Diskuse » Železnice » Staré fotografie a pohlednice » Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 16. 3. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 16. 3. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 7-2017 |
dědek_hank: Vápenná a v kolejišti je jedna z lipovských malletek 623.0. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4481 Registrován: 7-2017 |
Děkuji. To upřesňuje datování té fotky na období 1931 - 1953. Ale ještě by pomohla informace, kdy byla ta úzkorozchodka zrušena. A taky které vápenické firmě patřila; ve Vápenné (tehdy Setzdorf, po r. 1918 česky Zighartice) byly tři, kromě nejznámější fy Latzel ještě Neugebauer a Rössner. Všechny tři měly normálně rozchodné vlečky, úzkorozchodné drážky i svážnice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1518 Registrován: 5-2002 |
kde by to mohlo být focené ? První pokus: Most přes Moravu v Moravičanech, pohled od Zábřehu na Olomouc.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 960 Registrován: 5-2013 |
Radar007 Podmínky (svah, levý oblouk blízko za mostem, starší konstrukce v pravé koleji) vypadají jako most BEB v Železné. Podobná situace je i u Sadova (most po nedávné sanaci sesuvu betonový, ale předtím byl ocelový), ale tam je v oblouku zářez hlubší. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4482 Registrován: 7-2017 |
dědek_hank: "534.058: "dědek_hank: Vápenná a v kolejišti je jedna z lipovských malletek 623.0." Děkuji. To upřesňuje datování té fotky na období 1931 - 1953. Ale ještě by pomohla informace, kdy byla ta úzkorozchodka zrušena. A taky které vápenické firmě patřila; ve Vápenné (tehdy Setzdorf, po r. 1918 česky Zighartice) byly tři, kromě nejznámější fy Latzel ještě Neugebauer a Rössner. Všechny tři měly normálně rozchodné vlečky, úzkorozchodné drážky i svážnice." Vyřešeno s pomocí mých starých análů, které jsem nakonec po delším hledání našel... Přímo u stanice byly kruhovky fy Latzel - mívala jich tehdy ve 30. letech až 5 a všechny pracovaly. Ty další zighartické vápenické fy měly vlečky připojené do širé trati mimo žst. |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2495 Registrován: 2-2006 |
To ne, firma Roesner na opačném zhlaví stanice byla napojena ze stanice - všechny tři větve vlečky. Pouze firma Neugebauer odbočovala na lipovském zhlaví výhybkou č. 2 cca 50 m před první výhybkou staniční č. 3. Podle všeho úzká byla postavena v roce 1922 (myšlena větev do vápenky č. 4) a vedla do vápenky č. 4 firmy A.Latzel. Je tam ještě jedna zajímavost - vápenka č. 4 byla napojena normálně rozchodnou vlečkou z koleje č. 4 staniční a vedla na přesuvnu z které se vozy dostávaly na dvě koleje do vápenky. Přeuvna byla kryta návěstidlem. (Příspěvek byl editován uživatelem MCx.)
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4483 Registrován: 7-2017 |
Mcx: Děkuji. |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2496 Registrován: 2-2006 |
Ještě malé doplnění, na nedatovaném plánu Setzdorfu asi okolo roku 1900, jsou tam 4 vápenky Latzelovy a ta 4 není napojena ze staniční koleje č. 4 + přesuvna, ale z výhybky před stanicí a úvratí, přestavbou stanice, které probíhaly cca okolo roku 1910 i v dalších stanicích asi vzniklo to napojení z koleje č. 4 a přesuvnou. Je to ta kolej na fotce s 623.0, která je úplně vpravo a odklání se od osy stanice. Vápanka č. 4 byla postavena šikmo k ose stanice.
