Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 23. 2. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 23. 2. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1469 Registrován: 11-2021 |
DH: zplodiny hoření ne, ale vodní plyn (vodík+CO) vzniklý stykem páry unikající z vytavených olovníků s hořícím mazutem ano. Ale kde jsem tuhle 'konspirační' teorii četl, to teda už nevím. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2016 Registrován: 6-2006 |
Mazut se v hořácích rozprašuje/atomizuje párou zcela běžně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1470 Registrován: 11-2021 |
To jo, ale to je ještě studenej a hoří až po rozprášení. Ne každým smísením páry a mazutu musí nutně vzniknout hořlavý plyn. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5042 Registrován: 7-2017 |
Ach jo... 1. Vodní (a taky generátorový) plyn vzniká reakcí elementárního uhlíku obsaženého v uhlí s vodní párou. Zjednodušeně: C + O2 + H2O → směs CO, CO2, H2 Kolik asi elementárního uhlíku se nachází v mazutu? A kolik ho vzniká při jeho spalování? 2. Chemickým inženýrům a technologům trvalo od prvních podaných patentů (1873) několik desítek let, než reakční podmínky doladili do stadia průmyslové využitelnosti pro různé účely - výrobu svítiplynu, výrobu koksu, výrobu vodíku, výrobu kapalných paliv z uhlí jako náhražek ropných produktů. Jedná se o stechiometrický poměr reagujících látek, který ovlivňuje i poměr reakčních produktů a dále o teplotu a tlak při reakci a v některých případech i o použití katalyzátorů. 3. Směsi plynů a par jsou výbušné jen v určitém poměru jednotlivých složek. O většině směsí je dobře známo, v jakém poměru vybuchují. Dělal někdy někdo nějaká měření a rozbory poměrů v topeništích olejových kotlů, z něhož by vyplynulo, zda je tam vznik výbušných směsí vůbec možný a za jakých podmínek? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5043 Registrován: 7-2017 |
původní.gp 1469: Pravděpodobě jsi četl tenhle pamflet https://www.cd.cz/old/TCD2008/8_18mazu.htm jistého JUDr. ing. et ing. Mgr. Petra Měchury zveřejněný v r. 2008 v Týdeníku ČD. (Stránky v odkazu mají nějaké předpotopní kódování, takže v moderních prohlížečích se nezobrazuje česká diakritika; líp se ti to bude číst např. tady: https://vlak.wz.cz/news/2008-04.pdf, str. 42.) Názor ať si udělá každý sám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 9-2018 |
dědek_hank 5042: výborně vysvětleno. Váhal jsem, jak reagovat, nakonec jste napsal skvělý poučný příspěvek dřív. Mazut má opravdu do rozžhaveného uhlíku daleko. V plameni sice nějaký elementární bude, ale dotyčné produkty reakce s vodní parou by se oxidovaly přednostně. Někde ve starém sborníku chemické olympiády jsem snad zahlédl úlohu na toto téma, ale nemohu ji teď najít. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5044 Registrován: 7-2017 |
3039: Děkuji. Disclaimer: Někde na dně mého šuplete s doklady tiše odpočívá diplom inženýra chemie z VŠCHT... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1045 Registrován: 10-2005 |
Byl by zde ještě nějaký pamětník, který by vysvětlil, jak se v bežné praxi ty zkoušecí kohouty obsluhovaly? To na nich byla našroubovaná nějaká tlumící hadice, nebo to mělo nějakej miniaturní průřez - nějak si nedovedu představit, že se to takhle vysoko umístěné rukou otevřelo a bez opaření se pozorovalo, zda vychází voda, či pára? Děkuji. |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3808 Registrován: 6-2002 |
Průřez, kterým voda (nebo pára) z kohoutů vytékala, byl malý a pod kohouty bylo umístěno záchytné korýtko svedené do popelníku, do kterého horké médium z ústí kohoutů rychle proudilo, takže riziko opaření v blízkém okolí bylo minimální. A překvapivě u kohoutů nebylo deset výstražných tabulek ani pětistránkový seznam rizik spojených s obsluhou. Dnes těžko uvěřitelné, že? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1472 Registrován: 11-2021 |
