Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 09. 9. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 09. 9. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3954 Registrován: 7-2017 |
Přesně tak. Demontáž čtvrté osy umožnila přístup k popelníku a odvoz popele. Při běžném předtápění se spálilo tak 0,5-1 t černého uhlí. Záleželo, co vše se vytápělo. Do "Štokru" sloužícím jako "K" ve Vrchlabí u nové haly TOSu se naváželo v zimě týdně cca 5 t ("Trambus") černého (někdy i hnědého) uhlí. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4710 Registrován: 7-2017 |
mirek55: "Demontáž čtvrté osy..." Ve skutečnosti byla pátá osa : S1-S2-H-S3-S4, tedy 4. spřažená. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4711 Registrován: 7-2017 |
Quex: "Ta vyvázaná poslední náprava byla hlavně kvůli snazšímu přístupu na odpopelování." Zvláštní je, že u jiných 5spřežek se to nepraktikovalo - nebo o tom aspoň nevím. U jiných kotlů poslední spřažená náprava nepřekážela? |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9116 Registrován: 5-2002 |
Tak ona taky vysloveně "nepřekážela", když tam v provozu byla, ale prostě bez té nápravy byl přístup lepší a jednodušší. A otázka je, kolik kček jako pětispřežek mimo štokry vlastně bylo? Možná nějaký kremák či pětikolák a ty byly asi samohybné. Masově se kčka upravená v dílnách odebráním pohonu a oplechováním dělala až ze štokrů v 70. a 80. letech, kdy přišli s tímto "zlepšovákem".
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4712 Registrován: 7-2017 |
Quex: "A otázka je, kolik kček jako pětispřežek mimo štokry vlastně bylo?" Zhruba 200 a štokrů asi 130. (Čísla možná nejsou úplně přesná, ale řekl bych, že se blíží skutečnosti nejvíc, jak to v době pořízení seznamu bylo možné. Statistika je od Josefa Motyčky z roku 2001. Samozřejmě nelze vyloučit nové skutečnosti zjištěné od té doby; ty bohužel neznám.) Úplně první kotle z lokomotiv s větším počtem spřažených náprav než 4 byly K 66 a K 67 (ex 623.005 a 003) v r. 1952. První pětispřežka byla převedena na kotel v r. 1956 (524.009 -> K 83). První 556.0 přešla na kotel v r. 1972 (556.0134 -> K 533). Jinak se na kotle převáděly v podstatě pětispřežky všech řad, které ČSD provozovaly, včetně malých pětikoláků 514.0, 525.0 a 524.1; jejich poměrné zastoupení ± odpovídalo počtům jednotlivých řad u ČSD. Nejvyšší evidenční číslo obdržel K 829 (ex 498.115) v roce 1984, kdy si ČSD pořídily posledních 5 vytápěcích kotlů. Pro úplnost: Určit první kotel je složitější, čísla K 1 až 40 se v evidenci objevují dvakrát i třikrát a u některých včetně 1. obsazení čísla K 1 už ani nelze určit, které lokomotivy na ně byly převedeny. Jestli tomu dobře rozumím, tak pořádek si v tom ČSD udělaly až někdy kolem r. 1935, kdy tyto duplicity a triplicity ze seznamu mizí. Nejstarší evidovaný vytápěcí kotel ČSD nicméně pochází už z r. 1920 (K 2 I. obsazení), byl původně lokomotivou 14.16 kkStB (zrušena 1918) a zrušen byl až v r. 1936. Jo a ještě: Motyčkův seznam nezahrnuje kotle odprodané mimo ČSD. A mohu se samozřejmě mýlit. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9117 Registrován: 5-2002 |
Jo jo, tenhle seznam jsem taky někde viděl, je to asi pravda. Každopádně to nevypovídá o "samohybnosti" těch vytápěcích kotlů, kdy ty poslední už samohybné moc nebyly, tam to vyvázání nápravy nevadilo. A ještě tedy k tomu by byla zajímavá informace, kdy dotopil poslední vytápěcí kotel v Česku i na Slovensku? V 90. letech ještě v depech byly, pak už se masivně přecházelo na plynové kotelny apod., takže bych tipoval někdy před 20 lety?
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4713 Registrován: 7-2017 |
Quex 9117: Poslední 4 kotle byly úředně zrušeny v listopadu 1993, vlastně už u ČD. (Mám teď jiné povinnosti, vrátím se k tomu později.) |
Mirek_2037
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 999 Registrován: 5-2012 |
dědek_hank: Ad 344.0. V Praze byly ještě k vidění v 60. letech dvě - 344.011 a 344.013, ale nevím, jestli byly zrušeny resp. převedeny na vytápěcí kotle v některém pražském depu. Nebo v Kolíně? (Příspěvek byl editován uživatelem Mirek_2037.) |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9119 Registrován: 5-2002 |
Poslední 4 kotle byly úředně zrušeny v listopadu 1993, vlastně už u ČD To určitě ne... Minimálně ve VS Lužná u R. topilo kčko ještě v roce 1996, to mám i nafocené zatopené... Musím ty fotky někde vyhrabat. A další dva tam byly též provozní. A ve Vršovicích určitě kčka topila ještě v roce 1994, ne-li 1995. Slovensko určitě ještě později, aspoň v Plešivci známé samohybné kčko topilo minimálně v roce 2000, kdy jsem ho tam viděl.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Mirek_2037
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1000 Registrován: 5-2012 |
Quex: Ve Vršovicích ještě v roce 1992 K808. V Lužné naposled topila 556.0244 v roce 1988. Nejdéle se jako vytápěcí kotle udržely lokomotivy řady 556.0 v depu Trenčianská Teplá. Až do roku 2000 zde zajišťovaly vytápění areálu depa 556.0112 (K764), a 556.0127 (K789). Vzhledem k jejich špatnému technickému stavu, byly přímo v areálu depa v uvedeném roce sešrotovány. Úplně nejdéle zde vytápěla 556.0288 (K791) až do 5. ledna 2001 (přesunutá sem z depa Leopoldov), kdy jí skončila platnost zostřené prohlídky kotle. Po uvedeném datu, byly na vytápění depa nasazeny muzejní lokomotivy 475.196, 310.433 a dokonce i 486.007! Plešivec je jasný s 556.039. Ale budu rád, když někdo upřesní. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4714 Registrován: 7-2017 |
Quex, Mirek_2037: Máte pravdu, tady je ještě početná skupina kotlů, u kterých vůbec není info o zrušení. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4715 Registrován: 7-2017 |
Ještě k těm kotlům. Jak už jsem napsal, ta statistika zachycuje stav k roku 2001. Úřední zrušení v ní není uvedeno určitě u více než stovky kotlů, u některých dokonce ještě ze 70. let. (Dál už se mi to nechtělo počítat.) Takže se omlouvám, ale v tomto ohledu ten seznam nic neříká. |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3788 Registrován: 6-2002 |
556.0298 byla před řadou let rozebrána v Lounech, ale pak nějak nadšení opadlo a skončila v Lužné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1315 Registrován: 7-2017 |
Takto vypadala 556.0298 v Lužné 13.05.2023 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7818 Registrován: 9-2003 |
K vytápění jen doplním osobní vzpomínku,roku 1995 končil ve Vršovicích zmíněný 434.2146,náhodou jsem byl u asi posledního odpopelování než byl odstaven,byla to asi poslední zima 95\96 i pro poslední K řady 556.0. K té páté nápravě a demontáži byl často ještě druhý krok a to odřezání autogenem vlastní rozsochy v rámu a tím nevratné zničení.Ano,usnadnění přístupu k popelníku,zvlášť když kotel stál na místě.Byly ale kotle které takto poničený pojezd neměly a zůstala jim i pátá náprava,např.v Kralupech nebo Prešově. K parnímu provozu po r.1980 mimo ČSD bych doplnil sobě blízkou lokomotivu CP600 328.011 ex.9262,která v důlním provozu v Lamperticích jezdila ještě 1982,a ještě pak byla provozní předána na důl Nosek Tuchlovice,kde byla ještě rok vedena jako provozní.Další CP600 byly na Ostravsku ale i známá CS500 dnes chátrající v hornickém skanzenu Landek.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4719 Registrován: 7-2017 |
Alf 7818: K tomu jenom doplňující dotaz - komu 328.011 patřila v době, když pařila brambory na krmení v JZD Slatina nad Zdobnicí? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1920 Registrován: 8-2006 |
Nesmíme zapomenout ani na cukrovarskou 433.025 a už nevím jakou CS v cukrovaru. Kolega Lumír K. by si vzpomenul, který rok to bylo naposled - tuším 1988... Byli jsme tam jednou fotit jako výprava ze Žiliny.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5295 Registrován: 11-2006 |
Oldo, v roce 1988 jsem zařezával u VÚ 1901, takže jsem nuceně absentoval na jakýchkoli parních akcích. 433.025 v Trenčianské Teplé podle mne nepřežila sezónu 83/84. Jedinou cukrovarskou "céeskou" na Slovensku v té době mohla být snad jen trnaffská 3214.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 11-2018 |
Dotaz ohledně 556 271. Ta byla zrušena v roce 3/1981 a skoro nikde se nedočtete její další osud do provedení opravy a vystavení muzeu v Lužné. Někde tu byla fotka z roku 1990, kde stála v Kralupech. Na "kačko" nebyla přeznačena, dokonce v knize Vzpomínka na Děčínské štokry je uvedena 6/1981 kovošrot Česká Lípa. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7819 Registrován: 9-2003 |
Ad.556.0271, ano v Kralupech jsem ji fotil nejen já , měla zadřenou pátou nápravu a přes loukotě odřezaně obruče, části rozvodu naházené v tendru... Přesné osudy taky bohužel neznám.. Ad. CP600 9262 ,v letech působení v JZD 1985 - 1992 byla jeho majetkem
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 10-2007 |
556.0271 prodána kovošrotu,pro nedostatek místa na šrotišti odstavena v žosce a pak na ni nějak nedošlo asi nebyla tak na očích.V devadesátkách odkoupena bez tendru jako zdroj náhradních dílů.Po převozu tendr vrácen kovošrotu.Do Lužné se dostala v rámci setkání nákladních lokomotiv 1.E a tam později rozhodli vzhledem k její kompletnosti o renovaci.Jinak ji čekal opět šrot.Co se týká 0298 tak po propadnutí kotle se ve Vršovicích začala demontovat za účelem opravy.Bohužel bylo rozhodnuto že se zprovozní pouze 0506 a tak zůstala 0298 chátrat odstrojená na dešti ve Vrškách,opět kvůli dříve zmíněnému srazu srazu převezena do Lužné a později spolu s Albatrosem na deponii do Loun. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 9-2017 |
Ad. Rejpal - ano, před 20 lety v roce 2003 se konal sraz lokomotiv 1'E v Lužné, kde bylo v rotundě prezentováno 5 štokrů - 271, 251, 298, 506, 510 , přičemž 251 byl jen vrak, ale hezky umístěný do vrat výtopny, dále pak 534.0305,323,432 a jedna mazutka a jeden tendr, který byl postaven tak, že budil zdání, že lokomotiva je čelem pod dýmníkem. No a další 556.0254 a 534.0456 byly v depu ve stavu již odstavených vytápěcích kotlů... Byla to tenkrát první takto velkolepá akce, jenom mě udivuje, že o ní bylo všude, i na K-reportu publikováno naprosté minimum fotografií - snad 1 v Dráze a asi tak 2 zde. Já mám z této akce pouze VHS. Možná to bylo jako reakce na vzniklé iniciativy, že je třeba zachovat i lokomotivy ve stavu vytápěcích kotlů, protože i K tvořily historii a byly dokladem tehdejšího naprostého barbarství. Nakonec ale byly 556.0251, 254 i kremák sešrotovány. A to po roce 2003 !!! A teď jeden zásadní dotaz, nemá někdo fotky z této akce, aby i ti mladší viděli, jak pouze pomocí kýble barvy a vhodného umístění se nechá udělat dojem hezké lokomotivy. Kdyby třeba taková 556.0251 (pamatujeme si ji jakou poutač před vchodem do muzea v Lužné) byla umístěna do vrat rotundy v Olomouci, tak by za naprosto minimálních nákladů mohla dělat radost mnoha lidem - nebo si nědo myslí, že tatínkem s dětičkami pozná v přítmí rotundy, že mašina ne nekompletní? A přitom by možná jednou mohl přijít čas, kdy lokomotiva povstane jako Fénix z popela. Proto ještě jednou prosím, nemáte někdo z této akce fotky??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 9-2017 |
Pardon, ne 534.0305 ale samozřejmě 301 a i 556,0271 byla ve značně vrakovém stavu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7821 Registrován: 9-2003 |
S namalovaným čelem uvnitř remízy i u vchodu do muzea byl 556.0254, ex. olomoucký, následně ukázkově sešrotovaný před branami muzea... na akci jsem byl a dost fotil.. kdyžtak vložím časem
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 10-2017 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 10-2017 |
Jen bych ještě dodal několik informací k těm štokrům. Není pravdou, že do Lužné byli převezeni 556.0271 a 298 kvůli setkání 1 E. 556.0271 byla převezena do Lužné společně s 498.112 v roce 1993, když byla Lužná administrativně přidělena depu Libeň (tehdy Praze sever). Tento štokr měl původně sloužit jako zdroj náhradních dílů pro albatrosa. Neměl vyřezanou pátou osu, ale čtvrtou. Duvodem nebylo její zadření, ale použití obručí pro drezínu pana Zahrádky. 556.0298 byla převezena z Vršovic někdy v roce 1997 už po zrušení depa v Lužné. Nejprve mašina a později i tendr s vagonem s díly. V době kdy byl štokr rozebrán nebyl důvod neuskutečněné opravy upřednostnění opravy 556.0506. Zde došlo ke zrušení dohody mezi ČD a budoucím nájemcem, který chtěl investovat do opravy kotle. Bohužel součástí dohody bylo, že dílna ve Vršovicích připraví kotel k odeslání do dílen. Mezi tím došlo ze strany ČD ke zrušení této dohody. Po vzniku DHV se na 556.0298 začalo s opravami jak kotle tak i pojezdu, bohužel s novým vedením DHV se opravy opět zastavily. Důvodem byla především omezená přechodnost řady 556.0 na tratích SŽ. To v podstatě byl i jeden z důvodů odstavení 556.0506. S opravou 556.0271 se začalo krátce po zmíněné akci setkání 1 E. V té době nás ani nenapadlo, že by mohla jít 556.0506 z Budějic. Rovněž se všichni ptají proč se rovnou raděj nesložila 556.0298. No v tu dobu jsme nepochybovali, že se opět zprovozní a vrátí se do Vršovic. Chtěli jsme mít v Lužné vlastního štokra. Cílem bylo tu složit ze zde odstavených káček celou mašinu. Původně jsme spekulovali složit mostecké káčko, rekordmanku 556.0498. Tam ale byla vyřezaná rozsocha u páté osy jak píše Lumír. Nakonec to vyhrála 556.0271. Kolem těch káček je to na dlouhé povídání. |
Bdlm
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2196 Registrován: 3-2007 |
Na tom prvním obrázku od Michala je pojezd od 556.0053 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 10-2007 |
Michal šorel jsem rád za upřesnění jak to opravdu bylo.Já jsem měl trochu jiné info.každý to podává jinak ale tak to bývá.Má reakce byla na základě příspěvku že 0298 rozebraly v Lounech.Co se týká 0498 v Mostě mám někde foto spolu s mazutovým kremákem.Ale to již byl opravdu neopravitelný vrak,při úpravě na K.vše ořezáno autogenem.Je škoda že nyní z velkých mašin jezdí snad pouze 475.111 a ČD nemají nic na reprezentaci.Jak to ti kluci na Slovensku dělají vždyť si můžou vybírat kterou zatopí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 561 Registrován: 2-2018 |
protože i K tvořily historii a byly dokladem tehdejšího naprostého barbarství. Jakože se mělo 510 (slovy pětsetdeset) štokrů nakonzervovat a pietně uchovat? Plus další tisíce lokomotiv, které projely po našich tratích za 187 let? Připomínáte mi mého bývalého šéfa, (bude mu 80), který lituje, že má malý dvorek, jinak by na něm měl všechna auta, která kdy vlastnil... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 179 Registrován: 9-2017 |
Ad. Pilot. Pirx. - Jen tak pro zajímavost se podívejte do Německa, kde bylo zachováno v různých institucích kolem 10 000 (!) parních lokomotiv. Jenom kolik se zachovalo strojů řad 50 nebo 52 - podle Vás by stačil od každého jeden. Já jsem psal že i K tvořily historii v době po roce 2003, kdy se na území celého bývalého Československa nacházelo celkem 11 lokomotiv řady 556.0 v různém stavu. A když mám k dispozici pouze tak málo strojů, pak likvidace některých ke barbarství. A opět, inspirujte se v Německu - loni jsem navštívil Nordlingen a za depem tam stojí snad 20 lokomotiv, které připomínají kovošrot v České Lípě. Ale mohl byste mi vysvětlit, proč tam mají 5 vraků řady 52, když jednu mají nablýskanou v rotundě??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4482 Registrován: 4-2014 |
pilot.pirx: "protože i K tvořily historii a byly dokladem tehdejšího naprostého barbarství. Jakože se mělo 510 (slovy pětsetdeset) štokrů nakonzervovat a pietně uchovat? Plus další tisíce lokomotiv, které projely po našich tratích za 187 let? Připomínáte mi mého bývalého šéfa, (bude mu 80), který lituje, že má malý dvorek, jinak by na něm měl všechna auta, která kdy vlastnil..." Tady přeci nikdo neříká, že se mělo zachovat všech 510 Štokrů, nebo všechny stroje parní trakce, ale bohužel se mohlo dochovat o něco málo více strojů od každé řady, než se dochovalo. Bohužel se k té záchraně parních lokomotiv v době hromadné likvidace tedy v 70. a 80. letech 20.století přistupovalo jinak než dnes. Kdyby se ta hromadná likvidace těch strojů odehrávala dnes, tak by se jich možná podařilo zachránit i více, buď jako provozní, nebo i další stroje na náhradní díly. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9121 Registrován: 5-2002 |
Stejně tak sešrotování 434.2146 (K 656) v roce 1996 (!), to považuji rovněž za barbarství. Klidně mohla doteď někde být jako neprovozní exponát ve vystavovatelném stavu.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4733 Registrován: 7-2017 |
pal 179: Podobně tomu bylo i ve Velké Británii po Beechingově sekeře. Naštěstí ve Spojeném království nebylo nutno plnit plán odevzdávání železného šrotu, takže různé heritage railways čerpaly ze hřbitovů parních lokomotiv desítky let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 2-2007 |
Vždy si říkám, zda šlo udělat pro záchranu strojů, které postupně mizely, více nebo ne. Z pozice těch, kteří se o to vždy konkréntně snažili možná ne. I tak se toho podařilo zachovat pro budoucnost na dané poměry relativně dost. Mohlo toho však být více, ovšem to by museli i individulisté více komunikovat, nebát se obrátit na komunitu, a ne se chovat jako utajený sběratel domnělých pokladů; oprostit se od vzájemné nevraživosti, malosti obzoru. Byli zajisté i příklady nemorálního a vůbec špatného chování jedinců, což asi také vedlo k jisté uzavřenosti těch co se o něco snažili. Ovšem to, že jeden nemá zrovna nějakou částku, nebo neměl k dispozici pár tun šrotu na výměnu, nebo měl jiné problémy, ještě neznamená, že řešení nelze najít, když se o případu ví. Dříve, před internetem s weby se to hůře sdělovalo, dnes je jsou podmínky pro hlednání řešení lepší. Proto si cením spolků, které třeba nemají tolik prostředků, a v současnosti se snaží zachránit další odcházející stroje (už většinou ne parní) a hlavně to komunikují. Kupodivu však stále přežívají i opačné příklady s mašinami dlouhodobě nad jejich síly - i tak díky, za to že je mají, ale trocha spolupráce s dalšími spolky by možná přinesla potěšení i jim a hlavně těm strojům. Kromě toho se občas díky cílené iniciativě a štěstí objeví potenciální zázrak jako např. projekt Dolní Lipka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2649 Registrován: 4-2003 |
25-28.6.2003 Lužná u Rakovníka
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4735 Registrován: 7-2017 |
Pražec 86: Dolní Lipce podle všeho přeje - aspoň to tak zvenku vypadá a díky pánubohu za to - i regionální politika. Podobný případ je zřejmě Letohradský železniční klub, jeho vztah k městu Rokytnice v Orl. horách a akce 328.011. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 10-2017 |
Ještě bych rád upřesnil pár věcí kolem luženských káček. Vezmu to od roku 1985, kdy jsem se na podzim vrátil z vojny. Nastoupil jsem opět do PLD Kladno do funkce s honosným názvem topič lokomotiv. Bohužel k mému velkému zklamání již v Lužné a na Kladně nezůstala jediná pojízdná parní lokomotiva, vlastně vytápěcí kotel. Pro Kladno se udržovala bývalá Lounská 556.0244 (K 796), protože již její kotel prošel ozdravným procesem ve Velenicích, byla z ní jak jsme tehdy říkali trubka (jen holý kotel). Jelikož se každým rokem převážela z Lužné do Kladna zůstala ji ještě pátá osa. Pro vymývání se do Kladna během topné sezóny každý měsíc vozil kremák 323. Bohužel i ten už jen bez ojnic nepojízdný. O rok později bylo i na kremáku vyřezáno kde co. Už neměl kompresor, vzduchojemy, přehřívačové články a regulátor. Na Kladně se skončilo s vytápěním v roce 1987, kdy byla postavena kotelna. V Lužné topila převážně bývalá liberecká 556.0242 (K 803), z té byla již také trubka a ještě s vyvázanou pátou osou. Když byla dokončena nová hala již se topilo jenom tam a jednou mašinou, před tím bylo třeba dvou kotlů (topila se rotunda a revize). Ještě do roku 87 se používal v Lužné štokr 556.0238, ten sice ještě nebyl trubkou avšak měl vyvázanou pátou osu. Pak byl převezen do Vršovic, kde už se trubkou stal. V roce 1987 skončil s vytápěním i kremák. V Lužné tedy pokračovala v topení poslední dvě provozní kačka. 556.0244 se též dočkala vyvázání páté osy a oba kotle ještě jedné opravy ve Velenicích. Vytápění v Lužné skončilo zároveň s ukončením provozu depa v březnu 1996. K 556.0244 byla ke konci ještě připojena cisterna jelikož byl už vodní prostor tendru natolik netěsný že se v něm neudržela voda. Ovšem to nebyl ještě úplný konec. K 803 alias liberecká 556.0242 byla ještě po dva roky udržena v provozu. Předně jsme jí používali pro vymývání tehdy již provozní 434.1100, ale též tvořila zálohu při odstávce kotle v elektrárně Tušimice. Do prostor elektrárny jí tehdy převážel Lounský nehodový vlak. Jako perličku můžu též uvést, že po propadnutí K 803 jsme do Tušimic jeli topit se čtyřkolákem. V dnešní době si to nedokážu představit. To bylo povídání o luženských provozních kotlech, též se do Lužné dostávala již neprovozní kačka, to někdy jindy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1316 Registrován: 7-2017 |
Lužná 2003 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 154 Registrován: 7-2017 |
Díky moc za informace i fotky. Setkání 1'E bylo tenkrát parádní. Díky! |
Kpy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 1-2019 |
několik záběrů z této akce https://www.youtube.com/watch?v=Vvo7PyT6sIE |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 10-2017 |
Ještě pár obrázků z podzimu 2003, kdy do Lužné dorazila ještě jedna mašinka 1'E a pak nám tu dělala radost několik let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 9-2017 |
Díky za nádherné fotky. Zejména při nočních snímcích nikoho ani nenapadne, že 556.0254 a 271 byly naprosté vraky. Ale stačilo trochu barvy a vhodné umístění a iluze, kterou už dnes nelze uspořádat byla dokonalá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 10-2017 |
Tady je to z té druhé strany. |
geren
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 5-2019 |
pal: "Ale mohl byste mi vysvětlit, proč tam mají 5 vraků řady 52, když jednu mají nablýskanou v rotundě???" Nemají na autogen? |
Bilbo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 312 Registrován: 5-2012 |
Zrovna projel přes Třebovou velký bejček s jedním Ds, nevíte kdo a co a kam takhle ve čtvrtek? našel jsem ji na kameře Oustí ale tahle má oddělené dómy a má červené klacky, jsem zmaten která to je? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1584 Registrován: 5-2002 |
To není žádná 423.0, to je 431.032 ex ÖBB 93.1360 ex BBÖ 378.060. Podobnost obou řad není náhodná, obě vznikly jako vývoj řady 178 BBÖ (kkStsB) / 422.0 ČSD, přičemž na vývoji se začalo dělat ještě před rozpadem Rakousko-Uherska. Po rozdělení se v Československu vyvíjela a stavěla řada 423.0, zatímco toto je její rakouská sestra, vzniklá dokončením vývoje na území Rakouska - což ostatně ukazuje i její řada 378, tedy další vývoj populární 178/422.0. Provozovatelé k-reportu můžou být hrdí na fakt, že tento konkrétní stroj se k nám dostal na základě konverzace ve zdejší rubrice v květnu 2016.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
Bilbo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 313 Registrován: 5-2012 |
Tak už jsem to vypátral, jo opravdu jela ventilovka 431.032 ale nějak ji zohyzdili červenou jako fakt ji měli natřít pořádně kola a klacky a něco na pojezdu aby to celkově ladilo a né jen něco, viděl jsem na nějaké fotce že má jen dva klacky a madla, dost mě zmátl červený kryšpín na smaltu, viděl jsem ji z dálky a jen na pikosekundu mezi budovami, pak jsem přemýšlel co to bylo a kolik toho je provozní, nenapadla mě možnost náhlého záchvatu červené na jinak černočerný mašině |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 10-2017 |
K dalšímu dílu o káčkách se vratím do hlavního depa ve Vršovicích. Občas jsem se tam dostal koncem osmdesátek jako pomocník strojvedoucího na sergeji. Během asi první návštěvy, kdy jsme přebírali mašinu po emce mě přímo fascinoval pohled na bývalou lipskou 556.053. Postupně se už ta kačka stále více přibližovala těm trubkám. Pak už zůstalo jen torzo i z třiapadesátky, po bohužel neúspěšné snaze o její zprovoznění. Na fotkách tedy K 800 jako 556.053, K 808 / 556.0361, K 761 / 556.0325 a bývalá kladenská perla 556.0238 jako K 802. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 9-2017 |
Dobry den, Kdy bylo torzo 556.053 sesrotovano? Dekuji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5298 Registrován: 11-2006 |
Hezké vzpomínky Michale. Mezi vršovická káčka je třeba započítat i bývalého třebovského štokra 556.0265, který přišel dosloužit jako "K776" právě do Vršovic. Na snímku z podzimu 1983 byl ještě pojízdný vlastní silou. Naposledy jsem ho potkal už odstaveného v Lužné někdy koncem roku 1986 nebo začátkem 87.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 10-2017 |
No po tom K 776 ve spojení s Lužnou zatím tápu. Tady ještě lampička z přelomu 86/87 z Vršovic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5299 Registrován: 11-2006 |
Já jsem si bohužel při dokumentaci málokdy poznamenal datum, na což teď dojíždím. Ale to asi nebudu sám. Fotka z Lužné je možná ještě kolem roku 85, roura už zase z Vršek z pozdějšího období. Takže asi i tohle káčko cestovalo podle potřeby mezi Vršovicemi, Kladnem a Lužnou.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 10-2017 |
Já mám od Vikiho fotku 776 z Lužný datovanou září 84, je ve stejném stavu jako na Lumírově fotce. Je zajímavé že když jsem ji později fotil ve Vrškách tak si dal ještě někdo práci a přivařil na dýmnici hvězdu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2818 Registrován: 11-2007 |
Když jste u těch K. Nevíte někdo jaké K topilo v depu na Masaryččce v 90.létech?Třeba i fotka kdyby byla. Bohužel jsem to nezdokumentoval |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10041 Registrován: 5-2002 |
v 90.létech??? to se mi nezdá. Tam nic nečoudilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 343 Registrován: 8-2017 |
Na Masaryřce byl krátce nějaký Kremák. Ale nevím číslo a přesně kdy to bylo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2819 Registrován: 11-2007 |
Nevím přesně kdy, už je to hodně dávno.Asi předělávali kotelnu tak tam na chvilku bylo nějaké K. Stálo to na kolejích u šaten. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 344 Registrován: 8-2017 |
To je pravda, mám dojem, že to byl Kremák z Pardubic s "dlouhým tendrem". Pak tam ale ještě vypomáhala nějaká pára, ale ta byla v prostoru "pískovny". Matně si vzpomínám, že to byl také Kremám (534 03) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 10-2017 |
V devadesátých letech na Masaryčce kremák? Pokud si pamatuju tak začátkem devadesátých let topili kremáci v Ostravě a Uherském Ostrohu a pak do druhé poloviny devadesátek mazutoví kremáci v Mostě. Což bylo také patrně poslední nasazení parních lokomotiv k vytápění v ČR. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 345 Registrován: 8-2017 |
Michale, ty mostecký Kremáci byly poslední, to je pravda |