Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 04. 6. 2023

Archiv diskuse Historie železnic do 04. 6. 2023

autor	příspěvek
dědek_hank	Sobota, 20. května 2023 - 21:06:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4527 Registrován: 7-2017	Joe: "Autor píše: Z důvodu neexistence veřejně dostupné prostorové databáze českých železničních tratí se sledovanými atributy... Aha, takže databázi Pavla Sekery si nevygooglil. Tomu se říká "znovuvynalézání kola"." A to má být diplomka... Jak asi vypadala rešerše zdrojů? A co na to jeho konzultant?
Joe	Sobota, 20. května 2023 - 22:03:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1268 Registrován: 10-2007	dědek_hank: "Jak asi vypadala rešerše zdrojů? A co na to jeho konzultant?" Těžko říct. Diplomka je datovaná 3. 5. 2023, takže zatím ještě není online (tím myslím na oficiálním webu UPOL včetně posudků vedoucího a oponenta). www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
BmbČ	Sobota, 20. května 2023 - 23:51:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9158 Registrován: 1-2007	Oceňuju zajímavý počin. U mapy železniční sítě max. zoom škodí, odhaluje nepřesnosti zákresu. Ne všechny tratě jdou dnes přesně stejnou trasou jako v době jejich otevření. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Cernosickej	Neděle, 21. května 2023 - 21:08:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 101 Registrován: 9-2012	Jeden informační panel z chebského nádraží.
Petr165	Neděle, 21. května 2023 - 21:54:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2005 Registrován: 7-2009	Zčernošic Mein Gott
původní.gp	Neděle, 21. května 2023 - 21:59:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1220 Registrován: 11-2021	DH: databáze PS je sice veřejně dostupná, ale má děsně nešikovný copyright a běží v Accessu07, bez instalace se ani nedá zjistit, odkud PS čerpal. Podle všeho není prostorová. V takovém případě jde o znovuvynalézání kola, jen když to předchozí bylo hranaté.
dědek_hank	Neděle, 21. května 2023 - 23:22:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4528 Registrován: 7-2017	původní.gp: "DH: databáze PS je sice veřejně dostupná, ale má děsně nešikovný copyright a běží v Accessu07, bez instalace se ani nedá zjistit, odkud PS čerpal. Podle všeho není prostorová. V takovém případě jde o znovuvynalézání kola, jen když to předchozí bylo hranaté." OK, ale tohle všechno měl zpracovatel diplomky vědět a ve své práci se o tom mohl přinejmenším zmínit, i kdyby to třeba z technických důvodů nepoužil... Na diplomku by snad měly být podstatně vyšší nároky než na naše nezávazné plkání ve zdejší diskusi.
Hajnej	Pondělí, 22. května 2023 - 10:18:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28796 Registrován: 5-2002	DH: ve své práci se o tom mohl přinejmenším zmínit, i kdyby to třeba z technických důvodů nepoužil A neskrývá se něco podobného pod tím "se sledovanými atributy"...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
464.201	Úterý, 23. května 2023 - 16:12:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 6-2021	Zdravím všechny, měl by někdo upřesnění, kdy došlo k nehodě lokomotivy 475.1103 v žst. Margecany. Snad jaro 1968? Díky za jakékoliv informace
Joe	Úterý, 23. května 2023 - 16:41:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1269 Registrován: 10-2007	Literatura nehodu nezmiňuje? www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
464.201	Středa, 24. května 2023 - 08:10:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 6-2021	Joe: to bohužel nevím, neb tuto edici nevlastním
Radar007	Středa, 24. května 2023 - 14:58:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 724 Registrován: 7-2010	464.201: A srazila se čelně s E499.0 ? www.veselidepo.cz
464.201	Středa, 24. května 2023 - 18:56:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 6-2021	Ano, s E 499.076
Vámos	Čtvrtek, 25. května 2023 - 08:58:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6212 Registrován: 6-2002	Ještě k tomu Chebu. Našel jsem tuhle fotky z 1914, kde ta nástupiště vypadají docela čerstvě Ale to co mě hlavně zaujalo, jsou ta návěstidla. Podle tvaru ramen vypadají asi sasky, ale úplně mi není jasné co a jak se na nich návěstidlo. Navíc je vidět, že to s 3 rameny pro každý směr stojí v roce 1935 jinde než 1914. Na kolorované pohlednici je zvednuté jedno horní rameno, na fotce z knihy Chebská křídla naopak dvě spodní. Podle umístění to vypadá, jak když návěstidla plnila funkci nějakých vložených nebo cestových. Ví o tom někdo něco? Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vámos	Čtvrtek, 25. května 2023 - 09:00:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6213 Registrován: 6-2002	A když už jsem u té knihy Chebská křídla, tak jsou tam taky 2 letecké snímky nádraží z doby mezi válkami. Je tam vidět celková situace těch zastřešených peronů a taky krásně říšská (skoro)půlkruhová rotunda Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vámos	Čtvrtek, 25. května 2023 - 09:19:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6214 Registrován: 6-2002	To havarované letadlo v roce 1924 je přibližně tady, pohled k severozápadu. Budovy v pozadí podle mě částečně stojí, i když dost změněné a úplně vpravo je kus té velké rotundy. Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Radar007	Čtvrtek, 25. května 2023 - 09:33:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 726 Registrován: 7-2010	464.201: Může to být toto ? www.veselidepo.cz
drake	Čtvrtek, 25. května 2023 - 15:27:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 788 Registrován: 7-2017	Vámos: Nevím v jaké funkci tam byly v dobách na fotografiích, ale zřízeny byly jako krycí v době formování stanice 1869-1871 podle plánů ředitelství Saských státních drah. Původně jsou to krycí návěstidla "Stations-Deckungs-Signal" a jednalo se jen o optické signály, které kryly zhlaví. Pro každou stranu byl několik návěstidel - před zhlavím, na konci nástupišť a snad u budovy. Každý pár na sloupu byl určený pro jednu společnost, původně byly jižním zhlaví jen dva páry (KBayStB a Ostbahn), na severu byly odpočátku tři (shora bavorský, saský a buštehradský). S vodorovnou polohou bylo spojeno v noci červené světlo, šikmá se zelenou (až do roku 1945 je to německá stanice !).