DH: taky ach jo. 1. V uhlí je uhlík vázanej úplně stejnejma vazbama jako v mazutu, akorát do podstatně větších a prosíťovanějších celků. 2. Není to sranda, ale když je na něco komplikovanej průmyslovej proces, neznamená to, že se to nemůže povést ve velmi nečekaných podmínkách. 3. Ve spalovacích prostorech výbušné směsi vznikají,ale hned shoří. Ani ten Měchura netvrdí, že by to bouchla směs plynů, ale že se změnilo teplotní pole. Z čehož plyne, že jsem buď četl blbě nebo něco jinýho. |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3809 Registrován: 6-2002 |
Ještě doplnění ke zkoušecím kohoutům. Vzhledem k tomu, že voda v kotli má teplotu okolo 190 °C, tak při úniku ze zkoušecího kohoutu dochází vlivem okamžitého poklesu jejího tlaku k varu a vypařování, takže kontrola hladiny zkoušecími kohouty vyžaduje určitou zkušenost pro rozeznání páry (případně páry strhující vodu) a vody, která se u ústí zkoušecího kohoutu mění v páru nebo směs páry s vodou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 991 Registrován: 5-2013 |
Borise mohu doplnit už jen obrázky a textem, co o zkoušecích kohoutech hlásá příručka pro strojvedoucí: |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5045 Registrován: 7-2017 |
původní.gp 1472: Možná jsem měl začít Occamovou břitvou... Jestliže bylo ve všech třech případech prokázáno hrubé porušení pracovních postupů, je zřejmě zbytečné hledat v tom nějaké konspirace. Ledaže by někdo věřil tomu, že si ty protokoly a poučné listy tehdejší vyšetřovací orgány vymyslely, aby zakryly, co způsobili soudruzi v SSSR, kteří si podle těchto teorií údajně byli velice dobře vědomi popsaných rizik. Ti, kdo tady https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1387739 k tématu diskutovali v roce 2009, se zmiňovali, že k té zdické nehodě vlastní nějaké originální dokumenty z vyšetřování; zkušení veteráni Modřaňák ani Mad_noodle2 nám už k tomu bohužel nic neřeknou... Tehdy byli jednoznačně toho názoru, že příčinami nehod bylo porušení všeho možného i nemožného zúčastněnými pracovníky. Josef Vančura aka Modřaňák měl k lokomotivám 555.0,1,3 shromážděnou rozsáhlou dokumentaci k zamýšlené knize. Pokud si dobře vzpomínám, tak se tu o tom zmiňoval kolega Zdepa. Asi by nejenom mě zajímalo, co se s ní stalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 992 Registrován: 5-2013 |
A aby těch mazutkových ostatků nebylo málo, zde se nachází obrázky i nešťastnice od Vlkova. O pár stránek dřív se to "vytápění vodou" řešilo taktéž . (Příspěvek byl editován uživatelem Sey.) |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3810 Registrován: 6-2002 |
Zde se nenachází... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 993 Registrován: 5-2013 |
Zkus znovu, opravil jsem odkaz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4529 Registrován: 3-2015 |
https://www.poznatsvet.cz/cestovani/kviz-historie-vlaky-zeleznice /?seznam- Dobrý kvíz, ale s jedním chytáčkem u 475.111. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5046 Registrován: 7-2017 |
Jeník_H..: "https://www.poznatsvet.cz/cestovani/kviz-historie-vlaky-zeleznice /?seznam- Dobrý kvíz, ale s jedním chytáčkem u 475.111." Otázky 2, 5 a 6 jsou poněkud zmatečné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1474 Registrován: 11-2021 |
DH: Každopádně děkuji, že jsme si mohli ujasnit, oč šlo a nešlo v hypotéze s vývinem vodního plynu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 994 Registrován: 5-2013 |
