Diskuse » Tramvaje a metro » Tramvaje v Liberci a trať do Jablonce » Archiv diskuse Tramvaje v Liberci a trať do Jab... do 22. 9. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tramvaje v Liberci a trať do Jab... do 22. 9. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
r o c h l i č á k
|
|
Neregistrovaný host |
JendaLinda: Taky jsem si říkal. Možná ten krátký úsek bude ke zřízení odbočky na prodloužení stačit a možná ten oblouk má příliš malý poloměr, aby šel vyskládat z panelů. Tady budu rovněž rád za dovysvětlení. Jinak pokud mě paměť neklame, v případě ostrovního provozu na jablonecké straně byly vozy historicky odstavovány nikoli v Tyršových sadech, ale u vratislavické výhybny podél staré I/14, kde navíc máme od roku 2015 ten krátký dvojkolejný úsek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 11-2019 |
Také si myslím, že jáma byla, i s ohledem na historii, opravdu pouze zbytná nádrž na dešťovou vodu s rizikem pádu osob i zvířat. Samozřejmě kvituji, že zůstala kusá kolej pro operativní odstavení vadného vlaku, zvláštních jízd, nebo vložených spojů. A potvrzuji rochličákovu vzpomínku na odstavování souprav v době "ostrovního" Jablonce - had vozů vedl od Výhybny směrem ke Kostelu, cca v délce dnešního dvojkolejného úseku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2169 Registrován: 9-2007 |
Jáma v JBC se využívala k provádění prohlídek či oprav právě během "ostrovního provozu", odstavené vozy z Vratislavic přejížděly manipulačně do JBC a zpět, takže když už, tak by se hodila spíše ve Vratislavicích, jinak byla opravdu během celého roku bez využití, resp. se využila pouze jako odstavná kolej zejména při zvláštních jízdách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 11-2019 |
Jestli se na ní během "ostrova" prohlíželo, tak se omlouvám, to jsem nevěděl, tak často jsem se tam nevyskytoval. Ovšem vzhledem k současnému stavu (rekonstrukce trati na nějakou tu pětiletku dopředu) je její zachování diskutabilní....a teď už bezpředmětné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5838 Registrován: 5-2002 |
Ale daly se odtamtud dělat zajímavé fotky : |
Osmdesátdvojka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 3-2012 |
Větší využití jablonecký kanál zažil v roce 2009, kdy byla pětiměsíční výluka kvůli rekonstrukci trati v Mlýnské a v Jablonci se dělali pravidelné revize vozů. A někdy kolem roku 2001 (přesně nevím, musel bych najít fotky) si vybavuji situaci, kdy také při výluce zdechla T3m č. 52. Tehdy jsem byl na brigádě v Elitroniku v Proseči a viděl odtud na trať. Ta 52 byla přetažená vozem T3 č. 36 do Jablonce, za pár hodin se vrátily zpět a po zbytek výluky už zůstala 52 odstavená, takže oprava v místních podmínkách zřejmě nebyla možná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2244 Registrován: 9-2011 |
Z Ostravy-Třebovic dnes ČDC odváží tři opravené tramvaje pro Liberec. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4315 Registrován: 11-2007 |
Které zastávky a výhybny jsou zrušeny, popř. postaveny nově mezi Vratislavicemi a Jabloncem? Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 11-2019 |
Zrušena je výhybna Proseč, namísto ní vznikne výhybna Nový Svět v nové poloze. Zrušena byla již dříve výhybna Proseč, škola a už tehdy místo ní vznikla provizorní výhybna Kyselka. Nyní vzniká prodloužená výhybna Kyselka v definitivní podobě, s možností letmého křižování, stejně jako prodloužené Vratislavice. A samozřejmě kámen na kameni nezůstal ve výhybně Proseč, pošta. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 11-2019 |
Ovšem otazníkem je pro mě zastávka Měnírna. Nevíte, jestli zůstane? Nyní skutečně leží v území nikoho. Takový tramvajový Kaproun |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4316 Registrován: 11-2007 |
U zastávky Měnírna bylo ghetto |
r o c h l i č á k
|
|
Neregistrovaný host |
