Diskuse » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 07. 10. 2023

Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 07. 10. 2023

dolů

autor	příspěvek
Apollo_17	Úterý, 03. října 2023 - 12:17:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8856 Registrován: 8-2007	Aleš_Liesk.: " Asi máš na mysli omezení PT, nikoliv zadávání. U nových vozidel s naším ARR a zároveň se šoupací pákou (i když přiznávám, že jich zatím moc není, a co do počtu řad se to asi ani moc nezlepší ) ta šoupací HJP slouží v ARR+ jako omezovač PT. Já za nejlepší omezovač považuji šoupací HJP, na druhým místě je kroutík a tlačítka +F / -F až na třetím místě, přeci jen je dá nejvíc práce "najít", zvlášť na dvojřadé klávesnici." Nevím,zda je to zadávač,nebo omezovač PT,ale je to dobré.
Mikulda	Úterý, 03. října 2023 - 12:39:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4240 Registrován: 3-2006	Nastavovaním rychlosti klávesnicí, místo heblem je mnohem příjemnější. To je na Vectronu věc, která se mi tam nelíbí. 189 má na té páce zoubky, takže se rychlost dá měnit po hmatu. Snížit rychlost o 20? Ť-Ť-Ť-Ť a vím, že to tam mám a nemusím se nikam koukat. Nevím, proč je Vectron nemá. Na zábrzdnou na kusou dopravní (50/V), na mnohem kratší vzdálenost, než k ostatním návěstidlům a to, že jedeš na kusou poznáš až na výhybce a pak po pár metrech je šturc. V Německu v takové situaci je 30 km/h, ale my to děláme nejlíp, takže se nepotřebujeme dívat, jak to dělají jinde. Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru. Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady.
Practicus	Úterý, 03. října 2023 - 13:24:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1398 Registrován: 8-2017	Apollo_17 - až budou jízdní doby tak volný, že si budu moci brzdit jen EDB až téměř do zastavení, tak to třeba budu dělat, ale dnes musíte všude letět, takže brzdit vším to kopýtko používám na přibrždění o 5-10km/h (pokud je to použitelný a doba plnění/vyprazňování převodníku není příliš dlouhá) - samozřejmě na esu to jde i průběžnou, protože si tlak v HP můžu snížit třeba jen o 0,2bar, a zbytečně tak nepodbrzdím (jde to na všech mašinách co mají BS2,BSE), nevím, jak to mají zahraniční stroje, nejezdím na nich no, zrovna to omezení tahu a příkonu přes klábosnici je výborná věc - prostě, jednou si to nastavím, a nemusím při každým následujícím zadání jízdy hlídat, kam až jsem tu kliku hodil (a je jedno, jestli jízdu zadávám přes HJP, nebo aripotem) mAzi.80 - já ten impuls toho švihu používám z toho důvodu, že mašinu si OL2 odbrzdím jen částečně (tzn, nechám si v BV třeba 1bar), a když dám povel k odbrždění a k tomu ten krátkej impuls švihu, tak mi mašina odbržďuje zároveň se soupravou, takže v soupravě nevznikají podélný rázy, kdy mašina čeká, až tlak v HP doleze a začne odbržďovat taky, takže i následný zastavení je jak do peřin (a souprava je hezky natažená, ale ne zas moc) Aleš_Liesk. - omezení Pt to stejný - tlačítky si jednou nastavím požadovaný maximum, třeba F=60%, P=80%, pak klidně, když chci tahat, hodím kliku k oknu, a nemusím nic hlídat, a když to začne klouzat, dám F-,P-, přestane to klouzat, dám F+,P+ a ještě jedna věc - starý esa umí tu soupravu nejdřív natáhnout, a pak teprve začnou tahat na plno, to WTB a pozdější stroje neumí - tzn., z výběhu dám přepínač do jízdy, a lok. najede na 10-20%Pt (soupravu natáhne), a po určité době (zpravidla 2-5s) najede do požadovanýho maxima Zajímavé, že u 150 to tak bylo. Asi tehdejší autoři [wink] uměli poznat, že páka je v brzdné poloze, a teda nemá ovlivňovat zadávací jednotku RR. Navíc nevidím moc důvodů pro to, abych si v režimu ARR ručně dynamicky přibrzďoval. no jo, ale ten kontroler, abych dostal z polohy "X" do polohy pro elektrický brždění, musím protáhnou přes polohu "dolů pomalu" a "dolů rychle" - a právě, když jdu přes tyto polohy, byť to udělám rychle, si tu navolenou rychlost snížím Při jaké rychlosti je mašina (363) schopná ještě dosáhnout 1 kA? na 362 neni problém při 130km/h - záleží, jak jsou ty mašiny seřízený, a když máte častý rozjezdy ať už z jakýhokoli důvodu (zastávky, pomalý jízdy), tak tu mašinu huntujete, protože eso má maximální výkon (15min.) 4950kW (Ik=1100A při trvalé rychlosti), 3060kW je trvalý (Ik=715A při trvalé rychlosti na zadní podvozek ve směru jízdy)
Petr_Šimral	Úterý, 03. října 2023 - 16:07:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12469 Registrován: 5-2002	ad Olbramovice: pokud si to dobře pamatuji, tak do toho šturcu jel osobní vlak Votice - Olbramovice - Sedlčany. Vždyť ten šturc v takovém případě strojvedoucí musel očekávat. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Hajnej	Úterý, 03. října 2023 - 17:23:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29368 Registrován: 5-2002	OC: Proč asi tvrdím a vždy jsem vyžadoval a konstruktéři to i tak vymysleli, aby se EDB zadávalo přes vzduch tj při výpadku EDB (z jakéhokoliv důvodu) naskočí vzduchová brzda. Vzduchová brzda může být i ta doplňková - a ta fakt žádné zadávání přes vzduch nepotřebuje. Hajnej neser, tohle je typická odpověď, plná vysokoškolské arogance. Zato ty Tvoje jsou plné arogance plebejské, takže jsme si kvit. Já jsem se slušně ptal, co ta doplňková udělá v režimu a,b,c Při skluzu: pokud pohon nahlásí skluz do CRV, pak odfoukne, pokud to pohon neudělá, pak holt přibrzdí. Při výpadku: zabrzdí tlakem, který odpovídá požadavku na EDB. Při odbuzení: nevím, co je odbuzení, které není důsledkem ani skluzu, ani výpadku. No já jsem nebyl z těch co tvrdili, že převod 1:1 neuráží. A chápeš vůbec, proč mě to neuráželo? Prostě proto, že jestli při