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3626 Registrován: 7-2005 |
ad d_h - chtěl jsem na to jít od úzkých kolejí, protože úzká mašinka je O&K typu RL1. Ale Štěpán Neugebauer měl podle reference O&K lokomotivu ještě benzinovou či benzolovou, tedy z druhé půlky 20.let. Dle reference firmy O&K firma Antonína Latzela měla dvě jejich motorové lokomotivy, ale s motorem naftovým. Tam by tento typ seděl. Jedna měla být koupena v roce 1930 a ve Vápenné vydržela do roku 1963, kdy se začaly ve velkém likvidovat úzké koleje. V papírech Hranických cementáren (dnes ZA Opava, pob.Olomouc), kam provoz v 50-60.letech patřil, je pár hezkých plánků areálu. Takže vlastně zase nic.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3627 Registrován: 7-2005 |
ad d_h - ještě drobná úzká vsuvka - při revizi závodu MSCV Zighartice 6.10.1949 uvádí úzkou dráhu o délce 2 km, nejstarší dohledané povolení je uváděno z roku 1912, rozchod 600 mm, koleje 70 mm-10 kg/bm, k dispozici 5 motorových lokomotiv v pomocné kartotéce MŽ jsou zmiňovány spisy z roku 1929, který řeší rozšíření úzké dráhy firmy Latzel v blízkosti "velké dráhy" stanice Zighartice a v roce 1930 se mělo řešit zabezpečovací zařízení úzkorozchodné dráhy. Že by šlo o to křížení ?? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4491 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: Děkuji. |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 7-2010 |
Petr barchánek + K.A.F. : Děkuji Vám za typy lokace mostu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 4-2011 |
Beroun duben 1945 po náletu hloubkařů.Foto z fb skupiny FOTO LOKACE BEROUN A OKOLÍ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14331 Registrován: 4-2003 |
https://www.facebook.com/photo/?fbid=10210415613982057&set=pcb.60 54742914623462 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 11-2005 |
Na třetí fotce je v popředí Mikádo? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3014 Registrován: 9-2009 |
Viky cabadaj: Ne to není lokomotiva řady 387.0. To je lokomotiva řady 486.0. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3015 Registrován: 9-2009 |
Měla by to být snad lokomotiva 486.004 Slovenských železnic. V Berouně by měla být poškozena po náletu ve čtvrtek 19. dubna 1945 v 8 hodin a 30 minut. Slovensku byla vrácena až v úterý 17. července 1945. Mohu se mýlit. Nesedí mi ten tendr, takže to může být i jiná lokomotiva této řady. V těch hlášení o náletech jsou i překlepy. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3016 Registrován: 9-2009 |
Vypadá to, že na té fotografii chybí té lokomotivě ř. 486.0 na dýmničních dveřích to ozdobné mezikruží, které snad neměly pouze dvě lokomotivy této řady z ČKD. Byly to lokomotivy 486.004 a 486.005. Takže ta 486.004 SŽ by to mohla být. Jen ten tendr nesedí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3018 Registrován: 9-2009 |
Toho dne, ve čtvrtek 19. dubna 1945, se údajně jednalo o akci hloubkových letců. Nálet proběhl v Berouně v úterý 17. dubna 1945. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3019 Registrován: 9-2009 |
Údajně lokomotiva 486.004 byla v čele vlaku č. 619, což byl vlak, který vyjížděl z Plzně asi ve 21:45 hod. a v Berouně měl stavět asi ve 23:20 hod. Na fotografii je lokomotiva obrácená, tedy tendrem směrem k Praze, a již bez vlaku. Toho dne by zde měl být zasažen i vlak č. 602 s plzeňskou lokomotivou 365.013. Tento vlak údajně vyjížděl z Prahy hlavního nádraží v 5:30 hod. a v Berouně měl stavět v 7:15 hod. Ve vlaku byl jeden cestující usmrcen, tři těžce zranění a jeden lehce. Mohu se mýlit. Nevím, zda mám ten správný jízdní řád, který platil v dubnu 1945, resp. zda nebyla v tomto měsíci změna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8089 Registrován: 3-2006 |