V tomhle mě dost štve současný územní plán Jablonce nad Nisou. Bude to dáno jednak naším zastaralým územním plánováním a stavebním právem fragmentovaným mezi x rezortů a jednak asi nějakým handlem tehdejšího jabloneckého vedení s vlastníky hornoprosečských luk či snad jeho neprozíravostí při vytváření konceptu. Zkrátka vedle všech těch fabrik a skladů v Rýnovicích, kde aspoň některé jsou vícepodlažní, slévárny ve Mšeně, sklárny Na Hutích, gumárny a další továrny v Kokoníně je navíc ještě v zásadě celý ten levý břeh Lužické Nisy od Brandlu po Nový Svět v plochách výroby a skladování. Že tam bude svištět tramvaj, že tam je pěkné říční údolí, že kamiony nyní jezdí po Lukášovské spojce a přišel by vhod nějaký ten chodník, to asi není podstatné. Podél Bílé Nisy nasázet obchoďáky, podél Lužické Nisy (asi málo osvětlení a znečištění po Brandlu, nebo co by tak mohlo vadit...) sklady a fabriky a na druhé straně obrovské rozvojové plochy bydlení na Horní Proseči, které ale budou generovat silnou IAD, jež může centru osady ve výsledku více vzít než přinést, a stěží zaplatitelné náklady na další infrastrukturu. Oceňuji jako Liberečák solidní kompaktnost Jablonce, avšak poslední roky má Jablonec také značné problémy co do průchodností území jinými způsoby než autem. Tak aspoň zlepšit pěší propojení od Panenské ulice po Prosečském tunelu k měnírně. Jinak to bude fakt „meziměstská tramvaj se zastávkami pro houbaře“. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1943 Registrován: 11-2007 |
Věděl by někdo, kdy byly na lince 11 zrušeni průvodčí? Byly jízdenkové automaty ve vozech hned po ukončení jejich služby? A jsou ve vozech na lince 11 automaty ještě dnes, věděl by někdo? 😊 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2604 Registrován: 12-2020 |
Někdy v polovině 90 let tam průvodčí ještě byli, pokud si dobře pamatuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 3-2023 |
Poprvé jsem jel linkou 11 v roce 1997, a pokud se pamatuji, průvodčí nebyli, ale automat na mince už ano. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15961 Registrován: 5-2004 |
Co si tak pamatuju z historie, tak od nasazeni t3 po rekonstrukci kdy byla dodana serie t3 s pokladnama jezdil pruvodci a jizdne bylo tripasmo 1-2-3 kcs. Pak bylo obdobi kdy se jezdilo za korunu na liberecky jizdenky bez pruvodcich aby byli pruvodci vraceni a opet se pasmovalo. A nejak mam dojem ze kdyz zacly jezdit soupravy tak pruvodci byl jen v prvnim voze a zadni byl na predplatny/predem zakoupeny listek. Data si ale nevybavuju... |
Harold
|
|
Neregistrovaný host |
Podle https://www.databazeknih.cz/knihy/uzkorozchodne-tramvajove-provoz y-liberec-194914 byli průvodčí na lince 11 zrušeni v roce 1987 a dočasně obnoveni v letech 1992-1995. |
Adam_r
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1629 Registrován: 10-2003 |
A nejak mam dojem ze kdyz zacly jezdit soupravy tak pruvodci byl jen v prvnim voze a zadni byl na predplatny/predem zakoupeny listek. Takhle nejak si to pamatuji z roku 1993 (skola v prirode). Liberec - Jablonec byl za 8 Kc (plna cena), kdezto jizda v Liberci/Jablonci za 4Kc. Na 11 jezdily soupravy, na 5 sola. Na zadnim voze cedulky, ze je urcen jen procestujici s predlatnou (mozna predem koupenou) jizdenkou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 6-2004 |
Dlouho tu nebyly žádné fotky z rekonstrukce. |
okolojdoucí pocestný
|
|
Neregistrovaný host |
No a nemělo se už začít jezdit na meziměstě? Za pár dní je podzim. |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Vzhledem k tomu, že už se nejezdí ani po městě, tak nevím |
filo
|
|
Neregistrovaný host |
No, jezdit se asi hned tak nezačne... ale v nově vznikající výhybně Proseč Pošta (nebo jak se bude jmenovat, pošta je dávno zrušená) už jsou nějakou dobu koleje na nově vznikajícím společném přejezdu s vlakem. |
Libereckej občan
|
|
Neregistrovaný host |
No. Vzhledem k tomu že to bude mít společné nástupiště, tak bych tipoval že se to bude jmenovat "Proseč nádraží" |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
okolojdoucí pocestný: Verím, že síce neskôr, ale jazdiť sa bude. Keď to uzavreli, tak som očakával zrušenie trate, dôvody by sa už našli. Našťastie sa to nestalo. |
Osmdesátdvojka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 96 Registrován: 3-2012 |
Zahájení provozu je posunuto na konec tohoto roku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9439 Registrován: 1-2007 |
dopravopat: Všechny ty projekty, dotace byly podvod a zlý DPMLJ to chtěl zrušit? Tohle už mi přijde přehnané. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5473 Registrován: 7-2003 |
Jojo, protože to nejni 1000mm. tak to rovnou zavřou..
