Diskuse » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 03. 12. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 03. 12. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11302 Registrován: 9-2002 |
Petr_Šimral: "Na rozdíl od těch "šestinápravových duálních oblud" se nám tato lokomotiva jeví jako velice zajímavá a napjatě čekáme, až bude k dispozici pro vyzkoušení v našem východním provozu. A samozřejmě to bude taky o ceně..." Co se ti nelíbí na šestikoláku ? - Poplatky za DC ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12577 Registrován: 5-2002 |
ad Agent: Co se ti nelíbí na šestikoláku ? - Poplatky za DC ? Pro naše běžné trasy nepotřebnost. A tedy možné pouze malé počty lokomotiv, které je ale potřeba mít na více místech. Takže preferujeme dvojitou trakci, je organizačně podstatně jednodušší.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 352 Registrován: 9-2016 |
Mladějov: " A umí to s tím duálním Vectronem (když ti teda nevadí, že jako šestikolo to pojede minimálně od Jihlavy do Veselí podle kulatých rychlostníků ne těch 65, ale 45-55 km/h, hlavně, že bude nová drahá hračka)? " Jenom že je to šestikolo neznamená, že to bude muset jezdit podle kulatých rychlostníků. Radiální stavění náprav již bylo vynalezeno. Voith Maxima patří v Německu do první třídy přechodnosti, má menší příčné účinky na svršek než Vectron! U nás jí zařadili do druhé traťové třídy. Ale jinak ta zaostalost myšlení, že šestikolo rovná se kulaté rychlostníky koukám stále u nás přetrvává. Přitom třeba v USA se lokomotivy se šesti nápravami a radiálním stavěním dvojkolí staví nejméně 50 let. To že to zaostalý východní blok neuměl neznamená, že to neuměl nikdo. |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4549 Registrován: 7-2017 |
On to ten zaostalý východní blok nejspíš až tak moc nepotřeboval, než že by neuměl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 6-2009 |
mot: "On to ten zaostalý východní blok nejspíš až tak moc nepotřeboval, než že by neuměl." No jistě, dyť sergeje byly z hlediska pojezdu úplně v pohodě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29765 Registrován: 5-2002 |
JR: dyť sergeje byly z hlediska pojezdu úplně v pohodě Byly. Házelo se na ně totiž to, co páchali čmeláci...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11306 Registrován: 9-2002 |
Zkus to víc konkrétně, prosím...
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20837 Registrován: 3-2007 |
Hajnej: "JR: dyť sergeje byly z hlediska pojezdu úplně v pohodě Byly. Házelo se na ně totiž to, co páchali čmeláci..." To je sice hezké, ale kulaté rychlostníky pro ně platily a platí dodnes, takže výsledek nula. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15748 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Byly. Házelo se na ně totiž to, co páchali čmeláci... To je samo o sobě dost divné tvrzení, když se zaprvé čmeláků se po síti ČSD pohybovala zhruba polovina počtu sergejů a za druhé čmeláci sloužili především na spádovištích, na dalších druzích posunu a pak ještě u nich byla četná vozba manipulačních vlaků. Všechno výkony s velice malým kilometrickým proběhem. Pro ostatní druhy nákladních vlaků čmelák vhodný stroj nebyl a až tak moc se pro ně nepoužíval. Jak by ti čmeláci toho mohli tolik napáchat, když toho po síti ČSD čmeláci ujeli v součtu třeba jen pětinu oproti sergejům?!? Navíc v době, kdy se na věci ze SSSR nějaké kritiky moc snášet nesmělo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11309 Registrován: 9-2002 |
Tak to zkus na konkrétním úseku - např. Bubny - Velesravín, tam jezdily čmeláky často na postrku, mj. Sergejů. Bylo by asi dobrý zjistit, jak moc to rozmlátily Sergeje za Vel směrem z Prahy a co rozmlátily Čmeláky (i Sergeje) od Vel směrem do Prahy. Postrk Čmelákem tam měl skoro každej náklad asi tak do r. 1995 nebo 1996, kdy už tam Sergeje nějakou dobu nejezdily.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20842 Registrován: 3-2007 |
Tak to snad zkus lépe tam, kde čmeláci skoro nejezdili, zato sergeje jeden za druhým - třeba předelektrizační úsek 140, 170, 090.. Jsem opravdu zvědav, jestli se k něčemu konkrétnímu doberete (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4552 Registrován: 7-2017 |
Sergejům patřil Semering, čmeláka tam nepamatuju. (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11310 Registrován: 9-2002 |
A bylo to víc rozbitý, než mnou zmiňovaný úsek ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12578 Registrován: 5-2002 |
ad Mladějov: Tak to snad zkus lépe tam, kde čmeláci skoro nejezdili, zato sergeje jeden za druhým - třeba předelektrizační úsek 140, 170, 090.. A jsme si vůbec jisti, že to dělaly jen šestinápravové lokomotivy? Nebo za to mohla klasická neúdržba, kašlání na kvalitu pražců, kašlání na upevňovadla, o gumových podložkách ani nemluvě?
