Diskuse » Železnice » Trať Olomouc - Opava a okolí » Archiv diskuse Trať Olomouc - Opava a okolí do 17. 9. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Trať Olomouc - Opava a okolí do 17. 9. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15805 Registrován: 12-2009 |
A to ty Hoštice nedávno dělali úplně nové. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15806 Registrován: 12-2009 |
Výsledek toho utrácení je v přímém přenosu vidět odkaz pět suchých nádrží, Bohužel to nestačilo. Hráz taky byla a Ostrava Přívoz zatopený... Na Odře není žádná přehrada. Kdyby byla, taky by se to nestalo. Ale postavit ji není kde, to by vojáci řvali. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5569 Registrován: 7-2017 |
Ohl: "Bohužel to nestačilo..." Samozřejmě že to nestačilo, protože to mělo být kombinováno s dalšími méně nápadnými soft opatřeními. Suché nádrže jsou maximum, kam až je betonářská mafie ochotná ustoupit, když už jí není dovoleno stavět klasické přehrady. A proti těm soft opatřením bojuje všemi dostupnými prostředky, protože z nich by si nemohla odklánět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15808 Registrován: 12-2009 |
Głucholazy https://www.youtube.com/watch?v=52hzJfrpCv0 Jak asi vypadá tady trať? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31588 Registrován: 5-2002 |
Semolina: A zcela přirozeně musí vyvstat na mysli otázka, zdali by přehrada, pokud by byla realizována, snížila průtok sídly níže po toku. Snížila zcela určitě. Obecně platí, že správně navržená a provedená opatření tohoto typu zadrží víc vody než jakékoli betonové dílo. Obecně platí, že rozdíl mezi nádrží a poldrem nijak nesouvisí s materiálem hráze. Takže vltavská kaskáda v roce 2002 Prahu dokonale ochránila. Rozhodně tehdy Praha dopadla líp, než by dopadla bez ní. A tenhle víkend se Vltava krásně řízeně drží na jednoleté vodě. A to má navíc momentálně handicap v podobě prací na Šítkovském jezu. HK: Nikterak se nezmiňuje kde by na ty jeho úpravy sehnal prachy, a co by tomu řekli majitelé pozemků. Přesně. Hubou a na cizím pozemku se protipovodňová opatření budují vždycky nejsnáz.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 376 Registrován: 1-2007 |
dědek_hank: Vidíš spiknutí za vším , řekni tohle lidem v Krnově, Opavě, Ostravě ..... Co jsou soft opatření? Že není nikde žádná účinná protipovodňová hráz na Odře, Opavě, a Opavici je jasně vidět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15809 Registrován: 12-2009 |
není dovoleno stavět klasické přehrady. Nedávno se řvalo, že komunisti zničili krajinu přehradami. Tak se není co divit, že se do stavby nových nikdo nehrne. I ta Slezská Harta se po 1989 neměla dostavět.(bylo uvažováno o ukončení stavby v průběhu stavby a uvedení údolí do původního stavu) A dnes - postavte se trendům z EU... Bude z vás Orbán. Děláme maximum pro to, aby se odstraňování přehrad stalo hlavním ekologickým tématem, a funguje to,“ řekl ředitel Světové nadace pro migraci ryb Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/evropa-reky-prehrady-li kvidace-jezy-iniciativa-prirozeny-tok-dam-removal-europe.A230426_ 101123_eko-zahranicni_jadv |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1316 Registrován: 12-2006 |
Krnov aktuálně - Trať + město . Dál směrem na Opavu vypadala trať bez poškození. Fotky opravdu velmi dokumentační. (Příspěvek byl editován uživatelem vtobola.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15810 Registrován: 12-2009 |
není nikde žádná účinná protipovodňová hráz na Odře, Opavě, a Opavici je jasně vidět. Co je to účinná hráz? Ta co existuje a věří se, že se neprotrhne? Samozřejmě, že na Opavě hráze jsou, ale až za městem Opavou. V Opavě také, ale musely by být o dost vyšší, což jaksi ve městě nejde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 377 Registrován: 1-2007 |
Spíš jsem myslel přehrady jako třeba Kružberk a Harta. (Příspěvek byl editován uživatelem rybář.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15811 Registrován: 12-2009 |
Na to téma jsem psal - č.15809 kousek výš. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5570 Registrován: 7-2017 |