Ta 602 je vidět rozstřílené v téhle serii fotografií. Fotky z náletu na Beroun (FB) Máma vždy vzpúomínala, že jí starší kolegové vyprávěli že koukali z dopravy jak lidi z toho vlaku po začátku náletu lezli po skále a po náletu se nemohli dostat dolů. Ještě odkaz na fotky Závodí toho dne. Beroun-Závodí po náletu (FB) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3020 Registrován: 9-2009 |
Staniční kronika z Berouna uvádí pouze nálet ze dne 17. dubna 1945. O 19. dubnu 1945 se nezmiňuje. Také úmrtní matriky uvádějí oběti z leteckého útoku pouze ze dne 17. dubna 1945 (44 obětí). Úmrtí ve vlaku ze dne 19. dubna 1945 matriky nezmiňují. Staniční kronika uvádí, že při náletu bylo poškozeno 6 lokomotiv. To by vycházelo: 486.004 (Slovenské železnice, asi četa z Plzně) 375.022 (V roce 1944 by to měla být přerovská lokomotiva, ale v dubnu 1945 patřila už výtopně Horní Heršpice?) 365.013 (výtopna Plzeň) 354.7113 (výtopna Praha-Smíchov) 412.004 (výtopna Beroun) 324.219 (výtopna Beroun) Tak nevím, kdy se to přesně odehrálo? Je také možné (stávalo se to), že již poškozené lokomotivy byly poškozeny ještě jednou v jiný den (např. v Českých Budějovicích). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8093 Registrován: 3-2006 |
Ad 19. dubna 1945: Toho dne bylk útok hloubkařů na Zdice, takže mohl být zasažen i ranžír v Berouně. Edit: Dle mapy útoků to tak skutečně bylo (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 486 Registrován: 11-2005 |
Kuřil_p: "Měla by to být snad lokomotiva 486.004 Slovenských železnic. V Berouně by měla být poškozena po náletu ve čtvrtek 19. dubna 1945 v 8 hodin a 30 minut. Slovensku byla vrácena až v úterý 17. července 1945. " Zajímavé. A jak a kdy se do Protektorátu dostala? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4531 Registrován: 7-2017 |
Viky_cabadaj: "A jak a kdy se do Protektorátu dostala?" Když se prchalo před Rudou armádou, tak se do protentokrátu dostala spousta slovenských (i maďarských) lokomotiv. Kdyby nic jiného, tak proto, aby jich Sověti nemohli využít pro své potřeby. Ale ony tam většinou nejely poprázdnu, vezly především vojenské vlaky s lidmi a materiálem ustupujícího wehrmachtu a dalších ozbrojených složek, které je zabavovaly pro svou potřebu. A spoustu těch, které odvezeny nebyly, wehrmacht zničil na místě; většinou stačily dvě malé nálože, jedna na blok válců a druhá do topeniště. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 8-2017 |
375.022 - nějaký stroj této řady je patrně vidět vzadu za sloupem, na stejné koleji komínem k němu stojí snad nějaká tendrovka, připomíná mi 354.1 v "rakouském" provedení. Dokázal by někdo rozklíčovat, co je ložené na plošinových vozech před těmito lokomotivami? Vzhledem k době a okolnostem vzniku mi to připomíná dělo s kolesnou zakryté nějakým zvláštním krytem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 487 Registrován: 11-2005 |
dědek_hank: "Viky_cabadaj: "A jak a kdy se do Protektorátu dostala?" Když se prchalo před Rudou armádou, tak se do protentokrátu dostala spousta slovenských (i maďarských) lokomotiv. Kdyby nic jiného, tak proto, aby jich Sověti nemohli využít pro své potřeby. Ale ony tam většinou nejely poprázdnu, vezly především vojenské vlaky s lidmi a materiálem ustupujícího wehrmachtu a dalších ozbrojených složek, které je zabavovaly pro svou potřebu." Tak to je mi jasný. Jsem spíš myslel jak se dostala do provozu u ČMD. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4535 Registrován: 7-2017 |
Viky_cabadaj: "Tak to je mi jasný. Jsem spíš myslel jak se dostala do provozu u ČMD." Rudá armáda dorazila do Bratislavy 4. dubna 1945. Snímek z Berouna pochází ze 17. dubna. Takže i kdyby ji nezrekvírovali Němci, mohla například do protektorátu přijet s pravidelným vlakem ze Slovenska, kvůli postupu fronty už se pak neměla kam vrátit a ČMD ji v době nedostatku provozuschopných vlastních lokomotiv mohly využít v provozu. Koncem války byl na dráze těžko popsatelný zmatek a jezdilo všechno, co náhodou bylo na místě a bylo schopné pohybu, nehledě na to, komu to patřilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3021 Registrován: 9-2009 |
