Diskuse » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 11. 10. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 11. 10. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 752 Registrován: 10-2010 |
Proč se ten styl alá kyklop nedělal dál, to by mě zajímalo....asi to sovět nechtěl. Jen 2 kousky. Ale je to monumentální teda. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9939 Registrován: 1-2007 |
ale tramvaje kdysi v Dubrovníku a kdysi v Sarajevu V Sarajevu jezdí přece tramvaje dodnes. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2179 Registrován: 3-2013 |
Na rozchodu 760 mm? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9941 Registrován: 1-2007 |
TMB: Pardon, to mi uniklo. Samozřejmě, že mají klasických 1.435 mm. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2181 Registrován: 3-2013 |
Jinak jedna z celkem blízkých elektrifikovaných železnic rozchodu 760 mm vede do Mariazell. Nebo muzejní železnice je v Payerbachu. Na snímku z roku 1990 v nezávislé trakci. |
Radekedar
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2585 Registrován: 6-2008 |
dany: To bude ono, díky!"Třeba pro účely informačních systémů je NPTV tzv. náhradní propojení trasy vlaku." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5705 Registrován: 9-2003 |
PUW: Teda, že zrovna takový balkanofilní šotouš nezná Trenčianskou Teplou, to je fakt omezený rozhled.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9442 Registrován: 9-2011 |
TMB: V Bělehradu, kde se používá latinka i cyrilice, taky nepíší USTANICHKA, ale USTANIČKA. Proč by si V BĚLEHRADU měli transkribovat BĚLEHRADSKÉ názvy do ANGLIČTINY? To jako v Praze má být na transparentu napsáno Zhabovrzezskaa nebo Vaatslava Schpatschka? M.Š.: Trenčínská Teplá. Tak to pěkně zapadá do té naší transkripční diskuse
Všichni jste volové. Servít
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22623 Registrován: 3-2007 |
Buďte rádi, že se Marcel (zatím?) orientuje v terénu a najde třeba poštu nebo samoobsluhu, časem může být hůř |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 6-2024 |
Pokud to p. Štancl stihl do roku 2021 (než došlo k přerozchodování tratě), tak na švýcarské Waldenburgerbahn se jezdilo elektrickou trakcí dokonce na rozchodu o 1 cm užším než "Trenčínská Teplá" - 750 mm. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31832 Registrován: 5-2002 |
No vida, tak ještě nějakou elektrifikovanou šestistovku. A při té příležitosti mě napadá: od jakého rozchodu jde o "dospělou", byť úzkorozchodnou železnici - s tím, že co je užší, je už zahradní...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9352 Registrován: 5-2002 |
Tak důlní dráhy byly snad nejužší 450 mm a tím jezdili "dospělí" lidé a náklad, takže ta hranice leží možná tady. Menší rozchody už jsou vesměs různé karikatury nebo parkové železnice pro zábavu, např. v Drážďanech 381 mm (Liliputbahn).
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31833 Registrován: 5-2002 |
Quex: Taky jsem měl za "největší modelovou železnici" těch 15 palců, tak jsme se možná trefili...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12265 Registrován: 9-2002 |
A já si dodneška myslel, že nejužší industriály měly 600 mm.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4731 Registrován: 4-2009 |
Pravdu bude mít Quex. Obě monografie Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru z roku 1928 uvádějí: "Rozchod kolejí jest nejen u jednotlivých závodů, nýbrž i u jednotlivých dolů různý, mezi 450 mm a 600 mm, v průměru asi 510 mm." Jáchymov taktéž "jel" na rozchodu 450 mm, ale koukám, že zlatorudný důl v obci Zvěstov-Roudný bývalého okresu Vlašim uváděl rozchod 400 mm - seznam z let 1925-1930. A ještě jeden seznam úzkých Konec hlášení z pohornické krajiny. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Mufloni nepatří na koleje
|
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9353 Registrován: 5-2002 |
