Diskuse » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 12. 3. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 12. 3. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7178 Registrován: 6-2016 |
Martinostruszka: Před lety jsem tudy jel na kole, a místy mi to připadalo jako dráha Takže děkuju za potvrzení! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4432 Registrován: 11-2007 |
Jak to vypadá s EMU 89.003? Stále v opravě? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 9-2015 |
Zdepa: Ťažko povedať, keďže ako spomínate, tak zoznamy kolegov z Nemecka sú v tomto prípade neúplné. Nejaké drobnosti o tejto lokomotíve je možné zistiť z bežnej korešpondencie Správy štátnych lesných železníc v Hronci. Pravdepodobne je zachytená aj na snímke zo zbierky Ing. Karla Zeithammera, takže je možné si urobiť predstavu o tom, ako vyzerala. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 8-2011 |
Nitra, Agrokomplex, červenec 2005 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 8-2011 |
Slovensko, Rudné bane Dúbrava, červenec 2005 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 195 Registrován: 8-2011 |
Martinostruszka, Honzaklonfar: ja mam par fotek z 2010 - https://www.rajce.idnes.cz/mr-desert-storm/album/cyklovylet-sumav a-boletice-2010 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4434 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, neví někdo v kterém roce byly vozy TEVD Va/u 101 až 110 (r.v.1950) preznačeny na Va/u 4513 až 4522? Na stránkách mdc sk jsem četl, že ho měli krátce, tak mě napadlo jestli v tom samém roce nebyly přečíslovány stejně jako M 49.001, která v roce 1950 dostala označení M 400.104 a v tom samém roce byla přečíslovaná na M 49.0. Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1364 Registrován: 9-2005 |
Adambarbuscak: Ovšem to je moc hezký záběr na bývalé tramvajové vozy původně z Teplic (Ringhoffer 1912, č. 37-40¨). Jeho zbytky byly k vidění v Hronci ještě v roce 1993. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7195 Registrován: 6-2016 |
Jakub_Cikhart: Fotky pěkný, kolo ještě lepší |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 9-2015 |
Martin_kašpar: Krásny záber! V 90. rokoch sa na ČHŽ povalovalo viacero zaujímavých vrakov. Do dnešného dňa sa zo spomínaného vagóna dochovali iba malé časti (fragmenty). Fotka Ing.Zeithammera z ČHLŽ je pravdepodobne najstaršia známa snímka, na ktorej sú vozy z Teplic zachytené. Pokiaľ si pozorne prehliadnete nápis na boku vagóna, tak si všimnete, že začína skratkou ČHLP - Čiernohronský lesný priemysel n.p. Jedná sa o výsledok reorganizácie Štátnych lesov z roku 1952. Tento systém bol zrušený a nahradený v roku 1956. Keďže Teplické vozne boli do prevázdky zaradené na prelome rokov 1955 a 1956, tak z toho usudzujem, že fotka pochádza z ich prvých jázd, keďźe nápis na boku stále niesie označenie lesného priemyslu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 196 Registrován: 8-2011 |
Z FB Dejiny mesta Sumperka: Před několika lety se na stole Zdeňka Mateiciuce v Odrách objevil balíček skleněných negativů neznámého původu. Nebylo jasné, kdo, kde, ani kdy fotky nafotil. Postupným pátráním Zdeněk vypátral autora - továrníka Gustava Ulricha, významnou osobnost místního textilního průmyslu. Kolekce fotografii je zcela unikátním dokumentem o životě v údolí Desné na přelomu 19. a 20. století. Popis dal k teto fotce nekdo na FB jako "Desna, Cerna stran". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7200 Registrován: 6-2016 |
Jakub_Cikhart: Kam to dříví asi vozili? Podíval jsem se na mapy.cz a řekl bych, že to vedlo někam k 50.1224181N, 17.0985478E. A dál koňmo ku železné dráze https://mapy.cz/turisticka?l=0&source=base&id=2025096&ds=1&x=17.0 898575&y=50.1133233&z=14 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3298 Registrován: 12-2020 |
To je známá fotka. Měla by pocházet z bývalé LŽ Kouty n. D. Systém se nacházel na Černé Stráni s několika svážnicemi. Tělesa svážnic (pozemních lanovek) by měla být zachována. Alespoň byla v roce 2000, kdy jsem tam byl. Dřevo se vozilo povozy od konce svážnic na Knížecí cestě pravděpodobně na nádraží do Koutů. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5009 Registrován: 7-2017 |