Petr_barchánek	Čtvrtek, 25. května 2023 - 15:48:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1531 Registrován: 5-2002	Joe: Ne, tato nehoda tam popsaná není. From station to station, back to Düsseldorf City Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express
pilot.pirx	Pátek, 26. května 2023 - 15:03:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 527 Registrován: 2-2018	(až do roku 1945 je to německá stanice !). Ne. Od 1. 10. 1937 do 30. 9. 38 (do odstoupení pohraničí) byla ve správě ČSD hlavní budova, "elektroenergetika", převážná část dopravní služby, služba vrátných a další. Část kolejiště, včetně nástupišť, byla říšských drah. Zdroj - staniční kronika.
Vámos	Pátek, 26. května 2023 - 15:12:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6215 Registrován: 6-2002	drake (788): Dík. Našel jsem na netu Signal-Ordnung für die Königlich Sächsische Staatseisenbahnen snad z roku 1876. Kromě vjezdových (Signale am Abschlußtelegraphen-Sperrsignal) jsou tam i nějaké "Signale am Perrontelegraphen", což by mohlo být něco takového. Ale úplně jasné mi to není. Nějaké další podrobnosti by k tomu někde nebyly? Ale jak je tam vidět, tehdy v Sasku platily stejné barvy jako u nás - červená/zelená/bílá a ta zelená tady asi původně byla jako u nás na vzdálenostních návěstidlech - povolující jízdu (vjezd). V Bavorsku snad platily tyhle barvy až do roku 1922 (sjednocení v rámci Reichsbahn). Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
drake	Pátek, 26. května 2023 - 18:23:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 789 Registrován: 7-2017	pilot.pirx: Podle smlouvy ze začátku 30. let to mělo být provedeno postupně během několika let. Ale kromě pár kroků, které popisujete, ke kompletnímu předání nestihlo dojít. V lepším případě můžeme říct, že od října 1937 nebyla čistě německá, ale česká ještě nebyla. Vámos: Nevím, detaily jsem k tomu neviděl. Ale poznámka 32 ze saského předpisu souhlasí s popisem, který jsem četl a který předala BEB ministerstvu obchodu v roce 1871. Totiž tam se mluví právě o "optischer Signale" a ne "Sperrsignale" právě proto, že nejsou zavázány do žádného zabezpečovacího zařízení a ani mezi sebou nijak mechanicky spojeny. Proto podle mne nikdy nenávěstí bílou, ale jen zelenou. Barvy byly samozřejmě stejné, v tom měla prsty VDEV. U BEB to nebylo jinak, bílou mohlo dávat jen distanční návěstidlo, jinak se dávala zelená, protože v takovém případě jiný než pomalý a opatrný vjezd do stanice nebyl možný. Takže si to vysvětluju tak, že to byly jen taková mávátka, ne ZZ. Ale možná je to jinak
Vámos	Úterý, 30. května 2023 - 10:15:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6217 Registrován: 6-2002	drake: Ona by k tomu možná pasovala i poznámka 23 o "Localsperrtelegraphen", které jsou "Innerhab der größeren Bahnhöfe". Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
721.111	Čtvrtek, 01. června 2023 - 13:55:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 1-2020	Nevím,jestli se mohu zeptat zde...Jde o řazení os.vlaků(70.léta)tažených lokomotivou.Řadilo se asi HV,pakláky,hytlák(z důvodů sledování návěstí?),klasy.Když vlak dorazil na konečnou stanici vlaku a točil zpět,tak se ten předek musel přeřadit,aby ta,,paráda"byla zase za lokomotivou?Vždycky se mi na fotkách líbí,když tam byl řazený paklák,ale neznám pak,jestli přecházel mezi vlaky,nebo se vozil tam a zpět stejný,technologii s odstavováním,jestli to odstavovala vlaková mašina,nebo to bylo postavený tak,že se s ním,,pracovalo"jen,kde byla k tomu záloha...Je to asi mnoho otázek i možností,jak se to kde dělalo,tak třeba jen nějaký příklad.I trochu k použití v modelářství.Děkuji.
původní.gp	Čtvrtek, 01. června 2023 - 14:46:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1234 Registrován: 11-2021	DH: právě proto, že na diplomku jsou vyšší nároky, nečeká se, že autor bude pracovat s lidovou tvorbou publikovanou na wz.cz, pokud není vysloveně webový folklorista.
