Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 03. 5. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 03. 5. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 875 Registrován: 7-2017 |
Vagonet: Tak to každý vidíme pod pojemem zakopaný pes něco jiného To je naprosto normální, a i ve fondu MŽ by se toho našlo více. Jak ve státní správě, tak v korporacích, se s tím dodneška setkávám. Znám firmy, které utratily velké peníze zato, že šetřily na překladu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 7-2017 |
Filmový týdeník z roku 1973 věnovaný přestavbě železničního uzlu Praha - jsou tam např. Vysočany ještě s mechanikami a bez TV, rozestavěné ONJ a další: https://www.youtube.com/watch?v=G8cj52JgPbA |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 5-2012 |
Dotaz - byla někde popsána historie vleček Manina, tedy těch, co vycházely z Těšnova a šly až za Libeňský most? nějaké zachované fotky? Viz mapka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9172 Registrován: 3-2006 |
Ad Mastodont" Vím o téhle fotce
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 5-2012 |
Mořepetr: Díky, ale podle popisu to je opačný břeh Vltavy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 627 Registrován: 2-2018 |
Jenže Maniny jsou na levém břehu Vltavy.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 5-2012 |
pilot.pirx: I na pravém, viz mapa: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_ 2__M-33-65-D-b-4 A chystaný park Maniny je taky na Rohanském ostrově: https://praha8.pirati.cz/aktuality/jak-bude-vypadat-park-na-rohan skem-ostrove-podivejte-se.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9173 Registrován: 3-2006 |
Ad Mastodont: Máte pravdu, píšete o Těšnovu. Omlouvím se. Tohle asi bude na levém břehu také. https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4264431
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27355 Registrován: 5-2002 |
Maniny bývaly na obou březích Vltavy a název je odvozen od slova "maně", neboli že tam Vltava tekla "maně" ("zbytečně") v různých meandrech a slepých ramenech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3766 Registrován: 7-2005 |
ad Mastodont - musím konstatovat, že Váš (tvůj) dotaz mne zaujal a podíval jsem se na letecké mapy (1938, 1953,...). A je to zajímavý pohled, kolik těch kolejí tam tehdy bylo. Tak jsem vytáhnul kopii předpisu D 157 - Přehled o vlečkách....v obvodu Ústecká dráhy (poznámka - pod tu v roce 1957 patřila trať na Těšnov). Zde se uvádí - majitel - Odbor pro výstavbu, rady ÚNV hl.m.Prahy, Praha I., Řásnovka č.770; odbočuje v km 33,464, výhybkou č.25 z koleje č.20, celková délka kolejí 10263 m. V poznámce se konstatuje - "vlečkař vlečku nepoužívá. Na vlečce je 58 spoluuživatelů." Jako speciální zařízení se konstatuje - ČKD Dukla parní jeřáb, Středočeské pily elektrický jeřáb na vykládání dříví, Severočeské pískovny i nájezdovou rampu. A já furt přemýšlel, kde Vlasta Novotný v roce 1971 v oblasti Těšnova oměřoval ten odstavený parní jeřáb u kterého má poznámku ČKD Dukla. V důsledku děkuji za pošťouchnutí !! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3477 Registrován: 12-2020 |
Mám někde obraty vozů na jednotlivých vlečkách za roky 1946 a 1950 a právě na Těšnově a Maninách byla taková kadence vlečkařů, že jsem se ani nesnažil do toho proniknout, protože to je neskutečný nářez... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3389 Registrován: 1-2006 |
Však společně se Žižkovem, Bubny, Smíchovem a Vršovicemi to bylo zásobování celé Prahy.