O těch svážných na Černé stráni (a nejen o nich) referoval Zdeněk Melík už někdy v 80. letech v nedatované publikaci Lesní dráhy v Jeseníkách vydané zřejmě poněkud samizdatovým způsobem nakladatelstvím LOBL (což nebyl nikdo jiný než pánové ing. Vladimír Londin a Petr Blatný). Byla tehdy vytištěna na bývalé správě Střední dráhy v Olomouci a dá se do ní nahlédnout v archívu bývalého olomouckého ŘSD a Střední dráhy v žst Červenka. Na úbočích Černé stráně a Vozky vybudovala lichtenštejnská lesní správa celkem 4 soustavy svážných, dvě nad Brannou a dvě nad Kouty. Ty koutecké vznikly po katastrofálních polomech v r. 1897, tzn. ještě předtím, než "velká" dráha dorazila v r. 1904 do Koutů. Nejprve byl vybudován dočasný systém (1899 - 1900), po kterém se svezla většina polomového dříví, po něm následovala stabilní dráha (1901 - 1945), ze které pravděpodobně pochází ta fotografie. Oba systémy končily u tzv. Knížecí cesty nad Annínem a po ní se dříví vozilo koňskými povozy na panskou pilu v Anníně. Pila zanikla po další známé jesenické přírodní katastrofě, když 1. června 1921 napršelo za 2 hodiny 180 mm srážek a sesuvy půdy, kamení a vyvrácených stromů z úbočí Červené a Klínové hory dorazily údolím Hučivé Desné až k nádraží v Koutech. (Sesuvem postižená úbočí se už nikdy nepodařilo zcela zalesnit. Dodnes je při cestě po jesenické hřebenovce nápadný jejich nepřirozený sklon; způsob, jak byly svahy po sesuvu upraveny a zajištěny, je považován za majstrštyk tehdejších lesních hospodářů a podle dnes už nežijících pamětníků ho za I. republiky na místě studovali i zahraniční odborníci.) Poté se dříví vozilo přes Přemyslov na další lichtenštejnskou pilu do Loučné. Provoz všech systémů svážných na obou stranách hor byl postupně utlumován - pozemková reforma z roku 1921 se zásadně dotkla i lichtenštejnských majetků; kolem r. 1930 už byl provoz zřejmě jenom občasný. Definitivně skončil s odsunem Němců po r. 1945. Co šlo demontovat, to se demontovalo a v terénu zůstaly jenom zbytky spodní stavby. Určitou představu o podobě a provozu lichtenštejnských svážných v Jeseníkách dá naučná stezka v okolí zaniklé osady Josefová nad Brannou otevřená v r. 2014. Snad by se ještě mělo dodat, že přepravci dříví za císařpána i za I. republiky si neustále stěžovali na nepříznivé tarify kkStB, ČSD i soukromých drah, takže kdo měl jinou možnost, přepravě dříví drahou se raději vyhnul. Fakt je, že oba systémy svážných na branenské straně končily v nákladištích na ramzovské dráze (v km 13,971 u hájovny Banjaluka nad Brannou a v km 10,2 ve Františkově mezi Brannou a Novými Losinami), ale podle starých GVD se obě nákladiště už za I. republiky pravidelně neobsluhovala. (Plánky obou nákladišť viz zde https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2983307 a tady https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2983354.) Sned nebude nic proti ničemu, když sem dám z té brožurky aspoň jeden obrázek, aby bylo jasnější, o čem je řeč. Edit: A ještě tohle: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4318483 Edit II: Ještě jeden odkaz. http://jt.brno-online.cz/jt/kolstejn/index.html (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3302 Registrován: 12-2020 |
Díky za podrobnější připomenutí. Takový Bremsberg tak zažít v provozu, to by bylo něco |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3186 Registrován: 2-2004 |
K těm Koutům mám na blogu pár fotek z procházení tělesa svážnic z roku 2014 a 2017 https://badber-mb.blogspot.com/2017/06/lesni-draha-v-koutech-nad- desnou.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3303 Registrován: 12-2020 |
No chátrá to pěkně, taky odlesněných míst dost přibylo... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7201 Registrován: 6-2016 |
Bočeli: Slušná práce! dědek_hank: Dík za informace - trochu jsem to netrefil... Ale ne o moc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1338 Registrován: 7-2017 |
Jednou rok 1989§ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 381 Registrován: 8-2007 |