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16317 Registrován: 5-2004 |
Skoro bych řek že údržba. Sergeje jezdily samosebou i mezi Benešovem a Táborem, přičemž stav trati co do pomalých jízd a "celkové rozesranosti" byl horší mezi Benešovem a Prahou. Podobně byla v relativně slušným stavu trať z Berouna do Plzně což se o 171 říct nedalo. Čili buď to "devastovalo" hustší příměsto nebo se někde sralo na údržbu. Ostatně na pravobřežce je dost známo že byl ve významně lepším stavu úsek pod Litoměřicema nežli Nymburkem. |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3266 Registrován: 10-2009 |
Ad 6n. lokomotivy: Přispěju k tématu taky svojí TDM. Ač jsou dnešní šestikola svým pojezdem určitě někde úplně jinde než třeba ty čmeláky, tak mi fakt není jasné, jak by třeba taková maxima mohla (s ohledem na konstrukci podvozků) dosáhnout menších příčných silových účinků než běžné čtyřnápravové lokomotivy. A takový Eurodual a spol. - no, s HALLem možná... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20848 Registrován: 3-2007 |
Pánové, i oba Petrové, proč tedy šla tehdy na ČSD jedna řeč, a to od lokomotivářů i traťováků odshora dolů i na úrovni GŘ, jak šestinápravové Sergeje a šestikola (E669.1,2,3) ničí tratě? A také se těch elektrických šestikol (nezničitelných držáků opravitelných kladivem, svářečkou a šroubovákem) co nejrychleji zbavovali - šrotací a odprodeji a pronájmy do Polska, kde jezdí dodnes!) v Č(SF)R ve prospěch čtyřkoláků 121,2,3 s daleko menší normou zátěže. A na řadě obloukových tratí byly ty kulaté rychlostníky o dost nižší, než hranaté. Já se nepřu, mne jen zajímá, jak to bylo doopravdy, existují snad nějaká měření nebo aspoň jejich pamětníci? Tedy kromě zdejší JPP. Jako že soudruzi v NSR používali NDR Sergeje těsně po převratu na zajímavých výkonech je fakt a zpestření téhle diskuse, sám jsem jednoho červencového rána 1992 přesedal v Norimberku na cestě do Marktredwitz na mnohavozový R tažený klasickým sergejem DR (ne Ragulinem!) a ve skleněné budově vibrovala všechna okna (mimochodem Os M.-Cheb ve složení 218 + BDs ČSD s vzorným přepřahem v Schirdingu na 754.006). Jasně, byly to mašiny na dálkovou dopravu na sovětských (nebo německých) rovinách, popojíždění v podmínkách ČSD a prostátí půl šichty jim nesvědčilo a volnoběžná spotřeba byla vysoká). (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29782 Registrován: 5-2002 |
ML: na řadě obloukových tratí byly ty kulaté rychlostníky o dost nižší, než hranaté Ony taky většinou mívaly hodnoty 40 a 70... Určitě dělal hodně kvalita svršku resp. jeho údržbový stav. Vzpomínám, jak jsem jel v osmdesátkách "peršingem" R480 do Drážďan a v Žitavě čuměl jak puk, že i ta nejposlednější kolej kdesi u rampy vypadá líp, než u nás trať čerstvě po obnově...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20849 Registrován: 3-2007 |