Myslím dokonce, že po znárodnění dolů v roce 1945 v rámci centralizace na to byla nějaká norma (ČSN?) nebo interní předpis, který sice zohledňoval historická specifika, ale byla tam daná jasná struktura 450 - 600 - 700 - 750 - 900 mm pro důlní dráhy, někde jsem to viděl, už si to přesně nepamatuji, to určitě nějaký znalec doplní. Ale nejmenší rozchod byl určitě těch 450 mm, na ty rozchody pak byly zase navázané možnosti průmyslu, jaká vozidla na to byl schopen dodat, tak aby nevznikaly nějaké atypické rozchody.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4732 Registrován: 4-2009 |
Našel jsem zmínku o ČSN 44 5005 Kolejové trate v baniach a lomoch. Rozchod Ke stažení bohužel nikde není Tak aspoň anotace té poslední z prosince 1980. Od 1. října 2002 byla zrušená.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 6-2021 |
ČSN 44 5005 Touto normou se zavádí ST SEV 1468-78 jako ČSN, jíž se pro potřeby tehdejší ČSSR (ČSFR), resp. ČR doplnilo 5 článků, které přímo nesouvisí s ochranou zdraví (týkají se především rozměrů resp. rozchodů). Norma RVHP určuje rozchody kolejí na nově budovaných uhelných dolech a lomech. Stručná norma v podstatě stanoví v dolech tři rozchody (600, 750 a 900 mm) a v lomech dva rozchody (900 a 1435 mm). ČSN 44 5005 byla schválena 17.6.1980 a nabyla účinnosti od 1.12.1980. Nahradila ČSN 44 5005 z 7.3.1962. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5299 Registrován: 3-2004 |
No vida, tak ještě nějakou elektrifikovanou šestistovku. No, o jedné bych asi věděl, byť pro úplnost se musím stavit s metrem a ověřit. Elektrifikováno soustavou AC 3x400 V, lokomotiva připojena kabelem na kluzném laně. https://mapy.cz/s/fonobeguje (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12993 Registrován: 5-2002 |
No vida, tak ještě nějakou elektrifikovanou šestistovku. Nebyla elektrizovaná šestistovka v Malých Svatoňovicích, důl IDA? A elektrizovaná "čtyřistapadesátka" v Jáchymově do tabákové továrny? Edit --> už jsem to našel --> 700 mm. (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Šimral.)
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31846 Registrován: 5-2002 |
Hsl: o jedné bych asi věděl Jéje, pilní drážka - taky jsem si na jednu v sousední vesnici vzpomněl, ale ta není zadrátovaná a rozchod si už taky nepamatuju...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2118 Registrován: 6-2006 |
Nebyla elektrizovaná šestistovka v Malých Svatoňovicích, důl IDA? Ano, pár sloupů ještě stojí. A napájecí stanice taky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 6-2024 |
Dovoluji si P.T. diskutéry nadržené hledáním průmyslových úzkorozchodek upozornit, že původní požadavek zněl "nejmenší rozchod elektrifikované železnice pro cestující". Elektrizovaných šestistovek v průmyslu jsou samozřejmě celá kvanta. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4735 Registrován: 4-2009 |
Děkujeme za upozornění Od té doby však byla Hajným vznesena otázka na hranici mezi skutečnou a zahradní železnicí. A tak je tu lov úzkorozchodek správně - nemusí být ani nutně elektrifikované.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2912 Registrován: 11-2012 |
Není náhodou nějaká drážka s kabelem napájeným posunovadlem aj v Hoštejně? Z mého dojíždění do Prahy si cosi takového pamatuju. https://mapy.cz/letecka?x=16.7704968&y=49.8731007&z=19
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4736 Registrován: 4-2009 |
Ale stejně se mi nejvíc zamlouvala pětistovka z geriatrického centra ve Vídni. V provoze vydržela 107 let.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2054 Registrován: 4-2011 |
Dobrý večer, jelikož tato sekce není v Tramvajích, zeptám se tady, exxxxtrémně laicky: mohl by mě nějaký elektroinženýr poučit, proč je v některých tramvajích "slyšet blinkr" v salonu, tj. to relé je asi(?) ve skříni, která se otvírá do salonu k prvnímu sedadlu pro invalidy, zatímco v jiných typech ne, i když ta skříň je za řidičem taky? Měl jsem dojem, že ta součástka bude spíš v palubce, jako u OA. A nemluvě o tom, že některé busy (Urbina?) mají akustický indikátor blinkrů hlasitý jak menší lodní siréna. Díky a předem sorry, pokud to někomu přijde jako příliš d*bilní dotaz. (EDIT chyby) (Příspěvek byl editován uživatelem Focus1976.)
Nostalgici by neměli lézt na internet.