Bočeli: Posílal jsem Vám e-mail na adresu co máte uvedenou pod nickem na k-reportu. Pokud Vám došel, kontaktujte.mne prosím na mou mailovou adresu. Děkuji Vám Ivo Kočí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 704 Registrován: 3-2013 |
Lesné železnice sú ukryté aj v Malých Karpatoch. Aké tajomstvo skrývajú? V prvej polovici 20. storočia existovali v malokarpatských lesoch desiatky kilometrov úzkorozchodných železníc, ktoré slúžili najmä na zvážanie dreva, kamenia, ale aj na prepravu tovarov z píl, mlynov či chemických tovární. Väčšinu tejto technickej vymoženosti založili na svojich pozemkoch Pálffyovci. Najhustejšia sieť lesných železníc bola v okolí Dobrej Vody. Posledné z nich prestali fungovať približne v polovici minulého storočia vplyvom rozvoja automobilového priemyslu. Napriek tomu, že prešlo niekoľko desiatok rokov, môžeme ešte stopy dávnej minulosti obdivovať aj v súčasnosti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3411 Registrován: 12-2020 |
Což o to, tajemství k objevování tam je dost. Jen autor trochu popletl ty malé sklony a oblouky o velkých poloměrech. Je to přesně obráceně, byla tam velká stoupání a malé poloměry oblouků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 382 Registrován: 8-2007 |
Úzkorozchodky - aktualizace 2.2024 V únorové aktualizaci si můžete opět prohlédnout lokomotivy z databáze, u kterých byly přidány fotografie, případně doplněny či upraveny informace. Dále bylo přidáno 49 fotografií dokumentujících cihelny Baška, Frýdek-Místek, Malenovice a panelárnu v Liticích. Děkuji Vám všem, kteří jste jakkoli přispěli k rozvoji této webové stránky. Další aktualizace bude vydána začátkem následujícího měsíce. Ivo Kočí Odkaz na aktualizaci: www.uzkorozchodky.cz/ostatni/aktualizace.php |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14509 Registrován: 4-2003 |
Ivosek |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 383 Registrován: 8-2007 |
Kamarád nabízí k prodeji dva pilařské vozíky postavené na důlních nápravách. Stav odpovídá fotografii. Pouze se snažím najít zájemce jinak to skončí v železe. Česká Třebová Cena 500 Kč za jeden mc.imi@seznam.cz 774184171 (Příspěvek byl editován uživatelem Ivosek.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 384 Registrován: 8-2007 |
Vozíky z výše uvedeného příspěvku jsou prodány. |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 5-2017 |
To je dobre.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4574 Registrován: 4-2009 |
Netuším, zda to tudy proběhlo, ale vypadlo na mne video ze života českých úzkých z let 1996 - 2011 páně Joachima Kaddatze. Tak si ho tu uložím
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1375 Registrován: 9-2005 |
Pěkný dokument z poválečné doby z některého žulového lomu. Kde se to točilo? https://www.youtube.com/watch?v=QW-Yusi0XCw |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3476 Registrován: 12-2020 |
Tak to je nádhera. Lom, svážnice a všechno okolo. To je šotoušský film jak víno Podle mě lom a žst. jsou Litice nad Orlicí. Mimochodem ten most přes Orlici byl snesen před pár lety a úzká drážka v závodě v omezené délce by měla být v provozu dodnes. Ví někdo jak je to aktuálně? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 385 Registrován: 8-2007 |
Ano je to film z lomu v Liticích nad Orlicí. Na záběrech je vidět i zajímavá lokomotiva "Praga". Jako první byl snesen mostek přes silnici, hned za bránou panelárky. Důvodem byla jeho výška, která omezovala velké náklaďáky v průjezdu do lomu. To, společně s faktem, že se po kolejích vozilo minimálně vedlo ke snesení mostku a následné likvidaci celé části dráhy vedoucí na nádraží, včetně navijáku pro posun s normálněrozchodnými vozy a jeřábů pro překládání prefabrikátů. Likvidace se odehrála v roce 2014 jak můžete vidět na těchto fotografiích https://uzkorozchodky.cz/liticka_panelarna/2014/2014.php Přesto, že úzkokolejka se rapidně zkrátila, je stále v provozu prakticky denně a pro fungování panelárny je zatím nenahraditelná. Fotografie z Července 2023 Na nádraží zůstaly stát násypka na štěrk, kde se sypalo naposledy v roce 2004 a zdálo se, že půjdou k zemi taky. Nicméně se stal malý zázrak, násypky byly opraveny a teď probíhají nakládky štěrku poměrně často. Fotografie z Prosince 2023 Je škoda, že se podobný zázrak neodehrál v přepravě betonových prefabrikátů... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1376 Registrován: 9-2005 |