Takže se můžeme jednou pro vždy shodnout, že jediné co lze z té konspirační teorie brát vážně je věta že: "vodu (ať ve formě kapaliny, vlhkosti nebo páry) jako palivo v žádném případě nelze doporučit" ? Jeník_H..: "https://www.poznatsvet.cz/cestovani/kviz-historie-vlaky-zeleznice /?seznam- Dobrý kvíz, ale s jedním chytáčkem u 475.111." A co je prosím pěkně na tom "kvízu" dobrého? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1477 Registrován: 11-2021 |
Sey: Ani to ne, mám opačnou zkušenost. Efektní několikametrovej plamen vyšlehne z hromádky elektronovejch špon, právě když se propálí vedle ležící igeliťák s vodou. Nicméně, od termínu 'konspirační' bych v této souvislosti úplně upustil, je to hypotéza bez praktických dopadů. Konspirativní je snad jedině závěr, že mrtvé obsluhy nemuseli být zas takoví lemplové. Ten by tu sice mohl leckomu konvenovat (každá parní mašina je úžasný stroj obsluhovaný báječnými muži, při jejímž průjezdu se má stát v pozoru a tiše hledět, že), ale DH už snesl dost argumentů k jeho vyvrácení. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5049 Registrován: 7-2017 |
původní.gp 1477: Já jsem použil toho přívlastku konspirační v souvislosti s tvrzením, že tehdejší čs. vyšetřovací orgány údajně zatloukly před zdejší odbornou obcí i veřejností skutečnosti v SSSR dobře známé, avšak nikde oficiálně nepublikované. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1478 Registrován: 11-2021 |
DH: 'soudruzi zapomněli říct' a 'komise ministerstva nic nenašla,' jak píše Měchura, je teda spíš bordel než nějaká konspirace. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5051 Registrován: 7-2017 |
původní.gp 1478: Pořád si nerozumíme. Já si nemyslím, že šlo o konspiraci. Evidentně si to však myslí autor toho citovaného pamfletu; a ty jeho formulace ("zapomněli", "nenašla") chápu jako nepříliš zdařilý pokus o ironii. Ale možná jsem při výkladu toho, jak to autor myslel, ovlivněný jinými jeho veřejnými výstupy. Ve virtuálním prostoru jich je k nalezení víc než dost. |
Polabský
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1254 Registrován: 10-2010 |
Hezký den Všem, to nejpodstatnější na tom je, že ve všech případech byly ty stroje zcela "na suchu". Na fotografii z Mailontu je jasně vidět zcela chybějící strop pece a vytrhané rozpěrky. Rozsah poruchy způsobil mohutnou explozi a kolmý start kotle. Z vyprávění kralupských strojvedoucích vyžadovaly tyto stroje skutečně zodpovědný přístup k obsluze a údržbě. Montované akustické olovníky nebyly také optimální, protože se daly přeslechnout v hukotu hořícího mazutu v plném tahu stroje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1480 Registrován: 11-2021 |
DH: ta hypotéza s vývinem vodíku a změnou teplotního pole je velmi životná. Jednak se drží v hlavě, jednak se nenašel nikdo, kdo by ji experimentálně/simulací ověřil nebo vyvrátil. Jestli byla vážná konstrukční chyba utajovaná a čety těch mazutek zahynuly bez viny, tak by odborník a těžká váha jako tajemník sněmovního výboru měl usilovat o jejich plnou rehabilitaci, ne je jenom zmínit v článku. To se ale nestalo. Čili nám zbývá zajímavá 'vodíková' hypotéza a celkem nudná debata o tom, kdo věděl, proč ty mašiny bouchají a komu to řekl či neřekl. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5053 Registrován: 7-2017 |
původní.gp: "DH: Jednak se drží v hlavě..." Pro takové případy máme k dispozici jeden dost účinný nástroj zvaný Occamova břitva. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1481 Registrován: 11-2021 |
DH: břitva je tu málo platná, když si z toho pamatuju, že tam vznikal vodní plyn, což vede ke zkratce, že vybuchl ten, Ty ses pustil po té samé zkratce: divoké teorie o zplodinách vytvářejících výbušné směsi, ale o výbuch plynu v Měchurově hypotéze nejde. Ale hrozně dobře se to tak pamatuje. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2018 Registrován: 6-2006 |