podrobném propočtu odpovídá brzdicí váha 2 tuny přídržné síle 3.7 kN, tak mě přechodné zjednodušení na 2 kN neuráží, protože jde bezpečnějším směrem. Zvláštní to matematika...Takhle na to kouká poučený laik. Určitě je na to doložené odborné vysvětlení, ale z pohledu tupce uhlákového více jak podivné. Matematika složitější než kupecké počty je pro "tupce uhlákového" nesrozumitelná skoro vždy, ale za to ona fakt nemůže. Prostě bys musel bejt o fous víc poučenej laik... ML: proč mi to připomínáš? Protože to tu čtou i jiní, kteří Tvé zkušenosti nemají. Pract: starý esa umí tu soupravu nejdřív natáhnout, a pak teprve začnou tahat na plno, to WTB a pozdější stroje neumí Ale umí - WTB taky omezuje poměrnej tah na natažení vlaku, akorát je ten čas oproti analogovému Esu kratší (3 s), protože se nám oproti dřívějšku zkrátily i vlaky. Naopak je to omezení na dvě různé hodnoty v závislosti na odchylce rychlosti, to analog neměl. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Oldcerry	Středa, 04. října 2023 - 07:39:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6471 Registrován: 7-2007	Petr_Šimral: Teď je tam koncepce Os zcela jiná. Os většinou jezdí Ben-Olbra-Sedlčany a Tábor-Olbramovice cca 6 vlaků + asi 6x pendl od Votic. Takže možná jízda do šturcu násobná, oproti původnímu. Hajnej: Obhaluješ neobhajitelné, máš to zapotřebí.... Vzduchová brzda může být i ta doplňková Ona existuje i doplňková brzda jiná než vzduchová? Hajnej neser, tohle je typická odpověď, plná vysokoškolské arogance. Zato ty Tvoje jsou plné arogance plebejské, takže jsme si kvit. Dobře, když se ti to tak zdá, 1:1 příměří, moje chyba. Při skluzu: pokud pohon nahlásí skluz do CRV, pak odfoukne, pokud to pohon neudělá, pak holt přibrzdí. Tak tohle trochu nechápu. Mám zadáno (JP) 100% EDB, tj 140brz.v. EDB, dojde ke sklouznutí, EDB se sníží na 50% a "doplňková" vzduchová udělá co? V mém případě naplnila BV. Což je úplně špatně - plochy. Takže za mě nikdy více. Ono totiž než dáš JP do odbrzdění, tak je z toho klapy klap, pokud to je v režimu "A" tak je to ještě delší čas, doba odbrzdění resp zbavit se vzduchu z BV je zdlouhavé. Pokud máš zadáno přes OBE, tak se to dá násobně urychlit OL2 (mmch dosazenou až po našem připomínkování - původně tam nebyla) a ruč. odb. Pokud je to v "A", odvětráš BV OL2. Tedy pokud ten doplňkový nesmysl je už vykopán (a je). Výpadek/odbuzení jedno jest.... Při výpadku: zabrzdí tlakem, který odpovídá požadavku na EDB. Bez ohledu na adhezní podmínky s nemožností rychlého odvětrání - dost problematické, naprosto zbytečná funkce s možnou kontraproduktivitou. A teď tu od nahrazení 140Br.v. 140t pomocí 44br.v. "P"... Prostě proto, že jestli při podrobném propočtu odpovídá brzdicí váha 2 tuny přídržné síle 3.7 kN, Takže Eso 2t = 3,7 kN - píšeš přesnější propočet, neuráží tě, dobře, tak Wap br.v. 22t převedeno na 53 kN, Takže si trochu dovolím zakouzlit já... 2t = 3,7 kN tj 1t = 1,85kN. Pak by ta Wap měla mít 40,7kN, ale má 53kN...když to vezmu opačně - Wap 22t = 53kN tj 1t = 2,4kN. Pak by ale to Eso mělo mít 2t br.v. 4,8kN ale má 3,7kN...tomuhle fakt nerozumím...v převodu v procentech je to ještě kouzelnější eso 185%, Wap 240%...ale já jsem fakt arogantní tupec od uhláků, vysoké školy nemaje...ale prostě mi ta čísla neladí... mmch oboje litina. Že je matematika složitější vím, kdysi mě i docela bavila, jenže tady je to o očividném klamání spotřebitele, bez jakéhokoliv vysvětlení. A pak tě dorazí podkládání klíny (bez jakékoliv hodnoty), pak zarážkami (20kN), vyzkoušíš to a ono 2500t na spádu 3‰ stojí na jedné čubě a při tom po tobě chtějí (výpočet) utáhnout 240kN tj v případě LL špalků 12 vozů...hraní si na odborníky...Čísla jsou cca, tak nepitvejte.... Prostě bastlíme, odborně zdůvodňujeme a jsme velcí odborníci a vy všichni okolo jste blbci, kteří tomu nerozumíte.....1+1=3...nová doba... Neber to Hajnej osobně, prosím....
Aleš_Liesk.	Středa, 04. října 2023 - 10:45:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8884 Registrován: 9-2011	až budou jízdní doby tak volný, že si budu moci brzdit jen EDB až téměř do zastavení, tak to třeba budu dělat, ale dnes musíte všude letět, takže brzdit vším Pokud ta EDB bude odporová a ne rekuperační, tak je to energeticky hodně vošklivý... když to začne klouzat, dám F-,P-, přestane to klouzat, dám F+,P+ Když to začne klouzat, tak se má omezit jenom F a na P nešahat. Když to dojí měnírnu, tak se má naopak omezit jen P a nešahat na F. musím protáhnou přes polohu "dolů pomalu" a "dolů rychle" - a právě, když jdu přes tyto polohy, byť to udělám rychle, si tu navolenou rychlost snížím Teoreticky máte pravdu, ale ono fakt nemá moc význam v ARR ovládat EDB ručně, zvlášť pokud nebrzdíte ke snížené rychlosti (kdy si tu novou Vp pak stejně musíte nastavit). Ale připouštím, že nějaký výjimečný případ použití jenom EDB (zadané i v ARR ručně) existuje. Prostě proto, že jestli při podrobném propočtu odpovídá brzdicí váha 2 tuny přídržné síle 3.7 kN Ono je to spíš naopak. Fyzikálně ten vůz vyvíjí brzdnou sílu. Dnes se udává přímo v kN, dříve se to z historických důvodů složitě převádělo na tuny b.v. I když odhlídneme od materiálu špalků a srovnáváme jen vozidla s litinou, tak ty převody budou pokaždé jinak, protože při určování b.v. se vychází z brzdné dráhy z určité (malé) rychlosti a ta závisí i na tom, jak rychle se podaří brzdu utáhnout (zatímco statická hodnota v kN vždy udává už tu utaženou brzdu). Při použití hodnoty b.v. pro zajištění vozidla nám příroda pomáhá tím, že souč. smykového tření (stojící vozidlo) je vždy vyšší, a to i násobně, než souč. tření adhezního (jedoucí vozidlo), takže brzdicí síla stojícího vozidla je vyšší než u jedoucího (při stejném přítlaku zdrží). A tak se může i stát, že když do stojícího zabrzděného vozidla strčíme, tak se na spádu rozjede a už nezastaví, i když za stání ho ta samá brzda v klidu udržela. Když ale použijeme ty kN, tak tam žádná schovaná rezerva není, a tak se nemůžeme moc divit, že úředník třímající štempl se chce pojistit tím, že vyžaduje čuby a klíny a utažení více brzd... Všichni jste volové. Servít