Petr_vlček	Čtvrtek, 01. června 2023 - 15:46:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15777 Registrován: 5-2004	S hytlákem to bylo jak kdy. Třeba u osobáků Praha - Děčín byl vpředu a byl na konečný přešíbován. Praha - Turnov jezdil hytlák trvale na turnovský straně. Na Slovensku pamatuju na Rajec hytlák uprostřed a někde jsem viděl fotku Unry z trati Levice - Štúrovo kde byly dvouosáky Bi a uprostřed nich hytlák Da (to foto snad byly šedesátý leta, zbytek sedmdesátký. Na ten Turnov se hytlák šiboval na Těšnově, pak už ne.
dědek_hank	Čtvrtek, 01. června 2023 - 16:31:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4545 Registrován: 7-2017	Petr_vlček: "S hytlákem to bylo jak kdy." Na některých tratích - jednalo se hlavně o nepříliš frekventované lokálky - bylo možno vozit hytlák na konci nebo uprostřed vlaku i u nákladních vlaků. Pokud si dobře vzpomínám, v ustanoveních místního významu v SJŘ bývalo určeno, o kolik náprav za lokomotivou smí služební vůz být nejdál řazen; v případech, na které jsem narazil, to bylo 8 náprav (čímž netvrdím, že jinde to nemohlo být jinak). Ale dotaz zněl na pakláky a na 70. léta, což by měl autor dotazu upřesnit: Měls na mysli spěšninové vozy? Těch tratí s provozem spěšninových vozů ve vlacích osobní přepravy nebylo zas tolik. A ještě dva příklady ze života: Galanta - Leopoldov v 80. letech - M 286.0, 2x Bai, Dsd na konci soupravy; "hradišťská kača", tj. pendly Kunovice - Uh. Hradiště - Staré Město u UH v letech 1958-1983 - M 262.0, 2x Bai, Dsd, Bai, M 262.0, přičemž dopoledne byla u dvou párů vlaků souprava rozdělena a jedna půlka měla Dsd na konci. Když pak v r. 1983 nastoupily M 152.0, nějaký čas bylo řazení analogické s hytlákem (nejdřív Dsd, pak vykuchaný červený BDlm bez sedadel z 50. let). uprostřed.
Oldcerry	Čtvrtek, 01. června 2023 - 17:15:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6443 Registrován: 7-2007	dědek_hank: Jen na okraj,... bylo možno vozit hytlák na konci nebo uprostřed vlaku i u nákladních vlaků.... Pokud si dobře vzpomínám, tak na některých tratích, byla povinnost mít "Hytlák" na konci vlaku. Konkrétně u nás na trati Tá - Pel - HC. Pokud nebyla četa, tak vlak musel mít postrk (bez ohledu na hmotnost).
721.111	Čtvrtek, 01. června 2023 - 17:27:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 1-2020	No,vybavuje se mi třeba fotka z knížky o trati H.Brod-Pardubice,tuším os.vlak 5311,u kterého je psáno,že byl tento vlak typický svými 2 kurz(s)ovými vozy.Což jsem si myslel,že je to stejné,jako paklák=spěšninový vůz?-nebo se pletu?Byly to klasické 2osé dřavěné zetky s parním topením...O řazení těch ,,hytláků" Vám děkuji.
Petr_Šimral	Čtvrtek, 01. června 2023 - 17:35:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12371 Registrován: 5-2002	ad 721.111: Nekonečnou studnici poznání najdete například zde... Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
721.111	Čtvrtek, 01. června 2023 - 17:55:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 1-2020	tady fotka z výše uvedené knížky - autor fotky pan Vladimír Truxa
dědek_hank	Čtvrtek, 01. června 2023 - 18:25:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4546 Registrován: 7-2017	721.111: Tak to jsou spěšninové vozy.
