Diskuse » Železnice » Slovensko » Archiv diskuse Slovensko do 24. 3. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Slovensko do 24. 3. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4925 Registrován: 6-2019 |
Hlavní trať pokračuje stoupáním do další strže, kde býval asi "největší" mostek přes boční údolí, kříží cyklotrasu 2201 ze Smolenic na hřeben - a na delší čas zmizí, zničena novou lesní cestou. Hezké a poslední partie jsou od rozcestí nad Vlčiarnou pod Klauzu, poslední dva kilometry dráhy. Konečné nákladiště je nejasné, nejspíš mělo jen dvě koleje a plochu zničila eroze. Jeden nezvratný důkaz tu přece jen leží. Pár stovek metrů před koncem se trať odděluje od nové lesní cesty větším poloměrem a zářezem. Konečná, vystupovat. Nebo spíše sestupovat, rovnou dolů po spádnici a za pár desítek minut jste u hradu, nad obcí a u záchranného bodu v podobě restaurací a hospod.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4926 Registrován: 6-2019 |
Sestup vede i po trase dočasné přípojné manipulační dráhy pro dovoz šutrů z kamenolomu na Dobré Vodě k hradu Smolenice, její podobu si můžeme jen tipovat. Po hodinové resuscitaci a ohřívání u krbu v Pizzerii Halenár jsem nabral sil, sešel pod obec na plochu nákladiště Durchplaz a skrze pole prošel po trase dráhy až k chemičce a na nádraží. Soumrak nad hradem byl magický a pěkný. Nejvyšší čas se tam zase vrátit, ještě pár odboček ke štěstí chybí. Literatura uvádí dva zachované mostky v polích, já našel jen jeden. Pokud někdo ví o tom druhém, uvítám info.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5930 Registrován: 5-2002 |
Zajímavé putování . Předpokládám, že bez podrobné mapy nelze v terénu nic poznat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4927 Registrován: 6-2019 |
Jak kde. Třeba "hlavní magistrála" mezi Dobrou Vodou a Smolenicemi je vyznačená i na mapách.cz a v pohodě sjízdná na kole. Viz např. celkem fajn videa: odkaz kde ukazuje tuto hlavní trasu a na dalších i pokračování nahoru za dobrovodským hradem. Hodně tratí i odboček kolem Dobré vody jde bez problém projet na kole a je to fakt fajn zážitek (zvlášť, když ČD chtějí za kolo na Slovensko celkem symbolické částky).
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3514 Registrován: 12-2020 |
Ahmad: Pan J. M. by to jistě šel v sandálích, Tak, tak. Jenže to bylo v suchém září. V zimě a za mokra si podobné túry většinou odpouštím Ta koňská odbočka kolem Dlhého vrchu mi stejně stále není úplně jasná. Nepsal kdysi Vagonet něco ve smyslu, že tam byla stará a nová trasa? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4928 Registrován: 6-2019 |
Psal. Ale ani já jsem nepochopil co tím přesně myslel a potíže jsou i s mapami - ty zákresy jsou moc málo podrobné. Chystám se tam v půlce března vrátit, ale nesmí pršet.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3515 Registrován: 12-2020 |
Tak tak, teď je nechutně nalito. To vypadá spíše až na duben, nebude-li ovšem v dubnu sníh, který nebyl v zimě |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4930 Registrován: 6-2019 |
Náhodou, tohle počasí je úplně v pohodě. Sem tam sprchne, žádná vedra, ideální pro výletování a nejen zde:
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 12-2022 |
Východní Slovensko, čmelák v Košicích? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9092 Registrován: 9-2011 |
Ani východ, ani Slovensko, ani Košice a ani čmelák (pokud teda hádáte předchozí obrázek)
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 12-2022 |
Někde na Slovensku to být musí, ne? Diskuse » Železnice » Slovensko |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21873 Registrován: 3-2007 |
Narážka na téma vlákna. EDIT: Pozdě (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1009 Registrován: 7-2017 |
AŠM, JM: Starou trasou je myšleno těleso pod kopcom, na severní straně masívu Dlhého vrchu, které je v kolizi s trasou kolem Dlhého vrchu. Ale další návaznost asi nemělo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4934 Registrován: 6-2019 |
Teď se ztrácím - mám za to, že se jednotlivé tratě celé sítě v animální trakci (ale i parní) se nikde nekřížily, ani nebyly přeložené tak, aby někde kolidovaly? Nemám u sebe zrovna podklady, ale nenapadá mě případ, kde by tomu tak bylo. Nemáš nějaký jednoduchý zákres či schema?