Practicus	Středa, 04. října 2023 - 11:16:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1399 Registrován: 8-2017	Aleš_Liesk. - no, nevím, ale já nejdřív brzdím a pak teprve nastavují rychlost, takže to zadání samostatné EDB, při zapnutému ARR se děje poměrně často
Aleš_Liesk.	Středa, 04. října 2023 - 12:49:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8886 Registrován: 9-2011	Takže jste tím potvrdil, že nežádoucí malé snížení Vp vlastně ničemu nevadí, protože tu novou (nižší) rychlost stejně nastavujete až po brzdění. Ledaže byste tou EDB brzdil před zvyšováním rychlosti a musel teda (pákou) nastavovat vo kousek víc Všichni jste volové. Servít
Hajnej	Středa, 04. října 2023 - 16:38:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29377 Registrován: 5-2002	OC: Ona existuje i doplňková brzda jiná než vzduchová? Ne, ale existuje i jiná vzduchová brzda, než doplňková. Mám zadáno (JP) 100% EDB, tj 140brz.v. EDB, dojde ke sklouznutí, EDB se sníží na 50% a "doplňková" vzduchová udělá co? Už jsem to psal: když pohon ohlásí skluz, neudělá nic. V mém případě naplnila BV. Pak nejspíš chyběla informace o smyku. Výpadek/odbuzení jedno jest.... Když je to totéž (jakože není), tak proč se ptáš na každé zvlášť...? Bez ohledu na adhezní podmínky s nemožností rychlého odvětrání - dost problematické, naprosto zbytečná funkce s možnou kontraproduktivitou. No, víš, civilizovaný vozidla mají na pneumatické brzdě protismyk. Takže si trochu dovolím zakouzlit já... 2t = 3,7 kN tj 1t = 1,85kN. Je vidět, že nemáš ani tušení, co vlastně znamená ta "tuna" u brzdicí váhy. To je pak těžký Ti něco vysvětlovat... jenže tady je to o očividném klamání spotřebitele, bez jakéhokoliv vysvětlení. Ne, tady je to o očividné neznalosti na Tvé straně. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Honnzok	Středa, 04. října 2023 - 18:26:33
Moderátor Číslo příspěvku: 3505 Registrován: 12-2009	Hajnej: Mohl by jste prosím i ostatním neznalým (třeba mě) popsat, co znamená ta tuna brzdící váhy. Já jí tak nějak z běžného zkoumání na K-Reportu považuju za trochu nefyzickou hodnotu, jenž vzniká porovnáním brzdných křivek vzorových pro určitou hodnotu a reálně vozidlem dosažených. Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
Hajnej	Čtvrtek, 05. října 2023 - 00:21:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29383 Registrován: 5-2002	Honnz: Mohl by jste prosím i ostatním neznalým (třeba mě) popsat, co znamená ta tuna brzdící váhy. Už jsem to tu za ta léta psal několikrát: brzdicí váha de facto vyjadřuje schopnost mít brzdicí procento, přičemž to brzdicí procento pro změnu vyjadřuje schopnost zastavit. Historicky je to tak, že u špalíkové brzdy existuje veličina zvaná obrzdění, což je poměr celkové přítlačné síly (součet za všechny zdrže) k tíze vozu. No a vůz, který má obrzdění 80 %, má brzdicí procento rovné 100, neboli jeho brzdicí váha se číselně rovná jeho hmotnosti. Brzdicí procento celého vlaku je pak váženým průměrem brzdicích procent všech vozů, přičemž váhou brzdicích procent jednotlivých vozů v tom průměru je hmotnost vozu (hezky se nám to zamotává). No a aby to uměl spočítat i ten příslovečný tupec od uhláků, namalují se mezisoučiny procento krát hmotnost na bočnici vozu a říká se tomu brzdicí váha. Ty pak stačí vysčítat a podělit je celkovou hmotností a máme yo hotové. Všechno je to přitom strašlivě zjednodušeno, protože ve skutečnosti klesá součinitel tření nejen s rychlostí, ale i s přítlakem (takže dvojnásobný přítlak nedá dvojnásobnou třecí sílu, ale o fous míň) a taky s teplotou. Takže nějaké Oldcerryho nimrání se v desetinách kN je holej nesmysl a pokus napasovat kupecké počty na něco, co je mnohem složitější... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Oldcerry	Čtvrtek, 05. října 2023 - 08:00:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6472 Registrován: 7-2007	Hajnej: Nimrání v desetinách... 185% versus 240%...jen fór...gró je v tom že br.v. fungovala desítky let, bez problémů, zažité a z provozních proti tomu nikdo nic neměl...A pak vědátoři rozšťourají, předělají a obrovsky zkomplikují co prostě bylo moc jednoduché a funkční. A pak ta čísla jsou podivná, na první pohled naprosto šílená. Wap br.v 20t (litina) = 53kN je -li litina, je-li na ní LL 22kN...jak se k tomu dojde netuším, výpočet kolik utáhnout - netuším (je na to aplikace) - Dříve vše celkem jednoduché, teď je z toho alchymie...naprosto zbytečně, ničemu nepomohla a kór, když je dost jiných a zásadních problémů. A vysvětlení nula, prostě kN je na vozidlech napsané (resp ve výkazu vozidel). A tak najednou vozíme nezajistitelné vlaky, de facto nezajistitelná vozidla...fakt dobře dokoumáno...zbytečně.... A jen drobnost čuba 20kN, tedy cca 2 mimlimetrová hranka udělá 20kN, když to na tu čubu najede, je to kolik kN? Já jen, že na 3‰ ta najetá čuba udrží víc jak 2500t. Ale tím bych toto téma uzavřel, prostě arogantní tupec od uhláků je v tomto nepřesvědčitelný. Mám to holt ověřené praxí, výpočtům nerozumím.. Jo a mmch chytání odraženého vozu na čubu...tak se to počítá jak? Po zastavení ho těch 20? kN udrží???...rádoby vtip...neřeš...
