Diskuse » Železnice » Maďarsko a Balkán » Archiv diskuse Maďarsko a Balkán do 20. 1. 2025

Archiv diskuse Maďarsko a Balkán do 20. 1. 2025

autor	příspěvek
J.M.	Pátek, 20. prosince 2024 - 07:30:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4866 Registrován: 12-2020	E 499001: Jenže ten dlouhý tunel je na jiné větvi, než je ta na snímku. Tam byla jen jedna větev. Hlavní trať od Hunedoary kolem hradu (viz snímek) vedla kolem nákladiště na cca km 3, pak dále nahoru tím dlouhým tunelem a po vápencové stěně dosáhla dna údolí. Pak pokračovala do těžebních míst, kde bylo u Ghelaru spousta svážnic a návazných důlních úzkých. Šel jsem to kdysi pěšky, ale ne až na konec.
Ahmad_Šáh_Masúd	Neděle, 22. prosince 2024 - 18:03:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5506 Registrován: 6-2019	Je to nejspíš výřez z tohoto záběru: , ale co je pak ten most vpravo dole: ? Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Mirek_Zv.	Pondělí, 23. prosince 2024 - 23:55:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1916 Registrován: 9-2015	S tím, co vidím na mapy.cz mi to taky trochu nehraje. Řekl bych, že vlak jede z Hunedoary do Govajdie a most je na druhé větvi (předpokládám, že pravdu má E499) do Ghelari údolím Černé. Černá ale obtéká hrad zprava, jenže obě větve určitě vystupovaly údolím Zlašti (obtéká hrad zleva) a most přes Zlašti vede k nízkému sedlu 285 m.n.m. do údolí Černé. Co mi tedy nesedí, je převýšení Govajdijské větve vůči mostu. Na mapy.cz je zakreslena ve výšce mostu, zatímco na fotce má už nastoupáno mnohem víc. Na vině může být chybná vrstevnicová síť, což by mě v Rumunsku nepřekvapilo (zvláště od té doby, co jsme se podle mapy.cz šli v Norsku podívat na ledovcový kotel asi jako Obří důl, na místě pak byla lehce zvlněná tundra). Zkusím se pak ještě podívat do editoru Openstreetmap, jestli tam nejsou nějaké nerenderované linie nebo body. Nahoru nad Hunedoaru by to asi taky muselo být krásné na vandr, závidím JM. (Příspěvek byl editován uživatelem Mirek_Zv..)
J.M.	Úterý, 24. prosince 2024 - 07:46:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4871 Registrován: 12-2020	Nahoru nad Hunedoaru by to asi taky muselo být krásné na vandr, No trať a okolí krásná byla, nicméně asi 35°C, takže kamarád dostal málem dehydrataci a mě pro změnu kousnul pes. Takže zážitek byl tvrdě zaplacen. A vlak žádný nejel, chtělo to přijet o rok, dva dříve.
S4991023	Úterý, 24. prosince 2024 - 10:35:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5865 Registrován: 9-2003	Infekční dehydrataci? NOBLE BRICKS
E499001	Středa, 25. prosince 2024 - 13:26:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5900 Registrován: 11-2006	Co mi tedy nesedí, je převýšení Govajdijské větve vůči mostu. ...ale co je pak ten most vpravo dole Ani to nevypadá podle výšky příhradoviny na železniční most, navíc dnes v těchto místech nejsou na mapách žádné stopy po nějaké mostní konstrukci. Aby to nakonec nebyl třeba vodovod. Na třetí fotce AŠM je tunel důlní dráhy z roku 1899 (původně s rozchodem 633mm) zřejmě spojující obzor dolu Lukács László v Ghelari se závodem v Teliucu Inferior a další dráhou v údolí Černé. Tato drážka byla později elektrifikována. Tunel námi sledované dráhy s rozchodem 760mm z Hunedoary má délku 747m, je rovný jak pravítko (tudíž je vidět z jednoho konce na druhý) a spojuje údolí Zlaști a Govăjdia. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Vlarsky	Středa, 25. prosince 2024 - 16:23:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 152 Registrován: 2-2023	Na webu srbijavoz je už vyvěšený nový tabelární jízdní řád. odkaz Skutečně došlo k obnovení osobní dopravy v úseku Pančevo - Zrenjanin v rozsahu dva páry vlaků, čímž se otevírá nová cesta do Beogradu. Výměnou za to však byla redukována osobní doprava v úseku Subotica - Banatsko Miloševo na pouhý jeden pár vlaků. (Příspěvek byl editován uživatelem vlarsky.)
Šari	Středa, 25. prosince 2024 - 18:24:05
Moderátor Číslo příspěvku: 17347 Registrován: 11-2005	V úseku Subotica - Banatsko Miloševo jezdí nadále tři páry vlaků plus jeden pár Subotica - Senta. lokomotivy.net FZF
Vlarsky	Středa, 25. prosince 2024 - 19:27:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 153 Registrován: 2-2023	Už to vidím. Tabulka 40A ukazuje jeden vlak Subotica - Zrenjanin. Zbylé vlaky Subotica - Kikinda jsou v tabulce 33. (Příspěvek byl editován uživatelem vlarsky.)
E499001	Čtvrtek, 26. prosince 2024 - 10:48:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5903 Registrován: 11-2006	Ahmad_Šáh_Masúd: ale co je pak ten most vpravo dole Už i tohle se mi podařilo rozlousknout. Je to opravdu akvadukt, takže jsem si tipnul správně. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Zámčan	Pátek, 27. prosince 2024 - 09:26:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 311 Registrován: 7-2017	a ešte nie je spustená trať do Subotice ked tam chýbajú vlaky?
