Diskuse » Železnice » Železniční uzel Praha (ŽUP) » Archiv diskuse Železniční uzel Praha (ŽUP) do 07. 8. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Železniční uzel Praha (ŽUP) do 07. 8. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek | |
---|---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8250 Registrován: 3-2006 |
RadekŠ: "Polemizovat o zbytnosti jezdících schodů v takovéhle stanici v druhé dekádě 21. století - to snad ani nemůže být myšleno vážně. " Bohužel u Správy železnic zcela běžné. V uzlové stanici jsou pak pouze výtahy, které stihnou i díky informacím na poslední chvíli o čísle koleje, přepravit kednotky cestujích (pokud jsou funkční). Pak ve 20 letech 21. století, vypadá východ z podchodu do haly rekonstruované uzlové stanice takto (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
|
mot
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4360 Registrován: 7-2017 |
Jestli to třeba nebude o penězích. Sice budete mít všude eskalátory, ale výhybky budou na 40. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13433 Registrován: 4-2003 |
V uzlové stanici jsou pak pouze výtahy, které stihnou i díky informacím na poslední chvíli o čísle koleje Promiňte, Vám prostě uniká pointa a točíte se na naprosto nepodstatných věcech, které ze stavbou jako takovou ani nesouvisí.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15918 Registrován: 5-2004 |
Ja se zatim s kolem vesel, je to ale naknop. No a uzlova stanice kolin nema eskalatory ani vyttahy... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8778 Registrován: 9-2011 |
Polemizovat o zbytnosti jezdících schodů v takovéhle stanici v druhé dekádě 21. století A což teprve v dekádě třetí!
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13435 Registrován: 4-2003 |
uzlova stanice kolin nema eskalatory A proč asi? Protože tam pro ně není prostor - počátkem 50. let minulého století (kdy se nádraží v Kolíně komplet přestavělo do dnešní půdorysné podoby) ho nikdo neudělal. Kolín mimochodem do tý doby vypadal hodně podobně, jako Vysočany před rekonstrukcí. ani vyttahy... Ukázkově ignorujete vývoj něčeho v čase - že se vždy směřuje od něčeho k něčemu a ty výtahy tam budou.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Paul2no
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2961 Registrován: 11-2009 |
RadekŠ: v Olomouci jsou podobně úzká nástupiště, a eskalátory se tam při rekonstrukci nacpaly. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29080 Registrován: 5-2002 |
MP: Příbuzná má už obě kolena umělá ale stejně preferuje 914 před 845 nebo 854, kvůli schodům No a přesně z tohoto důvodu jsem alergickej na kecy ultrašotoušů o modrém zábradlí (přestože mám kolena dosud původní a zdravá).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13437 Registrován: 4-2003 |
Olomouci jsou podobně úzká nástupiště Časová osa!! (opravdu nevidíte, že věci mají nějaký vývoj v čase??)
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5136 Registrován: 12-2007 |
Kasme: Perfektní fotky, skvělá práce. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15919 Registrován: 5-2004 |
A ona neprobehla reko kolina i se zmenou prubezne koleje od prahy na pardubice? Puvodni zavazadlovy tunel s vytahy je zasypan nebo jen ponechan k hniti? Casovou osou je mysleno co? Ze vse je nutno delat v ramci uspor nekolikrat aby to vyslo draz (abylo to k necemu)? Viz letovice a dalsi kde"nevybylo" ani na poloperony model 171 z roku 1970. |
|
Mladějov
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19897 Registrován: 3-2007 |
>opravdu nevidíte, že věci mají nějaký vývoj v čase?? Ano, to mají. Takže v Berouně se při několikaleté dosud probíhající reko ty eskalátory neudělaly a nebudou tam dalších minimálně dvacet let, kdežto v Masúdově Chebu si je vyřvali a tak je tam mají při reko probíhající cca ve stejném termínu. A skutečně lze (viz ten Olomouc) použít v případě úzkého schodiště schody polovičního profilu. |
|
Mladějov
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19898 Registrován: 3-2007 |
Že to je, jak to je a je to tak dobře a "na každého dojde", jen pozitivně myslet Každopádně pro padesátníky a šedesátníky to znamená, že do těch schodů polezou v Berouně do smrti Výtahy jsou sice dobrá věc, ale ne v podání SŽ (porouchané stojí týdny i víc) a eskalátory proboha nejsou ve stanicích jako Beroun nebo Kolín luxus. A opak je drsný - občas jezdím ze Strančic a potkávat tam na prudkých železných schodech lézt důchodce a invalidy, protože výtah na některé nástupiště čtvrt roku nejezdí, je děs. Ono jde taky o sklony těch schodišť. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8253 Registrován: 3-2006 |
Petr_vlček: "Ja se zatim s kolem vesel, je to ale naknop. No a uzlova stanice kolin nema eskalatory ani vyttahy..." Výtahy v kolíně jsou, stejně jako byly před rekonstrukcí v Berouně. Jenže pouze pro zavazadla. Zřejmě to při rekonstrukci také zasypou, jako v Berouně. Ad Mladějov: V Berouně okometricky, nevyhovuje ani kapacita podchodu a schodišť. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
|
Mladějov
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19899 Registrován: 3-2007 |
>V Berouně okometricky, nevyhovuje ani kapacita podchodu a schodišť. A tím chcete říct co? Zajeďte se podívat do té Olomouce - proti tomu je Beroun (chodby, schodiště) obří a frekvence minimální. Přičemž porovnejte i velikost Olmiku s Berounem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15292 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:A opak je drsný - občas jezdím ze Strančic a potkávat tam na prudkých železných schodech lézt důchodce a invalidy, protože výtah na některé nástupiště čtvrt roku nejezdí, je děs. Ve Strančicích je to přitom jednoznačně na podchod. Jenže ten vycházel šikmo a byl by tedy delší a dražší, než kdyby byl kolmo ke kolejím. Tak asi proto tam je nadchod. Řešení to ale po uživatelské stránce dobré rozhodně není . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29085 Registrován: 5-2002 |
Bram: Ve Strančicích je to přitom jednoznačně na podchod. Není. Strančice jsou na rozvodí a tedy na vrcholu stoupání a v zářezu. Ze severní půlky obce vedla i před rekonstrukcí ke staniční budově lávka, která byla využívána i pro vnitroobecní komunikaci (lidmi, co vlakem vůbec jet nechtěli). Uživateli původní lávky by byl podchod jednoznačně vnímán jako ztracený spád, což by v extrémním případě mohlo vést i k courání přes koleje. Proto lávka.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15295 Registrován: 4-2003 |
Hajenj:Není. Sorry, ale tady jsi fakt zcela mimo. Podívej se do těch Strančic někdy osobně. To, co jsi napsal, by se týkalo staré lávky, ale neplatí to pro novou . |
|
djst
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1156 Registrován: 8-2014 |
Petr_vlček: Na perony musí být místo. Které můžete získat buď obsazením dalších pozemků nebo redukcí stávajícího kolejiště. Jak je dnes průjezdná trať 171 pro nákladní dopravu, tu, věřím, všichni vědí. Na trati ČT-Brno sice není až taková intenzita osobky, ale pro změnu se tam zase jezdí rychleji. Existence použitelných předjízdných kolejí je to, co trať 260 od 171 odlišuje. "Viz letovice a dalsi kde"nevybylo" ani na poloperony model 171 z roku 1970." Abych nebyl špatně pochopen: poloperonizace na trati 171 je rozhodně dobře. Jenom má holt taky svoje důsledky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13439 Registrován: 4-2003 |
Casovou osou je mysleno co? Že část populace je zabedněná a prosadit některý rozumný věci jako běžný standard nějakou dobu trvá. Ale při pohledu zpátky se ty rozumný věci obvykle nakonec prosadí.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
mot
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4362 Registrován: 7-2017 |
Ona je spíš část populace zabedněná v tom, že by všechno mělo být hned teď a všude. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13441 Registrován: 4-2003 |
Spíš bych řekl že ta podstatná část dovede dokonale oscilovat mezi ušetřilobyse a jaktožetonebyloužvčérazezlata a ani jí to nepřijde divný.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Mladějov
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19903 Registrován: 3-2007 |
Tak představa ze začátku 90s, kdy se plánoval koridor Brno-Třebová, vycházel z jiných představ, než máme o 30 let později (poloperonizace např.). Provoz osobky je násobně větší, než se tehdy předpokládalo. Ten posun byl a je i u jiných dopravních staveb (metro). Že PV pyskuje nad naprosto vším (Letovice), je stará vesta. Jakkoli ten Beroun byla chyba s těmi eskalátory nepostavit. Zvlášť se stále se zvyšujícím věkem odchodu do důchodu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15920 Registrován: 5-2004 |
" Na trati ČT-Brno sice není až taková intenzita osobky, ale pro změnu se tam zase jezdí rychleji." No a proto léta jezdily EC v těch Letovicích odbočkou. Beroun (a jinde) - na stávající schodiště by se eskalátor - v rozměrech třeba Plzeň - samozřejmě vešel s prstem v nose. Jedny pevný schody a jedny eskalátory. Ono to musí být docela zajímavý když třeba v sobotu dopoledne dojede dvoješus na 5 AD a několik kočárků a kol přestupuje "urychleně přestupujte" někam na 2 směr Křivoklát. Tam stejně je nutno několik kočárků (a samosebou kola) odnést po schodech (a jen ve vzpomínce je jak to odsejpalo když tam byly lyžiny model třeba Řevnice... Jinak ta 260 rekonstruovaná co 20-25 let s několikaměsíčním nulovým provozem je typickej příklad toho jak se škudlí a nemyslí vůbec na budoucnost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8254 Registrován: 3-2006 |
Mladějov: ">V Berouně okometricky, nevyhovuje ani kapacita podchodu a schodišť. A tím chcete říct co? Zajeďte se podívat do té Olomouce - proti tomu je Beroun (chodby, schodiště) obří a frekvence minimální. Přičemž porovnejte i velikost Olmiku s Berounem." Že když už hrabu do podchodu, tak ho udělám kapacitnější. Olomoucký má pomalu dvojitý profil toho berounského podchodu. https://olomoucky.denik.cz/galerie/opraveny-podchod-na-olomouckem -nadrazi.html?photo=5&back=1090597240-1929-43 https://www.vlakemjednoduse.cz/wp-content/uploads/2021/01/Beroun- 2020-08-22_56_small.jpg |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8626 Registrován: 9-2005 |
Aleš_Liesk.: Jojo 👍"Polemizovat o zbytnosti jezdících schodů v takovéhle stanici v druhé dekádě 21. století A což teprve v dekádě třetí! "
♥️🇺🇦 Слава Україні!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8627 Registrován: 9-2005 |
...eskalátor vešel. Jo. Ale zadarmo to není. Pak titíž držkují nad miliardama. A co takhle rozpadající se strop NH hl. n. v Praze, alias magistrála? To by chtělo taky nějaký pořádný flejm a odsudky.
♥️🇺🇦 Слава Україні!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8628 Registrován: 9-2005 |
Existuje vůbec firma, která dokáže dělat fullservis drážních výtahů stylem "do dvou dnů vyměníme jakoukoliv součástku a servis provádíme 24/7"?
