Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 30. 8. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 30. 8. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2624 Registrován: 12-2020 |
Jen odhad z hlavy: ČSSR: 1981 (s výjimkou ČHŽ do 1983, Kr. Dvůr - halda do roku 1986 a Mladějovské drážky - tam do roku 1991) NDR: Konec 80 let (s výjimkou úzkorozchodek - tam dodnes) Maďarsko kolem 1980 (s výjimkou úzké Ózd - Borsodnadásd tam do cca 1990). Rumunsko: počátek 90 let (ale to už byl většinou jen posun). S výjimkou lesních železnic, tam Viseu cca do prvních let nového tisíciletí. Polsko: do května 1993, dále jen muzejní provoz ve Wolstynu. Na úzkorozchodkách končil parní provoz ještě později. Šroda - Zaniemysl do cca 1999, Gniezno - Powidz tak nějak podobně. Pak ještě vlečky: u nás poslední myslím v cukrovaru Trnava do 1989. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3936 Registrován: 7-2017 |
Do Meziměstí zajížděly z Polska nákladní vlaky tažené parou ještě v devadesátých letech, možná i začátkem tohoto století. Předpokládám, že někdo upřesní. úzká Žitava - Oybin / Jonsdorf stále jezdí parní provoz, ale i další úzké Německo, Rakousko, Švýcarsko. Čína pravidelný parní provoz dodnes. (Příspěvek byl editován uživatelem mirek55.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5283 Registrován: 11-2006 |
J.M. Pak ještě vlečky: u nás poslední myslím v cukrovaru Trnava do 1989. Jestli máte na mysli trnavskou CS400-3214, tak ta bohužel skončila dříve, než 1989 (tuším, že poslední sezónou byla 1984/85, byť byla kotlově způsobilá až do roku 1990). Ve stejném období končil s párou na normálním rozchodu i cukrovar Dunajská Streda se svojí 433.033, po kterém dnes zbylo jen prázdné místo na mapě.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4680 Registrován: 7-2017 |
Upřesnění ke konci páry v Německu - poslední parní výkony plánované podle GVD. DB: 23. 10. 1977 - lok. 042 113-4 (ex BR 41) a 043 196-5 (ex BR 44), obě olejové z depa Rheine. Druhá jmenovaná byla ještě nějakou dobu udržována jako provozuschopná záloha a stala se tak oficiálně poslední provozní parní lokomotivou DB. DR: Poslední plánovaný výkon na normálním rozchodu provedla dne 29. 10. 1988 lok. 50.3559-7 z depa Halberstadt. K tomu je ovšem nutno podotknout, že soudruzi z NDR provedli v 50. a 60. letech velkou rekonstrukční akci, při které 747 parních lokomotiv dostalo nové kotle; tím se život páry u DR prodloužil určitě nejmíň o 10 let. (Kdyby měl někdo zájem, tak o této rekonstrukční akci jsem si dovolil sepsat pár řádků zde: http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=28&t=12002#p253839) Na úzkorozchodných tratích DR nebyl parní provoz ukončen vlastně nikdy, snad s jedinou výjimkou nasazení dieselových lok. 199.8 na Harzquerbahn. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4681 Registrován: 7-2017 |
Za poslední rok pravidelného nasazování páry podle GVD u ČSD lze považovat rok 1981. Ještě v lednu 1981 vozily plzeňské štokry ve 30stupňových mrazech Mn vlaky do Horní Břízy a Kaznějova. V březnu téhož roku naposledy vyjel poslední brněnský železný dědek Zdeněk Hájek s lok. 433.031 předtápět osobní soupravy na odstavném. 1. dubna 1981 legendární popelář Jarda Štefek naposledy zabouchl vrata českovelenické remízy za českobudějovickou lok. 556.0506 odstupující od plánovaného výkonu Os 18026/18027 do/z Gmündu. V Plzni na páté záloze posunovala 556.0359 ještě v květnu 1981. A poslední jízda pravidelného Mn vlaku s 556.0304 se odehrála v Sokolově v červenci 1981. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2630 Registrován: 12-2020 |
E499001: Jestli máte na mysli trnavskou CS400-3214, tak ta bohužel skončila dříve, než 1989 (tuším, že poslední sezónou byla 1984/85, byť byla kotlově způsobilá až do roku 1990). No já to bohužel už nezažil, ale tuším, že ten rok 1989 někde byl uveden. Ale mám pocit, že to už byly jen ojedinělé záskoky za mot. trakci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10028 Registrován: 5-2002 |
