačen rok tisku. Tak W.21 by mohla být zkratka příslušné tiskárny a rok 1921.
J.M.	Pátek, 07. dubna 2023 - 21:38:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2245 Registrován: 12-2020	Taky mě to napadlo, rok 1921 by odpovídal.
Sants	Sobota, 08. dubna 2023 - 18:14:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1622 Registrován: 5-2002	Vida, takže v zásadě úplně stejné přechodky, jako v mezinárodní přepravě. Díky.
Joe	Neděle, 09. dubna 2023 - 23:56:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1252 Registrován: 10-2007	NOVÁ KNIHA: PAMĚTNÍ DESKY JIHOMORAVSKÝCH ŽELEZNIČÁŘŮ www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
McBain	Úterý, 11. dubna 2023 - 09:58:05
Administrátor Číslo příspěvku: 27194 Registrován: 5-2002	Tratovak: "K diskusii o prechode vozňov medzi dráhami: " Mimochodem velmi pěkná ukázka dobového psaní velkých a malých písmen v českém textu. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Radar007	Středa, 19. dubna 2023 - 18:30:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 711 Registrován: 7-2010	Zdravím, na kterých nádražích na ČSD, mohly být prosím, v 30 tých letech 20 století betonové zastřešení nástupišť ? www.veselidepo.cz
McBain	Čtvrtek, 20. dubna 2023 - 10:17:09
Administrátor Číslo příspěvku: 27199 Registrován: 5-2002	Radar007: "Zdravím, na kterých nádražích na ČSD, mohly být prosím, v 30 tých letech 20 století betonové zastřešení nástupišť ?" Skoro určitě nikde. Předpokládám, že jsou myšlena ostrovní nástupiště? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Cernosickej	Čtvrtek, 20. dubna 2023 - 10:53:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 9-2012	Radar007: "30 tých letech 20 století betonové zastřešení nástupišť ?" Možná v Chebu? viz obr. 15 (Příspěvek byl editován uživatelem Cernosickej.)
K._A._F.	Čtvrtek, 20. dubna 2023 - 13:30:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 959 Registrován: 5-2013	Betonové přístřešky v Chebu jsou i v Eisenbahnen im Sudetenland (fotka a řez nástupištěm) a jejich před/po stav po náletu tady.
McBain	Pátek, 21. dubna 2023 - 13:25:18
Administrátor Číslo příspěvku: 27203 Registrován: 5-2002	A jo, Cheb. By mě zajímalo kdo a kdy to tam postavil. Protože mi to nepřijde moc typické ani pro DR, o ČSD těch dob nemluvě. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Mořepetr	Pátek, 21. dubna 2023 - 14:21:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8039 Registrován: 3-2006	Ano Cheb, postavený pro Bavorské dráhy odkaz Tam byla ale nějaká mezinárodní dohoda ohledně vlastnictví nádraží, takže to vlastně ČSD nevlastnilo, určitě někdo upřesní.
Jan_perner	Pátek, 21. dubna 2023 - 20:08:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 333 Registrován: 10-2002	Mořepetr: "Ano Cheb, postavený pro Bavorské dráhy odkaz Tam byla ale nějaká mezinárodní dohoda ohledně vlastnictví nádraží, takže to vlastně ČSD nevlastnilo, určitě někdo upřesní." Ona ohledně toho nádraží byla hlavně dohoda mezi Bavorskem a Saskem, protože tam končily tratě bavorské i saské, z čehož pak bylo říšské nádraží. Na naší straně byla zas dohoda mezi kkStB (původně KFJB) a BEB. A obě výše uvedené skupiny pak měly nějakou dohodu mezi sebou. Budova osobního nádraží byla primárně bavorsko-saská, později říšská. Rakouské dráhy měly jinak svoje kolejiště a provozní budovy (včetně výtopen) dále od budovy přes hlavní kolejiště. Říšská výtopna byla poblíž dnešního Kauflandu. Ale ze kdy jsou ta nástupiště, nevím. Ceterum autem censeo Russiam esse delandam
drake	Pátek, 21. dubna 2023 - 20:38:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 776 Registrován: 7-2017	Dohoda v Chebu byla jednoduchá, každá z šesti zaústěných společností platila šestinu, což po zestátnění všech zůčastněných znamenalo 1/3 pro ČSD a 2/3 pro DRG. Někdy po roce 1930 došlo k dohodě, že nádraží postupně přejde do českých rukou, ale to se do války nestihlo a po válce už to bylo zařízené.
