Diskuse » Modely a modelářství » Staré modely » Archiv diskuse Staré modely do 16. 6. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Staré modely do 16. 6. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 659 Registrován: 4-2022 |
Přes třicet let se koukám na kus dvoukolejky, co jsem kdysi postavil a nedokončil, chybělo tam kus kopce a tráva a nějaké to začištění, jinak to bylo hotové. Poslední dobou jsme to po letech zase rozjezdili, a tak už jsem jenom rozvažoval, jestli tam dát statiku, nebo to kvůli jednotnému provedení dodělám postaru. Dneska na to doopravdy došlo, vytáhl jsem si ty piliny... takže ten večer byl (dle soudobého hodnocení) dost retro! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 4-2022 |
Hele, zajímavá sada Rokal: https://www.ebay.com/itm/305477286890? Původní vyrobky Rokal jsou lokomotivy F7A a vozy tří typů (klasický osobní, vyhlídkový a koncový). Zbylé dva vozy a F7B jsou pozdější malosérie pro příznivce Rokalu z let 2005-2008 (kterou ostatně organizoval právě tento prodejce a mnohé kousky z toho programu mají "českou stopu" - Hartmann/Miho). Je to vidět i v katalogu 2023, který jsme tu před časem řešili. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 678 Registrován: 4-2022 |
Teď jsem si teprve lépe prohlédl jak ten kulišák tenkrát udělal tu F7B a opravdu se s tím moc nemazal. Uřízl dvě zadní poloviny F7A, slepil k sobě. Asi jediná navíc dodělaná věc je střední kulaté okno. Toto pak asi zaformoval a namnožil. Následkem toho má lokomotiva některé věci dvakrát a jiné chybí. Zejména ve střešní partii je rozdíl dost nápadný. Skutečná lokomotiva (ať F7A nebo F7B, to je stejné) má čtyři kruhové ventilátory za sebou, pak je mezera a následuje pátý (od EDB). Ta mezera to dělá nesymetrické, takže přezrcadlení zadní poloviny dá šest ventilátorů... Takže najednou je sřecha F7B jiná než u F7A... Nepříliš začistěný svislý řez v polovině délky mašiny je na fotografiích u aukce taky dost dobře patrný. Kdyby to byl býval řízl nesymetricky (hned za kabinou), dostal by při stejném úsilí o dost lepší výsledek. (Příspěvek byl editován uživatelem P.L..) |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1235 Registrován: 10-2013 |
P.L.:To je myšleno na produkci Rokal nebo na tu konkrétní soupravu z ebay? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 679 Registrován: 4-2022 |
Asi úplně nerozumím otázce, tak možná neodpovím dobře, äle možná jsem to jen napsal nějak nepřehledně, tedy prostě opakuji: F7B (kterou pomlouvám) udělal (nechal udělat) Sip Hartmann na motivy původní F7A od Rokalu, jako jisté doplnění původní soupravy, stejně jako tři další vozy (služební, "combine" (tj.něco jako BDa) a jídelák). Těch lokomotiv nechal udělat ve třech verzích 45+45+80 kusů. Jakožto střední díl jsou bez pohonu. Rokal dělal jenom F7A, ta se prodávala po dvou kusech, z toho jedna měla pohon. |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1236 Registrován: 10-2013 |
Ano, je to pochopeno správně. Myslel jsem tu rozpůlenou a slepenou F7B. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 759 Registrován: 9-2009 |
Na Aukru se objevil celkem zajímavý 8-nápravový vůz od Dahmera. Otázkou je, zda je to originál, klubová přestavba nebo samo-domo? odkaz |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 758 Registrován: 5-2017 |
Albert74 Je to origo Dahmer. Len asi by tam mala byť ložená cievka s káblom.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1237 Registrován: 10-2013 |
No jo a z "Dahmera" se pak stal VEB Spielwaren Bernburg. Vždycky jsem se divil co je to za výrobce, který není uveden v katalogu PIKO. Tyhle produkty NDR se zřejmě do tehdejšího ČSSR asi nevyvážely nebo jo? Pozn: Můj exemplář "Bernburg-Dahmer" je přímo z NDR, tak proto se ptám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 681 Registrován: 4-2022 |
Otázka: VEB Plasticart Plauen je tatáž firma (v ještě pozdější době) nebo je to něco jiného? |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1238 Registrován: 10-2013 |
P.L.: Název této firmy se měnil v čase. Přesný název tohoto podniku ke zvolenému datu lze nalézt na první stránce katalogu od DEMUS-y tj. podle katalogů vydaných od 1967 výše (později). Dřívější katalogy od Oberlindu (do roku 1967) toto členění modelů podle čísel výrobců neměly. Jinak poslední název z katalogu z roku 1990 je VEB Plasticart. P.L.: Pozdější doba je myšlena časově po roce 1990? Jinak od DEMUS-y také vycházely "fešácké katalogy" VERO a Auhagen (nutno stránku srolovat dolů). |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1239 Registrován: 10-2013 |
Tak velmi stručná historie firmy Kurt Dahmer KG je na modellbau-wiki: https://www.modellbau-wiki.de/wiki/Dahmer |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 684 Registrován: 4-2022 |
"Pozdější doba" byla myšlena prostě jako jakákoliv následující po názvu VEB Spielwaren Bernburg. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 685 Registrován: 4-2022 |
Takže se ukazuje. že "pozdější doba" je od roku 1978 (určitě jsem nemyslel po roce 1990, protože VEB). Jinak tu padla otázka, jestli se to dováželo do Československa, ta by neměla zapadnout. Odpověď neznám, ale vozů na auta a těch s prohlídkovou plošinou je mezi vláčkaři tolik, že bych věřil, že v jistém období (někdy dříve, než jsem ty obchody začal obrážet já) ano. Možná jen tyto vozy, protože naopak všelijaké ty kanóny a specialitky jako je tento čtyřpodvozkový vůz jsou mezi lidmi rozšířené velmi málo. |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1240 Registrován: 10-2013 |
Vůz s plošinou je v katalozích 1967 a 1968-69. Pak už nic. Takže tento model se asi dovážel jako jediný. Zmiňované vozy na auta mám dovezené z NDR jako zajímavost a v našich obchodech jsem je nikdy neviděl. Jinak jejich kvalita provedení není na 80-tá léta nic moc (pořízeno v 80-tkách). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 691 Registrován: 4-2022 |
Sadu Rokal (diskutovanou výše) nakonec někdo koupil za vyvolávací cenu 420 eur. S ohledem na to, že mašiny byly docela dost omlácené, to hodnotím jako drahé. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 760 Registrován: 9-2009 |
Vagón Dahmer také našel majitele. Nikdo nepřihazoval, tak jsem ho vyhrál za vyvolávací cenu 199,-. Samozřejmě mi bylo jasné, že pokud ho nekoupím teď, tak už ho nekoupím asi nikdy a v brzké době se objeví v úplně jiné aukci nebo bazaru samotná chybějící cívka a prázdná origo krabička za slušné peníze a já si budu rvát zbytky vlasů. No a protože jsem ho koupil, tak cívka se nikdy neobjeví anebo bude ke koupi cívka v sadě dalších asi 100 modelů za nesmyslnou cenu. Ještě mě napadla výroba repliky cívky, jen musím najít nějakou slušnou fotku. Jinak stav vozu je celkem dobrý, mírná povrchová koroze, chybí 2 nárazníky a zmíněná cívka. Kromě toho je vážně dlouhý a ani není zrovna hezký, ale je to kus historie a dnes by něco tak nebezpečného v EU nikdo nevyrobil. |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1243 Registrován: 10-2013 |
Albert74: Blahopřeji k úspěchu. "Vagón Dahmer také našel majitele. Nikdo nepřihazoval, tak jsem ho vyhrál za vyvolávací cenu 199,-. Samozřejmě mi bylo jasné, že pokud ho nekoupím teď, tak už ho nekoupím asi nikdy a v brzké době se objeví v úplně jiné aukci nebo bazaru samotná chybějící cívka a prázdná origo krabička za slušné peníze a já si budu rvát zbytky vlasů. " Albert74: Přiznám se, že jsem hlubiňák s cívkou nikdy v reálu neviděl, protože např. drážní elektrikáři měli vždy cívkové vagony. Na hlubiňácích se přepravovaly lodní motory, turbosoustrojí přehrad, kotle, velká čerpadla, stojany velkých lisů apod. Možná by bylo vhodnější umístit na vůz maketu nějakého lodního motoru nebo kotle a vznikne tak jedinečný originál."No a protože jsem ho koupil, tak cívka se nikdy neobjeví anebo bude ke koupi cívka v sadě dalších asi 100 modelů za nesmyslnou cenu. Ještě mě napadla výroba repliky cívky, jen musím najít nějakou slušnou fotku. " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 694 Registrován: 4-2022 |
Vždyť se to ani tomu hlubiňáku pořádně nepodobá. Říkáme tomu hlubiňák, protože tak nějak celková koncepce vozu je stejná, ale je to spíš takový nějaký pseudo kapsák. A způsob uložení nákladu se trochu podobá tomu řešení jako mají vozy na svitky (takže cívka dobrá). Rozhodně jedinečný originál, prostě Dahmer. Ta kapsa si žádala dost fantazie. Na takový úkol je nejlépe najmout člověka, který toho o vlacích moc neví... |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 759 Registrován: 5-2017 |
Albert74 Gratulujem kolega! Parádny úlovok. Cievka je už možno dávno stratená, a replika by bola fajn.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 695 Registrován: 4-2022 |
Tak vůz může být i prázdný, spíš by mne mrzely ty nárazníky, ale jinak si taky myslím, že to byl docela dobrý kauf. |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1244 Registrován: 10-2013 |
P.L.: Je fakt, že u této varianty mostu vozu neměl mít most jakékoliv dno. Jen maximálně nějaké vazební rozpěrky obou nosníků."Vždyť se to ani tomu hlubiňáku pořádně nepodobá. Říkáme tomu hlubiňák, protože tak nějak celková koncepce vozu je stejná, ale je to spíš takový nějaký pseudo kapsák...." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 696 Registrován: 4-2022 |