Každý svého štěstí strůjcem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9945 Registrován: 1-2007 |
Napadá mě, že starší typy mají relé a u novějších je to spínáno elektronicky. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22643 Registrován: 3-2007 |
Bimetalový spínač vs. elektronika. Ten bimetal se udržel v autech velmi dlouho, ač mechanická věc. I protože zároveň i cvaká, tedy akusticky upozorňuje na zapnutý blinkr (a příjemně, ne jako dnešní dlouhé pípání). a v autě nepotřeboval žádné relé navíc - zatížení kontaktů to uneslo. Možná i v tramvaji (na T3 taky tři žárovky jako v autě). Další výhoda je, že kontroluje vlákna žárovek a vedení - když se žárovka spálí, změní se odebíraný proud a frekvence blikání - tedy jednoduchá součástka s několika funkcemi. . Strejda Gůgl říká, že se pořád vyrábí (v cenách od 150 do 1000.-Kč). (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9354 Registrován: 5-2002 |
Ale stejně se mi nejvíc zamlouvala pětistovka[jidlo] z geriatrického centra ve Vídni. V provoze vydržela 107 let. To je hodně zajímavý, podle toho, co se dá najít, tak samotné to centrum (obří domov důchodců) bylo uzavřeno v roce 2015 jako důsledek "nové koncepce geriatrických služeb". Drážka skončila tedy už pár let předtím, asi jako důsledek stále klesajícího počtu obyvatel, v letech po druhé světové válce se uvádí kapacita 4000 lidí, později po různých modernizacích a přestavbách už jen 1600 lidí a okolo roku 2008 už jen 700 lidí, takže přepravní výkony dráhy šly zřejmě neustále dolů...
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22646 Registrován: 3-2007 |
Twl, 4000 lidí..koukám německá a (méně) rakouská tradice v důkladnosti se nezapřela. Takový větší koncentrák. Tam museli havrani jezdit denně a s dodávkou, pokud neměli (což tipuji) důkladní i vlastní krematorium. To musí být super sedět v parku centra na lavičce a koukat na jeho komín s tím, že se ho brzy dočkáte (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 10-2010 |
Mladejov: Ohledně cvakání blinkrů - bimetal. Zajímavé, děkujeme. :-) Dosud se používá třeba v ručičkových vlhkoměrech/tepolměrech? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2055 Registrován: 4-2011 |
Díky všem za detailní vysvětlení
Nostalgici by neměli lézt na internet.
Každý svého štěstí strůjcem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31851 Registrován: 5-2002 |
Krimitz: Ohledně cvakání blinkrů - bimetal. To cvakání nezpůsobuje přímo ten bimetal, ale malý elektromagnet, který proudem žárovek přidržuje přerušovací kontakt sepnutý, takže se bimetal musí o dost víc ohřát a napružit, aby ho přemohl a došlo k rozepnutí. Víc ohřátý bimetal pak i déle chladne, než zas dojde k sepnutí. Když praskne některá ze žárovek, přídržný proud se zmenší, k rozepnutí stačí menší ohřev, vše se odehraje rychleji a pozůstalá žárovka začne "nervózně" blikat vyšší frekvencí. U některých aut se pro varovná světla používalo pomocné relé - přerušovač pak přímo živil jen jednu stranu (zpravidla levou) a ta druhá šla přes to relé. U tramvaje, která má umět jezdit sólo i dvojčlen, bych proto podobná relé očekával i pro ovládání blinkrů zadního vozu (pokud ovšem nebyl přerušovač konstruován jako dvoupólový). Pak by necvakal ten přerušovač, ale to relé.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9946 Registrován: 1-2007 |
Hajnej: To je vlastně stejně princip jako u klasickýho zvonku s mechanickou paličkou, co nám ukazovali někdy přes 20 lety na gymplu ve fyzice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5300 Registrován: 3-2004 |
Dovoluji si P.T. diskutéry nadržené hledáním průmyslových úzkorozchodek upozornit, že původní požadavek zněl "nejmenší rozchod elektrifikované železnice pro cestující". Elektrizovaných šestistovek v průmyslu jsou samozřejmě celá kvanta. V tom případě si dovolím označit dráhu osobní, veřejnou s pravidelným provozem a v souladu s moderními trendy poháněnou baterií: https://mapy.cz/s/kakerenego Ovšem rozchod je 670 mmm a šotouši se nesvezou.... (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31854 Registrován: 5-2002 |
Mouka: To je vlastně stejně princip jako u klasickýho zvonku s mechanickou paličkou Právě naopak: u Wagnerova kladívka síla elektromagnetu kontakt rozpíná, kdežto u toho přerušovače se ho snaží držet sepnutý.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9947 Registrován: 1-2007 |