Rybář: "Vidíš spiknutí za vším..." Omyl, to není spiknutí, ale přirozené fungování tzv. tržní ekonomiky. Současný tzv. trh není nic jiného než směska státních regulací, soukromého vytloukání renty, skrytých (někde i veřejných) mafiánských manipulací a mediální komedie sehrávané politiky pro veřejnost. Rybář: "...řekni tohle lidem v Krnově, Opavě, Ostravě..." ...a ti v klidu odkejvou likvidaci životů lidí v Nových Heřminovech v zájmu předražených opatření, která stejně nebudou fungovat tak, jak jim je politiky slibováno. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5571 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: Protože na Šumavě nepršelo tolik jako v r. 2002."A tenhle víkend se Vltava krásně řízeně drží na jednoleté vodě." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10745 Registrován: 2-2006 |
Provoz na úzkokolejce je po ničivé povodni do odvolání přerušen. Z těchto důvodů rušíme také poznávací zájezdy „Śladem kolejki Racławice Śl.-Osoblaha“ a „Po stopách prodloužení Osoblažky“ ve dnech 21. a 28.9. Zdroj: Osoblažsko |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10748 Registrován: 2-2006 |
Nevíme, co bude dál. Z opravené Osoblažky jsou místy trosky, voda vzala část úzkokolejky V odkazu několik snímků poškozené Osoblažky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15812 Registrován: 12-2009 |
Kousek pod Bohumínem mají to, co tyto povodně částečně řeší. U nás nepostavitelné, v tomto rozsahu.odkaz https://www.youtube.com/watch?v=937_akLvn4Y |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2533 Registrován: 2-2006 |
A kdy se bude jezdit tady? mosty z Opavy směr Hlučín přes řeku Opavu u zastávky Malé Hoštice. zdroj Idnes
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10754 Registrován: 2-2006 |
„Nemuselo to dojít tak daleko.“ V Opavě mají vztek, že není hotová přehrada Podle opavského krizového štábu budou škody ve městě obrovské a přesáhnou následky z roku 1997. „Zatím není možné uvést přesné množství zatopených domů, určitě jsou to stovky. Do ranních hodin jsme neměli přístup do některých lokalit. Průtok vody byl obrovský. Situaci nyní monitorujeme,“ říká primátor Tomáš Navrátil (ANO) po jednání krizového štábu. Lidmi také cloumá vztek, že po 20 letech příprav stále není hotová přehrada v Nových Heřminovech. „To je velká chyba. Nemuselo to dojít tak daleko,“ Přípravy mimo jiné brzdily výkupy pozemků. „Nechal jsem dnes přepočítat data od Povodí Odry a ze známých průtoků je na 99 procent zřejmé, že by Nové Heřminovy výrazně pomohly. Ochránily by jak Krnov, tak Opavu, kde by současná protipovodňová opatření nebyla překonána a škody by byly výrazně menší,“ říká k tomu ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Teď to budou mít odpírači přehrady hodně těžké... |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5572 Registrován: 7-2017 |
Semolina: "Teď to budou mít odpírači přehrady hodně těžké..." Už bratr ministr zveřejnil odkazy na data, na jejichž základě to tvrdí? |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2792 Registrován: 4-2014 |
dědek_hank: Lepší někoho v triku s Che Guevarou a arafatkou kolem krku, když vykřikuje "smrt kapitalismu"? "Citovat Drobila - nebo vůbec kohokoli z ODS - ve věcech životního prostředí je vrchol chucpe. " dědek_hank: Aha, takže ano."Omyl, to není spiknutí, ale přirozené fungování tzv. tržní ekonomiky. Současný tzv. trh"
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2534 Registrován: 2-2006 |
Bratr ministr je sice blbec, ale to si můžete spočítat sám průtok Velké Karlovice kolísal okolo 100 metrů krychlových za sekundu takže v Heřminovech ještě o dost více průtok Krnov řeka Opava okolo 230 metrů krychlových za sekundu Jak jednoduché o kolik by to mohlo jít dolů a tím nemyslím odečet na nulu
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2535 Registrován: 2-2006 |
V Krnov to taky moc koridorově nevypadá
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1317 Registrován: 12-2006 |