♥️🇺🇦 Слава Україні!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8255 Registrován: 3-2006 |
Qěcy: "...eskalátor vešel. Jo. Ale zadarmo to není. Pak titíž držkují nad miliardama. A co takhle rozpadající se strop NH hl. n. v Praze, alias magistrála? To by chtělo taky nějaký pořádný flejm a odsudky." Tam by to mělo být jednoduché, postačí pohrozit zastravením provozu na magistrále a zdroje budou. Spíš jde o to za jak dlouho se vybuduje nový strop. A nezapomenout na díry pro vzduchotechniku, jako minule. Qěcy: Za peníze v Praze dům. Pokud si zákazník určí a zaplatí tak servis bude držet sklad ND i pohotovost. Však to tak funguje i u jiných zařízení. "Existuje vůbec firma, která dokáže dělat fullservis drážních výtahů stylem "do dvou dnů vyměníme jakoukoliv součástku a servis provádíme 24/7"?" Většinou ale na rekonstrukci peníze jsou, ale na údržbu už ne. |
|
mot
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4363 Registrován: 7-2017 |
Stačí dát do vyhledávače. Já bych si tipnul Schindler, otázkou je s kým má SŽ dohodu či smlouvu. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29089 Registrován: 5-2002 |
Bram: co jsi napsal, by se týkalo staré lávky, ale neplatí to pro novou Proto jsem taky psal "byl by vnímán", nikoliv že by objektivně byl. Ony jsou ty lidské zvyklosti celkem ošidné... Podívej se do těch Strančic někdy osobně. Už se stalo několikrát. Ještě nějaké NDR (nevyžádané dobré rady)...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
djst
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1158 Registrován: 8-2014 |
Petr_vlček: Protože když se do Letovic naposledy hrabalo, tak nejspíš ještě nikdo netušil, že to jednou bude pohraniční přechodová stanice. Podobně jako novější Kařízek, kde se zase léta jezdilo bokem v noci."No a proto léta jezdily EC v těch Letovicích odbočkou." |
|
Adam_r
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1628 Registrován: 10-2003 |
Protože když se do Letovic naposledy hrabalo, tak nejspíš ještě nikdo netušil, že to jednou bude pohraniční přechodová stanice. Hlavně kdyby se tehdy projektantům řeklo, že za 20 let tam bude ve špičce každým směrem jezdit 2 expresy, 1 zastavující spěšňák, 2 příměstské vlaky a k tomu nějaký náklad, tak si budou ťukat na čelo. V nejdivočejších představách byl cca poloviční rozsah dnešního provozu a i to se zdálo být utopií. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9993 Registrován: 5-2002 |
První železnice na letiště Ruzyně tam byla dříve než letiště, ale musela letišti ustoupit. Zná někdo historii této vlečky? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1014 Registrován: 8-2017 |
Borovička 9993: Jestli to máte normálně z on-line archivu ČÚZK, tak si můžete přepnout i na ortofoto, podle toho to vypadá že vznikla mezi 38. a 47. rokem. Takže možná buď něco pojeného s plány ne přestavbu Prahy, nebo s válkou. Zároveň existuje na snímku z 57. roku, ale na snímku z 63. už je vidět že ji snesli, ale těleso tam je. Osobně bych tedy řekl že vznikla krátce po začátku války a zanikla v rámci rozšíření letiště. Jistě by bylo zajímavé kdyby někdo kdo má více informací o mohl napsat krátké pojednání o vývoji železnice v okolí letiště. Zajímavé je že třeba vznikl most přes D6, přestože tam trať již dlouho nebyla (byť je možné že se jedná jen o využití trasy pro polní cestu). Na druhou stranu je možné že se s ní tehdy počítalo právě přes ten nadjezd. |
|
Iiii
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3360 Registrován: 5-2002 |
Byla to vlečka pro vození paliva. Co se týče mostu přes D6, myslíte ten pro trať 121 u Jenče? Úsek Jeneček-Středokluky (vlastně přeložka z 60. let) byl od konce 90. let dlouhou dobu mimo provoz. Když se obnovoval, byl postaven i most s předstihem pro plánovanou R6. Na mapě je také vidět nedostavěná dnešní D7. V 50. letech byla zprovozněna pouze přeložka mezi dnešními křižovatkami Ruzyně a Aviatická, dalš úsek byl pouze rozestavěn ale nebyl zprovozněn. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9994 Registrován: 5-2002 |
Byla to vlečka pro vození paliva. - souhlas ale vzhledem k rozvětvení na konci sloužila asi jako současná vlečka pro další účely. KS - v roce 1945 není na orotfotu žádná stopa vlečky stejně tak na snímku z roku 1966. Za to v roce 1953 je vidět vlečka rozestavěná. Na snímku z roku 1957 je vidět kolejové rozvětvení. Na smínku z roku 1963 je už vidět jen někde těleso a hlavně nová dnešní dráha letiště, která vlečku zrušila. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8629 Registrován: 9-2005 |
K těm výtahům: Schindlerovu servisu, nebo jeho smluvnímu servisu, trvá dodat například panel ovládání přes měsíc. Možná má SŽ divnou smlouvu.
♥️🇺🇦 Слава Україні!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6813 Registrován: 6-2016 |
Zahraniční informace k železničním kovovým mostům Při sledování MS v silniční cyklistice jsem se dozvěděl, že slavný most Forth Bridge potřebuje na natření svojí červenou barvou 240 m3 barvy! A Skotové to dělají, vypadá o několik řádů lépe, než náš malý Výtoňský... A je i kapánek starší, odolává mořské vodě. Pravda, je jen jednokolejný... |
|
Mladějov
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19937 Registrován: 3-2007 |
Tak natírá se všude, dokonce nepřetržitě - viz třeba Eiffelovka , most přes Golden Gate..a ještě se tím chlubí. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1015 Registrován: 8-2017 |
Iiii 3360: No já myslím ten nadjezd přes D6 v místě původní stopy. |
|
Mladějov
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19939 Registrován: 3-2007 |
Qěci: Nejspíš ano. V baráku se nám stará Šindler a výtah po poruše je opraven druhý den, revize, výměny pásů atd. max. 1 den. |
|
djst
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1169 Registrován: 8-2014 |
K.S.: Ten má asfaltový povrch a slouží jako přístupová cesta na pole. Využívaný je, párkrát jsem tam vidět jet zemědělskou techniku. Využitelný pro železnici by určitě nebyl kvůli stoupání. Ačkoli někde v těch místech se uvažuje o možném vedení oblouku od Hostivice na letiště v rámci zaokruhování. To by ale vedlo pod dálnicí spodem."No já myslím ten nadjezd přes D6 v místě původní stopy." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1016 Registrován: 8-2017 |
djst 1169: Díky, přemýšlel jsem celou dobu proč postavili most pro dráhu a oni jenom využili trasu původní dráhy pro vedení polní cesty. Jinak ta trať na letiště je zakreslená v Open Railway Map. Má tam být, ale bude víc odkloněná směrem k terminálům. --- Ještě mne napadlo, neplánuje/neuvažuje Středočeský kraj k tom že by se obnovily spojky pro přímé spojení z Kladna do Berouna? Chápu že většina lidí pravděpodobně míří spíš do Prahy, ale na druhou stranu středočeský kraj by si z Prahy nic dělat nemusel a spojení mezi Kladnem a Berounem by se tím pravděpodobně zrychlilo a když ne zrychlilo, tak alespoň zpohodlnilo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8630 Registrován: 9-2005 |
Spojky z Kladna do Berouna? To tam někdy bylo?
♥️🇺🇦 Слава Україні!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12429 Registrován: 5-2002 |
Ona sice blízkost tratí do Středokluk a Kladna v Jenči to může naznačovat, ale ne, i k mému podivu to nikdy nebylo propojené. A asi by spojení Kladno - Beroun nebyla zrovna nosná železniční relace. Bus 630 to řeší.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15322 Registrován: 4-2003 |
Petr Šimral:Bus 630 to řeší. Neřeší, protože má více než dvojnásobnou jízdní dobu oproti automobilu. Autobus mezi Berounem a Kladnem je jen z nouze ctnost pro ty, co nemají jinou možnost se mezi těmito městy dopravovat a nejspíš tvoří jen spojení obcí mezi Kladnem a Berounem s těmito městy s vedlejší funkcí spojení Kladna a Berouna. A asi by spojení Kladno - Beroun nebyla zrovna nosná železniční relace. To by určitě nebyla, ale to neznamená, že není možné se pokusit o její značné zlepšení pomocí rychlé autobusové linky . Jako přímou železniční linku si spojení Berouna a Kladna moc nedokážu představit, míněno tak, aby byla adekvátně využívána. Tedy alespoň dvou vozová elektrická jednotka, což je pro budoucnost naprosté minimum. V Rudné by pro ní musela být využita neprovozovaná a na vlečku převedená třetí větev trianglu, naopak na Jenečku je otázka, zda by nebylo žádoucí, aby zprovozněnou přímou větev pro jízdu od Středokluk do Rudné naopak nevyužívala, protože by tato linka míjela Hostivice, což je bohužel oproti přímé jízdě mimo Hostivice zdržení alespoň deset minut. Hřbitovní zastávka by pro obsluhu Hostivic asi nebyla vyhovující, neb leží na okraji Hostivic... Ale pokud by bylo postaveno toto https://mapy.cz/s/forujuvesu a na dráhu celostátní či regionální přeměněna zkušební trať metra na Zličíně, postavena zastávka u stanice metra Zličín, tak už by byly karty rozdány úplně jinak a přímé spojení Kladna a Berouna by najednou získalo smysl, neb by se stalo součástí dvou jiných a hlavně adekvátně využívaných linek, které by byly sloučeny v jednu . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15932 Registrován: 5-2004 |
630 je uzasnej vymetak vseho okolo, uz jen vylet z hlavni skkrz chynavu a pak navrat na ni... Nedejboze pres Podkozy. Auto je rychlejsi o vic nez polovinu. Ostatne kdysi ve spickach nejake prime busy byvaly, to ale padlo s premenou stredoceskych mest na prazske nocleharny. Ono pokud by byla ostra vazba v hostivici i rudny tak to je casove stejny vlakeem uz dnes. A je skoda ze v rudny je vazba ze tchyne na smichov ac to tam jede z druhy strany primo. Vazba od berouna by umoznila i cesty typu beroun - praha6 dnes busama poskakujicima v kolonach aut. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15323 Registrován: 4-2003 |
Petr vlček:Ono pokud by byla ostra vazba v hostivici i rudny tak to je casove stejny vlakeem uz dnes. Bylo by to ovšem časově nastejno jako autobus 340 a navrch by měl cestující ještě dva přestupy. Úplně ideální kombinace pro běžného cestujícího . |
|
djst
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1172 Registrován: 8-2014 |
Spojka od Kladna na Rudnou sice nikdy nebyla, ale uvažována je, konkrétně z nové stanice Jeneč k zastávce Hostivice-U hřbitova, v podstatě po trase bývalé spojovací koleje S2. Dělat se ale bude kvůli nákladní dopravě – do Jenče se přesune dělení a spojování vlaků z Mořiny, které dneska probíhá v Hostivici a na které už by tam kvůli dvěma ostrovním nástupištím nebyl prostor. Relace Beroun-Kladno(-Kralupy) mi přijde spíš zajímavá pro nákladní dopravu, ale vzhledem ke sklonové náročnosti úseku Nučice-Beroun to úplně nevidím. A délky kolejí taky nic moc. Ad osobní doprava Kladno-Beroun: Vzhledem k tomu, že jsem léta dojížděl v relaci Unhošť-Beroun si dovolím tvrdit, že o tom něco vím. Před integrací do PID jezdil zrychleně jeden pár spojů v podobě linky A31 Kladno-Beroun-Hořovice-Příbram. Ráno z Kladna, odpoledne zpátky. Přikládám jízdní řád z roku 2013/2014, časová poloha těch spojů byla plus mínus stejná až do zániku linky v roce 2019. Pomalejší spoje jezdily pod číslem A30 v podstatě v základní trase dnešní linky 630. Závleky do obcí mezi Berounem a Chyňavou byly na místní lince C72. Pravda ovšem je, že frekvence mezi Kladnem a Berounem nebývala nikdy nijak závratná, na většině spojů dokonce nulová nebo témeř nulová. Jediná významná skupina bývalo cca 20 středoškoláků ráno ve směru z Kladna do Berouna a odpoledne po částech zpět. V době pointegrační už jsem tam jezdil jenom občas, ale z těch pár cest mi přišlo, že využití ještě pokleslo.
Petr_vlček: "Ono pokud by byla ostra vazba v hostivici i rudny tak to je casove stejny vlakeem uz dnes. A je skoda ze v rudny je vazba ze tchyne na smichov ac to tam jede z druhy strany primo. Vazba od berouna by umoznila i cesty typu beroun - praha6 dnes busama poskakujicima v kolonach aut." No, vazba... Vzhledem ke snadnému přenosu zpoždění na trati 173 a čekací době v Rudné pouhých 5 minut v X se této „vazbě“ pokud možno vyhýbám vyhýbám. Pravda ovšem je, že pokud funguje, tak je cestovní doba z Chýně na Smíchov zhruba o 10 minut kratší než přes Hostivici a že obě tyto varianty leží hezky v prokladu a tvoří tak 30minutový interval Chýně-Smíchov. O frekvenci Kladno-Beroun viz výše - a to má autobus výhodu, že zajíždí do centra. Navíc předpokládáte, že po modernizaci trati na Kladno zůstane uzel v Hostivici. Tím bych si nebyl tak jistý. Ve špičce při intervalu 10 minut je to samozřejmě jedno, ale mimo špičku? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15326 Registrován: 4-2003 |
djst:Spojka od Kladna na Rudnou sice nikdy nebyla, ale uvažována je, konkrétně z nové stanice Jeneč k zastávce Hostivice-U hřbitova, v podstatě po trase bývalé spojovací koleje S2. Dělat se ale bude kvůli nákladní dopravě – do Jenče se přesune dělení a spojování vlaků z Mořiny, které dneska probíhá v Hostivici a na které už by tam kvůli dvěma ostrovním nástupištím nebyl prostor. Vím . Relace Beroun-Kladno(-Kralupy) mi přijde spíš zajímavá pro nákladní dopravu, ale vzhledem ke sklonové náročnosti úseku Nučice-Beroun to úplně nevidím. A délky kolejí taky nic moc. Pouze se odstraní dvojí úvrať pro vlak s vápencem z Mořiny na sever Čech. Jinak toto spojení nikdo pro nákladní dopravu až na výjimky používat nebude, pokud to nebude alespoň plně elektrizované. I tak to budou stále výjimky, byť asi trochu četnější. Ad osobní doprava Kladno-Beroun: Vzhledem k tomu, že jsem léta dojížděl v relaci Unhošť-Beroun si dovolím tvrdit, že o tom něco vím. Před integrací do PID jezdil zrychleně jeden pár spojů v podobě linky A31 Kladno-Beroun-Hořovice-Příbram. Ráno z Kladna, odpoledne zpátky. Přikládám jízdní řád z roku 2013/2014, časová poloha těch spojů byla plus mínus stejná až do zániku linky v roce 2019. Pomalejší spoje jezdily pod číslem A30 v podstatě v základní trase dnešní linky 630. Závleky do obcí mezi Berounem a Chyňavou byly na místní lince C72. Pozor, jsme zase o desetiletí dál a i na Kladně se věci mění. Takže z noclehárny chudých (ze zkrachovalých železáren a uzavřených dolů propuštěných lidí) se město také transformuje na plnohodnotné město. Jde to sice pomalu, ale jde to. Takže bych zkušenosti z roku 2014 rozhodně nepromítal třeba do roku 2034 . Pravda ovšem je, že frekvence mezi Kladnem a Berounem nebývala nikdy nijak závratná, na většině spojů dokonce nulová nebo témeř nulová. Proto nemá smysl o ní vůbec uvažovat po železnici, ale pouze v autobusech. Po železnici jen tehdy, když to bude jako nějaký vedlejší efekt nově vzniklých či upravených současných linek. Jinak fakt ne . |
|
Iiii
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3361 Registrován: 5-2002 |
Mít třeba linku S56 Veleslavín-Hostivice-Rudná-Beroun, uděláte i spojení Kladno-Beroun s jedním přestupem a ne úplně špatným časem. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8277 Registrován: 3-2006 |
Ono by úplně stačilo, kdyby se kraj držel slibů nynějšího pana ministra dopravy a začal řešit tangenciální silnice II. a III. třídy na kterých je provoz, který není v některých místech jiných krajů i na silnicích I. třídy. Zrovna pořádná spojka Beroun - Kladno by odlehčila D5. To samé pořádná spojka Příbram - Beroun. Následně pak je možné uvažovat o nákladnějších projektech, tedy železničních trasách. Protože první co je je použití silniční VHD a následně železniční, pokud ta silniční již kapacitně nepostačuje. Je to proto, že silniční VHD je možné víc operativně upravovat (nikoliv zmršit, jak je zvykem). | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 397 Registrován: 11-2019 |
Spojení Kladno-Beroun. Tak sleduji toto téma, a napadla mě taková srandovní myšlenka, a co v Hořelicích zrušit šturc a natáhnout koleje po staré KND trati s napojením někde u Unhoště. Ale je to jenom taková ode mne spíš sranda příspěvek. Neberte ho vážně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15933 Registrován: 5-2004 |
masinka: to by bylo na nejakou tu vlakotramvaj neb dnes by tto jelo po ulicich. Uprava silnic pomuze leda iad. Busy budou stale vvymeetat obce viz ta chynava okolo ktere je silnice prestavena do parametru jednicky jeste od komancu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13455 Registrován: 4-2003 |
desetiletí dál a i na Kladně se věci mění Jako že v Kladně neseženeš odpovídající práci vč. mzdy, tak jí budeš s Prahou za zadkem shánět v Berouně, kde je ta situace úplně stejná jako u Tebe doma a ještě k tomu připočteš náklady na dojíždění nemlich stejný jako do Prahy?? Asi hloupost... . Mně naopak ten příspěvek djst přijde vcelku v obraze. A jako že se někomu jede blbě autem z Berouna do Kladna, to je snad fór, ne?
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15329 Registrován: 4-2003 |
RadekŠ:A jako že se někomu jede blbě autem z Berouna do Kladna, to je snad fór, ne? Nic takového jsem tu nepsal. Takové tvrzení bych považoval díky existenci dálnic za joke roku . Jako že v Kladně neseženeš odpovídající práci vč. mzdy, tak jí budeš s Prahou za zadkem shánět v Berouně, kde je ta situace úplně stejná jako u Tebe doma a ještě k tomu připočteš náklady na dojíždění nemlich stejný jako do Prahy??[uhoh] Asi hloupost... . Radši si příště přečti, o čem je řeč, než tu začneš reagovat. Na vysvětlení úplně stačí, že více, než by bylo zrychlení autobusové dopravy mezi Berounem a Kladnem, smysl nemá. A to ještě jen v pracovní dny ve špičkách. Kupodivu se na Kladně rozmáhají i vysoké školy a přestává to být jen noclehárna pro Prahu a časem se to ještě zvýrazní. Mně naopak ten příspěvek djst přijde vcelku v obraze. Já jeho příspěvek (vyjma výhledu do budoucna) nikterak nerozporuji . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13456 Registrován: 4-2003 |
Busy budou stale vvymeetat obce A ta - promiňte šotoušská -představa že někdo sedne auta jenom protože autobus Beroun-Kladno jede přes Chýňavu coby významný zdroj místní frekvence - to jste tady fakt mimo život většiny lidí.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15330 Registrován: 4-2003 |
RadekŠ:A ta - promiňte šotoušská -představa že někdo sedne auta jenom protože autobus Beroun-Kladno jede přes Chýňavu coby významný zdroj místní frekvence - to jste tady fakt mimo život většiny lidí. Na to se musíš zeptat Petra vlčka a ne mne . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13457 Registrován: 4-2003 |
takové tvrzení bych považoval díky existenci dálnic Já bych chtěl vidět člověka, co by místo řidičsky velmi příjemný silnice z Berouna do Kladna by jel asi o 40 % delší trasu po dálnici. Asi nějaký dálnicofil, kterýmu ukradli mapu. Kupodivu se na Kladně rozmáhají i vysoké školy a přestává to být jen noclehárna pro Prahu To je zatím jako plivnutí do moře.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|