Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 06. 6. 2024

Archiv diskuse Historie železnic do 06. 6. 2024

autor	příspěvek
Vámos	Pátek, 03. května 2024 - 11:25:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6243 Registrován: 6-2002	Něco k vyosení v Chocni Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
464.201	Pondělí, 06. května 2024 - 08:31:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 6-2021	Dobrý den, měl by někdo přehled, které výtopny patřily pod, krátkou dobu fungující, ŘSD Praha-Sever? Děkuji
Kpy	Úterý, 07. května 2024 - 13:12:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 1-2019	Kamarád prý našel pár jízdenek při vyklízení. Tak mi nějaké vyfotil
J.M.	Úterý, 07. května 2024 - 16:17:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3812 Registrován: 12-2020	Paráda. A zachovalé
Zdepa	Středa, 08. května 2024 - 08:51:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3833 Registrován: 7-2005	ad 464.201 - podle "Ročenky" pro rok 1926 mělo ŘSD Praha-Sever výtopny Cheb (s pobočnými výtopnami ve Falknově n.O. a Karlovy Vary) Chomutov (s pobočnými výtopnami v Lužné-Lišanech a Žatci) Kralupy nad Vltavou Louny Podmokly n.L. (s pobočnými výtopnami v Děčíně a Louce-Horním Litvínově) Ústí n.L. Louny (správa provozu) / vozba na zestátněných místních drahách Raději doplním, že i pod pobočnými výtopnami byly další podřízené služebny (dnešními slovy strojové stanice). Takže třeba pod Lužnou jsou vedeny Kolešovice. Pod Děčín spadaly překladiště Děčín a Loubí. Pod Louka-Horní Litvínov byly "strojovky" v Hrobu (vedeno 8 strojvůdců, 10 topičů) a v Moldavě.
Voyageur	Čtvrtek, 09. května 2024 - 13:54:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 5-2019	Petr_vlček: "No skrz mělnickou elektrárnu bys hádám dnes už neprojel. Ne že by to nešlo fyzicky - ale nešlo by to papírově. Stejně jako by dnes nešlo odklonovat z 090 z Vraňan přes Straškov do Roudnice což se taky událo." Rád si připomenu některé zajímavé odklony. Odklonem přes Straškov jsem jel, úvratí, ve směru z Roudnice do Vraňan. Jen si nevzpomenu kdy to bylo. Díky za připomenutí. Přes elektárnu jsem nejel, ale vím že se tamtudy nějaký čas jezdilo.
Voyageur	Čtvrtek, 09. května 2024 - 13:58:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 5-2019	Kpy: " ...pár jízdenek..." Lepenkové jízdenky vždy potěší. Díky.
J.M.	Čtvrtek, 09. května 2024 - 16:08:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3826 Registrován: 12-2020	Odklonem přes Straškov jsem jel, úvratí, ve směru z Roudnice do Vraňan. Jen si nevzpomenu kdy to bylo. Díky za připomenutí.[vypravci] Přes Straškov jezdily odklony několikrát. Při nehodách na trati 090 nebo výlukách na 110. To zase bylo Vraňany - Straškov - Zlonice. Tam už dnes není co odklánět, když na 110 žádné R/Sp a náklady nejezdí. A z 090 by to teoreticky asi stále šlo, jenže to by musely být diesely, navíc malá kapacita a mnoho R, Ex. A vlečka elektrárny to je kvalitní objezd, ale dnes máme takovou byrokracii, že toto by asi už nešlo. Dnes radši vlak zrušíme bez náhrady V Japonsku, když se vlak opozdi o minutu, cestujici jsou nervozni. V Československu se někdy stane, že vlak nejede vubec. Lide jdou domů a řeknou si zítra je taky den
T4783363	Čtvrtek, 09. května 2024 - 17:25:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1232 Registrován: 2-2006	Neměl by prosím někdo ponětí, jestli budova zastávky Červené Poříčí byla postavena podle nějaké normálie (KKStB)? Případně podle jaké? Kdyby existoval plánek, bylo by to skvělé. Zastávka byla zprovozněna v roce 1902, služba v domku byla zrušena někdy na přelomu 70. a 80. let a domek byl odstraněn snad kolem roku 2010. Také bych byl moc rád za fotografii z jakéhokoliv provozního období. Zatím jsem sehnal pouze tento nekvalitní obrázek části budovy:
Zdepa	Neděle, 12. května 2024 - 17:28:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3839 Registrován: 7-2005	ad Červené Poříčí - šlo o trať kkStB (ex EPPK) a ta měla samozřejmě i normálie pro objekty čekáren nebo čekáren s prodejnou jízdenek. V dané době se zastávky otvíraly z popudu okolních obcí, které na ně musely finančně přispět Podle podkladů Generální inspekce proběhla pochůzka projektu zastávky v roce 1901 a zastávka byla, stejně jako sousední, otevřena 1.5.1902.(evidence SŽDC z roku 2004 u budovy uváděla rok stavby 1900....) Je několik možností jak ověřit původní vzhled, jen to znamená vyrazit do archivu v Nepomuku či Praze a zkusit zahrabat ve starých papírech / plánech.
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 15:18:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5264 Registrován: 7-2017	Modela, což byl za minulého režimu účelový podnik modelářských odborností Svazarmu, vydal (dokonce nejméně dvakrát - 1977 a 1983) ve své řadě železničně modelářských publikací také brožuru A-3 Plánky kolejišť pro náročnější modeláře. V kapitole o úvraťových stanicích se nachází tento plánek: Ani po těch desítkách let nevím, zda se jedná o fikci autora (který btw nikde v publikaci není uveden, ale vše ukazuje na Vladimíra Zusku) nebo jestli podobné uspořádání úvraťové stanice někde u ČSD někdy skutečně existovalo. O úvraťových výjezdech z uzlových stanic typu Turnov nebo Mladá Boleslav samozřejmě vím a neptám se na ně; jde mi o uspořádání na obrázku, tj. v nácestné úvraťové stanici.
Hajnej	Středa, 15. května 2024 - 16:05:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30795 Registrován: 5-2002	Už podle zakázané kombinace "LS" jde spíš o fikci... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 16:12:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5265 Registrován: 7-2017	Hajnej: "Už podle zakázané kombinace "LS" jde spíš o fikci..." ZZ protentokrát nechme stranou. Mně jde hlavně o ten úvraťový vjezd/výjezd přes šturc, do kterého se má vejít celý vlak.
Petr_vlček	Středa, 15. května 2024 - 16:24:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16775 Registrován: 5-2004	nevypadala nejak stanice girliste na trati do aniny? Do ni se snad uvratilo v tunelu. Jo, bylo to z pokracujici trati, ne sturcu.
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 16:56:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5266 Registrován: 7-2017	Petr_vlček: "nevypadala nejak stanice girliste na trati do aniny?" Nermusíme chodit až tak daleko. Podobný případ je Dolní Polubný, ale tam jde podobně jako v těch Karpatech o něco jiného: O to, že by staniční/vlečkové koleje byly v příliš krutém spádu, takže se umístily mimo trasu trati tak, aby byly na vrstevnici nebo v přijatelném stoupání/klesání - v bývalé k. u. k. monarchii řekněme do 2 - 2,5‰. (Pokud si dobře vzpomínám, podobné případy byly tuším i někde ve Štýrsku.) Můj případ je evidentně jiný.
původní.gp	Středa, 15. května 2024 - 18:06:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1569 Registrován: 11-2021	Mně napadl Brloh, hned jak jsem to viděl, ale to nebyla stanice. Tisovec před přeložkou? Výhodou tohoto uspořádání je, že to stoupání do stanice je celé krásně vidět a může být skoro v přímé. K zakázané zkratce LS:nebývalo zvykem být příliš konkrétní. Maruna píše o Brně jen jako 'velkém městě' a sám Zuska o Rakovníku jako 'středně velké stanici' ještě v roce 88. Edit: zatracená autokoberce! (Příspěvek byl editován uživatelem původní.gp.)
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 18:22:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5267 Registrován: 7-2017	původní.gp: "K zakázané zkratce LS:nebývalo zvykem být příliš konkrétní." Bingo. V tomto ohledu byli dokonalí soudruzi z NDR. Tam se při publikování kolejových uspořádání skutečných stanic a výkresů drážních pozemních staveb v modelářských knihách a časopisech používalo v zájmu utajení smyšlených a/nebo zkomolených názvů ještě v 80. letech. původní.gp: "Tisovec před přeložkou?" Zdá se, že ano, děkuji. Přinejmenším principiálně to odpovídá.
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 18:26:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5268 Registrován: 7-2017	původní.gp: "Mně napadl Brloh, hned jak jsem to viděl, ale to nebyla stanice." Nerozumím.
T4783363	Středa, 15. května 2024 - 18:34:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1233 Registrován: 2-2006	Kpy: kdyby kamarád nevěděl, co s těmi jízdenkami, rád je od něj koupím, nebo za něco vyměním Zdepa: děkuji!
Petr_vlček	Středa, 15. května 2024 - 18:35:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16776 Registrován: 5-2004	No a podobnej je i nekdejsi neuwelt za harrachovem. Jen si nejsem jistej jestli to nebyly jen 2 sturce.
původní.gp	Středa, 15. května 2024 - 18:45:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1570 Registrován: 11-2021	DH: Brloh byla schwarzenberská lesní vlečka nad Vimperkem, tam se taky vytáhnul do kopce na šturc celej vlak a zamkl se tam. Viz PN D3 Vim-Vol.
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 18:56:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5269 Registrován: 7-2017	Petr_vlček: "No a podobnej je i nekdejsi neuwelt za harrachovem. Jen si nejsem jistej jestli to nebyly jen 2 sturce." V Německu bylo takových případů typu "2 šturce" víc, třeba St. Katharinen ve Westerwaldu, ale tam to vzniklo po válce postupnou redukcí kdysi frekventovaných stanic, často i v důsledku rozhodnutí o jejich poválečné neobnově nebo postupném útlumu; zdá se, že v západní části Německa poškodil v r. 1945 víc železnic ustupující wehrmacht než spojenecké armády, a obnovovaly se hlavně důležité magistrály a tratě ve velkých aglomeracích. Navíc bylo několik desítek traťových úseků přerušeno vnitroněmeckou hranicí a v jejím okolí tímto způsobem také vznikaly různé zhovadilosti, nicméně to už je všechno pryč - po sjednocení Německa se skoro nic z toho nebovilo. Máš k tomu Neuweltu něco víc?
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 18:57:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5270 Registrován: 7-2017	původní.gp: "DH: Brloh byla schwarzenberská lesní vlečka nad Vimperkem, tam se taky vytáhnul do kopce na šturc celej vlak a zamkl se tam. Viz PN D3 Vim-Vol." Děkuji.
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 19:44:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5271 Registrován: 7-2017	původní.gp: "DH: Brloh byla schwarzenberská lesní vlečka nad Vimperkem, tam se taky vytáhnul do kopce na šturc celej vlak a zamkl se tam. Viz PN D3 Vim-Vol." Později vlečka Vojenských lesů a statků, armáda ji opustila cca 2001, spolu s dalšími armádními objekty ji (snad) mělo získat město Vimperk, ale současný stav neznám. V PND3 z r. 2006 je toto: Jak je dlouhý ten šturc od výhybky V3 doleva? Jestli bylo možné vlak na vlečce zamknout, tak by bylo logické, kdyby byl stejně dlouhý jako ta kolej 103. Ještě v 60. letech tu byla v jízdních řádech uvedena osobní zastávka, bohužel přesně nevím, kdy byla zrušena. 1962?
Petr_vlček	Středa, 15. května 2024 - 19:47:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16777 Registrován: 5-2004	Nekde mam knihu polskou zeleznice ve szklarske porebe, jen nevim kde zrovna je.. Kdysi tak 1976 jsme tam prolezli na cerno pres caru, uz si ale nevybavuju jestli tam byla na konci vyhybka nebo ne. Byly tam a to jeste v devadesatejch brany od elektrifikace a ty sturcy byly zadratovany
J.M.	Středa, 15. května 2024 - 19:59:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3848 Registrován: 12-2020	Dědek Hank: skoro to odpovídá nákladišti na vlečce v Dolním Polubném, Tam ale byly jen tři kusé koleje. výhybna Neuwelt byla čistou výhybnou, později tam byla ještě šturcová kolej směrem k Harrachovu. Girlisti u Aniny to taky odpovídá jen orientačně.