Ladis-63: a co by tím měl autor více říkat? Jen konstatuje že tu byly parní lokomotivy o malinko déle než na tom Západě, a dokonce po tom roce 1980 jsme je ještě mohli potkávat nejen v blízkém zahraničí, ale občas i na dnešním území ČR. Požár ČKD byl již v roce 1980, ale na parní provoz to zřejmě už nemělo vliv. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10029 Registrován: 5-2002 |
dědek hank: Předtápění souprav bylo v předjaří 1981 (tedy v tom březnu) i na Smíchově, kdy se do/z Vršovic jezdilo vlastní silou (556.0238 a předtím v lednu i 556.0361) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10030 Registrován: 5-2002 |
Oprava: nejednalo se na tom Smíchově o předtápění souprav, ale vytápělo se nádraží z prvního nástupiště. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 675 Registrován: 8-2017 |
Borovička: A to je nějaký problém, že tu končil parní provoz později? Měli jsme nejmodernější parní mašiny a dostatek uhlí, tak proč toho nevyužít. Na ekologii se tehdy moc nehledělo (Greta ještě měla nějaký čas na ty svoje tlachy). Pořád se mi honí hlavou hlášení v radiu z roku 1984 (ten rok vím přesně), že skončil parní provoz, nebo vyjela poslední lokomotiva, nebo něco v tom smyslu. Není někdo schopen to upřesnit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3937 Registrován: 7-2017 |
Ladis-63 Pokud byl dobrý topič a fíra, netopilo se nějakým hnojem, tak z komína odcházelo méně škodlivin než z pozdějších vozidel se vznětovými motory. Samozřejmě se to musí brát vzhledem k výkonu a zátěži. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1925 Registrován: 6-2006 |
Jé, pohádky o českém uhlí... :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 590 Registrován: 7-2011 |
mirek55, hnůj je asi silné slovo, ale kvalita to rozhodně nebyla, jezdilo se na Mostecké, Sokolovské s trochou Kladna, nebo Plzně. Když přišel do figury nějakej vagonek Ostravy, nebo Poláka, to bylo slávy a to bylo spíš pro vozbu Os a R, zejména v zimě kvůli topení. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4686 Registrován: 7-2017 |
mirek55: "..z komína odcházelo méně škodlivin než z pozdějších vozidel se vznětovými motory." Tak tohle tvrzení bych chtěl vidět podložené nějakým výpočtem. Jediné, co se dá takhle od klávesnice bez počítání napsat, je toto: Z komína parních lokomotiv odcházejí jiné škodliviny než z výfuků dieselů. S ohledem na rozdíly v účinnosti přeměny energie v parním stroji a ve spalovacím motoru (u dieselu je nejméně trojnásobná) a na množství uhlí, které ČSD v těch dobách spotřebovaly - v období vrcholných výkonů parní trakce koncem 50. a začátkem 60. let to bylo až 20% celkové roční těžby uhlí v ČSR, tj. 8 - 10 miliónů tun ročně, více než se tehdy spálilo v tepelných elektrárnách - bych si v žádném případě netroufl říct, že jich bylo méně. Spalování uhlí se navíc musí poctivě přiznat i vznik pevných odpadů, které se z prostředí neztratily, a samozřejmě množství SO2, jehož škodlivost je s plynnými exhaláty z dieselů (benzo[a]pyren a jiné rakovinotvorné kondenzované polyaromáty, NOx) nepochybně srovnatelná. Pokud jde o (ne)kvalitu uhlí dodávaného k ČSD, doporučuji nahlédnout do příručky pro strojvedoucí parních lokomotiv z roku 1958, kde je spousta konkrétních číselných dat roztříděných až podle jednotlivých dolů. Je to velice zajímavé čtení, které spoustu nepřesných a zavádějících pamětnických tvrzení uvádí na pravou míru... Ve stejné publikaci byly zveřejněny i další výpočty, např. včetně dost podrobného výpočtu množství jednotlivých spalin vznikajících v topeništi lokomotivy. Podobné výpočty pro spalovací motory k dispozici nemám, takže si nedovolím srovnávat. Obecně bych si nakonec dovolil konstatovat, že každé kategorické tvrzení, které lze doložit nebo vyvrátit technickým výpočtem, by před jeho zveřejněním doloženo nebo vyvráceno být mělo. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2642 Registrován: 4-2003 |