Krnov zveřejnil na svém FB fotky ze škod. Trať defakto chybí minálně v délce 1KM. Na mnoha místech po městě znatelně poškozena. Tady to nevidím na brzký provoz. Mimochodem diskuze o přehradě pobavila, zejména názory některých jedinců z pohodlí obýváčku, kterých se to vůbec netýká, díky. Aby někdo pochyboval o nutnosti nějakého řízení na tak průserovém toku, jako je Opava, tak si musel slušně šlehnout. Remízky, meandry, lužní lesy. To je sice krásná věc, proti které nemám absolutně nic a měly by být součástí každé krajiny i toku, ale při dlouhotrvajících deštích to prostě nedají a pokud by to měly dát, tak by kolem řek nemuselo být absolutně nic. To už bohužel nevrátíme, pokud nechceme vystěhovat půlku republiky. Jen pro info, co přehrady udělaly jinde: Na řece Ostravici VD Šance dokázalo snížit průtok v nejhorších chvíli z 230 na pouhých 1.5m3/s Na řece Moravici (Slezská Harta, Kružberk) se díky snížení průtoku ze 190 na pouhých 1.5m3/s povedlo udržet i přes extrémní srážky maximálně 2.povoďnový stupeň po celé délce toku. Na Žermanické přehradě v době největších srážek klesl prútok ze 140 na pouhých 0.5m3/s. Jen v Ostravě to dokázalo zastavit množství 70% Odry ve Svinově při kulminaci... už vidím, jak takovou věc udělají lesy, remízky. Stavbu přehrady Nové Heřminovy podporuju celou dobu i když si myslím, že ta osekaná verze bude mít učinek o mnoho nižší. Ale i pár desítek centimetrů dokáže v takových situacích dělat neskutečný rozdíl. Zrovna Nové Heřminovy by mohly vyprávět. Byl jsem tam včera a byl to tam absolutní extrém. Nejraději bych tam viděl původní koncept i za cenu zlikvidování půlky, nebo celé vesnice. Ostatně jako u stavby jakékoli přehrady... Jsem sobec? Já je na jednu stranu chápu. Vyrostli tam, zažili tam značnou část svého života. Pokud bych se ale měl řídit tímhle všude, doteď nestojí jediná dálnice, železnice, obchvat. Tak to prostě je, vždycky to někdo schytá za přínos většině. Názor pár stovek/tisícovek lidí ohrožuje majetek a život statisíců lidí pod nimi. Jen škody x násobně překročí výdaje na odkup pozemků a možná i stavbu přehrady... Jsem teda sobec já, nebo oni? Ono už je to ve výsledku jedno, protože po tomhle průseru ta přehrada stát bude a nikdo se jich už ptát nebude. Pravděpodobně už dojde i na vyvlasťnování. A vlastně bych se vůbec nedivil, kdyby se nakonec přistoupilo na původní projekt. A teď se do mě můžete pustit (Příspěvek byl editován uživatelem vtobola.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15816 Registrován: 12-2009 |
V zásadě se dá souhlasit. Ale kde by měla být třeba přehrada na Odře? |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4707 Registrován: 4-2009 |
Ono už je to ve výsledku jedno, protože po tomhle průseru ta přehrada stát bude a nikdo se jich už ptát nebude. Jsem optimista Už devět let se buduje mimoúrovňové křížení ve Studénce. Zatím tam mají kamery na přejezdu a blikající břevna závor.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1318 Registrován: 12-2006 |
Ohl: To se ptej povodí Odry. Ti mají vzdělání a je to jejich práce. Pokud vím, nějaký projekt už tam je, včetně územné rezervace. Ale v jakém stavu to je teď netuším. Němec_z_ova: Přejezd sice zabil několik lidí, ostatně jako povodeň, ale ještě k tomu nepřipravil stovky lidí o střechu nad hlavou, desetitisícům nezpůsobil škodu v řádech miliard a neparalyzoval 3 velké města na týdny/měsíce. A ne jednou. Na to bude momentálně takový tlak, že tady se půjde i přes mrtvoly... Aby to mělo alespoň podobnou váhu, muselo by tam těch nehod být ročně tak 30. (Příspěvek byl editován uživatelem vtobola.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7711 Registrován: 6-2016 |
Vtobola: Vítej v Grunbachu! Už jsme minimálně 2 blbci, do kterých se pustí ekoúderka... K vlivu přehrady na původní obyvatelstvo si dovolím připodotknout, že to je JEN otázka peněz. Které erár nebude chtít dát, protože sám má málo Ty místní domkáře naprosto chápu, že se jim nechce do paneláků kdesi v riti drevenej. Ale když by jim ten erár nabídnul slušně veliké řadové domky (+ občanskou vybavenost + dojezd so stávajících zaměstnání/škol) na nepříliš vzdáleném místě, tak by to mohlo jít. Ale to by se muselo chtít... Pro přátele ekomamlasů malý citát: "Neúspěchy 2024 V polovině září 2024 došlo k ničivým záplavám na celém území ČR. Jedním z toků, kde opět došlo k povodni, byla řeka Opava na Bruntálsku, kde v obci Nové Heřminovy Hnutí DUHA v minulosti opakovaně bojovalo za zastavení výstavby přehrady v rámci akcí „Hudbou proti přehradě“ a „Rockem proti přehradě“.[6][7] Obce v oblasti pod nepostavenou přehradou byly zatopeny, včetně většiny města Krnov[8] a části města Opava.[9] Podle hydrologů by postavení přehrady výrazně snížilo ničivou sílu řeky.[10]" https://cs.wikipedia.org/wiki/Hnut%C3%AD_DUHA |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2794 Registrován: 4-2014 |
Myslíte Spálov?