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 20:10:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5272 Registrován: 7-2017	J.M.: "Dědek Hank: skoro to odpovídá nákladišti na vlečce v Dolním Polubném..." Neodpovídá. Dolní Polubný ani ta díra v Karpatech, která je principiálně úplně stejný případ jako Dol. Polubný, nejsou úvraťové stanice. Já hledám úvraťovou stanici. Ale první odpověď už tu padla. Nejblíž tomu mému plánku asi bylo uspořádání Tisovce před vybudováním přeložky. Takže teď tu otázku pozměním: Bylo takových případů u ČSD víc?
Canfranc	Středa, 15. května 2024 - 20:31:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1028 Registrován: 1-2004	dědek_hank: Na Brlohu byla úvrať dostatečná - viz stav konec dubna 2016:
dědek_hank	Středa, 15. května 2024 - 21:02:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5273 Registrován: 7-2017	Canfranc 1028: Děkuji za pěknou dokumentaci.
BmbČ	Středa, 15. května 2024 - 23:11:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9378 Registrován: 1-2007	dědek_hank: Jak je dlouhý ten šturc od výhybky V3 doleva? V PPŘ z roku 2007 píší, že užitečná délka koleje č. 101 je 300 metrů. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
dědek_hank	Čtvrtek, 16. května 2024 - 00:18:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5274 Registrován: 7-2017	BmbČ 9378: Děkuji.
původní.gp	Čtvrtek, 16. května 2024 - 09:44:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1571 Registrován: 11-2021	Podle základní mapy 10 má ta kolej 190 m, podle ortofoto je to od námezníku ke šturcu, teda k pražci na konci, 365 m. Klame mě paměť: Zuska 88 psal o 'konkrétní uzlové stanici'.
Vagonet	Pátek, 17. května 2024 - 10:20:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1044 Registrován: 7-2017
Vladimír_b	Úterý, 21. května 2024 - 14:01:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3028 Registrován: 6-2008	DH: Kaštice mají lokálku napojenou šturcem. Původně to byla jen vlečka do cukrovaru stejné společnosti. Trať i vlečku stavěla a chvíli provozovala stejná společnost EPPK. A prostě zvolili nejlevnější přímou variantu. Osobně bych tipoval, že původně byla vlečka zapojená přímo do tratě a šturc vznikl aby nezdržovali dráhu hlavní... A co napojení místní dráhy do stanice Hory Kutné? To ne-e? A co napojení místní dráhy do stanice Chodau? To ne-e? Trať 160
dědek_hank	Úterý, 21. května 2024 - 15:35:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5290 Registrován: 7-2017	Vladimír_b: "DH: Kaštice mají lokálku napojenou šturcem. Původně to byla jen vlečka do cukrovaru stejné společnosti. Trať i vlečku stavěla a chvíli provozovala stejná společnost EPPK. A prostě zvolili nejlevnější přímou variantu. Osobně bych tipoval, že původně byla vlečka zapojená přímo do tratě a šturc vznikl aby nezdržovali dráhu hlavní... A co napojení místní dráhy do stanice Hory Kutné? To ne-e? A co napojení místní dráhy do stanice Chodau? To ne-e?" Ne-e, od samého začátku (viz můj post 5164) se ptám na nácestné úvraťové stanice/dopravny. Musím ale přiznat, že Chodov mi na dnešní dobu připadá jako dost muzeální (a možná i modelářsky vděčná) záležitost: Propojení lokálkového kolejiště s kolejištěm hlavní trati je pouze přes manipulační koleje. Podobných případů bývalo v minulosti víc, ale po zestátnění většiny lokálek v r. 1925 byla snaha takové provozní zašmodrchanosti řešit. Jiná věc je, že podle vyhodnocení míry naléhavosti to často trvalo i desítky let, než se k nějakému řešení přikročilo; někde - jako v tom Chodově - ta naléhavost zřejmě potřebného stupně nedosáhla nikdy nebo - než se k tomu dráha (ať už to slovo znamená cokoli) rozkejvala - zase poklesla natolik, že už to tak zůstalo. Když už jsme u toho: Obsluhují se ještě na trati do Nové Role kaolínové vlečky v km 3,150 a 4,287?