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3478 Registrován: 12-2020 |
Přesně tak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3770 Registrován: 7-2005 |
v dubnu 1947 uvádí předpis D102/3 toto Předpokládám, že daný prostor je to, co vzniklo po zregulování řeky Vltavy v dané lokalitě během 20.let Jinak Vltavou se zabýval v roce 2010 věstník Klubu za starou Prahu viz https://www.zastarouprahu.cz/webdata/B2F80B51-D163-4BEB-8D44-FDA0 292F0939_02.pdf |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 75 Registrován: 5-2012 |
Zdepa: V tom věstníku není o téhle oblasti po přeložení Vltavy prakticky nic, ten už jsem viděl. Dokonce tam píšou "kdo si nechtěl zahrát na honěnou či schovávanou s nočními i denními hlídači skladových a dalších areálů, sem neměl důvod chodit." Ale bylo tam kromě skladišť i několik hřišť, jsou na mapě i snímcích ... Těch 58 spoluuživatelů vlečky by se dalo někde dohledat? (Příspěvek byl editován uživatelem Mastodont.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3487 Registrován: 12-2020 |
No v těch výkazech o počtu vozů za roky 1946 a 1950 asi ano, ale s konkrétnějšími znalostmi o lokalitě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3776 Registrován: 7-2005 |
ad Mastodont - viděl jsem tzv. regulační plán pro oblast Holešovice-Bubny z roku 1935 a v dané oblasti žádné koleje nejsou kresleny, ale je ohraničena s určením pro budování skladů |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 5-2012 |
Zdepa: Ani na leteckých snímcích 1938 žádné koleje ještě nejsou, však to bylo pár let po dokončení regulace Vltavy. Ptal jsem se v Muzeu Prahy, jestli něco nemají ve fotografické sbírce, jen dva snímky z roku 1986. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 3-2013 |
Vítkovická nemocnice: Pojízdná gynekologie ve vagónu, železárny zhoršovaly prostředí na Ostravsku Mluvíme-li o gynekologii, je nutné uvést, že v letech 1958 až 1964 vítkovická nemocnice provozovala železniční vagón, který sloužil jako pojízdná gynekologická ambulance. Nebyl to jediný vagon, který soužil jako nemocniční ambulance. Jiný železniční vagón, zapůjčený státními drahami, sloužil v padesátých letech jako pojízdná rentgenologická vyšetřovna v rámci prevence plicních onemocnění. Stát přitom k těmto zdravotním účelům půjčil vůbec první pojízdný vůz Vítkovicím už v letech 1946 až 1947. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3778 Registrován: 7-2005 |
ad 310097 - vzpomínky bývalého šéfa VZD mluví o třech vozech upravených pro zdravotnické zařízení. Evidence vozidel VZD z roku 1987 uvádí 1x Ce jako rentgenový vůz a 1x Ce jako čekárna k rentgenovému vozu. A pro osobní dopravu 4x Bi |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1250 Registrován: 5-2012 |
Který z nich mohl být VZD č.7? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 7-2017 |
jagg: To byl ten gynekologický. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3555 Registrován: 12-2020 |
Mohl by mi někdo vysvětlit co bylo toto? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5122 Registrován: 7-2017 |
J.M. 3555: Traťovými vozy se rozvážel do jednotlivých žst na té které trati materiál objednávaný stanicemi v zásobovacích závodech Hospodářské ústředny železnic. Šlo převážně o režijní materiál, od nábytku přes uniformy a pracovní oděvy až po úklidové prostředky nebo tiskopisy a kancelářské potřeby - expedovalo se tak vlastně všechno, co se v ZZ HÚŽ skladovalo, takže třeba i hutní materiál, nářadí apod. V hantýrce drážních zásobovačů se každému takovému plnění objednávek žst říkalo dotace. Většinou se traťové vozy vypravovaly nikoli podle naléhavosti požadavků žst, ale až se nahromadilo množství objednávek dostatečné pro jejich vytížení. Traťové vozy byly obvykle označené jako SV, jen výjimečně se pro