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4708 Registrován: 4-2009 |
Vtobola: Když jsme nebyli schopni vyřešit za 9 let Studénku, přehradu taky nepostavíme. A to nás ještě více pálí energetika.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7713 Registrován: 6-2016 |
Vidím správně nákladní vagon? 1%7Cwebp%2C75,https://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_QJ_6/u32BT.jpeg?fl= cro,0,0,4096,2731%7Cres,2560,,1%7Cwebp,75 |
Kočkopes
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1956 Registrován: 10-2017 |
Vtobola: "Mimochodem diskuze o přehradě pobavila, zejména názory některých jedinců z pohodlí obýváčku, kterých se to vůbec netýká, díky." Pozor, za chvíli přijde dezolát hank a vysvětlí vám, že přehrady nefungují a jsou to jenom peníze vyhozené z okna do kapes betonářské lobby |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15821 Registrován: 12-2009 |
To jsem psal v č.15806 postavit ji není kde, to by vojáci řvali. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2561 Registrován: 9-2011 |
honzaklonfar: "Vidím správně nákladní vagon? 1%7Cwebp%2C75,https://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_QJ_6/u32BT.jpeg?fl= cro,0,0,4096,2731%7Cres,2560,,1%7Cwebp,75" Moc ten odkaz nefičí, můžeš to vložit ještě jinak? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17869 Registrován: 11-2002 |
Jakob: stačí ho trochu upravit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 609 Registrován: 3-2024 |
K té přehradě Nové Heřmínovy: Na wikipedii se dá vyčíst, že od roku 1992 jsme nezprovoznili žádnou vodní nádrž. Což je naprostá katastrofa. Proč, to se raději neptám. Ano, bylo by dobré pro vybudování této přehrady zaměřit veškeré naše úsilí. Navíc je krize, takže bude dobře, že lidé budou mít práci. Navíc vedle je železnice, takže je zajištěna přístupnost pro návoz materiálu. Akorát jsme si od bratří rusáčků nechali zlikvidovat ČKD Blansko turbíny, takže elektrárnu bude muset vyrobit někdo jiný. (pokud ČKD nějaký český podnikatel neodkoupí). Připojuji se k názoru, že už to mohlo/mělo stát. |
Petr_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14199 Registrován: 4-2003 |
Natahovací kontejner. Největší pí***iny na světě nepocházejí z konspirace, ale z do nebe volající pitomosti aktérů. (Jan Šatava) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 613 Registrován: 3-2024 |
To známe. Občas je člověk-šotouš tak nažhavený, že vidí vagonky všude kolem. Je to tak, je to automobilní kontejner. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 7-2023 |
Neví někdo, jaký je stav trati v úseku Bruntál - Krnov? Podle mapy SŽ je v tomto úseku zastaven provoz. A jak dopadla stanice Krnov? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4990 Registrován: 6-2007 |
Minimálně podle fotek zaplavené kolejiště stanice a na vjezdu od Brantic kus trati fest podemletý. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5573 Registrován: 7-2017 |
Kočkopes: "Vtobola: "Mimochodem diskuze o přehradě pobavila, zejména názory některých jedinců z pohodlí obýváčku, kterých se to vůbec netýká, díky." Pozor, za chvíli přijde dezolát hank a vysvětlí vám, že přehrady nefungují a jsou to jenom peníze vyhozené z okna do kapes betonářské lobby" Já se na rozdíl od zdejších ultras, kterým je všechno jasné i bez diskuse a kteří za normální způsob komunikace považují argumentační fauly, necítím být tak dobrej, abych tady něco vymýšlel z pohodlí obýváčku. Jenom se pokouším upozornit na to, s čím přišli jiní povolanější. Autor této studie je taky dezolát, který ji vymyslel z pohodlí obýváčku? BTW, Olomouc ta soft opatření chrání před 20letou vodou. Po povodni roku 1997 se na dostatečnosti takové ochrany dohodli všichni zúčastnění jako na rozumném kompromisu mezi věcnými požadavky a ekonomickými možnostmi a pokud vím, tak jejich realizace proběhla víceméně v klidu a bez větších tahanic. (Jenom to trvalo nemóresně dlouho, ale to tady ze známých důvodů trvá každá stavba.) |
Norton