Mirek_Zv.	Neděle, 29. prosince 2024 - 09:49:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1918 Registrován: 9-2015	Tak koukám konečně do Openstreetmap. Ta divná dlouhá linie, čárkovaná na mapy.cz, je popsána jako Cale ferată minieră Ghelari-Teliucu Inferior. Vypadá to tedy, že tato důlní dráha nebyla napojena do Hunedoary a končila u fabriky nebo 2 fabrik v Teliucu. Jsou zakresleny 2 dlouhé tunely. U trati je připsáno, že je/byla elektrifikována s napětím 600 V. Vzato od západu od Ghelari. Žádné prvky nejsou na mapě ani navázání od ústí tunelu není na ortofotomapě patrné, je tedy i možné že poloha portálu není správně zakreslena. U východního ústí je zakreslena štola, která je vyosena od trati. U ní jsou uvedeny těžené nerosty: iron_ore;iron;limonite;siderite;hematite. Vyosení je vidět pochopitelně i na mapy.cz a první mě napadlo, že před tunelem mohla odbočovat štola, z pohledu do tunelu doprava. Jenže u té štoly je připsáno "1963 Tunelul Govăjdia-Ghelar 1967", nevím, proč tak divně ty roky. Takže vyosení je asi jen chyba mapaře. Navazuje viadukt přes říčku Govajdia, na ortofotomapě opět nic není. Dále druhý, o něco kratší, zalomený tunel, s odbočkou v tunelu u Teliucu. Žádné zajímavé značky, jen v půlce poslední rovné části je zakreslen bod s popisem: vodní skluz (asi nesmyslně, měla by být linie, ne bod). Když je řeč o akvaduktu: V mapě je zakresleno potrubí 1000 mm na pitnou vodu z vodárny 300 m jižně od Teliucu Inferior, zřejmě provozované, společnost Apaprod, napůl pozemní a napůl podzemní. Končí zřejmě čerpáním do kopce do zásobníku na okraji Hunedoary. O 300 m dříve je právě nízké sedlo mezi říčkou Černou a Zlašti, kde jsem chybně spekuloval o důlní dráze. Ale pokud v údolí Černé vodu zvedal náhon, mohla tam procházet štola, následovaná akvaduktem. Ovšem ne moc pravděpodobná spekulace, v mapě nic není.
Mirek_Zv.	Neděle, 29. prosince 2024 - 11:05:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1919 Registrován: 9-2015	Trať Hunedoara (nebo Peštišu Mare) - Govajdia: V Peštišu Mare 5 km severně, v údolí pod Hunedoarou, je rozsáhlé opuštěné kolejiště a nákladiště. Uveden je jen rozchod 1435 mm. Z jeho okraje mírně stoupá cesta Strada Stufit (i mapy.cz) a ta mohla být zčásti původní železnicí s rozchodem 760 mm, kromě prostředního úseku, kde cesta stoupá, kdežto trať by byla trochu níže. Toto možné původní napojení až do Paštišu ale na mapě nic neprokazuje. Tam, kde začíná značení úzké v mapě, tj. Hunedoara-Vest, je na Openstreet oproti renderování na mapy.cz zakreslen navíc trojúhelník kolejí pro otáčení souprav, do údolíčka mezi ulicemi Furnalelor a Urcušului. U trati jsou připsány názvy Calea Ferată Minieră Transilvăneană, Calea Ferată Minieră Ardeleană a Erdélyi Bányavasút. Pokračování do údolí je jmenováno Traseul Mocăniței, zakresleno jako chodník nebo cesta. V první zatáčce blízko hradu snad dodnes visí tato záležitost, ochranné pletivo bývalé průmyslové lanovky. O 2 zatáčky dále v místě nízkého sedla k Černé, kde bych předpokládal ten bývalý (snad?) akvadukt, není zakresleno vůbec nic, jen před přemostěním údolí je značena bývalá stanice Halta District. Viaduct Zlašti má odkaz na super fotku. Dál jsou zakresleny bývalé zastávky "Canton 1 Zlašti", "Canton 2 - Halta Cocoși" s pumpou na vodu, tunel Zlašti 747 m dlouhý, "Canton 3 - Halta Cățănaș"... ... atd., nebudu to tady už dál spamovat, a taky už nemám čas; třeba se tam někdy podívám.
E499001	Neděle, 29. prosince 2024 - 22:51:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5907 Registrován: 11-2006	V Peštišu Mare 5 km severně, v údolí pod Hunedoarou, je rozsáhlé opuštěné kolejiště a nákladiště. Uveden je jen rozchod 1435 mm. Z jeho okraje mírně stoupá cesta Strada Stufit (i mapy.cz) a ta mohla být zčásti původní železnicí s rozchodem 760 mm, kromě prostředního úseku, kde cesta stoupá, kdežto trať by byla trochu níže. Toto možné původní napojení až do Paštišu ale na mapě nic neprokazuje. zde bych si dovolil vložit mapku, která hodně vysvětluje. A pokud si prostudujete celý příspěvek o dráze na Wiki, pochopíte také více souvislostí. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Mirek_Zv.	Úterý, 31. prosince 2024 - 09:21:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1921 Registrován: 9-2015	@E499 Mapka dobrá, díky! Tohle ve mně budí nostalgii, někde ve skříni jich ještě pár je, a hlavně před 20 lety jsem měl slušnou sbírku z nějakého dobře utajovaného rumunského serveru mielu.ro, nejspíš sestavenou nějakými studenty. Ty mapy ovšem nebyly ideální hlavně na okrajích mimo oblast hlavního zájmu. Zde jsem se třeba dozvěděl o propojce Hunedoara - Teliucu - Calan, ovšem sjezd do Calanu kolmo po spádnici je velmi vtipný. Zatímco na openstreetmap (potažmo mapy.cz) je trať zakreslena jistě správně přes Sancrai. Zatím jsem usoudil: Trať do Ghelari asi v Hunedoaře do Peštišu propojená nebyla, a končila za tou trojúhelníkovou otočkou (mimochodem, je pro to nějaký terminus technicus?) severně od Hunedoara-Vest v ocelárně (ale ještě jsem nečetl rumunskou wiki, jen anglickou). A hlavně proti mým představám do Ghelari se jelo přes Govajdii a pak výše údolím potoka, k lanovkám do Ghelari, ne odbočkou a propojením do údolí Černé. Záhadná čára, co je kreslená z Teliucu do Ghelari, pokud to není úplně vymyšlené, je tedy důlní dráha, nebo spíš hlavní štola do Teiucu. Proč doprava suroviny z Ghelari dvěma směry je mi ovšem záhadou. Chápu to teď trochu správně? A ještě by to chtělo nějakou informaci, co ten aquadukt, odkud a kam vedl.