dědek_hank	Čtvrtek, 01. června 2023 - 18:41:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4547 Registrován: 7-2017	Oldcerry: Na ramzovské dráze jezdily všechny nákladní vlaky se dvěma hytláky, za mašinou a na konci vlaku. A i když velice výjimečně některý vlak neměl zátěž, vezla mašina kvůli dodržení oběhů oba hytláky. Důvody byly dva: 1. Do kopce měly skoro všechny vlaky postrk, který se na Ramzové odvěšoval, což byla povinnost návěstníka, který se vezl v zadním hytláku, 2. když vlak bez postrku uvázl na stoupání, povinností návěstníka při návratu vlaku do spodní stanice bylo sledovat trať a mít ruku na záchranné brzdě pro případ nutného zastavení. Jenom dodám, že v nácestných stanicích mezi Hanušovicemi a Lipovou Lázněmi nákladní vlaky v 70. a 80. letech nemanipulovaly. Jindřichov na Moravě se obsluhoval Pv vlaky z Hanušovic a v ostatních nácestných stanicích (Branná, Ostružná, Horní Lipová) už tehdy nebyla žádná nakládka ani vykládka. Trať bývala přesto dost frekventovaná, denně v úseku jezdily 3 páry Pn a 3 páry Mn vlaků, skoro všechny vytížené na postrk a dost často i na 3 kotle. Trať se používala mj. pro odvoz zátěže z/do Polska, s ohledem na sklonové poměry hlavně pro vyrovnávku prázdných vozů OPW.
721.111	Čtvrtek, 01. června 2023 - 18:47:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 1-2020	Dobře,děkuji.A zeptám se tedy ještě-ten spěšninový vůz vezl zásilky z výchozí do koncové stanice,kde se zase třídilo a překládalo dál.Nebo se vezl pro to,že na cestě bylo tolik zboží,že se,,otvíral"i na trase při větším objemu spěšnin,a sloužil manipulantovi ke služebnímu vozu?Omlouvám se,fakt to nevím.
Johny11	Čtvrtek, 01. června 2023 - 19:06:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4136 Registrován: 5-2002	Umístění hytláku souviselo s povinnostmi vlakvedoucího, který měl povinnost sledovat návěstidla (spolu s fůrou jiných věcí dopravních i přepravních). Pokud bylo stanoviště vlakvedoucího (hytlák nebo přidělený oddíl ve voze) za osmou nápravou, byl této povinnosti zproštěn. U souprav osobních vozů se to někdy řešilo hytlákem uprostřed soupravy, aby se nemuselo v obratových stanicích šíbovat (takže taková typická souprava byly 4xBe+Dsd+4xBe , později 2xBam+Dsd+2xBam). Při řazení na začátku soupravy se před něj pravidelně zavěšovaly spěšninové vozy nebo pošta (stálá souprava, ke které se na některých vlacích řadily uvedené vozy) opět do celkového počtu 8 náprav.. U osobních vlaků plnil funkci návěstníka průvodčí, který měl přidělené vozy na konci vlaku a v případě potřeby zaujímal pozici na zadní plošině posledního vozu. A to i v případě, že byla na konci vlaku přivěšena pošta. U nákladů měl návěstník původně místo obvykle v brzdařské budce posledního vozu. Jak mizely budky, muselo se to řešit jinak, a to návěstním vozem (hytlák, osobní vůz vyřazený z osobní dopravy). A to bez ohledu na to, zda náklad měl nebo neměl postrk. Za návěstní vůz bylo možné zařazovat tzv. náběžníky (v jakém počtu už si nepamatuji). Povinnosti návěstníka jsou ve starších předpisech. V první řadě bylo jeho povinností krýt vlak odzadu, tj. při mimořádném zastavení na širé trati jít zpátky na dostatečnou vzdálenost, rozmístit třaskavky a případně praporkem dávat návěst "stůj, zastavte všemi prostředky". Pokud se vlak rozjel správným směrem, šel za ním až do další stanice (jestliže před odjezdem z trati nebyl přivolán návěstí "svolávání všech zaměstnanců"). Funkce návěstníka se u Pn vlaků udržela déle než funkce vlakvedoucího. Ještě v sedmdesátých letech se jezdilo 1/1-S (vlakvedoucí, návěstník, strojní četa), někdy od jejich poloviny vlakopis Pn vlaků sepisoval přípravář ve vlakotvorné stanici, údaje o jízdě psal strojvedoucí a na konci vlaku jel návěstník (tedy 0/1-S) Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Johny11	Čtvrtek, 01. června 2023 - 19:12:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4137 Registrován: 5-2002	Vlakový manipulant měl na starosti kusové zásilky a zavazadla podaná k přepravě uložené výhradně ve služebním voze. Byl komandován k vlakům, kde objem práce byl vysoký a vlakvedoucí, který měl primárně dopravní povinnosti, by tu práci nestíhal. Spěšninový vůz se ve výchozí stanici naložil (ze skladiště) a zaplomboval, v konečné stanici otevřel a vyložil. V nácestných stanicích se se spěšninami nemanipulovalo. vlakvedoucí měl mimo jiné za povinnost se ve stanovených stanicích hlásit v dopravní kanceláři, přebíral rozkazy, psal vlakopis atd. Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
721.111	Čtvrtek, 01. června 2023 - 19:27:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 1-2020	Děkuji Vám za praktické vysvětlení,jak se věc měla.Už je mi to jasné.Díky moc
