Diskuse » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 23. 6. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 23. 6. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2226 Registrován: 4-2006 |
A když se sjedou v Čáslavi, kde jsou klasické úzké perony, dva odpolední osobáky a ten bližší z Kolína dojíždí o pár chvilek později, kdy už je na koleji před ním hrozen lidí? Mi to nepřipadlo úplně fajn...
Zlámalíkovy mašinky: tt120.zlamal.cz
|
dany
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 8-2019 |
Pokud neměl označené místo zastavení, tak to úplně v pořádku nebylo... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2227 Registrován: 4-2006 |
No já to dál rozepisovat radši nebudu, ale mám i video - a koukal jsem jak puk...
Zlámalíkovy mašinky: tt120.zlamal.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 3-2020 |
Zlánalíku, takto se nedá jednoznačně odpovědět. Všechno má svoje podmínky a výjimky. Máte-li chuť, pak pročtěte článek 342 předpisu D1. (Pokud D1 nemáte, dá se stáhnout na portálu dráhy.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 7-2017 |
Pamatuji doby (je mi 71) kdy v Čáslavi čekali cestující na krytém peronu u budovy, který měl zábradlí s dvířky do kolejiště, která otvíral zřízenec teprve po zastavení vlaku. Pouze před dopravní kanceláří byl trvale otevřený průchod zábradlím. Taky v Praze na hlaváku bývala služba na peronech u schodů z podchodu a ten těsně před odjezdem uzavřeli řetízkem aby opozdilci nenaskakovali do rozjíždějícího se vlaku. No o v hale před schody do podchodu k peronům bývala kontrola jízdenek či vstupenek na nástupiště. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6007 Registrován: 5-2007 |
Zdravím ve spolek.Má zde prosím někdo zkušenosti s jízdou lanovkou z Tatranské Lomnice na Lomnický štít? Potřeboval bych zjistit nějaké detaily.Jistě,na síti je toho napsáno dost,ale není nad vlastní popis. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2792 Registrován: 11-2012 |
V roce 2013 se "do lidí" jezdilo v Prostějově hl.n. a na tuto skutečnost jsem byl několikrát upozorňován naším přednostou, ať si na to dám bacha a důkladně to hlásíme. Jednalo se o situaci, kdy při tradičním křižování pendlů Olomouc-Nezamyslice na 5. a 6. koleji od staniční budovy přijela Regionova z hor na levou část 2. koleje od staniční budovy. Venku pro sichr stával výpravčí a odkláněl cestující na pravou část. Jestli ten vlak chytal na praporek už si nepamatuju.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9015 Registrován: 5-2002 |
Má zde prosím někdo zkušenosti s jízdou lanovkou z Tatranské Lomnice na Lomnický štít? S kterou? To jsou tři různé a provozně oddělené lanovky, dvě různá historická období (pro každou jiné), takže by to asi chtělo upřesnit.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2923 Registrován: 11-2009 |
Otázka - proč SŽ (nebo kdo) bazíruje na tom hlásit u mezinárodních vlaků poblíž hranice dopravce, na jehož licenci vlak jede, ačkoli z pohledu cestujícího to nedává žádný smysl? Třeba vlak RE společnosti DB (pardon, vlak Sp společnosti ČD) z Chebu do Norimberka. Na tom vlaku není ČD zhola nic, jede německá souprava, s německým průvodčím a za německý tarif. To stejné v Lichkově, kde se dřív hlásil osobní vlak směr Wrocław společnosti ČD, nyní společnosti LE, ačkoli je to pořád ten stejný Impuls KD, s polskou četou, u které ani nejde zaplatit jízdenku českými korunami, ale jen Złotými nebo kartou. Tak na co si to tady kdo hraje? |
dany
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 8-2019 |
Obsah hlášení si snad určuje dopravce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 6-2023 |
Ahoj. Jsem tu nový. Sháním nějaké poznatky o SRT a řadě 125.8. Marek |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9016 Registrován: 5-2002 |
5 sekund hledání v Google a to je jen nepatrný zlomek, co Google našel: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_125.8 https://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1670 https://www.youtube.com/watch?v=a2y_12dCnWo
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4196 Registrován: 4-2006 |
Má zde prosím někdo zkušenosti s jízdou lanovkou z Tatranské Lomnice na Lomnický štít? Třeba já mám zkušenost z dubna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10684 Registrován: 5-2007 |
Paul2no: Práveže na nič. Obsah hlásenia je definovaný cestovným poriadkom vlaku. Čo je v cestovnom poriadku? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3176 Registrován: 5-2008 |
Co znamená na dráze "inflexe" ?