Ahmad_Šáh_Masúd	Úterý, 21. května 2024 - 15:51:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5089 Registrován: 6-2019	Do Chodosu vytrháno, na Osmozu leží in situ, plavírna u zast. Bažíčany ano. Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
dědek_hank	Úterý, 21. května 2024 - 16:13:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5291 Registrován: 7-2017	A ještě jednou Chodov: Zdá se, že jsem zase zaspal dobu - uspořádání kolejiště v žst už vypadá jinak než v dobách ještě celkem nedávných; z úvrati se dá zajet přímo na dopravní kolej č. 4. Takže můj minulý post už popisuje sice nedávnou, ale přece jenom historii.
drake	Úterý, 21. května 2024 - 19:09:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 906 Registrován: 7-2017	Vladimir_b: Lokálka do Nového Dvora byla od počátku tratí, nikdy vlečkou. EPPK ji nepostavila, pouze pro původní koncesionáře a později chvíli pro ÖLEG provozovala.
Hajnej	Úterý, 21. května 2024 - 23:22:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30828 Registrován: 5-2002	DH: Jiná věc je, že podle vyhodnocení míry naléhavosti to často trvalo i desítky let, než se k nějakému řešení přikročilo; někde - jako v tom Chodově - ta naléhavost zřejmě potřebného stupně nedosáhla nikdy No, budeme-li předpokládat, že počátkem 80. let, kdy se do Chodova dávalo RZZ, to tam vypadalo +/- stejně jako v roce 2000, ze kdy mám schémaťák, můžeme si udělat malou inventuru, co by ježdění na barvu mezi lokálkou a hlavní tratí obnášelo: * pro cesty od/do Varů by se musely izolovat koleje 6a a 6b, namontovat přestavníky na výměny 17, 18 a 21 a výkolejky Vk5, Vk6 a Vk7 a to všechno obklopit náležitým počtem ranžírek (neb tou dobou se na RZZ AŽD-71 výměny na klíče ve vlakových cestách zrovna moc nenosily) * pro cesty od/do Nového Sedla by se musela zdopravnit kolej 6c, čímž by vznikla úžasná past na fíru, že to má od Sedla postaveno sakramentsky nakrátko (viz periodicky se vracející debaty o Olbramovicích). * to vše s periodickou údržbou a vcelku minimálním využitím, no nekupte to... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Pátek, 24. května 2024 - 17:58:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5308 Registrován: 7-2017	Víte prosím někdo aspoň přibližně, kdy se objekty zasahující do průjezdného profilu začaly označovat černožlutými výstražnými pruhy?
J.M.	Čtvrtek, 30. května 2024 - 13:40:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3909 Registrován: 12-2020	Nevíte prosím někdo odkdy funguje peážní spojení přes Glucholazy? Myšleno přes Německo (Ziegenhals).
dědek_hank	Čtvrtek, 30. května 2024 - 15:20:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5324 Registrován: 7-2017	J.M.: "Nevíte prosím někdo odkdy funguje peážní spojení přes Glucholazy? Myšleno přes Německo (Ziegenhals)." Ramzovská dráha byla dokončena v r. 1888. Zatím nejstarší zmínka, kterou jsem našel o peážích, se týká roku 1899.
J.M.	Čtvrtek, 30. května 2024 - 18:38:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3911 Registrován: 12-2020	Díky za reakci. Nesouviselo to se zestátněním obou drah zaústěných do Glucholaz roku 1895? Zmínka ve smyslu, že už byla v provozu nebo že se to připravovalo?
původní.gp	Čtvrtek, 30. května 2024 - 19:45:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1582 Registrován: 11-2021	DH: ve zmíněné A-3 je citován článek o úvratích v Zelezničáři 6/77 a v něm krom Turnova a fiktivní úvraťové stanice s angličanem i situace podle žst. Kaštice a typu Chodov.
dědek_hank	Čtvrtek, 30. května 2024 - 19:48:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5325 Registrován: 7-2017	J.M.: "Nesouviselo to se zestátněním obou drah zaústěných do Glucholaz roku 1895? Zmínka ve smyslu, že už byla v provozu nebo že se to připravovalo?" Obou drah? V Ziegenhalsu se potkaly tři dráhy... Jedna pruská a dvě rakouské. Jinak ÖLEG (= ramzovská) byla zestátněna 1894 (ale stát ji provozoval hned od uvedení do provozu v r. 1888), MSCB (= z Krnova) 1895 (ale stát ji provozoval prakticky už od r. 1883, protože se potácela nad ekonomickou propastí už od slavného vídeňského burzovního krachu r. 1873; zoufalá finanční situace společností MSCB a MGB byla btw jedním z hlavních argumentů pro přijetí sekvestračního zákona v r. 1877). V roce 1899 už jezdil přímý vlak Opava (Troppau) - Dolní Lipová (Nieder Lindewiese). Pruská trať do Ziegenhalsu (bývalá OSE - Oberschlesische Eisenbahn) byla zestátněna v r. 1885.