Mirek_Zv.	Úterý, 31. prosince 2024 - 09:32:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1922 Registrován: 9-2015	Ovšem AI říká, že z Peštišu Mare na Hunedoara-Vest trať existovala, a sice o rozchodu 1435 mm.
Mirek_Zv.	Úterý, 31. prosince 2024 - 10:01:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1923 Registrován: 9-2015	... akorát, že si to ta mrcha kompletně vymyslela. Resp. okamžitě vyšpehovala tyto moje slaboduché spekulace na k-reportu a podvrhla mi je jako odpověď na otázku, jak byla ocelárna nebo úzkorozchodka napojena na železniční síť Rumunska. Stejně mi nikdo nevymluví, že tu AI provozuje nějaká mimozemská civilizace (a hned po publikaci tohoto příspěvku to asi začne připouštět). Koukejte, co mi teď píše. To jsem tedy zvědav, jak to dopadne: Ano, mohu pracovat s mapami a ověřit hypotézy. Pokud jde o spekulaci o trase z Hunedoara-Vest do Peștișu Mare podél dnešní Strada Stufit, mohu porovnat historické mapy, současné mapy a případné terénní náznaky. Vyhledám také podklady o infrastruktuře této oblasti.
Mirek_Zv.	Úterý, 31. prosince 2024 - 10:26:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1924 Registrován: 9-2015	... samozřejmě kecá. Nějakou rumunskou mapu sice podle odkazu v odpovědi použila, ale samozřejmě z ní vůbec nic nezjistila. Sebevědomí jí teda nechybí. Zato, i když jsem jí napsal, že je úplně blbá, když bere moji spekulaci za fakt a ještě je tak drzá, že toto odpovídá přímo mně, cpe to do odpovědí stále více. Budeme tedy asi muset vzít existenci této traťové propojky jako prokázaný fakt Tak to nás čeká pěkná budoucnost [Bohužel, děda Drchlík Vlastimil Brodský už asi nepřijde, aby ji podložil špalíčkem, leda až v roce 2484]
Mauricio	Úterý, 31. prosince 2024 - 10:27:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11033 Registrován: 4-2005	Prosím o aktualizaci odkazu v záhlaví stránky - odkaz A nebo možná lépe takto, ať se to nemusí aktualizovávat Díky www.igormauricio.cz TUREK na Hrad!
Ahmad_Šáh_Masúd	Úterý, 31. prosince 2024 - 11:30:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5517 Registrován: 6-2019	Osobní doprava do Fieni zastavena, jezdí se jen do Doicești, údajně z bezpečnostních důvodů. Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
E499001	Úterý, 31. prosince 2024 - 18:22:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5911 Registrován: 11-2006	Mirek Zv. : Proč doprava suroviny z Ghelari dvěma směry je mi ovšem záhadou. Myslím, že na tom nic záhadného není. Původně se jak želruda, litina, dolomit i mastek dopravovaly pouze po Govajdijské větvi, protože obsluhovala všechny provozy najednou. Po výstavbě kombinátu v Teliucu a proražení tunelů elektrifikované důlní dráhy, přestala mít vozba želrudy po govajdijské větvi smysl kvůli složité manipulaci (dvě úzké + svážnicový systém). Takto se vozila přímo do drtičů v "dolním" Teliucu, kde byla zřejmě oddělována hlušina a odtud se přepravovala již jen obohacená ruda. Kdežto původní dráha sloužila po uzavření vysoké pece v Govajdii v roce 1924 již jen pro přepravu dolomitu/vápence z lomů Crăciuneasa a Tulea. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
J.M.	Středa, 01. ledna 2025 - 12:29:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4876 Registrován: 12-2020	Vždyť Ahmad sliboval, že časem udělá nějaký článek o trati Hunedoara - Ghelar a dává sem občas pěkné fotky. Tak se těším až to vyjde.
Ahmad_Šáh_Masúd	Středa, 01. ledna 2025 - 14:23:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5523 Registrován: 6-2019	To si teda nevzpomínám...že bych něco takového sliboval??? Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Zelený_petr	Středa, 01. ledna 2025 - 16:08:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 236 Registrován: 7-2005	Tušíte někdo, jak je tomu s dopravou mezi Suboticou a Novim Sadem? V tabulkách (na https://www.srbvoz.rs/red-voznje-kurir/) se píše o JŘ v úseku Београд Центар - Нови Сад - Суботица (PDF), ale jsou tam pouze vlaky mezi Bělehradem a Novim Sadem. Nic není tak, jak se na první pohled může zdát.
E499001	Středa, 01. ledna 2025 - 16:36:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5914 Registrován: 11-2006	Zkus vydržet do března, možná to stihnou. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Šari	Středa, 01. ledna 2025 - 16:58:51
Moderátor Číslo příspěvku: 17348 Registrován: 11-2005	Ahmad_Šáh_Masúd: "Osobní doprava do Fieni zastavena, jezdí se jen do Doicești, údajně z bezpečnostních důvodů." Velké poškození plynovodu v blízkosti tratě dne 17.11.2024. Provoz zastaven, stále. lokomotivy.net FZF
Ahmad_Šáh_Masúd	Středa, 01. ledna 2025 - 17:55:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5525 Registrován: 6-2019	Asi poslední fotovlak minulého roku: Miskolc-Rendező - Ládi-rakodó: Dráha Miskolc-Rendező - Ládi-rakodó, délka 9,622 km, z roku 1873, 1965 elektrizace, kdysi vedoucí až do km 13 Tatár-árki (Mexikó-völgyi) mészkőbányi. Zastavení osobní dopravy: 26. 5. 1963. Ač je nejzažší vlečka do šutrolomu po obnově, využití je nejspíš velmi slabé, pokud vůbec. Trať se vine kolem kopců nad Miškovcem a nabízí výborné výhledy na zkrachovalý průmysl a zamyšlení kam se tento zapadlý a zjevně ne moc prosperující kout EU bude dále ubírat. Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Ahmad_Šáh_Masúd	Středa, 01. ledna 2025 - 18:04:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5526 Registrován: 6-2019	O pár km dále na západ se v Bukových horách nachází jedna z mála maďarských visutých lanovek: Fehérkőlápai libegő. Vychází z bočního údolí nad lázněmi Lillafüred, kousek od dávno zaniklé odbočky sítě úzkokolejných drah LAÉV. Měří 950 metrů a horní stanice je v nadmořské výšce 478 m. n. m. Měli jsme štěstí, zrovna byl sváteční provoz a mohli jsme se svézt. Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Roman1976	Čtvrtek, 02. ledna 2025 - 10:23:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 1-2025	Osobní doprava na úseku Subotica-Novi Sad zatím není. Dále je náhradní doprava do Petrovaradinu dle zvlaštního JŘ- Uspenska Ulice u Šafarikovoj cca 1,5 km pěší chůze. Označeno nebo jízdní řád vyvěšen 30.12 nebyl. Dále se dá z této zastáky linkou č.3 za 100 RSD. Dále od 18.12 už jsou místenkové i všechny REX do Beogradu.
Velky_sef	Úterý, 07. ledna 2025 - 00:17:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2462 Registrován: 7-2017	Miskolc upadá už dlhodobo, ak si dobre pamätám, tak tie zeliarne pred krachom kúpil Rezes a ako konkurenciu VSZ nechal skrachovať. Nyíregyháza je na tom asi najlepšie, aj keď ani Debrecen si nevedie až tak zle, ale v princípe platí, že veľa ľudí ráno sadá na vlak do Budapešti. Niečo na spôsob Ústí. Ale toto už Miskolc zazil, do protihabsburskych povstaní prosperujúce mesto, ktoré obsadili Turci a vysoko zranili, čím samozrejme prišli o väčšinu obchodu. Ale pokiaľ by niečo mohli Maďari urobiť, tak urobiť niečo s traťou Miškolc Hidasnemeti, pretože 90km do Košíc človek cestuje dve hodiny. Takisto radenie IC do Satoraujhely býva katastrofa, preto sú slovenské vozne v silné dní často vymiestenkovane. Uvidíme, ako zrekonštruujú Tapolcu.
Šari	Úterý, 07. ledna 2025 - 17:40:08
Moderátor Číslo příspěvku: 17350 Registrován: 11-2005	Mauricio: "Prosím o aktualizaci odkazu v záhlaví stránky - odkaz A nebo možná lépe takto, ať se to nemusí aktualizovávat Díky" Máš to tam, díky za aktualizaci dokumentu. Přínosné . Jen malá poznámka, nechceš někdy ve volném čase napsat ty názvy v Makedonii normálně? Lisiche, Zhabeni atd. vypadá opravdu strašně . Albánii můžeš doplnit z tadyma. Platí standardní zimní provoz. lokomotivy.net FZF
Mauricio	Čtvrtek, 09. ledna 2025 - 13:35:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11037 Registrován: 4-2005	Díky, jsem rád, že to vůbec k něčemu je Albánii doplním, na názvy se podívám a zkusím s tím také něco udělat. www.igormauricio.cz TUREK na Hrad!
d.80	Čtvrtek, 09. ledna 2025 - 15:36:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 7-2023	Mauricio: "Díky, jsem rád, že to vůbec k něčemu je Albánii doplním, na názvy se podívám a zkusím s tím také něco udělat." kdyby bylo potřeba, můžu vypomoct :-) A přimlouval bych se i ke sloupečku v Kosovu, který by byl srbsky-latinkou, ty albánské patvary se nedají číst :-) Navíc v Kosovu je srbština oficiální jazyk.
M250.0	Čtvrtek, 09. ledna 2025 - 16:41:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3136 Registrován: 8-2017	Před létem jsem tady vyshaňoval informace o přepravě kol v Rumunsku a slíbil jsem, že se podělím o dojmy z cest. Sliby se prý mají plnit o Vánocích; ani to jsem už nestihl, ale tak třeba to někomu bude inspirací pro příští sezónu. Akorát už nemůžu najít jízdenky, které jsem si poctivě shovával (což mě trochu mrzí, ručně psané jízdenky už jsem u nás nezažil), a tak neposloužím informací o cenách; jen tím málem, co ještě vylovím z paměti. Ještě upozorním, že se nejednalo o šotocestu, fotil jsem jenom mobilem a obrázky jsou tak pouze ilustrační k povídání. Pro loňský rok jsme si s přítelkyní vybrali jako destinaci pro cyklistickou dovolenou Bulharsko. Zlákaly mě hlavně Rodopy, ale vůbec jsem chtěl tu zemi trochu poznat, takže se z toho vyklubalo takové skorokolečko s drobnou vlakovou výpomocí přes ne zas tak zajímavý nížinatý střed. Tam jsme jeli přes Rumunsko. Cestování s kolem přes tuto zemi není zrovna jednoduché a přes hranice téměř vyloučené, proto jsme první den dojeli z Prahy jen do Segedína a přes hranice pokračovali po vlastní ose. Už to se neobešlo bez komplikací. Jedna jízdenka s rezervací na kola Praha - Segedín se koupit nedá, proto jsem to chtěl roztrhnout v Szobu, abych měl garantovaný přestup v Budapešti. Ale ani jízdenku Szob - Segedín jsem z e-shopu nevymámil, takže jsem koupil jízdenky Praha - Budapešť a Budapešť - Segedín s přestupem hodinu a 22 minut a doufal. Marně. Rekonstrukce mostu přes Moravu v kombinaci se snahou ušetřit za přetahovou lokomotivu (tj. objíždění v Břeclavi i Hodoníně) znamenala v Kútech zpoždění asi 1:18. To jsem ještě neztrácel naději, slibě to vypadalo až někam na předměstí Budapešti, kde nás nechali 10 minut vyhnít a vlaku, do kterého jsme měli místenky, jsme mohli jenom zamávat na zhlaví. Jízdenky byly vázané na spoj, takže smolík, musel jsem kupovat další, naštěstí ještě byly. Cesta do Segedína v letním parnu ve voze řady Bd byl takový správný úvod do Balkánu. Ze Segedína po vlastní ose do Sânnicolau Mare, odkud vyrážel druhý den osobák do Temešváru už ve 3:05. Plán byl se cestou ještě někde prospat, ale tomu nenahrál ani pozdější příjezd do Segedína, ani silná bouřka, která nás naštěstí chytla právě v Cenadu, kde jsme se schovali v plechovém přístřešku před jedním z domů. Být ve stanu, odletěli bychom i s ním. V Sânnicolau Mare to překvapivě v jednu v noci dost žilo. Centrum takové rumunsky ošuntělé, ale kolem říčky mají krásně udělanou náplavku a noční koupačka nám dost spravila náladu. Na nádraží ve dvě ráno otevřená čekárna, rušno v dopravní kanceláři a asi čtyři motoráky čekající na ranní výkony. U RegioCalatori nebyl s přepravou kol problém, jízdenku jsme koupili normálně u průvodčího za lidovou cenu. Cestu do Temešváru jsme se snažili vyspat, jak jen to umožnily tvrdé sedačky a přesvětlený interiér motoráků VT2E. Do Temešváru jsme přijeli načas, ještě před příjezdem rychlíku z Aradu do Bukurešti, což byl kritický bod naší cesty. CFR Calatori totiž oficiálně kola do svých vlaků nebere, cyklovozů existuje minimum a nejsou řazeny v žádném vlaku na trase Temešvár - Craiova, a to ani při jízdě přes Petroșani. Na radu zdejších diskutujících jsem se snažil (po zamítavé odpovědi na prosté otázání, jestli to jde) vnutit úplatek průvodčímu ve voze hned za lokomotivou, ten se ale tvářil nekompromisně a už to vypadalo, že budeme muset zvolit připravenou náhradní variantu osobáku do Rešice a prodloužení cesty jízdou po vlastní ose už odtud (jinak si na Rumunsko pomýšlíme někdy v příštích letech pořádně). Naštěstí se ale na peróně objevil druhý průvodčí na opačném konci soupravy, který neměl s koly naprosto žádný problém. Tak jsme je nacpali na poslední představek a rychlíkem odjeli. Pravda je, že vozy řady Beem, alias ex německé Bimz nejsou pro přepravu kol zrovna nejvhodnější, úspěšně jsme dvěma koly zablokovaly celý představek. Ohledně ceny, čekal jsem průvodčí si řekne o drobné do kapsy, ale mýlil jsem se - z "POPky" vyjel normálně lístek na kolo, jehož cena mě šokovala - jestliže za dva lidi jsme na trase Temešvár - Craiova platili už tak nezanedbatelných 189 Lei (asi 950 Kč), za kola to bylo 210 Lei (1060 Kč), čímž jsme téměř vyčerpali zásobu této měny. Ale tak hlavně, že jsme jeli. Cesta probíhala poklidně a výhledy obzvláště kolem Orșovy jsou nádherné. V Craiově na přestup skoro čtyři hodiny (o osobáku do Băilești ve 14:22 jsem se dozvěděl až později, jinak bychom ho využili - to je ta absence klasického jízdního řádu), kterou jsme si ukrátili přesunem do městečka Sagarcea. Závorářské stanoviště u zastávky Sagarcea Nord bylo takovou esencí Balkánu - chyběly snad jenom pasoucí se kozy. Mechanické sklápěcí závory normálně fungují, k čemu tam jsou ty druhé, je mi záhadou. Asi 10 minut po uzavření závor se přikolíbal vlak tvořený Sulzerem a jedním Bimzem. Opět jsme zatarasili představek (byť jedno kolo jsme později procpali až do oddílu, aby se dalo na záchod), průvodčí nám nekompromisně naznačil, abych si sedli k němu do kupé a následovala scéna jak ze spaghetti westernu, i díky tomu, že průvodčí uměl jakž takž anglicky (jak se později ukázalo, jezdil dřív s kamionem): Ticho. Průvodčí si zapaluje cigaretu. Pak přechází k okénku, kouří a cigaretu oklepává z otevřené vyklápěčky. Dokouří, posadí se proti nám. Rolí toaletního papíru si neustále otírá čelo a použitý papír vyhazuje z okénka. "Máte jízdenky?" "Ano, máme." (Pro nás jsem je radši koupil online v obavě z nedostatku hotovosti.) "OK." (pět minut ticho) "Ale pro kola ne." "To ne." Přikývne. Tahám peněženku. "To má čas," odvětí. Deset minut ticho. Mezitím vykouří další cigaretu. "Takže jízdenky máte." "Ano" "Ale na kola ne." "Na kola ne." "Tak to budeme muset vyřešit." Tahám peněženku. "Potom, potom." Vlak se sune rychlostí vyčerpaného cyklisty mezi lány polí, vedro na padnutí. Průvodčí už spotřeboval asi půlku role z WC na sušení čela. Za dalších asi 15 minut: "Tak mi ukažte ty jízdenky." Ukazuju jízdenky v mobilu a opět sahám po peněžence, že zaplatím za kola. "Ne, to až později." Usínám. Budí mě průvodčí zhruba u stanice Golenți, kde se nakrátko objevuje elektrizace jako součást z EU financovaného mostu přes Dunaj. "Tak bude potřeba zaplatit za ty kola." "Kolik?" Zamyslí se. "Dvacet." Podám mu dvacku, zastrčí ji do kapsičky u propocené košile a poprvé za celou cestu se usměje. Pak následuje krátká konverzace odkud a kam jedeme a naopak jak to, že on umí anglicky a už přijíždíme do Calafatu. Pokračování o přesunech po Bulharsku a návratu přes Srbsko možná někdy příště. Ještě doplním, že po návratu se mi od MÁV podařilo získat nejen standardní kompenzaci za zpoždění (měl jsem z vlaku Igazolás, tohle slovo už si pamatuju z minulé cesty do Rumunska přes Maďarsko, kdy nám málem ujel nočník, nemít tehdy štěstí na taxikáře u Nyugáti), ale i vrácení celé ceny nevyužité jízdenky (se silným zdůrazněním, jak jsou velkorysí a že to by nemuseli), byť ta byrokracie s ručním vypisováním čísel všech dokladů do formuláře s políčky pro jednotlivá písmenka, pro každého z nás zvlášť, byla opravdu šílená, v tomhle zlaté ČD.
Mirek_Zv.	Čtvrtek, 09. ledna 2025 - 21:45:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1925 Registrován: 9-2015	Tomu placení do Calafatu se v Rumunsku říká "jezdit s kmotrem". Znám to česky resp. ze slovenštiny, nikoli rumunský, vysvětlovali nám to místní na cestě do Aradu z Nadlaku, kde je přeslovákováno. V tomto případě si možná kmotr nebyl úplně jistý v kramflecích a potřeboval vyčkat, jestli se neobjeví nějaká osoba, připomínající revizora, nejspíš se líp vysvětluje, že jízdenky ještě nemáte, než že už jste zaplatili a jízdenky ještě nemáte. Máte teda dost dobrou přítelkyni - mohu-li si dovolit obdivně podotknout.
Šari	Pátek, 10. ledna 2025 - 02:14:19
Moderátor Číslo příspěvku: 17351 Registrován: 11-2005	Mechanické sklápěcí závory normálně fungují, k čemu tam jsou ty druhé, je mi záhadou. To je jednoduché. Když nastane problém s mechanickým pohonem a nejdou zavřít, obsluha použije ty druhé. Je to k vidění na hodně přejezdech. lokomotivy.net FZF
Ahmad_Šáh_Masúd	Pátek, 10. ledna 2025 - 09:45:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5540 Registrován: 6-2019	M250.0: díky za výbornou reportáž, pochvalně mručím zejména nad originální instradací a vůbec nápadem na takový cyklotrip. Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
M250.0	Pátek, 10. ledna 2025 - 19:27:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3142 Registrován: 8-2017	Pokračování: Ranní vlak z Vidinu do Mezdry nám málem ujel, protože přes noc nám ušla jedna duše a velkou rezervu na případnou rezervu jsme si nedali. Naštěstí průvodčí neměla problém nám prodat ve vlaku jízdenku z následující zastávky (asi abychom neplatili pisné), protože na kasu bychom to určitě nestihli. V bulharském vlaku nebyl s kolem problém po tarifní stránce, nicméně po stránce prostoru to taky nebylo nic moc, byť se jednalo o velkoprostor - opět jsme zatarasili představek. Všude plecháči s klasikou, šotoušů ráj. V Mezdře skupina ze všech směrů, ale všechno pitomě proti slunci, tak jen jedna fotka objíždějícího plecháče. Odtud jsme konečně vyrazili po vlastní ose, nejdříve po severní straně hor, pak i po hřebeni přes sedlo Šipka s památníkem bitvy, kdy Rusové porazili Osmany a tím osvobodili Bulharsko, přes Buzludžu, kde jim na oplátku Bulhaři postavili létající talíř. Přes nížinu jsme se přesunuli trojicí spojů z Tulova přes Starou Zagoru a Dimitrovgrad do zastávky Perperek. Pokladní v Tulově se dost divila, kde že to je, ale jízdenky nakonec vydala. Tentokrát klasika pouze do Staré Zagory, dál už Desira. Mezi Dimitrovgradem a Kardžali jezdí denně pouze dva páry spojů, přitom na trase je ne úplně malé město Haskovo. Paradoxně z Kardžali na konečnou do Podkovy, kde víceméně chcípl pes, jezdí páry čtyři. Z Perpereku kolečko kolem vodní nádrže a přes Krumovgrad do Podkovy. Krajina vyprahlá, ale velmi zajímavá, váhal jsem jestli tuto část z časových důvodů nevynechat, ale byl jsem rád, že jsme to neudělali. Pak železničního dlouho nic, až provařená rodopská úzkorozchodka. Svezli jsme se jenom přes nejklikatější úsek, konkrétně Cvetino - General Kovačev. Ve vlaku vystavena ručně psaná jízdenka (doufám, že ji ještě najdu), s místem pro kola tady problém nebyl. Náš vůz vevnitř polepen motivy krajiny, ostatní normálně bílé. Určitě tato trať stojí za návštěvu, ale kdybych nekoukal do mapy, vůbec bych si nevšiml, že se tak strašně kroutíme - jede se prakticky pořád lesem, což se zlepší až za Jakorudou, kde už se ale trať přestane kroutit. Druhý den ještě krátká zastávka v Razlogu, kde má ranní vlak více než půlhodinový pobyt. Pokračování zase příště.