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28865 Registrován: 5-2002 |
Parmezano: Co znamená na dráze "inflexe" Ale v matematice pojem "inflexní bod" označuje bod, kde křivka přechází z jedné strany tečny na druhou. Takže třeba u kubické paraboly y = x3 je inflexním bodem počátek souřadnic. Na dráze je pak inflexním bodem společný začátek přechodnic dvou navzájem protisměrných oblouků. Čemu všemu dalšímu se tak ještě může říkat na dráze, většinou nesprávně, ale fakt netuším.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3177 Registrován: 5-2008 |
Hajnej: jedná se o přepravu kolejnic o délce 120m, Dík
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 4-2003 |
Takže třeba u kubické paraboly y = x3 je inflexním bodem počátek souřadnic. Na vejšce jsem matice nijak nevynikal, ale nemá tak nějak z principu parabola tečnu vždy "z vnějšku" a tudíž žádný inflexní bod?? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1254 Registrován: 11-2021 |
Ano, u x2 ano, ta nemá žádný inflexní bod, ale kubická x3 ho má. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8710 Registrován: 9-2011 |
Asdf: Obsah hlásenia je definovaný cestovným poriadkom vlaku. Čo je v cestovnom poriadku? Mohl byste nějak naznačit, kde je v jízdním řádu definovaný obsah hlášení? Inflexe: v inflexním bodě se mění znaménko druhé derivace (co si tak ještě pamatuju...), tj. funkce se mění z konvexní na konkávní (či naopak). Představit si to lze tak, že graf mění směr "zatáčení" křivky z "doleva" na "doprava" či naopak. Když si představíte graf kubické paraboly y = x^3, tak v záporných hodnotách se graf stáčí doprava (jedeme-li od nižších hodnot "x" k vyšším), v kladných doleva, a v nule se ten směr mění, tj. v té nule je inflexní bod. No a dva protisměrné oblouky jsou lautr to samý .
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28868 Registrován: 5-2002 |
Pp: Na vejšce jsem matice nijak nevynikal S tím by se s ohledem na později řečené dalo souhlasit... ale nemá tak nějak z principu parabola tečnu vždy "z vnějšku" a tudíž žádný inflexní bod?? Není parabola jako parabola - ty se sudou mocninou fungují tak, jak píšeš, ale ty s lichou inflexní bod mají.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10687 Registrován: 5-2007 |
AL: Prečítajte si, na čo som reagoval. V cestovnom poriadku je o.i. údaj o dopravcovi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 12-2021 |
Zdravím. Myslíte že by bylo reálné to vyjezdit s 380? Praha hl.n. 15:00, Kolín 15:28-15:29, Kutná Hora 15:38-15:39, Čáslav 15:47-15:48, Světlá n. Sázavou 16:23-16:24, Havlíčkův Brod 16:38-16:39, Žďár n. Sázavou 17:01-17:02, Křižanov 17:18-17:19, Tišnov 17:38-17:39, Brno 18:03-18:05 Ve stanicích, které tam nejsou by se nezastavovalo, neboť nejsou přestupními. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1910 Registrován: 6-2006 |
A ten vlak má sloužit k čemu? Aby si cestující mohli otevřít dveře na pár vteřin na více zastávkách? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10930 Registrován: 9-2002 |
No, pokud to vychází z nějakýho existujícího Cestovného Neporiadku, tak proč ne... Akorát k čemu takovej R/Sp ? - Ale kdysi takhle jezdil kdejakej R, jen smad byly eště dvě stanice - GJ město a možná Přibyslav.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28914 Registrován: 5-2002 |
Agent: a nejspíš i Libeň a KrPole...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 12-2021 |
M_g a agent: Jako běžný rychlík. Odjezd v celou hodinu je tam napsaný pouze proto, aby se lépe počítaly jízdní doby jak celkově, tak mezi sebou. A zajímalo mě právě, zdali je to reálné. Počítal jsem to totiž podle vzdálenosti mezi jednotlivými stanicemi a rychlostmi v daném místě při zrychlení 0,25 m/s2. A vyšly mi uvedené jízdní doby, tedy že by při záměna 362 za 380 a zároveň omezení zastávek (tedy méně, nikoliv více!) umožnila jízdní doby z Prahy do Brna o 31 minut (místo nynějších 3:34 jen 3:03). Posledně jsem takhle spočítal, že R Praha-Plzeň by ušetřily 3 minuty (tj. z 43 na 40) tím, že by nezastavovaly v Hořovicích a v Kařezu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28915 Registrován: 5-2002 |
P146: No, jako štábní cvičení by to mohlo bejt dobrý, ale... Jízdní řád nemá být kniha rekordů. Chybí tam vata, například na to, že se v Brodě bude čekat na spěšňák od Jihlavy. A párminutové čekání by nemělo rozesrat trasu vlaku až do konce, ale měla by být rozumná šance se z něj v rozumné době zotavit. A když to zpoždění nebude, dá se ta vata přeměnit na úsporu energie. Ty 380 to umí (a některé 362 taky).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5017 Registrován: 11-2008 |
ad Pechar146: Teorie a praxe je kolikrát rozdílná. Spočítat jízdní doby "na krev" je sice teoreticky možné, ale ve skutečnosti to může vést ke každodenímu zpoždění. Stačí ve dvou stanicích větší frekvence ( kočárek, kola, větší skupina cestujících ....) a už si veze zpoždění až do cílové stanice. Ty pobyty v každé stanici 1 minuta, jsou často nereálné. Tímto způsobem se sice "urychlí" jízda vlaku, ale vede to k častému zpoždění. Lepší je jízdní dobu udělat místo těch teoretiockých 3:04 hod třeba 3:14 hod a hned bude větší naděje na včasnější jízdu. Jistě, pak jsou ještě jiné důvody případného zpoždění, ale takto našponovaná jízdní doba nahrává k "pravidelnému" zpoždění. To je můj názor, netřeba "odborných" komentářů některých zdejších anonymních odpborníků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 5-2023 |
Pechar146: Zastavování v Hořovicích bych určitě nerušil,je tam spíš nadprůměrná frekvence ze všech zastávek z Pl do Pr,ten Kařez je otázka,ale kupodivu i tam se na ty rychlíky lidí docela naučili."M_g a agent: Jako běžný rychlík. Odjezd v celou hodinu je tam napsaný pouze proto, aby se lépe počítaly jízdní doby jak celkově, tak mezi sebou. A zajímalo mě právě, zdali je to reálné. Počítal jsem to totiž podle vzdálenosti mezi jednotlivými stanicemi a rychlostmi v daném místě při zrychlení 0,25 m/s2. A vyšly mi uvedené jízdní doby, tedy že by při záměna 362 za 380 a zároveň omezení zastávek (tedy méně, nikoliv více!) umožnila jízdní doby z Prahy do Brna o 31 minut (místo nynějších 3:34 jen 3:03). Posledně jsem takhle spočítal, že R Praha-Plzeň by ušetřily 3 minuty (tj. z 43 na 40) tím, že by nezastavovaly v Hořovicích a v Kařezu..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10933 Registrován: 9-2002 |
Tak já eště doplnim, že zrychlení 380 proti 362 se naplno projeví až pri rychlosti nad 80 km/h, kdy 362 už začala ztrácet tažnou sílu. Z toho vyplývá, že při rychlostech do 100 km/h je rozdíl v jízdních dobách srovnávaných lok. naprosto marginální. A kde je na trati Kolin - HB - Šalingrad víc jak to kilo ???