Radar007	Sobota, 22. dubna 2023 - 09:34:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 713 Registrován: 7-2010	Pánové, děkuji Všem za komentáře a tady je foto, které mě donutilo se ptát. www.veselidepo.cz
Ahmad_Šáh_Masúd	Sobota, 22. dubna 2023 - 10:15:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4006 Registrován: 6-2019	Skoro určitě nikde. [nene] Předpokládám, že jsou myšlena ostrovní nástupiště? Určitě v Chebu. Krom výše zmíněných fotografií mám minimálně ještě jednu, focenou ze schrindingskoplzeňského zhlaví, s vozy, mechanikou i zastřešením nástupišť. Dával jsem to kdysi do KV diskuze, ale tam to v archivech už asi nebude aktivní. Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Petr_Šimral	Sobota, 22. dubna 2023 - 20:27:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12343 Registrován: 5-2002	Potvrzuji. Vlastním knihu "Die Voigtländische Staatseisenbahn" od autorů Gordon Parzyk a Wilfried Rettig vydaná pravděpodobně v roce 1991 v Plavně. V ní byl vložený plánek Chebu pravděpodobně z meziválečného období (není tam žádná datace) v měřítku 1:1000 a betonové vlašťovky tam jsou na nástupištích naznačeny. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Kejml	Sobota, 29. dubna 2023 - 10:14:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 6-2005	Snažím se udělat si přehled vývoje rozdělení drah na "hlavní" a "vedlejší", resp. "místní". Přitom jsem narazil také na kategorii "dráhy místní s provozem hlavních drah". Setkal se s tím někdo, nebo měl by někdo nějakou definici? Pak je taky otázka, jestli kategorie hlavní/vedlejší kopírovaly vždy ono známé rozdělení podle občanského JŘ na "rychlíkové a nerychlíkové". Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
Bw_Ig	Sobota, 29. dubna 2023 - 10:31:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 674 Registrován: 7-2012	Pane kolego, tento pojem je mě též znám a to nejen u ČSD ale i u kkStB a přechozích společnostech. Především tato "místní dráha" měla podstatně únosnější svršek, tedy na 13,00 až 14,50 tun a povolenou tratovou rychlost místo obvyklých 25 km/h na 35 i na 40 km/h. Tedy aby na ni mohly přecházet lokomotivy a vozy z hlavní tratě. Někdy úpravy této místní dráhy na trat hlavní byly proveden až s postupem doby, kdy byla nutnost po této spojovací místní dráze provážet vlaky z hlavní dráhy. Další drobný technický detail byl v souvislosti s rychlostí a to použití automatické sací brzdy, místo obvyklé jednoduché sací brzdy. Tedy na tuto místní dráhu měly povolený přechod i soupravy z hlavní tratě, tudíž i lokomotivy místní dráhy (pokud tahaly tyto velké soupravy) musely být vystrojeny automatickou sací brzdou (nebo s přestavovačem u brzdiče 35/I nebo 45/I). Mohu uvést konkrétní případ místní dráhy s provozem hlavní dráhy, kde společnost BNB za tyto dráhy považovala spojovací dráhy (stavěné dle koncese jako místní dráhy) Rumburk - Šluknov - Mikulášovice - Dolní Poustevna - Sebnitz, Svor - Cvikov - Jablonné. To jen moje drobná poznámka. Další údaje doplní další komentující.
dědek_hank	Sobota, 29. dubna 2023 - 11:18:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4495 Registrován: 7-2017	Podmínku únosnosti 14 t na nápravu splňovaly od samého začátku např. místní tratě Počerady - Vrskmaň (frekventované přepravy uhlí a řepy vyžadovaly nasazení lok. řady 73 -> 414.0) nebo Rakovník - Bečov (tam si ji vymohl vojenský erár).
Joe	Neděle, 07. května 2023 - 12:37:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1264 Registrován: 10-2007	V sobotu 27. 5. se koná v Brně druhý ročník Výročí staré Tišnovky (komentovaná procházka po části trasy + překvapení v parku Tišnovka + křest druhého dílu knihy). Podrobnosti na plakátu nebo FB. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
dědek_hank	Sobota, 13. května 2023 - 11:27:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4516 Registrován: 7-2017	Polská továrna Autosan v Sanoku už skoro 80 let vyrábí jenom silniční vozidla, ale do r. 1944 to byla i vagónka. Na jejích stránkách je i řada pěkných historických fotografií a výkresů železničních vozidel. Nakoukněte sem http://autosan.cba.pl/historia/historia.html pod odkazy z let 1901 - 1944.
Ross	Sobota, 20. května 2023 - 07:40:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2385 Registrován: 10-2005	Objevil jsem diplomovou práci na téma rozvoj železnic. Autor této práce vytvořil zcela unikátní mapu, kde se zobrazují tratě dle roku výstavby. A dokonce lze mapu i přiblížit, takže je krásně vidět kudy vedla jaká dráha městy. Možná to dávno znáte, já to objevil teprve včera. Vývoj železniční sítě Punk's not dead!
dědek_hank	Sobota, 20. května 2023 - 08:34:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4523 Registrován: 7-2017	Ross 2385: Jsou tam i drobné chyby, např. chybí úsek ÖNWB Okříšky - Jihlava vybudovaný v r. 1871 a mezera je vyplněna až tratí Brno - Jihlava z r. 1886.
Hungry_bear	Sobota, 20. května 2023 - 09:25:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2847 Registrován: 1-2006	Chyb je tam povícero - elektrifikovaná trať Kralupy - Neratovice - Všetaty, dráty z Prahy do Ústí v roce 1964, ... (Příspěvek byl editován uživatelem Hungry_bear.) Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
Joe	Sobota, 20. května 2023 - 17:41:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1267 Registrován: 10-2007	Autor píše: Z důvodu neexistence veřejně dostupné prostorové databáze českých železničních tratí se sledovanými atributy... Aha, takže databázi Pavla Sekery si nevygooglil. Tomu se říká "znovuvynalézání kola". www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu