Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 15. 7. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 15. 7. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 932 Registrován: 10-2005 |
Ahoj Petře, že Tě tu vidím, napadl mne takovej zvídavej lamí dotaz (klidně i do placu). Když by nebylo uhlí k mání, mohl by např. takovej čtyřkolák nebo něco jiného (tuším asi menšího) bez nějakých zásadních úprav topeniště atd. jezdit na (OZE) dřevo? Prostě mít v tendru vyrovnaný polena? Dík. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1550 Registrován: 5-2002 |
Asi by toho moc neuvařil a hlavně by z takové mašiny lítaly hořící kusy dřeva, tak by se to určitě nelíbilo hasičům. Podle současných protipožárních norem se nesmí v mašině topit ničím jiným, než kvalitním černým uhlím o určitých fyzikálně-chemických vlastností a akutálně též ideově-politických, takže já osobně bych to teda viděl, že ne-e.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15222 Registrován: 4-2003 |
Nejde jen o výhřevnost dřeva, na zatápění ale dřevo v pohodě stačí. Pokud by šlo jen o posun po stanici, tak se dřívím v pohodě topit dá také, což jsem vyzkoušel. Na jízdu na trať už to ale samozřejmě nestačí . Používání dříví pro jízdu pod výkonem (tedy i při posunu se zátěží) ale není moc dobré ani pro kotel samotný, neb oheň by byl za chvíli děravý a díra v ohni při jízdě pod výkonem neznamená nic jiného, než proud výrazně chladnějšího vzduchu do topeniště, což vede k ochlazování některých částí stěn či stropu topeniště. Vzniká přídavné namáhání, které se časem projeví v podobě trhlin a dalších vadách. A to uvažuji ještě dřevo v podobě řeziva (použité stavební dříví, které už se dál nesmí používat ke stavebním účelům) a nikoliv polena. Takže z tohoto pohledu už je snad jasné, proč je špatně i díra v ohni, když se topí uhlím. A to tato díra v hořícím uhlí na roštu se dá snadno "opravit" lopatou uhlí, ale jak to samé udělat s dřívím, zejména s poleny?!? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4579 Registrován: 7-2017 |
Ve spoustě zemí se na dříví běžně jezdilo, např. v Rusku nebo v jižní a jihovýchodní Asii. V čem byla odlišná konstrukce topeniště? A u malých kotlů to asi nebude tak velký problém. Například na slovenských lesních železnicích se dřívím topilo běžně. Někdy to vedlo k poněkud úsměvným situacím; malá maďarka ČHŽ (budapešťský tovární typ 86, původní hronecká jednička, po r. 1918 č. 3, později U 34.902, po r. 1945 U 34.901, dnes na Vychylovce) má topeniště dlouhé jen 80 cm, takže metrovica se pro ni musela ještě krátit. Když se pak tato pracovní operace zanášela do účetnictví, figurovala tam pod pojmem pílenie, což našincovi samozřejmě okamžitě evokuje majora Terazkyho... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 934 Registrován: 10-2005 |
Bram: " Vzniká přídavné namáhání, které se časem projeví v podobě trhlin a dalších vadách. A to uvažuji ještě dřevo v podobě řeziva (použité stavební dříví, které už se dál nesmí používat ke stavebním účelům) a nikoliv polena. Takže z tohoto pohledu už je snad jasné, proč je špatně i díra v ohni, když se topí uhlím. A to tato díra v hořícím uhlí na roštu se dá snadno "opravit" lopatou uhlí, ale jak to samé udělat s dřívím, zejména s poleny?!? " OK, jen jsem si říkal, jak to ti Paraguajci na formátu mašin odpovídajících tak asi řadě 344.1 dělali, když to vlastně nejde. Něco jiného je ta Petrem zmíněna legislativa a hasiči. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 792 Registrován: 2-2009 |
Mazutka 555.3008 na Myjave
http://marek275.rajce.idnes.cz/
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15223 Registrován: 4-2003 |
