Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 30. 9. 2024

Archiv diskuse Historie železnic do 30. 9. 2024

autor	příspěvek
drake	Čtvrtek, 06. června 2024 - 21:00:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 917 Registrován: 7-2017	Mohu se zeptat v jakém seznamu a z jakého roku? V seznamu tratí a stanic - předpis ČSD. Ten rozlišuje veřejné dráhy v provozu ČSD (a tady předpokládám nevyřčeně i v majetku), soukromé v provozu ČSD, soukromé ve vlastním provozu a cizí úseky na našem území (opět s rozlišením na státní a soukromé). Poslední předválečná verze je z roku 1933 s dodatky do roku 1938.
J.M.	Čtvrtek, 06. června 2024 - 22:05:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4012 Registrován: 12-2020	No já se domnívám, že že to že dráha je (byla) v provozu ČSD vůbec neznamená, že je také v majetku ČSD. Ale tyhle majetkové věci moc neznám.
drake	Pátek, 07. června 2024 - 08:31:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 918 Registrován: 7-2017	J.M.: Samozřejmě, ale píšu, ty v cizím majetku, ale v provozu ČSD jsou na jiné hromádce. Stejným případem je trať z Aše do Adrofu, která byla rakouským majetkem a později československým. Proto je v seznamu na stejné hromádce. Mohu-li vědět odkud pochází informace, že trať je v meziválečném období v majetku DRG?
Zdepa	Pátek, 07. června 2024 - 09:34:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3857 Registrován: 7-2005	Někde ve spisech ministerstva dopravy z období 1946-49 existuje jeden co řeší přeshraniční dopravy a zrovna kolem provozu do někdejšího Ziegenhals jsou tam stažené smlouvy z období 1.republiky kolem společného nádraží a provozu do něj. Jen by se do toho musel někdo zanořit. A ve dokumentech Ostravské dráhy (se sídlem v Olomouci) se nachází spis z druhé poloviny 50.let, který řeší zahájení provozu do Polska přes hraniční přechody v jejich obvodu.
McBain	Pátek, 07. června 2024 - 10:22:55
Administrátor Číslo příspěvku: 27431 Registrován: 5-2002	Jak píše kolega Zdepa, podíval bych se na dobové dokumenty. V tomto případě je důležitá strana 2: Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
J.M.	Pátek, 07. června 2024 - 20:30:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4016 Registrován: 12-2020	Ty dokumenty by určitě byly zajímavé, bohužel v současnosti to časově nepříchází v úvahu. Mc Bain: Díky. Zajímavá je i ta zmínka o vlečce v Ondřejovicích/Podlesie. Jestlipak tam za I. ČSR nebyla taky peážní nákl. doprava? Nebo to bylo jen na nějaké úmluvě a zátěž jezdila normálně přes hraniční předchod?
dědek_hank	Pátek, 07. června 2024 - 23:42:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5362 Registrován: 7-2017	J.M.: "Zajímavá je i ta zmínka o vlečce v Ondřejovicích/Podlesie." https://www.koridory.cz/perlicky-z-archivu-rozsireni-vlecky-rudzi nsky-v-ondrejovicich/
J.M.	Sobota, 08. června 2024 - 07:42:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4019 Registrován: 12-2020	Jo, podrobnosti o vlečce jsou mi známy z článku uživatele Vagoneta. Ale není mi jasný způsob provozu. Tedy firma na německém území a průvoz zboží vlakem přes ČSR. Bylo to peážně na základě nějaké výjimky nebo normálně přes PPS s proclením? Teoreticky mohla jezdit třeba obsluha z Ziegenhalsu na ty dvě německé vlečky u Ondřejovic. Ale to spekuluji, spíš bych věřil na tu výjimku.
McBain	Sobota, 08. června 2024 - 09:35:49
Administrátor Číslo příspěvku: 27432 Registrován: 5-2002	Tak myslm, že dost zajímavé je že se k úpravám vlečky na německém území vyjadřují československé drážní autority a požadují její úpravy v rámci čsl. normálií. Z toho bych klidně dovozoval její jakýsi exteritoriální charakter. Zajímavá kauza. Každopádně ale v tom mém dokumentu se píše o nějaké přádelně, a ne pile a statku. To je to samé...? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Sobota, 08. června 2024 - 10:13:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5363 Registrován: 7-2017	Podobná situace byla v Deutschneudorfu na konci Schweinitztalbahn v Krušných horách (zrušeno 1969). Trať kopírující státní hranici měla původně pokračovat až do dnešní Louky u Litvínova, ale kvůli byrokratickým průtahům na obou stranách před r. 1914 se to do WW I nestihlo (Sasko tehdy tlačilo na pilu víc než Čechy a Rakousko), německý úsek byl otevřen až v r. 1927 a o prodloužení do ČSR už čs. strana po r. 1918 neměla zájem. V Deutschneudorfu nicméně trať s navazující vykládkovou kolejí fy Wagner překračovala státní hranici, na čs. území se nacházel úsek dlouhý cca 270 m a při jeho obsluze Němci bez jakýchkoli formalit na naše území běžně zajížděli. Na té trati byla btw další kuriozita, a to zastávka Brandau/Brandov na čs. území, přes jehož výběžek německé vlaky projížděly jako peáže. O tu zastávku byl ale na české straně nulový zájem a jestli se nemýlím, tak tam vlaky za normálního provozu nakonec nezastavovaly nikdy.
Vagonet	Sobota, 08. června 2024 - 10:29:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1051 Registrován: 7-2017	Z trati Mikulovice - Cukmantl vedly dvě vlečky na německé území. Ta známá z Ondřejovic na pilu s dodnes zachovalým mostem přes Olešnici a ta neznámá z km 2,782 k dnešní Ondřejovické strojírně. Strojírna byla spoluuživatelem vlečky přádelny. Z 370 m dlouhé vlečky leželo na německém území posledních 50 m, tj. něco přes polovinu koncového nákladiště (dvě kusé koleje). Tato vlečka nešla přes Olešnici, řeka byla u strojírny regulovaná. Hranice zůstala klikatá podle dřívějšího toku a právě v jedné německé "kapse" na levém břehu vlečka končila.
dědek_hank	Sobota, 08. června 2024 - 11:55:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5364 Registrován: 7-2017	Já jsem se ještě podíval do chytré knihy na tu Schweinitztalbahn, takže upřesňuji: 1. Zastávka Brandau/Brandov byla uvedena do provozu až v r. 1928 a zájem cestujících o ni byl minimální (poněkud narostl po záboru Sudet). Osobní přeprava tam byla zrušena v r. 1945 a poté byly na místech překročení státní hranice zřízeny uzávěry (Němci píšou Gleistoren, tak fakt nevím, jestli šlo o vrata nebo závory), které při průjezdu peážních vlaků obsluhovali čs. pohraničníci. Peážní úsek byl dlouhý cca 1,2 km. 2. Dřevozpracující fa Wagner (výroba dřevěných obalů, což v letech 1938 - 45 byly převážně bedýnky na munici) měla na čs. území kromě své továrny i vykládkovou/nakládkovou rampu na slepé koleji v prodloužení hlavní staniční koleje žst Deutschneudorf. Fabrika vzala za své po odsunu Němců v r. 1945, nicméně ve šturcu se při obratech vlaků a objíždění lokomotiv překračovala státní hranice bez jakýchkoli formalit z čs. strany i nadále, protože probíhala hraničním vodním tokem bezprostředně za krajní výhybkou. Osobní doprava na Schweinitztalbahn skončila v r. 1966, nákladní spolu se zrušením dráhy v r. 1969. Po WW II na trati jezdily lok. řady 86 DR.
McBain	Sobota, 08. června 2024 - 14:03:40
Administrátor Číslo příspěvku: 27433 Registrován: 5-2002	dědek_hank: "Na té trati byla btw další kuriozita, a to zastávka Brandau/Brandov na čs. území, přes jehož výběžek německé vlaky projížděly jako peáže." Opravdu jako peáže? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Neděle, 09. června 2024 - 00:09:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5365 Registrován: 7-2017	McBain: "dědek_hank: "Na té trati byla btw další kuriozita, a to zastávka Brandau/Brandov na čs. území, přes jehož výběžek německé vlaky projížděly jako peáže." Opravdu jako peáže?" Dobrá otázka. Jestliže je součástí definice peáže skutečnost, že na území cizího státu nelze nastupovat a vystupovat, tak by o peáž zřejmě nešlo. S tím by pak souvisela i otázka, zda se tam provádělo pasové a celní odbavení. Nevím, zkusím to ještě zjistit. Po r. 1945, kdy se zastávka přestala používat, už o peáž šlo v každém případě.
J.M.	Neděle, 09. června 2024 - 08:01:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4020 Registrován: 12-2020	K Brandovu ještě jeden dotaz. V Brandově web uvádí jen zastávku. Nákladiště prý bylo plánováno, ale nakonec nevystavěno. Přesto se mi zdá, že spodek na to nákladiště byl připraven. Ale někde jsem si kdysi opsal (bohužel už nevím kde), že délka trati na našem území(peáže) u Brandova byla 1,165 + 0,132 km. Což by svědčilo pro to, že tam to nákladiště bylo. Ale na leteckých mapách z pozdějšího období žádná vedlejší kolej vidět není. Nevíte někdo, zda tam to nákladiště opravdu bylo (byť třeba jen krátce)? S kontrolou bych to viděl tak, že při zastavení vlaku v Brandově byli vystupující a nastupující cestující prostě zkontrolováni celníky. Ti co jeli skrz pak byli bez kontroly. Ale to je jen moje domněnka.
dědek_hank	Neděle, 09. června 2024 - 09:06:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5366 Registrován: 7-2017	J.M.: "Nevíte někdo, zda tam to nákladiště opravdu bylo (byť třeba jen krátce)?" Nebylo.
McBain	Neděle, 09. června 2024 - 10:29:47
Administrátor Číslo příspěvku: 27434 Registrován: 5-2002	dědek_hank: "Jestliže je součástí definice peáže skutečnost, že na území cizího státu nelze nastupovat a vystupovat, tak by o peáž zřejmě nešlo." Já si především nemyslím, že každé vedení kolejí územím jiného státu lze nazývat peáží. Péage znamená francouzsky mýto (mmch. se to používá na francouzských dálnicích) a jde podle mě o to, když někdo používá infrastrukturu někoho jiného. Ale když (v dobách unitární železnice) jel vlak po své infrastruktuře tak tenhle pojem mizí. A jste někdo schopen určit vlastnictví tratě ČSD u Ziegenhalsu podle těch mnou vložených dokumentů výše? Já myslím, že je to úsek od Hanušovic až někam k vjezdovému návěstidlu Ziegenhals. Jiná věc je ale tarifní odbavení takové dráhy na území cizího státu. U nás bylo takových míst několik, Jednak bavorské/saské dráhy u Chebu, a naproti tomu lokálka Roßbach/Hranice - Adorf, Broumov - Střední Stěnava a hlavně asi nejznámější Žitava - Liberec. Existuje nějaký tarif Hrádek - Liberec z doby Rakouska nebo první republiky? Já jsem nikdy nic takového neviděl. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Neděle, 09. června 2024 - 11:56:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5367 Registrován: 7-2017	McBain 27343: Pořád je řeč o železnici. (U silničních peáží je význam pojmu v češtině jiný.) Pro označení železničního dopravního režimu jako peáže není podstatné, komu patří dopravní cesta; podstatná je skutečnost, že doprava probíhá přes území cizího státu. Jedna z definic nalezených na internetu: [P]eáž [...] znamená pro železničáře privilegovanou dopravu přes území cizího státu. Jinými slovy: cestující či náklad je provážen přes území cizího státu ve vlastních vozech s vlastním personálem, bez celního a pasového odbavení. (Zdroj: zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/nemecka-peaz-a-zapomenuta-ob ec-na-sluknovsku/-16033/24,0,,/) V tomto smyslu úsek kolem Brandova do r. 1945 peáží nebyl.
J.M.	Neděle, 09. června 2024 - 18:56:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4021 Registrován: 12-2020	No ono je složité to vymezení pojmu peáž. Ale výše uvedená definice se nejvíce blíží tomu co si pod tím pojmem představuji. Jenže třeba peáž Hrádek - Varnsdorf byla od roku 1982 taky se zastávkou v Žitavě. Já bych ale řekl, že to peáž stále byla. To proto, že umožňovala průjezd cizím územím bez celního a pasového odbavení. To by dle mého názoru mělo být rozhodující.
Hajnej	Pondělí, 10. června 2024 - 06:30:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30950 Registrován: 5-2002	McB: jde podle mě o to, když někdo používá infrastrukturu někoho jiného Též se mi to tak jeví. DH: U silničních peáží je význam pojmu v češtině jiný. A co když je "jiný" proto, že se základní definice naznačená McBainem projevuje na silnici jinak...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Pondělí, 10. června 2024 - 08:45:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5371 Registrován: 7-2017	Hajnej: "McB: jde podle mě o to, když někdo používá infrastrukturu někoho jiného Též se mi to tak jeví." Mně se zase jeví, že si s McBainem vymýšlíte vlastní definice, abyste nemuseli přiznat, že nemáte pravdu. Proč by peáž na silnici nemohla znamenat něco jiného než na železnici? V češtině se tento pojem v silniční dopravě běžně používá pro souběh dvou silnic různých čísel na jedné trase.
drake	Pondělí, 10. června 2024 - 09:01:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 919 Registrován: 7-2017	Je otázka, jestli nehledáte přesnou definici něčeho, co nikdy přesně definováno nebylo.
McBain	Pondělí, 10. června 2024 - 18:28:41
Administrátor Číslo příspěvku: 27436 Registrován: 5-2002	drake: "Je otázka, jestli nehledáte přesnou definici něčeho, co nikdy přesně definováno nebylo." Přesně. Například nevím jestli se moc ví o tom, že DB Infra Go (donedávana DN Netze) vydává dvě Prohlášení o dráze. Kromě německého také švýcarské, založené na dohodách, uzavřených v roce 1852 mezi Bádenským velkovévodstvím a Švýcarským spříseženstvím. Takže v případě německých tratí na území Švýcarska se už 172 let určitě o žádné peáže nejedná. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Vámos	Úterý, 11. června 2024 - 14:34:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6245 Registrován: 6-2002	Ona je taky otázka, co slovo peáž u nás na železnici znamenalo před rokem 1945. Až po ovládnutí části Evropy Sovětským svazem začalo platit, že železniční trať patří tomu státu, na jehož území se nachází. Tím začalo platit, že jízda po území cizího státu je vždycky peáž, protože zároveň platilo výše uvedené vlastnictví. A tento význam tak nějak "zlidověl". Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vámos	Úterý, 11. června 2024 - 14:57:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6246 Registrován: 6-2002	Peáž podle wikipedie Takže asi jak píšu já i někteří jiní výše. Původně jízda po cizí infrastruktuře. Až když začalo platit, čí území, toho majetek, tak se to významově posunulo, resp. splynulo. Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
dědek_hank	Úterý, 11. června 2024 - 15:42:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5376 Registrován: 7-2017	Vámos: Takže teď ještě zbývá dořešit otázku, zda o peáž skutečně šlo/jde jen v případech, kdy se úsek na cizím území neobsluhuje a jen se tudy projíždí, nebo zda lze označení peáž použít i pro případ, kdy tam je např. zastávka s možným výstupem/nástupem cestujících. Viz ten zmíněný Brandov, kde se až do r. 1945 mohlo vystupovat/nastupovat. A ještě jsem si vzpomněl na řadu peážních úseků na hranicích Protektorátu Čechy a Morava, kde byly některé hlavní tratě doslova rozsekány na úseky střídavě procházející protektorátním a říšským územím. Viz např. okolí České Třebové nebo Staré Paky. Byly na nich i obsluhované stanice/zastávky a peáž probíhala v obou "gardech", tj. využívaly jí říšské i protektorátní dráhy. Probíhaly tam i celní a pasové kontroly, což se zřejmě - aspoň jestli to správně chápu - z definic peáže vymyká, ať už je chápeme a používáme jakkoli; přesto se toho pojmu, aspoň pokud je mi známo, pro tyto případy používalo. Charakter peážní přepravy mohly v té době mít i jednotlivé vagóny nebo části vlakových souprav. Přes protektorátní území projížděly s rychlíky BMB/ČMD například kurzové vozy Königsberg - Vídeň (trs Lichkov - Ústí nad Orlicí - Česká Třebová - Brno) a zpět určené výhradně pro příslušníky wehrmachtu jedoucí z fronty/na frontu. Tato část soupravy se při průjezdu protektorátem uzamykala a nesmělo se do ní/z ní nastupovat ani vystupovat; celní a pasové řízení tam pochopitelně neprobíhalo.
drake	Úterý, 11. června 2024 - 15:55:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 920 Registrován: 7-2017	Ona je taky otázka, co slovo peáž u nás na železnici znamenalo před rokem 1945 Pokud to posunu před rok 1918, tak "německé" sousloví "Péage-Vertrag" jenom vystihuje fakt, že za použití cizí infrastruktury se platí. Byly to běžné smlouvy mezi železničními společnostmi a nemá to žádnou souvislost s cizím územím, ale cizí infrastrukturou. Pro nás ten významový posun nastal až po roce 1945, ale myslím, že nemá smysl hledat nějakou obecnou definici toho slova na železnici.
Kpy	Úterý, 18. června 2024 - 09:09:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 1-2019	Další zajímavý nález. Vyrobený rám byl posílám vlakem, důkazem byla nalepená "spěšnina" na zadní straně z M.Lázní do příslušné stanice.
dědek_hank	Sobota, 13. července 2024 - 19:19:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5443 Registrován: 7-2017	Kdy se začaly u ČSD používat při výstavbě nástupišť panely jako třeba na této fotce?
Mirek_2037	Neděle, 14. července 2024 - 17:04:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1009 Registrován: 5-2012	dědek_hank Nepamatuji si přesně letopočet, ale protože jsem kdysi hojně využíval zastávku Číchov, tak tam se ty panely použily ke konci sedmdesátých let. Přikládám foto z roku 1989.
Joe	Neděle, 14. července 2024 - 18:39:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1329 Registrován: 10-2007	dědek_hank: "Kdy se začaly u ČSD používat při výstavbě nástupišť panely jako třeba na této fotce?" Vyrábělo je ŽPSV. Takže by se něco snad našlo v jejich publikaci. Mají ji například v Národní knihovně v Praze (odkaz). www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
721.111	Neděle, 14. července 2024 - 21:08:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 1-2020	Na té fotografii z Číchova je zajímavě a jednoduše připíchlá tel.,,odbočka".Nějak jsem si toho na starých fotkách nevšiml,to se takto dělávalo běžně?Díky.
Vagonet	Středa, 17. července 2024 - 14:33:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1062 Registrován: 7-2017
Hajnej	Středa, 17. července 2024 - 22:02:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31189 Registrován: 5-2002	721: to se takto dělávalo běžně? Odbočky tímto způsobem zrovna nevím, ale traťové spojení bývalo na nejnižším páru standardně, aby se na něj dalo co nejsnáze připíchnout. Naopak - pokud mě paměť neklame - byla traťová hradlovina na úplně nejvyšších párech, aby na ni nemělo co spadnout (míněn jiný vodič z té často olbřímí harfy). Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
drahar	Pátek, 19. července 2024 - 18:28:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 2-2021	Traťové hradlové linky boli na stĺpoch zásadne na najvyšších pároch a pokiaľ boli na stĺpoch spoločne linky železničné a aj poštové, čo sa často využívalo, potom boli železničné linky na stĺpoch na strane smerom ku koľaji a poštové linky na odvrátenej strane od koľaje.
K6S31ODR	Neděle, 21. července 2024 - 13:20:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1332 Registrován: 6-2015	Český svět ze 7.4.1905 z archívu Moravské zemské knihovny: (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
Bw_Ig	Úterý, 23. července 2024 - 06:33:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 716 Registrován: 7-2012	Současnost se mění v minulost. Na nádraží Jihlava město se za několik dnů, budou lámat "dějiny". Místo, které 137 let patřilo ke každodennímu obrazu města, místo kde prošly všechny novodobé dějinné události. Ale i místo, které bude mementem, varovným prstem, jak se nemá zacházet s objekty (industriální památky), které jsou starší než rok 1945, kdy "kletbou odsunu" začala organizovaná a cílená likvidace objektů v rámci zapomnění na ty, kdo je postavili a kdo v nich bydleli, narodili se a zemřeli. Městské nádraží má ještě "duši", která pomalu ale jistě umírá a blíží ke svému zapomnění. Přijděte se podívat, přijděte si šáhnout na ještě existující minulost. Všechno na tomto nádraží a nástupištním peronu, i vstupní hale, na co šlápnete a šáhnete je z roku 1887. Na hradech a zámcích ze stejné doby za to platíte obrovské částky za vstupné. Tady to máte ještě několik dnů zcela zdarma. V říjnu to začne. Tak jako před několika týdny v Kladně, tak to bude i na městském nádraží. Minulost bude vymazána z mapy, ale v srdcích obyvatel Jihlavy (hlavně těch starších), zůstane jen vzpomínka. Máte poslední dny k tomu aby jste se podívali a dokumentovali stav, který už nebude. Pokud někdo má otázku zdali probíhá nějaká záchrana historicky cenných artefaktů z budov? Ano probíhá, ale muzejní instituce k tomu určené, jsou státní organizací postaveny do role pouličních trhovců s privátními sběrateli, kde ten kdo má více peněz (což ale muzejní instituce nejsou) si to může od státní organizace "koupit" - zařízení které je státní organizací označeno jako zbytné a nepotřebné.
pilot.pirx	Úterý, 23. července 2024 - 20:11:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 693 Registrován: 2-2018	na co šlápnete a šáhnete je z roku 1887. Na hradech a zámcích ze stejné doby.... Nádraží v Ústí nad Orlicí budiž mementem pro naslouchání takovým uplakanostem.
nebel_II	Úterý, 23. července 2024 - 20:35:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 7-2024	Ano probíhá, ale muzejní instituce k tomu určené, jsou státní organizací postaveny do role pouličních trhovců s privátními sběrateli, kde ten kdo má více peněz (což ale muzejní instituce nejsou) si to může od státní organizace "koupit" - zařízení které je státní organizací označeno jako zbytné a nepotřebné. Pokud jsem správně pochopil narážku na zabezpečovačku, tak zrovna OŘ Brno preferuje muzea a zájmové spolky před fyzickými osobami a nad tím vším má ještě absolutní přednost NTM, pokud projeví zájem. A pokud členové spolku/muzea nedokáží ani vyplatit nějaké tři tuny „šrotu", aktuálně za cenu cca 3,50-4,00 Kč/kg, pak je otázkou, jak dokáží zabezpečit následnou starost o exponáty. Nicméně, opravdu výběr mezi zájemci není aukce „kdo nabídne víc". Cenu určuje komise a odpisová hodnota bývá u starých bloků víceméně v ceně materiálu, viz výše. Pokud muzeum/spolek zaspalo a podalo žádost pozdě, tak si za to taky může samo. Kupříkladu, před modernizací u nás si mechanické ÚS našlo svého zájemce „jen" 10 měsíců před zrušením, ale na mechanickou předvěst čekal zájemce s podanou žádostí přes osm let. A že je o mechaniku a elektromechaniku v posledních letech obrovský zájem a na leckterý exponát je psaných i x náhradníků, je věc taky všeobecně známá. Ono tomu u soukromých sběratelů taky nemusí být špatně. Koneckonců, nemálo těch zmiňovaných hradů a zámků stát zdevastoval - a zachránily je soukromé osoby, leckdy čistě za své. (Příspěvek byl editován uživatelem nebel_II.) Jednou, je tomu už velice dávno, byl přednostou na malém nádraží nejvyšší pan železničář. Nikdo ho neměl rád, ani ostatní železničáři, ani mašinky, ani výhybky, a to proto že byl velice zlý a přísný a pyšný.
Luboš_3.21	Úterý, 23. července 2024 - 20:54:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4761 Registrován: 4-2014	Bw_Ig: "Současnost se mění v minulost. Na nádraží Jihlava město se za několik dnů, budou lámat "dějiny". Místo, které 137 let patřilo ke každodennímu obrazu města, místo kde prošly všechny novodobé dějinné události. Ale i místo, které bude mementem, varovným prstem, jak se nemá zacházet s objekty (industriální památky), které jsou starší než rok 1945, kdy "kletbou odsunu" začala organizovaná a cílená likvidace objektů v rámci zapomnění na ty, kdo je postavili a kdo v nich bydleli, narodili se a zemřeli. Městské nádraží má ještě "duši", která pomalu ale jistě umírá a blíží ke svému zapomnění. Přijděte se podívat, přijděte si šáhnout na ještě existující minulost. Všechno na tomto nádraží a nástupištním peronu, i vstupní hale, na co šlápnete a šáhnete je z roku 1887. Na hradech a zámcích ze stejné doby za to platíte obrovské částky za vstupné. Tady to máte ještě několik dnů zcela zdarma. V říjnu to začne. Tak jako před několika týdny v Kladně, tak to bude i na městském nádraží. Minulost bude vymazána z mapy, ale v srdcích obyvatel Jihlavy (hlavně těch starších), zůstane jen vzpomínka. Máte poslední dny k tomu aby jste se podívali a dokumentovali stav, který už nebude. Pokud někdo má otázku zdali probíhá nějaká záchrana historicky cenných artefaktů z budov? Ano probíhá, ale muzejní instituce k tomu určené, jsou státní organizací postaveny do role pouličních trhovců s privátními sběrateli, kde ten kdo má více peněz (což ale muzejní instituce nejsou) si to může od státní organizace "koupit" - zařízení které je státní organizací označeno jako zbytné a nepotřebné. " Hezké, ale dnes už tak velké provozní budovy v mezilehlých stanicích nejsou potřeba. A ve většině případů o odkup budov není zájem. SŽ stačí defakto 3 místnosti - místnost pro výpravčího, místnost se sociálním zařízením a místnost pro uložení potřebné provozní technologie. A vzhledem k tomu, že v současné době SŽ preferuje co nejvíce stanic a tratí zapojit do CDP, tak tam už stačí jen ten technologický domek. Takže tam kde to jde se budovy bourají a pro cestující a personál stanice, pokud tam i po optimalizi stanice zůstane se staví modernější a menší zázemí. Doby kdy na každém nádraží byl výpravčí, nákladní pokladna, osobní pokladna, úschovna zavazadel a spěšnin, kancelář náčelníka stanice, kancelář dozorčího provozu a dalšího technického personálu jsou dávno pryč. Stavědla co snimi, po modernizace nemají využití, takže bohužel poslat k zemi, akorát by přitahovali bezdomovce a vandalství. Co se týče vyřazené technoligie, tak v některých obvodech to SŽ nabízí k odprodeji, někde to používají jako zásobárnu náhradních dílů, jinde to jde rovnou vše do šrotu. V každém obvodu SŽ - PO je to jiné.
nebel_II	Úterý, 23. července 2024 - 21:19:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 7-2024	Ona se teda SŽ nepřetrhne ani když o budovu zájem je, viz žst. Miroslav s budovou z roku cca 1870, bez větších vnějších stavebních úprav. Barák má jít z větší části k zemi po zrušení místních výpravčích (výhledově 4-6 let), u budovu má zájem obec Suchohrdly (chce ji získat, opravit a udělat z ní byty) a SŽ obci všemožně hází klacky pod nohy, prostě bourat se musí stůj co stůj. Zůstat stát by mělo pouze křídlo směrem k Hrušovanům, střed a rakšické křídlo by se mělo bourat. Jednou, je tomu už velice dávno, byl přednostou na malém nádraží nejvyšší pan železničář. Nikdo ho neměl rád, ani ostatní železničáři, ani mašinky, ani výhybky, a to proto že byl velice zlý a přísný a pyšný.
Hajnej	Úterý, 23. července 2024 - 22:02:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31238 Registrován: 5-2002	n_II: o budovu má zájem obec Suchohrdly (chce ji získat, opravit a udělat z ní byty) a SŽ obci všemožně hází klacky pod nohy Ono se po zkušenostech, které SŽ má s projednáváním staveb, není čemu divit. Čím méně subjektů v okolí tratě či stanice, tím lépe. A jestliže na většině tratí byly staniční budovy stavěny podle pro danou trať jednotného vzoru, považuji za rozumnější mít od každého takovéhe vzoru jeden-dva pořádně zachované a efektivně využívané exempláře, než je za každou cenu zachovat všechny a nevědět, co s nimi. Je to jako přes kopírák s kauzou vyšehradského mostu: jen o pár kilometrů dál máme pod Bohdalcem krásně zrekonstruovaný nýtovaný most, dokonce s původními zavětrovacími výztuhami. Proč tedy za každou cenu zachovávat další nýtovaný most v necitlivě pozměněné podobě...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
M_g	Úterý, 23. července 2024 - 22:27:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2099 Registrován: 6-2006	Zachránce nádražní budovy může dojít uspokojení- Viz nádražní budova
dědek_hank	Středa, 24. července 2024 - 00:53:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5454 Registrován: 7-2017	Ať se Suchohrdly zeptají v Merklíně...