Oldcerry	Pátek, 02. června 2023 - 07:42:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6444 Registrován: 7-2007	dědek_hank: Zajímavé (Ramzová) a omlouvám se za vyjádření "Na okraj". Nebylo to ve zlém. Johny11: Pěkné připomenutí, už se mi to vykouřilo z makovice (krytí vlaku, třaskavky atd....) Vím, že táta když jezdil v ČT (Žilina), tak s humorem vyprávěl, jak se návěstníci v boudách přivazovali. Jak když neměl (už nevím kde - Lideč??) 60, tak nahoru nevyjel, tak ho za ním další vlak vystrkal na kopec (a někdy i rychlík - i třeba s celou svou soupravou). Jak Pražáci jezdili, tzv rejžovat, na postrky (2x 499,0) Na sérii málo, na paralel moc. Jak na Strelence občas uvázli...Ale to jsou vzpomínky moje dětské na vyprávění táty...to se odehrávalo kolem r.62...Šestikola smrděly novotou, platilo se 50 Kč za těžkotonáž - respektive, vyjetí někam bez postrku, strojvedoucí hlásící se do služby musel mít na hlavě čepici - jinak platil na místě pokutu - ona ta Třebová byl stejně zvláštní ústav...i já jsem zažil dozvuky, když jsem vozil šroty do "oblóčku"...To bylo keců, že nechci razítko do paušálky...Dokonce jeden možná náměstek či dokonceš náčelník prskal na kvadrát...že se bude muset na ty Budějičáky podívat...tak jsem ho vyvedl z omylu, že jsem potomek jednookého lapky a že s Bulíkama mám jen společnou administrativu a mají ke mě takovou důvěru, že razítka nepotřebují...No mezi námi, když se nic nestalo při těchto přepravách, všichni si oddechli a nikdo nic nezkoumal. A nějaké ty závady...všechno se dalo...jen ten hák se šroubovkou je fakt kuwa těžkej...... Tak ještě něco z histotrie pánové přidejte, dobře se to čte.
Oldcerry	Pátek, 02. června 2023 - 07:54:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6445 Registrován: 7-2007	Např. nevíte proč E469,1,2,3 nezačínaly 0? Opravdu jen z hloubi mé děravé paměti..že "nulka" měla nějaký problém s vloženým převodovým kolem v podvozku, tak se to muselo předělat a rovnou se těm předělaným dala "jednička". Ale to fakt jen tápu a jen by mě to zajímalo.
Hungry_bear	Pátek, 02. června 2023 - 08:04:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2863 Registrován: 1-2006	E 469.0 Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
Oldcerry	Pátek, 02. června 2023 - 08:49:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6446 Registrován: 7-2007	Hungry_bear: Rosťovy stránky známky znám, ale nedočetl jsem se tam (možná přehlédl), proč nulka byla jen jedna, proč pak byly jen "jednotky" a dále. Co jsem pochopil z vyprávění táty (dávno tomu), tak těch "nulek" bylo více, a prošly nějakou rekonstrukcí (podvozek-kolo) a byly z nich "jedničky". Ale berte to se rezervou...
dědek_hank	Pátek, 02. června 2023 - 09:57:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4548 Registrován: 7-2017	Johnny11: V dopravním předpisu ČD D2 z r. 1997 bylo k náběžníkům uvedeno: Náběžník je název pro osobní nebo nákladní vůz, který pro svůj technický stav není schopen přepravy ve vlacích za obvyklých podmínek. Doprava náběžníků je dovolena na konci vlaku, nejvíce v počtu 12 náprav; do tří vozů bez omezení hmotnosti, při více než třech vozech nesmí být součet jejich hmotností větší než 200 tun; jde-li o jednotlivé vozidlo (např. hlubinový vůz), může mít i větší počet náprav. Pokud poslední náběžník nemá upotřebitelnou průběžnou brzdu: a) musí mít obsazenou ruční brzdu, nebo b) není-li tento náběžník označen na nálepce „jako poslední“, musí za ním být zařazeno vozidlo buď s účinkující průběžnou brzdou, nebo, nemá-li některý náběžník upotřebitelné průběžné potrubí, s obsazenou ruční brzdou. Je-li náběžník lehké stavby, nesmí mít toto vozidlo hmotnost vyšší než 65 t. Náběžníky nesmějí být obsazeny osobami, kromě člena obsluhy vlaku podle předchozího odstavce. Doprava náběžníků vlaky osobní dopravy (kromě soupravových vlaků) je zakázána, pokud není jejich řadění do vlaků osobní dopravy nálepkou povoleno. Výjimky pro tratě, na nichž nejezdí nákladní vlaky, může povolit ředitel OPŘ. Náběžníky není dovoleno dopravovat vlaky vezoucími vozy s výbušninami nebo jedovatými látkami a vlaky přepravujícími zásilky mimořádné délky a na vozech nespojených šroubovkou. Stejné podmínky platí pro přepravu náběžníků při PMD. Stejná ustanovení ohledně počtu a hmotnosti náběžníků, tj. 12 náprav a 200 t, platila u ČSD od r. 1978; ve znění předpisu D2 z r. 1971 se uvádělo 6 náprav a 80 t. Náběžníky se také nesměly řadit do vlaků s povolenou rychlostí > 80 km/h. V dnešním předpisu SŽ D1 jsem toho k náběžníkům moc nenašel - vlastně jenom definici. Od r. 2012 už jsou podmínky přepravy náběžníků zřejmě upraveny jinými předpisy. Něco určitě bude v předpisech ČDC, ale ty firma před širší veřejností utajuje, takže jako outsider k nim nemám přístup.
Mahel	Pátek, 02. června 2023 - 10:06:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2752 Registrován: 6-2004	Oldcerry: E 469.001 byla jediná, upravená ze sériové E 499.157. Další lokomotivy se změněným převodem a sníženou rychlostí chodily už z výroby jako E 469.1. 721.111: V dávnější minulosti mělo řazení služebního vozu za lokomotivou ještě další význam - platilo, že mezi lokomotivou a vozy pro přepravu osob musí být ochranný vůz. Např. pro vozy CDa z roku 1933 byla vydána výjimka, že stačí jen ochranný oddíl, proto měly služební oddíly u obou čel.
Johny11	Pátek, 02. června 2023 - 10:08:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4138 Registrován: 5-2002	Tak ještě něco z histotrie pánové přidejte, dobře se to čte. Tak ještě třeba jednu věc, která asi bude zajímat i 721.111. V rámci přepravy kusových zásilek služebními vozy osobních vlaků se přepravovaly i komodity, které se dnes budou zdát neuvěřitelné. Třeba distribuce filmů do kin, to skončilo nejpozději v polovině devadesátých let (jo, jasně, je to skoro 30 let a mladší šotouši možná ani neví, co to je film ve smyslu nosiče informací ). Byl nastaven docela sofistikovaný systém předávání typických zelených krabic s filmy mezi kiny prostřednictvím vlaků, případně autobusů ČSAD. Ale občas se stalo, že se něco nepovedlo (z kina krabice nepřivezli včas na nádraží, vlak měl zpoždění a nestihlo se přeložit...) a v kině se promítal náhradní program nebo se představení rušilo. Ale bylo to výjimečné. Koneckonců, dokážete si představit, co by lidi udělali, kdyby plnému letnímu kinu promítač sdělil, že Angeliku nepřivezli? Jinou komoditou byly rychle se kazící potraviny, typicky kvasnice. Vzpomněl jsem si na to nedávno, když jsem v obchodě viděl typické kilové "cihličky". Vozilo se to v takových bedničkách, ve kterých bylo asi deset kostek po kile a z nádraží rozváželo rovnou do obchodů. Žádné chlazení nebo termoboxy. Ostatně, dlouhá léta jezdila denně na osobním vlaku Protivín - Smíchov cisterna s mlékem. Mlékaři tehdy objížděli kravíny 2x denně, ráno a večer. Ranní svoz se zpracovával zřejmě lokálně, večerní se stáčel do cisterny, která přijela na podvečerním vlaku ze Smíchova (to byl vlak, co jezdil už od dob císaře pána, na konci šedesátých let asi jediný osobní vlak, který turnusově vozily zdické mazutky) a ráno se vracela plná na Smíchov, kde ji záloha přestavila na vlečku smíchovské mlékárny. To "plná" berte s rezervou, byla to dvouosá cisterna, ale jak moc jezdila naplněná netuším. Myslím, že administrativně to bylo vedené také jako přeprava spěšnin a ta cisterna byla tedy "spěšninový vůz". Ale to je jen dohad :-). Mám pocit, že kdysi byla někde v "Železnici" fotka v souvislosti s tím, když se tenhle osobák po cca 100 letech rušil. Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Ahmad_Šáh_Masúd	Pátek, 02. června 2023 - 10:16:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4154 Registrován: 6-2019	S rezervou berte i tu polovinu 90. let. Určitě ještě v letech 1997 - 1999 jsem běžně vídával doběh filmů do žst. Nejdek, přebírala si je pokladní, nejspíš jako spěšninu. Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Petr_vlček	Pátek, 02. června 2023 - 11:01:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15780 Registrován: 5-2004	jo, prepravu filmu v sukafonu proti hajzlu pamatuju.... Ono se driv umelo kdeco. Treba existovaly "autobusove zasilky". To se nejak dohodlo mezi odesilajicim a prijemcem, cim a ktery den posle neco (od knihy po kosik s jahodama), odesilatel to dopravil k autobusu, prijemce na to pak musel u prislusneho spoje cekat. Melo to i svuj tarif v kniznich jizdnich radech, samozrejme to slo jenu primeho spoje... Kdo si pamatuje jak fungoval telefonni hovor "na vyzvu"?
dědek_hank	Pátek, 02. června 2023 - 11:28:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4549 Registrován: 7-2017	Johnny11: Filmy v typických 8bokých plechových krabicích se posílaly ještě i v nultých letech tohoto století službou ČD Kurýr. Kvasnice se vozily z drožďáren jako spěšniny ve služebních vozech osobních vlaků i do pekáren. Dobře propracovaný systém přepravy mléka ve spěšninových vozech mívaly německé dráhy už od dob Länderbahnen před WW I. Jednalo se hlavně o Bavorsko a okolí Berlína. Nejdřív to byly speciální zetky na konve, později k tomu přibyly i cisterny, obojí řazené do osobních vlaků. Vrchol tyto přepravy zažily u DB v 50. letech, kdy takto byly zásobovány i velké posádky US Army. Mléko od sedláků v konvích se ve vesnicích shromažďovalo v domečcích s rampou a chladicím zařízením zvaných Milchsammelstelle (někde se jim říkalo taky Milchhäusl), často vystavěných poblíž nádraží místními hospodářskými družstvy. Tento způsob svozu mléka postupně zanikl ve 2. polovině 20. století. Podobně se sváželo mléko i v Rakousku. Když státní hranice u Slavonic po WW II přerušila dráhu do Waidhofenu, na rakouské straně trať končila zastávkou Fratres, kde se konve s mlékem nakládaly do osobních vlaků až do jejího zrušení v r. 1977.
dědek_hank	Pátek, 02. června 2023 - 11:42:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4550 Registrován: 7-2017	Petr Vlček: Systém přepravy spěšnin osobními vlaky s vyzvednutím spěšniny příjemcem přímo u vlaku i na neobsazených zastávkách fungoval ještě i v 90. letech u ČD. Pamatuju nejen hovory na výzvu, ale taky například běžnou dopravu živého jako spěšnin ČSD. Takhle si posílali své chovatelské úspěchy hlavně králíkáři a holubáři. Příchod do stanice určení se příjemci avizoval telegramem. Ta výzva fungovala tak, že volající a/nebo volaný se v určitou dobu museli dostavit na poštu. Avizovalo se to telegramem nebo i telefonicky - třeba k sousedům, kteří už měli telefon doma. To bylo v dobách, kdy se meziměstské hovory ještě spojovaly manuálně.
Mladějov	Pátek, 02. června 2023 - 12:00:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19678 Registrován: 3-2007	Hovor na ÚV taky nebyla špatná vymoženost
Petr_vlček	Pátek, 02. června 2023 - 12:44:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15783 Registrován: 5-2004	Tak na ÚV jsem nikdy nevolal - co by tam od těch volů člověk chtěl V druhý půli 80-tek byly docela paradoxy kdy do Žďáru nad Sázavou se muselo objednávat klasicky přes ústřednu zatímco do Volgogradu jsme to vytáčeli přímo... Dokonce i z firemních linek s oprávněním pouze po fabrice - když se to umělo
721.111	Pátek, 02. června 2023 - 13:55:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 1-2020	Jojo,filmy i kvasnice jsem ještě v 90.zažil,to k nám chodilo běžně,(to to ještě na stanicích vcelku žilo,byť už náznak zkomírání byl znát),včetně,,živého"na chovatelské výstavy,lodí na Sázavu,s kterýma býval občas problém-vodáci ve stanici a lodě nikdePak se to změnilo v Kurýr a vylepšovalo,až to všechno zaniklo.Za ty vzpomínky Vám děkuju.
Petr_Šimral	Pátek, 02. června 2023 - 14:01:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12372 Registrován: 5-2002	ad dědek_hank: Systém přepravy spěšnin osobními vlaky s vyzvednutím spěšniny příjemcem přímo u vlaku i na neobsazených zastávkách fungoval ještě i v 90. letech u ČD. To si nemyslím. Spěšniny se zcela běžně přepravovaly i tam, kde samostatné spěšninové vlaky nebo vozy nejezdily. Pamatuji si, jak jsme je měli vyskládané ve služebních oddílech vozů a běžně jsme je pak v Oloví a Kraslicích předávali pakrům. Ale nepředávali jsme je tam, kde nebyl prodej jízdenek a už vůbec ne někomu jen tak do ruky. Bavíme se o roce cca 1990. A z ranných sedmdesátých let si na počátku prázdnin pamatuji, že táta vytáhl ze sklepa sud s víkem, do něj se naházely naše věci pro prázdninový pobyt u babičky, odjeli jsme s dvojkolákem na nádraží, tam podali spěšninu Chodov u Karlových Varů - Černošice, o víkendu jsme jeli k babičce klasicky autobusem nebo vlakem jenom se svačinou a zase jsme si s dvojkolákem přijeli na zastávku pro sud (Černošice byly obsazené i o víkendu). A táta v neděli s mámou odjeli a já tam zůstával celé prázdniny. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Parmezano	Pátek, 02. června 2023 - 14:07:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3175 Registrován: 5-2008	dědek_hank: "D.Petr Vlček: Systém přepravy spěšnin osobními vlaky s vyzvednutím spěšniny příjemcem přímo u vlaku i na neobsazených zastávkách fungoval ještě i v 90. letech u Č " Pozor neplést s cestovním zavadlem to šlo ,ale spěšniny jen obsazených stanicích a zastávkách Don Parmezano
dědek_hank	Pátek, 02. června 2023 - 14:33:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4551 Registrován: 7-2017	Parmezano 3175: Omyl, já jsem si nechal poslat spěšninu osobním vlakem s vlastním odběrem na neobsazené zastávce ještě v létě roku 1997.