>Určitě dělal hodně kvalita svršku resp. jeho údržbový stav. Vzpomínám, jak jsem jel v osmdesátkách "peršingem" R480 do Drážďan a v Žitavě čuměl jak puk, že i ta nejposlednější kolej kdesi u rampy vypadá líp, než u nás trať čerstvě po obnově... Tak jistě, ale to nám tu otázku pořád nezodpovídá.. Jinak mám podobný zážitek z roku 1984 - cestu R (Béčka) z Prahy do Drážďan (jízdenka lepenková za 50,10 Kčs), 754 z Prahy do Bádu a na hranici se zázračně jízda zklidnila. Soudruzi z NDR měli ty tratě (rozhodně proti nám) v richtiku - včetně odvodnění, nepřítomnosti vegetace atd. Tou dobou pod nelahozeveským zámkem jede Sergej zarostlou oranicí s lučním kvítím - viz dobový Železničář. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12580 Registrován: 5-2002 |
Ono je to sice opravdu vaření z agentury JFP, ale trošku k tomu přidám. Kulaté rychlostníky tu u nás nebyly od začátku, ale dorazily až postupným vývojem, předpokládám někdy okolo let 1974 - 1980. Do té doby byla u nás příčná přechodnost pojmem neznámým, viz. i kauza "Zubaček" a jejich ztráty přechodnosti na zubačce.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 9-2018 |
Trochu OT, ale přece se zeptám. Mladějov: to už měli vyřešené Alkalischwellen? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11312 Registrován: 9-2002 |
Já k tématu 6n lok. můžu říct jen to, že jsem se svezl v línym koutě na Čmeláku 771 i na šestikolu 181 a ten Čmelák se teda vrtěl a házel o dost víc, než ta 181. Nutno ale doplnit, že ten Čmelák jel po docela tankodromu. V ruce jsem žádný šestikolo nikdy neměl - na víc než 4 nápravy jsem se po vlastní ose nikdy nedostal. Jinak... Já nabral (možná) legendu, že šestikolo, nemající aspoň jednu rejdovnou nápravu na každým podvozku, má příliš velkej rozvor mezi krajníma nápravama, což je příčinou rovnání zejména těch ostřejších oblouků. Podvozek s rejdovnou nápravou (nebo i s oběma krajníma) je jistě podstatně komplikovanější (a dražší,) než "tuhej" podvozek, takže to by mohlo vysvětlovat, proč RVHP tohle nikdo ani nechtěl. Nevim, kolik má rozvor krajních náprav Sergej, ani Čmelák a ani 181 - a nechce se mi to dohledávat. Nejširší podvozek s dvěma nápravama má asi (z Cz lok.) 140 (?) a 141 - 3500 mm. Esa apod. mají 3200 mm.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11313 Registrován: 9-2002 |
A eště jeden dotaz - jakou třídu přechodnosti maji 184 SD ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4555 Registrován: 7-2017 |
Tak 781...4200mm, 181...4800mm (2500 vnější + 2300 vnitřní), 182, 183...4600mm, 770-776...4000mm. Zajímavé, že 4k ČKD mají rozvor 2400mm, zatímco 4k Škoda skoro o 1m větší, 3330mm. A jinak si myslím, že něco pohyblivého muselo být už na parních 5k. (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15762 Registrován: 4-2003 |
mot:A jinak si myslím, že něco pohyblivého muselo být už na parních 5k. Bylo tam něco pohyblivého (stranově posuvné nápravy 1, 3 a 5), zasloužil se o to pan Karl Gölsdorf . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29801 Registrován: 5-2002 |
mot: Zajímavé, že 4k ČKD mají rozvor 2400mm, zatímco 4k Škoda skoro o 1m větší, 3330mm. Větší průměr kol, výkonnější trakčáky a podvlečený příčník...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3268 Registrován: 10-2009 |
Ad Mladějov: ...existují snad nějaká měření nebo aspoň jejich pamětníci? Kdysi se mi dostaly do ruky jakési výpočty od ČMEláků a ty vodicí síly byly opravdu zajímavé... Ad Agent: ...šestikolo, nemající aspoň jednu rejdovnou nápravu na každým podvozku, má příliš velkej rozvor mezi krajníma nápravama... Tak ten rozvor je velkej už jen z toho prostýho důvodu, že musím nacpat mezi krajní dvojkolí dvojkolí střední. Jediný, co si myslím, že může tyhle podvozky učinit "track-friendly", je radiální stavění krajních náprav se současnou příčnou posuvností nápravy střední (ztenčený okolek nestačí, ten to dle mého názoru z hlediska vodicích sil naopak zhoršuje) - vlastně taková "Prima H3 v rámci podvozku" (byť to tedy nemusí být řešeno hydraulicky). Přičemž tý radiální stavitelnosti lze jít naproti třeba tím HALLem... ...jakou třídu přechodnosti maji 184 SD ? Tuším, že dvojku. Jsou to Bo'Bo'Bo', podobně jako třeba švýcarská Re620... |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3035 Registrován: 11-2009 |
119 miliard do elektrizace tratí. Ministerstvo schválilo plán na dekarbonizaci železnice |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8800 Registrován: 3-2006 |
Tam je zajímavé, že Hrbatá je až 2030-32 a bude tam muset být někde styk soustav, protože AC bude končit u Radotína. Také to, že Protivínka je před ní je zajímavé (2027-2029). Takže dokončení její přerušené elektrizace, by mohlo mít zopoždění jen 35 let. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.)
Co tě nezabije, to tě posílí.
Mrtví vám neublíží, jenom ti živí. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 272 Registrován: 4-2020 |
Mořepetr: Já bych ty termíny bral s hodně velkou rezervou (jak je v Česku zvykem tak +- 30 let :-) a styk soustav u Radotína je zatím naprosté sci-fi |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8024 Registrován: 8-2006 |
Protivínka? Fakt je nutné mít "kolem Březnice" dráty? A když tam budou, bude tam jezdit i něco elektrického? ( Viz osobáky Třebová - Zábřeh, ÚnO - Letohrad, apod.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2674 Registrován: 9-2005 |
Jak do té dekarobonizace zapadají ty staré Arrivácké motoráky jezdící pod drátama na tangentě, kde původně jezdily elektrické žabotlamy?
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 411 Registrován: 7-2010 |
Houmr: Tak, že v dohledné době zmizí a nahradí je Žluťák s elektrickou jednotkou. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9548 Registrován: 3-2007 |
Příští GVD. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3140 Registrován: 5-2002 |
Kde má být styk soustav u berounského tunelu? Tam bude mít styk i hrbatá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10090 Registrován: 5-2002 |
Anebo styk nebude a přepne se celý Smíchov. Po destrukci mostu přes Vltavu to bude přece koncové nádraží. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8801 Registrován: 3-2006 |
čelakovičan: "Protivínka? Fakt je nutné mít "kolem Březnice" dráty? A když tam budou, bude tam jezdit i něco elektrického? ( Viz osobáky Třebová - Zábřeh, ÚnO - Letohrad, apod.)" Ano, je. A kdyby už byla včera, tak bylo pozdě. Ostatně to, že se nedostanou náklady od západu přes Vltavu jinde než přes Nemanice. Je jen taková třešínka na dortu. Doufám, že zase uvidíme nějaký náklad s Maximou. Ona je otázka, zda Pantery ukončit v Milíně, aby obsloužili i sídliště, nebo až v Březnici, ale to samé bude mít 170 v Hořovicích, nebo až v Rokycanech.
Co tě nezabije, to tě posílí.
Mrtví vám neublíží, jenom ti živí. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8802 Registrován: 3-2006 |
P_v: "Kde má být styk soustav u berounského tunelu? Tam bude mít styk i hrbatá." Tunel jen tak nebude, takže to přepnutí celé republiky v +2060 bude tak akorát pro tunel a ostatně i pro rychlodráhu na letiště.
Co tě nezabije, to tě posílí.
Mrtví vám neublíží, jenom ti živí. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 203 Registrován: 6-2023 |
Proč ten styk radši neposunou až mezi Smíchov a Hlavák. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8804 Registrován: 3-2006 |
Musel by být i na mostu intelligence. A tunel do té doby zřejmě nebude.
Co tě nezabije, to tě posílí.
Mrtví vám neublíží, jenom ti živí. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8025 Registrován: 8-2006 |
Kvůli nákladům dejme tomu. Ale kolik těch nákladů tam normálně pojede? Nemyslím odklony. Ale OK, beru, že na t200 má špagát smysl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8805 Registrován: 3-2006 |
Ad čelakovičan: Ono je to z logiky věci, proč mít něco nedodělané. Pokud bude potřeba kamenivo na VRT a bude se chtít šetřit (což znamená, že nebudeme šutr dovážet). Tak zrovna okolo 200 je ho hromada a ŘSD už na to přišlo, jen má problém, že ho musí odvážet a to se místním nelíbí. Správě železnic, to padá pomalu na koleje samo, ale není to schopná využít.odkaz
Co tě nezabije, to tě posílí.
Mrtví vám neublíží, jenom ti živí. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8026 Registrován: 8-2006 |
Slušný. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9556 Registrován: 3-2007 |
Mořepetr: Proč tam? Klidně Spořilov nebo Zahraďák. Ostatně bůhví jaká bude strategie s 221, tam by to taky nebylo od věci.": Musel by být i na mostu intelligence. A tunel do té doby zřejmě nebude." |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20901 Registrován: 3-2007 |
No za Rado ve směru z Prahy je to nejjednodušší - stačí jeden styk a nekomplikuju to jinde v uzlu (třeba pro jízdy se 471 a dalšich vozidel). |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9558 Registrován: 3-2007 |
Taky mi to přijde. Jen se bojím, že to je příliš současný pohled. Bůhví, jaká bude situace v době, kdy budou hotové zbývající dvě stavby, které přepnutí umožní. (A to je třeba 5-8 let) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8808 Registrován: 3-2006 |
Pikehead: "Proč tam? Klidně Spořilov nebo Zahraďák. Ostatně bůhví jaká bude strategie s 221, tam by to taky nebylo od věci." Všechno bude záviset na náhradě vozidel. Vůbec bych se nedivil, kdyby na přání dopravců vznikl ten kočkopes v Berouně, tedy čtvrté nástupiště s DC. Ono totiž těch 5-8 let je coby okem mrknul.
Co tě nezabije, to tě posílí.
Mrtví vám neublíží, jenom ti živí. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11319 Registrován: 9-2002 |
Je to trochu šibeniční, ale dalo by se to stihnout, pokud se to výběrko na další panťáky vypíše v nejlépe v příštích 18 - 36 měsících. Ale já nic nevim, tak to neberte nikdo moc vážně.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8901 Registrován: 8-2007 |
Vůbec bych se nedivil, kdyby na přání dopravců vznikl ten kočkopes v Berouně Dopravci jsou značně vepředu před infrastrukturou. Třeba mezi Olomoucí a Šumperkem elektrifikovali trať stejnosměrem(asi počítali, že se tam budou prohánět Tornáda) i když tam jezdí od začátku jen dvojsystémová vozidla a pak to budou předělávat na střídavinu. Stavět nějaké kočkopsy na infrastruktuře je ptákovina. Než se to dodělá, nebude to potřeba. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9560 Registrován: 3-2007 |
Olomouc-Šumperk-Zábřeh se měl v rámci tohoto přepnout na střídavinu mohl být navždy klid. Prý tam ale bylo dost dílčích problémů, které tomu bránily - kapacita nadřazené distribuční sítě pro novou TNS či co... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8902 Registrován: 8-2007 |
kapacita nadřazené distribuční sítě pro novou TNS či co.. To je štěstí, že ta kapacita distribuční sítě stačí na napájení stejnosměrné sítě, která má z té distribuční sítě větší příkon na pokrytí ztrát při přenosu toho výkonu na hnací vozidla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8812 Registrován: 3-2006 |
Ad Apollo_17: Tím líp. Aspoň se mohou příměsta protáhnout dál a nákladka s tím nebude mít taky problém. Takže nakonec by šlo přepnout i celou Prahu s náskokem, když jsou dopravci připraveni.