No, já vám to trošku naruším. Když sem se zamyšloval, tak mi došlo, že rekonstrukci dělali nejspíš kotlaři lokomotivní a ne energetičtí. Na všech kotlích, které jsem potkal se okamžitě po zhasnutí plamene (nebo třeba po nedostatku vody) okamžitě zavírá palivo. A potom se dlouze provětrává komora. A až potom se smí znovu zapalovat. Co jsem se tak díval, tak tam byly hořáky dva. A pokud se páře přes provalený olovník podařilo na chvíli "sfouknout" hlavní plamen, tak do komory vesele foukal rozprášený mazut a plnil ji dobře hořlavou směsí, která po iniciaci nějakým plamenem (malý hořák) mohla fest buchnout. "Olovníky" měly foukat na něco, co zavře přívod mazutu/vypne podávací čerpadlo a ne foukat do spalovací komory. Velmi teoreticky tam mohlo dojít ke krakování (pak mohly být i benzíny): termické - teplota stačila, ale tlak spíš nestačil katalytické - teplota i tlak snad i stačily, ale nejspíš nebyl katalyzátor. V této oblasti nemám žádného vzdělání, takže spíše konspirace... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 10-2017 |
Přeju hezkej víkend vespolek. Já sice nejsem žádnej odborník na fyziku, ale podle mne pokud by došlo k výbuchu v peci tak poletí kotel celej a neutrhne se při tom strop pece. To že měly mašiny utžený strop pece jasně svědčí o nedostatku vody v jehož důsledku došlo k jeho vyhřátí a tím i změně struktury materiálu. Pak už kotelní tlak snadno utrhl ten zmíněný strop a z kotle se stal reaktivní motor. Já jsem stále v kontaktu s lidmi, kteří na mazutkách jezdili. Těch historek z provozu jsem už slyšel spoustu. V jednom se všichni shodují, dokud nedošlo k těm výbuchům, tak to byl oblíbený stroj. Potom však na nich jezdili s hodně velkým respektem. Jen ještě u ČSD asi není znám výbuch uhelné mašiny, ale u jiných železničních správ ano, třeba u DR. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1343 Registrován: 7-2017 |
Nejsem si jistý, zda utržený parní dóm u Kremáka v Praze na hlavním nádraží nebyl veden při vyšetřování jako výbuch kotle. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5055 Registrován: 7-2017 |
Michal_Šorel: "Jen ještě u ČSD asi není znám výbuch uhelné mašiny, ale u jiných železničních správ ano, třeba u DR." Meiningen 1951: https://de.wikipedia.org/wiki/Kesselzerknall_in_Meiningen Bitterfeld 1977: https://www.drehscheibe-online.de/foren/read.php?17,5127698,page= all https://www.mdr.de/zeitreise/kesselexplosion-dampflok-bitterfeld- 100.html https://www.youtube.com/watch?v=lV0DR3DaCkw O výbuchu lok. 95.6679 v Meiningenu v květnu 1951 jsem něco napsal na modelářském fóru tady: http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=28&t=12875&p=278291&hil it=meiningen#p278154 Na našem území parní lokomotivy vybuchovaly v začátcích provozu, řekněme do konce 2. třetiny 19. století, dokud se s nimi lidi nenaučili zacházet. |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3813 Registrován: 6-2002 |
Když už se to zbytečně komplikuje konspiračními teoriemi o explozi v peci, je asi dobré si položit otázku, jaký přetlak ve vnitřním prostoru pece by díky takové explozi nastal a jak by se toto namáhání sečetlo s namáháním stěn pece přetlakem ze strany vody/páry. Pokud se nemýlím, tak vyšetřovací zprávy jednoznačně dokazují roztržení stropu pece působením přetlaku ze strany páry. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 995 Registrován: 5-2013 |