Agent	Čtvrtek, 05. října 2023 - 11:40:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11184 Registrován: 9-2002	Ono by taky nebylo marný popsat, jak se ta brzda pro jednotlivý typy vozů stanovuje dneska... Dělá se tzv. trhací zkouškou. Vůz se rozjede za pomoci lok. na nějakou stanovenou rychlost a následně se za jízdy odvěsí. Na základě toho, za jak dlouho (kde) to zastaví, se pomocí jistých výpočtů stanoví, že to brzdí X. Ale nechtějte po mě ty výpočty - já je neznám. Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Petr_Šimral	Čtvrtek, 05. října 2023 - 13:19:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12470 Registrován: 5-2002	My jsme si své zkoušky pro zajištění taky udělali. Potřebné pomůcky: a) vozy řad Sggrss a Sggnss s RB i bez RB b) váha ( v našem případě dynamická na výjezdu z terminálu ) c) lokomotiva s měřením tažné síly v kN d) zarážky používané k zajištění e) všechny vozy brzdové špalíky plastové D Zkusím vybrat pár výsledků: a) zajištění zarážkou: nápravová hmotnost 4 - 5 tun = 20 - 30 kN nápravová hmotnost více jak 10 tun: nejméně 50 kN b) zajištění ruční brzdou --> na vozech je zpravidla něco okolo 21 kN prázdný vůz o hmotnosti 22 - 25 tun: 25 - 30 kN ložený vůz Sggnss 52,5 tuny: samočinná brzda odvzdušněna a pak RB utažena na doraz utahovacím momentem 500 N = 65 kN samočinná brzda zabrzděna na 3,5 baru, následně utažena RB utahovacím momentem 500 N a pak samočinná brzda odzvzdušněna = 120 kN ložený vůz Sggnss 76,5 tuny: předem odvzdušněno, pak utažena RB = 50 kN vůz zabrzděn samočinnou brzdou = 100 kN Ložený vůz Sggrss bez RB 78,1 tuny: vůz zabrzděn samočinnou brzdou = 95 kN (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Šimral.) Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Agent	Čtvrtek, 05. října 2023 - 14:15:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11185 Registrován: 9-2002	A jak jsi to dělal ? - Jste si to zabrzdili a pak čekali, kdy s tim mašine trhne ? Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Petr_Šimral	Čtvrtek, 05. října 2023 - 14:19:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12471 Registrován: 5-2002	Ano, odečtená síla byla těsně před prvním pohybem vozu. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Sants	Čtvrtek, 05. října 2023 - 15:11:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1654 Registrován: 5-2002	Oldcerry: "gró je v tom že br.v. fungovala desítky let, bez problémů, zažité a z provozních proti tomu nikdo nic neměl...A pak vědátoři rozšťourají, předělají a obrovsky zkomplikují co prostě bylo moc jednoduché a funkční." Souhlas až na ty "vědátory": rozšťourala a obrovsky zkomplikovala to politická objednávka veřejnosti, aby železnice přestala vydávat tak velký hluk. Nenaděláte nic.
Agent	Čtvrtek, 05. října 2023 - 15:17:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11186 Registrován: 9-2002	... a pak si budou zase stěžovat, že z toho jde děsnej smrad. Nezavdčíte se nikdy dost žadnýmu NIMBYstovi. To, že na ty plastový špalky zrovna chválu nijak nepozoruju ze strany uživatelů, je další věc. Asi zase budou potřeba důkazy průserem, aby se to zase vrátilo zase zpátky jak bylo, nebo přešlo na drahý kotoučovky. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.) Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Jirkaxxxl	Čtvrtek, 05. října 2023 - 15:32:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4315 Registrován: 3-2010	Jezdil jsem kdysi z H.B. do Stéblové s brejlovcem, který měl "rubosky". Většinou strojně. Ten smrad na stanovišti byl k zeblití. Tahali jsme písek do betonárky v Březince u Světlé. Byla toho norma,myslím 720 tun. Z Chrasti do Žďárce postrk, jinak sólo. Vždycky jsem se, ač bezvěrec, modlil, aby pak do Hlinska nepršelo. To se s těmi vyleštěnými koly nedalo vyjet i s použitím písku. Byl to blbý vynález, zlatá litina...
mAzi.80	Čtvrtek, 05. října 2023 - 17:29:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 477 Registrován: 5-2014	Doporučil bych všem, které tato problematika zajímá, přečíst si i závěrečnou zprávu DI ČR z MU v Mstěticích. Jsou tam uvedeny výsledky různých pokusů a vyjádření VÚŽ, která třeba brzdící váhu vozu definuje jednoduše jako - citace: Brzdicí váha je smluvní veličina, která vyjadřuje mohutnost brzdy. V případě ruční brzdy vyjadřuje její schopnost zastavit jedoucí vozidlo z rychlosti 50 km/h. Základní směrnicí pro stanovení brzdicího účinku je vyhláška UIC 544-1. Výpočet brzdy provedený podle této vyhlášky, jehož výsledkem jsou návrhy brzdicích vah, se ověřuje zkouškou. U standardních nákladních vozů, které jsou vystrojeny litinovými brzdovými špalíky P10, je podle dnes platného 6. vydání vyhlášky UIC 544-1 možné zkoušku omezit pouze na měření statického přítlaku brzdových špalíků... a tak dále...
Ruzian2	Čtvrtek, 05. října 2023 - 18:17:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 1-2023	Je tu prosim nekdo, kdo se v tomhle vyzna a rekne mi, co tahle 6 v obdelniku znamena?
Mladějov	Čtvrtek, 05. října 2023 - 18:21:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20263 Registrován: 3-2007	V obdélníku znamená "kromě", inverzi. Takže "jede kromě šestého dne v týdnu". V kolečku "jede v.." .
Mladějov	Čtvrtek, 05. října 2023 - 18:23:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20264 Registrován: 3-2007	Agent: "... a pak si budou zase stěžovat, že z toho jde děsnej smrad. Nezavdčíte se nikdy dost žadnýmu NIMBYstovi." Přesně tak. Jedním z důvodů zkoušení umělých špalků v ČSSR už někdy v osmdesátkách nebyl ani tak hluk, ale úspora litiny a hlavně mnohonásobně větší životnost (proběh) těch umělých špalků. Viz již zde Oldcerrym zmiňovaná akce Rubos na lokomotivách. Bezpečnostně to byl průser, protože nejen že to leštilo kola, smrdělo to (ani nechci vědět, co ty čety musely dýchat za svinstva), ale především se tam velmi měnil součinitel adheze za mokra, takže to brzdilo dost nevypočitatelně a hlavně to měnilo vlastnosti s teplotou, takže když stála záloha někde hodinku - dvě v mrazu a pak měla najet na vozy, tak prááásk. Prostě se ty rubosy musely držet zahřáté. Taky často horká kola, nebezpečí protočených obručí, protože teplo šlo jen do nich a ne do špalků a dál do bremzcajku. Osobně jsem názoru, i když už jsou novější směsi, že na mašinu/motorový vůz to nepatří. Tažená vozidla, s tím jsem se smířil, byť u těch nákladních..ale chápu, hluk. Nakonec většina elektrik i motorových loko má EDB, motorové vozy dtto či retardér, takže se ty špalky stejně nebrousí a není nutno řešit např. vypadávání jízdní plochy (842,843 a další). Jé, to to tady od pater zase slíznu (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Ruzian2	Čtvrtek, 05. října 2023 - 18:32:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 1-2023	Mladějov: "V obdélníku znamená "kromě", inverzi. Takže "jede kromě šestého dne v týdnu". V kolečku "jede v.." ." diky moc.