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16034 Registrován: 5-2004 |
k zruseni bylo asi bliz v puli sedmdesatek kdyz se rekonstruovalo pro provoz tecek... Stejne je s podivem ze v liberci ten provoz "jedna mestska a jedna mezimestska" tehdy prezil ac mestska trat spis stavem pripominala provozy v sssr a jizda v tramvaji pripominala poutovou lochnesku... A daleko vetsi provoz v usti byl zariznut. |
JendaLinda
|
|
Neregistrovaný host |
Jeden čas se přece uvažovalo, že by se tramvajová trať a železniční trať sloučily do jedné. To si moc neumím představit, jak by takový provoz vypadal, jak by se tam vyhýbaly tramvaje a vlaky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 3-2018 |
JendaLinda: Já to vnímám tak, že by to byla v době potřeby dvoukolejná tramvajová trať a v případě potřeby dvoukolejná železniční trať. Spíš to vidím jako něco, co je dnes s tím rozdílem, že když bude třeba jednu kolej v určitém úseku opravit, tak se to svede na jednu kolej. Dnes, když se potřebuje opravit tramvaj, tak se od Vratislavic do Jablonce nejezdí, a stejně tak u vlaku. Takhle, pokud by byly vhodně výhybny, by byl provoz zachován. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 11-2019 |
Vnímat to tak můžete, nicméně z dobové prezentace vlakotramvajové myšlenky, tehdy nazývané Regiotram Nisa, rozhodně nebyla cítit zastupitelnost jednotlivých systémů, naopak z toho vycházelo upřednostnění železničních tratí a tramvajové koleje by zůstaly pro místní obsluhu. Z toho, co si pamatuji, bylo propojení uvažováno v lokalitě Proseč - Vratislavice a v Liberci u nádraží. Dnes budovaný terminál v Proseči má nepochybně kořeny v Regiotramu. Rozšiřování zářezu a stavba traťového spodku pro 2 koleje v úseku U Lomu - Nová Ruda se tehdy jednoznačně nesla v duchu Regiotramu. Výsledek směřoval k modelu dnešního Chemnitz a tak by existovala dnes třeba linka Tanvald - LBC, Fügnerova. A k tomu třeba překryv JNN, terminál Kamenná - Liberec - Hrádek / Frýdlant.... čili větší zapojení železnice. To naznačuje, že ani tehdy se s úzkou nepočítalo a je otázka, kolik z dnešního "meziměsta" by vůbec zbylo. Z Chemnitzkého modelu jsem nadšen, osobně jsem vyzkoušel, takže i myšlenku Regiotramu bych svého času ochotně podpořil Ovšem soubor jizerskohorských drah nabral nový dech a investice jak do vozidel tak tratí a na tramvaj se nakonec také našly prostředky. Takže teď už dává spíš smysl podpořit tu tramvaj a dotáhnout jí konečně opravdu do centra JNN a sledovat její rozvojové možnosti v LBC |
Jaydeesq
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 802 Registrován: 9-2008 |
jaká vůbec byla myšlenka toho přestupního terminálu v Proseči? Je to kvůli přeložce trati a jen bonusový důsledek, nebo to fakt někdo vymyslel jako přestupní "uzel"? To snad nikdo takovou kravinu vymyslet nemohl ne? A ten společný přejezd to bude taky lahůdka, už se těším jak to budou řidiči zvládat, když jim dělají problémy i obyčejné přejezdy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9449 Registrován: 1-2007 |
Jaydeesq: Pokud třeba chcete jet z Fugnerovy, nebo z Textilany do Tanvaldu, tak by to význam mít mohlo. Kolik lidí to reálně využije, je otázkou. |
JendaLinda
|
|
Neregistrovaný host |
Společná tramvajová a železniční zastávka je podobný nápad jako sdružování zastávek tramvají, městských i příměstských autobusů. Přijde mi to docela rozumné. Pokud vím, tak na společném přejezdu budou závory, tak tam asi není co řešit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1470 Registrován: 5-2009 |
Na první pohled to vypadá to rozumně, jenže rozchod kolejnic je asi tak to jediné, co má tramvaj a železnice společné. Rozdílný je profil kola. Tramvajové kolo má užší a nižší okolek. To je důležité na výhybkách a kříženích, protože v srdcovkách (ten železný monolit, kde se protínají dvě kolejnice) musí být žlábek vyfrézován přesně na tvar kola. Železniční kolo má širší a vyšší okolek. Tomu jsou uzpůsobeny výhybky a křížení. Takže tramvaj by po rovné železnici mohla jet, ale na první výhybce nebo křížení hrozí vykolejení. Pokud se někdy manipuluje s tramvajemi na železničních kolejích, tak vždy s velkou opatrností. Znalejší by doplnili víc. Doporučuji přečíst: prazsketramvaje.cz - provoz na kolejích S49 prazsketramvaje.cz - výrobky pražské strojírny - popisky u fotek |
JendaLinda
|
|
Neregistrovaný host |
Díky za doplnění. Já psal o současně budované podobě spolešné zastávky, kde budou obě tratě oddělené. Nekompatibilita výhybek je možná jeden z důvodů, proč se od realizace společné trati pro tramvaj i vlak upustilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11096 Registrován: 9-2002 |
Je tady eště jeden důvod - tramvajka na velký dráze by musela splňovat drážní normy TSI co se týká kastle, což znamená, že by DPMLJ musel na takovou linku pořídit (a schválit) ne zrovna levný nový vozidla.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5475 Registrován: 7-2003 |
Nebo něco podobnýho hašišbedně. Ty jsou papírově tramvaje, jen kvůli pevnosti ..
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11098 Registrován: 9-2002 |
Hašišbedna je ale jinej případ - to nejezdí po velký železnici. Ten kousek na Kanclov se nepočítá.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
JendaLinda
|
|
Neregistrovaný host |
I kdyby bylo možné pořídit železniční vozidla, není pro ně vhodná trať ve městě ani vozovna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 710 Registrován: 3-2018 |
To o těch různých obrysech kol jsem taky dlouho tvrdil každému a pak přišel pan Jakubů a do Rokytnice nechal složit tramvaje z Ostravy, které ten jízdní obrys mají trochu jiný a možná i více železniční. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11099 Registrován: 9-2002 |
No tak kolečka se tak nějak daji vyměnit, ale síť DPMLJ je na žlábkovejch kolejnicích. Takže pokud by ty jejich tramvajky měly umět jezdit i po velký dráze, tak by muselo dojít i na koleje DPMLJ... Pochybuju, že by se do toho dneska někdo chtěl pouštět - stálo by to nechutně moc peněz + další vedlejší nežadoucí efekty, jako je např. dlouhodobá NAD a dopravní kolaps všeho okolo. Co dělal nebo nedělal pan zloděj Jakubů, mi neni technicky dost podrobně známo. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
JendaLinda
|
|
Neregistrovaný host |
Ten nejzajímavější úsek probíhající rekonstrukce si samozřejmě nechali až úplně nakonec. Jsem velice zvědavý na výsledek. Už teď je zřejmé, že tramvajová trať bude v rovném úseku tvořena kolejnicemi S49 na Y pražcích stejně jako stávající železniční trať. To bude vedle sebe vypadat hezky uceleně. Co se týče toho přejezdu, někdy se používají přejezdníky informující o stavu přejezdu. Nevím jak to bude tady, pro tramvaj předpokládám tam budou tradiční čočky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1771 Registrován: 3-2013 |
Ono tak nejde o jízdní obrys, ale o rozkolí. U tramvají bývá 1380 až 1385 mm (jak kde), na železnici je 1365 mm. Jen Ostrava má kolejnice se širokým žlábkem a rozkolí tramvají se blíži tomu železničnímu. Tuším, že nějakou kompromisní hodnotou mezi tramvají a železnicí je 1375 mm. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11100 Registrován: 9-2002 |
Se zeptejte v Saarbrücken, Karlsruhe nebo někde, kde to budou mít podobně. V tom prvním případě tam maji tramvajky, co jezdí až do Saargeminiens, což je dokonce přes hranici k Žabožroutům. A jezdí s tim kilo, i když asi nebudou úplně podle aktuálně platných TSI (pokud nekoupili něco novýho,) tak profil kol budou mít jistě podle velký dráhy. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 711 Registrován: 3-2018 |
TMB díky. Nějak jsem se domníval že to je hlavně o šířce kola (zapadnutí trmw kola do srdcovky drž výhybky). Hodnota rozkolí mě ani nenapadla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11102 Registrován: 9-2002 |
Eště jsem si vzpomněl na další takovej provoz, na rozchodu širším než širokým: Cádiz - Chiclana de la frontera. Ta jejich tramvajka má asi 5 km společnou trasu na kolejích ADIF a zbytek je mimo. Zajímavý je, že maji dveře ve dvou různejch vejškách - jedny dveře sedí s peronama ADIF a druhý se používají mimo (760 vs 380 mm.) Jezdí se kilo a u RENFE je to řada 801. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
JendaLinda
|
|
Neregistrovaný host |
Kolejnice NT1 se používají pro tramvajové tratě v Česku. V zahraničí můžou používat kolejnice více podobné těm železničním. |
Adam_r
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1633 Registrován: 10-2003 |
Je tady eště jeden důvod - tramvajka na velký dráze by musela splňovat drážní normy TSI co se týká kastle, což znamená, že by DPMLJ musel na takovou linku pořídit (a schválit) ne zrovna levný nový vozidla. Podminka je, ze po jedne koleji nesmi byt provozovany "velke" a "male" vlaky >>>zaroven<<<. Spolecna trat mozna je, pokud je technicky (napr. odvraty), nebo casove (napr. velke vlaky jezdi pouze 22:00 - 6:00) zajisteno, ze se tramvaj s vlakem nepotkaji. Probiralo se to nekde ve vlakne "Madarsko a Balkan" s ohledem na zprovozneni tohoto: https://en.wikipedia.org/wiki/Szeged-H%C3%B3dmez%C5%91v%C3%A1s%C3 %A1rhely_Tram-train Samozrejme to predpoklada kompatibilni profily kol, ale o tom se uz psalo. |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3790 Registrován: 6-2002 |
Železniční rozkolí je 1 360 a Ostrava používá 1 375 (u dvounápravových vozů bylo rozkolí vždy 1 360 shodně se železnicí). Během dodávek vozů T1 se různě laborovalo, až se dosáhlo hodnoty rozkolí 1 375 a šířky kol 95 s kompromisním kuželovým profilem. První dodávané T1 ještě měly kola šířky 90 s válcovým profilem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16053 Registrován: 5-2004 |
No hlavně by bylo "po ptákách" co se týče dopravy za Jablonec neřkuli do Polska. Protože těžko by se našly prachy na drátování do Tamvaldu natož na kopec ba přes čáru (a nějaký vlakotramvajový vozidla - komplet nový protože T3 by to opravdu těžko byly - by se schvalovaly i pro Polsko). Taky by to nejspíš byl konec Maxovky, nějak by se musel oddělit provoz v Tanvaldu od normálních vlaků z Brodu.... Mnohem užitečnější by byla tramvaj protažená skrz Jablonec na tamní autobusák. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11105 Registrován: 9-2002 |
Adam_r: "Podminka je, ze po jedne koleji nesmi byt provozovany "velke" a "male" vlaky >>>zaroven<<<. Spolecna trat mozna je, pokud je technicky (napr. odvraty), nebo casove (napr. velke vlaky jezdi pouze 22:00 - 6:00) zajisteno, ze se tramvaj s vlakem nepotkaji. Probiralo se to nekde ve vlakne "Madarsko a Balkan" s ohledem na zprovozneni tohoto: https://en.wikipedia.org/wiki/Szeged-H%C3%B3dmez%C5%91v%C3%A1s%C3 %A1rhely_Tram-train " No a to je právě pro tento případ poněkud nepoužitelný, takže se vrátíme zase zpátky na zem a můžem přestat řešit, co by bylo, kdyby na to bylo, aby z toho stejně nic nebylo. Ono se s tim DPMLJ taky nemuselo dělat nic, stačilo by počkat, až všechno shnije a tramvaje zrušit. To by asi ale nebylo úplně správně. Petr_vlček: "No hlavně by bylo "po ptákách" co se týče dopravy za Jablonec neřkuli do Polska. Protože těžko by se našly prachy na drátování do Tamvaldu natož na kopec ba přes čáru (a nějaký vlakotramvajový vozidla - komplet nový protože T3 by to opravdu těžko byly - by se schvalovaly i pro Polsko). Taky by to nejspíš byl konec Maxovky, nějak by se musel oddělit provoz v Tanvaldu od normálních vlaků z Brodu.... Mnohem užitečnější by byla tramvaj protažená skrz Jablonec na tamní autobusák." Hybridní vozidla už nějakou dobu produkuje vícero výrobců v různých konfiguracích. Takže by stačila taková malá drobnost - všechno jen naprojektovat, zacálovat a vypapírovat. Plus vopruz s přechidem DPMLJ na drážní parametry kolejí a kol. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2643 Registrován: 9-2005 |
Hybridní vozidla už nějakou dobu produkuje vícero výrobců v různých konfiguracích. Takže by stačila taková malá drobnost - všechno jen naprojektovat, zacálovat a vypapírovat. Plus vopruz s přechidem DPMLJ na drážní parametry kolejí a kol. Samozřejmě, ale z těch provozů co jsem viděl mám dost smíšené pocity. Vozit diesel jako černého pasažéra tam kde jsou dráty, a naopak. Mít na zastávkách dvě různě vysoká nástupiště nebo tramvaje s vyklápěcím schody ála Hannover... Já myslím, že než se pořád snažit křížit psa s kočkou, pro začátek by stačilo začít dělat přestupní uzly které by skutečně byly "hrana - hrana" a mít garantované návaznosti jak jsem to viděl např. v Polsku - tramvaj přijede na jednu stranu ostrůvku, a z jeho druhé strany stojí autobus s otevřenými dveřmi. V Čechách tohle zatím moc neumíme. Když to tak bude fungovat mezi vlakem a tramvají, nebude důvod tyhle dvě věci křížit.
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16057 Registrován: 5-2004 |
No nevim kolik tech hybridu pred 20ti a vice lety kdy se resil regiotram hoblovalo svet. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11106 Registrován: 9-2002 |
Houmr: "Vozit diesel jako černého pasažéra tam kde jsou dráty, a naopak." V tom případě to asi výrobci věhlasných jmen, jako např. Siemens, CAF, Staedler nebo Alstom to dělají podle tebe úplně blbě, když vyrábí hybridní vozidla různýho druhu - Alstom měl v katalogu minimálně hybridní panťáky (jezdí u SNCF) a ty ostatní zase různý druhy lokokotiv. A dopravci s tim kupodivu jezdí. Houmr: " Mít na zastávkách dvě různě vysoká nástupiště" To je celkem jednoduchý a levný řešení, který mě nijak neuráží. Rozhodně mi to přijde lepší, než mít na vozidle dveře ve dvou různejch vejškách. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 712 Registrován: 3-2018 |
Vzpomene si ještě někdo, kdo byl asi největší hybatel a propagátor projektu RGTN? JB? Nebo těch hybatelů a propagátorů bylo více? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2645 Registrován: 9-2005 |
V tom případě to asi výrobci věhlasných jmen, jako např. Siemens, CAF, Staedler nebo Alstom to dělají podle tebe úplně blbě, když vyrábí hybridní vozidla různýho druhu - Alstom měl v katalogu minimálně hybridní panťáky (jezdí u SNCF) a ty ostatní zase různý druhy lokokotiv. A dopravci s tim kupodivu jezdí. Blbě to nedělaj, dělaj to co zákazník požaduje (i když někdy se mu musí říct co má požadovat). A něco jiného je to u panťáku a lokomotiv pro "lidojemy", kde se ta mrtvá váha snáz ztratí, než u vozidla pro kopcovitou trať, kde je relace na poloprázdnou T3 a kde to podle mne ani ten kočkopes moc nezachrání. Rozumnější je podle mne maximálně usdnadňovat přestupy mezi jednotlivými provozy.
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11112 Registrován: 9-2002 |
No pokud lze splácat hybridní MV o výkonu do 400 kW, tak tramavajku jistě taky. Ten motorgenerátor zase tolik neváží a trafák pro takovej výkon taky neni zas až tak velkej. Takže zase v tom vidim ono typický hledání důvodů proč to nejde. Pokud má jít o vozidlo schopný tramvajový i drážní dopravy, tak požadavky velký dráhy jak na kastli, tak na profil kol a kastli jsou převažující a tramvajový požadavky kecaji leda tak do poloměru minimálního oblouku. Tim netvrdim, že se to v LBC má takto dělat. Nechal bych to na budoucí znovuzchátrání a novou reko, ale to už tady na tomhle světě asi nebudu. I ty normy se do tý doby možná i několikrát změní.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Disp_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 6-2010 |
Z YOUTUBE- 3.9.2023 VRATISLAVICE - JABLONEC (Příspěvek byl editován uživatelem Disp_k.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 11-2019 |
Děkuji za video a nasazení vlastního života v terénu |