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3519 Registrován: 12-2020 |
Ano, chtělo by to archeologický průzkum s výsledným zákresem tras |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4935 Registrován: 6-2019 |
Ten právě moc nepomůže - vždyť se tam každá druhá lesní pěšina tváří jako bývalá dráha.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3521 Registrován: 12-2020 |
No jenže mapy taky moc nepomůžou. Pokud jde o parní dráhu, tam je to celkem jasné. Velmi dobře zpracováno v knize M. Englera. Hlavní trasy koňky z Majdanu pod Klokoč a nad Smolenice jsou taky jasné, ale právě ta odbočka kolem Dlouhého vrchu je tajemná. Co ta úvrať na konci? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4938 Registrován: 6-2019 |
Já četl zatím jen Haviara (brožovaná, asi centimetr tlustá) a to jsem musel přečíst asi třikrát, protože obsah byl v kapitolách nějak zvláštně pomíchaný, nakonec jsem si z toho udělal výpisky. Pak brožuru snad ze začátku devadesátých let. Ta je sice tenká, ale drážně možná více vypovídající. Dost z ní je nejspíš v prvně zmíněné knize. Ten Engler je ta nejnovější? Ohledně úvrati nad vyvěračkou - tam úplně chybí prostor pro kolejiště, svah jde za potokem hned do protisvahu. Může to být taky zasypané, ale nezdá se mi to. Budu tam za pár týdnů, tak to ještě jednou prohlídnu.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1274 Registrován: 6-2005 |
Snad někoho potěší nějaké provozní snímky z loňského srpna. Popisky přímo u obrázků: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3528 Registrován: 12-2020 |
Ten Engler je ta nejnovější? Ano a výrazně obsáhlejší. Ale koňky jsou tam jen orientačně. A doklady o stavbě moc nejsou. Je to hodně podle vzpomínek pamětníků, což byl v tomto případě asi nejlepší nápad, bo dokumentace není. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14195 Registrován: 6-2004 |
Trenčín-Chynorany, trať má stále veksle na ruční obsluhu ? |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1011 Registrován: 7-2017 |
AŠM: žádný zákres Však něco vyzkoumáš. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 719 Registrován: 3-2013 |
ad mouka: "310097: Kdy byla trať zrušena? Já tam jel zvláštním vlakem někdy během VŠ (2010-2015)." Trať oficiálne nie je zrušená - je iba nahradená cyklotrasou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 720 Registrován: 3-2013 |
Koniec železničnej trate Piešťany – Vrbové, do roka ju nahradí cyklotrasa. Nevyužívanú železničnú trať medzi Piešťanmi a Vrbovým nahradí do roka cyklotrasa. Takmer 120-ročnú trať, ktorá sa zmenila na stavenisko, v utorok 20. februára predstavitelia samospráv odovzdali stavebnej firme. Primátori miest Piešťany a Vrbové i starostovia obcí Trebatice a Krakovany zo združenia Zelená cesta pripravovali túto cyklotrasu približne 15 rokov. Najväčší problém, ktorým bolo financovanie, pomohli vyriešiť milióny eur z plánu obnovy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9684 Registrován: 1-2007 |
Trať oficiálne nie je zrušená - je iba nahradená cyklotrasou. Zajímavé, že to na Slovensku jde. Pokud vím, tak v ČR tohle Zákon o dráhách neumožňuje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3545 Registrován: 12-2020 |
To je jako by vám někdo zboural dům a pak řekl, že vlastně není zrušený, když pozemek stále stojí Jo u zákonodárců je i nemožné možné... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5553 Registrován: 11-2006 |