honzaklonfar	Středa, 24. července 2024 - 18:48:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7564 Registrován: 6-2016	dědek_hank: Uff Do dneška jsem netušil, že máme 2 Merklíny! Ten plzeňský docela znám, a tam žádná železná dráha není. Ten krušnohorský zařadím do plánu výjezdů
McBain	Středa, 24. července 2024 - 20:16:12
Administrátor Číslo příspěvku: 27450 Registrován: 5-2002	Hajnej: "A jestliže na většině tratí byly staniční budovy stavěny podle pro danou trať jednotného vzoru, považuji za rozumnější mít od každého takovéhe vzoru jeden-dva pořádně zachované a efektivně využívané exemplář" Tak zrovna tohle budova v Jihlavě městě splňuje úplně perfektně. Ale jasně, otázka dnešní využitelnosti tu prostě je a memento Ústí nad Orlicí taky. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Hajnej	Středa, 24. července 2024 - 21:06:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31254 Registrován: 5-2002	McB: otázka dnešní využitelnosti tu prostě je No, právě. Třeba zrovna to ZZ do ní spíš nedám než dám - protože dát ho tam je pro ekonomiku takhle velké budoy polibek smrti, protože nad "reléovkou" by neměly být žádné rozvody vody, aby jejich havárie neohrozila ZZ. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
nebel_II	Čtvrtek, 25. července 2024 - 11:34:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 7-2024	...protože nad "reléovkou" by neměly být žádné rozvody vody, aby jejich havárie neohrozila ZZ. Tohle pravidlo je ale buď poměrně nové, nebo se nijak extra nedodržuje, ne? Znám plno budov po jopkizaci, kde je nad releovnou standartní byt. „Domečky extra“ jsou výsadou jen posledních let a to ještě jen někde, pravidlem jsou akorát na elektrifikovaných tratích. Jednou, je tomu už velice dávno, byl přednostou na malém nádraží nejvyšší pan železničář. Nikdo ho neměl rád, ani ostatní železničáři, ani mašinky, ani výhybky, a to proto že byl velice zlý a přísný a pyšný.
dědek_hank	Pátek, 09. srpna 2024 - 21:54:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5488 Registrován: 7-2017	Ve starém plánku nákladiště Červený Potok pořízeném v období 1938-45 je u manipulační koleje zakresleno skladiště. Je známo, jak vypadalo a kdy zaniklo?
Zdepa	Čtvrtek, 12. září 2024 - 22:35:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3910 Registrován: 7-2005	něco z června 1945
honzaklonfar	Sobota, 14. září 2024 - 09:38:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7698 Registrován: 6-2016	Dotaz pro zdejší znalce - je text v obrázku pravda, nebo to je jen vybájené?
dědek_hank	Sobota, 14. září 2024 - 11:45:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5555 Registrován: 7-2017	hinzaklonfar 7698: Odkud to je? Edit: Možných vysvětlení je mnohem víc... https://www.reddit.com/r/czech/comments/yyk02o/jak_vznikl_pojem_t %C5%99i_prdele_a_pro%C4%8D_je_to/ (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
honzaklonfar	Sobota, 14. září 2024 - 14:42:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7699 Registrován: 6-2016	dědek_hank: Dík za reakci. Obrázek poslala ségra, došel jí na 99% z wocapu. Takže původ neznám...
Joe	Sobota, 14. září 2024 - 22:02:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1339 Registrován: 10-2007	Viděl jsem hodně archivních plánů a v žádném značky ω nebyly. Ale jako "městská legenda" dobrý www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Vagonet	Neděle, 15. září 2024 - 10:43:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1086 Registrován: 7-2017	Něco na tom bude. Cogwheel nám o 3ω kdysi říkal taky.
Zdepa	Neděle, 15. září 2024 - 14:57:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3912 Registrován: 7-2005	nic proti Jirkovi... já to slyšel už taky asi mínus 10-15 let. Ale můj děda také říkával, že "100x opakovaná lež se jednou stane pravdou..."
Tratovak	Pondělí, 30. září 2024 - 08:31:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3821 Registrován: 12-2007	151 rokov starý artefakt objavený pri Čelákoviciach, v km cca 10,8. Môže to byť staničník 1,53 míle?
Němec_z_ova	Pondělí, 30. září 2024 - 09:07:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4718 Registrován: 4-2009	Tratovak: Já bych řekl, že jde o hraničník - kámen osazovaný na hranicích pozemků dráhy. Ty byly číslovány vzestupně. Tady mám jeden z dráhy Moravský Beroun - Dvorce na Moravě. Mufloni nepatří na koleje
K6S31ODR	Pondělí, 30. září 2024 - 18:08:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1361 Registrován: 6-2015	Tratovak: Taky mám, ale z úseku Lysá nad Labem - Káraný.
Tratovak	Pondělí, 30. září 2024 - 18:16:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3822 Registrován: 12-2007	Němec_z_ova, K6S31ODR: 👍