Byly sem na konci války evakuovány, např. lokomotivy MÁV, které byly odstaveny, např. na trati Smidary - Vysoké Veselí. Byly zde odstaveny i lokomotivy Slovenských železnic. Bylo zřejmě nařízeno tyto lokomotivy poškodit, aby je nemohl využít nepřítel. Většina odstavených lokomotiv tak měla poškozenou armaturu. Také i ohnutá prsa lokomotiv se zde objevovala. U této lokomotivy 486.004 to mohlo být tak, jak to popisuje přispěvatel "dědek_hank". Po válce se zde nalézalo vícero slovenských lokomotiv (SŽ). I tato lokomotiva patrně později (ke dni 30. června 1945) ve stanici Rájec (trať Č. Třebová - Brno) mezi dalšími slovenskými lokomotivami na návrat domů na Slovensko. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3022 Registrován: 9-2009 |
Při prohlížení materiálů z Berouna jsem narazil na tragickou nehodu, která se odehrála ve čtvrtek 3. května 1945 v Berouně, resp. v Berouně-Závodí, kdy ráno v 7:15 hod. (jiný pramen uvádí 6:50 hod.) najel vlak č. 7939 (52 vozů, jiný pramen uvádí 54 vozů) s maďarskými železničními uprchlíky do plně obsazeného osobního vlaku č. 4106 stojícího na třetí koleji (měl dále pokračovat do Prahy). Vlak č. 7939 byl kvůli nesjízdnosti tratě Praha - Beroun, odkloněn přes Dušníky (měl pokračovat dále do Příbrami). Vlak byl vedený maďarskou vlakovou i strojní četou. Pouze v úseku Vráž - Beroun dostal přípřež z výtopny Beroun. Vlak neudržel z Vráže brzdy a projel v plné rychlosti návěstidlo stojící v poloze "stůj". Při srážce bylo 22 cestujících usmrceno (17 z vlaku č. 4106) a 42 cestujících zraněno. Byla usmrcena strojní četa z maďarského vlaku. Téměř na dva dny byla přerušena trať do Rakovníka a do Dušníků. Dle popisu byly včele vlaku z Dušníků dvě těžké lokomotivy. Které lokomotivy se srážky účastnily? Mohla to být berounská lokomotiva 534.030? U osobního vlaku to mohla být smíchovská lokomotiva 354.7151? Kterou lokomotivu vedla maďarská četa? (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3649 Registrován: 7-2005 |
ad kuřil - něco málo říká staniční kronika, ale nehodové hlášenky z tohoto období se těžko dohledávají. Hlavně v dokumentech řsd Plzeň, kam v dané době stanice patřila, nejsou dnes schopni ročník 1945 vytáhnout, protože materiál je nezpracovaný. V dokumentech po řsd Plzeň jsou schopni v Nepomuku přinést maximálně ročník 1932, protože další věci jsou prý stále v balících.. Prý... Oba víme, jak to v plzeňském drážním archivu v 90.letech letech vypadalo. A tenkrát to šlo.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3023 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Dík. Tou těžkou lokomotivou, která mohla být vedená tou maďarskou četou, by mohla být lokomotiva 52 5077. MÁV měly vícero lokomotiv této řady pronajatých od DR. Předpokládám, že to bylo kvůli transportům Wehrmachtu na východní frontu a zpět. Dle popisu měla tato lokomotiva zdemolovanou strojní budku. Po válce byla odstavená s dalšími lokomotivami ve stanici Městečko (trať Beroun - Rakovník). Ostatní lokomotivy, které tam stály, neměly obdobná poškození. Ti maďarští uprchlíci, kteří zemřeli, byli, např. z Nových Zámků a Velkých Šuran. Je to jenom domněnka. Pochopitelně se mohu mýlit. Archív v Plzni: Ano bylo to tak jak popisuješ. Např. materiál, ze kterého čerpám (poškození lokomotiv), byl tehdy ukryt v krabici s názvem "Stavba vedení vysokého napětí přes trať .............". (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1115 Registrován: 10-2012 |
Po delší době poprosím o identifikaci místa. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2480 Registrován: 12-2020 |
Na srbském diskusním fóru se objevila tato fotka s popisem 1847 Oravita - Bazias. Zjevně však jde o úzkorozchodnou dráhu, nejspíše lesní železnici. Dokázal by někdo identifikovat? |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27250 Registrován: 5-2002 |