dotace ve skladech ZZ používalo vozů z volného oběhu. Řadily se do pravidelných Mn vlaků. Hromadné materiály, jako třeba palivo (trakční i režijní), materiál pro železniční svršek apod. se na místo spotřeby expedovaly přímo od dodavatelů a přes HÚŽ šla jenom jejich fakturace. Takovým dodávkám se říkalo traťové dodávky. Ty byly často centralizované do jednotlivých ZZ, které se na určité druhy traťových dodávek specializovaly, takže např. ZZ Brno měl v referátě veškerý svrškový materiál pro celou síť ČSD, ZZ Louny - sklad Lenešice řezivo apod. Není snad nutno dodávat, že až na předem projednané výjimky byly žst povinny všechny své potřeby nakupovat přes HÚŽ. Tento stav platil až do zániku ČSD. Samostatnou kapitolou drážního zásobování pak byly ND a veškeré další součástky nutné pro opravy železničních vozidel. Část ZZ byla v sídlech bývalých ŽOS - často sídlily přímo v jejich areálech nebo sousedily přes plot - a podle převažujícího výrobního programu jednotlivých ŽOS se specializovaly i příslušné ZZ, takže např. Vrútky na stejnosměrnou el. trakci, Plzeň na osobní vozy, Nymburk a Zvolen na motorové lokomotivy, Ostrava a Trnava na nákladní vozy apod. Některé složky drážního zásobování se nicméně nacházely i mimo strukturu HÚŽ - např. AŽD odjakživa měla (a má dodnes) svůj vlastní zásobovací závod v Olomouci. Mohu se samozřejmě mýlit, paměť je zrádná mrcha a budu vděčný každému, kdo mě doplní a/nebo opraví. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4590 Registrován: 4-2009 |
dědek_hank: Když Vás tu vidím "úřadovat" Na modelech.biz jsem zahlédl Vaši vzpomínku na web Kubická parabola. Pokud Vám to pomůže, já občas zabrousím do jeho archivované podoby přes tento odkaz.
Mufloni nepatří na koleje
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5123 Registrován: 7-2017 |
Němec_z_ova: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3560 Registrován: 12-2020 |
Dědek Hank: Měl jsem takové tušení, tak děkuji za podrobné vysvětlení |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 101 Registrován: 1-2020 |
Dědek Hank:Tímto způsobem zásobování se rozváželo i palivo,uhlí,po jedn.trať.stanovištích(Hr,Hl)?Nebo jak toto fungovalo...nevím jestli jen k hůře dostupným(k lépe přístupným jestli se to zaváželo automobilem)nebo jestli to bylo,,vymyšleno",já nevím,že šel na šoupáku k tomu určený vůz s uhlím a všude se,,trochu"usypalo?Asi blbej dotaz,ale děkuji za objasnění |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5125 Registrován: 7-2017 |
721.111 101: No, já zase až tak starej nejsem , takže rozvážení uhlí traťovými vozy a odsypávání u strážních domků a stanovišť znám už jenom z vyprávění pamětníků. Fungovalo to snad až do poválečného období. Údajně se to dělalo tak, že uhlák byl přehrazený prkny do "chlívečků" odpovídajících stanovenému množství a z nich se to vysypávalo přímo na pešunk. V době, kterou pamatuju, už zásobárny disponovaly silničními vozidly. Podobným způsobem se btw rozvážela i voda na místa, kde jiný zdroj nebyl - například na některá stanoviště mezi Českou Třebovou a Svitavami. V GVD bývala pro tento účel zapracována trasa Lv vlaku se zátěží (v SJŘ u ní byla poznámka "rozvážení vody") a vozila to jedna z českotřebovských záloh. Ještě další věcí bylo deputátní uhlí do domácností železničářů. To se nejpozději od 70. let realizovalo přes Uhelné sklady. Ale jak si to US a ČSD vzájemně účtovaly, to fakt nevím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3571 Registrován: 12-2020 |
Voda a třeba i nábytek se vozil ještě někdy kolem r. 1990 třeba na odbočku Skály Mn vlakem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1307 Registrován: 10-2007 |
dědek_hank: "Podobným způsobem se btw rozvážela i voda na místa, kde jiný zdroj nebyl - například na některá stanoviště mezi Českou Třebovou a Svitavami" ano, "vodové vlaky", viz příklad ze SJŘ 1919 (ze sbírky PaSt )