Dovolím si citovat z článku části vět, které mi v kontextu připadají úplně postavené na hlavu. Po odstránení koľajníc, podvalov a časti štrkového lôžka bude na nej vybudovaná 7,3-kilometrová cyklotrasa s asfaltovým povrchom a šírkou tri metre. ... ako postaviť cyklistickú cestu tak, aby ju ľudia mohli využívať a zachovať pritom železnicu Asik tomu úplně nerozumím, ale zkuste mi někdo vysvětlit, jak se dá zachovat železnice, když vyškubnu kolejnice a vybagruji spodek a položím tam asfaltový koberec. Kromě jiného, původní ekonomické odhady hovořily o 665 tis. € na výstavbu cyklotrasy a najednou tu lítají ve vzduchu milióny. Jsem také zvědav, jak chtějí zabezpečit "kocurické priecestie" před agresivními řidiči, kteří ani při jízdě vlaků nerespektovali přednost jízdy kolejových vozidel a přejížděli s bohorovným klidem přes přejezd i pár metrů před jedoucím vlakem. Dtto v Krakovanech. Tam bude za pár let křížků...
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3576 Registrován: 12-2007 |
Keď budete asfalt na cykliceste chápať ako konštrukčnú vrstvu železničného spodku… 🤪 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4941 Registrován: 6-2019 |
Tam bude za pár let křížků... To jsou nejpíš právě ty miliony navíc. Bez ohledu na železnici (sám bych tam raději viděl nějaký autonomní light tram provoz, ale to je z kategorie snů) si myslím, že tam cyklostezka má větší šanci na úspěch než třeba ta z Ružomberka do Korytnice.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5554 Registrován: 11-2006 |
Cyklostezka má v této oblasti zcela jistě význam. Kdo byl někdy v Piešťanoch, tak jistě zaregistroval velký pohyb cyklistů všeho druhu a věku. Jenže to vůbec nemuselo dopadnout takto. Ze strany tehdejšího OZ Čango byla navrhována varianta, která akceptovala symbiózu obou druhů dopravy. Cyklotrasu bylo možné vést po obou krajích železničního tělesa bez rušení koleje. Pozemek železnice je dostatečně široký, aby to umožnil. Překonání dálnice D1 by bylo možné využitím tunelu, který tam zůstal po zrušení parovodu z kocurické teplárny směrem k sídlišti u Tesca. Takto opět vyletí spousta peněz z okna, aniž by byly smysluplně využity. Ad Tratovak: Za istých podmienok by som si vedel predstaviť na tom asfalte napr. BKV panely a električkovú trať. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1371 Registrován: 7-2017 |
Jo, osobní vlaky na tratích Piešťany-Vrbové a Ružomberok-Korytnica nahrazovaly autobusy částečně už před válkou - mám JŘ ČSD 1937/8 a v obou těchto relacích jezdily i autobusy ČSD. Takže není divu že ty trati postupně zanikly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3550 Registrován: 12-2020 |
Nicméně na trati Piešťany - Vrbové v poválečné době jezdilo 6-8 párů vlaků, dokonce počátkem 60 let v klasické soupravě (co tam asi jezdilo?). Na Korytničce se taky zvýšila frekvence až na 8 párů spojů. Na Korytnické bylo asi rozhodující zrušení nákladní dopravy, rekonstrukce hlavní silnice a zavedení busů až do Vyšných Revúc a L. Lúžné. Vrbové má zase nádraží na kraji města a busy prostě mohli jezdit i dále a obsloužit více obcí. Můžete sem ty JŘ zkopírovat? Díky předem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1372 Registrován: 7-2017 |
J.M.: ten JŘ ČSD 1937/8 mám na chalupě, až tam pojedu tak ho přivezu a nascanuji příslušné trasy. Kolik toho jezdilo do Vrbového zpaměti nevím, z Ružomberku do Korytnice jezdily tuším celoročně dva páry zrychlených busů Ružomberok-Banská Bystrica a dva páry zastávkových busů Ružomberok-Vyšná Revúca. A v letní sezóně ještě další posilové busy z Ružomberka do Korytnice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3577 Registrován: 12-2007 |