BmbČ	Pátek, 02. června 2023 - 20:34:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9166 Registrován: 1-2007	dědek_hank: Takhle si posílali své chovatelské úspěchy hlavně králíkáři a holubáři. Holubáři ve velkých proutěných koších na závody poštovních holubů. Na místě začátku závodu, zpravidla několik set kilometrů od domovských holubníků, to pak vypadalo asi takto. (zdroj internet) Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
J.M.	Sobota, 03. června 2023 - 20:31:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2385 Registrován: 12-2020	Jo, jo. V devadesátkách filmy chodily jako spěšniny ještě ve služebním oddíle 810 běžně. Taky často zde zmiňovaní holubi nebo potraviny. Avízo se už dělalo většinou telefonicky. Taky jsem si nechal poslat spěšninou spacák třeba do žst. Křimov, abych ho nemusel tahat s s sebou na kole při 5 denním přejezdu Krušných hor (1993). Měli jsme písemně zajištěny tři noclehy na cestě. Půlnočním vlakem z Prahy do K. Varů, pak Os do Kraslic. Na kolech dál Klingental, Schönheide, Boží Dar nocleh v ubytovně cestářů. Další den na úzké kolem Oberwiesentalu, nocleh ve Vejprtech nám zajistila u sebe v soukromém bytě paní výpravčí, která zrovna měla noční (dnes nepředstavitelné!! - Díky). Dál přes Jöhstadt a Měděnec na Křimov. Dál na Moldavu. Nocleh v ubytovně na nádraží, ještě s topením kamny. Nakonec do Děčína. Na Sněžníku závada na kole (Liberta dodnes v provozu), ale samospádem dojeto do Děčína. Spacák nakonec nebyl potřeba, tak putoval jako spěšnina z Křimova zase zpět. Telefony na výzvu pamatuju taky. A na venkově byly běžné veřejné telefonní stanice. Ve vesnici u dědy to bylo u sousedky naproti přes silnici. Když dědovi někdo volal (což bylo tak 5x do roka), tak sousedka přišla a buď vyřídila vzkaz a nebo přišel znovu na určitou a hodinu a čekal na zazvonění. Pokud volal sám (což se téměř nikdy nestávalo), tak tam byl sešit, kde každý napsal číslo kam volal a zaplatil příslušnou částku. Před měsícem jsem si na to vzpomněl někde na Plzeňsku u Berounky, když jsem tu ceduli Veřejná telefonní stanice někde viděl, ale už to asi nebude fungovat (spíš jen retro?).
původní.gp	Sobota, 03. června 2023 - 20:42:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1244 Registrován: 11-2021	Ve Zdíkovci byla VTS ještě za SPT Telecom.
Oldcerry	Neděle, 04. června 2023 - 09:14:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6449 Registrován: 7-2007	Mahel: Děkuji, tak jsem si to vyprávění táty nějak blbě pamatoval, anebo už tenkrát se to "povídalo"... Kvasnice jsem snad nikdy nevezl, ale vím z povídání, že vlakem chodily (nevůně)...vozil jsem "novináře" Os 8201 rozvážel z Phy noviny/časopisy, Rakety (Rn 57?...už nevím číslo), spěšniny, před dušičkama pakláky plné věnečků, pošťáky - nejrychlejší rychlíky na naší trati - co na rychlostníku, to na rychloměru - na normální rychlíky stačilo 80km/h...Díky za připomenutí bednofilmů...Tak hloubejte, trocha historie nikdy nezaškodí
Mahel	Neděle, 04. června 2023 - 11:04:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2753 Registrován: 6-2004	Oldcerry: k těm povídačkám nejspíš přispěl v 60. letech i tehdejší Železničář, když jim do Malého atlasu lokomotiv chyběla fotografie této lokomotivy. Tak vzali snímek E 499.001 (což pochopitelně byla úplně jiná lokomotiva) a číslo vyretušovali...
Zdepa	Neděle, 04. června 2023 - 12:14:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3650 Registrován: 7-2005	Bedny s filmy pro kino Na kovárně v Dolních Černošicích chodily vždy po tom, co film běžel v Černošicích. Takže v Černošicích je strčila tamní paní do posledních dveří panťáku a ve Všenorech je zase místní paní, která jinak trhala v kině lístky, z panťáku vytáhla. S pomocí kolemjdoucích byly proneseny podchodem a pak na kárce putovaly na místo určení. O panťák dřív takhle putovaly bedny do kina v Řevnicích. Jestli o tom věděla "dráha" ani nevím. To mě v před 40 lety nezajímalo, hlavně že bylo možné v podvečer jít do kina a z rodičů kromě 3 Kčs na lístek vytáhnout nějakou kačku na Broňu či pedro