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 7-2017 |
Zrušené hradlo Tužimka u Benešova bylo zásobováno čímkoliv projíždějícími Lv motoráky z Benešova či Olbramovic do depa v Čerčanech |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3589 Registrován: 12-2020 |
Ještě k vodě. Včera jsem shlédl zajímavý dokument Nejnebezpečnější vlaky světa díl Bernina expres. Poměrně pěkná reportáž mimochodem ukazuje pravidelné zásobování hotelu na stanici Alp Grüm vodou. Cisterna se připojí na konec osobního vlaku, na postrku další el. lok. Po odpojení cisterny a postrkové loko se voda přečerpá a loko s prázdnou cisternou odjede dolů do Poschiava. Krom toho tam jezdí 2x týdně kontejnerový vagón na odpadky. Vše na smíšených vlacích, občas tam uvidíte i vůz s loženou kulatinou. Prostě Švýcaři jsou mimo všechny kategorie. To co v EU nelze, tam lze úplně v pohodě |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30441 Registrován: 5-2002 |
JM: Prostě Švýcaři jsou mimo všechny kategorie. To je mezi modeláři stará vesta: pokud se někomu zdá něco na kolejišti příliš nereálné, znamená to, že ještě nebyl ve Švýcarsku.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21906 Registrován: 3-2007 |
Tužinka prosím pěkně. Jinak k HÚŽ - jo, to bylo dílo. Taky věci dražší oproti běžné obchodní síti i o stovky procent |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3593 Registrován: 12-2020 |
Hajnej: pokud se někomu zdá něco na kolejišti příliš nereálné, znamená to, že ještě nebyl ve Švýcarsku. No mě hlavně fascinuje, že vozí smíšené vlaky na sklonech 70 promile a v prudkých obloucích. Vsadím se, že u nás by to předpisáři vyřešili ihned stanoviskem: nelze, nebezpečné. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5137 Registrován: 7-2017 |
Mladějov: "Jinak k HÚŽ - jo, to bylo dílo. Taky věci dražší oproti běžné obchodní síti i o stovky procent " Copak o to, ale mnohem větší průser byl, že zásoby ve skladech HÚŽ trvale rostly a přitom zároveň rostly i počty nesehnatelných položek. Asi nejhorší byla situace ve vztahu k potřebám ŽOSek, lokomotivních a vozových dep. Tehdejší metoda plánování na základě materiálových bilancí, předkládání a (ne)potvrzování ročních požadavků permanentně selhávala; rok od roku přibývalo položek, které při projednávání ročních plánů výrobci potvrzovali jenom zčásti nebo nepotvrzovali vůbec, a jejich následného (většinou bezvýsledného) projednávání v orgánech KSČ různých úrovní. Provoz tak čím dál častěji řešil otázku, zda kanibalizovat vykucháním použitelných dílů vozidla odstavená z jiných důvodů nebo zda nejezdit vůbec. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 637 Registrován: 2-2018 |
Mladějov: "Tužinka prosím pěkně. Jinak k HÚŽ - jo, to bylo dílo. Taky věci dražší oproti běžné obchodní síti i o stovky procent " No a o pár let už to nebylo "dílo", ale podnikatelské a obchodní dovednosti . Zpravidla v tom jeli ti samí lidé, jen už přímo do vlastní kapsy . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 8-2008 |
Je mi líto to spálit. proto od koruny na Aukru více foto na aukru https://aukro.cz/desky-o-zkouskach-na-zeleznici-7058626513 |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1028 Registrován: 7-2017 |
Nic se tu neděje, tak aspoň střípek: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3730 Registrován: 12-2020 |
To je dobré. To jako že SSSR chtěl od nás převzít systém zjednodušené dopravy D 9 (dnes D 3)? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5208 Registrován: 7-2017 |