Quadrophonia: "Po delší době poprosím o identifikaci místa. " Se obávám že toto je těžko jednoznačně identifikovatelné. Není se tam moc čeho chytit, možná tak toho návěstidla (??) v protisměru. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9201 Registrován: 1-2007 |
J.M.: Spekulace. Mohlo by se jednat o polní drážku zhotovenou v rámci výstavby tratě třeba pro svoz dřeva? Pro trať s optickým telegrafem, a ten tam nejspíš také byl, se kácel až 100 metrů široký pruh. Dřeva tedy dost. Jen nevím, zdali tam byly v trase nějaké rozsáhlejší lesy...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27253 Registrován: 5-2002 |
určitě neodpovídá roku 1847. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2566 Registrován: 12-2020 |
Jasně. Lesní železnice s parním provozem byly až od cca 1890. A na úseku Bazias - Oravita žádné lesy nejsou, předpokládám, že ani dříve nebyly. Podle mě jde o chybný popis a jde o lesní dráhu. Tak jsem to zkusil, jestli to někomu něco neříká. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2636 Registrován: 9-2005 |
Copak je tohle za stanici? Rok 1982, film Na semaforu zelená...
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29196 Registrován: 5-2002 |
Že by Beroun-Závodí...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4474 Registrován: 4-2014 |
Hajnej: "Že by Beroun-Závodí...?" Beroun Závodí možná ano, ale pult RZZ tam měl čtyři šikmé sekce, na snímku jsou jen tři šikmé a nesedí kolejové schéma. Ale když si srovnám kolejové schéma ovládacího stolu na snímku s kolejovým schématem, který byl na indikační kolejové desce v Berouně osobním nádraží, tak to kolejové schéma na snímku toho ovládacího stolu tak to sedí. Takže se také přikláním k Berounu Závodí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29198 Registrován: 5-2002 |
L3: Já mám na výkresu rok 1992, ale film je o 10 let starší, je tedy možné, že tam byla nějaká předělávka...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2639 Registrován: 9-2005 |
Děkuji za tip, porovnával jsem to s panorámou na Mapy.cz a řekl bych, že to je skutečně Beroun Závodí.
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3722 Registrován: 7-2005 |
přemýšlím nad těmito snímky pravděpodobně pořízeny za 2.světové války nebo těsně po....možné zprovoznění nějakého poškozeného mostu po květnu 1945 ??? ten zadní most mi hodně připomíná stávající most přes Labe v Hradci Králové ve směru na Týniště a lokomotiva byla v 06/1945 ve stavu výtopny Hradec Králové |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3723 Registrován: 7-2005 |
a tunely, to bude horší.... dost pravděpodobně nějaká lokálka ta zákazová cedule na evidentně starším snímku je psána česky |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4813 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3723: Tunely se porovnáváním starých fotek a současného vzhledu tunelových ústí identifikují dost blbě. Spousta tunelů při opravách za posledních řekněme 60 - 70 let dostala výrazný facelift portálů a jsou k nepoznání. Nicméně tunelů zasekaných do skály bez zaklenutí tunelové roury i portálů zas tolik není... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 985 Registrován: 5-2013 |
Zdepa: Ano, vypadá to na most v km 29,774 v Hradci. Jeho konstrukce je z roku 1934, fotky by mohly být z jeho výstavby, když byl zasouván náhradou za starší konstrukci. 354.1144 tehdy byla pětiletá."přemýšlím nad těmito snímky pravděpodobně pořízeny za 2.světové války nebo těsně po....možné zprovoznění nějakého poškozeného mostu po květnu 1945 ??? ten zadní most mi hodně připomíná stávající most přes Labe v Hradci Králové ve směru na Týniště a lokomotiva byla v 06/1945 ve stavu výtopny Hradec Králové" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1592 Registrován: 10-2007 |
Jenže co ty zastíněné reflektory? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3724 Registrován: 7-2005 |