Oldcerry	Čtvrtek, 05. října 2023 - 19:13:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6473 Registrován: 7-2007	Petr_Šimral. Petře, jen ze zvědavosti. zajištění zarážkou: nápravová hmotnost 4 - 5 tun = 20 - 30 kN nápravová hmotnost více jak 10 tun: nejméně 50 kN Myšleno před najetím na zarážku (tj jen ta hranka), nebo až po najetí nahoru na ní?
Petr_Šimral	Čtvrtek, 05. října 2023 - 20:48:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12472 Registrován: 5-2002	Všechny zkoušky byly provedeny s najetým vozem na celou zarážku. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Haan	Čtvrtek, 05. října 2023 - 21:23:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3602 Registrován: 2-2010	Připomněli jste mně počátky a zkoušky rubosů 1973 (74?)-1977: Mladějov: "Bezpečnostně to byl průser, protože nejen že to leštilo kola, smrdělo to (ani nechci vědět, co ty čety musely dýchat za svinstva),..." Nejen čety, ale taky fírové hledíc povětšině z otevřeného okna stanoviště na S489.0001-pokusném králíkovi. Cítím ten smrádek dodnes. Mladějov: "...ale především se tam velmi měnil součinitel adheze za mokra, takže to brzdilo dost nevypočitatelně a hlavně to měnilo vlastnosti s teplotou, takže když stála záloha někde hodinku - dvě v mrazu a pak měla najet na vozy, tak prááásk." Nejen za mokra a mrazu, ale i po neodhadnutelné době stání za jakéhokoliv počasí to brzdilo nevypočitatelně, protože to měnilo vlastnosti s teplotou, jak píšete (na což se ve výzkumáku přišlo až o něco déle). No a pár semtam menších prásků bylo aspoň k něčemu dobré-posunovači si nikdy nedovolili vlézt mezi nárazníky při najíždění. Páč nikdo nikdy nevěděl, kdy a zda se jezevec nedostane do smyku-ten zvuk "sss" slyším taky dodnes. Následovalo "dup,dup,dup...". A pak se ve výtažné brousily plošky na kolech způsobem (kupodivu obruče se nikdy neprotočily a i pastorky TM to statečně vydržely), než jsme se takovým případům naučili předcházet. Mladějov: "Osobně jsem názoru, i když už jsou novější směsi, že na mašinu/motorový vůz to nepatří." Nepatří. Možná to časem vývojáři pochopí.
Hajnej	Čtvrtek, 05. října 2023 - 23:54:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29388 Registrován: 5-2002	OC: gró je v tom že br.v. fungovala desítky let, bez problémů, zažité a z provozních proti tomu nikdo nic neměl Ano, sice to byla hausnumera, ale z litinovýho špalku na litinovej špalek celkem bez problému přenositelná. To proto se to vůbec mohlo zažít. A protože se brzdicí procento stanovovalo z maximální rychlosti, kdy se snížení součinitele tření od rychlosti i zvadnutí brzd od tepla projevovalo nejvíc, při brzdění z nižších rychlostí to brzdilo vždycky líp. Jenže jak píše Sants, litinová špalíková brzda přestala bejt udržitelná a začaly se objevovat i jiné třecí materiály nebo dokonce i jiné uspořádání brzdy. No a najednou ta zažitá brzdicí procenta přestala fungovat a začaly se dít zajímavé věci. Spousta z nich byla dána tím, že dosavadní rutina selhávala, což vyvolávalo v lepším případě řev, v horším případě průsery. Teprve potom se v tom začalo takhle hluboce šťourat - a výsledky můžeš vidět... ML: takže se ty špalky stejně nebrousí a není nutno řešit např. vypadávání jízdní plochy (842,843 a další) Ono je to trochu jinak: k tomu vypadávání vede naopak brzdění něčím jiným, než třením špalku o jízdní plochu, ať už je tím "něčím jiným" EDB, retardér nebo třeba brzdový kotouč. Krásně to bylo vidět na 750.7, kde ten samej (nebo i o fous lepší) materiál kola nevydejchal dlouhodobé hromadění napětí vzniklého valením kola po kolejnici. Stačilo tu jízdní plochu tu a tam přiměřeně ohřát špalkama, nahromaděné napětí se tím "popustilo" a kola vydržela mnohem víc... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Petr_Šimral	Pátek, 06. října 2023 - 00:34:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12473 Registrován: 5-2002	ad Haan: potvrzuji, téměř tři roky na S 458.0057 v Sokolově na ranžíru. Za sucha naprosto ideální špalky. Perfektní zahájení brzdění, perfektní povolování účinku, daly se s tím dělat opravdu divočiny a zcela bez problému. Za mokra potřeba udržovat teplotu, jinak taktéž docela bez problému. K nastartování špalků stačilo nechat 1 bar v přídavné brzdě od kopce na vjezd, cca 500 metrů. Přechodové stavy --> šílený průser. Příhoda z natáčení: vedoucí posunu nás posílá 29 ke Stavědlu IV, kde jsou tři Zetky a chce je třeba 13. Jedeme tam, zapřaháme, rozjíždím se na 40 km/h a v tom na čelní skla začnou kapat takové ty letní obrovské mastné kapky... Beru za přídavnou, PSSSSS, PSSSSS, PSSSSSS, PSSSSSS. Do toho vysílačka: Záloho STŮJ, postaven odjezd 19. Přídavná: PSSSS, PSSSS. Písek. Přídavná PSSSS, PSSSS, PSSSS. Kolega na devatenácté rychle reagoval, už je na zhlaví... Kolej 29 má na svém konci prudký protisměrný oblouk, najíždím do něj rychlostí cca 30 km/h... Získávám adhezi, loko začíná brzdit a já zastavuji 30 cm od odjíždějícího vlaku... Jdu se přebalit a z velkého zastánce RUBOS špalků se stal jejich absolutní nepřítel Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Oldcerry	Pátek, 06. října 2023 - 07:00:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6474 Registrován: 7-2007	Sants: To jako vážně? Fakt si velké množství lidí stěžovalo, že se toho chytli politici? Ale co se divím, postaví si barák u kolejí a přejezdu chráněnému pouze kříži a teď si stěžuje, že tam vlaky houkají...No a podle toho jaké má vyslyšení (konexe), se z pole na pole udělá VÚD...pak si bude stěžovat, že to cinká...tak se dají závory (méně cinkání), celou dobu jsou lidi potřební toho přejezdu ve stresu, že jim ho zruší... Mladějov: Vyleštěná kola, jo tak naprosto dokonale, že mašiny klouzaly i na rovině, bez písku se prostě víceméně nehly. A další malér byl v tom že to ničilo profil kola a to tak dokonale, že to nešlo ani přesoustružit že na mašinu/motorový vůz to nepatří. Když o tom byla debata, tak ředitel odboru akceptoval připomínky a názory zúčastněných (nejen jízdy, ale i opravářů). Takže snad to ještě nějaký pátek vydrží... Hajnej: Teď kamaráde si dal dohromady dvě věci. Já celou dobu melu o zajištění (jízdní brzdu neřeším a nemám s nekovy sebemenší problém - třeba proto, že brzdím včas a opatrně - tedy myslím tak nějak zněla poučka nalepená na stanovištích . A když se vrátím k tomu zajištění. Br. v. se převedla 1:1 většinou, alespoň co já vím, spíš více. Tak proč najednou naskákalo řádově více utažených RB. Vlak 2000t Wap uhlí ložené, spád cca 3 až 4‰. Br.v. vozu 22t litina v LL 23kN. Kdysi bylo nařízeno v konkrétní stanici utahovat dvě RB (jedna na zajištění a jedna pro jistotu). Pak se to propočtem, překlopilo na 3 vozy (litiny), a nyní to vychází pokud LL špalky na 6 až 7. Tomu nerozumím. Takže udrželo to 44 br.t, výpočtem 66t a nyní to musí být 120kN. Ono v dešti nebo mrazukose to opravdu potěší..+ samozřejmě 2 čuby (odstavení na spádu), v brzké době ještě navíc uzamykatelné čuby - to už prostě někdo přestřelil.... A díky Petrovi už vím, proč se mi těch 2500t nehlo, když tedy jedna čuba na ložené Wap udělá více jak 50kN.
