Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 16. 5. 2024

Archiv diskuse Parní lokomotivy do 16. 5. 2024

autor	příspěvek
Janek_lemoch	Středa, 01. května 2024 - 10:21:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4526 Registrován: 11-2007	Takže 404.003 měla do roku 1905 označení 6952 Polaun, potom 169.52 bez jména a nakonec 404.003 🤔
Kuřil_p	Středa, 01. května 2024 - 10:21:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3083 Registrován: 9-2009	Ano. I vozidla KBD nebyla v té době majetkem ČSD. Byla tedy vykazována pouze jako provozovaná na účet vlastníka, kterým byla KBD. Proto také tato vozidla zůstávala v provozu stálé na tratích KBD.
Kuřil_p	Středa, 01. května 2024 - 10:29:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3084 Registrován: 9-2009	Janek_lemoch: Proč by po roce 1905 nemohla ta lokomotiva mít to jméno? Dráha si tam ta jména přála, tak tam byla. Co má rok 1905 společného se jménem lokomotivy? (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Kuřil_p	Středa, 01. května 2024 - 10:55:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3085 Registrován: 9-2009	Akciová společnost Košicko-Bohumínské dráhy (27. května 1925): Celá tato dráha byla vzata do provozu (nestala se majetkem ČSD) státního teprve od l. ledna 1921 podle zákona z 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n. Protokolární úmluvou z 25. ledna 1921 byly ujednány jednak základy provozní smlouvy, jednak upraveny finanční otázky společnosti, zejména konverse prioritních obligací, znějících na zlaté ve stříbře, na marky a na rakouské koruny, na měnu československou, jakož i otázky týkající se nezaloženého dluhu této dráhy. Tímto převzetím do správy státní přešla na ředitelství státních drah v Košicích a Olomouci veškerá provozní agenda Košicko-Bohumínské dráhy, takže bylo lze zrušiti generální ředitelství v Budapešti. Sídlo společnosti a její společenská správa zůstaly v Budapešti. Společnost podržela si i nadále právo upravovati tarify jak pro dopravu osob, tak pro dopravu zboží. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Janek_lemoch	Středa, 01. května 2024 - 11:00:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4527 Registrován: 11-2007	Ohledně převzetí KkStB, tak se ptám, za provozu ČSD už jména patrně neměli.
Kuřil_p	Středa, 01. května 2024 - 11:16:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3086 Registrován: 9-2009	Janek_lemoch: To nevím. Lze předpokládat, že když si dráha zakoupila v roce 1914 lokomotivy 178.173 a 178.174, které již tabulky se jménem neobdržely, že ty tabulky z ostatních provozem zašpiněných lokomotiv patřící této dráze postupně, např. při opravách, zmizely. Už asi ty tabulky se jménem nebyly tak působivé. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Kuřil_p	Středa, 01. května 2024 - 12:08:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3087 Registrován: 9-2009	Janek_lemoch: Pro provozovatele byla důležitá ta číselná označení dle předpisů. Ta jména už byla asi brána jenom jako "okrasa" na lokomotivě. V provozních statistikách provozovatele se asi nepoužívala. (Mohu se mýlit.)
davidŠ	Středa, 01. května 2024 - 13:26:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 10-2020	Zdravím pánové Rád bych se prosím optal, zda měly lokomotivy ČKD CP-600 osvětlený pojezd či nikoliv. Děkuju za odpovědi
dědek_hank	Středa, 01. května 2024 - 14:06:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5233 Registrován: 7-2017	davidŠ: "Rád bych se prosím optal, zda měly lokomotivy ČKD CP-600 osvětlený pojezd či nikoliv." Schéma elektroinstalace lok. CP 600: (Zdroj: ČKD - Sokolovo, n.p., Praha, Návod k obsluze lokomotivy 1435 CP 600, str. 84)
davidŠ	Středa, 01. května 2024 - 14:55:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 10-2020	dědek_hank: Moc děkuju
McBain	Středa, 01. května 2024 - 22:44:19
Administrátor Číslo příspěvku: 27409 Registrován: 5-2002	Kuřil_p: "Sídlo společnosti a její společenská správa zůstaly v Budapešti. " Sídlo KBD bylo v roce 1927, po ovládnutí jejího majoritního akciového podílu čsl. státem, přeneseno do Českolovenska. Jen nevím, jestli do Košic nebo Prahy. A správní rada sídlila až do té doby ve Vídni, přímo v sídle banky Bodenkreditanstalt, což byl její největší akcionář. Ale to je celkem jedno. Mě by spíš zajímalo, jestli existuje nějaký přesný seznam lokomotiv a vozů KBD, a kdy se tyto staly československým státním majetkem. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
drake	Čtvrtek, 02. května 2024 - 08:21:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 898 Registrován: 7-2017	McBain: ..., a kdy se tyto staly československým státním majetkem "De iure" nebo kdy se k němu stát začal chovat jako k vlastnímu? Od toho se odvíjí odpověď na první otázku.
dědek_hank	Čtvrtek, 02. května 2024 - 08:38:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5234 Registrován: 7-2017	drake: "McBain: ..., a kdy se tyto staly československým státním majetkem "De iure" nebo kdy se k němu stát začal chovat jako k vlastnímu?" De iure snad až po únoru 1948. Jestli "chovat se jako k vlastnímu" znamená provozovat, tak v r. 1921.
drake	Čtvrtek, 02. května 2024 - 08:40:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 899 Registrován: 7-2017	hank: Ano, první nastalo až po válce, druhé ovšem nikoliv roce 1921, ale právě ve zmíněním roce 1927.
McBain	Čtvrtek, 02. května 2024 - 09:10:31
Administrátor Číslo příspěvku: 27410 Registrován: 5-2002	drake: "hank: Ano, první nastalo až po válce, druhé ovšem nikoliv roce 1921, ale právě ve zmíněním roce 1927." To není pravda. Pořád to byla standartní akciová společnost se všemi náležitostmi, pouze majoritně ovládaná státem. Paralela ze současnsti jsou ČD a.s. a Správa železnic s.o. Rozhodně se nejedná o stejné entity. Ale mě by hlavně zajímal ten seznam lokomotiv KBD, pokud možno někdy ze třicátých let. Existuje něco takového? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
drake	Čtvrtek, 02. května 2024 - 09:24:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 900 Registrován: 7-2017	Pořád to byla standartní akciová společnost se všemi náležitostmi, pouze majoritně ovládaná státem. Ano, ale k vozovému parku se od roku 1927 choval stát jako k vlastnímu. Od roku 1925 nejsou vozy KBD nijak zvlášť vykazovány, ve výroční zprávě je najdete na stejné hromádce s ostatními, od roku 1927 se vozový park přeznačil a neodlišitelně splynul s vozy ČSD. Údržba a provoz vozového parku se vedla neodděleně a neodlišitelně od ostaních vozů. Jediné čím se vozy lišily, bylo formální řazení do 145. vozové skupiny. Jen jedinkrát později byl skutečný majetkový vztah vytažen na povrch. Po březnu 1939 se snažili z Prahy prosadit myšlenku, že je to skutečně soukromý majetek a neměl by být součástí dělení DR/SŽ/MÁV. Ale byli posláni k šípku, protože všem bylo jasné jaké je realita a že se to Praze jen hodí.
Kuřil_p	Čtvrtek, 02. května 2024 - 12:42:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3088 Registrován: 9-2009	Lokomotivy jsou až do rozdělení Československa v roce 1939 vedeny jako majetek KBD. V té době se jednalo o 132 lokomotiv.
Kuřil_p	Čtvrtek, 02. května 2024 - 12:59:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3089 Registrován: 9-2009	I předpis V101 z roku 1938 u těchto lokomotiv (132 lokomotiv) uvádí majitele KBD. Tento předpis po válce sloužil pro doložení vlastnictví lokomotiv ve sporu s Rudou armádou, když některé lokomotivy původem od ČSD byly označeny jako ruská trofej.
McBain	Čtvrtek, 02. května 2024 - 15:32:15
Administrátor Číslo příspěvku: 27411 Registrován: 5-2002	drake: "Od roku 1925 nejsou vozy KBD nijak zvlášť vykazovány, ve výroční zprávě je najdete na stejné hromádce s ostatními," Vy máte nějakou VZ KBD z té doby k dispozici? Já mám jen 1927, a tam o vozidlech nic podrobného není (nebo jí možná nemám celou...?) Nebo je tím myšlena VZ ČSD/MŽ? Kuřil_p: "Lokomotivy jsou až do rozdělení Československa v roce 1939 vedeny jako majetek KBD. V té době se jednalo o 132 lokomotiv." Kuřil_p: "I předpis V101 z roku 1938 u těchto lokomotiv (132 lokomotiv) uvádí majitele KBD. Tento předpis po válce sloužil pro doložení vlastnictví lokomotiv ve sporu s Rudou armádou, když některé lokomotivy původem od ČSD byly označeny jako ruská trofej." A mohl bych tento seznam vidět? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Doblo	Čtvrtek, 02. května 2024 - 17:31:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 12-2017	Existuje Atlas lokomotiv od Jindř.Beka z r. 1982. Třetí díl se jmenuje Úzkorozchodné lokomotivy a lokomotivy soukromých drah. Doporučuju!!!!
Kuřil_p	Čtvrtek, 02. května 2024 - 20:09:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3090 Registrován: 9-2009	McBain: Jedná se o tyto lokomotivy v majetku Košicko-bohumínské dráhy (1938): 313.201 až 13, 15 313.302, 05, 19, 22, 24, 27, 34 313.601 až 07, 09 až 13, 16 až 23 320.201 až 09 334.301 až 35 354.913, 16, 17 365.301 až 12, 14, 15, 18 455.001 až 05 622.001 až 24 Ten rok 1938 nemám kompletní (musel jsem paní tehdy šetřit, takže jsem si nechal vždy kopírovat jen ty stránky, které mne zajímaly). Další jsem si jen doplňoval ručně (tehdy digitální fotoaparáty ještě nebyly). Možná ty ostatní stránky někdo doplní. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Kuřil_p	Čtvrtek, 02. května 2024 - 21:01:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3091 Registrován: 9-2009	Od roku 1940 se z podnětu Německa začalo jednat o zestátnění KBD. Situaci komplikovalo to, že většinu akcií vlastnil stát, který už v té době neexistoval. Práva se rozdělila v poměru délek. Slovensku patřilo 69,625 %, Maďarsku 5,375 % a Německu 25 %. Dne 15. 11. 1940 byla v Berlíně podepsaná dohoda o likvidaci společnosti. Německo, Slovensko a Maďarsko převzaly do vlastnictví příslušné územní části KBD (pozemky, zařízení, atd.). Slovensku byla uložena likvidace společnosti. Sídlo společnosti KBD přesídlilo do Bratislavy. Slovenská část byla zestátněna dle zákona č. 52/1943 Sl. z. ze dne 13. 5. 1943. Společnost byla vymazaná z registru dne 12. 7. 1943. Zákon č. 52/1943 Sl. z. Zákon o poštátnení tuzemského úseku Košicko-bohumínskej železnice a o likvidácii účastinnej spoločnosti "Košicko-bohumínska dráha" Přijat: 13. května 1943 Nabývá účinnosti: 21. května 1943 Platnost předpisu: Zrušen předpisem 311/1948 Sb. Pozbývá platnosti: 30. prosince 1948
Kuřil_p	Čtvrtek, 02. května 2024 - 21:27:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3092 Registrován: 9-2009	Z lokomotiv v majetku KBD je nutno v roce 1938 oddělit lokomotivy 334.301 až 06, které se na Slovensko nedostaly. Tyto lokomotivy připadly na tzv. území Olzy Německu. Německo je pronajalo správě BMB-ČMD. V roce 1943 byly odprodány. Pět z těchto lokomotiv bylo i v Praze a Kolíně. V roce 1946 se předaly na Slovensko. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
McBain	Čtvrtek, 02. května 2024 - 21:58:59
Administrátor Číslo příspěvku: 27412 Registrován: 5-2002	Kuřil_p: "Ten rok 1938 nemám kompletní (musel jsem paní tehdy šetřit, takže jsem si nechal vždy kopírovat jen ty stránky, které mne zajímali). Další jsem si jen doplňoval ručně (tehdy digitální fotoaparáty ještě nebyly). Možná ty ostatní stránky někdo doplní." Dík moc. A dokázal byste - jen tak pro zajímavost - rozklíčovat ty další uvedené vlastníky? Doblo: "Existuje Atlas lokomotiv od Jindř.Beka z r. 1982. Třetí díl se jmenuje Úzkorozchodné lokomotivy a lokomotivy soukromých drah. Doporučuju!!!! " Tohle znám, ale při vší úctě k Jindřichu Bekovi nepovažuji jeho díla za úplně spolehlivý historický pramen. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Čtvrtek, 02. května 2024 - 22:10:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5235 Registrován: 7-2017	Kompletní předpis V 101 z r. 1938 visí tady: http://www.stockerclub.cz/Dokumenty.html
drake	Čtvrtek, 02. května 2024 - 22:11:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 901 Registrován: 7-2017	McBain: Ano, myslel jsem tím výroční zprávy ČSD. Ve výročních zprávách KBD je naposledy stav za rok 1917. Ve výročních zprávách ČSD jsou skutečné stavy podle sčítání, nikoli knihovní stavy. Aby se to nepletlo, přečíslován byl v roce 1927 knihovní stav.
Kuřil_p	Čtvrtek, 02. května 2024 - 22:13:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3093 Registrován: 9-2009	McBain: Soukromá vozidla v provozu státních drah (1938) (použité názvy drah jsou dle dobových ročenek) a) v Čechách: Častolovice – Rokytnice n. Kn. – Solnice 313.413 M 120.423 M 120.424 Frýdlantské okresní dráhy 310.801 310.802 311.501 311.502 311.503 311.504 U 37.007 U 37.008 U 37.009 M 120.501 M 120.502 Jilemnice – Rokytnice 313.420 313.421 313.422 Teplice – Poříčí – Trutnov 422.031 422.032 422.033 422.042 Velké Březno – Verneřice – Úštěk 313.401 313.402 313.403 313.404 Vyššíbrodská elektr. místní dráha E 200.001 M 201.001 M 201.002 M 201.003 M 201.004 b) na Moravě a ve Slezsku: Břeclav – Lednice 310.135 310.136 Hanušovice – Staré Město 310.0127 Hustopečská místní dráha 200.002 200.003 Moravská západní dráha 321.004 Opava – Hradec 310.140 Petrovice nad Desnou – Kouty nad Desnou 310.0122 310.0123 Skalice-Boskovice – Velké Opatovice 422.034 Štramberk – Veřovice 313.430 313.431 Nemotice – Koryčany 302.001 Severní dráha Ferdinandova 514.001 514.002 514.003 514.004 514.005 514.006 514.007 514.008 514.009 514.010 514.011 514.012 c) Na Slovensku: Teplá – Trenč. Teplice M 24.001 M 24.002 M 24.003 M 24.004 Čadca – Makov 320.210 320.211 V údolí Oravy 310.507 310.508 310.509 310.701 310.702 V údolí Levoče 310.505 Prešov – Bardiov 310.512 310.513 V údolí Popradu 310.502 310.503 310.504 Ružomberok – Korytnica U 37.006 Štrba – Štrbské Pleso U 29.001 U 29.002 Žilina – Rájec 310.510 63 lokomotiv, 12 motorových vozů a 1 elektrická lokomotiva (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
McBain	Čtvrtek, 02. května 2024 - 22:17:53
Administrátor Číslo příspěvku: 27413 Registrován: 5-2002	Kuřil_p: "Práva se rozdělila v poměru délek. Slovensku patřilo 69,625 %, Maďarsku 5,375 % a Německu 25 %." Na první pohledd je jasné, že tato procenta poměrům délek v jednotlivých tehdejších státech neodpovídají. Ale co přesně tento klíč reprezentuje netuším. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
McBain	Čtvrtek, 02. května 2024 - 22:24:39
Administrátor Číslo příspěvku: 27414 Registrován: 5-2002	drake: "Ve výročních zprávách KBD je naposledy stav za rok 1917." Jak říkám, mám k dispozici VZ KBD za rok 1927, zřejmě jedinou dochovanou meziválečnou. dědek_hank: "Kompletní předpis V 101 z r. 1938 visí tady: http://www.stockerclub.cz/Dokumenty.html" Výborně, díky! Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Kuřil_p	Čtvrtek, 02. května 2024 - 22:42:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3094 Registrován: 9-2009	McBain: Co se týká osobních vozů, tak se v roce 1936 udává, že ČSD provozovaly 263 soukromých osobních vozů. V roce 1935 to bylo 275 vozů. Dokonce se udává i počet míst v soukromých osobních vozech (1935: 11 332, 1936: 11 854), které ČSD provozovaly na účet majitelů těchto vozů. Zda jsou v tom i osobní vozy KBD, to netuším.