Ono může být topeno kvalitní černé a stejně se to občas sejde tak i onak. Minulý týden topič ladil komín na video a díky cestujícím a pár minutám zpoždění z toho byla reklama na greendeal. A pak o týden později už to vyšlo lépe a video to namalovalo na pohodu pár mega na kartu. pár minut na youtubu
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Flaizer
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1505 Registrován: 10-2009 |
S těmi čmoudíky by se to nemělo přehánět obzvláště v nostalgickém provozu a lesních drážkách, není nic příjemného při čekání na vláček se dozvědět že zastavili dopravu protože zapálili meze, spíš by se mělo prostě topit tak aby nevznikali nedohořelé saze, to že se pojede kvuli tomu klidně o deset minut déle by snad nikoho urazit nemělo. U57.001 / Škoda typ 60Lo - 760ep (No.1932) / Třemešná ve Slezku - Osoblaha 760mm / 12.8.2023 Krauss-Linz 1518 (1929) – „Pětka“ / Mladějovská průmyslová dráha / 19.8.2023 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2644 Registrován: 12-2020 |
To máte těžký, když je po většinu turistické sezóny sucho. A taky je úplně jiná situace než za parního provozu. Tehdy byly tratě málo zarostlé a i tak občas nějaký požár vznikl. Pak se na to přestalo dbát. Já říkám pořád, že parní vlaky by měly jezdit převážně v zimním období, to je menší riziko požárů a taky to pořádně kouří a je to fotogeničtější. Jenže většina výletníků to ne a ne pochopit |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5290 Registrován: 11-2006 |
Flaizer: že se pojede kvůli tomu klidně o deset minut déle by snad nikoho urazit nemělo. Tohle by šlo uplatnit snad jen na tratích bez běžného provozu nebo s velmi řídkým grafikonem. Jakmile se dostanete na frekventovanou trať, jste do značné míry limitován její propustností a nezbývá nic jiného, než vzít mašinu u huby. A žhaví čmoudíci jsou na světě. Krom toho, pokud se vlečete a "šustrujete" proti plánovanému JŘ, nebude Vás mít v dopravních kancelářích vůbec nikdo rád.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4605 Registrován: 6-2007 |
Když se tady vzpomínal konec parního provozu v Polsku, tak ten oficiálně nastal až 31.března 2014. Do té doby byly lokomotivy nepřetržitě nasazovány do pravidelného provozu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1336 Registrován: 11-2021 |
DH: obávám se, že o škodlivosti spalin z dieslů víme daleko víc, než o škodlivosti spalin z parních mašin, protože ty druhé jsou půl století mimo zájem vědy a tím i mimo dosah moderních analytických metod, jinými slovy, když srovnáš svoje výpočty z roku 58 s čerstvou analýzou spalin hulícího dieslu, můžeš se snadno dobrat téhož výsledku jako M55, že přes vyšší obsah CO a SO2 je kouř z páry míň jedovatej, protože ty nejsmrtelnější utrejchy starší výpočet prostě zahrne do sazí a dehtu. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4687 Registrován: 7-2017 |
původní.gp 1336: Je to možné, snad s tou výhradou, že kouř nejsou jenom plyny, ale i tuhá fáze, tj. popílek a saze, které by se taky měly brát v úvahu. Ty jsou přece zahrnuty i přímo v definici dýmu jako heterogenní směsi plynné + tuhé fáze. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29162 Registrován: 5-2002 |
M55: Pokud byl dobrý topič a fíra, netopilo se nějakým hnojem, tak z komína odcházelo méně škodlivin než z pozdějších vozidel se vznětovými motory. S ohledem na cca pětinásobnou účinnost dieselové mašiny oproti parní bych si o tomto tvrzení dovolil dost silně pochybovat... DH: Ty jsou přece zahrnuty i přímo v definici dýmu jako heterogenní směsi plynné + tuhé fáze. Definice je sice správná, ale je citována poněkud mimo mísu - z víceméně jakéhokoliv komína jde totiž kouř, což je heterogenní směs plynné + kapalné + tuhé fáze...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29163 Registrován: 5-2002 |
Jo, včera jsem krátce po páté slyšel, jak v Nuslích krásně štěká nějaká pára. Bohužel jsem byl tak daleko proti proudu Botiče, že jsem zahlédl jen kouř. Copa to bylo za stroj...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4688 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: Byla řeč o zplodinách hoření uhlí a práci lokomotivního kotle; kapalná fáze vzniká při hoření jen minimálně a otázka je, jestli se vůbec stačí dostat do komína. Obecně: Problém při popisu řady průmyslově využitelných fyzikálních a chemických dějů z období uhlí, páry a oceli spočívá v tom, že jde většinou o generacemi získanou empirii. Potřeba exaktnějších popisů dějů nastala až při snaze o jejich přesnou regulaci a posléze automatizaci; parní lokomotivy vymřely dřív, než k ní mohlo dojít. Ještě k těm účinnostem: Záleží na tom, jak se to počítá. U parních lokomotiv na posunu udávají pánové Louda a Mareš ještě mnohem nižší účinnost vztaženou na obvod hnacích kol, 1,5-2,5%. U lokomotiv na mokrou páru se zastávkovými vlaky uvádějí 4-7%, v ideálním případě (přehřátá pára atd.) 7-9%. U dieselových motorů se uvádí tepelná účinnost 30-45%, u stacionárních turbín (v elektrárnách) i přes 50%. U elektrické trakce je to trochu složitější; účinnost přeměny el. energie na mechanickou v lokomotivě se uvádí podle režimu jízdy a druhu regulace 50-85%, účinnost tepelné elektrárny a přenosové soustavy řekněme 25-30%, tak to vychází jen o trochu lépe než pro dieselovou trakci nebo nanejvýš srovnatelně a v některých případech může být dieselová trakce i účinnější... (Čísla jsou přibližná, ale řekl bych, že mimo mísu nejsou. Ale jestli někdo máte lepší, klidně mě opravte.) A jako perličku nakonec bych uvedl jednu FB diskusi, kde se srovnávaly elektrická a dieselová trakce z hlediska emisí; na čem se shodly osobnosti zdánlivě z tak odlišných konců postojového spektra jako Jan Beránek (Greenpeace) a Petr Šimral (Metrans), to si přečtěte zde: https://m.facebook.com/jan.beranek.ct/photos/a.1886290874960501/2 693687944220786/?type=3&_rdr |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1339 Registrován: 11-2021 |
O souvislosti kouře a dehtu s rakovinou se vědělo dlouho, ale že potíže působí aromáty na povrchu malých částic popílku a sazí, to je věc relativně nová. Čili teď už víme, že z popílku a sazí významně škodí jenom malá část jejich hmoty, a to ještě ta, která 'není vidět' a při normálním rozboru (jak nám to topí) ji nikdo nesledoval. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5291 Registrován: 11-2006 |
Hajnej: Copa to bylo za stroj...? Domácí 434.2186
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 766 Registrován: 8-2010 |
Kdo to tu chtěl ty klacky ze západního Německa ? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4693 Registrován: 7-2017 |
Ještěrka:lítací 766: Nějaký komentář k tomu? Co to je za mašinu, to jsem si na obrázku přečetl, ale jako laika by mě zajímalo, jestli a proč jde o kritiku nebo pochvalu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 767 Registrován: 8-2010 |
dědek_hank: Vlákno zpět nesledujete ? Jednu stranu zpět se tu někdo ptal na fotky pojezdu, já sem dal pár fotek špatných, protože lepší neměl. Dnes byla možnost cíleně vyfotit, tak vyfotil a dávám, kvalitu nesoudím, nejsem odborník. Podle vaší reakce to zřejmě bylo špatně, tak alespoň vím, že sem příště nic dávat nemám a mám si to nechat pro sebe |
nebel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 8-2022 |
Komentáře byly tu https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4558400 a níž, taky tam byla prosba o lepší nafocení.
Jednou, je tomu už velice dávno, byl přednostou na „štégovském" nádraží nejvyšší pan železničář. Nikdo ho neměl rád, ani ostatní železničáři, ani mašinky, ani výhybky, a to proto že byl velice zlý a přísný a pyšný.
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4700 Registrován: 7-2017 |
Ještěrka_lítací: "dědek_hank: Vlákno zpět nesledujete ? Jednu stranu zpět se tu někdo ptal na fotky pojezdu, já sem dal pár fotek špatných, protože lepší neměl. Dnes byla možnost cíleně vyfotit, tak vyfotil a dávám, kvalitu nesoudím, nejsem odborník. Podle vaší reakce to zřejmě bylo špatně, tak alespoň vím, že sem příště nic dávat nemám a mám si to nechat pro sebe " Nono, aby tě neubylo... Každý nemá čas nebo náladu sedět u compu 365/7/24 a číst to všechno. nebel 46: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 768 Registrován: 8-2010 |
dědek_hank: Mě neubylo, ale nemám rád lidi co reagujou aniž by si zjistili fakta, to samé se dá říci o trolení, provokatérech a dalších problémech co se tu v poslední době objevují. Prostě lepší už je jen číst a myslet si svoje a když i čtení už moc vadí, tak to prostě zavřít a věnovat se něčemu užitečnějšímu :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29180 Registrován: 5-2002 |
DH: Byla řeč o zplodinách hoření uhlí a práci lokomotivního kotle; kapalná fáze vzniká při hoření jen minimálně a otázka je, jestli se vůbec stačí dostat do komína. I kdyby nakrásně stačila dohořet, tak do toho v dyšně zamícháme horkou páru, která z horkých spalin (plynných i tuhých) dokáže vykouzlit ledacos - lhostejno, zda chemicky nebo "jen" fyzikálně... Takže je to opravdu kouř a žádnej dým. Ještě k těm účinnostem: Záleží na tom, jak se to počítá. U parních lokomotiv na posunu udávají pánové Louda a Mareš ještě mnohem nižší účinnost vztaženou na obvod hnacích kol, 1,5-2,5%. Ony jsou na tom mizerně i dieselové posunky...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 915 Registrován: 5-2013 |
Ještěrka, na co si stěžuješ, tady chcípl pes a vládne klid, lůmeni co z nástěnky fotografií bez popisu poznají co tím chtěl autor sdělit se ruku v ruce s trolly a provokatéry odebrali obohacovat různé fejsbůkové skupiny, zde zbylo pár jedinců, kteří mezi sebou komunikují naštěstí ještě hezky po staru, nejlépe větou rozvitou. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9104 Registrován: 5-2002 |
(556.0238 a předtím v lednu i 556.0361) To byly ty dva poslední štokry ve Vršovicích, které tam topily do roku 1995 jako vytápěcí kotle K 802 a K 808, v roce 1996 sešrotované spolu s K 656 (ex 434.2146). Na úzkorozchodných tratích DR nebyl parní provoz ukončen vlastně nikdy, Nejsou tam ale ty lokomotivy rekonstruované na spalování LTO? To je pak samozřejmě zásadní rozdíl. Když se tady vzpomínal konec parního provozu v Polsku, tak ten oficiálně nastal až 31.března 2014. Do té doby byly lokomotivy nepřetržitě nasazovány do pravidelného provozu. V té době už to byl taky muzejní provoz a tohle byla fakticky jen organizační změna, že depo přestalo provozovat PKP Cargo, ale přešlo pod obor kultury jako muzeum Velkopolského vojvodství. Další věc je, že se již v té době počet provozních strojů snižoval, až v tuto chvíli jsou momentálně na 0, teď se tedy vrátila z opravy Pt47-65, ta se má vrátit do pravidelného provozu od září, obě Ol49 pak snad příští rok. Parní vlaky jsou pořád psané jako pravidelný provoz, nicméně je momentálně vozí nějaká SM42. Ještě v roce 2001 si pamatuji hned 3 provozní lokomotivy, včetně Ty2-406 s manipulákem...
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 1-2010 |
Dobrý večer, jaké bylo číslo tendru lokomotivy 555.105, když jezdila v Budějovicích? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4702 Registrován: 7-2017 |
Quex: " Na úzkorozchodných tratích DR nebyl parní provoz ukončen vlastně nikdy, Nejsou tam ale ty lokomotivy rekonstruované na spalování LTO? To je pak samozřejmě zásadní rozdíl." Nejsou. Nebo jestli jo, tak jenom některé, ale určitě ne většina. Například saské meyerky určitě ne. V Harzu byly některé moderní 5spřežky 1'E 1' v 80. letech přestavěny, po zdražení kapalných paliv v 90. letech odstaveny, pak přestavěny zpět na uhlí a teď se snad znovu zvažuje vrátit se částečně k oleji. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4703 Registrován: 7-2017 |
Aklman: "Dobrý večer, jaké bylo číslo tendru lokomotivy 555.105, když jezdila v Budějovicích?" 555.105 přišla do CB v září 1953 z Č. Třebové a kromě jednoho krátkého odskoku do Tábora (08/58 - 06/59) tam sloužila až do zrušení 26. 04. 1968. Pavel Korbel uvádí jako její tendry 926.105 a 926.125, ale neuvádí datum změny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 8-2017 |
https://www.zubrnickazeleznice.cz/post/parn%C3%AD-akumula%C4%8Dn% C3%AD-lokomotiva-p%C5%99esunuta-do-%C3%BAsteck%C3%A9ho-muzea |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 1-2010 |
dědek_hank: Dik. Předpokládam, že dojezdila s tenderem 926.125. "Pavel Korbel uvádí jako její tendry 926.105 a 926.125, ale neuvádí datum změny." |
Cobram
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 945 Registrován: 10-2019 |
Nevíte prosím někdo, kdy se bude muzejní Čmelda 001 s Albatrosem 022 přesouvat z Lužné na Festival parních lokomotiv do Benešova? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4704 Registrován: 7-2017 |
Aklman: "Předpokládam, že dojezdila s tendrem 926.125." Ano. P. Korbel píše doslova "926.125 do zrušení". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1312 Registrován: 7-2017 |
Tady vzpomínka z roku 1993 na 434.2146 v Praze Vršovicích |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 1-2010 |
dědek_hank: Mohl bych ještě poprosit o potvrzení resp. doplnění těch dalších Budějovických: "Aklman: "Předpokládam, že dojezdila s tendrem 926.125." Ano. P. Korbel píše doslova "926.125 do zrušení"." 555.122 926.110 555.109 926.127 555.105 926.125 555.123 923.201 555.116 ??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 8-2017 |
555.122/926.113 555.105/926.105 555.116/926.116 ostatní souhlasí |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4706 Registrován: 7-2017 |
Podle samizdatů Pavla Korbela: 555.109/926.109, 126 555.116/926.116 555.122/926.122, 113, 124 555.123/926.123, 930.201, 926.124 Některé tendry 926.1 byly evidentně putovní... Ale to platí pro spoustu tendrů. P. Korbela bych nepodezíral z nějakého podstatného množství chyb, spíš si myslím, že se mu dnes už nepodařilo - a nejen jemu už ani nemůže podařit - podchytit všechny výměny tendrů v jejich úplnosti. Edit: No jo, ona vlastně otázka zněla na příslušnost lok. a tendrů v Č. Budějovicích... P.K. uvádí přiřazení tendrů bez údajů o výtopně/depu. Výtopnou/depem CB prošly podle jeho záznamů tyto 555.1: 01, 04, 05, 07, 09, 11, 13, 14, 15, 16, 19, 21, 22, 23, 25, 26, 27, 28. Kromě toho ještě uvádí tyto lok., které byly v Táboře (= pobočné depo CB) a nikoli v hlavním depu: 03, 06, 08, 12, 18, 19, 24. Ale i řada těch převážně budějovických se v Táboře aspoň na chvíli mihla. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 1-2010 |
dik vsem. Edit. Dotaz byl pouze na stroje ktere zustali v Budejovicich v 60 letech (po prodeji do Bulharska) (Příspěvek byl editován uživatelem Aklman.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 9-2017 |
Ad Viky 59. Nenašly by se ještě snímky z Vršovic z 90-let, kdy tam topily ještě bývalé 556.0 a zejména 556.053 s velkýma ušima. Několikrát jsem tenkrát depo prolezl, ale foťák jsem s sebou bohužel neměl. Pokud se najdou, tak díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1313 Registrován: 7-2017 |
pal : Něco z Vršovic 556.0298 (K817)_1991 742 257-9_781 600-2_556.0238 (K817)_1991 556.0298 (K817)_704 020-7_751 148-8_1995 |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9108 Registrován: 5-2002 |
Super, ta 298 tenkrát jezdila sama? Pamatuji si, že byla víceméně kompletní a neoplechovaná, proto se ji pak podařilo uvést zpět do provozu, ale úplně si nevybavuji, že by jako kčko měla klacky? V té době snad jezdila samohybně jen K 748 (ex 556.039) v Plešivci.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Mirek_2037
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 998 Registrován: 5-2012 |
Quex Do roku 1982 556.0298 předtápěla v Děčíně vlakové soupravy a potom byla odstavena a předána do Vršovic. Vzhledem k tomu, že ve vršovickém depu bylo dostatečné množství lokomotiv řady 556.0, které zde vytápěly, se naštěstí 556.0298 jako vytápěcí kotel nepoužívala. Počátkem roku 1990, se o její zprovoznění pokusili fandové z vršovického depa. Po dvou letech usilovné práce 556.0298, na jaře 1992, po vykonání technicko - policejní zkoušky v Cerhenicích opět vyjela na trať. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1314 Registrován: 7-2017 |
ještě jsem našel 556.053 (K800) ve Vršovicích v roce 1984. Asi jsem to tu již dával, ale snad to nevadí. |
Filípek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 613 Registrován: 12-2013 |
Jééééééé... krásné Vršovice a ty lochnesky na první fotce |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 322 Registrován: 5-2009 |
Druhý krkonošský parní víkend se 423.094. Video: https://www.youtube.com/watch?v=4fUzjvIjzqs |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27275 Registrován: 5-2002 |
A na třetí fotce zdevastované vraky téměř nových patráků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 8-2017 |
Viki a ostatní znalci: Z těch fotek je patrné, že na zbrojení uhlím se K muselo dotlačit k zauhlovacímu zařízení, což bylo asi organizačně náročné. Jak dlouho pak vydržel vytápět, než musel jet znova na zbrojení? Chápu, že to bylo různé, ale v průměru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 176 Registrován: 9-2017 |
Viky - díky,nádhera |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 4-2019 |
Viki - jako vždy pěkné fotky z našeho mládí. Ale jen bych se zde optal: Kde je dnes konec té 556.0298 ? Delší dobu jsem se s ní nesetkal . Předem děkuji za info. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4709 Registrován: 7-2017 |
Ladis-63: "...na zbrojení uhlím se K muselo dotlačit k zauhlovacímu zařízení..." Já si naopak myslím, že spousta - ne-li většina - kotlů byla obestavěna různými dodatečnými zařízeními, od vysokých komínů přes stabilní potrubí na přívod vody a odvod páry až po schůdky a lávky pro snazší obsluhu, a uhlí se naváželo k nim. Ale tehdejší poměry ve Vršovicích neznám. Jestli si dobře vzpomínám, tak v určitém období, kdy se na kotle převáděly 556.0, jim byly odebírány části rozvodů a některým dokonce i náprava S4, aby se tak pojistilo, že už nikdy nevyjedou... Považuji to za zlomyslnost tehdejších modrých gum. A teď mě ještě napadlo, že dávno dřív - 60. léta? - sloužila ve Vršovicích jako vlastní silou pojízdný kotel poslední husa, tj. lok. 344.0 nebo 1, jejíž pára se v zimním období údajně používala k rozehřívání zatuhlých maziv. Jenom už nevím, která to byla. V 60. letech byly ve Vršovicích zrušeny a na kotel převedeny dvě 344.0 (09 -> K 189, 20 -> K 186) a jedna 344.1 (10 -> K 226), ale vlastně nevím, jestli ta "roztápěčka olejů" vůbec byla formálně na kotel převedena. Tak třeba se tu najde pamětník. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9113 Registrován: 5-2002 |
Ta vyvázaná poslední náprava byla hlavně kvůli snažšímu přístupu na odpopelování. Ale hnus to byl, to jo.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|