Tuším že srovnáním míříte k vozu řady Uaais 63.sk, který opravdu vypadá k Dahmerovi vzhledově docela podobně: https://www.parostroj.net/katalog/nv/formular.php3?ind=117&odkud= 120&obdobi=0&ktere=0&razeni=0 https://www.mala-zeleznice.cz/vagony-nakladni/vagon-uaais-_x5033. html Ano, to by mohlo být, ale kromě rozdílů v podlaze je jeho most přece jen o dost bytelnější. Prostě na skutečném hlubinovém voze je patrné, že je konstruovaný na značnou nosnost. Dahmer to má udělané jako korbu od uhláku. Tenké stěny, dokonce s "psaníčky", které zpevní větší plochy tenkého plechu (takže lépe udrží uhlí nasypané uvnitř, ale k celkové pevnosti vozové skříně nepřispějí) a to vše uprostřed délky, kde je ohybový moment největší. U uhláku by pod tím vším byl rošt rámu, tady to prostě visí ve vzduchu. Úchvatný kousek. |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1245 Registrován: 10-2013 |
P.L.:Přesně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 11-2011 |
Albert74: Máte vice štěstí než já, mě ta aukce utekla o dvě minuty, vzpomněl jsem si na ni už pozdě. Gratuluji k výhře, mě to s..e o to víc, že to bylo relativně za pár kaček. Už jsem se těšil na další neobvyklý vůz do mojí sbírky "Piko a další z NDR minulého století". Takový prodej se objeví tak jednou za x let. No nic, ať se vyjímá ve vitríně...."Vagón Dahmer také našel majitele. Nikdo nepřihazoval, tak jsem ho vyhrál za vyvolávací cenu 199,-. Samozřejmě mi bylo jasné, že pokud ho nekoupím teď, tak už ho nekoupím asi nikdy a v brzké době se objeví v úplně jiné aukci nebo bazaru samotná chybějící cívka a prázdná origo krabička za slušné peníze a já si budu rvát zbytky vlasů. No a protože jsem ho koupil, tak cívka se nikdy neobjeví anebo bude ke koupi cívka v sadě dalších asi 100 modelů za nesmyslnou cenu. Ještě mě napadla výroba repliky cívky, jen musím najít nějakou slušnou fotku. Jinak stav vozu je celkem dobrý, mírná povrchová koroze, chybí 2 nárazníky a zmíněná cívka. Kromě toho je vážně dlouhý a ani není zrovna hezký, ale je to kus historie a dnes by něco tak nebezpečného v EU nikdo nevyrobil. " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 761 Registrován: 9-2009 |
Co se týká chybějících nárazníků, jsou velmi podobné těm z vozů PIKO Junior, takže je z čeho brát. Ve voze je místo cívky naloženo jakési "trafo", nevypadá to úplně zle, ale cívka by byla určitě lepší. Myslím, že prolisy v bočnicích nemají se skutečným vozem nic společného, spíš je výrobce zvolil, aby to při použití tenkého plechu mělo vůbec nějakou tuhost. fíra66: chápu, to naštve. Jednou jsem o čtvrt minuty propásl aukci na stavebnici DDR "MUVky" za 400,-. Nikdo nepřihodil. V dalším kole jsme se přehazovali ve dvou a cena se vyšplhala na litr.... tam jsem přestal. Vždy se holt nedaří. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 697 Registrován: 4-2022 |
Prolisy.... Ten vůz je volná fantazie, sice o tom málo věděli, ale chtěli to mít hezké, tak to nazdobili "technickými motivy". Mimochodem ten nástroj, kterým to dělali musel být docela zajímavý. Trafo.... Vypadá to jako sypák vzhůru nohama bez rámu. Moment, pohlédnu do gůglu, najdu podobný: Věci se nejlépe vyrábějí tak, že se někde najdou hotové. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 702 Registrován: 4-2022 |
Dlouho tu nic není a já se zase přehraboval ve svých oblíbených starých Arnoldech, tak pár obrázků z těch úplně nejstarších vozíků. Méně běžný chlaďák Hackerbräu München (je to vlastně čtyřnápravová zetka v bílém, ale to je v tomto oboru normálka, že) a vedle něj uhlák: Vozy jsou z původních, konstruovaných ještě pro měřítko 1:200 a mají také původní spřáhla Arnold. V tomto provedení vznikly čtyři evropské čtyřnápravové vozy, dva osobní a dva nákladní (některé byly ve více barvách). Všechny měly stejný spodek včetně podvozků! Některé se dočkaly přepracování na spřáhla NEM 356, jak je také vidět na obrázcích. Přitom získaly i opravdové nárazníky (původně jen naznačené čímsi, co se podobá stupačkám). Posmívali jsme se tu nedávno vozu Dahmer, zde můžete při pohledu dovnitř uhláku vidět, že i u Arnoldů měli dost fantazie. Dále vznikly s původními spřáhly dva americké vozy (opět ve více variantách popisů), ty ale už nebyly v měřítku 1:200. Na obrázcích můžete vidět srovnání s vozem Lone Star vzniklým v podobné době (u kterého se udává měřítko 1:152 - haha) a s mnohem novějším vozem Micro-Trains, u kterého snad o měřítku není nutné pochybovat, původní Arnold se mu přitom rozměrově dost podobá, takže zjevně byl již konstruovaný pro 1:160. Americké vozy byly jinak dlouhé, ale podvozky měly opět stejné (s těmi evropskými). U Arnoldů věřili na typizaci. To vše bylo v letech 1960-1963, než jim Rokal poskytl jiné spřáhlo, a než je modeláři přiměli, dělat to po všech stránkách modelověji. (Příspěvek byl editován uživatelem P.L..) |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1246 Registrován: 10-2013 |
Tak prý vymíráme. A důvod je asi zde. Niméně hodně politiků prohlašuje, že nás čekají světlé zítřky (kde já tohle už slyšel). Tak tedy nevím co z toho je hoax. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 765 Registrován: 9-2009 |
777: No asi to bude pravda, tady nás přispívá cca jen pět Jinak, našel jsem slušnou fotku kabelového vozu Dahmer, dle německého zdroje jde o vůz na převoz lanové cívky. Tak třeba na tu cívku ještě dojde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 705 Registrován: 4-2022 |
Někdy je prostě potřeba velká cívka - třeba zde: https://www.abicko.cz/galerie/precti-si-technika/55904/podmorske- kabely-jak-data-preplavala-atlantik?foto=3 Takže bych ten Dahmerův výtvor zhodnotil jako "vůz na pokládání podmořských kabelů". (Pravda, chybí tam to pokládací rameno, ale nikdo není dokonalý.) |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1247 Registrován: 10-2013 |
Starší NOHAB MÁV se žlutým pruhem. Má uprostřed prasklou skříň a chybí troje stupačky. Za tu cenu je to k zamyšlení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 710 Registrován: 4-2022 |
Před pár dny jsem tu spáchal příspěvek na téma Arnold Rapido 200 a ze samého nadšení jsem se dopustil chyby a zapřel vám dva další vozy. Nyní to napravuji, a že jsem kulantní, přidám nějaké obrázky navíc. Prvním zapřeným vozem je cisterna. Nepodobá se vůbec ničemu, ale je označená DB, tak se řadí k evropským vozům. A jak můžete vidět, má také stejný spodek jako ty ostatní, i osobní jsem na obrázek pro srovnání přidal. U cisterny bývá trochu problém se zachovalostí plošin a lávky na kotli, vůz na fotografii kupříkladu o lávku přišel docela. Druhým zapřeným vozem je americký uhlák. Ten má pro změnu stejný spodek jako americký vůz zavřený, což ale v případě Ameriky není vůbec divné, v té době naprostá většina vozů v Americe používala jednu ze dvou délek. Takže se spíš můžeme divit, že u Arnoldů nenatáhli vůz služební na tu samou délku. (Služební vozy byly kratší.) Americký uhlák nemá podlahu, takže se prodával vždy "s uhlím". Pokud se uhlí vyndá, můžeme vidět zajímavý závěs původního spřáhla Arnold. Spřáhlo má společný čep s podvozkem, ale není s ním spojeno pevně, ale jen přes pružnou planžetu. (Kvůli tomuto propojení je dokonce díra v podlaze vozu.) Spřáhlo se tedy natáčí spolu s podvozkem, ale pružina umožňuje, aby se z této polohy podle potřeby vychýlilo. No a ještě nějakou mašinku. První amerikou byl Baldwin, má se zato, že je to typ VO-1000, ale podoba je jen taková přibližná. Mašinka na obrázku vypadá uboze, u Arnoldů měli zjevně zpočátku potíže se stříkáním plastových výlisků. Barva se loupe. Kdovíproč to lisovali ze žlutého plastu (asi na Union Pacific) a dopadá to takto. (Nejsou v tom sami, nejstarší Minitrixy na to taky trpí.) Mašinka je jinak v náramném stavu, bez šrámů a rýpanců a jezdí krásně. Není to úplně pravidlo, viděl jsem jich hodně popraskaných, ten plast zjevně taky za moc nestojí. Model se později dále vyvíjel, dostal spřáhlo NEM 356, plošinky a nakonec dokonce nárazníky (prezentovalo se to jako Werklok - tedy evropský stroj). A jak můžete vidět, čím novější výrobek, tím méně se z něj loupe barva - i to se nakonec naučili. Nejstarší kusy jsou z roku 1961, poslední varianta se vyráběla do roku 1970. (Příspěvek byl editován uživatelem P.L..) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 714 Registrován: 4-2022 |
Před časem jsem tady udělal příspěvek o lokomotivě postižené zinkovou nemocí: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4564181 Dost jsem se nad tou mašinkou napřemýšlel, protože, mezi náma, nejrozumnější by bylo vyhodit ji, nebo uchovat jak je, v autentické podobě, též jako doklad degradace materiálu. Jenže jsem měl pořád chuť zkusit opravu, abych věděl jaké to je. Tak jsem se do toho nakonec dal, s tím, že se s tím nebudu moc crcat a jen upravím odlitek v tendru. Jenže ono si to se mnou samozřejmě pohrálo a strávil jsem tím hrozně času. Čímž se jen potvrzuje ta první věta. První bod bylo vůbec nějak vyrvat ten odlitek z nafouklého tendru. Skříň není na rámu (odlitku) z výroby nijak zajištěna, je jen volně nasunutá. Volně, dokud se odlitek nenafoukne. Při těchto pokusech samozřejmě upadla ztenčená