Tedy dřina to musela být velká. Těch lidí na "logistiku" s vozíky o docela malém objemu, navíc docela primitivní vykládka, v té době bych čekal nějaké výklopné "kiplory". A to štípání dlažebních kostek, to musela být směna... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3485 Registrován: 12-2020 |
Ano dřina to byla obrovská, proto taky v 50-60 letech došlo k likvidaci podobných provozů a jejich modernizaci. A kostky byly nahrazeny asfaltem. Zůstává otázka kde a kdy skončila poslední kolejová svážnice? To už asi nikdo nikdy nezjistí. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5096 Registrován: 7-2017 |
J.M.: "Zůstává otázka kde a kdy skončila poslední kolejová svážnice? To už asi nikdo nikdy nezjistí." Ta v Solvayových lomech není funkční? Před nějakými 10 lety se na ní dost pracovalo... Svážnice byly taky součástí některých objektů pohraničního opevnění. U tvrzí Bouda a Hůrka se přinejmenším jejich části taky dochovaly. Zase - nevím, do jaké míry funkční. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3772 Registrován: 7-2005 |
ad d_h - svážná ve skanzenu Solvayovy lomy je "funkční imitace" k prezentaci podobných technologií. V provozu na daném místě nikdy nebyla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 4-2019 |
J.M. - poslední mi známá funkční kolejová svážnice byla v cihelně obci Žopy, a je to ta, která je nyní v Solvayích. Odstavena byla cca rok před předáním do skanzenu. Odsud by se dala dovodit doba. (Teď to bude nějak cca 15 let) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3498 Registrován: 12-2020 |
Možné by to bylo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3777 Registrován: 7-2005 |
ad Anatol_J. - ve sbírkách skanzenu Solvayovy lomy je jen pohon z cihelny Žopy a snad i řetěz s jednou kiplorou, která má originální "vidličku" na zachycení řetězu. Nejsem si jistý, zda tento typ, právě kvůli tažení vozíků pomocí řetězu, neměl označení "řetězová dráha". Asi budu muset oprášit staré katalogy a znovu si osvěžit terminologii ohledně této "šikmé" dopravy. Pokud to vůbec půjde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4914 Registrován: 6-2019 |
Především definice. Jestli se bere např. Podhradí na Moravici za svážnici nebo lanovku a je v provozu dodnes, pak takových může být více.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5102 Registrován: 7-2017 |
Ahmad_Šáh_Masúd: "Především definice. Jestli se bere např. Podhradí na Moravici za svážnici nebo lanovku a je v provozu dodnes, pak takových může být více." Bingo. Co byla původní lanovka na Petřín z let 1891 - 1921? Svážnice nebo lanovka? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3505 Registrován: 12-2020 |
V podstatě svážnice, protože pracovala na principu vodní převahy. Nákladní pozemní lanovka a kolejová svážnice (svážná) bych řekl je v podstatě totéž. Rozhodovat může pohon. Buď gravitační nebo jiný. Ale u osobních lanovek se prostě používá tento název bez ohledu na typ pohonu. Ale je fakt, že ta terminologie je dost náročná Vyjasnění by nebylo od věci. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5103 Registrován: 7-2017 |
J.M. 3505: Logické by bylo, kdyby se pojem svážná/svážnice používal pro zařízení s pohonem na základě gravitačního principu, zatímco lanovka pro pohon motorem na jakémkoli principu - samozřejmě skoro vždy elektrický, ale umím si představit i pohon spalovacím motorem jako mají třeba lanovky používané při těžbě dřeva. Nicméně lanovky nejsou moje parketa, tak to třeba někdo uvede na pravou míru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3508 Registrován: 12-2020 |
S tímto dělením bych osobně souhlasil. Já taky nejsem nějaký odborník na lanovky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 477 Registrován: 2-2009 |
Funkční svážnice, i když ne v lomu, je na přehradě Les Království. Zdepa: těch kyplor s vidlicí z Žopů máme více. Myslím že čtyři.