Co tě nezabije, to tě posílí.
Mrtví vám neublíží, jenom ti živí. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20908 Registrován: 3-2007 |
>Takže nakonec by šlo přepnout i celou Prahu s náskokem, když jsou dopravci připraveni.[vypravci] Co zas dneska blbnete s tou reelektrizací a NUTNOU elektrizací Příbrami atd? Elektrizační dogmata? Prahu je naopak logické (z hlediska příměstské dopravy) nechat jako poslední - a než se všude vymění trakční vedení, upraví ZZ, vymění kabely od ZZ i sdělovací.. mám dojem, že už tu, tatínku, dávno nebudete Vcelku bezproblémově (pro dopravce a vozební ramena) lze postupovat od míst a tratí, kde už stejně potřebujete na tranzit dvousystémku - od Púchova před Hranice, po přepnutí Žiliny celé rameno před Těšín, posléze (až se tam "dotřískaj" dřevěné ústecké Taury) od Kadaně po Ústí, no a to dává tak deset let času, než se pustíme do koridorů Děčín-Praha, mezitím se může po etapách modernizovat pravobřežka a přepnout to najednou.. a až dojde na Prahu, tak už bude jezdit tak dvacet posledních ešusů.. Praha a Ostrava, velké uzly se složitou topologií, budou logicky poslední. Samozřejmě to lze dělat taky jinak, "naschvál", pochopitelně - a taky to očekávám. Berounskou 171 samozřejmě rekonstruovat už na 25kV, a až se dohrabou před Radotín, tak to celé přepnout i s Berounem, na jedno rameno nebude problém za 5-8 let mít dvousystémky na příměstskou a Cargo tou dobou bude mít zelené (mnoho vlaků začínajících a končících v Berouně se zelenou mašinou - vápence, cement, ropné produty na Cintlovku) dávno odstavené kvůli ETCS. Nepotřebuju tak budovat drahé zbytečnosti typu stejnosměrný peron v Berouně atd. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9563 Registrován: 3-2007 |
Apollo: Až takhle stupidní to není. Pokud si to dobře pamatuju, šlo o nutnost připojovat TNS na vyšší napěťové hladině, která tam nebyla rozumně dostupná, tak řešení té situace nechali na dobu, kdy se bude přepojovat i koridor přes Olomouc (což bude neznámo kdy). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8816 Registrován: 3-2006 |
Mladějov: "Co zas dneska blbnete s tou reelektrizací a NUTNOU elektrizací Příbrami atd? Elektrizační dogmata? " Protože je pořád lepší natáhnou dráty nad koleje, než vymýšlet, kde budu nabíjet auta a autobusy. Navíc počítaje v to nutnou výměnu baterií. Ostatně úplně stejné je to s autonomním řízením. Vlaky, tramvaje a metro. To je všechno OK. Nemusím řešit, spoustu proměných, protože to vedou kolejnice. Ale autonomní auta a autobusy, to už vyšší level. Takže elektromobilita ano, ale od jednodušího ke složitějšímu. Mimochodem na to příměsto (Hořovice/Příbram), dle plánu dopravní obslužnosti, není potřeba konverze, stačí dvousystémové jednotky. Mladějov: "Berounskou 171 samozřejmě rekonstruovat už na 25kV, a až se dohrabou před Radotín, tak to celé přepnout i s Berounem, na jedno rameno nebude problém za 5-8 let mít dvousystémky na příměstskou a Cargo tou dobou bude mít zelené (mnoho vlaků začínajících a končících v Berouně se zelenou mašinou - vápence, cement, ropné produty na Cintlovku) dávno odstavené kvůli ETCS. " To je také optimistické, že klapne ten přechod na ETCS, dle harmonogramu. Mladějov: "Nepotřebuju tak budovat drahé zbytečnosti typu stejnosměrný peron v Berouně atd." Pokud vybuduji tunel, tak čtvrtý peron, určitě bude, zda DC, připravený na AC, to už je jedno. Naopak tím, že protáhnu příměsto, by se možná bez něj mohl Beroun zřejmě obejít.