Niektoré staté CP sú tu (aj pre iné už zrušené trate): https://www.vlaky.net/trate/98/zsr-803-piestany-vrbove/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3575 Registrován: 12-2020 |
Jo díky. Ale tam v roce 1938 žádné busy uvedené nejsou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1373 Registrován: 7-2017 |
J.M. Jak píšu, pokusím se to nascanovat. Jo a jestli mi slouží paměť, tak na tu busovou linku Vrbové-Piešťany navazovala další busová linka ČSD Piešťany-Radošiná-Topoĺčany (tuším 3 páry busů, ale to nevím jistě). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 736 Registrován: 9-2008 |
pred par rokmi kedy sa vsemozne rozmyslalo ako ponechat trat - zeleznicny zvrsok (kedze sa tam este sem tam nieco malo vozit na deponiu v pripade potreby ako kolajove polia atd) aj vyhoviest cykloceste bolo v plane pouzit nejake specialne panely (material panelov uz nepoznam), ktory by sa len polozil medzi kolaje a na kolaje a bola by to taka cesta so zabudovanymi kolajnicami. Co sa dialo dalej uz netusim, ale asi nic kedze sa zvrsok nakoniec trha. Mozno by som dakde nasiel este nakres v reze zelaznicneho zvrsku aj s panelom. Ale trat po tych 10 rokoch od takej uvahy uz je asi v takom zlom stave, ze nikto by tam aj tak nepustil ziadne velke kolajove vozidlo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4959 Registrován: 6-2019 |
Ano a výrazně obsáhlejší. Ale koňky jsou tam jen orientačně. A doklady o stavbě moc nejsou. Je to hodně podle vzpomínek pamětníků, což byl v tomto případě asi nejlepší nápad, bo dokumentace není. Nejnovější je druhý Haviar, ne Engler. Včera se konečně dostala ke mě a přes noc jsem jí přelouskal. Za mě tedy spíše trochu zklamání: Už jen vložené schéma drah by mohlo být více propracované. Ze dvou předchozích publikací jsou přejaté některé místopisné pojmy a názvy "dopravních bodů", sjednocené to však není, každá z publikací obsahuje jen něco a ta nejnovější zase ne vše úplně. A bez nich se musí náhodný čtenář v textu úplně ztrácet. Katarínka je označená jako "obnova", reálně jde o novostavbu (možná to mají ve slovenském jazyce jinak?). Zkreslit systém dvou rozchodů čtyřmi barvami je matoucí, ač chápu, že byla snaha o rozdělení podle "provozních celků" a zároveň rozchodu. Vůbec mi z knihy a schematu není jasné, jak je doložená existence nově zakreslených tratí - odboček. K nim chybí jak nové podklady z historie ať výkresy nebo cokoliv jiného. Nepředpokládám, že si to autor vymyslel, pak by to bylo ale vhodné akcentovat a doložit, jinak je to v rozporu s předchozími publikacemi. Dost pasáží i celých pojednání se mi zdá (neporovnával jsem slovo od slova) jen převzatých z předchozí knihy a brožury metodou CTRL C + V. Za pozitivní a nové beru např. kapitolu o stavební železnici pod hradem a některé nové fotografie a výkresy (jiné se ovšem opakují na úkor chybějícího místa pro dosud nepublikované). Za největší nedostatek pak málo reprodukcí schemat, výkresů či map - a že musí existovat vyplývá z toho, že zejména dráhy na 760 mm jsou kreslené jinak a ve větším rozsahu, než dříve. Tož - za pětikilo dobrá kniha do sbírky, holt teď budu při přípravách výletů pročítat hned tři, abych zjistil, že se do značné míry obsahově překrývají...