J.M.: "To je dobré. To jako že SSSR chtěl od nás převzít systém zjednodušené dopravy D 9 (dnes D 3)?" Zřejmě ano. V SSSR nic takového jako naše dirigované lokálky neexistovalo. Když se pak v r. 1952 přešlo na organizaci a řízení dopravy podle sovětských vzorů, byla naopak snaha všechny do té doby dirigované stanice ČSD obsadit výpravčími. (Dnes už lze těžko rozlišit, nakolik to byl důsledek přebírání ideologie a do jaké míry v tom hrálo roli skutečné nebo předpokládané nebezpečí vypuknutí očekávané vá8lky; fakt je, že v 50. a ještě i začátkem 60. let se na obou stranách železné opony dnes a denně čekalo, kdy nám to začne padat na hlavy.) Naštěstí ta snaha moc dlouho nevydržela, ale možnost mít výpravčí ve stanicích bez návěstidel se v předpisech udržela až do r. 1963 a přinejmenším někde ta kombinace výpravčí (nebo dokonce dirigující dispečer)/lichoběžníková tabulka zůstala i v reálu - konkrétně vím o žst Vyšší Brod klášter na lipenské lokálce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 7-2017 |
dědek hank: Až do roku 1954 byla trať Olbramovice Sedlčany v systému dirigované trati s dirigujícím v Olbramovicích, ale od tohoto roku byl v Sedlčanech náčelník a dva výpravčí, a dva výpravčí ještě ve Štětkovicích. V roce 1956 byl post výpravčího ve Štětkovicích zrušen a v Sedlčanech byl pouze dirigující dispečer, ale po osmi letech se dirigujícím opět stal výpravčí v Olbramovicích. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9364 Registrován: 1-2007 |
Ve starých plánech jsou u zařízení a objektů použity různé zkratky, jako třeba WH, H, M, Bm, SH a další. Věděl by prosím někdo, jaká budova se skrývá pod písmeny Wg na plánu z roku 1890? Díky.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1316 Registrován: 10-2007 |
WH bývá Wächterhaus (strážní domek) a SH Signalhütte (návěstní domek) K dalším uvedeným mě nic nenapadá, chtělo by to vidět v kontextu. Wg by mohla být Waage (váha). Pokud je to v plánku stanice, tak tam bývala legenda, viz příklad:
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9365 Registrován: 1-2007 |
Joe: Mockrát díky. Teď je to jasný jak facka. Podle tabulky je to zkraka pro Wohngebäude.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3811 Registrován: 7-2005 |
další zkratky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1317 Registrován: 10-2007 |
BmbČ: "Podle tabulky je to zkraka pro Wohngebäude." jednou Wg, podruhé WG
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3812 Registrován: 7-2005 |
Tady jsou v kolejišti stanice Radotín dvě mostové (kolejové) váhy a každá má jinou zkratku....jestli to souviselo s tím, že jedna byla v kolejišti stanice a druhá na začátku vlečky tamního cukrovaru? A jsou i stanice, kde byly vozové váhy, jako soukromé stavby na pozemku dráhy, když se třeba svážela řepa či rozváželo uhlí. A díky nutnosti smluvního vztahu mezi "dráhou" a uživatelem váhy, jsou tyto také často v kolejových plánech nakresleny |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9368 Registrován: 1-2007 |
Zdepa: Též díky za doplnění zkratek.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 8-2017 |
V knize Zmizelé koleje, zmizelá nádraží, je pasáž o Choceňském oblouku. Je to tam napsané jen stručně, takže o čem to bylo? To se v rámci zvýšení výkonnosti dělala pár let po elektrizaci (údajně 1959) nějaká přeložka? Nebo se to udělalo ještě před elektrizací? A v původní podobě ústily do Chocně jen dvě koleje? Díky za odpověď.
Rusko + Ukrajina + Bělorusko = bratrské země. Západe, dej od nich ruce pryč a přestaň je poštvávat proti sobě!
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let. |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6241 Registrován: 6-2002 |
Co je míněno tím "Choceňským obloukem"? Ten od Prahy? Tam skutečně trať na Vysoké Mýto odbočovala z trati a do stanice ústily 2 koleje. To se asi upravilo v rámci elektrizace. Stav 1954 a 1957. Z toho ale vyplývá, že to bylo do roku 1957. (Příspěvek byl editován uživatelem Vámos.)