www.solvayovylomy.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7845 Registrován: 9-2003 |
Ad.Litice nad Orlicí. Jak bylo psáno,nakládka štěrku byla kompletně opravena a znovu zprovozněna.Zatím proběhly pouze zkušební přepravy,ale plánuje se pravidelný provoz.ještě probíhají úpravy technologie.Stanice Litice je po modernizaci a v brzké době zde má skončit výpravčí a stanice bude řízena dálkově.Na konci filmu s vozy štěrku posunuje a odjíždí lokomotiva 524.125 coby dlouholetý domácí stroj výtopny Kyšperk ,dnes Letohrad.Zajímavostí je též předvěst odjezdového návěstidla umístěná díky rozhledovým poměrům už v obvodu stanice.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3779 Registrován: 7-2005 |
ty katalogy moc nepomáhají |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3780 Registrován: 7-2005 |
Litice jsou zajímavé místo... 1892 když to asi pořádně začalo a mluví se zde o rozchodu 700 mm (a to už tu stavěli dráhu s horním řetězem) 1926 a někdy asi ve 30.letech |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7849 Registrován: 9-2003 |
Litice cca 1910, ještě vedle budovy stál původní strážní domek č.51,obložený dřevěným šindelem.Vzadu patrná svážnice ,kolorováno,hezké.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3783 Registrován: 7-2005 |
i toto šlo vyfotit na pardubickém okrese v první půlce 70.let |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5116 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: "i toto šlo vyfotit na pardubickém okrese v první půlce 70.let" MKZ Chvaletice - ještě před zahájením výstavby elektrárny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 500 Registrován: 3-2016 |
Jestli se nepletu, v okolí Chvaletic se těžil pyrit, že? Byl o tom jednou kdysi článek v Železničáři... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3785 Registrován: 7-2005 |
Ano, Chvaletice. Články, či spíš "črty" o Chvaletické železnici, vycházely v Železničáři ročník 1983 v rámci Modelové železnice, protože autor Vlasta Novotný tam uveřejňoval svá schémata vozidel. Mělo to čtyři díly a rozsahem to nebylo moc velké. Když si uvědomím, že na rozchodu 750 (760) mm je v dané chvíli podchyceno 15 parních a 3 motorové lokomotivy. Na rozchodu 900 mm vím o 25 parních, 8 trolejových a několika motorových lokomotivách. A to tu byl i rozchod 600 mm do muničního skladu s akumulátorovými lokomotivami. Takže rozsáhlý provoz, ale díky stejným problémům s posunem těžby, jako na jakékoliv jiné těžní dráze (mostecko-sokolovsko), špatně zpracovatelné. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5117 Registrován: 7-2017 |
kyklop499: "Jestli se nepletu, v okolí Chvaletic se těžil pyrit, že?" A ještě předtím do r. 1949 manganová a železná ruda. Název bývalého podniku MKZ = Manganorudné a kyzové závody, kyz = pyrit. V odkališti a na haldách je asi 8% = cca milión tun manganu, který by se dnes vyplatilo vytěžit. Geologický průzkum pokračuje, těžba se odhaduje na 25 - 30 let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3786 Registrován: 7-2005 |