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3610 Registrován: 12-2020 |
A bez nich se musí náhodný čtenář v textu úplně ztrácet. To souhlasí A někdy se v tom lehce ztrácí i dráhař s podrobnými mapami. abych zjistil, že se do značné míry obsahově překrývají.. No bohužel se asi autoři nedohodli na společném díle, což je škoda. Já tu třetí tedy nemám, místo v knihovnách holt není nekonečné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4960 Registrován: 6-2019 |
A někdy se v tom lehce ztrácí i dráhař s podrobnými mapami. Podrobné jsem ani nikde nenašel, jen klasika - 1:75 000 z různých období a pak padesátý a šedesátý léta. A ztrácím se v tom furt, i když jsem si vyjasnil záměny zeměpisných názvů z komunistické éry. místo v knihovnách holt není nekonečné. Ale je, stačí jednu místnost adaptovat na labyrint, tvořený zdmi z vrstvených knih. A pak pod postelema, ke sklepě, na půdě, na chatě...
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 3-2020 |
Ďakujem za názor. Kniha nevznikla pretože bol pretlak nových informácií, ale len preto, že partia z Katarínky nemala čo ponúkať. Predošlé knihy sa minuli. Starší text bol doplnený a opravený. Špecifikom železnice je, že okrem koncových úsekov 600 mm trate a torza plánu z roku 1901 nie je doposiaľ známy žiadny projekt! Všetky schémy a mapy sú len predpoklady a odhady zostavené na základe spomienok, máp a obchôdzky v teréne. Preto tie zmeny. Cielom knihy nebolo vytvoriť topografický atlas. Tomu sa môže povenovať niekto iný. Pri dočasných odbočkách to bude takmer nemožné. Z mojej strany už k Smoleniciam nič nebude. Svoje zdroje som vyčerpal. To neznamená, že niekto iný tému neobohatí. Obnova je myslená skôr ideovo ako návrat vlaku do Malých Karpát... technicky v stavebnej terminológii ide o novostavbu. A ešte poznámka. Spoločné dielo s Englerom pre názorové rozdiely nie je možné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4961 Registrován: 6-2019 |
Dobré ráno. Děkuji za vyjasnění, předpokládal jsem, že to tak nějak bude. Je dobré vědět, že jste to nekreslil jen tak bez podkladů, ale zřejmě i v těch nově zakreslených odbočkách a dolinách něco bylo, časem si to zkompletuji a projdu vše, co bylo někde popsané. Knihu každopádně mohu novým čtenářům doporučit, za těch zhruba 20 euro určitě stojí, když už nic jiného, tak může do této části Malých Karpat přitáhnout nové turisty (podle mě jde o dost opomíjený kraj), už jen z hlediska cykloturisty je to ráj. A když se to spojí s poznáváním průmyslové historie a třeba vína pod horami, tak to nemá chybu.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3615 Registrován: 12-2020 |
Tak jistě. Ten nedostatek archivních materiálů je jasný, přesto oběma autorům Muselo to dát velkou práci a naše obzory byly velmi rozšířeny. O to větší je škoda té nedohody autorů. tak může do této části Malých Karpat přitáhnout nové turisty (podle mě jde o dost opomíjený kraj), už jen z hlediska cykloturisty je to ráj. Naprostá pravda. Jen aby tam přitáhla ty co budou chodit pěšky a na kole a ne ty co budou lesní asfaltky projíždět gumokoly a v terénu honit čtyřkolky Když počasí a čas dá, tak se na 5 dní chystám letos na jaře. V okolí Dobré vody jsem sice už byl před 25 lety, ale fotolab tehdy zklamal a fotky zkazil, tak letos to snad vyjde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4962 Registrován: 6-2019 |