Viajero:OK, jen jsem si říkal, jak to ti Paraguajci na formátu mašin odpovídajících tak asi řadě 344.1 dělali[proud], když to vlastně nejde. Ono to samozřejmě jde, ale naše lokomotivy na to nejsou vhodně uzpůsobeny . Proto jsem popsal své zkušenosti se dřevem v parní lokomotivě stavěné na spalování uhlí . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1551 Registrován: 5-2002 |
Já ale neříkám, že to nejde. Jde všecko, ale bude to ve srovnání s uhlím výrazně dražší, oprotože nehospodárnější jak co do poměru hodnoty objemu spáleného paliva, tak nákladů na údržbu a zároveň to bude znamenat buďto vyšší riziko pořárů, nebo nějaký komplikovanější systém lapání jisker, který možná umožňuje paraguayská legislativa, ale česká ne (nejsi náhodou povoláním advokát, Dalibore ? ) a který bude odebírat už tak nižší výkon kotle. K Bramově popisu topení - pokud by se topeniště nacpalo bukovými špalky, tak by se na něm snad ta vrstva žhvého i dala udržet. Další problém je v tom, kde takoví dřevo vzít v jakém množství a za jakou cenu.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1262 Registrován: 11-2021 |
Bram: jenže plech kotle má zevnitř nějakých 200° a ze strany živého ohně spaliny přes 400°. Dírou v uhlí neuděláš stejnej gradient, natož větší. Jestli má topič staženou prdel, že mu bouchne kotel, když má děravej oheň, nebyl moc důvod tuhle pověru vyvracet. Lesní železnice pochopitelně jsou na pálení dřeva zařízené. Jednak je ho dost, jednak si les podél dráhy pěstujete tak, aby neshořel. Obyčejné dráhy už dneska parní nejsou, tak ani jejich okolí s rizikem vznicemí od lokomotivy nepočítá, což zpětně ovlivňuje případné provozování parních lokomotiv. Mimochodem, u Domažlic je semtam vidět pás břízy podél trati v jinak smrkovém lese. To jsou pozůstatky toho, kdy se smrčky podsívaly břízou, aby rychleji přerostly kritickou výšku, kde jim jiskra z lokomotivy může zapálit korunu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15225 Registrován: 4-2003 |
původní.gp:jenže plech kotle má zevnitř nějakých 200° a ze strany živého ohně spaliny přes 400°. Dírou v uhlí neuděláš stejnej gradient, natož větší. Nepochopil jsi to - pevnostní namáhání stěn topeniště děrami v ohni zbytečně zvětšuješ. Proto jsem psal o výskytu pouze o výskytu trhlin a ne o výbuchu. Trhliny ve stěně topeniště se vyskytovaly a také se opravovaly. Jde pouze o to, aby jejich výskyt byl co nejmenší a tomu se správnou obsluhou kotle dá vyhovět. Tedy aby i například byly změny tlaku v kotli co nejpomalejší, čili aby tlak páry zbytečně rychle neklesal. Jestli má topič staženou prdel, že mu bouchne kotel, když má děravej oheň, nebyl moc důvod tuhle pověru vyvracet. Nebouchne mu kotel, není k tomu žádný důvod. Jediné, co v rámci špatné obsluhy kotle s velkou pravděpodobností způsobí jeho výbuch, je pokles vody v kotli pod strop topeniště. Přičemž k výbuchu dojít nemusí, někdy dojde jen k vyboulení stropu topeniště. Ale nespoléhal bych na to . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1263 Registrován: 11-2021 |
Bram: dírama v ohni hlavně zbytečně pálíš uhlí a z pohledu toho, kdo uhlí platí, je jedno, proč to neděláš a jestli jsi pečlivý od narození nebo se bojíš havárie. A jestli se jí bojíš oprávněně. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4580 Registrován: 7-2017 |
Všichni potichu předpokládáte, že se dá topit jenom poleny. Co třeba štěpky? Štěpky používané v papírnách mají rozměry zhruba jako krabičky od zápalek. To by ty vaše díry v ohni neřešilo? Ale zatím mi nikdo neodpověděl na otázku, jak vypadala topeniště velkých lokomotiv, kde se těmi poleny skutečně topilo, resp. jestli a čím se lišila od těch, kde se topilo uhlím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 9-2020 |