Hajnej	Pátek, 06. října 2023 - 07:46:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29389 Registrován: 5-2002	OC: Wap br.v 20t (litina) = 53kN je -li litina, je-li na ní LL 22kN...jak se k tomu dojde netuším Tak si zabrzdi bez povolení před zastavením a nedrž se, ta litina Ti to celkem rychle vysvětlí. Prostě má ta litina v nulové rychlosti strašlivou špičku na průběhu součinitele tření - přesně tu, která shazuje kufry z polic, když to fíra před zastavením nepovolí. Krom toho musíš při výpočtu brzdy vyrovnávat ten pokles součinitele tření při vyšší rychlosti, takže pokud má ten LL celkově rovnější průběh, nemusí pro dosažení stejných 20 tun br.v. brzdit tolik, protože to ve vyšší rychlosti neprodrbe. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Haan	Pátek, 06. října 2023 - 08:50:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3603 Registrován: 2-2010	Hajnej: " Tak si zabrzdi bez povolení před zastavením ..." jenže právě to žádný dostatečně zacvičený fíra nikdy neudělá/neudělal.
Mladějov	Pátek, 06. října 2023 - 10:12:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20275 Registrován: 3-2007	Že by i těm "dostatečně zacvičeným" nikdy neprásklo VZ nebo jim nikdo nestrhl záchranku? Jinak proboha že u litiny stoupá před zastavením prudce součinitel tření ví snad každý, včetně toho, že u nekovu ne, takže se s tím úplně jinak brzdí - a jestli ne, tak je podstatná chyba v celém systému školení a výuky. A že to má vliv na zajištění stojícího vozidla - aneb utáhnout dvojnásobek ručních brzd, když to nemá litinu by měla být taková základní hrubá poučka.
Mladějov	Pátek, 06. října 2023 - 10:16:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20276 Registrován: 3-2007	Hajnej: " ML: takže se ty špalky stejně nebrousí a není nutno řešit např. vypadávání jízdní plochy (842,843 a další) Ono je to trochu jinak: k tomu vypadávání vede naopak brzdění něčím jiným, než třením špalku o jízdní plochu, ať už je tím "něčím jiným" EDB, retardér nebo třeba brzdový kotouč. " Jo, tomáš pravdu, tam ty problémy vznikly takto, už jsem to pozapomněl, nicméně tím spíš je litina na hnacích nápravách potřeba. Minimálně jako čistící a popouštěcí . I když má ta náprava (třeba) ještě kotouče.
Hajnej	Pátek, 06. října 2023 - 10:18:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29390 Registrován: 5-2002	ML: nicméně tím spíš je litina na hnacích nápravách potřeba Myslím, že podobného žádoucího efektu by bylo dosaženo i ne-litinou. Tím spíš, že tu někdo zmiňoval, že neodváděla teplo do sebe, ale nechávala ho v kole. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Oldcerry	Pátek, 06. října 2023 - 10:24:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6475 Registrován: 7-2007	Hajnej: Spoludiskutére.. jak se zapichují vidle znám a každý fíra to někdy zažil. A i zažil a vědátoři (Pro ostatní, to není myšleno jako urážka, to v žádném případě, jen jako odlišení praktikujících od teoretiků.) tomu moc nevěřili, jaký obrovský rozdíl bylo 2 vozy s kotoučema a jeden se špalkama na začátku. Stejná souprava, ale po úvrati ohledně brzdění zcela jiná... Píši o stojícím vozidle, zajištěném RB. Rozumím tedy tomu dobře, že Br.v v tunách napsaná v litině byla silně podstřelená, když se uvádělo 22t - ve skutečnosti to bylo u ložené násobně více? Tzn po přezutí na LL se přecedila Br. v. na kN cca 1:1 tj 22 kN a to je realita a skutečnost i u ložené? A tobě fakt připadá v pořádku, jak se s těmi čísly dle mého kouzlí? 2t = 3,7 kN (Eso), 22t = 53 kN (ložená Wap). Nerýpu, neironizuji, fakt se jen ptám....