Auta na drtivou většinu lesních cest i silnic nesmí už dnes, podobně jako v jiných CHKO. Na čtyřkolky, se zdá, zatím není účinný lék - ti cvoci si dělají co chtějí a podle toho to občas vypadá. Já vyjíždím hned ve středu večer a 4 dny určitě prochodím, jen zatím nevím zda na Spiši nebo jinde. Malý Karpaty to nebudou, protože na kolo, se mi zdá, bude ještě zima a jinak se do odlehlejších dolin slušně nedostanu, respektive by to zabralo moc času. Kolem Dobré vody zkuste prolézt více okolí výhybny Lesy na odbočce. Mně už tam honil čas, ale po těžbě písků tam zbyly pěkný lomy a nejméně jedna svážná by se našla - je to tam tak divoké a odlehlé, že to asi nebylo moc poničené, jako u dočasných odboček do údolí, kde vedou nové, široké lesní cesty. A taky to prodloužení za Širokou, tam jsem se nedostal, otočil jsem to po přibližně staničení 10 km (a tam je asfaltka).
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3616 Registrován: 12-2020 |
Uvidíme, rozhodující bude počasí a volný čas. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3617 Registrován: 12-2020 |
https://www.zilinak.sk/clanky/27738/foto-zeleznicnu-zastavku-na-l iptove-museli-zburat-narusena-statika-po-poziari-ohrozovala-ludi Okoličné zastávka: opuštěno, vybydleno, zbouráno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15037 Registrován: 12-2009 |
https://www.zilinak.sk/clanky/27796/foto-v-ziline-protestuju-zele zniciari-zamestnanci-zeleznic-chcu-dostojne-zit-stoji-na-transpar ente https://www.zilinak.sk/clanky/27794/skupina-tinedzerov-prepadava- ludi-v-zilinskom-zeleznicnom-podchode-zranili-starsieho-muza-aj-m lade-dievca |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4974 Registrován: 6-2019 |
Uvidíme, rozhodující bude počasí a volný čas. Čas byl, pět dní uteklo jak voda. Počasí tak půl na půl, předpovědi nejasné a radši jsem zvolil Rudohoří než Malokarpatsko a to jeho spišskou část. Spíše by se hodilo psát romskou, Romové se pomalu na Spiši etablují. Základnu jsem měl ve Spišské Nové vsi, což je ospalé hnízdo pod horami, ale s výhodnou polohou - ze Štefánikova náměstí jezdí autobusy na všechny směry a netřeba se vracet na nádraží a popojíždět vlakem. Slovinky a jejich elektrické dráhy Štola Dorothea - úpravna rud. Rozchod 600 mm, trakce elektrická, délka 4,2 km, 1908 - ? Jednoznačně nejzajímavější dráha, co se pozůstatků týká. Důl Dorothea je nepřístupný (soukromý majetek) a skoro celý zbouraný. Hned pod silniční smyčkou před dolem, kde končí i autobusová linka z Krompach, však ve svazích nad silničkou spatříme první pozůstatky dráhy. Obejdeme pár domů a chytíte se trati a dál už je to snadné. Pořád po náspech, zářezech, důlcích po pražcích. V údolích nechybí parádní opěry mostů, přičemž nejvtipnější je poslední údolí nad kostelem, kde se k opěrám nedostanete jinak než - korytem potoka. Sice tam byl i přístupový mostek k jedné z chalup, ale už není - probořil se pode mnou do jarních vod. V celé trati jsou nádherné výhledy a scenerie Slovenského Rudohoří - jak to asi vypadalo před sto lety, když byly Slovinky vytuněné dalšími čtyřmi nákladními lanovkami, dvěmi svážnicemi a dalšími dvěmi elektrickými úzkými... Fotky řazené ve směru pochodu od Dorothey dolů do vsi.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4975 Registrován: 6-2019 |
Poslední údolí nad kostelem až úpravna rud: Areál úpravny je opět samozřejmě nepřístupný, z vrchu však můžeme shlédnout celou svážnici - dneska celou zarostou. A boční cestou sestoupit k ústí štoly Slovinky, kde dodnes čekají na svůj poslední soud elektrické lokomotivy. Také dvoukolejka na odval a most přes silnici dosud existuje, tady se prostě zastavil čas!