přední část sloužící pro spojení s lokomotivou. Odlitek po prvním prolití vteřiňákem: Po obroušení na rozměr skříně a dolepení přední části zpět: Jenže, když slepíte odlitek, na kterém je ukostřený jeden pól, přestane ta kostra fungovat, takže jsem přidal měděný pásek (na obrázku ještě nehotový a nezakrácený): Potrhanou skříň tendru jsem původně chtěl nechat bez úprav, že se snad časem stáhne tvarovou pamětí materiálu, ale nakonec jsem s ní udělal bez velkých cavyků vteřinovým lepidlem toto (a překvapivě se to ukázalo jako snadné, rychlé a celkem úspěšné): Pak už měla být kompletace lokomotivy, jenže se ukázalo, že při práci upadla pravítka křižáků, tak jsem musel rozebrat celý pojezd lokomotivy, opět zapracovalo vteřinové lepidlo. Blok válců jsem původně opravovat nechtěl, nakonec taky dostal porci lepidla, ale možná jsem to měl udělat důkladněji: A když už to vypadalo na šťastný konec a všechno drželo a při zkouškách se tvářilo, že funguje. Tak na kolejích lokomotiva stejně nejela. Tendr je připojený takovou dvojitou spojkou (která přenáší oba póly napájení) a chová se tak nějak polotuze a určuje tak trochu polohu tendru. A ten není dost těžký, aby nevelkou sílu spojky překonal a pořádně seděl na kolejích. Takže špatně sbírá. Nějaký čas jsem ještě laboroval s uložením podvozků tendru, přidal též jakési podložky a na konec to přece jezdí. Tendr je teď ale trochu do kopce (viz foto), ještě se na to jednou mrknu snad už to bude konec této šílené práce. Porovnání stavu před a nyní: |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1248 Registrován: 10-2013 |
P.L.: Ten odlitek ze zinku je potřeba zaformovat do sádry a znovu jej odlít z olova. Jednak je olovo těžší (vyšší hustota) a také nestárne - nebobtná jako zinek. Takto jsem to dělal u některých zinkových balastů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 715 Registrován: 4-2022 |
Vím, ale chtěl jsem zkusit toto. Kromě toho bych na na to potřeboval nepoškozený kus. Formoval bych do lukoprénu, tu teplotu by snad mohl vydržet. Lil jsem do lukoprénu bílý kov (ložiskový) a to šlo dobře. Nemám úplně představu jak se liší teplota tání oproti olovu, protože vlastně pořádně nevím jakou slitinu jsem to měl k dispozici. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 7-2022 |
Skvělá práce |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 734 Registrován: 4-2022 |
Náhodou jsem si všimnul tohoto: https://www.ebay.de/itm/404986059434? to vy, co jste příznivci H0 znáte? Prý Klötzner Glauchau, to je hned za Krušnými horami, v kraji někdy tak úrodném pro podobné malovýroby. Dřevěné cisterny, to jsou ty správné staré modely!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 770 Registrován: 9-2009 |
No to je pěkný vagonek. Ten antikvariát nabízí samé pěkné kousky. Jen těch 16 a půl Euro poštovné je dost.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 736 Registrován: 4-2022 |
Tady je jiný a ten má poštovné jen 14....: https://www.ebay.de/itm/135062025484? |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1250 Registrován: 10-2013 |
P.L.: Mňo vypadají zajímavě, ale znáte to: Dřevo na rozdíl od lidí pracuje pořád."Náhodou jsem si všimnul tohoto: https://www.ebay.de/itm/404986059434? to vy, co jste příznivci H0 znáte? Prý Klötzner Glauchau, to je hned za Krušnými horami, v kraji někdy tak úrodném pro podobné malovýroby. Dřevěné cisterny, to jsou ty správné staré modely!!" |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 761 Registrován: 5-2017 |
A nejaký ten pokec k téme https://modellbahnclub-glauchau.hpage.com/ehem-modellbahnfirmen-a us-glauchau.html
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 737 Registrován: 4-2022 |
Roztomilá historie. Pan Noch se zabýval v Glauchau modelovou železnicí, ale protože to drhlo, tak zdrhnul za kopečky a tam znovuzaložil svou firmu (kterou většina z nás nyní zná). Jeho "skorosoused" pan Klötzner, který se do té doby zabýval prodejem rádií, rok nato rozjíždí v Glauchau svoji výrobu doplňků pro modelovou železnici... (Příspěvek byl editován uživatelem P.L..) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 743 Registrován: 4-2022 |
Vracím se k Panzetově příspěvku o mechanickém přepínání světel na V200 TT Zeuke: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4602102 Probíral jsem to v neděli na výstavě s jedním znalcem a ten se strašně příčil myšlence, že by kdy něco takového existovalo. Nakonec připustil, že snad nějaký tovární vzorek, ale určitě ne sériová výroba a prodej v obchodech. Panzetovy fotografie beru jako přesvědčivé a spíše jsem nakloněn věřit, že se to v nějakém množství do prodeje dostalo, ale budu rád, když se k této otázce ještě jednou vyjádříte, máte-li k tomu někdo co říct. Dále říkal, že se podobné řešení běžně používalo na Zeukeho nulce. Druhá otázka: Nejstarší motory (šedé, průhledné) prý měly poněkud větší vnější průměr. Kde to končí? S koncem šedé barvy, nebo to pokračuje ještě kus dál? |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1254 Registrován: 10-2013 |