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2749 Registrován: 12-2004 |
Ohl: A ona tam zadna neni? Co je pak Barnovska ve VVP Libava?"V zásadě se dá souhlasit. Ale kde by měla být třeba přehrada na Odře?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 838 Registrován: 2-2014 |
Tak těch je mi kurva líto... Asi 4 měsíce opravují ulice Marii Curie-Skłodowskiej a Prymasa Stefana Wyszyńskiego. To budou mít řádně vymleté, je to totiž bez asfaltu a jen samá hlína. Sotva to dokončují a můžou znovu.. Barnovská přehrada na Libavé se dlouhodobě nepoužívá a momentálně je v zanedbatelném stavu.. Obávám se říct, že se ani neudržuje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7714 Registrován: 6-2016 |
V mém okolí se používají natahovací kontejnery toho typu https://www.sbazar.cz/Slama.Miroslav/detail/151489864-hakove-kont ejnery-avia-man-iveco-daf-a-dalsi Takže mě ta fotka pomýlila. Dotčeným diskutérům se tímto poníženě omlouvám |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15822 Registrován: 12-2009 |
Olomouc ta soft opatření chrání Každou oblast chrání něco jiného, neznamená to, že stejné opatření funguje všude stejně. Autor této studie tam sice správně tvrdí, že retenční schopnost přehrady částečné vymizí po soutoku s Opavicí, ale i půl metru se počítá. Ten půlmetr by možná stačil na neprotržení hráze v Ostravě. je krize, takže bude dobře, že lidé budou mít práci. Samozřejmě, naběhne tam tisíce lidí s kolečky a lopatami. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5575 Registrován: 7-2017 |
Ohl 15822: Toho půl metru by se (možná, bez záruky) dosáhlo na úkor lidí, kteří v Nových Heřminovech žijou a chtějí žít a jejichž zájmy proponenti přehrady neberou v úvahu. Takže otázku lze položit i jinak: Jak se má posuzovat, čí zájmy jsou přednější? Lidi z Heřminov se mají svých zájmů - a to pro ně dost zásadních - vzdát ve prospěch lidí z Krnova, Ostravy a Opavy (a to ještě s pochybným výsledkem pro jmenované)? Kterých svých zásadních zájmů se na oplátku vzdají lidi z Krnova, Opavy a Ostravy ve prospěch lidí z Heřminov? Ten půlmetr by možná stačil na neprotržení hráze v Ostravě. Otázka je, v jakém stavu ta hráz byla... Každou oblast chrání něco jiného, neznamená to, že stejné opatření funguje všude stejně. Dtto platí i pro betonové přehrady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15823 Registrován: 12-2009 |
když by jim ten erár nabídnul slušně veliké řadové domky (+ občanskou vybavenost + dojezd so stávajících zaměstnání/škol) To se běžně dělá ve světě*, ale určitě si pamatujete články, jak zlý erár vyhnal chudáky obyvatele kvůli zbytečné megalomanské stavby. *před několika málo lety zrovna u našich hranic. odkaz mapa |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15824 Registrován: 12-2009 |
v jakém stavu ta hráz byla... V takovém. Ale možná to cyklisti poškodili. s pochybným výsledkem pro jmenované Ten si můžete prohlédnout o příspěvek výš, stačí kliknout. "Nebe na zemi" – říkají ti samí obyvatelé, kteří se ještě před několika lety netajili obavami z nuceného stěhování na nové místo odkaz (Příspěvek byl editován uživatelem ohl.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5576 Registrován: 7-2017 |
Názor meteoroložky: Každá oblast by měla vyhodnotit riziko, které je na daném místě. Skoro si myslím, že pomaloučku přichází doba, kdy by se lidé měli pomaloučku stěhovat z oblastí, na které podle map dosáhne dvaceti, možná i padesátiletá povodeň, někam, kde riziko není tak velké. Mluvíme o stoleté, padesátileté vodě, ale tento parametr není konkrétní číslo, jeden konkrétní průtok, který zůstane dalších 100 let stejný. Je možné, že po této povodni budeme za stoletou vodu považovat povodeň, kterou jsme mívali za dvousetletou. To berte jenom jako příklad. Jde o to, že stoletá voda je jenom nějaký statistický údaj a s každou další povodní se hodnota stoleté vody bude zvyšovat. Uvědomme si, že pokud jsme teď stoletou vodu zaregistrovali sice v různých oblastech, ale v České republice za posledních 30 let třikrát, tak je to najednou velice nebezpečný signál. To, že předtím 100 let nic takového nebylo, bylo na začátku velice nepříjemné pro všechny, kteří to měli zvládat v roce 1997, ale dnes už bychom měli být moudřejší. (Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mikova-zasahla-nas-kombinace -povodni-1997-a-2002-tri-stolete-vody-za-30-let-je_2409170600_cen) Že se řeka občas vylije z břehů, to patří k jejímu normálnímu chování. Než vypukla průmyslová civilizace, lidi s řekami uměli koexistovat. Jinde jsem tu zmiňoval obec Kostelany nad Moravou. Ta existuje na stejném místě na břehu Moravy už snad 1000 let (první zmínka z roku 1131). Starousedlíci tam dobře vědí, kde se má stavět a kde ne, a v mapách rozlivů x-letých vod jsou v obci vyznačena místa, kam nedosáhne ani 100letá voda; to se potvrdilo v r. 1997 a potrzuje se to i letos. Respektovali to i projektanti hrází při regulaci Moravy v letech 1928 - 35, takže domy na těch místech stojící 10 m od břehu Moravy zůstaly při velké vodě r. 1997 nedotčené. Škody v obci v r. 1997 nastaly na dvou místech: Pod hrází, kterou v 60. letech prokoplo a lajdácky opravilo JZD a tam, kde si v 90. letech postavili domy noví usedlíci nerespektující zkušenosti pamětníků. Plocha údolních niv v tuzemsku zabírá pouze 2,5% rozlohy státu. Lidi jsou nepoučitelní: Ani povodně let 1997 a 2002 nestačily, aby se v nich přestaly povolovat nové stavby. Tady by se mělo začít. A jako další krok bych viděl to, co navrhuje pí Míková v odkazovaném rozhovoru: Začít ty oblasti postupně opouštět a nechat je řekám. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5577 Registrován: 7-2017 |
Ještě k těm soft opatřením: 1 km přírodní nivy dokáže snížit kulminaci 100leté povodně až o 1%. |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6054 Registrován: 5-2002 |
Trapný dotaz: už někdo začal řešit NAD za tratě 321 (316) a 317? Alespoň výhledově? Obnova drážní dopravy dle mého skromného názoru bude nejdříve za měsíc. Na Prajzské straně I/56 je sice sjízdná, ale dneska ráno zácpa od konce Kravař až na kruháč v Kateřinkách, protože mosty v Opavě mimo provoz (a asi to ještě potrvá). Na Rakouské straně mezi Hájem a Chabičovem ujíždí svah zde, silnici pod ním uzavřeli. Štítina ještě neprůjezdná, ale voda jednou odteče. Snad po sobě nenechala žádné zásadní škody. Komárov už je průjezdný. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5578 Registrován: 7-2017 |
Názor Poláka: Zatímco jednou rukou jsme budovali infrastrukturu, která nás má zachránit, druhou rukou toto dílo sabotujeme. Zdroj: https://blisty.cz/art/121244-je-cas-prestat-predstirat.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 781 Registrován: 7-2008 |
Jenki: výhledově se na tom pracuje, aktuálně směr Opava - Krnov. Mělo by to (pokud se povede) být v podobném módu jako Opava - Ostrava, tedy pendl dva busy proti sobě. Není asi úplně jednoduché sehnat kapacity. Padla už zmínka i o Hlučínu. Pracuje se na tom |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 839 Registrován: 2-2014 |
dědek_hank: "že pomaloučku přichází doba, kdy by se lidé měli pomaloučku stěhovat z oblastí, na které podle map dosáhne dvaceti, možná i padesátiletá povodeň, někam, kde riziko není tak velké. " Tak já nevím, proč se tedy skupují parcely a to dost v "mastném" a stavějí se tam nové domy.. Dobrým příkladem je třeba Chomoutov u Olomouce, kde je vysoce riziková záplavová oblast. A jak to tam teď taky dopadlo. A těch lokalit u nás nebo celkově v republice, bude určitě víc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 840 Registrován: 2-2014 |
A nemluvě o tom, že úřady tam ten štempl ještě dají a vše je v pořádku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1319 Registrován: 12-2006 |
Co se týče nádraží v Krnově, tak hlavák i Cvilín jsou celkem ok. Stačí uklidit. Trat směr Olomouc nevím, směr Opava je největší problém od Hlaváku po Úvalno. Na mnoha místech značně podemletá trať, nebo defakto celá chybí. Dál směrem na Opavu to vypadalo celkem dobře. Trať směr Albrechtice vypadala minimálně do Linhartov takřka neporušeně. Jak to vypadá dál zjistím dnes, nebo během týdne. Dědek: Prosímtě, to už fakt nemůžeš myslet vážně. Čí zájmy jsou přednější? Tisíc lidí VS statistíce lidí. Už několikrát se řešila odkupní cena, která ve většině případech byla více, než slušná... Taky se upustilo od takřka kompletní likvidace a zvolil se kompromis v podobě menší přehrady.To jim nabídl stát, takže my všichni. Je to málo? Jaký furt pochybný výsledek? Na rozdíl od jiných přehrad se tahle může v případě hrozících povodní vypustit takřka celá a ve výsledku nabídne retenční prostor mnohem větší, než některé jiné větší přehrady v kraji. Je to takový vyboostěný polder. Dokáže zastavit, nebo zpomalit první vlnu, nebo zásadním způsobem ovlivnit objem valící se masy. I kdyby po 2 dnech musela začít odpouštět, tak dá lidem čas. Takhle je Opava naprosto neřízená střela, která pokud chytne sílu někde nad Bruntálem, tak ji nic nezastaví až do Polska. Ty studie od toho Čermáka jsou taky často slušná dávka polopravd a keců. Číslička, která mu často nevycházejí, což potvrdilo mnoho jiných profíků z oboru a různé modely na VŠB atd. Čermák řeší úsek Zátor - Krnov, ale vůbec neřeší to, že ta vlna bude dělat bordel i dál. Prostě to vytáhne z Bruntálska a čau. Jeho řešení je tu vodu vzít, dát ji do koryta, dát ji neskutečnou rychlost a sílu a a vy dole se starejte. Nevyřešil problém, pouze ho posunul o pár kiláků níže. A touhle studií tu chceš argumentovat? Neříkám. Má tam spoustu logických věcí, které by už dávno měly být hotové, ale aby to všechno parádně fungovalo, musí to být celek, včetně přehrady... Touhle povodní ta jeho teorie jako celek dostala úplnou facku, takže o ní se nemusíme ani bavit. A když už jsi to vytáhl. Když se přehrada nepostaví, co mi za to Nové Heřminovy nabídnou? Pokud to i po jejich navrhovaných úpravách spláchne vesnice a města pod nimi, můžeme jako občani těchto měst požadovat náhradu škody? Protože přece podle jejich teorie to bude stačit, tak ať to zaručí vlastním majetkem... Co se týče hráze na Odře v Ostavě. Byla neporušená, 3 dny plnila svou funkci bez problémů. Bohužel i přes kulminaci Odry Opava stále rostla a hráz přetekla. Chybělo 20-30cm. Niže po toku stejný problém, chybělo pár centimetrů. V Opavě na mnoha místech také chyběly pouhé centimetry... Že jsou lidi idioti a staví i novostavby v bezprostřední blízkosti řeky je věc druhá. Celé centrum vesnic a měst ale už nepřestěhuješ. A i kdyby si chtěl, náklady by byly proti stavbě přehrady tisicinásobné. Stojí to za to místo obětování jedné vesnice o pár barácích? Jinak bych to téma už uzavřel. Je to primárně dopravní diskuze... (Příspěvek byl editován uživatelem vtobola.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15825 Registrován: 12-2009 |
Začít ty oblasti postupně opouštět a nechat je řekám. Dobrý nápad. Začneme v Praze, zbouráme Národní divadlo, aby měly ryby kde plavat. Ratiboř za Bohumínem (ten je také pod vodou, kromě depa), zatím v pohodě, právě díky poldru. https://www.youtube.com/watch?v=De1COqwr3R0 asi od 6 minuty I když se naplnilo původní koryto Odry ve městě říčkou Psinou, která teď musí obchvatem. Ve vodním amfiteátru je to po zábradlí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 782 Registrován: 7-2008 |
Před polednem by měla být zajištěna NAD Opava - Hlučín. Bude se zjišťovat kam všude je možno zajet na zastávky a kam naopak ne. Krnov zatím nic |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31592 Registrován: 5-2002 |