Sey: "Takže se můžeme jednou pro vždy shodnout, že jediné co lze z té konspirační teorie brát vážně je věta že: "vodu (ať ve formě kapaliny, vlhkosti nebo páry) jako palivo v žádném případě nelze doporučit" ? " původní.gp: "Sey: Ani to ne, mám opačnou zkušenost. Efektní několikametrovej plamen vyšlehne z hromádky elektronovejch špon, právě když se propálí vedle ležící igeliťák s vodou. Nicméně, od termínu 'konspirační' bych v této souvislosti úplně upustil, je to hypotéza bez praktických dopadů. Konspirativní je snad jedině závěr, že mrtvé obsluhy nemuseli být zas takoví lemplové. Ten by tu sice mohl leckomu konvenovat (každá parní mašina je úžasný stroj obsluhovaný báječnými muži, při jejímž průjezdu se má stát v pozoru a tiše hledět, že), ale DH už snesl dost argumentů k jeho vyvrácení." Jen nezodpovědný blb může jít proti H261 tak lajdáckým způsobem jako je skladování vody v igeliťáku, osobní zkušenost? Nekritičtí obdivovači a slintové, kteří mají z parní lokomotivy vlhké sny, naštěstí ruku v ruce spolu s plačkami a snílky o zprovozňování každého kotle odtud odkráčeli a vylejvají si srdíčka na ksichtoknize. Pokud DH vznesl dost argumentů, pak nechápu o co ti ještě jde, ti kdo tu ty argumenty vznesli už několikrát (protože toto téma se zde nediskutuje prvně) se blábolem pana Měchury nikdy neměli zapotřebí zdržovat. původní.gp: "DH: ta hypotéza s vývinem vodíku a změnou teplotního pole je velmi životná. Jednak se drží v hlavě, jednak se nenašel nikdo, kdo by ji experimentálně/simulací ověřil nebo vyvrátil. Jestli byla vážná konstrukční chyba utajovaná a čety těch mazutek zahynuly bez viny, tak by odborník a těžká váha jako tajemník sněmovního výboru měl usilovat o jejich plnou rehabilitaci, ne je jenom zmínit v článku. To se ale nestalo. Čili nám zbývá zajímavá 'vodíková' hypotéza a celkem nudná debata o tom, kdo věděl, proč ty mašiny bouchají a komu to řekl či neřekl." Ta "hypotéza" dosud hezky spala, než ji nějakej šťoura, kterému to leží v hlavě, zase nevytáhl na světlo boží, nevíš o tom náhodou něco? Ano debata mohla působit nudně, protože fakta oproti fantasmagoriím a konspiracím někomu nudně připadat mohou, a tak občas vedou rádoby oduševnělé debaty. původní.gp: "DH: břitva je tu málo platná, když si z toho pamatuju, že tam vznikal vodní plyn, což vede ke zkratce, že vybuchl ten, Ty ses pustil po té samé zkratce: divoké teorie o zplodinách vytvářejících výbušné směsi, ale o výbuch plynu v Měchurově hypotéze nejde. Ale hrozně dobře se to tak pamatuje." Měchura píše: "Mohutný proud přehřáté páry tak vtrhnul shora do rozpáleného topeniště, kde spolu s tvořícím se generátorovým plynem explodoval a roztrhal topeniště především na té straně, kde nebyl protitlak páry, tedy na straně osádky, která tak neměla nejmenší šanci na přežití ať už z důvodů mechanických účinků exploze, či masivního popálení a opaření" Pan Měchura zřejmě neví, kde a jak vzniká v lokomotivním kotli přehřátá pára... Kde spolu s generátorovým plynem explodoval? Tak explodoval i ten plyn nebo ne, když se ti to tak dobře pamatuje, že by problém se čtením? Upřímně řečeno dosud jsem nepochopil za co tady bojuješ, nechceš to bez otazníků a tajemna mezi řádky stručně vysvětlit? Dík. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1344 Registrován: 7-2017 |
Člověk se tady tedy dozví věci. Bylo by celkem zajímavé, kdyby ti plynárenští aktivisti dokázali vysvětlit třeba kolik by muselo být toho plynu, aby jeho výbuch zničil strop topeniště. Pokusím se také něčím přispět a dám sem několik stránek z knihy - Poruchy lokomotivních kotlů a rekonstrukce lokomotiv na mazutové topení- z roku 1967. Je zde popsán technický stav 555.3277 (pochybuji, že si ho komise vymyslela, aby utajila teorii výbuchu plynu). Pak je zde vysvětlení, kde se bere energie, která pošle kotel několik desítek metrů pryč od rámu lok. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1345 Registrován: 7-2017 |
Pardon vloudila se chybička. |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3814 Registrován: 6-2002 |