Zajímavé video k V200: https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=uq4mJaqaq7Y Motor je zde průhledný s velkými držáky uhlíků. Přepínání světel je zajišťováno velkými diodami. Mluvený komentář je německy, dole jsou titulky v Češtině (bohužel horší překlad). Nechť to uživatelé a pamětníci TT posoudí. Jinak údajný vzorek v modré barvě (nutno vyrolovat nahoru - obrázek je dole) V180 pro Lipský veletrh 1965. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 744 Registrován: 4-2022 |
Vnitřek V200 - to je pěkné. Ale ten obrázek modrobílé mašiny na odkazu, ten sotva nějak souvisí s rokem 1965. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1340 Registrován: 8-2004 |
777: Mňo vypadají zajímavě, ale znáte to: Dřevo na rozdíl od lidí pracuje pořád. Drevo je potreba stabilizovat, aby prestalo pracovat. Nastrikat ze vsech stran, aby se uzavrely pory. Stare nakladni vozy v TT od ruznych vyrobcu tim trpi taky (s vyjimkou tech celokovovych). |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1255 Registrován: 10-2013 |
J_p: Stabilizovat dřevo svým způsobem nelze, protože má vždy nějakou zůstatkovou vlhkost a i když "ucpete pory" jak píšete, tak stejně zbytková vlhkost dřeva s ním bude "pracovat" (je to buničina). Takže na určité věci je lépe použít plast nebo kov, protože jsou v tomto vhodnější. "777: Mňo vypadají zajímavě, ale znáte to: Dřevo na rozdíl od lidí pracuje pořád. Drevo je potreba stabilizovat, aby prestalo pracovat. Nastrikat ze vsech stran, aby se uzavrely pory. Stare nakladni vozy v TT od ruznych vyrobcu tim trpi taky (s vyjimkou tech celokovovych)." Jen žasnu kolik lidí chce za každou cenu poručit větru dešti. Taky si to myslím. Model na fotce má velmi dobře zpracované detaily. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 746 Registrován: 4-2022 |
Vlastně je to tam i napsané, je to Tillig 501291 a je tam i napsané, že to má jinou kabinu, než v Lipsku 1965. Autor se asi snaží neobratně sdělit, že to tenkrát bylo podobně modrobílé... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 747 Registrován: 4-2022 |
Děláme tady z toho totální rádio Jerevan. V roce 1965 byla podle všeho v Lipsku vystavována skutečná lokomotiva. Dost možná to byla V 240 001 DR (prototyp se zvýšeným výkonem) a ta měla opravdu lak s modrou barvou. Tady je nějaký nedatovaný obrázek z veletrhu, kde nějaká V 180 je: https://de.m.wikipedia.org/wiki/Datei:Bundesarchiv_Bild_183-F0307 -0001-013,_Leipzig,_Fr%C3%BChjahrsmesse,_Schienenfahrzeuge.jpg |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1258 Registrován: 10-2013 |
P.L.: Přesně. Tady je odkaz: http://www.bahnwahn.de/pidr118ddr/V200_1001/v200_1001.html "Vlastně je to tam i napsané, je to Tillig 501291 a je tam i napsané, že to má jinou kabinu, než v Lipsku 1965. Autor se asi snaží neobratně sdělit, že to tenkrát bylo podobně modrobílé..." Má to, ale celé jednu vadu a to, že skutečná předloha V200_1001 měla podle historické černobílé fotky z atlasu loko. NDR (Transpress 1989) spíše tu úplně světle modrou barvu. J_p: Jinak se omlouvám (ten odkaz nebyl cílený - našel ho google s novou AI) a moje maličkost předpokládala, že autor textu o modelu ví víc (nejsem tt-čkař). Bohužel zřejmě historická fakta s velkou V200 1001 (V180 059) jsou trochu jinak. Koneckonců jak jinak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 749 Registrován: 4-2022 |
Tak aspoň jsem si to v hlavě trochu setřídil. Já si třeba doteď myslel, že šestinápravové lokomotivy ř.118 měly podvozky A1A, jako tomu bylo v podobných situacích jinde na světě (viz též některé nohabky, že). A ono ne, byly to mašiny s poctivým pojezdem C´C´. Takže finální přehled, doufám že bez chyb: Na veletrhu 1965 byla V 180 059 čistě pro veletržní účely přechodně označená V 200 1001. Lokomotiva čtyřnápravová s panoramatickou kabinou a v modrokrémovém nátěru. Později přeznačená na 118 059 a přetřená do červena. Na stránce podle následujícího odkazu se o ní píše jako o šestinápravové, ale to je myslím zjevná chyba, autor se v těch poznámkách zapletl: https://www.modellbau-wiki.de/wiki/DR-Baureihe_V_180 V téže době se objevily první tři šestinápravové lokomotivy: V 180 201 o které nevím nic zvláštního, než že byla první (později 118 201) a jestli byla třeba taky modrá , to netuším V 240 001 modro-stříbrná (později V 180 202 a ještě později 118 202), nyní ve sbírkách drážďanského muzea: http://www.volkers-eisenbahnseite.de/118.2-SB/SB-202.html V 180 203 modro-krémová (dvojitý proužek) s panoramatickou kabinou, 1967 přelakovaná na červeno (později 118 203) Další sériové už vypadaly normálně. Pro pořádek dodejme, že ještě existovala třetí lokomotiva s panoramatickou kabinou, byla to čtyřnápravová V 180 131 (později 118 131) Diskuze na TT nuts znamená, že někdo viděl dražbu modré 118 550 (o které se už nic nedozvíme, protože vyexpirovala, ale ze souvislostí je patrné, že musela mít normální kabinu) a někdo druhý ho upozorňuje, že na veletrhu 1965 byla taky modrá mašina, viz Tillig. Tak snad toto už nebude potřeba opravovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 7-2022 |
P.L.: Kromě Dikkena ve svém Katalogu se o mechanickém přepínání světel prvních verzí Zeukeho V200 zmiňují taky některé příspěvky na TT-boardu, např: https://www.tt-board.de/forum/threads/varianten-der-v200-und-br22 1-von-zeuke-bis-bttb.45891/ (zmíněny tu jsou i červené kryty podvozků, o kterých jsme tu už taky diskutovali). Šedý motor s průhledným plastem je opravdu trochu větší, než pozdější běžné černé, pokračuje to ještě motory bronzovými (ty už ale nejsou tak časté - měly je jenom některé verze BR81 s bakelitovými kryty podvozku) a větší byly ještě první černé motory (např. v BR23) do roku 1963. Od roku 1963 už byly používány pouze černé motorky menší (standardní) velikosti. |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1259 Registrován: 10-2013 |
panzet: Je škoda, že obrázky jsou rozmazané. P.L.: Tady z toho dělají Rádio Jerevan. Tady jsme proti tomu troškaři. Po dlouhé době jsem tam zabloudil a hned jsem spadl smíchy ze židle. "Děláme tady z toho totální rádio Jerevan. V roce 1965 byla podle všeho v Lipsku vystavována skutečná lokomotiva. Dost možná to byla V 240 001 DR (prototyp se zvýšeným výkonem) a ta měla opravdu lak s modrou barvou. Tady je nějaký nedatovaný obrázek z veletrhu, kde nějaká V 180 je: https://de.m.wikipedia.org/wiki/Datei:Bundesarchiv_Bild_183-F0307 -0001-013,_Leipzig,_Fr%C3%BChjahrsmesse,_Schienenfahrzeuge.jpg" Kdyby měli zúčastnění techniké podklady k úzkokolejným vozidlům, tak by věděli, že se řada velkých předloh vyráběla jako stavebnice s různými rozměry. Takže předloha mohla mít různé rozměry podle rozchodu, výkonu, použití a pod. Ale oni nevědí a píšou a plevelí..... Jinak ještě k té šestikolové předloze 118.2 - 118.4, tak 118.203 měla panoramatickou kabinu-y jako jediná ze šestikolek a v roce 1979 ji přestavěli při dílenské opravě na loko. s normálnimi kabinami. Panoramatické kabiny měly po roce 1979 jen čtyřnápravové 118.0 a 118.1. Provedl jsem rekonstrukci modelu BR55 z ND (zejména pojezdu): Zatím to barevně vypadá jako "oko z kašparovy krávy". Bude z toho 424.0 nebo 425.0. Ještě by se tedy měl uříznout jeden písečník. Je s podivem, že se modely řad 424.0 a 425.0 z té BR55 moc nestavěly - na soutěžích jsem je nevídával. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 4-2022 |
Panzete, prima přehled. Tamten člověk ještě říkal, že se po čase ještě jednou znovu ty starší (větší) motory objevily u první série E70, k čemuž je hypotéza, že si je Herr nakoupil do zásoby a pak použil až když to šlo, zatímco Zeuke už měl ty novější. (Já o tom nic nevím, jen přepapouškovávám.) Jako poděkování připojuji něco V200 z vlastní zahrádky. Protože ve velikosti TT za vámi zoufale pokulhávám, udělám to jako obvykle (dolní dvě mašiny se liší tím, že jedna má žárovku a druhá ne): (Příspěvek byl editován uživatelem P.L..) |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1104 Registrován: 2-2007 |
Vygooglil jsem zatím bleděmodrou V100. Nevím, jestli to k něčemu bude. |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1105 Registrován: 2-2007 |
|
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1106 Registrován: 2-2007 |
Našel jsem ji! Ale je to na googlu odkaz na soubor ke stažení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 761 Registrován: 4-2022 |
Kdyby měl nějaký italofil velikosti N zájem, tak tady je vůz značky Tibidabo (to byla třetí italská značka velikosti N, která se krátce mihla historií vedle Limy a Rivarossiho): https://www.ebay.com/itm/226177303951? A jsou tam v dalších aukcích ještě dva jeho bráškové. Ještě před krátkým časem jsem vůbec netušil, že taková firma existovala, teď už jsem se s tím obeznámil a do mé sbírky by se tyto vozy náramně hodily, ale zkusím si počkat, bude-li někdy v nabídce vůz s původními spřáhly (jako měla stará Lima), tyto nechávám plavat. Mám totiž naději, že budu mít alespoň tyto zástupce téže značky: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 762 Registrován: 4-2022 |