Ale přece z fyzikální podstaty by to muselo fungovat. Jen místo zvonku bych do série s elektromagnetem dal žárovku. Možná by tam byl špatný poměr doby svícení a doby nesvícení... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 896 Registrován: 10-2018 |
Hlavně by se nedalo dosahnout dostatečně nízké frekvence. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9717 Registrován: 3-2007 |
Mladějov: Pflegeheim Lainz byl založen ještě za Rakouska. O 25 let později byly založené Masarykovy domovy a počet obyvatel nebyl zásadně odlišný."Twl, 4000 lidí..koukám německá a (méně) rakouská tradice v důkladnosti se nezapřela. Takový větší koncentrák. Tam museli havrani jezdit denně a s dodávkou, pokud neměli (což tipuji) důkladní i vlastní krematorium." |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2470 Registrován: 10-2012 |
Za Rakousko-Uherska. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5707 Registrován: 9-2003 |
Hajnej, Mladějov: Pokud se nám povede ještě se někdy slézt v hospodě, téma přerušovač by mohlo zaplnit celé sezení - s automobilním jsem si zabojoval při dobastlovávání výstražných blinkrů do Š 1000 MB (nejvíce mě potrápila potřeba napájet výstražné blinkry z jiné pojistky, protože ta "blinkrová" byla napájena jen při zapnutém zapalování), s tramvajovým zase při dobastlovávání výstražných blinkrů do soupravy 2x T3M. Tam jsem zase zjistil, že navzdory rigiditě ČKD třeba ty blinkry jistý drobný vývoj překonaly (s tím by pak souvisela i odpověď na otázku původní, proč jde v některých tramvajích cvakání přerušovače slyšet a v jiných ne).
NOBLE BRICKS
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22658 Registrován: 3-2007 |
>protože ta "blinkrová" byla napájena jen při zapnutém zapalování ..což bylo (inteligentně) skoro u všech aut. Zapomenutým "zlepšením", spíš prudou byla u stovek a spol. po vypnutí zapalování a ponechané směrovce svícení obrysovek na patřičné straně - hodně vybitých baterií. Jo, kde jsou ty časy, kdy ve Světě motorů vycházely týden co týden bastly na tehdy provozovaná auta - někdy až neuvěřitelné, co čtenáři dokázali vymyslet a realizovat, nakonec třeba časopis s hezkým názvem Udělej/urob si sám nebyl o sexu, ale o domácí výrobě snad čehokoli, od drobnosti po domácí traktor. A krásně se na tom učila "odborná" slovenčina - např. kozub, obmurovka, tlejivka.. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22659 Registrován: 3-2007 |
>(nejvíce mě potrápila potřeba napájet výstražné blinkry z jiné pojistky, protože ta "blinkrová" byla napájena jen při zapnutém zapalování ??? Dvě (případně víc) diod jako "výběr maxima" - inspirace napájení pulsního měniče EDB u 150,151. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1011 Registrován: 11-2012 |
Dobry den, Kolik let je soupravam Cityshuttle ÖBB? Klasickym i doupatrovym? V kterem roce tedy byly dany do provozu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31859 Registrován: 5-2002 |
ML: Dvě (případně víc) diod jako "výběr maxima" No, to bych raději nezkoušel. Jednak tam tak úplně malej proud neteče (dvě 21W žárovky si vezmou 3.5 ampéru, za chodu motoru skoro 4), takže ty diody musíš chladit, jednak Ti šlehnutá dioda zařídí trvalý krmení toho, co má bejt vypnutý klíčkem. Raději bych tam viděl přepínač, kterej to při varovnejch přepne na jinou pojistku. Mimochodem, docela by mě zajímalo, jak dlouho se to řešení s pomocným relé používalo - jestli nakonec někdo neudělal dvoupólovej přerušovač.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11297 Registrován: 5-2007 |
Persink163054: Schliereny sú pôvodne z 80. rokov, prerábka od 96. Wiesely výroba 1996 až 2009. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31867 Registrován: 5-2002 |
Mouka: Ale přece z fyzikální podstaty by to muselo fungovat. Jen místo zvonku bych do série s elektromagnetem dal žárovku. Zvonek a přerušovač blinkrů je jako holinky a hodinky. U toho zvonku hraje dost velkou roli hmota paličky a pružnost upevnění kotvy. Spíš než relé s přidělanou paličkou je to de facto mechanický oscilátor buzený elektromagneticky. Přerušovač by klidně mohl fungovat i bez toho elektromagnetu, stačila by vhodně nastavená hystereze mžikového kontaktu. Ten magnet je tam jednak proto, že vydrží víc, než ten mžikovej kontakt (kterej se časem nakonec vždycky rozláme), jednak proto, že kontroluje proud zátěže (a převádí ho na periodu blikání).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5710 Registrován: 9-2003 |