drake	Čtvrtek, 02. května 2024 - 23:42:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 902 Registrován: 7-2017	Kuřil_p: Co se týká osobních vozů, tak se v roce 1936 udává, že ČSD provozovaly 263 soukromých osobních vozů. V roce 1935 to bylo 275 vozů. Dokonce se udává i počet míst v soukromých osobních vozech (1935: 11 332, 1936: 11 854), které ČSD provozovaly na účet majitelů těchto vozů. Zda jsou v tom i osobní vozy KBD, to netuším. Asi bez vozů KBD. V roce 1938 se dělilo mezi ČMD a SŽ 244 osobních vozů 145. vozové skupiny. I tak si myslím, že KBD není jediná, která v tom součtu není.
Kuřil_p	Pátek, 03. května 2024 - 19:55:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3095 Registrován: 9-2009	drake: Dík. McBain: Zmínka o vlastnictví lokomotiv KBD padla v roce 1938, kdy se vybíralo, která vozidla se předají Maďarsku. Bylo navrhováno, aby se předala vozidla jen původem z Maďarska. Maďarské typy lokomotiv, např. lokomotivy řad 320.2 nebo 334.3 byly i v majetku akciové společnosti Košicko-bohumínské dráhy. Bylo tedy připomenuto, že se mohou Maďarsku odevzdat pouze lokomotivy v majetku ČSD.
biker77	Sobota, 04. května 2024 - 22:01:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 3-2016	Neví prosím někdo kdy a kudy pojede Papoušek z České Lípy. Časy průjezdů
Cobram	Neděle, 05. května 2024 - 08:10:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1211 Registrován: 10-2019	Měl by jet v pondělí přes Chomutov, ale časy nevím.
Přebor	Pondělí, 06. května 2024 - 08:24:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1182 Registrován: 10-2014	Už vyjeli z České Lípy, Chomutov cca 10:30, Lužná 11:45
Cobram	Úterý, 07. května 2024 - 13:23:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1212 Registrován: 10-2019	Nevěděl by prosím někdo (alespoň přibližně), v kolik hodin má ve čtvrtek dorazit do Lužné Ušatá 464.102 (od Chomutova), a Šlechtična 475.111 (od Plzně) ???
Regpetrs	Středa, 08. května 2024 - 22:38:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1089 Registrován: 2-2007	Z FB: Někdo si v 810 v České Lípě "půjčil" tuto čepici. Kdybyste někdo věděl, tak napište třeba sem, jinak je to ve skupině Parní lokomotivy, 8.5. 20:54
Cobram	Čtvrtek, 09. května 2024 - 10:00:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1218 Registrován: 10-2019	Nevíte prosím někdo (alespoň přibližně) časy dnešního přesunu Ušaté 464.102 z Chomutova do Lužné, a Šlechtičny 475.111 z Plzně do Lužné ??? Dejte prosím vědět. Díky.
6_S_150_PV_2A	Čtvrtek, 09. května 2024 - 13:39:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 11-2017	464.102 měla odjezd z Chomutova v 16:40, nebo tak nějak https://www.flickr.com/photos/159429634@N05/
Cobram	Čtvrtek, 09. května 2024 - 18:17:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1219 Registrován: 10-2019	Tak to mě mrzí. Já se potuloval po okolí Lužné celé odpoledne, a doufal jsem, že to vyjde ...
Petr_barchánek	Čtvrtek, 09. května 2024 - 19:36:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1631 Registrován: 5-2002	Čepice nalezena. Jménem Mojmíra děkuji všem zúčastněným. From station to station, back to Düsseldorf City Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express
McBain	Čtvrtek, 09. května 2024 - 19:36:36
Administrátor Číslo příspěvku: 27418 Registrován: 5-2002	Kuřil_p: "McBain: Zmínka o vlastnictví lokomotiv KBD padla v roce 1938, kdy se vybíralo, která vozidla se předají Maďarsku. Bylo navrhováno, aby se předala vozidla jen původem z Maďarska. Maďarské typy lokomotiv, např. lokomotivy řad 320.2 nebo 334.3 byly i v majetku akciové společnosti Košicko-bohumínské dráhy. Bylo tedy připomenuto, že se mohou Maďarsku odevzdat pouze lokomotivy v majetku ČSD." Ještě k tomuhle mám dotaz - kdy se tedy používal "index"/konstrukčí skupina "9"? Jen tedy u lokomotiv, které nebyly státní a ani nebyly provozovány státními drahami? Nebo...? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Jurek_fm	Čtvrtek, 09. května 2024 - 22:17:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3822 Registrován: 8-2009	Pro odlehčení přihodím pohádkového Tomáše bohužel za typicky anglického počasí. Byl jsem už tam vícekrát ale s počasím jsem se nepotkal nikdy a bohužel jsem nechytil v provozu ani "velké" páry Život je hořký. Bohudík ! Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval
Mph	Pátek, 10. května 2024 - 18:18:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 338 Registrován: 5-2009	Prvomájová jízda na Švestkové dráze se Všudybylkou https://youtu.be/K6-SnO2oNso
Marťa_rak	Pondělí, 13. května 2024 - 09:35:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11544 Registrován: 6-2006	Šlechtična 111 dosud chladne v muzeu.
Cobram	Pondělí, 13. května 2024 - 11:53:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1223 Registrován: 10-2019	Včera jsem se ptal přímo u posádky, a Šlechtična by měla v muzeu zůstat až asi do 31.5., a pak se bude přesouvat do Prahy, na akci 1.6.. Ušatá by měla být v muzeu až do pátku 17.5., a v pátek odpoledne nebo večer by se měla přesouvat do Prahy (má o víkendu jízdy z Prahy). Dneska ráno ale venku nebyla, tak ji možná večer uklidili pod střechu.
Ivosek	Úterý, 14. května 2024 - 08:15:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 392 Registrován: 8-2007	Zdravím Vás, Pokud někdo míříte v sobotu 18.5.2024 do Muzea starých strojů a technologií na den otevřených dveří, můžete k tomu využít stylovou dopravu historickým parním vlakem v čele s lokomotivou 555.0153. Vlak bude vyjíždět ze stanice Hradec Králové - Slezské Předměstí kolem 9. hodiny. Nebude se navíc jednat o klasickou cestu, nýbrž o závod vlaku s posádkami historických veteránů. Jejich trasa je naplánována tak, aby se s vlakem potkávaly a navíc budou na vybraných místech dostávat potvrzení o průjezdu od posádky vlaku. Bude to tedy nevšední podívaná. Příjezd vlaku do Žamberka je naplánován asi na 12. hodinu. Od vlaku do muzea bude fungovat autobusová doprava. Bližší informace o jízdném a celé akci v muzeu naleznete na následujícím odkazu: https://www.starestroje.eu/cti-veteranem-a-vlakem-do-muzea-aneb-h istoricka-rallye-memorial-vaclava-zapadlika?id=3011202314542346 Přesný čas odjezdu parního vlaku bude zveřejněn jakmile bude potvrzen jízdní řád. (Příspěvek byl editován uživatelem Ivosek.) WEB: www.uzkorozchodky.cz FOTO: www.uzkorozchodky.rajce.idnes.cz
Petr165	Úterý, 14. května 2024 - 19:49:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2193 Registrován: 7-2009	Ivosek Akce vskutku zajímavá. Také v sousedních Pardubicích se tuto sobotu koná veteran rallye, start z Pernštýnského náměstí v 11:00. Ale otázkou je, co na to počasí...
22michal	Úterý, 14. května 2024 - 23:00:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 697 Registrován: 7-2017	Na webu denik.cz se objevily fotografie ze Slavonic. První je z nehody vlaku, který byl veden Malým Bejčkem 178.302. Datace je uvedena do 50. let, což je asi úplně vedle, ne? Podle označení lokomotivy druhým číslem 92 2289 se asi jedná o období protektorátu? odkaz
Bw_Ig	Středa, 15. května 2024 - 06:33:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 709 Registrován: 7-2012	Ted se podíváme na tu parní lokomotivu. Jedná se o typický čtyřspřežní stroj rakouské lokomotivní školy ing. Gölsdorf, pro místní dráhy v rámci celé monarchie. Ted uvedenu technické údaje. Měla 4 spřažená dvojkolí parní stroj dvouválcový sdružený s plochým šoupátkem a úhlovým rozvodem Göldorf. Tato lokomotiva byla pod označením 104.03 vyrobena roku 1912 továrnou Krauss Linc pro soukromou místní dráhu NÖLB – Niederösterreichische Landesbahnen. Tato společnost provozovala rozsáhlou sít místních drah v Dolním Rakousku. Tato uvedená lokomotiva byla prvně určena pro lokálku Ernstbrunn – Gaunersdorf, ale během doby se přesouvala i pod jiné lokálky NÖLB. Společnost NÖLB svoje dráhy provozovala nejen jako majitel ale i provozovatel. Teprve 15.7.1922 všechny tratě NÖLB byly na základě smlouvy převedeny pod provoz BBÖ. Tedy ne zestátnění, ale jen smlouva o zajištění provozu. Tím došlo i k tomu, že všechny lokomotivy NÖLB byly přeznačeny na systém označení hnacích vozidel BBÖ. Tím se z lokomotivy 104.03 NÖLB stala 178.302 BBÖ. Nadále však neopustila koleje místních drah NÖLB. Přišel březen 1938 a i NÖLB byla začleněna pod německé říšské dráhy a zahájen proces zestátnění pod německou říši. Již od května 1938 bylo zrušeno vlastnické právo majitelů lokomotiv a vozů soukromých místních drah k nakládání se svým majetkem. Tedy lokomotivy a vozy přešly do užívání příslušných rakouských Strojních úřadů (MA) a jednotlivých lokomotivních dep (BW) původně rakouské správy výtopen (Hz). Tím se i lokomotivy původní NÖLB dostal do jiných služeben. V našem případě se lokomotivy NÖLB dostaly i do pod správu výtopny Schwarzenau, která nově pod správou DRB zajištovala provoz na lokálce od Martinsbergu do Slavonic. To už naše 178.302 BBÖ byla označen německým způsobem 92.2289 DRB, psáno jen bílou barvou, neboť tabulky dle německého vzoru se už nemontovaly. Slitina hliníku (a dalších kovů) na normované německé označovací tabulky DRB, byl důležitým kovem pro válečný průmysl. Ted něco odborného, ale důležitého. Pokud někdo měl možnost stát za „kopytem“ 422.0 tak už bude vědět. Lokomotivy řady 178 byly vynikající lokálkové stroje, zvláště do rychlosti 12-15 km/h měly stejnou zátěžovou normu jako 423.0. To bylo dáno jejich dvouválcovým sdruženým parním strojem, který právě v oblasti nízké rychlosti vykazoval vynikající trakční parametry na mezi adheze. Ale měly i několik nevýhod. Sdružený parní stroj, vykazující rozdílné pístové namáhání (pravá strana – vysokotlaký válec / levá strana nízkotlaký válec) a tudíž určité vrtění předku i zadku lokomotivy. To bylo cítit při rychlosti více jak 40 - 45 km/h, při jízdě s otevřeným regulátorem. Pokud strojvedoucí při této rychlosti regulátor pozvolna zavíral, a otevřel odv.kohouty, tak se nic nestalo. Pokud však strojvedoucí zavřel regulátor rychle – tak to s lokomotivou v přední části pěkně silně „mrdlo“! A proč? Při zavření regulátoru, pára prošla vysokotlakým válcem, už byl bez tlaku, ale v nízkotlakém válci ještě byla expandovaná pára z prvního válce, ta svým tlakem zapůsobila a přední část lokomotivy tlakem páry ve válci příčně vybočila. Čím vyšší rychlost, tím větší vybočení. Toto si dobře pamatujte, pro další pojednání.