Co tě nezabije, to tě posílí.
Mrtví vám neublíží, jenom ti živí. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11327 Registrován: 9-2002 |
Eště vám rozbiju jedno dogma - troleje se ve většině případů měnit nemusí. Co se ale často vyměnit musí, tak to je kabeláž ZZ. A na tunel do Berouna zapomeňte. To dřív bude tunel pod Horama Krušnejma.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20922 Registrován: 3-2007 |
>troleje se ve většině případů měnit nemusí Radši celé zgruntu (zvlášť, když to půjde z velké většiny "z fondů EU"), než dělat za pár let výluky tu na trolej, tu na izolátory atd. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20923 Registrován: 3-2007 |
Mořepetr: " Protože je pořád lepší natáhnou dráty nad koleje, než vymýšlet, kde budu nabíjet auta a autobusy. Navíc počítaje v to nutnou výměnu baterií. " Ale to přece není antagonistické - co vám zachrání drát nad kolejí? A ještě nažene cestující Jakmile udělaj do Příbrami drát, tak tam automobilismus skončí? Teda tohle bych čekal tak od Štancla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8817 Registrován: 3-2006 |
Agent: "Eště vám rozbiju jedno dogma - troleje se ve většině případů měnit nemusí. Co se ale často vyměnit musí, tak to je kabeláž ZZ. A na tunel do Berouna zapomeňte. To dřív bude tunel pod Horama Krušnejma." Tak to pobavilo, příprava na elektrifikaci Zdice-Písek, byla hotova k 1.1.1994 Ještě jako zabezpečovák jsem měl v ruce projekt trolejbusů v Příbra,i, ke kterému jsme se vyjadřovali s tím, že trolej trolejbusu již nevadí, protože bude ke konci roku 1994 hotová elektrizace AC 25kV a všechna naše zařízení, jsou ošetřená oproti rušení trakcí. Takže jedinej kdo je ve zkliuzu je trakce. Edit: A pokud nová dálkovina nepočítala s trakcí, tak projektant udělal krok zpět. A náklady by měl nést ten kdo to podepsal. Mladějov: "Jakmile udělaj do Příbrami drát, tak tam automobilismus skončí? " Kde jste to četl? Naopak netlačil bych na Automotiv ohledně přechodu od spalovacích motorů. To je spíš to co chce zlikvidovat automobilismus. Naproti tomu elektrické lokomotivy a jednotky, už nějaký ten den "celkem" úspěšně vyrábíme a provozujeme. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.)
Co tě nezabije, to tě posílí.
Mrtví vám neublíží, jenom ti živí. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8818 Registrován: 3-2006 |
Chyběly stavební úpravy, například toto zvednutí lávky je "jen" cca 20 let staré. Dnes by měl být upraven, pouze nadjezd v Husovce na zdickém zhlaví žst Příbram a nadjezd u Brodu. Oba se budou v nejbližší době demolovat a nahrazovat novou konstrukcí, takže náklady navíc žádné. Pak je ještě otázka podjezdu v Čenkově, kde má vzniknou delší a šikmější podjezd. Současná konstrukce je z roku 1968 a je tedy také dožívající.
Co tě nezabije, to tě posílí.
Mrtví vám neublíží, jenom ti živí. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis. |