Hajnej 5202: Udělal. Mladějov: Diody jsem tam cpát nechtěl. Nakonec jsem to pořešil nákupem přepínače výstražných blinkrů ze stovky, který měl dostatek kontaktů i na přepnutí napájení na jinej přívod i na krmení extra kontrolky. Mouka: Zbytečně spekulujete. Přerušovač na rozdíl od Wágnerova kladívka plní i požadavek, že po zapnutí má ihned následovat fáze svícení.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1012 Registrován: 11-2012 |
Asdf: Dekuji za info. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 7-2024 |
Hajnej 31859: Spínače varovných světel s relé byly u Škody 100/110, u Š 105/120 měl přerušovač 2 výstupy, u traktorů Zetor se druhý výstup použil na blinkry vleku, u Š 120 na napájení varovných blikačů na pravé straně vozidla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31879 Registrován: 5-2002 |
NJ: Spínače varovných světel s relé byly u Škody 100/110... ...nebo taky u Wartburga 353, odkud to znám já.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 719 Registrován: 7-2017 |
Velký OT - neměl by někdo z vás schema zapojení cyklovače do Š100/110? Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2254 Registrován: 11-2005 |
Rád bych vznesl filozoficko-elektrotechnický dotaz na perspektivu napájecí soustavy 15 kV 16,7 Hz, která je majoritní v Německu, Rakousku, Švédsku a Švýcarsku. Jaké těžkosti s jejím provozováním a udržováním mají tito správci infra? Tuším se mluvilo o dedikovaných elektrárnách, ale určitě je potřeba trakci živit i z běžné rozvodné soustavy 50 Hz -- čím (jak takový převodník funguje, snad ne motorgenerátor) a jaké s tím jsou problémy? Nemalé náklady určitě sežere i údržba paralelní rozvodné sítě. Neuvažuje se tudíž výhledově o přechodu na napájení o standardním kmitočtu? Kdyby se takový přechod měl udát, dá se čekat, že to spíš bude na standardní systém 25 kV 50 Hz? Tuším už většina v současnosti vyráběných střídavých lokomotiv a jednotek ho stejně z výroby taky umí. Pak by přechod mohl být postupný po jednotlivých úsecích a tím pádem relativně bezproblémový. Pak mě ještě napadlo, jestli by teoreticky nepomohl "mezisystém" 15 kV 50 Hz. Na první pohled se zdá, že by veškerá technika, jíž chutná třetinový kmitočet, mohla bez problémů a hlavně bez úprav fungovat i na tom normálním (až na nějaké historické Krokodýly) -- ale není v tom nějaký elektrotechnický háček? Moje fyzikální znalosti nesahají až tam, že bych si dokázal představit nějaké ty induktance či jiné tance na trakčním trafu...
Speed is your discretion.
|
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3343 Registrován: 11-2009 |
K tématu - jak fungují blinkry. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31893 Registrován: 5-2002 |
Libcha: Jaké těžkosti s jejím provozováním a udržováním mají tito správci infra? Co když jsou naopak happy, že se jich problémy veřejné sítě netýká...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31894 Registrován: 5-2002 |
P2no: K tématu - jak fungují blinkry. Nějak mi tam nesedí, že je nejdřív tma.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22681 Registrován: 3-2007 |
Libcha: Když oni nemají tu českou povahu, totiž že i když to funguje, tak se do toho rejpe a předělává se to, nejlíp s nějakým mezistupněm (15kV 50Hz) protože někdo si usmyslel..a spustí akci na desítky let. A ono to funguje a dobře funguje. Co by tím získali za výhody kromě bilionových investic? Převodník z 50Hz funguje skutečně motorgenerátorem a to už přes sto let, nejnověji to lze statickým měničem. Používáno především v oblasti bývalé NDR. Jinak ten proud se sníženým kmitočtem vyrábějí zvláštní generátory a přes trafa to napájí 110kV vedení atd., takže to má výhodu, že se případný rekuperační proud vždycky někde "ujme" - starší loko ani nemají brzdové odporníky, ty nové obvykle s nižším výkonem - třeba Taurus 1216 OeBB. Toť tradice. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1750 Registrován: 8-2017 |
Mladějov - a proto v měnírnách museli pak dostavovat brzdové odporníky, protože s tím měli nemalé problémy |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31895 Registrován: 5-2002 |
Pract: protože s tím měli nemalé problémy A ty naše se zpětným wattovým relé byly jaké? Nevelké...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|