Nějaké chybičky se, bohužel, vloudily i do samotného tisku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 996 Registrován: 5-2013 |
Polabský: " Z vyprávění kralupských strojvedoucích vyžadovaly tyto stroje skutečně zodpovědný přístup k obsluze a údržbě. Montované akustické olovníky nebyly také optimální, protože se daly přeslechnout v hukotu hořícího mazutu v plném tahu stroje." Akustický olovník byl potrubím vedeném vně kotle propojen s přívodem mazutu k hořákům (tlak páry z vytaveného olovníku přemohl samospád mazutu z nádrže a zastavil hoření) a další větví k parní píšťale (válcového typu, montovaný na poválečné mašiny), která byla umístěna před oknem strojvedoucího, takže i kdyby byl fíra hluchý a řev píšťaly neslyšel, mohl vidět páru z ní fičící. Zda se někdy někomu povedlo toto zařízení dostat do činnosti mi není známo, k dalším "výbuchům" jak víme už naštěstí nedošlo. Toto zařízení bylo namontováno na všechny zbylé provozní mazutky. M_g: "No, já vám to trošku naruším. Když sem se zamyšloval, tak mi došlo, že rekonstrukci dělali nejspíš kotlaři lokomotivní a ne energetičtí. Na všech kotlích, které jsem potkal se okamžitě po zhasnutí plamene (nebo třeba po nedostatku vody) okamžitě zavírá palivo. A potom se dlouze provětrává komora. A až potom se smí znovu zapalovat. Co jsem se tak díval, tak tam byly hořáky dva. A pokud se páře přes provalený olovník podařilo na chvíli "sfouknout" hlavní plamen, tak do komory vesele foukal rozprášený mazut a plnil ji dobře hořlavou směsí, která po iniciaci nějakým plamenem (malý hořák) mohla fest buchnout. "Olovníky" měly foukat na něco, co zavře přívod mazutu/vypne podávací čerpadlo a ne foukat do spalovací komory. Velmi teoreticky tam mohlo dojít ke krakování (pak mohly být i benzíny): termické - teplota stačila, ale tlak spíš nestačil katalytické - teplota i tlak snad i stačily, ale nejspíš nebyl katalyzátor. V této oblasti nemám žádného vzdělání, takže spíše konspirace..." Tak k vývinu hořlavých plynů samozřejmě docházelo, např. po krátkodobém odstavení stroje, pro opětovné spuštění hoření se otevřela pára a mazut do malého hořáku a očekávalo se vznícení rozprašovaného mazutu o rozpálenou vyzdívku, což samozřejmě doprovázel vývin těkavých plynů a různě intenzivní zvukový projev při jejich vznícení a pokud to neblaflo hned napoprvé, bylo nutné vše zastavit a topeniště nechat od plynů odvětrat, další pokus o zapálení proběhl za použití zapálené naftou nasycené pucvole, která se aplikovala před hořáky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1346 Registrován: 7-2017 |
Tak ještě něco k zapalování a odstavování kotle. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1482 Registrován: 11-2021 |
Sey: pokud pára unikající z kotle do budky stihne expandovat na tu jednu ata, která tam je (a tím se ochladit na sto stupňů) nebo pokud tlak v budce dosáhne tlaku v kotli, kde je několik kubíků vroucí vody, tak bude ta pára v budce opravdu sytá. Cokoliv mezi tím znamená, že pára má vyšší teplotu než odpovídá syté páře při daném tlaku a je tedy přehřátá. V technické praxi je pravda zvykem mluvit o přehřáté páře hlavně tehdy, když má vyšší parametry než sytá pára z kotle, ne nižší jako tady, ale když už chceš někoho plísnit, že kecá, tak to dělej pořádně. Pan Měchura sice možná neví, kde se v lokomotivě pára přehřívá, ale pan Sey se taky moc nevytáh'. K Tvé otázce, zač tu bojuju, tak za nic. Normálně tu tlachám jako v hospodě a když někdo zmíní něco zajímavého, tak ho hecnu, aby se rozpovídal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 1-2016 |