Bw_Ig	Středa, 15. května 2024 - 06:36:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 710 Registrován: 7-2012	Vážení čtenáři, tak si tedy povíme něco více, než už tady bylo napsáno. Musím upozornit, že budu psát v odborném železničním slangu, případně „černém řemeslu“. Tedy „civilní osoby“ prominou, a železničářům to bude pochopitelnější. Fotografií této nehody bylo pořízeno několik a pocházejí od rakouského fotografa p. Kollmann. I já je vlastním, ale od sběratele, který mě je zapůjčil jen s výlučným právem nezveřejnění v elektronickém médiu. Ale jak vidím, už byly zveřejněny někým jiným asi z jiné sbírky. Prvně je nutné popsat místo, stav tratě a vozidlo. Tedy se jedná o hraniční úsek místní dráhy Slavonice – Fratres, vedoucí přes státní hranici ČSR – Rakousko (km 35,149), což je též historická zemská hranice mezi Moravou a Dolním Rakouskem. Tento úsek dráhy ale nebyl v majetku ČSD, ani akciové společnosti místní dráhy Kostelec-Slavonice, ale by v majetku Akc.spol. místní dráhy Schwarzenau – Zwettl, která vlastnila celou lokálku od Slavonic až do Martinsbergu. Zde je nutné též něco vysvětlit. Zatímco v ČSR proběhlo roku 1925 zestátnění všech místních drah vlastněných akciovými společnosti a spravované Zemským výborem v Praze, tak v Rakousku to stejné nebylo. Zde nadále existovaly místní dráhy vlastněné akc.společnostmi, nebo jednotlivými spolkovými zeměmi. Tedy v našem případě byla zřízená Správa provozu místních drah ve Zwettlu spravující celou lokálku od Martinsbergu do Slavonic. Provoz zajištovaly na základě smlouvy (na účet vlastníka) spolkové dráhy BBÖ. V tomto stavu byla lokálka v březnu 1938 převzata správou německých říšských drah DRB. Proces „sjednocení“ železniční sítě v Rakousku pokračoval po vzoru německých říšských drah od roku 1939, kdy všechny místní a soukromé dráhy byly 1. 1. 1941 „zestátněny“ pod německou říši, tedy i lokálka Martinsberg-Slavonice akc.spol. Zwettl-Schwarzenau. Likvidace soukromých akciových společností trvala do roku 1942, mnohdy byla písemně dokončována až po roku 1945. Zpátky na lokálku u Slavonic. Tedy místní dráha Slavonice – Waidhofen – Schwarzenau začínala kolejovým stykem za stanicí Slavonice km 36,494. Od tohoto místa to byl „rakouský“ majetek na území ČSR. Tedy stav od 2. 11. 1918. Údržbu tohoto úseku neprováděly ČSD ale rakouské spolkové dráhy BBÖ. Je k tomu dost silný spis v jednom archivu. Vše skončilo 1. 10. 1938 předáním pohraničního „sudetoněmeckého“ území pod německou říši a trať Slavonice – Peč – Urbaneč (sudetská později protektorátní hranice) pod správu říšských drah DRB. Ted svršek. Na celé lokálce od Kostelce po Schwarzenau byl položen jednotný c.k.rakouský železniční svršek typu XXIV pro místní dráhy, zaručující největší nápravový tlak 14,00 tun. Ale tato lokálka měla jednu nenápadnou změnu, na nátlak c.k. ministerstva války již od roku 1896. Totiž musela mít nápravový tlak 14,50 tun, neboť od začátku byla plánována jako odklonová dráha (vedlejší dráha II.stupně) spojujících Schwarzenau s Kostelcem, místo trasy přes Gmünd směr Praha. Tedy byly zde položeny kolejnice tvaru XXIV (nebo XXIVa) na dřevěných pražcích. Uchycení kolejnic bylo hřeby a podkladnicemi. Tyto však nebyly na všech pražcích v přímé trati. Jen na trati v obloucích byly podkladnice na všech pražcích uchycené dvěma nebo třemi hřeby. Jinak kolejnice bez podkladnic uchycené přímo hřebem. Prosím, aby si čtenář zapamatoval tento systém uchycení kolejnic. Důležité vzhledem k uvedené nehodě! Po roku 1919 na rakouské straně lokálky ale pokračovala „modernizace“ kolejového svršku v pokládce nových silnějších kolejnic i ve výměně pražců a jejich uložení s podkladnicemi. Tedy podkladnicemi na všech pražcích a místo hřebů se přecházelo na vrtule. Tímto tento svršek byl nejen únosnější ale i umožňující vyšší rychlost. Tedy nápravový tlak 15,00 tun a rychlost 50 km/h. Zde nutno konstatovat, že tato modernizace nebyla provedena u kolejí nalézajících se na území ČSR, tedy od státní hranice k výhybce č. 1 stanice Slavonice. Zde stále udržován jen svršek soustavy XXIV. Zatímco u české části lokálky Kostelec – Slavonice sice probíhaly výměny kolejnic i pražců, ale únosnost svršku ani rychlost se nezvyšovala. Tedy pro lokomotivy řady 97/310.0 rychlost 40 km/h, pro motorové vozy rychlost 45 až 50 km/h a pro lokomotivy řady 178/422.0 jen 35 km/h. Přes výhybky tvaru XXIV jen rychlost 25 km/h. Prosím čtenáře, aby si zapamatoval uvedené údaje o rychlostech, hlavně u řady 178/422.0. Důležité vzhledem k uvedené nehodě!