Mladějov	Pátek, 06. října 2023 - 10:28:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20277 Registrován: 3-2007	To jsem psal já - ovšem tou litinou vyřešíš to, že ti to nevyleští kola, takže problémy s adhezí a to ne malé. Litina ti taky umí krásně zbrousit vždy nějak vzniklé plošky. Na HV prostě umělinu ne. Ale to je marný, to je marný, to je marný
Petr_Šimral	Pátek, 06. října 2023 - 11:44:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12474 Registrován: 5-2002	ad Mladějov: To jsem psal já - ovšem tou litinou vyřešíš to, že ti to nevyleští kola, takže problémy s adhezí a to ne malé. Litina ti taky umí krásně zbrousit vždy nějak vzniklé plošky. Na HV prostě umělinu ne. Možná už to nebude trvat tak dlouho a na většině hnacích vozidel vůbec žádné špalky nebudou... Ne, že bychom nepotkali na našich loko vydroleninu, ale rozhodně to není problém, který by omezoval kilometrické využití monobloků ( cca 1,2 mil. km do výměny ). Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Aleš_Liesk.	Pátek, 06. října 2023 - 12:20:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8889 Registrován: 9-2011	Br.v v tunách napsaná v litině byla silně podstřelená, když se uvádělo 22t Ne, br.v. se určuje z brzdné dráhy z předepsané rychlosti (někde se tu psalo 50 km/h, ale při TBZ se ruční brzda zkoušela vždy z 20 km/h). Z nulové rychlosti jaksi žádné brzdné dráhy nedocílím, abych mohl určit brzdnou váhu (resp. primárně b%) pro nulovou rychlost. Pokud jedu těch 20 km/h a zabrzdím, tak velká část brzdné dráhy se děje při nižším součiniteli tření, takže s menší brzdnou silou, a až při poklesu pod nějakých 10 či 5 km/h začne ten součinitel (a tedy brzdná síla a přeneseně i "okamžitá hodnota" b% a tedy i brzdné váhy) velice strmě narůstat. Takže pokud má vůz brzdicí váhu ruční brzdy (zjištěnou z 20 km/h) třeba 10 tun, tak kdybychom jí měřili z 5 km/h, tak by byla třeba 15 tun, a kdyby to šlo teoreticky změřit z 1 km/h, tak by byla třeba 20 tun. A tedy b.v. ruční brzdy změřená dle stanovené metodiky (tj. z 20 km/h) je v našem případě 10 tun, ale v nule je třeba 20 tun. Jakmile ale zabrzděný vůz roztlačíš, tak začne součinitel tření, a tedy brzdná síla, klesat a je možné, že se vůz už nebude schopen na spádu sám zastavit. Všichni jste volové. Servít
Paul_red_adair	Pátek, 06. října 2023 - 13:06:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3535 Registrován: 8-2010	Aleš_Liesk.: "Ne, br.v. se určuje z brzdné dráhy z předepsané rychlosti (někde se tu psalo 50 km/h, ale při TBZ se ruční brzda zkoušela vždy z 20 km/h)." UIC 544-1 nikdy žádné stanovené nomogramy ani vzorečky pro ruční brzdu neměla (= minimálně do 5.edice z června 2013, kterou mám k dispozici), takže vyznačená hodnota v tunách na vozech prostě byla počítaná matematicky dosazením do vzorečku, kdežto národní norma ČSN 28 0101 "Technickobezpečnostní zkouška drážních vozidel" naopak - oproti té UIC 544-1 - pro ruční brzdu nomogram stanovený má, a to přímo - aktuální vydání Únor 2021 - s dvojicí cejchovních čar pro V = 40 km/h a V = 50 km/h s tím, že při TZB-ce se "zkouškové brzdné dráhy" nesmí lišit o více než 10 % s dráhami, které odpovídají cejchovním čarám a jim odpovídajícím zábrzdným dráhám z toho nomogramu platnému pro ruční brzdu. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)
Mladějov	Pátek, 06. října 2023 - 13:14:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20289 Registrován: 3-2007
Jirkaxxxl	Pátek, 06. října 2023 - 14:56:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4321 Registrován: 3-2010	"H"Tím spíš, že tu někdo zmiňoval, že neodváděla teplo do sebe, ale nechávala ho v kole. Je mi jasné, že si opět vysloužím od zdejších "odborníků" kritiku, ale opravdu myslíte, že brzdové špalíky tolik pomáhají chladit kola? Už vzhledem k nesrovnatelnému rozdílu hmotnosti a navíc tomu, že špalky jsou většinu jízdy odlehlé, se mi to nezdá.
negattor	Pátek, 06. října 2023 - 14:59:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 7-2017	Prosím vás, znáte někdo složení těch Rubosů? Z čeho to bylo děláno - lisováno? Díky.
Mladějov	Pátek, 06. října 2023 - 15:14:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20297 Registrován: 3-2007	Odborníků v uvozovkách? Vám vážně ta nenávist dávno zatemnila mozek, nemáte ani kapku soudnosti. S pány Hajným, AL, Oldčerym, paní Haan, Petrem Šimralem, Agentem a dalšími (Bramem), na všechny si hned nevzpomenu, se tady můžem velmi zajímavě bavit o odborných věcech, třeba i spolu nesouhlasit nebo se i pohádat, ale pořád nám jde o věc a pořád nás to nějak poučí, něco si z toho odneseme a já si jich velmi vážím, ano, pro jejich nesporný rozhled, erudici, i to, že mají své (někdy již bývalé) povolání na železnici jako koníčka a dělali obvykle řadu různých profesí, takže rozhled. A taky se v mnoha věcích shodneme, což potěší. V řadě ne - ale nemusíme si nadávat. To je holt o té úrovni - která vám chybí a už to nedohoníte. Vy akorát každého urážíte - a poslední dobou už jen to. Psát někomu "Šinágle" a další jména s nectěním nicků nota bene s dikcí a chováním vylízaného frajtra na buzeráku - projevujete se jako primitiv a snad by bylo lepší jít urážet lidi někam jinam. My bychom to rozhodně přivítali. Holt nemám po vašich zdejších projevech trpělivost na advokátskou kulatnost jako jiný diskutér.
Hungry_bear	Pátek, 06. října 2023 - 15:20:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3102 Registrován: 1-2006	Jirkaxxxl: "ale opravdu myslíte, že brzdové špalíky tolik pomáhají chladit kola? " Chladit opravdu ne - ale když teplo vzniká, tak je to právě na styku kola se špalkem - a tam je opravdu zásadní rozdíl, zda skončí v kole všechno, nebo zda podstatná část odejde i do toho špalku a skrz něj dál. Na místě vzniku tepla (tření) je plocha (přes kterou teplo odchází) kola k ploše špalku 1:1. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
Jirkaxxxl	Pátek, 06. října 2023 - 15:25:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4324 Registrován: 3-2010	negattor Určitě v nich byl "zdraví prospěšný" azbest
Jirkaxxxl	Pátek, 06. října 2023 - 15:26:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4325 Registrován: 3-2010	Mladějov Ty jsi nějak vztahovačný, jak ta příslovečná potrefená husa
Jirkaxxxl	Pátek, 06. října 2023 - 15:35:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4326 Registrován: 3-2010	Hb Já jsem ty špalky (litinové) mnohokrát vyměňoval, takže mi připadá, že převod tepla do rámu lokomotivy není až tak zásadní kvůli nepříliš zvlášť masivnímu uchycení...
Jirkaxxxl	Pátek, 06. října 2023 - 15:52:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4327 Registrován: 3-2010	Mladějov, proč se vlastně stydíš za své příjmení?. Máš z něj snad komplexy? A jestli někam odejdu, záleží na administrátorovi, ne na tobě.
Agent	Pátek, 06. října 2023 - 16:14:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11191 Registrován: 9-2002	Nechceš se vysrat na to kádrování a zkusit napsat něco k věci ? Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
původní.gp	Pátek, 06. října 2023 - 16:14:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1420 Registrován: 11-2021	Xxl: frk je v tom, že kovový špalek odvádí teplo pryč z třecí plochy líp než nekovový a je celkem jedno, jestli do vzduchu nebo do nějakýho tyčoví
původní.gp	Pátek, 06. října 2023 - 16:14:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1421 Registrován: 11-2021	Xxl: frk je v tom, že kovový špalek odvádí teplo pryč z třecí plochy líp než nekovový a je celkem jedno, jestli do vzduchu nebo do nějakýho tyčoví.