Sey: " A ještě jedna věcička, párkrát tu bylo napsáno, že v případě osazení povinné armatury jedním vodoznakem a zkoušecími hohouty byl vodoznak na pravé straně, tedy straně strojvedoucího, ve skutečnosti tomu bylo naopak a vodoznak byl vlevo u topiče a vpravo byly pouze dva zkoušecí kohouty" Díval jsem se na pár videí z Bosny dosud sloužících původních 52 a mají také vodoznak jen na levé straně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 998 Registrován: 5-2013 |
Jenže se pohybujeme po poli technickém, tak se budeme držet osvědčených a definovaných způsobů tvorby přehřáté páry, mezi něž provalení kotle plného mokré, v ideálním případě syté páry, která se kvůli poklesu tlaku začne překotně vyvíjet a onou dírou s sebou strhávat i vařící vodu nepatří. Vzhledem k faktu, že pára v nezměřitelné hodnotě tlaku, za nezměřitelný čas vyrazila dvířka topeniště, utrnula popelník a tudy expandovala ven, nelze dále pro vznik přehřáté páry brát v úvahu ani případné její zahřívání o rozpálenou vyzdívku, protože zde chybí konstantní tlak, stejně jako stálá teplota v případě izotermické expanze. Pan Měchura nechal v topeništi spolu s "přehřátou" párou ještě explodovat jakýsi generátorový plyn, to se nějak při tom (jako hospodském) hecování přehlídlo, nebo po mém dotazu radši zapomělo? Kulsud, jasně, mně šlo jen o upozornění na lehce napravitelnou nepřesnost . (Příspěvek byl editován uživatelem Sey.) |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2020 Registrován: 6-2006 |
Izo -termický ani -barický děje nejsou pro vznik přehřáté páry jediné nutné, když to chcete pasovat na "technické pole". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1483 Registrován: 11-2021 |
Sey: nejprve ten rest - podstatou Měchurovy hypotézy je změna teplotního pole, když napíšu, že v ní o výbuch plynu nejde, nijak se to nevylučuje s tím, že k explozi směsi páry a plynu došlo až v důsledku poškození kotle. Provalení kotle jistě není osvědčeným způsobem výroby přehřáté páry. Jakmile pára opustí dírou kotel, expanduje na jednu atmosféru, tím se trochu ochladí, ale stává se parou přehřátou. Si to najdi na T-s diagramu. Zatím jsi toho Měchuru citoval třikrát, čímž Ti odpovídám na otázku, jestli nevím něco o šťourovi, který vytahuje dávno mrtvé věci na světlo boží. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 999 Registrován: 5-2013 |
původní.gp: "DH: zplodiny hoření ne, ale vodní plyn (vodík+CO) vzniklý stykem páry unikající z vytavených olovníků s hořícím mazutem ano. Ale kde jsem tuhle 'konspirační' teorii četl, to teda už nevím." já tím šťourou nebyl, nejsem vzívačem této labilní teorie a neměl jsem tudíž zapotřebí rozjebávat "nudnou" diskusi k modelářskému tématu touto konspirací, která nikdy nepřinesla nic jiného než chaos. Nikdo si totiž neudělal časovou osu toho co se dle pana Měchury událo a jaké to mělo mít důsledky, každý se upínal jen na něco, některou část, jako v bulváru - výbuch! Co jej způsobilo, bouchl údajný plyn, nebo jen kotel roztrhla pára? Ale že vytavení olovníků s následnými mockrát citovanými ději měl způsobit pouhý běžný provoz hořáků? Nemělo by těch havárií být potom zákonitě více? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 625 Registrován: 2-2018 |
původní.gp: "Si to najdi na T-s diagramu. " To je, prosím, co? pVT diagram znám (viz obrázek), ale diagram obsahující závislost termodynamické teploty a dráhy jsem zatím nepotkal. Rád se poučím, nejsem termodynamik. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15864 Registrován: 4-2003 |
pilot.pirx:To je, prosím, co? pVT diagram znám (viz obrázek), ale diagram obsahující závislost termodynamické teploty a dráhy jsem zatím nepotkal. Rád se poučím, nejsem termodynamik. V T-s diagramu s není dráha, ale taková prapodivná veličina zvaná entropie . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1484 Registrován: 11-2021 |