ad d_h podle kroniky Václava Hájka z Libočan těžba železné rudy probíhala u Chvaletic již v 8.století ; v II. polovině 19.století zapůjčeny dolové míry hraběti Kinskému ; v r.1912 získalo důlní pole PŽS, to 30.9.1915 ohlásilo na RBÚ Kutná Hora, že od října 1915 zahájí těžbu evidence důlních vozíků na závodech PŽS z druhé poloviny 30.let zde uvádí vozíky o rozchodu 450 a 500 mm a pak novější historie viz |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5118 Registrován: 7-2017 |
Dost podrobná historie chvaletických vleček je tady: https://spz.logout.cz/trate/chvaletice.html Článek byl publikován v r. 2000. Popis normálně rozchodné vlečky a provozu na ní podle stavu z let 1999-2000 je zde: https://spz.logout.cz/infrastruktura/echva_zz.html (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3791 Registrován: 7-2005 |
Tam kde v Břasích dnes stojí benzínka, byla původně zajímavá křižovatka místní elektrické úzké dráhy škoda, že zrovna k ní, je tak málo podkladů a o to míň fotografií |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5572 Registrován: 11-2006 |
Já poznám vlastně jen jednu fotografii, tuším s BN30. Dnes už je tam terén natolik překopaný, že se v tomto místě nedá dohledat skoro nic. Snad jediný zachovalý pevný orientační bod je bývalý koloniál na křižovatce u silnice do Radnic.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3792 Registrován: 7-2005 |
ad E499001 - ano, příroda a lidská činnost danou oblast hodně změnila. Fotka s motorovou lokomotivou? To je zajímavé. Na webu obce je kolem dráhy pár fotek s el.loko, lanovkami a tak. Loni na podzim vyšla kniha s historickými snímky Břas a okolních obcí - ještě jsem jí neviděl, jen jako odkaz na internetu. Jinak kromě 4 elektrických lokomotiv AEG (3x z r.1908, 1x z r.1914), se na dráze používaly 3 motorové drezíny (motorové vozy? / vozíky) od firmy Ferrovia s motory Walter 6 HP (ty byly dodány v roce 1924 nebo 1926). V důsledku se mi nepodařilo potvrdit, to co napsal p.Hoffmann v brožurce z roku 1993, o ukončení elektrické trakce. Ale naopak pasport z roku 1955 podniku Chemická keramika n.p. v Břasích uvádí motorovou lokomotivu MD2Š o rozchodu 700 mm s motorem Škoda a rokem výroby 1949. Takže loko MD 2 Š. Délka úzkých kolejí je uváděna 2 km, což může být zbytek dráhy jen v areálu podniku. Ale to jsou vše jen drobné střípky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5573 Registrován: 11-2006 |
Když jsem se loni vracel domů z chalupy ve Vejvanově, vzal jsem to "zkratkou" přes Kamenec, Svaťák, Vranov, Břasy a Stupno. Byl jsem docela zklamán, že už stihli zavézt hlušinou celou jámu po dolech Klement a Matylda IV. Bašta tak trochu pustne, na Hliňáku to zatím ještě stále vypadá jako v kaolínovém lomu a na Ovčíně u Přívětic se ještě stále dají nalézt zkameněliny. Tady všude jsou pozůstatky hornické a hutnické činnosti viditelné, ale valem jich ubývá. No a na úzkokolejku místní pamatovali alespoň vzpomínkou na zdi u bývalé Ultramarinky. Přece jen k místní historii neoddělitelně patří. Tu BN30 jsem si zřejmě zmýlil s MD2Š.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3793 Registrován: 7-2005 |
ad E499001 - označení MD2Š se po roce 1950 změnilo, díky převzetí nových lokomotivních norem i pro úzké lokomotivy, jako BN 30 mašinky pro Břasy z katalogu AEG Union a stožár z výkresu, co se mi nevešel do skeneru |