Topení dřevem. Bohaté zkušenosti s tím měli Finové. I na normálně rozchodných mašinách (ve Finsku 1520 mm).Používali bukové dřevo ,na tendrech byla takková pěkná ohrádka ,aby se tam něco vešlo a komíny měly lapače jisker MOTALA. Finsky neumím, ale parní lokomotiva se tam řekne hoyriveturi nebo tak nějak. Zdravím |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5324 Registrován: 9-2003 |
honza.: Ano. A pro ty, kteří ještě stále žijí v tom, že má maďarština něco společného s finštinou, tak maďarsky je to gőzmozdony.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 263 Registrován: 6-2018 |
Prosím vás, jak tedy vypadala topeniště v missisipských parnících? Tam se určitě netopilo uhlím. Já vím, je to silně OT, ale zajímalo by mě to. Mmch, parní stroj na Robt.E.Lee měl údajně vrtání 97 cm a zdvih 3 metry... Jak se to dalo dřevem nakrmit? |
geren
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 112 Registrován: 5-2019 |
Konkrétní odpověď na otázku rozdílu kotle na uhlí a dřeva jsem tady ani jinde na webu neviděl, vše jsou jen kusé informace obecného charakteru. Zkusím tedy přispět svým pohledem, který není odborný a také vychází z obecných zkušeností, ale míří k meritu věci: 1. Spalovací cyklus dřeva je asi mnohem rychlejší než uhlí (vysušení, zplyňování hořlavin) - to vyžaduje větší frekvence přikládání 2. Množství popela je u dřeva menší - menší popelník, menší otvory v roštech (= současně menší přívod vzduchu, viz však bod 8) 3. Množství vody ve dřevě je vyšší - větší riziko kondenzace kouře v žárnicích = (ve spojení s bodem 4) nutnost větších průměrů nebo kratší délky trubek 4. Teplota hoření je u dřeva naopak nižší - důsledek na konstrukci kotle jako v bodu 4 5. Délka plamene je u dřeva větší - ve spojení s bodem 4 asi by topeniště mělo být štíhlé a vysoké 6. Tvar a velikost přikládané dávky určí mj výšku klenutí 7. Menší výhřevnost dřeva je zřejmě kompenzována vyšší rychlostí hoření, takže celkový přísun kalorií může být snad srovnatelný. 8. Větší podíl prchavých spalin a rychlost jejich vypařování u dřeva si vyžaduje k dokonalému spálení přívod sekundárního vzduchu. To jsou jen intuitivně vyložené pohledy, jistě je někdo doplní, rozvine ba i popře. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4582 Registrován: 7-2017 |
geren 112: Pokud je mi známo, tak na lesních železnicích se ve stejných lokomotivách topilo oběma druhy paliva. A nevím o tom, že by se kotle pro ten nebo onen druh paliva konstrukčně při výrobě nebo dodatečně v provozu upravovaly, aspoň ne ve středoevropských lokomotivkách. Spekulace: U malých kotlů na tom asi tolik nezáleží. Ale mohu se samozřejmě mýlit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 172 Registrován: 9-2017 |
Při topení poleny je zásadní rozdíl v dyšně. Jako student VŠ jsem ještě na brigádě zažil poslední parní lokomotivy ve Velenicích. Na podzim 1979 jsme dostali místo turnusové 556.0 lokomotivu 464.053, která byla na zkušebních jízdách po opravě v ŽOS. Při návratu od Os z Veselí dispečer nařídil v Suchdole nad Lužnicí zapřáhnout 1000 t těžký vlak s pískem do Budějovic. Jenže nastal problém s uhlím a velenický uhlíř a popelář Jarda Štefek měl už padla. Takže v Nových hradech to už vypadalo špatně, ale fíra objevil hranici metrových polen. Tak jsme je rychle naházeli do mašiny a potažmo do pece. Oheň byl nádherný, ale... Když se fíra začal rozjíždět, tak obrovský tah dyšny Giesel okamžitě plameny sfoukl a v peci byla tma. To samé by prý se stalo i u Kylchapu. Na lesních železnicích moderní dyšny nebyly a jiskrojemy snižovaly tah. Proto bylo možné spalovat polena. Plamen z polen dokáže sfouknout i taková lokomotiva jako je 310.093. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 872 Registrován: 4-2007 |
Docela by mne zajímalo, jak ta jízda dopadla...?
Ferdinandka přežije!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3835 Registrován: 7-2017 |
Přihřeji si také polívčičku. Pokud se týká topení dřevem u našich normálně rozchodných provozních lokomotiv (ČSD) je konstrukcí za jízdy prakticky vyloučeno, jak zde již bylo několikrát popsáno. Kotel by nestačil vyvíjet potřebnou páru. Výfuk panákem velmi rychle vytahuje plamen do komína, aniž by stihl předat svoji energii, následuje úlet jisker (v hantýrce "hořících klacků a polínek") z komínů stavěných (lapačů jisker) pro černé uhlí. Nebezpečí vzniku požáru. Přisávání studeného vzduchu při častém otvírání dvířek topeniště a mezerami mezi dřevem na roštech ("děr na roštech"), urychluje krácení životnosti trubek a nebezpečí vzniku trhlin v peci. Při vzniku "děr na roštech" také dochází k rychlejšímu opalování roštů i trámců (ala řezání autogenem). Při zatápění se samozřejmě používá dřevo, na vrstvě starého hrubého popela, případně kusového uhlí aby hořící dřevo nepropadávalo do popelníku a nepředávalo energii na neužitečném, přímo špatném místě. Dřevo hoří tak zvaně "dlouhým plamenem" s nižší výhřevností. Plameny předávají teplo s mírným úbytkem trubkám téměř až k dýmnici. Tím dochází k rovnoměrnějšímu a pozvolnějšímu předávání trubkami tepelné energie vodě ve válcovém kotli a ta ji předává vnějšímu plášti válcového kotle. Roztápění je vhodné dělat pouze přirozeným odtahem, pokud možno mimo dýmník. Tím není tepelná energie hoření dřeva tak rychle odváděna ve spalinách, sníží se tím při roztápění spotřeba paliva. To platí i při následném roztápění uhlím. Kouření do kuchyně a nárust tlaku regulovat především klapkami (co nejméně používat "šnelák"). Za jízdy může dojít z nějakých příčin ke ztrátě tlaku v kotli. Zde je vhodné použít dřevo. Často si lokomotivní četa takto pomáhala, ale pouze při stojící lokomotivě, nebo při jízdě výběhem. Při jízdě v tahu to byla pouze zbytečná námaha těch neznalých a nezkušených. Následně také poznali a nabrali novou zkušenost, kterou jim pak nikdo nechtěl věřit, dokud nedošlo také k osobní zkušenosti kterou výše popisuje pal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 3-2014 |
K topení dřevem: Mašiny pro lesní dráhy, kde se předpokládalo topení dřevem, měly poměrně velkou roštovou plochu. Bylo to obvykle kolem 1m2: ČKD 760D/90 (Gontkulák):0.92m2, balocká ČKD C760/90-d (Kolbena): 1.02m2, Velká maďarka U 46.901: 1.04m2. Přeborníkem je zákamenský Henschel 20615/1926 s plochou roštu 1.4m2 (!). Pro porovnání řada 423.0 která má plochu roštu 2.06m2 ...(!) U toho Henschela vyniká i překvapivě velká přímá výhřevná plocha pece 5.67m2... řada 423.0: 9.20m2 (!)... |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4583 Registrován: 7-2017 |
jos.nem 24: Zajímavé je i srovnání s úzkorozchodnými lokomotivami ČSD. Roštová plocha U 37.0 = 1,00 m2, výhřevná plocha pece 4,4 m2, U 47.0 0,94 m2 a 4,68 m2. A ještě: Rešica JHMD - rošt 1,18 m2, výhřevná plocha pece 5,13 m2, Px 48 rošt 1,47 m2, kačenka 1,6 m2 a 6,04 m2. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 12-2011 |
Nové Almanachy parních lokomotiv, 89.díl lok. 477.0-dodatky a 90.díl lok. řad 323.1,324.0,1,2. Info na email korbel444@seznam.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 3-2014 |
dědek hak 4583: kačenka je Kč4? U kč4 (Škoda 64 Lo, 1949 - 1951) rošt 1.01m2, plocha pece 4.65m2. Jde o stejnou mašinu? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4584 Registrován: 7-2017 |
jos.nem: "dědek hank 4583: kačenka je Kč4? U kč4 (Škoda 64 Lo, 1949 - 1951) rošt 1.01m2, plocha pece 4.65m2. Jde o stejnou mašinu?" Aha... Omlouvám se, já jsem se o řádek přehlédl a jde o podobnou, ale ne stejnou německou lokomotivu Gr vyráběnou v Babelsbergu pro sovětské úzkorozchodné dráhy v rámci poválečných reparací. Ty lokomotivy Kx-4 (x=f, č, v, p) vyráběné ve Finsku, ČSR, Maďarsku a Polsku a lok. stejné konstrukce vyráběné v SSSR jako VP byly menší a měly ty hodnoty, které uvádíš. Už jsme ty reparační úzkorozchodky pro SSSR kdysi probírali tady a v dalších postech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 3-2014 |
dědek hank 4584: Díky, ano sedí to na Gr: I zde je tak velký rošt (1.6m2). Počítalo se i u Gr s topení dřevem? Mimochodem na tuto Gr se v Kolíně před lety vyrobil nový kotel s velkotrubnatým přehřívačem. Podobné malé lokomotivy byly vyráběné v Číně. Jejich konstrukce zřejmě vychází z Kč 4. Tyto lokomotivy s valivými ložisky i na tyčích známe z netu v různém i hrůzném technickém stavu: Jsou (byly) provozovány jak silně přetížené, tak s vysokými otáčkami na rovinatých úsecích... Byly vyráběny snad do konce 20.stol. Ví se o nich více např. technické parametry? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4586 Registrován: 7-2017 |
jos.nem 26: Karel Just uvádí, že lokomotiv typu VP bylo v SSSR vyrobeno celkem asi 3000 ks a PT-4 v SSSR přes 400 ks. Sovětské provedení obou typů se vyrábělo v závodě Votkino. Lokomotiv Kx-4 bylo ve 4 evropských zemích vyrobeno celkem asi 1600; zbytek do celkového počtu asi 5500 ks se vyráběl v Číně až do r. 1988. Technická data čínského provedení ale nemám. Historie lokomotiv Kx-4 začíná v sovětské lokomotivce Kolomna už v roce 1930 typem 159. Následovala vylepšená konstrukce typu P 24 s přehřívačem, která se ale neosvědčila; do vypuknutí války na východní frontě v r. 1941 jich bylo vyrobeno jenom 9 ks. V letech 1946-52 byly v rámci poválečného finsko-sovětského vyrovnání dodávány z lokomotivek Tampella a Lokomo ve vylepšeném provedení jako PT-4. Finové konstrukci dále upravili a dodávali do SSSR jako Kf-4 v letech 1949-52; stejné provedení se vyrábělo i v ČSR (Kč-4, Škoda 1949-51, 420 ks + 4 ks pro Chvaletice), Maďarsku (Kv-4, MÁVAG 240 ks 1950-54, v=Венгрия, tj. rusky Maďarsko) a Polsku (Kp-4, FABLOK 1950-59, 890 ks pro SSSR + 81 ks pro Čínu). (Zdroj počtů lok. Kx-4: Česká stavba parních lokomotiv 3.) O lokomotivách typu Gr (do SSSR dodáno přes 400 ks) Karel Just výslovně uvádí, že byly určeny pro topení dřevem. Počty vyrobených kusů si kromě uvedených zdrojů nemám kde ověřit, třeba to někdo doplní. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4587 Registrován: 7-2017 |
Ještě doplním některé chybějící údaje z ruských zdrojů: Z Finska bylo dodáno 536 ks lok. Kf-4. Celkový počet lokomotiv konstrukcí na bázi PT-4 se udává cca 5100. A německé lokomotivy Gr byly vyráběny i v lehčím provedení pro méně únosné tratě, ty měly roštovou plochu jenom 0,69 m2. Pokud jde o Čínu, našel jsem toto: V Číně bylo vyrobeno asi 825 ks, spolu s dalšími dovezenými z druhé ruky jich tam jezdilo asi 1000 ks. Tentýž zdroj uvádí plochu topeniště 1,01 m2. Zdroj: http://c2project.org/index.php?page=loco_history Ruské zdroje: Moskalev - Наши узкоколейные паровозы, 1997 Sologubov - Паровозы узкой колеи, 1951. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4588 Registrován: 7-2017 |
jos.nem: "Tyto lokomotivy s valivými ložisky i na tyčích známe z netu v různém i hrůzném technickém stavu: Jsou (byly) provozovány jak silně přetížené, tak s vysokými otáčkami na rovinatých úsecích..." Kdyby se někdo chtěl podívat, tak na Youtube je řada videí s anglickými komentáři z provozu různých čínských uhelných, cihlářských a dalších drah, většinou z první dekády tohoto století: Jiayang/Shibanxi (ta dokonce i s osobní dopravou), Yinghao, Xingyang a další. Čínské lokomotivy PT-4/Kx-4 měly většinou řadu C2. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 3-2014 |
dědek hank 4586 - 4588: Díky za vyčerpávající informace. Vlastně to začalo ...jak se projeví topení dřevem. Tak jen osobní postřeh: Když jsme začali v 2017 znovu jezdit s Gontkulákem , tak jsme neplánovaně museli na trať dříve než bylo původně určeno. Vyjížděli jsme sice s plným tlakem (tehdy cca 10.5at), ale ještě s neprohořelým dřevem ze zátopu. Takže na roštu byla metrová polena a černé uhlí. Pec sice plná ohně, ale asi po 1.5km jsme stáli. Nebyla pára ani na výkon ani na napaječ... Na těch 45 - 50 promile to prostě nestačilo... Dnes přece jenom už trochu víme... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 935 Registrován: 10-2005 |
Několik obrázků z jednoho, bohužel již vyhaslého, parního království. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 936 Registrován: 10-2005 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 937 Registrován: 10-2005 |
Dřevem se tu netopilo, zpočátku uhlím, později olejem. Proto také to upozornění "Nekuřte a nepoužívejte lampy s otevřeným ohněm v blízkosti tendru. Používejte výhradně elektrický zapalovač". Páry byly v několika kusech provozní do roku 2007. Dost se s nimi jezdilo na objednané jízdy až do Puerto Barrios na atlantickém pobřeží. Jeden kus má dosud tlakovou zkoušku, ale je momentálně mimo kolejové spojení se sítí (no sítí - dnes cca 8 km tratě, kde se nově občas projede dieselem tažený osobáček jako atrakce pro místní). Fotografie jsou částečně z veřejnosti přístupného muzea Fegua v Ciudad de Guatemala, které je jedinou expozicí, kterou bychom mohli nazvat skutečným železničním muzeem, ve Střední Americe (ale vlastně i Jižní s výjimkou Argentiny a Chile). Sbírka zahrnuje opravdu snad vše, počínaje nařadím traťového dělníka, přes uniformy, vybavení služeben, cyklostyl, až po lokomotivy. A částečně z dosud existujícího areálu, nebo spíše vrakoviště, které není součástí expozice, ale kam se mi podařilo se tak nějak dostat. Pracovníci muzea jsou někdejší železničáři, velmi milí, mimo jiné mi otevřeli oba dochované prezidentské vagóny. Až budu mít čas, dám neparní fotky do Exotických zemí. (Příspěvek byl editován uživatelem Viajero.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3662 Registrován: 7-2005 |
data ke Kačenám... |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3270 Registrován: 7-2005 |
Viajero: " Dřevem se tu netopilo, zpočátku uhlím, později olejem. Proto také to upozornění "Nekuřte a nepoužívejte lampy s otevřeným ohněm v blízkosti tendru. Používejte výhradně elektrický zapalovač". Páry byly v několika kusech provozní do roku 2007. Dost se s nimi jezdilo na objednané jízdy až do Puerto Barrios na atlantickém pobřeží. Jeden kus má dosud tlakovou zkoušku, ale je momentálně mimo kolejové spojení se sítí (no sítí - dnes cca 8 km tratě, kde se nově občas projede dieselem tažený osobáček jako atrakce pro místní). Fotografie jsou částečně z veřejnosti přístupného muzea Fegua v Ciudad de Guatemala, které je jedinou expozicí, kterou bychom mohli nazvat skutečným železničním muzeem, ve Střední Americe (ale vlastně i Jižní s výjimkou Argentiny a Chile). Sbírka zahrnuje opravdu snad vše, počínaje nařadím traťového dělníka, přes uniformy, vybavení služeben, cyklostyl, až po lokomotivy. A částečně z dosud existujícího areálu, nebo spíše vrakoviště, které není součástí expozice, ale kam se mi podařilo se tak nějak dostat. Pracovníci muzea jsou někdejší železničáři, velmi milí, mimo jiné mi otevřeli oba dochované prezidentské vagóny. Až budu mít čas, dám neparní fotky do Exotických zemí. " Nádhera - díky za fotky Škoda jich ale aspoň že maji muzeum
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1717 Registrován: 8-2015 |
Zahradní železnice Dačice: Už za týden se těšíme na setkání s Vámi na akci Přivítání prázdnin. Moc se těšíme .Malá videopozvánka v čase 5:00 https://youtu.be/O45X0M6GrUk?t=304 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 460 Registrován: 5-2012 |
Pořadatelé se omlouvají, že popletli název parní lokomotivy. Nicméně akce to bude určitě hezká. Muzeum v Martinicích stojí za návštěvu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 434 Registrován: 5-2012 |
Ventilovka pri odjezdu ze Zelezneho Brodu 30.6.2023 https://youtu.be/xHYYxC2vNdY |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 3-2020 |
Rosto je to opravdu odjezd? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4368 Registrován: 3-2015 |
Dnešní Kremák. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3538 Registrován: 10-2008 |
464.202, Bludov, 3.6.2023 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 320 Registrován: 5-2009 |
Jízda ventilovky z Kořenova do Szklarské Poręby. https://www.youtube.com/watch?v=Fc-SquVZ3VI |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 9-2016 |
V sobotu 1.7.2023 začaly opět jezdit zvláštní parní vlaky Králický sněžník. Na úvod se představila "Němka" 555.0153. Podrobnosti se najdou na stránkách Pardubického kraje. https://vlaky.pardubickykraj.cz/
Nejhorší je smrt z nudy, proto jsem furt v . . .
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4599 Registrován: 7-2017 |
ČHMÚ dnes rozšířil "žlutou" výstrahu před požáry vyhlášenou včera (06.07.) s platností ode dneška (07.07.) pro Čechy na celé území ČR - pro Moravu s platností od zítřka (08.07.). Výstraha platí na celém území do odvolání. Není to ani zdaleka první rok, kdy se v létě nemůže jezdit s párou, období zákazů provozu přibývá a rok od roku se prodlužují. Kontroverzní návrh: Možná by to mohl být důvod k zamyšlení pro organizátory parních jízd, zda má vůbec smysl plánovat je na letní měsíce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4407 Registrován: 4-2014 |
dědek_hank: "ČHMÚ dnes rozšířil "žlutou" výstrahu před požáry vyhlášenou včera (06.07.) s platností ode dneška (07.07.) pro Čechy na celé území ČR - pro Moravu s platností od zítřka (08.07.). Výstraha platí na celém území do odvolání. Není to ani zdaleka první rok, kdy se v létě nemůže jezdit s párou, období zákazů provozu přibývá a rok od roku se prodlužují. Kontroverzní návrh: Možná by to mohl být důvod k zamyšlení pro organizátory parních jízd, zda má vůbec smysl plánovat je na letní měsíce." A kdy by jste ty akce chtěl pořádat?, od října do dubna vám tam nikdo nepůjde, nebo se zúčastní minimum návštěvníků z důvodu chladného počasí, takže pro organizátory to pak nemá cenu něco vůbec pořádat. V dnešní době z důvodu klimatických změn počasí, ta výstraha před požáry z důvodu sucha a zákazu jízd parních vlaků může přijít kdykoliv během roku mimo zimních měsíců a v těchto měsících se na to každý vykašle, aby na takovouto akci jezdil. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4600 Registrován: 7-2017 |
Luboš_3.21: "...od října do dubna vám tam nikdo nepůjde...v těchto měsících se na to každý vykašle, aby na takovouto akci jezdil." No ještě že to nevědí pořadatelé mikulášských, silvestrovských a podobných parních jízd... BTW, první a zatím jediný týdenní Plandampf u ČSD/ČD/SŽ(DC) se konal na trati Dolní Lipka - Štíty v březnu 1985 za mimořádně hnusného zimního počasí. Přesto byl velice úspěšný, a to i z hlediska návštěvnosti. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 300 Registrován: 6-2010 |
dědek_hank: Určitě to bylo pro celé Čechy? Nebylo to jen pro obligátní Středočeský kraj? Třeba Stocker klub sdílel fotky, jak celý víkend jezdili s 310.093. Na stránkách 310.0134 také ani znímka o tom, že by o víkendu neměli jet."ČHMÚ dnes rozšířil "žlutou" výstrahu před požáry vyhlášenou včera (06.07.) s platností ode dneška (07.07.) pro Čechy na celé území ČR - pro Moravu s platností od zítřka (08.07.). Výstraha platí na celém území do odvolání. " |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4602 Registrován: 7-2017 |
Fabec 300: Výstraha ČHMÚ platí pro celé území ČR, zatím na neurčito. Výstrahy ČHMÚ jsou tady: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/vystrahy/index.htm l Zákazy činností s požárním rizikem vyhlašují s přihlédnutím k varování ČHMÚ jednotlivé kraje. Např. zákaz pro Prahu je tady https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tisk ove_zpravy/zakaz_rozdelavani_ohnu_na_rizikovych_4.html a výslovně se týká i jízd parních lokomotiv. V jižních Čechách zatím zákaz nevyhlásili - nebo o tom nevím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 448 Registrován: 3-2010 |
Srdečně všechny zdravím, neví prosím někdo ze zde přítomných, jakou hvězdu (a kde) měla lokomotiva 524.159 okolo roku 1953? Nenašel jsem nikde žádné foto, a model již čeká jen na detaily. Předem moc děkuji za odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3865 Registrován: 7-2017 |
dědek_hank Já vidím na mapě "Výstražné informace Český hydrometeorologický ústav - požáry" s aktualizací 11.07.2023 07:40 s platností do 15. 7. celou republiku ve žluté barvě. V Legendě se pro tuto barvu píše "Nízký stupeň nebezpečí" |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4603 Registrován: 7-2017 |
mirek55 3865: Jak už jsem psal, tak je na příslušných krajských úřadech, jaká opatření si z těch výstrah vyvodí. Pražský zákaz byl vyhlášen při žluté výstraze. A že se stav/stupeň výstrah mění podle vývoje počasí, to je snad pochopitelné. Nicméně být organizátorem takových akcí, asi bych se zdráhal plánovat je na celou letní sezónu dopředu. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4605 Registrován: 7-2017 |