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17384 Registrován: 11-2002 |
Ahmad_Šáh_Masúd: byl i přístupový mostek k jedné z chalup, ale už není - probořil se pode mnou do jarních vod - byl tak shnilý nebo jsi tak těžký? Jinak kloubok dolů, jak někdo dokáže najít pozůstatky a stopy i tam, kde i řada "dráhařů" už vlastně nic nevidí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4976 Registrován: 6-2019 |
Tato je částečně zakreslená i na ORM (ale už ne navazující systém svážnic a další električky pod Klippbergem, Krompašskou horou). Bylo tak hezky, až jsem si vyčítal, že nefotím na Trati Družby (180), nicméně jsem si to vynahradil poslední cen výletu, kdy jsem šel původní trasu KBD v Krompachách (Krompaších?) a vracel se po nové dvoukolejce. Vlak za vlakem pomalu co čtvrt hodinu, to už tady na západě nezažijeme... A tak divoké Romáky tady taky nemáme, Pané, nechce holku? Za dvacet korun udělám vše...)
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1012 Registrován: 1-2004 |
To bylo myšleno asi 20 Éček, ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4977 Registrován: 6-2019 |
Jo, ale oni si to asi do slovenskoromštiny překládají jako koruny. Krompachy jsou jich plné, ale i Markušovce a okolí mnoha menších obcí. Jinak ovšem byli úplně v pohodě. Během čekání na autobus chtěli nejdříve cigarety, eura, chlast. Když zjistili, že nejsem Ukrajinec, tak se zaangažovala asi 13 - 17 letá cikánka a že prej jestli nechci holku. Za dvacet korun pane. Říkám - 20 euro? Nee, korun... A to jako tady? Mám byt pane, za dvacku všechno komplet. Říkám, hele, jsi hubená, nefetuješ? Neee, no trochu někdy... Říkám, vždyť bych tě propíchl až by ti vylezl z prdele ven... Pane, anál je za třicet korun! Neuměli moc slovensky a já romsky, autobus nejel, tak jsem šel na vlak, poněvadž se vypařil i jediný další bílý potenciální zákazník, zato menšina mě obklopila hezky do půlkruhu, ze kterého nebylo moc cest ven. Jiný den jiní takový náhodní kamarádi v Markušovcích na nádraží mi vysvětlili, že největší jejich nepřítel je Ukrajinec. Bere dávky, podporu a maká! Zjistili to tak, že se s jedním dorostencem zkamarádili a posléze mu dali pořádně přes držku, aby věděl, že na Slovensku nemá co pohledávat. A další zajímavé historky. Všechny pak končily stejně - žádostí o cigáro, eura apod. Přes den byli celkem neškodní a zalezlí v osadách, ale jak se setmělo, tak votravovali jako o závod. I ty osady vypadají různě. LŽ Spišská Nová Ves prochází (-zela) hned dvěma. První, kousek od Hornádu, je taková lepší v pohodě. Druhá - Hájik - je uzavřená do údolíčka a osobně jsem ji neprošel, neměl jsem zájem o konflikty. Přesto na mě koukali jako na exota. V Markušovcích je jich asi víc, jedna přímo u trasy první slovenské elektrické (ne-pouliční) dráhy a asi leckde kolem další. Samostatný rajón představují Rudňany. Tam bych sám nešel, možná jedině v neděli brzy ráno za úsvitu.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14251 Registrován: 6-2004 |
https://www.vlaky.net/trate/48/zsr-171-zvolen-diviaky/#tratTab2 kto by mal dajaké fotá tých hradiel... HR DUBINA bylo situováno prý uprostřed lesů, téměř nedostupné, nebylo o strach tam sloužit ? Rovněž zde: https://www.youtube.com/watch?v=i10gppYognw ex HR PIESOK čas 32:02, a který čas je ex HR DUBINA ? (Příspěvek byl editován uživatelem Fany.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16683 Registrován: 5-2004 |