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1911 Registrován: 6-2006 |
Agent: Z HB až do Šalingradu. A možná i z Kolína do GJ glóvny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10934 Registrován: 9-2002 |
A jooo - 120 bejvalo z Kolína až skoro do Čáslavi. Ale za HB si pamatuju to kilo, jen je to už strašně dávno. Kdy se tam ta rychlost zvedala ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1912 Registrován: 6-2006 |
Po rekonstrukcích. Ty začaly cca 8 let zpátky (plusminus nějakej rok :-)). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8724 Registrován: 9-2011 |
120 bejvalo z Kolína snad jen do Hutný Kory, dál už ne. Trať z HB do Brna byla naprojektovaná na 100, víc jak 100 se začalo objevovat snad až okolo r. 2000, nejdřív u Brna.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28919 Registrován: 5-2002 |
Agent: já eště doplnim, že zrychlení 380 proti 362 se naplno projeví až pri rychlosti nad 80 km/h, kdy 362 už začala ztrácet tažnou sílu. 362 má první kritickou rychlost už někde v 60 km/h, kdežto 380 ji má zhruba ve 100 km/h. I počáteční tažnou sílu má 380 větší a díky individuálním střídačům je na tom líp i co se týče klouzání. Ale to vše nemění nic na tom, že jízdní řád bez vaty je kravina (a když se pak po letech neustálého zpožďování vyvatuje dodatečně, tak z toho zase bude oheň na střeše, že je to špatně).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19783 Registrován: 3-2007 |
"JŘ bez vaty je kravina" - ale laiky to, jak vidno, strašně láká. Pořád. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10935 Registrován: 9-2002 |
Hajnej: "362 má první kritickou rychlost už někde v 60 km/h, kdežto 380 ji má zhruba ve 100 km/h. I počáteční tažnou sílu má 380 větší a díky individuálním střídačům je na tom líp i co se týče klouzání." To nerozporuju. Ale do 80 362 eště celkem zrychluje. Pak už je to bída. Messershmidt jsem ruce neměl, ale 252 RENFE (trvalej výkon 5600 kW) má tu kritickou rychlost někde kolem 85 - 90 km/h.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 12-2021 |
Ad Výpravčíxy: Takže jízdní doby samotné, počítané pro zrychlení 0,25 m/s2 (brzdění stejně) a rychlosti spíše nižší než vyšší (Čáslav - Světlá n. Sázavou jsem počítal se 70 km/h, Světlá n. Sáz. - Havl. Brod 80 km/h, Kolín-Brno nejvýše 110 km/h), ale bylo by dobré zastávky v důležitých nebo frekventovaných stanicích prodloužit na 2, ev. 3 minuty? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8726 Registrován: 9-2011 |
Jak psal Hajnej - jako výpočetní cvičení OK, ale praktickej dopad žádnej. Zrychlení (aspoň do nějakých 80 km/h) i zpomalení bych klidně vzal 0,5 m/s2 a ještě by byla rezerva.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28921 Registrován: 5-2002 |
P146: hlavně je potřeba prodloužit samotné jízdní doby.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8788 Registrován: 8-2007 |
Agent:(Tak já eště doplnim, že zrychlení 380 proti 362 se naplno projeví až pri rychlosti nad 80 km/h, kdy 362 už začala ztrácet tažnou sílu. Já bych ještě ze zkušeností doplnil, že např. Vectron oproti 362 má mnohem pomalejší náběh toho výkonu i při té 80-90 km/h. Když zadám Esu po oblouku 90 km/h rychlost 140 km/h, okamžitě naběhnou kotevní proudy na 900 A, lok. vyrazí. Když to samé zadám na Vectronu, naběhnou do tahu 2 TM, moc to nezrychluje tak řídící jednotka přidá třetí trakční motor a když to pořád není nic moc, při 120 km/h se konečně přidá 4. trakční motor. Takže počítat zkrácení jízdních dob podle maximálního výkonu pokládám za zavádějící. Kdyby ten vlak měl 20 vozů byl by to rozdíl, u lehčího vlaku to žáden rozdíl není. Navíc když jsou tam stahovačky/vypínačky, které novým lok. trvají déle, než dokážou zase tahat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10937 Registrován: 9-2002 |
A Messerschmidt nebo Traxx je na tom co se týká obživnutí na těch stahovačkách a/nebo vypínačkách jak ? - To se skoro jeví, jakoby ta RCU na Vectronech běžela na OS Windows... (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3499 Registrován: 8-2010 |
Pechar146: "Zdravím. Myslíte že by bylo reálné to vyjezdit s 380? Praha hl.n. 15:00, Kolín 15:28-15:29, Kutná Hora 15:38-15:39, Čáslav 15:47-15:48, Světlá n. Sázavou 16:23-16:24, Havlíčkův Brod 16:38-16:39, Žďár n. Sázavou 17:01-17:02, Křižanov 17:18-17:19, Tišnov 17:38-17:39, Brno 18:03-18:05 Ve stanicích, které tam nejsou by se nezastavovalo, neboť nejsou přestupními." V tabulce výše máte celkem čtyři rychlostní profily pravidelných jízdních dob (nezaokrouhlených) pro jízdu typové soupravy: řada 380 + 9 osobních vozů, normativ R 400 tun po dokončení rekonstrukce tratí t-230/250 zhruba k dnešnímu stavu, kdy je upgradováno cca. 50 % celkové délky úseku Brno-Kolín. A k tomu si dáme přirážky na rozjezd + zastavení + pobyty - viz níže: Pobyty Kolín-Brno celkem: celkem 10 min. Přirážky na zastavení: celkem 4 min (á 0,5 min/1 zastavení) Přirážky na rozjezd: celkem 8 min (á 1 min/1 rozjezd) Celkem Kolín-Brno (profil V130): 129,26 + 10 + 4 + 8 = cca. 151 min. Poznámka: Jízdní doba Ex Praha + Kolín v dnešním stavu bez zastavení: cca. 37 minut - nutno přičíst ! Váš vzorový čas (15:00-18:05) = 185 min. Výpočtový čas: cca. 188 min. Závěr: Pokud ta souprava nebude mít 9 typových vozů (R400t), ale třeba jen 5 (= R222t), tak těch 185 min. je po reko reálných. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3500 Registrován: 8-2010 |
Paul_red_adair: EDIT: Kompletní reko, tj. po dokončení všech staveb má srazit jízdní dobu o dalších cca. 10 minut v lichém směru."po dokončení rekonstrukce tratí t-230/250 zhruba k dnešnímu stavu, kdy je upgradováno cca. 50 % celkové délky úseku Brno-Kolín." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2151 Registrován: 11-2005 |
Hajnej, Aleš: kubická parabola ... to je zřejmě něco jako pomazánkové máslo -- připojený přívlastek popírá význam původního slova. Když už šermujete matematikou, tak byste se měli držet korektních termínů a nezavádět pojmovou lidovou tvořivost. Pechar146: "a zároveň omezení zastávek umožnila jízdní doby z Prahy do Brna o 31 minut (místo nynějších 3:34 jen 3:03). Posledně jsem takhle spočítal, že R Praha-Plzeň by ušetřily 3 minuty tím, že by nezastavovaly v Hořovicích a v Kařezu..." V první řadě je potřeba se ptát, čemu má takové omezení zastávek a zrychlení jízdy sloužit. Pokud má spoj v uzlových stanicích nějaké přípoje a je potřeba aby v těch uzlech byl například v celou, tak je potřeba se snažit, aby to tak vyšlo, což v některých situacích vede k vynechávání těch nejméně potřebných zastávek, optimalizaci trati, nasazení dynamičtějších vozidel, budování výhyben... Naopak, pokud uzly vycházejí na pohodu, není kam kvaltovat. Pokud spoj jede ve vzduchoprázdnu a žádné přípoje, které by se nemohly přizpůsobit jeho poloze, nemá, pak už jen zbývá ptát se, jaký je poměr přínosu zastavení v menší stanici (kde může posloužit sice málu cestujících, ale dobrým spojením), respektive jeho nezastavení (čímž se o pár minut zkrátí cesta většině cestujících mezi velkými městy).
Zurückbleiben, bitte!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6734 Registrován: 6-2016 |
Libcha: Před dalším příspěvkem z oblasti užité matematiky se laskavě podívej do těch internetů https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99echodnice Dneska je kubická parabola přejmenována na železné dráze na klotoidu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15237 Registrován: 4-2003 |
honzaklonfar:Dneska je kubická parabola přejmenována na železné dráze na klotoidu Nikoliv . Jde o dvě rozdílné křivky, byť jejich použití je v tomto případě se shodným účelem, tedy vytvoření přechodnice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6735 Registrován: 6-2016 |
Bram: Souhlas, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Klotoida. Ten původní odkaz (hledal jsem kubickou parabolu) je "poněkud" zmatečný... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 12-2021 |
Ad Paul_red_adair: Vřelé díky. Nemáte někde podobné tabulky s daty, kolik počítat u 362, 380 a Vectronů jako klidný rozjezd a brzdění právě podle vagonů nebo tun? Ad Libcha: Ano...je velmi důležité, aby vycházely přípoje. Ale řekl bych, že ty by se zejména v tomhle případě určovaly právě podle rychlíků (např. se zachováním míjení ve Zdicích). Co se týká těch zastávek, tak tam mi jde spíš o to, jestli by právě to, že by rychlíky zastavovaly pouze v přestupních stanicích, nemohlo přinést nějaké snížení cestovních dob (představme si, že by ten rychlík místo zastávky jel dál, tak kde by byl). Jiné by to bylo u jednokolejných tratí, kde by bylo potřeba to udělat tak, aby se ty rychlíky v těch přestupních stanicích křižovaly (jako např. R27 v Krnově) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10941 Registrován: 9-2002 |
Takový tabulky nejsou. Existuje zátěžový graf a tabulka normativů hmotnosti. A s tim se pracuje při tvorbě GVD. Zjednodušeně se dá říct, že pokud je v zošitovom cestovnom neporiadku napsáno, že nějakej vlak má normu 500 tun, tak pro vlak se zátěží 400 tun platí stejný jízdní doby. Pro vlak těžší se při tvorbě GVD se musí použít delší jízdní doby pro těžší vlak. Krom toho, každej brzdí jinak - někdo při zastavování na 362 hrabe na kopyto, ale třeba já to nikdy nedělal a striktně brzdil s BSE. Někdo to škrábne na 4,5 Bar, někdo na míň. Někdo se rozjíždí na PTmax, někdo ne. A taky do toho kecá počasí. Takže tvoje požadavky jsou nesmyslný. Krom toho, nejjednodušší asi je na každý nezastavení odpočítat tak 3 - 6 minut podle výchozí/cílový rychlosti plus pobyt. A abych nezapomněl... Jízdní doby se dost možná pořád píšou na 362 z důvodů náhrad, i když na tom kterym vlaku jezdí třeba Vectron nebo 350. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8729 Registrován: 9-2011 |
Libcha: běžte si stěžovat třeba na Karlovu univerzitu. Z jejích stránek: Graf kubické funkce Grafem kubické funkce je tzv. parabola třetího stupně (kubická parabola). A můžete si stěžovat i na VUT v Brně: Skládá se ze dvou částí – z kubické paraboly a přímky ... Kubická parabola platí pro obor zatěžování 0 < R < Ry A pokračovat na VŠCHT zpátky do Prahy: Grafem je kubická parabola, viz obrázek: Pro všechna reálná x má funkce f vlastnost, že pro každou funkční hodnotu y existuje právě jedna nezávislá proměnná... a pak ještě kousek na západ do Plzně na ZČU: 3.1 RYZE KUBICKÁ ROVNICE . ... 3.3.1 Kubická parabola . ... Aneb všichni jsou to blbci, jen vy jste parabola.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28925 Registrován: 5-2002 |
HK: Dneska je kubická parabola přejmenována na železné dráze na klotoidu Nikolivěk, je nahrazena klotoidou, jakožto křivkou, jejíž křivost opravdu narůstá úměrně délce (kdežto u kubické paraboly to platí jen přibližně, konkrétně při malých hodnotách první derivace). Libcha: to je zřejmě něco jako pomazánkové máslo -- připojený přívlastek popírá význam původního slova. Zajímavý je, že v obou případech většina lidí ví, o co jde... Když už šermujete matematikou, tak byste se měli držet korektních termínů a nezavádět pojmovou lidovou tvořivost No, sice bychom tomu mohli říkat "mocninná křivka třetího stupně", ale moc nadějí na obecné rozšíření tomu nedávám...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 577 Registrován: 10-2018 |
Hajnej: "No, sice bychom tomu mohli říkat "mocninná křivka třetího stupně", ale moc nadějí na obecné rozšíření tomu nedávám... " Ano, to bychom měli. Klasické "pojmenované" křivky, čili elipsa, parabola a hyperbola, jsou přece fyzicky různě vedené řezy na kuželové ploše, alias kuželosečky, čili striktně ve druhém stupni mocnin. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28929 Registrován: 5-2002 |
Prag: Klasické "pojmenované" křivky, čili elipsa, parabola a hyperbola, jsou přece fyzicky různě vedené řezy na kuželové ploše, alias kuželosečky, čili striktně ve druhém stupni mocnin. To je právě otázka, jestli je důležitější společnou vlastností to, že jde o kuželosečky, nebo o to, že jde o mocninné funkce kladného (paraboly) či záporného (hyperboly) stupně. Protože třeba ta vlastnost "zobecněných parabol", že z nich můžu poskládat Taylorovu řadu, je z mnoha pohledů podstatně zajímavější než to, jak zrovna ten kužel zakrojím... A jak vidíš, nenamítám nic proti tomu, aby za parabolu či hyperbolu bez přívlastku byly považovány ty druhého stupně. Jenom nežeru ten Libchovo purismus, že pojem "kubická parabola" popírá sám sebe.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 10-2018 |
Hajnej: "Jenom nežeru ten Libchovo purismus, že pojem "kubická parabola" popírá sám sebe." Hele já se v akademickym prostředí leta už nepohybuju, tak nevim jak se mění úzus, ale zamlada si "kubické paraboly" zcela jistě nepamatuju. Taylor je snad "mocninná řada" či prostě "polynom", ne? Jsem v souvislosti s nim taky slovo "parabola" nikdy neslyšel. Pro mě je pocitově "kubická parabola" oxymoron. A že se takové spojení dá vygooglovat .. daj se vygooglovat i všechny gramatické chyby a zkomoleniny jako verlyba nebo pernamentka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2152 Registrován: 11-2005 |
Pardon že jsem se tak emočně vznítil se svým matematickým purismem. Taky bych se držel kuželoseček a tam by se tenhle tvar docela složitě vykrajoval (což je zajímavé matematické cvičení). Smířlivě uznávám, že jestli nějaký inženýrský obor potřebuje krátký výraz pro "tvar části grafu funkce třetí mocniny", tak ať si klidně říkají "kubická parabola". Ostatně, já si sám to pomazánkové máslo taky někdy namažu, doufaje, že ho nebudu mít na hlavě. Jen mi připadá krátkozraké, že stejný trik nejde použít na x^4. Jak by to znělo? Leda něco jako "parabola čtvrtého řádu". To bychom pak rovnou mohli hyperbole říkat "parabola mínus prvního řádu" (což je pochopitelně hyperbola, jakožto tropus). Na oplátku bych si však vyprosil "poskládat Taylorovu řadu ze zobecněných parabol", z takového popisu konvergence mocninných řad mi vstávají vlasy tam, kde doufám absentuje poctivá utlučená smetana.
Zurückbleiben, bitte!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28934 Registrován: 5-2002 |
Libcha: Jen mi připadá krátkozraké, že stejný trik nejde použít na x^4. Jestli ono to nebude tím, že nežijeme ve čtyřrozměrném prostoru a nemáme proto běžně používaná pojmenování pro čtyřrozměrné objekty, kdežto pro ty jedno-, dvou- a trojrozměrné ano. Taky se v běžné fyzikální praxi se čtvrtá mocnina už moc často nevyskytuje, zatímco ta třetí ledaskde - typicky u výkonů v závislosti na rychlosti (viz "cubic demand" u ventilátorů a čerpadel), u tuhostí v závislosti na výšce, u objemů podobných těles v závislosti na rozměru. Čtvrtou mocninu pamatuju v radiolokační rovnici a ještě v jednom vzorečku, kterej jsem v životě nepoužil a tudíž zapomněl... Na oplátku bych si však vyprosil "poskládat Taylorovu řadu ze zobecněných parabol" Beze všeho - skládat jsem ji ani nechtěl, spíš mi šlo o to, že křivky typu y = xn toho mají společného víc (třeba derivaci ve tvaru n*xn-1), než kuželosečky mezi sebou (ty snad kromě toho kužele už prakticky nic).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 586 Registrován: 10-2018 |
Takže parabola prvního stupně je přímka, a nultého stupně bod? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28938 Registrován: 5-2002 |
Prag: Takže parabola prvního stupně je přímka, a nultého stupně bod? Když už chceš mermomocí vyrypovat, tak bys neměl zapomínat, že x0 = 1, čili nikoliv bod, ale konstantní funkce rovná jedné. Smůla, holt teď budeš za rohaté zvíře Ty a ne já...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|