Bububu	Pátek, 10. ledna 2025 - 20:33:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 1-2011	M250.0: Nádhera, díky!!! Kdyby se Vám chtělo napsat něco i k "Pak železničního dlouho nic" ... V Rodopech jsem byl jednou na čundru a vzhledem k jejich rozhlehlosti mě taky láká přejet si je na kole ... (A Stará Planina vypadá taky zajímavě.)
d.80	Neděle, 12. ledna 2025 - 08:12:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 7-2023	zajímavé, uhlí vozili kvuli porušené trati v BiH i přes Bar a Constanțu. https://www.klix.ba/biznis/privreda/gikil-pred-kolapsom-zbog-prek ida-zeljeznickog-saobracaja-ugrozeno-900-zaposlenih-i-400-komiten ata/241011150
J.M.	Pondělí, 13. ledna 2025 - 09:46:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4881 Registrován: 12-2020	M 250.0: Pěkné, ale dost tvrdé. Na druhou stranu - pokud to přítelkyně dala, tak už vydrží skoro vše Taky jsem nad Rodopami uvažoval, ale je to prostě daleko a přes letní sezónu je všude vyprahlo, je to prostě už moc na jihu.
Vlarsky	Úterý, 14. ledna 2025 - 14:14:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 160 Registrován: 2-2023	Obnovení osobní dopravy na hraničním přechodu Gorizia - Nova Gorica. https://www.robin.si/go2025/cezmejni-vlak-bo-iz-benetk-v-novo-gor ico-prvic-zapeljal-8-februarja/
Šari	Čtvrtek, 16. ledna 2025 - 22:03:13
Moderátor Číslo příspěvku: 17354 Registrován: 11-2005	Proběhla zkušební a mediální jízda na nové trati z Kumanova do Beljakovce s DMU 411 (Severní Makedonie). lokomotivy.net FZF
d.80	Pátek, 17. ledna 2025 - 17:50:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 7-2023	@Šarí: Díky! No do Beljakovců je to zatím 30km, dál do Krive Palanky ještě 34km a na hranici s BG pak ještě 24km. Tento úsek bový není, ale obnovený, v 90-kách ji nechali zchátrat. Otázka co dál, loni se začali hádat, že to směr BG stavět už zas nebudou, protože politika... Na google maps pěkné fotky https://maps.app.goo.gl/V8XnSwxkTHV9ppUbA (Příspěvek byl editován uživatelem d.80.)
Ahmad_Šáh_Masúd	Pátek, 17. ledna 2025 - 23:34:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5557 Registrován: 6-2019	Údolím Oltu, z různých dob: Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
d.80	Sobota, 18. ledna 2025 - 06:49:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 7-2023	tak tady máme i čerstvé video otevření Kumanovo-Beljakovce https://www.youtube.com/watch?v=WXpmB8fEAkI Na OpenStreetMap jsem to už naklikal, včetně kompletní revize úseku, mosty, podjezdy, nakreslil jsem stanice Beljakovce, Šuplji Kamen, Novo Kumanovo, koleje ve stanicích, atd. Google už má satelitní fotky vesměs aktuální, tak to podle toho celkem šlo. (Příspěvek byl editován uživatelem d.80.)
Ahmad_Šáh_Masúd	Sobota, 18. ledna 2025 - 09:53:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5558 Registrován: 6-2019	Blbé je, že to může kdykoli kdokoli smazat nebo upravit, jako se to stalo panu Zmarovi na Slovensku. Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
d.80	Sobota, 18. ledna 2025 - 12:29:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 7-2023	co se komu stalo? Jo na Slovensku mam taky problem s jednim jedincem, co po mně maže... Proc by toto nekdo mazal? Neni moc co, ani upravovat. Proste jsme zeleznici ve stavu "ve vystavbe" prevedl do situace "hotovo".
Ahmad_Šáh_Masúd	Sobota, 18. ledna 2025 - 14:34:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5560 Registrován: 6-2019	To já nevím. Zato vím určitě, že mnoho lesních železnic, které pan Zmar zakreslil, tam prostě nejsou a hned tak asi nebudou (). Přesně z toho důvodu nehodlám dokreslovat a opravovat mraky chyb, které tento otevřený zdroj v sobě má. že by istá kulturná špeficiká Podtatranského pašalíku? Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Canfranc	Sobota, 18. ledna 2025 - 16:46:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1058 Registrován: 1-2004	No, když se v osobní nejezdí ani do Kičeva ani do Kočani, tak do těch Beljakovců to bude asi fakt nával
Vlarsky	Sobota, 18. ledna 2025 - 21:33:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 2-2023	A taky není čím tam jezdit. Jsou tři pojízdné Číny, dvě jsou potřeba na Bitolu. Před nějakou dobou byla zprovozněna 661-410, tak tam třeba pojede klasika.