ve stary lubovni to lepsi nebylo a dole u vypalenyho krasnohorskyho hradu taky. Treba ale Borka je snad jen cikanska, pritom ale vypada civilizovane a problemy jsem s nima nikde nemel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3641 Registrován: 12-2020 |
Ahmad: Ty dvě el. loko ve Slovinkách jsou nově natřené, že by příprava na pomník nebo skanzen? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4979 Registrován: 6-2019 |
Slovinky a jejich elektrické dráhy, 2. část Zatímco pochod po výše popsané úzké zvládne skoro každý, další dráhy jsou podstatně hůře dostupné. Před výstupem doporučuji doplnit zásoby ve značně ošumtělé samoobsluze vedle závodu. Něco takového jsem viděl naposledy snad někde na Urale nebo v těch nejzapadlejších končinách Balkánu (sortiment, "rychlost" obsluhy, zákazníci...). Dráha na Klippbergu byla dopravně napojená dvěma svážnicemi a jednou elektrickou úzkokolejkou (opět asi 600 mm), všechno posazené hezky ve strmých svazích hory. O drahách visutých až na závěr. Od fabriky začneme stoupat po červené na "rošty", tedy k pražírnám rud. Ty neležely dole v údolí, ale o 150 metrů výše. Končila u nich visutá lanovka z Krompach, začínaly další dolů k úpravně rud a nejdelší, 4 km, přes hlavní hřeben hor, ke štole a další úzké, na Matiašku. A především na Erzrozstofen najdeme rozvaliny po dolní stanici svážné dráhy z Klippbergu. Výstup po lesní cestě jde snadno, zákazu vjezdu jsem si nevšiml, takže teoreticky jde až sem dojet autem. Cestou mineme jeden z betonových základů mohutných sloupů krompašské lanovky: z "Roštů" toho moc nezbylo:
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4981 Registrován: 6-2019 |
To nejhorší teprve začíná. Dolní svážnice má délku 750 m a vystoupá ze 575 na 737 m. n. m. Dolní třetina je ještě jakž takž přístupná, využívají ji myslivci, výše však už je zanesená popadanými stromy, zarostlá, balvany, no prostě úžasný výstup.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4982 Registrován: 6-2019 |
Od horní stanice navazuje úzkokolejka o délce 0,8 km, dnes ve formě lesní nepoužívané cesty. Poslední stovky metrů jsou už po širší cestě a dráha končila na ploše u dnešního přístřešku za potokem Zábal.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4983 Registrován: 6-2019 |
U přístřešku je dobré nabrat síly a vypít další piva, protože druhá svážnice je ještě mnohem horší, i když kratší. Délka 400 m, převýšení ze 725 na 877 m. n. m. Je však zajímavější - po 150 metrech následuje první odbočka ke štolám, o dalších zhruba sto metrů další etáž. Přitom u první odbočky to vypadá, že nešlo jen o přenosné horizontální koleje ke štole (štolám), ale i o napojení úklonnou drahou přímo na svážnici - je tam prokop právě na dvě koleje a i úhel odbočení odpovídá. Z horní stanice zbyly rozvaliny, které pohřbily asi i ústí nejvýše položené štoly (náhodou slovenská analogie k českému webu důlních map a podddolování by nebyla?). Kdo vyleze až tam, může si gratulovat. Má vyhráno. (vyčerpán limit, dokončení příště)
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|