Pokračuji s dalším dílem americké šrototechny, tentokrát je na řadě F7 Minitrix: Lokomotiva je novinkou roku 1967, v nabídce vydržela tak asi do roku 1976. Kromě dílu "A", který vidíte zde na obrázcích, se dělal také díl "B" (bez stanovišť strojvedoucího). Oba díly variantně s pohonem a bez pohonu. Jsou určité spory, jestli jde o lokomotivu F7 nebo F9. Některé americké prameny ji řadí k typu F9 s tím, že se sice více podobá F7 (souhlasím), ale protože ji Minitrix nabízel jako F9, tak oni to respektují. Jenže Minitrix ji má v katalogu také jako F7. Tím, kdo jí nabízel jako F9, je americký dovozce - Aurora. Věcně na tom nezáleží, typy F7 a F9 se lišily méně, než některé jiné lokomotivy v rámci typu jediného, ale když s tím máte nějak pracovat a třeba vyhledávat po internetu, musíte si nakonec něco vybrat. Na můj stůl našlo cestu 6 lokomotiv A, všechny s pohonem a všechny bez osvětlení (některé později vyrobené mašiny ho snad měly, od začátku je na to uvnitř jistá příprava). Všechny jsou omlácené a nějak nekompletní a vypadají uboze. A všechny ty, které jsem vyčistil, bezproblémově a krásně jezdí. Tak jako nejstarší plastové lokomotivy Arnold, i tyto plastové Minitrixy mají vážný problém s loupáním barvy, takže zejména lokomotiva B&O vypadá tragicky. Netýká se to jen lokomotivy PC, ta nemá nátěr žádný, jen popisy. Druhým nedostatkem jsou houkačky, lokomotiv s dvěma nepoškozenými houkačkami je jako šafránu. Třetím problémem je pluh, zeslabený rozsáhlým otvorem pro spřáhlo. Láme se, upadává (viz žlutou lokomotivu UP). Tím ale problémy končí, pod skříní je spolehlivý pohon Minitrix. Možná i tato provozní spolehlivost přispěla k celkové omlácenosti statečně jezdících lokomotiv. Lokomotivy se dělaly v 9 barevných verzích různých drah a z toho 8 jich mělo stejné číslo 510. Možná si chtěli ušetřit starosti s touto součástkou(?) Jiný důvod nevidím, na skříni je to číslo umístěno různě a v různých grafických podobách. S touto lokomotivou se dotýkáme klíčového momentu v dějinách velikosti N, který způsobil, že se stala druhou nejrozšířenější velikostí ve světě. Příčiny jsou v zásadě dvě: poválečný měnový systém a dnes zapomenutá firma Aurora. Aurora byla velká značka věnující se všem modelářským oborům a rozhodla se s velikostí N udělat díru do světa. Modely vyráběné v Evropě Minitrixem a také začínající firmou Roco balila do svých velkolepě vypadajících krabic se značkou "Postage Stamp Trains" a s podporou masivní reklamy (včetně televizní) je hrnula od roku 1967 na americký trh. Aurora po třech letech dospěla k bankrotu, ale velikost N už byla zavedena. V poválečné době byl zaveden systém pevných kurzů mezi západoevropskými měnami a dolarem. Celá padesátá léta stál jeden dolar 4.20 DM (marky). V šedesátých letech se přistoupilo jen ke drobným korekcím a kurs byl většinou 3.99. Situace byla čím dál neudržitelnější, až v roce 1969 se kurz uvolnil, takže již v roce 1973 byl dolar za 2.65 marky. Jak je vidět, právě v období, kdy Aurora hrnula vláčky do obchodů, byla evropská práce nejlevnější. Všichni podstatní evropští výrobci tehdy vyráběli pro americký trh. Jen Fleischmann, který začal s velikostí N až později (1968), se nezúčastnil. Souvisí to také s utlumením velikosti TT, protože evropští výrobci TT se této velké vývozní akce v podstatě nezúčastnili/byli neschopní/byli nekompatibilní. Poté, co evropská práce zdražila se američtí dovozci obrátili k Asii. Získat dárkovou kazetu Postage Stamp Trains bylo samozřejmě mou velkou touhou, takže ... mám. Vypadá ohromně velkolepě, ale je navržená dost pitomě, protože při otevírání se samozřejmě vysype obsah horní části kazety do dolní. Budu to řešit vložkou z čiré fólie. Získal jsem to bez kolejí, ale ty bude jistě možné doplnit. Ty nápisy se mohou zdát nadbytečné, ale konkurencí Aurory byl Arnold (v té době neměl "eight wheel drive") a Lone Star (neměl "gear driven engines", alebrž gumičkovky): Heslo "The Cadillacs of model rairoading" myslím později používala značka Micro-Trains. Pár roztomilostí z manuálu: K lokomotivám se dělaly osobní vozy a i zde se uplatnila velkovýroba, vozy různých drah sice mají rozdílná čísla, ale nátěrové schéma je stejné, akorát je vždy použita "oblíbená barva" příslušné dráhy (omlouvám se, první vůz jsem otočil opačně). Seriál by měl mít zase za nějaký čas ještě aspoň jeden díl řádný a potom taky jeden shrnující. |