HK: Ale když by jim ten erár nabídnul slušně veliké řadové domky (+ občanskou vybavenost + dojezd so stávajících zaměstnání/škol) na nepříliš vzdáleném místě, tak by to mohlo jít. Podobně tomu bylo v 30. letech Bítově, který se přestěhoval na nedaleké návrší (tehdy se to obešlo bez příšlapku Nový). Otázkou je, jestli by to přestěhování do většího města zároveň nevyřešilo dojížďku do zaměstnání - přece jen jde o kraj, který se potýká s nedostatkem práce. Každopádně bych dal jednomu každému na výběr. DH: Toho půl metru by se (možná, bez záruky) dosáhlo na úkor lidí, kteří v Nových Heřminovech žijou a chtějí žít a jejichž zájmy proponenti přehrady neberou v úvahu. Takže se holt zájmům 350 Heřminováků vyhovělo na úkor zhruba sta tisíc lidí, kteří žijí na řece pod nimi. Takže otázku lze položit i jinak: Jak se má posuzovat, čí zájmy jsou přednější? On už ledacos napoví i ten počet lidí, viz výše. Ale chápu, že při prosazování vznešených ideálů ochrany přírody se na nějakého toho vytopeného nekouká. Olomouc ta soft opatření chrání před 20letou vodou. Po povodni roku 1997 se na dostatečnosti takové ochrany dohodli všichni zúčastnění jako na rozumném kompromisu mezi věcnými požadavky a ekonomickými možnostmi a pokud vím, tak jejich realizace proběhla víceméně v klidu a bez větších tahanic. Tak teď už chybí jenom něco, co ty povodně nad Olomoucí ztransformuje na Q20. Že by nějaká ta přehrada...? 1 km přírodní nivy dokáže snížit kulminaci 100leté povodně až o 1%. Jo, některej obzvláště povedenej kilometr ano. Ale zdaleka ne každej. A kilometr nádrže v témže profilu ji dokáže snížit ještě o víc. Jednoduše proto, že se většina údolí směrem vzhůru (k nebi, ne proti proudu) rozšiřuje, takže je dV/dh větší, někdy i násobně. Nemluvě o tom, že kolísání hladiny v řádu metrů v případě nádrže nemá ani zdaleka takové devastující účinky, jako několikametrová povodňová vlna, která se prožene nivou. A několikametrová být prostě musí, protože jinak se nenaakumuluje žádný významný objem - a bez toho k žádné transformaci povodně nedojde. Dtto platí i pro betonové přehrady. Z těch výše citovaných přehrad, které teď odvedly setsakra velký kus práce, mají Slezská Harta, Šance a Morávka hráze zemní - ale proč furt nezdůrazňovat ten fuj fuj beton, žejo...? Názor meteoroložky: Každá oblast by měla vyhodnotit riziko, které je na daném místě. Skoro si myslím, že pomaloučku přichází doba, kdy by se lidé měli pomaloučku stěhovat z oblastí, na které podle map dosáhne dvaceti, možná i padesátiletá povodeň, někam, kde riziko není tak velké. A co když to riziko vyhodnotíme v trochu širším kontextu? Nevyjde nám pak, že teoreticky by sice bylo lepší vystěhovat město od řeky, ale prakticky je rozumnější vystěhovat nějakou tu vesnici, co je proti proudu nad ním, a postavit tam nádrž, která to město nejen ochrání, ale zároveň pomůže krajině tím, že většinu roku z té řeky nebude vádí... Ani povodně let 1997 a 2002 nestačily, aby se v nich přestaly povolovat nové stavby. Tady by se mělo začít. V tom souhlas. A jako další krok bych viděl to, co navrhuje pí Míková v odkazovaném rozhovoru: Začít ty oblasti postupně opouštět a nechat je řekám. Opouštět řeku ale musí být kam. A aby bylo kam, musí se tam začít stavět. Obávám se, že to skončí na tom, stavět nebude možné z důvodu ochrany přírody. Začarovaný kruh se tak uzavře.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 10-2017 |
Protipovodňové opatření je v Olomouci navrženo na 650 m3/h. Povodeň v roce 1997 měla průtok 676 m3/h. Pokud máte pocit, že těch 650 m3/h je dvacetiletá voda, a že ta obrovská stavební opatření v centru byla soft opatření, tak by mě zajímalo, kolik by toho zbylo na horním toku po stoleté vodě a co by byla ta tvrdá protipovodňová opatření. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2049 Registrován: 4-2011 |
Když vidím ty podemleté tratě v místech, kde je 360 dní v roce a 10 let prakticky potůček, viz Ruda, tak se mi jeví, že naprosté většině těch škod, co jsou teď vidět, prostě zabránit nešlo. A teď mě stavaři a technici poučte, jestli by bylo proveditelné, levnější nebo aspoň cenově dostupné, a stavebně reálné místo štěrkového lože atd ty lokálky stavět na betonu, jako jsou tramvajové tratě nebo tratě v tunelech. Vylít to, koleje do žlábků a rozložit tu sílu vody na betonovou desku. Která by už snad celá ujet nemusela. Nebo?
Nostalgici by neměli lézt na internet.
Každý svého štěstí strůjcem. |