ano, právě to zatemnění mě vede k období 2.světové války jenže ona uvedená konstrukce sice byla schválena v roce 1934, ale staniční kronika se o daném mostě zmiňuje až v roce 1939, kdy 24.7.1939 měla být zdvižena stará konstrukce a nasunuto provizorium, a 7.9.1939 byl mezi vlaky vyměněno provizorium za nový most (odsun / násun) z toho vychází možná spekulace - poslední vlak po starém mostě než bylo osazeno provizorium a pak hned je tu otázka - měly lokomotivy ČMD už v létě 1939 povinné zatemnění reflektorů ??? ten rok 1939 je asi reálný - jistě to byla velká událost a místní se přišli podívat...ale ??? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4814 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3724: Myslím, že se to dá datovat dost přesně. Nařízení o zavedení zatemnění bylo zveřejněno 26. srpna 1939 a v platnost vešlo hned 1. září. Vzhledem k rychlému průběhu bojů v Polsku a faktické likvidaci polského letectva v prvních dnech války bylo však již 9. září rozhodnuto o jeho zmírnění, a tak mohla být protektorátní města osvícena až do 11 hodin v noci. Zdroj: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/publikace/sborniky/valecny-prozite k/vlcek-lukas.pdf, str. 107. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3725 Registrován: 7-2005 |
Tak kniha vydaná muzeem HK, se snímky z let 1918-1945, ukazuje podobný záběr. Tedy se stejnými mostními konstrukcemi. Jen popisek o výměně mostů říká rok 1938 Děkují za spoluúčast a já si příště v archivu půjčím protokol o zatěžovací zkoušce nového mostu a třeba se pohnu dál (už mi kdysi prošel rukama jen jsem neměl potřebu opsat si datum) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5392 Registrován: 11-2006 |
Zdepa: Tunel na prvním snímku mi nejvíce sedí na Malou Skalku mezi Pitelovou a Starou Kremničkou. Byl jedním z mála, který se nemusel vyzdívat a tento portál byl rekonstruován v roce 1964. Délkou i zakřivením by to sedělo, volná krajina za tunelem také, neb tento je téměř 70m nad údolím Hronu.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5395 Registrován: 11-2006 |
Zdepa: Po podrobném průzkumu fotky jsem si téměř 100% jistý. Vlevo dole u skály je hektometrovník a pokud je na něm napsáno 234,4 nebo 234,5, tak je to Malá Skalka. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3727 Registrován: 7-2005 |
díky. ona obálka s nápisem "mosty a tunely" je taková mnohoznačná |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7832 Registrován: 9-2003 |
Druhá fotka tunelu mi přijde jako trať Doudleby - Rokytnice v Orl.horách. Pokusím se najít srovnávací.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 3-2018 |
Taky mne to napadlo hned jak jsem ji viděl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7833 Registrován: 9-2003 |
Ano,tak druhý portál tunelu je opravdu z výstavby trati Doudleby nad Orlicí - Rokytnice v Orl.horách 1906.Existuje celý soubor fotografií ze stavby v různých fázích. zde stejné foto :-)
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 237 Registrován: 8-2017 |
Dotaz: Neměl by náhodou někdo někde barevnou fotografii nádraží Židenice a Křižanov v podobě kdy jeden přístřešek byl nabarvený a druhý ne? V Židenicích to bylo 2. nástupiště na modro a 3. "do hněda", v Křižanově to bylo tuším nástupiště na Brod nenatřené a nástupiště na Brno na zeleno. Pokud možno před rokem 2000. Mimochodem, neví někdo, kdy se v jedné či druhé stanici jeden z těch dvou přístřešků natřel (70., 80., či začátek 90. let)?
Rusko + Ukrajina + Bělorusko = bratrské země. Západe, dej od nich ruce pryč a přestaň je poštvávat proti sobě!
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 1-2018 |
Na výstavě Fotostopa 2023 v Muzeu fotografie JH jsem si dokumentačně cvaknul tyhle fotky z nehody 365.039 a drezíny Tatra. Doplní někdo podrobnosti? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1240 Registrován: 6-2015 |
Kde to může být focené? Ten stožár trolejového vedení je zajímavě "multifunkční". Elektrická lokomotiva B0B0 (BOBO) vyrobená v závodech V.I.Lenina v Plzni - železnice Foto ČTK Vyfoceno 23.6.1953 |