Mirek_Zv.	Neděle, 19. ledna 2025 - 22:08:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1927 Registrován: 9-2015	@ašm To je teda hodně smutné. Na druhou stranu je tady takové neblahé dilema. Openstreetmapy jsou definovány jako zachycení aktuálního stavu v terénu. Je diskutabilní, jestli je to účelné a vhodné, ale momentálně to tak prostě je. Bigotně vzato by se tedy neměly zakreslovat ani plánované stavby, dokud nebyly zahájeny (což mi přijde jako dosti blbost). A ani historické, pokud po nich není v terénu žádná památka. Hypoteticky by to řešil asi nějaký projekt odvozený z osm, ale to je nesmysl, když osm má už tak gigantickou infrastrukturu a tooly. Takže nejlepší řešení, které by asi nikdo nemazal, by možná bylo použít nějaké layers. Chtělo by to ale hlavně rozjet nějakou pokud možno Internacionální debatu, aby se globálně rozhodlo, jak mapování zrušených železnic řešit.
Ahmad_Šáh_Masúd	Pondělí, 20. ledna 2025 - 10:37:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5565 Registrován: 6-2019	Openstreetmapy jsou definovány jako zachycení aktuálního stavu v terénu. Je diskutabilní, jestli je to účelné a vhodné, ale momentálně to tak prostě je. Mrkněte např. na saské úzkokolejky severně od Lužických hor. Na první pohled jsou tam zakreslené trasy všech a to bez ohledu na to, co po nich zbylo (tedy - včetně kompletních přestaveb na cyklostezky). Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Ahmad_Šáh_Masúd	Pondělí, 20. ledna 2025 - 15:44:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5566 Registrován: 6-2019	Ještě k lanovkám, údolí Zlasti: Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Šari	Pondělí, 20. ledna 2025 - 15:47:14
Moderátor Číslo příspěvku: 17355 Registrován: 11-2005	CFR Calatori ode dneška zrušilo 244 spojů po celém Rumunsku. Šetří se. lokomotivy.net FZF
Anatol_J.	Pondělí, 20. ledna 2025 - 17:30:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 4-2019	Šari, a mohu poprosit o zdroj, nebo kterých trati/spojů se to týká ???
Šari	Pondělí, 20. ledna 2025 - 17:46:27
Moderátor Číslo příspěvku: 17356 Registrován: 11-2005	Můžeš, tady máš seznam: odkaz lokomotivy.net FZF
Anatol_J.	Pondělí, 20. ledna 2025 - 18:08:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 4-2019	Díky moc !! Takže už doslo i na Oravitu....jen na víkendy zůstává....takže poslední křeč ???
J.M.	Pondělí, 20. ledna 2025 - 19:48:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4920 Registrován: 12-2020	Tohle je poslední křeč celých rumunských železnic. Už teď to byla obrovská bída se spoji i na hlavních tratích a oni to ještě omezí To už to mohli zavřít komplet celé. A Oravita - Anina je nedostupná bez auta už teď, pokud tam nebudou alespoň tři páry spojů, navázané alespoň na busy Temešvár - Oravita a Resita - Anina, tak to umře nebo to bude jen cirkus.
M250.0	Pondělí, 20. ledna 2025 - 19:53:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3153 Registrován: 8-2017	Bububu: Asi nemůžu hodnotit Rodopy jako celek, když jsem je projel jednou napříč. My jsme jeli zhruba takto: odkaz (ale s rezervou - mapy.cz se tam pro horské kolo snaží vymést každou polňačku, to jsme samozřejmě nedělali) Obecně je to víc lesnaté než by se pohledem do mapy mohlo zdát a lesní cesty značené jako cyklotrasy bývají často k trekovému kolu nepříliš přívětivé velmi hrubou šotolinou nebo naopak pískem a prudkými úseky (byť povětšinou krátkými). Určitě mohu doporučit okolí Krumovgradu, kde je krajina mírně zvlněná, je vidět do kraje a jsou tam pěkné asfaltky. Chce to ale vyrazit z jara, zrovna tady může být dost vyprahlo. Dál bych vypíchnul hřebenovou silničku z Džebelu do Ardina a ani horská prémie přes Mile a Katranicu nebyla špatná (ale tady zrovna platí to o špatných cestách, jakkoliv za to nejhorší jsme si mohli sami zbytečným sjezdem do Boroviny) Lákavě vypadalo údolí ze Smoljanu do Mugly, ale tam jsme jen nakoukli a vrátili se na horskou prémii v podobě nejvyššího vrcholu Rodop Goljam Perelik. Samotná cesta na něj velmi pěkná, skorovrchol taky (na úplném vršku je vojenská základna), nicméně i tam je les a je vidět jen průhledy mezi stromy. Okružní cesta po jeho severní straně je spíš zoufalá - povrchem i sklony. Vesnice Mugla ale stojí za to - je to takový správný konec světa - působí dojmem, že usedlíci za pár let vymřou a vesnice zanikne. . Přejezd do údolí Čair Bere vyloženě na houby - znovu bych to určitě nebral přes kopec, ale údolím řeky Tenes Bere, kde vypadala cesta přinejmenším těsně za Muglou OK. U Trigradu známá jeskyně Dračí Hrdlo, stojí za návštěvu. Za ním mi to trochu přimomínalo takovou sušší Šumavu. Neurazí, nenadchne. Z Bujnova do Zmeice písek. Za Dospatem exkurze do nížiny - pěkná, ale hodně se sjede a pak se to zase šlape nahoru přes Kovačevicu, což je taková vyvoněná vesnice, kam asi vozí turistům ukazovat typickou bulharskou vesnici, která ale tou vyvoněností (a turističností) typická vůbec není. V údolí dál poctivá cikánská ležení se stany sestávájícími se z igelitů naházených na cokoliv, co bylo po ruce. Fotit jsem se odvážil v jediném na pohled opuštěném. Cesta pěkná, dokud vedla podél potoka, pak se vyhoupla mezi kopečky a přešla zase z asfaltky v písčitou. Pak už jen sjezd do Cvetina a to je z Rodop vše.