Bw_Ig	Středa, 15. května 2024 - 06:42:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 711 Registrován: 7-2012	Tak se podíváme do května 1939. Byl to takový krásný jarní den na nádraží Slavonice. Ovšem už německy pojmenované Zlabings, patřící pod správu německých říšských drah. Tedy i celý personál stanice byly jen „sudetští Němci“, rakouští železničáři přeložení z rakouského vnitrozemí, Čecha už zde nehledejte. Provoz stanice byl řízen podle německých předpisů DRB. Stanice Zlabings byla kategorizována jako hlavní stanice, tedy úplná dopraví a přepravní služba, tedy i výpravčí vlaků a výprava vlaků německou výpravkou. Ve stanici byl na koleji č.1 připraven k odjezdu (odjezd v 14:05 h) pravidelný osobní vlak Pz 11144 Slavonice - Schwarzenau, označen jako „školní“ neboť odvážel děti jezdící do německé školy ve Slavonicích, do dolnorakouských zastávek Fratres a Gilgenberg. Sestava byla lokomotiva 92.2289, pak kombinovaný vůz DF a osobní vůz řady Ci. Vlak jezdil takto ve školní dni, a končil v 14:35 h ve stanici Waidhofen. Tedy jako osobní vlak měl stanovenou rychlost 45 km/h. Ale jen na rakouském území od zastávky Fratres! V úseku Fratres – Slavonice jen rychlost 35 km/h. Lokomotivy řady 178/92.22 však byly na trati Schwarzenau – Slavonice „nové“ protože původní správa provozu místních drah ve Zwettlu je neměla ve stavu. Měla sice nové rakouské 378, ale i ty měly na původním svršku a výhybkách XXIV povolenou jen rychlost 40 km/h. A s lokomotivami řady 178/92.22 se muselo umět jezdit a znát trať, hlavně oblouky a výhybky XXIV. A tak se stalo to, co se stalo. Toho dne se odpoledne v 14:05 hod vydal na jízdu školní vlak Pz 11144 ze Slavonic do Waldkirchenu, jako den předtím. Strojvedoucí 92.2289, z výtopny Schwarzenau, po minutí výhybky č. 1 stanice Zlabings, začal otevírat více regulátor a zvyšovat rychlost až na 45 km/h. To byla první chyba. Prostě zapomenul s čím jede a souprava byla tak lehoučká. A neměl důvod o tom přemýšlet, přece je zde „velkoněmecká říše“, a vše je přesně podle německých předpisů říšských drah! Až na tento úsek na původním území ČSR. A za přejezdem polní cesty (je tam dodnes - sice už s cyklostezkou), když se trať začne svažovat do klesání, regulátor zavřel. A to přesně jak se dělal u jiných lokomotiv. Zavřel silným pohybem. A to byla další chyba. Tak naše sdružená lokomotiva udělala to, co dělala pravidelně. Prostě sebou „mrdla“ vpravo – vlevo. A to rozkývaná hmota lokomotivy, učinila několikráte. Přední dvojkolí udělalo boční tlak na kolejnice XXIV uchycené v přímé trati jen hřeby bez podkladnic. Hřeby tento tlak nevydržely (v měkkých pražcích), neudržely rozchod, došlo k vybočení kolejnice (viz foto) a lokomotiva v rychlosti 45 km/h vyskočila z kolejí (asi km 35,890) a i s celým vlakem sjela z náspu pod stráň. Pohybová energie hmoty vlaku vzala sebou celý vlak mimo koleje. Co se stalo a jak to dopadlo, vidíte na uvedených fotkách. Na fotkách kolejového svršku po nehodě, je krásně vidět co dokážou kola lokomotivy řady 178 s kolejnicemi XXIV. Je tak krásně vidět ten sinusoidní pohyb dvojkolí, jak boural kolejnice vpravo – vlevo, a pak vyskočila mimo kolej. Bourání rozchodu jí šlo hezky, přeci to byly jen kolejnice uchycené dvěma hřeby ve značně opotřebených pražcích, změklých. Ted závěr jedna nesrovnalost. Zde vložený výřez článku z rakouských novin nese datum události 11. 5. 1939. Ale fotografie nehody nesou datum 9. 5. 1939. Toto bude nutné ještě dopátrat, kde se stala chyba v zápisu. Uvedená nehoda, zvláště zranění dětí, byla věnována značná pozornost v dolnorakouském tisku a denních novinách. Článek o této nehodě byl minimálně dohledán u 5 tiskovin, většinou jen v krátkém zpravodajském stylu. Ale o příčinách nehody se nikdo nerozepsal. Tak to zde máte. Rozhodně k této nehodě bude existovat vyšetřovací protokol, uložený ve fondu RBD Wien, rok 1939. Ale k tomu se nikdo z nás dost dlouho nedostane, a možná jej ani nenajde. Ale někde tam ve Vídni, v jejich národním archivu – bude! Doslov. Aby jste si nemysleli, že to byla jediná nehoda rakouské lokomotivy na lehkém svršku v úseku Slavonice – Fratres. Stejná nehoda se stala totiž ještě jednou a to též roku 1939. O pár metrů dále v oblouku před pův.státní hranicí (zemskou). Tentokráte to byla lokomotiva 199.26 BBÖ/98.1357 DRB, též sdružená lokomotiva, ale tříspřežní stroj. I ta následkem vybočení koleje při jízdě výběhem (po zavření regulátoru) „vyskočila“ z koleje a spadla z násypu dolů, ale ne naštěstí s celým vlakem. Děkuji za pozornost.