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2173 Registrován: 7-2009 |
Vámos Přesně tak, zprvu jsem rovněž nepochopil strohý pojem "choceňský oblouk", spíše byl to dle slova oblouk tipoval na "klikatinu" směr Brandýs přes tunel sebevražedného ing. Pernera Trať směr Vysoké Mýto / Zámrsk byla skutečně dvoukolejná, samostatná traťová kolej směr Litomyšl odbočovala z 1.traťové koleje ze stanoviště Hradlo - odbočka Dvořisko ještě v 50.letech. Chátrající budovu odbočky si pamatuji ještě coby student, než se do ní zakousl bagr. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 8-2017 |
Vámos: Používám ty stejné pojmy, co autoři knihy. A už jsem si taky našel ty letecké snímky, takže to vypadá, že ta samostatná kolej na Vysoké Mýto a možná i nějaká menší přeložka oblouku se udělaly už v rámci předelektrizačních úprav, a autoři tam mají chybu.
Rusko + Ukrajina + Bělorusko = bratrské země. Západe, dej od nich ruce pryč a přestaň je poštvávat proti sobě!
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3823 Registrován: 7-2005 |
jen drobná vložka - odbočka do Vysokého Mýta z "dodatku" k 1.7.1944 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2176 Registrován: 7-2009 |
Zdepa Výborně, děkuji za doplnění. Jako vždy paráda |
Iiii
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3384 Registrován: 5-2002 |
Když je tu řeč o Chocni, kdy vzniklo to vyosení traťových kolejí, které ve stanici šly o jednu kolej dál od budovy (což trvalo až do koridorizace)? Také v 50. letech? |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1030 Registrován: 7-2017 |
Hlavní koleje šly ve stanici o jednu kolej blíž k budově, ale např. kolem roku 1918 šly o dvě koleje blíž k budově, čili kolej č. 1 byla hned u budovy. Mohlo to být třeba při zdvoukolejnění? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1322 Registrován: 10-2007 |
Mohla by napovědět staniční kronika.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1677 Registrován: 5-2002 |
dědek_hank: Nemýlíte a popisujete to hezky, ovšem váš popis sedí až na stav po roce 1948, kdy ČSD přestaly vozit kusové zásilky. Do té doby provozovaly ČSD systém přepravy kusových zásilek, který byl postaven právě na traťových vozech, které se pohybovaly podle jízdního řádu po určené trati a ve stanicích a zastávkách s výpravním oprávněním pro kusové zásilky z nich manipulanti vykládali zboží pro tyhle stanice a naopak nakládali zboží, které mělo pokračovat ve směru jízdy vozu. V uzlových stanicích pak tranzitní zboží "přestupovalo" mezi traťovými vozy (zboží nemá nožičky, takže k přestupu potřebovalo svaly a rudlíky manipulačních dělníků, kterým velel skladník). Pokud se nashromáždilo tolik zboží pro jednu stanici, že vydalo na celý vůz, byl operativně vytvořen "místní vůz", naložen zbožím pro jednu stanici a odeslán běžnou vlakotvorbou, jako by to byla vozová zásilka; tím se dosáhlo toho, že tohle zboží nezatěžovalo traťové vozy a zároveň asi došlo do cíle dřív. "Mohu se samozřejmě mýlit, paměť je zrádná mrcha a budu vděčný každému, kdo mě doplní a/nebo opraví." V roce 1948 byla přeprava kusovek u ČSD zrušena a centrálně delimitována na ČSAD: ovšem zaúčinkoval princip "mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky". ČSD totiž měly na systému kusových zásilek pověšené své služební zásilky, takže systém traťových vozů nezlikvidovaly, ale proháněly ho po kolejích dál, nově ovšem bez komerčních zásilek, čili jeho ekonomika, která už předtím byla dost špatná, se přes noc stala naprosto katastrofální. Ale zjevně to nikoho moc netrápilo. To, co vidíme na obrázku, je plechové označení traťového vozu, který pendloval mezi Nymburkem a Libicí. Do rámečku patří číslo kursu. Poznámka "též RZ" zjevně znamená, že do tohoto vozu se mělo nakládat též rychlozboží - ostatně rychlozboží je taky pozoruhodná kapitola železničních dějin: zachovalo se nám spousta artefaktů z minulosti, máme železniční vozy, máme lokomotivy, máme i staré předpisy - ale zapomínáme, jak se to vlastně všechno používalo... |