J.M.	Čtvrtek, 30. května 2024 - 21:36:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3914 Registrován: 12-2020	Myšleno samozřejmě obou rakouských drah, ze kterých pak vznikl ten peážní provoz. Hm, takže 1899 nebo o něco dříve. Díky za info.
Hajnej	Pátek, 31. května 2024 - 01:03:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30886 Registrován: 5-2002	p.gp: fiktivní úvraťové stanice s angličanem Tak mě napadá, že nefiktivní úvraťovou stanicí s angličanem byl kdysi de facto Tanvald (ve směru Liberec - Brod)... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Qěcy	Pátek, 31. května 2024 - 15:55:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8877 Registrován: 9-2005	Takže nehledáte úvraťové stanice, což je Liteň, Stupno a podobně, nýbrž štěnice mimo průběžnou trať připojené dvěma úvratěmi? Tomu Polubný neodpovídá. Nebo stanice, libovolně uspořádané, které však mají pro jízdu vlaků některým směrem jakýsi výtah? Bez sturcu je takový výtah v MB na Mělník. Vleček bude asi hodně. ♥UA
dědek_hank	Pátek, 31. května 2024 - 18:06:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5328 Registrován: 7-2017	Qěcy: "Takže nehledáte úvraťové stanice, což je Liteň, Stupno a podobně...?" Já ano. Přesně řečeno nácestné úvraťové stanice. Ale problém už považuji za vyřešený, za vzor toho plánku Vladimíru Zuskovi posloužilo uspořádání žst Tisovec před rekonstrukcí, které si pro svůj účel dost podstatně zjednodušil.
Iiii	Sobota, 01. června 2024 - 13:07:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3388 Registrován: 5-2002	Ad Ziegenhals: A dalo by se to považovat vlastně za peážní provoz, když rakouským drahám patřily (předpokládám) tratě i na pruském území? Stejně tak nebyl peáží bavorský a saský provoz na Chebsku. Trochu fantazírování offtopic, přestavuji si, že by SŽDC získala do svého vlastnictví polský úsek, nechala postavit spojku mimo nádraží Glucholazy se zastávkou ve městě.
J.M.	Sobota, 01. června 2024 - 14:20:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3918 Registrován: 12-2020	Cheb bych za peáž nepovažoval, protože šlo na našem území všude nastupovat i vystupovat a hlavně tratě provozovali Němci. A taky to byly různé dráhy. Zda byl vždy nutný přestup nevím, staré jízdní řády jsem z té doby neviděl. Oproti tomu v Glucholazech šlo o české (rakouské) vlaky jedoucí přes německé (polské) území. nechala postavit spojku mimo nádraží Glucholazy se zastávkou ve městě.[lol] To by samozřejmě bylo ideální, ale silně pochybuji, že se to stane.
Iiii	Čtvrtek, 06. června 2024 - 12:00:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3389 Registrován: 5-2002	J. M. Mě šlo o právní stránku věci. Předpokládám, že zvlášť za Rakouska ale i za první republiky šlo v Ziegenhals taky vystupovat a nastupovat, za předpokladu celní kontroly. Ale byla už tehdy hranice vlastnictví drah shodná se státní hranicí?
drake	Čtvrtek, 06. června 2024 - 12:30:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 912 Registrován: 7-2017	Iiii: Ale byla už tehdy hranice vlastnictví drah shodná se státní hranicí? Nebyla, trať Olomouc hlavní nádraží - Šumperk - Bludov - Hanušovice - Krnov ČSD byla v majetku ČSD. Ziegenhals byla podle našich předpisů Hlucholazy ČSD. Kromě této zastávky jiná na cicím území nebyla, Bukovec a Jindřichov ve Slezsku jsou na území ČSR.
dědek_hank	Čtvrtek, 06. června 2024 - 12:31:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5351 Registrován: 7-2017	Iiii: "Ale byla už tehdy hranice vlastnictví drah shodná se státní hranicí?" Pruský úsek od státní hranice u Mikulovic (Niklasdorf) až po Ziegenhals byl společnosti ÖLEG budující trať ramzovské dráhy od Hanušovic pronajat na 99 let. Co se týče MSCB a krnovské větve, nejsem to teď schopen rychle najít, ale pokud mě paměť nemýlí, i na krnovské straně šlo na pruském území o pronájem.