Prag	Pátek, 06. října 2023 - 16:42:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 642 Registrován: 10-2018	Hungry_bear: "Na místě vzniku tepla (tření) je plocha (přes kterou teplo odchází) kola k ploše špalku 1:1." To ale platí jen v aktuální milisekundě nebo ještě kratším čase, v sekundách už je to rozložené po celém obvodu kola na ploše minimálně desetkrát větší. Tyčovim se moc nepřenese, a chladicí plocha špalku vůči vzduchu taky neni moc významná, takže při srovnatelnym brzdnym výkonu může být rozdíl oteplení kola v procentech. Možná jsou řídké situace, kde ta procenta rozhodnou ..
Agent	Pátek, 06. října 2023 - 16:43:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11193 Registrován: 9-2002	Pokud špalky s nulou ve válcích maji fyzickej kontakt s kolem (tak nějak by to i mělo správně být, a ne že je tam mezera, do který se vejde kladivo,) tak pořád tak nějak se to kolo mizivě brousí, takže kolo se díky tomu neleští tak nějak pořád. Zatimco ten plast (a asi je celkem jedno kterej) se takto naopak hřeje, měkkne a možná i deformuje, protože je už podstaty toho materiálo málo tuhej - tak nějak se leští kolo. Asi je lepší do toho "drápat" litinou, než to "laskat" plastovejma špalkama. Jinak mi napadlo se trochu po tom materíalu RUBOS podívat, a zjistil jsem, že se to používalo ve spojkách na obložení v autech. Odkazujou na to coby syntetickej materiál - asi s možnou přítomností azbestu. Update... Eště mi napadlo k tý brzdící váze nebo spíš síle brzdy - ono to platí při plnejch válcích, takže při normálním provoznim brzdění se na tyhle hodnoty stejně nedostanu. I ty trhačky se dělaji s úplně vypuštěnym pruběznym potrubím. Pamětníci si možná vzpomenou na doby, kdy se na nákladech vypínaly brzdy, aby vlak měl tolik brzdovejch %, jako stanovuje zošitový cestovný neporiadok. V praxi se to řešilo tak, že jak fíra spatřil výstrahu, taky to zabrzdil na 3,5 bar a už to nesměl povolit, pokud nespatřil volnoznak. Naštěstí tuhle dobu uź nepamatuju a jsem zastáncem toho, že silnější brzda je vždy lepší, než mizerná. Nijak moc tgo nesuvisí, ale před nějakou dobou mi uhnila hadička od posilovače brzdy v autě. Ono to sice pořád brzdí - a málo - nicméně se dá jet, ale pokud chcete brzdit fest, tak to znamená se zapřít, zvednout se o pár cm ze sedačky a zabrat na ten brzdovej pedál veškerou možnou silou. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.) Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
negattor	Pátek, 06. října 2023 - 16:48:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 7-2017	Jirka xxxl: Díky. Matně si pamatuji, že jsem kdysi ty rubosšpalky měnil. Bylo to na konci 80-tých let. Co se týká přenosu tepla, tak zřejmě bude záviset na velikosti špalků. Je jasné, že "ojetej" špalek se ohřeje dřív než nový. Jak potom takový žhavý špalík brzdí nevím, ale asi bude rychle ubývat a bude se "mazat".
Hajnej	Pátek, 06. října 2023 - 23:31:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29391 Registrován: 5-2002	OC: Rozumím tedy tomu dobře, že Br.v v tunách napsaná v litině byla silně podstřelená, když se uvádělo 22t Rozumíš tomu špatně - zjevně si neumíš představit, jak se pokles součinitele tření ve vyšší rychlosti projeví na brzdné dráze a tedy i na zjištěném brzdicím procentu. Kontrolní otázka: jezdil jsi někdy s vlakem s brzdami v poloze R? A zkoušel sis porovnávat brzdové tabulky pro P a R...? A tobě fakt připadá v pořádku, jak se s těmi čísly dle mého kouzlí? 2t = 3,7 kN (Eso), 22t = 53 kN (ložená Wap). Nerýpu, neironizuji, fakt se jen ptám.... Otázkou je, z jaké počáteční rychlosti byly ty brzdicí váhy zjišťovány. Pokud ty 2 tuny z nižší, než těch 22 tun, pak mi to v pořádku připadá. ML: Na HV prostě umělinu ne. ... Ale to je marný, to je marný, to je marný Jo, je to marný - vysvětlovat, že vozidlo s litinou prostě neprojde na hluk, takže je zbytečný po něm toužit. JxL: opravdu myslíte, že brzdové špalíky tolik pomáhají chladit kola? Pokud brzdím stejnou silou při stejné rychlosti, brzdím i stejným výkonem a tedy vzniká na třecí ploše stejné množství tepla za jednotku času. Pokud kompozit vodí teplo špatně, odvede se všechno vzniklé teplo do kola, které se ohřívá tak dlouho, než nastane rovnováha. Kdežto pokud litina vodí teplo dobře, odvede ho kus i jinam, čímž je ohřev toho kola menší a rovnováha nastane při nižší teplotě. No a tomu se holt říká "pomáhá chladit"... Já jsem ty špalky (litinové) mnohokrát vyměňoval, takže mi připadá, že převod tepla do rámu lokomotivy není až tak zásadní kvůli nepříliš zvlášť masivnímu uchycení... Ono se toho tepla z toho špalku docela hodně vyzáří, nejen odvede bremscajkem. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Oldcerry	Sobota, 07. října 2023 - 06:02:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6476 Registrován: 7-2007	Hajnej: Kontrolní otázka. Pochopil si ty vůbec, že se bavíme o brzdě zajišťovací v rychlosti "0". S "P dtto R" má ruční zajišťovací brzda velmi málo společného. (Víceméně jen ten mech převod.) A jestliže se zkouší ruční zajišťovací brzda z nějaké rychlosti, tak je to hloupost. Pokud se to tak dělá, tak se měří provozní brzda ručně ovládaná pomocí mechaniky. Nějak si nedovedu představit, jak se zkouší pořádací brzda ve 20 km/h....To bych řekl, že to jak to zkoušel P.Š. je skutečné vyzkoušení skutečné zajišťovací síly. Ale už dost o tom, vy si budete mlít dál ty svoje..a já taky..konce se nedobereme. A ostatně mě je to už u pozadí....
negattor	Sobota, 07. října 2023 - 09:23:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 7-2017	Petr_Šimral: "My jsme si své zkoušky pro zajištění taky udělali. Potřebné pomůcky: c) lokomotiva s měřením tažné síly v kN " Smím vědět co to bylo za stroj? Díky.
Hungry_bear	Sobota, 07. října 2023 - 09:53:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3103 Registrován: 1-2006	Oldcerry: "To bych řekl, že to jak to zkoušel P.Š. je skutečné vyzkoušení skutečné zajišťovací síly." Což je sice krásně vysoké číslo u poklidně stojícího vozidla, jenže v okamžiku kdy se toto pohne nějakým vnějším podnětem (např. náraz při najetí) je rázem k ničemu - už tak velká není. Hromad vzniklých právě takto má dráha v historii dost. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.