Sey: Ale Plho, o tom se bavíme, že si každý zapamatoval výbuch plynu, ale právě z té časové osy vznik plynu - posunutí nejteplejšího místa vejš - vyhřátí stropu - provalení kotle vyplývá, že příčinou havárie výbuch plynu nebyl a jestli k výbuchu ve smyslu rychlého hoření vodního plynu došlo po provalení kotle, tak to nemělo na následky nijak zásadní vliv, to si snadno spočteš, že i kdyby byla pec plná směsi vodního plynu a vzduchu a ta explozivně shořela, tak energie uvolněná obsahem kotle byla vyznamně větší |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 2-2019 |
Zdravím, neměl by někdo fotku posledního štokra, který stál kolem roku 1989 v depu ve Všetatech. Dík. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1348 Registrován: 7-2017 |
Pelhřimov (1988) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 202 Registrován: 8-2008 |
Prodej na aukru https://aukro.cz/475-001-zprava-o-zkouzkach-7056868446 Zpráva o zkoušce lokomotivy 475,001 ing.Dr.Stejskal 4 stránky -- účel, posudek, návrh na změnu konstrukce lokomotivy 3 grafy spotřeba uhlí, jízdní odpor, spotřeba páry Srpen 1947 - Olomouc - Č.Třebová - Přerov - Ostrava |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 8-2018 |
Že by albatros dostal konečně šanci na zprovoznění. https://zdopravy.cz/ceske-drahy-resi-navrat-albatrosu-498-022-zaj em-ma-soukroma-firma-194562/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium= sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1251211&dop_source_zone_name=hpf eed.sznhp.box |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 327 Registrován: 6-2010 |
https://www.facebook.com/watch?v=305732098796467 556.036 je opět provozní |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 917 Registrován: 4-2007 |
Naskenoval jsem z negativů: koncem sedmdesátek jsme fotili i nepohyblivé stroje - bylo jich všude také dost. Kvalita úměrná použité technice tehdejší (i dnešní, včetně /ne/schopnosti ji na potřebné úrovni obsluhovat.
Ferdinandka přežije!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 918 Registrován: 4-2007 |
Popisky k předchozím fotkám: Letohrad, březen 1978. 464.102 "topí v depu" - bílý pruh ve spodní části "boudy" je nápis toho znění; 354.1160 je již studená.
Ferdinandka přežije!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 919 Registrován: 4-2007 |
Další skeny z negativů: Chrlice, březen 1978. Stroje, čekající na zpečetění svého osudu v Kovošrotu. 556.0211 - po nehodě ze dne 11.11.1977 u Hradčovic, 475.171 je patrná, Mikádo tuším bylo č 29, ostatní už nevím... Stanic, "ozdobených" podobnými konvoji, bývalo v té době (sedmdesátá léta) v celé síti ČSD povícero.
Ferdinandka přežije!
|
Mirek_2037
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1007 Registrován: 5-2012 |
Zderadíček Poslední foto štokra - 556.0164. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 920 Registrován: 4-2007 |
Teď se ještě dívám, že vedle toho Štokra je kousek 433.042 - viz nápis na válci. Ale tak mne napadá, že když na té 475.171 vidím na kolech nápisy "NEŘEZAT", může to znamenat jediné: kola jsou v dobrém stavu a mohou být použita na jiném stroji. Ale to už by věděl asi jen opravdový pamětník, jako asi kolega - autor předchozího příspěvku.
Ferdinandka přežije!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 298 Registrován: 7-2012 |
Zderadíček,4611889, zpečetění svého osudu v Kovošrotu. 556.0211 - po nehodě ze dne 11.11.1977 u Hradčovic, 475.171 je patrná, Mikádo tuším bylo č 29, ostatní už nevím... Ještě v září 1978 to tak stálo |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 921 Registrován: 4-2007 |
Jojo, to byla ta doba s krásným téměř "muzejním" turnusem 475.1142, 498.106, 475.159 a 475.101 (jestli se tedy nepletu a jestli se tomu dalo říkat "turnus"). Myslím, že si pamatujete, že to čekání na Kovošrot trvávalo i několik let.
Ferdinandka přežije!
|