J.M.	Čtvrtek, 06. června 2024 - 15:23:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4001 Registrován: 12-2020	drake: trať Olomouc hlavní nádraží - Šumperk - Bludov - Hanušovice - Krnov ČSD byla v majetku ČSD Jste si tím jistý? Kromě této zastávky jiná na cicím území nebyla, Bukovec a Jindřichov ve Slezsku jsou na území ČSR. Právě že byla. Pokrzywna (Wildgrund). Faktem je, že za I. ČSR tam peážní vlaky nestavěly, ale po roce 1945 tam Poláci jezdili (minimálně) osobními vlaky Glucholazy - Pokrzywna a zpět. A pak by tedy musely jezdit tyto polské vlaky po naší trati?
drake	Čtvrtek, 06. června 2024 - 17:28:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 915 Registrován: 7-2017	J.M.: V seznamu je vedena jako trať ČSD bez dalších komentářů. Jestli tam byl nějaký pronájem to nevím. Otázka totiž je od koho by si to ÖLEG pronajímala (kdo to tedy vlastnil) a co by si pronajímala (pozemky? koleje?). A proč na 99 let, když koncese byla vydána na 90 let. FAktem je, že byla v Rakousku vydána jen ke státní hranici. Pro vlaky ČSD stanice Wildgrund neexistovala, ty tam nestavěly. Jestli tam vůbec po roce 1918 zajížděli jiné vlaky DRG není jasné. Vše pak změnil až rok 1938. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
dědek_hank	Čtvrtek, 06. června 2024 - 19:05:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5354 Registrován: 7-2017	drake: "Otázka totiž je od koho by si to ÖLEG pronajímala (kdo to tedy vlastnil)..." Od pruského státu? Oberschlesische Eisenbahn, na jejíž síť ty úseky na pruském území navazovaly, byla zestátněna v r. 1886; pruské státní dráhy tam ale zajišťovaly provoz už od r. 1857. Já jsem sice v olomouckém archívu narazil na nějaké dokumenty týkající se vztahů obou správ (za Rakousko tam figurovaly už kkStB, jestli se dobře pamatuju) a organizace provozu v Ziegenhalsu, ale tenkrát mě to až tak moc nezajímalo. Navíc nejsem bůhvíjaký němčinář a leccos je tištěno a psáno lomeným písmem, které tištěné čtu blbě a psané vůbec... Třeba se toho chopí a vysvětlí nám to někdo kvalifikovanější.
honzaklonfar	Čtvrtek, 06. června 2024 - 19:37:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7458 Registrován: 6-2016	dědek_hank: Je to tohle? https://cs.wikipedia.org/wiki/Fraktura_(p%C3%ADsmo) Nebo starší švabach? Pro mě je oboje taky masakr...
drake	Čtvrtek, 06. června 2024 - 19:49:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 916 Registrován: 7-2017	hank: Od pruského státu? Mezinárodní smlouva ze 14. března 1885 (zákon 95/1885) u trati do Ziegenhals mluví pouze o tom, že Prusko poskytne rakouské společnosti koncesi pro stavbu a provoz za obvyklých podmínek v Prusku. U trati z Broumova do Stěnavy se naopak zavázal pruskou část vybudovat. Ani pozdější dokumenty, které jsem viděl, se jinak netváří. Pokud by tam byl nějaký pronájem, tak je otázka kdy a jak vznikl. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
J.M.	Čtvrtek, 06. června 2024 - 20:48:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4009 Registrován: 12-2020	drake: V seznamu je vedena jako trať ČSD bez dalších komentářů. Mohu se zeptat v jakém seznamu a z jakého roku? Já mám jiný zdroj a ten tvrdí, že v letech 1928 - 1938 byl úsek Mikulovice st. hr. - Ziegenhals společný majetek ČSD a DRG, provoz ČSD. úsek Jindřichov st. hr. - Pokrzywna (beru polský název) majetek ČSD, provoz ČSD. úsek Pokrzywna - Ziegenhals majetek DRG, provoz ČSD.