mirek55: " Já vidím na mapě "Výstražné informace Český hydrometeorologický ústav - požáry" s aktualizací 11.07.2023 07:40 s platností do 15. 7. celou republiku ve žluté barvě. V Legendě se pro tuto barvu píše "Nízký stupeň nebezpečí"" Momentálně platí 3 výstrahy - před požáry, bouřkami a vysokými teplotami. Výstraha před požáry je zatím časově neomezená. https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/vystrahy/index.htm l (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4607 Registrován: 7-2017 |
Tak už jsou vyhlášeny zákazy i v dalších krajích: Královéhradeckém (od 10.07), Olomouckém (od 12.07.), Plzeňském (tento víkend nepojede do Bezdružic pára), asi i jiné, o kterých nevím... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3872 Registrován: 7-2017 |
dědek_hank Ano každý kraj rozhoduje dle konkrétní situace a má k tomu svoji komisi. Doporučuji sledovat www.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#. Tam zjistíte, kde je jaké půdní sucho. Ano Středočeský na tom není nejlépe. Stejně tak Olomoucký, Plzeňský. Poslední stav 5 dní starý. Ona i výstraha se trochu změnila k 15. 7. 2023 |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9047 Registrován: 5-2002 |
první a zatím jediný týdenní Plandampf u ČSD/ČD/SŽ(DC) se konal na trati Dolní Lipka - Štíty v březnu 1985 za mimořádně hnusného zimního počasí. Co považujete za Plandampf? Na jaře 1996 přece proběhla známá akce pro Němce na krušnohorské magistrále, ještě nějakých 10 let před elektrizací a rekonstrukcí, mikádo vozilo pravidelné rychlíky, bylo tam toho dost.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4610 Registrován: 7-2017 |
Quex: "Co považujete za Plandampf?" Dobrá otázka. Po německém způsobu: Provoz pravidelných vlaků v parní trakci na nějakém traťovém úseku v trvání několika na sebe navazujících dnů za účasti několika parních lokomotiv. Já si na tu akci v roce 1996 nepamatuju, prosím o upřesnění. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4611 Registrován: 7-2017 |
V Olomouckém kraji je zákaz provozu parních lokomotiv, v Pardubickém nikoliv. Jel dnes vlak Králický Sněžník s párou i na úseku Červený Potok - Hanušovice, který spadá do Olomouckého kraje? Byla u toho zajištěna nějaká mimořádná protipožární opatření? Jestliže ano, jaká? |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9049 Registrován: 5-2002 |
Já si na tu akci v roce 1996 nepamatuju, prosím o upřesnění. Donutil jste mě prohledat papírový K-report, kde jsme o tom psali v čísle 7/96 na str. 7 a 8. Takže tu dávám reprodukci originálního článku: Pokud tedy dobře počítám, tak se toho zúčastnilo 7 velkých lokomotiv na skutečně pravidelných vlacích, se soupravami na běžném oběhu. Holt se nehrálo na nějaké kraje, závazky veřejné služby apod. To byl tehdy skutečný Plandampf v pravém, původním slova smyslu. Dnes je podle mého názoru něco takového naprosto nerealizovatelné, pokud tedy pominu, že už ani není tolik provozních velkých lokomotiv, tak technicky by asi nešlo, aby pára vedla nějakou soupravu Bmz apod., nevím, tehdy se jednalo o klasická béčka, pamatující parní provoz, tam to žádný problém nebyl. Oni i v tom Wolsztynu si museli pořídit svoje "retro" soupravy, taky už nejezdí s nějakou běžnou turnusovou soupravou PKP. Další věc by byly stížnosti kaštanů, že to kouří, že to není nízkopodlažní atd., kraj by vyhrožoval nějakými pokutami; tenkrát byli lidi rádi, že se s tím svezli na běžném vlaku, ale národ za dalších 30 let dost zpitoměl.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4612 Registrován: 7-2017 |
Quex: "To byl tehdy skutečný Plandampf v pravém, původním slova smyslu." Ano. |
Tajemný_em
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4591 Registrován: 5-2002 |
Z té akce byla určitě i VHSka, akorát už nevím, jestli jsem ji kdysi měl odněkud půjčenou anebo snad později zhlédnuta na všemocným Jutůbu... Osobně jsem se neúčastnil, lebo jsem o tom nevěděl. K-report už sice existoval, ale diskuzní fórum na tom papíře nějak nechtělo fungovat.
"Čelím pokušení tím, že mu podlehnu." Jára da Cimrman
|