3039	Středa, 15. května 2024 - 09:58:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 9-2018	Krásný článek. Stávaly se podobné nehody i jinde na našem území? Sdružených lokomotiv tady zrovna málo nebylo. Měla nějaký výrazný vliv přítomnost/konstrukce běžných dvojkolí? Adams / Bissel / Kraus-Helmholtz?
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 10:44:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5262 Registrován: 7-2017	3039: "Stávaly se podobné nehody i jinde na našem území? Sdružených lokomotiv tady zrovna málo nebylo." Ano, právě kvůli nim byla řadě 422.0 snížena max. rychlost na většině lokálek na 35 km/h.
22michal	Středa, 15. května 2024 - 11:59:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 7-2017	Bw_Ig: díky moc za obsáhlý příspěvek, nebo spíš už teda za článek Jsem rád, že jsem sem dal ten odkaz na nehodu, protože jinak byste se s námi možná nepodělil o tuto velkou zajímavost
drake	Středa, 15. května 2024 - 12:16:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 904 Registrován: 7-2017	Bw_Ig: Pěkné čtení, díky. Z mé strany jen drobná úprava faktů kolem svršku XXIV/XXIVa. Jeho únosnost je 7,25 t na kolo, tj. 14,5 t na nápravu. Samozřejmě při správné rozteči pražců a úplném připevnění (podkladnice, všechny hřeby). Dráhy byly často stavěny úsporně, úplné upevnění se dělalo na základě různých požadavků vojenské nebo státní správy. Už před válkou se ale kompletní upevnění svršku XXIV/XXIVa dělalo na všech lokálkách (kam ruka státu dosáhla), aby se mohlo nerušeně jezdit s 20t uhláky (20 t nákladu + cca 9 t vůz). Proto má valná většina místních drah za dob ČSD 14,5 t, platí to i pro celou lokálku do Slavonic, včetně rakouského úseku od km 36.49 u Slavonic ke státní hranici. Ale na uvedených rychlostních omezeních a příčinách nehod to nic nemění.
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 14:55:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5263 Registrován: 7-2017	3039: "Stávaly se podobné nehody i jinde na našem území?" Vladimír Zuska v jedné ze svých publikací popsal podobnou nehodu lok. 422.073, ke které došlo v r. 1937 mezi Čistou a Zavidovem na trati Rakovník - Mladotice. V místě nehody byly tehdy kolejnice dlouhé 8,3 m, ale o jejich upevnění se pan učitel ve svých vzpomínkách bohužel nezmiňuje. Lokomotiva tu hrůzostrašně vypadající nehodu, při níž se ze svahu přes střechu převrátila do lesa, kupodivu přežila a dojezdila až v r. 1967 v Liberci. (Pramen: Vladimír Zuska - Historie provozu železnic na Rakovnicku, vydalo Oblastní muzeum s galerií Rakovník, 1983.)
McBain	Středa, 15. května 2024 - 20:58:00
Administrátor Číslo příspěvku: 27421 Registrován: 5-2002	drake: "včetně rakouského úseku od km 36.49 u Slavonic ke státní hranici." Jako určitě se československé předpisy a normálie vztahovaly i na tento úsek? Nevím, ptám se. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
drake	Středa, 15. května 2024 - 22:30:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 905 Registrován: 7-2017	Jako určitě se československé předpisy a normálie vztahovaly i na tento úsek? Nevím, můj text o žádných předpisech ani normáliích nemluví. Jenom jsem psal, že celá trať prošla, stejně jako velká část dalších na našem nebo rakouském území, ještě v dobách kkStB úpravou a byly doplněny všechny podkladnice a hřeby. Tím bylo umožněné využít maximálního přípustného nápravového tlaku na tomto svršku - 14,5 t.
McBain	Čtvrtek, 16. května 2024 - 08:52:33
Administrátor Číslo příspěvku: 27422 Registrován: 5-2002	drake: "Jako určitě se československé předpisy a normálie vztahovaly i na tento úsek? Nevím, můj text o žádných předpisech ani normáliích nemluví. Jenom jsem psal, že celá trať prošla, stejně jako velká část dalších na našem nebo rakouském území, ještě v dobách kkStB úpravou a byly doplněny všechny podkladnice a hřeby." Aha, tak z tohoto jsem teda ale nepochopil, že jsou míněny časy kkStB před první světovou válkou: Už před válkou se ale kompletní upevnění svršku XXIV/XXIVa dělalo na všech lokálkách (kam ruka státu dosáhla), aby se mohlo nerušeně jezdit s 20t uhláky (20 t nákladu + cca 9 t vůz). Proto má valná většina místních drah za dob ČSD 14,5 t Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob