| Autor |
Příspěvek |
Martin2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2185
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 03. června 2010 - 23:19:44 | 
|
Teď je otázka jak na ten fór nahlíží soud, mimo jiné proto jsem schválně dal Rudolfovi takový dotaz. Ten a podobný argument (k dálnici) je v hospodě občas totiž slyšet...
Martin |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3689
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 00:20:10 |
|
R33: No pokud chcete u "nezastavení ve správném místě" pitvat brzdné dráhy při rychlobrzdě, která je určena ke všemu jinému než k zastavování ve správném místě, tak se asi budeme míjet navždy...
M2: zákazník by měl hledět na to, kde s tím vozidlem chce jezdit. Zjednodušeně řečeno by vozidlo mělo umět ze své Vmax zastavit na zábrzdnou vzdálenost s dostatečnou rezervou, aby ji vůbec mělo šanci využívat.
Brzdicí procento (požadované) se dá určit hned z těch vstupních požadavků, stačí se podívat do nomogramů v té příloze k UIC 544 (odkud jsem třeba já tahal těch 560 a 650 m pro 130% ze 120 km/h). Zbytek postupu je jak toho procenta dosáhnout.
Z přílohy zjistíte procenta, bo je ve hře jen rychlost a dráha, zatímco o hmotnosti se nemluví.
Ohledně toho rozdílu mezi přílohami A a B: nemá smysl uvažovat, jaká procenta dá ta která příloha dané brzdné dráze. Do toho se pak leda zamotáme jako P.R.A., kterej mě tady sice školil z rozeznávání malvic (za mohutného přidávání smajlíků), ale sám v tom měl totální hokej, míjeje se s podstatou.
Smysl má naopak uvažovat, jak rozdílné dráhy vyjdou pro stejná procenta. Ono totiž konkrétní vozidlo má procenta furt stejná, akorát se těm procentům jinak daří zastavovat vlak a jinak sólo vozidlo. Proto se ty přílohy liší...
Roadrunner: pane kolego, asi si pletete silnici s džunglí. Váš argument je zase oblíbený fór debilů jezdících jako prase a přesvědčených, že "to maj v ruce".
Prostě chci-li mít na křižovatce přednost, musím tomu, kdo mi ji má dát, dát šanci mi ji dát. |
Asdf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1239
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 02:25:26 |
|
roadrunner: A keď ide hlavná cesta mierne spoza horizontu a ja toho šoféra, ktorý ak ide stovkou, napr. v noci jednoducho nemám šancu vidieť (on mňa teoreticky vidí, ale ja nevidím jeho svetlá) a stihnúť sa mu prispôsobiť? |
PAUL RED ADAIR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 07:35:13 |
|
Ještě si něco ukážeme k příspěvku ze včerejška:
UIC 544-1, příloha A.2 – Vlak P,R,R+Mg
řada 380, hmotnost 88,2 t
R+E176 t (200 %, 434 m)
P+E176 t (200 %, 434 m)
R 145 t (164%, 521 m)
P 125 (142 %, 598 m)
G 100 (113 %, 428 m),(*)
Poznámka:
V závorkách uvedeny zaokrouhleně br. % a zábr. dráha z rychločinného brzdění dle vyznačených hodnot brzdicích vah v souladu s metodikou UIC 544-1.
(*) – vyznačeno z polohy „P“ a rychlosti V = 100 km/h dle přílohy B.2, režimy P(P+E) a R(R+E) z rychlosti V = 120 km/h dle UIC 544-1.
Po přepočtu z vlaku na „jediné vozidlo“ - při identických zábr. dráhách pochopitelně - dostanu tyto nové ( = nižší) hodnoty:
UIC 544-1, příloha B.2 – jediné vozidlo
R+E153 t (174 %, diference 26 br. %)
P+E153 t (174 %)
R125 t (142%, diference 22 br. %)
P107 (121 %, diference 21 br. %)
G100 (113 %)
Tyto přepočítaná data jsou už přímo číselně porovnatelné např. s řadami 151 a 371 ČD (…byť ne úplně 100%-ně, bo cejchovní čáry dle ČSN 28 0101 versus UIC 544-1 B.2 nejsou zcela shodné)
řada 151 ČD :R + E 124 t, m = 82 t, cca. 151 % (- 23 br. % oproti řadě 380 ČD)
řada 371 ČD: P + E 130 t, m = 84 t, cca. 154 % (- 20 br. % oproti řadě 380 ČD) |
PAUL RED ADAIR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 07:44:22 |
|
af Hajnej:
Do toho se pak leda zamotáme jako P.R.A., kterej mě tady sice školil z rozeznávání malvic (za mohutného přidávání smajlíků), ale sám v tom měl totální hokej, míjeje se s podstatou.
To mi přijde poněkud ubohé, ale konejte jak myslíte, chtěl jsem jenom zde přítomné upozornit na rozdíl vyznačování br. účinku na vozidlech ČD kontra cizina, za poněkud odlehčený tón se omlouvám....
Jinak samozřejmě dík za všechno co jste tady k tomu napsal... |
roadrunner
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.201.60.143
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 07:58:41 |
|
Hajnej: jezdit rychle a jezdit jako prase jsou dvě zcela odlišné věci. Jako prase lze jezdit i pomalu. Zcela základní věcí, kterou se na silnici řídím, je "neomezovat" druhé. Nejsem si jist, jestli jsem při rychlosti 160 km/h na dálnici větší debil než ten, kdo mi pošle své auto před čumák, ale to asi zůstane názorem každého z nás. Pokud někdo někomu někam vjede, aniž by se byť jen chviličku omezoval vyhodnocením situace, pak sorry, ale stojím si za svým názorem.
Asdf: Nehovořím o situaci, kdy to prostě jinak nejde. Podle Vašeho jazyka si vybavím třeba výjezd z parkoviště pod Strečnem. Tam se člověk může rozkrájet a stejně někoho omezí. To ale vyvolají místní podmínky, nikoliv arogance jednoho z řidičů, který ty ostatní prostě neřeší, popř. není posedlý duchem PS VB s utkvělou představou školit ostatní, jak mají jezdit. |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1211
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 09:16:01 |
|
RR: Víte proč existují pravidla? Ne proto, aby se někdo cítil buzerován, ale proto, abych mohl předvídat chování druhého. Tedy pokud jedu po dálnici 130, tak bych teoreticky nemusel mít oči přilepené na zpětném zrcátku, kdy přiletí nějaký debil a začne se mi rvát do kufru. A mohl bych se mnohem víc věnovat situaci před sebou...
Jesti je 130 málo nebo moc neřeším - existuje nějaká společenská shoda na tom, že to je takto. Klidně si prosaďte třeba referendum o 16% a pak budeme jezdit 160, proč ne... |
JGR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.11.254.20
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 09:35:44 |
|
pan I.M versus R_33 combat technik x právník. Ježto fandím technikům tak pan I.M. vede na body
Jinak díky za vysvětlení, je docela logický, že když se mi nějaký parametr liší mimo toleranc, a to i k příznivým hodnotám, tak je někde něco špatně
Ovšem dá docela makačku to "špatně" odhalit |
Truskawiec
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 135
Registrován: 6-2009
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 12:04:53 |
|
zdravim, mate nekdo poneti jak to dneska vypada s nasazenim 380 na pn? konecne venku trochu sviti... |
neznámý
Neregistrovaný host
Odeslán z: 178.17.94.4
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 12:04:56 |
|
Odkaz na zajimavé čtení:
http://www.skoda.cz/skodovak/soubory/20100531_skoda.pdf |
Jindřich Rosa
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.84.155.50
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 12:25:43 |
|
Tak jsem to jen tak v rychlosti během své polední pauzy prolítl...
Mně se zdá, že R-33 zareagoval jak zareagoval proto, že přeci jen formulace Hajného nebyla zcela úplně přesná (ono to sice v té závorce je - všichni to tak cítíme, ale přeci jen právník je právník  )
cituji Hajného:
Mmch změřená brzdná dráha nesmí být o moc kratší než výpočtová, jinak zkouška neplatí (asi proto, aby se vypátralo, proč to vlastně brzdí tak moc a jestli to není dáno nějakou nahodilostí, na kterou by nebyl spoleh).
Výsledek zkoušky v onu chvíli "neplatí", neboť nemůže být bez problému protokol ze zkoušky přiložen do balíku schvalovací dokumentace pro Úřad. Interně samozřejmě to naměřené jako faktický údaj platí - tedy ne že se na to zapomene s tím, že to za chvíli, nejlépe po svačině, zkusíme znovu - naopak všichni zúčastnění z toho mají "hlavu v pejru" - v celé proceduře následuje totiž ten vložený iterační cyklus hledání, co je špatně, a teprve po pokusu o vyřešení se zkouška opakuje.
Nutno také znovu dodat, že se nejedná o unikátní zkoušku, na které by se stavěla nějaká nová teorie, nýbrž o takřka o řadovou zkoušku s vědomím, že spousta typů kolejových vozidel se doposud chovala v souladu s onou teoríí, takže byla konstatována její platnost. |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1294
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 13:43:44 |
|
roadrunner: Nejsem si jist, jestli jsem při rychlosti 160 km/h na dálnici větší debil než ten, kdo mi pošle své auto před čumák
Odpověď zní: Dostatečně velký. A na nějakém srovnávání by vám absolutně nemělo záležet.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Kade
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1005
Registrován: 7-2002
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 14:10:30 |
|
Odkaz na zajimavé čtení:
Co je to TSI HRS ....? |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 142
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 15:30:23 |
|
Ad Kade: Co je to TSI HRS ....?
To bych také rád věděl, ale řekl bych, že to bude nějaký mutant (možná novinářská zkomolenina, onehdá jsem to též četl na ŽP) na pomezí TSI pro evropský vysokorychlostní železniční systém (tj. TSI HS) a TSI pro evropský konvenční železniční systém (tj. TSI CR)...
 |
Musil
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 481
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 15:33:06 |
|
Dnes byla 007 cca v 10:40 viděna v Rokycanech, již zapřažená samostatně na vlaku. |
Valis88
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 93
Registrován: 6-2007
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 17:03:42 |
|
380 007 právě odjíždí s nákladem z Radotína směr Plzeň, bez doprovodného HV  |
prag
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.100.223.130
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 19:06:57 |
|
No když už jsem byl znalecky pasován na blba Ale prdlačku, od toho jsou poměrně rozsáhlé testy předcházející schválení daného materiálu pro použití v brzdách a sledující stabilitu součinitele tření za sucha i za mokra, obrus kotouče a odvod tepla z něj a kdovíco ještě tak se ještě jednou blbě zeptám, materiál kol, stav jízdního profilu, stav kolejnic .. a u těch kotoučů nějaká ta rosa nebo jinovatke, ne to se nehraje? Z historek různých fírů mám tady pocit, že kam se hrabou zimní gumy na suchym betonu versus letní na náledí .. čili na tohle nakonec ten znalec asi nastoupit taky může, nebo se pletu dočista a dohola a brzdí to "furt stejně" bez závislosti na okrajových podmínkách? |
Vodis
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 719
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 20:04:28 |
|
380007 odjela z Berouna sn do Plzně strojově, bylo to rychlejší, protože fíra měl v 19 hodin konec,bylo to rychlejší než s vlakem.
bylo: Trabant sedí na silnici výborně a jeho akcelerace je bezvadná. To však nesmí svádět k lehkomyslnosti. (návod - Trabant)
je: VAZ-2108 je pětimístný, komfortní, rychlý, maloobjemový automobil nejmodernější koncepce určený pro provoz na jakýchkoliv vozovkách s vyjímkou cest s nezpevněným povrchem s hlubokou stopou, při vnějších teplotách od -40 do +45 °C. (návod - Lada)
|
|
Jakub_helmich
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 409
Registrován: 6-2007
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 20:08:15 |
|
Neví někdo jestli jela 380 007 opět na vlaku do Ústí nebo skončila někde dříve,čekal jsem na ní před kralupy od 15:45 do 17:40 a nic.Pojede i zítra,když už tak bude tak na čem a v kolik bude zhruba projíždět prahou?
| http://www.flickr.com/photos/32969935@N05/ |
|
Vodis
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 720
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 20:09:37 |
|
Točila se v Libni.
bylo: Trabant sedí na silnici výborně a jeho akcelerace je bezvadná. To však nesmí svádět k lehkomyslnosti. (návod - Trabant)
je: VAZ-2108 je pětimístný, komfortní, rychlý, maloobjemový automobil nejmodernější koncepce určený pro provoz na jakýchkoliv vozovkách s vyjímkou cest s nezpevněným povrchem s hlubokou stopou, při vnějších teplotách od -40 do +45 °C. (návod - Lada)
|
|
262
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.103.30.150
| | Odesláno Sobota, 05. června 2010 - 06:12:19 |
|
Tady je fotka 380 007 z Ústí pořízená ve čtvrtek.
A mám dotázek na znalce tohoto stroje Hajného.K čemu slouží označená část?
|
Deri
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 45
Registrován: 8-2008
| | Odesláno Sobota, 05. června 2010 - 09:49:47 |
|
Není ta označená čast náhodou čerpadlo chladícího oleje trafa nebo něco podobnýho? |
Jakub_helmich
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 410
Registrován: 6-2007
| | Odesláno Sobota, 05. června 2010 - 10:40:34 |
|
Jak to dneska vypadá s nasazením 380?
| http://www.flickr.com/photos/32969935@N05/ |
|
MartinV nereg.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.246.127.56
| | Odesláno Sobota, 05. června 2010 - 10:51:47 |
|
10.20 ve Zdicich smer Praha. |
Jakub_helmich
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 411
Registrován: 6-2007
| | Odesláno Sobota, 05. června 2010 - 10:55:36 |
|
MartinV nereg.:A nevíš co veze za vlak?Stačí mi souprava vozů.
| http://www.flickr.com/photos/32969935@N05/ |
|
MartinV nereg.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.246.126.188
| | Odesláno Sobota, 05. června 2010 - 11:29:27 |
|
Ucelene wapky. Mela by s tim jet do Usti n. L. |
Sůva_duajer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 175
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Sobota, 05. června 2010 - 11:41:51 |
|
262
Že by čerpadlo chladícího oleje trakčního transformátoru, nebo filtr s kontrolou čistoty ?? |
MartinV nereg.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.246.127.63
| | Odesláno Sobota, 05. června 2010 - 11:42:05 |
|
Ale nejede, vraci se zpet do plzne, opet wapky. Ted odjezd ze zdic. Jede 380+363 |
Jamessn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 445
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Sobota, 05. června 2010 - 12:09:33 |
|
Náhodou kolem: páteční zázrak v Praze-Malešicích zřejmě na Pn Kralupy - Beroun (den předtím v tento čas táhla Pn 753.7)
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3690
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 05. června 2010 - 22:40:56 |
|
Deri: náhodou je.
Prag: odpovím doma, tady mám jen 30 minut trial WiFi... |
Sep
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 344
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Sobota, 05. června 2010 - 23:25:42 |
|
Včera kolem 20:15, byla odstavena 380 007-5 v Plzni.
|
Tschastolowitzer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 70
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Neděle, 06. června 2010 - 00:22:49 |
|
V sobotu jsme se byli koupat v písníku u Cerhenic a na okruhu stály hezky zasebou 380 003, 001 a 004
|
Malydivoch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 157
Registrován: 12-2004
| | Odesláno Neděle, 06. června 2010 - 13:00:05 |
|
Jeden včerejšek v zajímavém složení http://www.youtube.com/watch?v=LgQlqhwqGM0
| Moje videa na YouTube tady http://www.youtube.com/user/malydivoch?feature=mhw5 |
|
Honza_j
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 844
Registrován: 11-2008
| | Odesláno Neděle, 06. června 2010 - 14:42:13 |
|
Včerejší photo z Chrástu u Plzně. Příjezd v 16:31 spolu s Esem. Zapřáhly Kocoura 742.385 a v 16:51 odjezd směr Pilsen.
|
Malydivoch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 163
Registrován: 12-2004
| | Odesláno Neděle, 06. června 2010 - 19:45:40 |
|
Neříkalo se, že bude jezdit 380 s esem na soupřahu? Asi na něj zapomněli http://www.youtube.com/watch?v=Ss1O3rrU9N4
| Moje videa na YouTube tady http://www.youtube.com/user/malydivoch?feature=mhw5 |
|
Pokerna
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2053
Registrován: 7-2007
| | Odesláno Neděle, 06. června 2010 - 19:57:06 |
|
Malydivoch: Zřejmě jezdí jen pokud se v její trase vyskytují KO (Kolejové Obvody) o frekvenci 25 Hz jinak jede nejspíše sama |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3691
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 06. června 2010 - 22:57:04 |
|
P.R.A. To mi přijde poněkud ubohé
No, na druhé čtení a hlavně s nápovědou co tím autor myslel ten smajlíkovatej příspěvek možná vypadá trochu jinak.
Nicméně trvám na tom, že k míchání hrušek s jabkama naopak dochází v tom "západním" pojetí, protože na přípojných vozidlech jsou vyznačena br% stanovená zábrzdnou zkouškou sólo vozidla podle přílohy B a při výpočtu výsledného brzdicího procenta vlaku se potkávají s brzdicími procenty mašiny stanovenými podle přílohy A.
Rovněž trvám na tvrzení, že rozdíl mezi oběma přílohami slouží právě k vytvoření rezerv. Je nakonec asi jedno, jestli ty rezervy pojmu tak, že vlaku pro zastavení na potřebnou vzdálenost vyměřuji víc br%, než by na tutéž vzdálenost stačilo sólo vozidlu, nebo jestli chci, aby sólo vozidlo zastavilo na kratší vzdálenost než potřebnou. Je ale zřejmé, že se na vytváření rezerv podílejí jen ta vozidla, která mají na bočnici čísla dle přílohy A, což mašiny nejsou.
Důvod, proč tomu tak není, je nutno hledat v tom, že se u mašiny těžko dosahuje vysokého br% třecí brzdy, protože v místě, kam se na vozech dávají kotouče, už tak nějak překážejí trakční motory...
Proto se přihlédlo k tomu, že je na vlaku mašin míň než vozů, že jsou blíž k fírovi a že jsou jejich (nejen) brzdy důkladněji kontrolovány a přihmouřilo se u nich oko (jako že jim ty vozy nadělají dost rezerv). V pozadí je zjevně nějaký "politický" tlak v podobě potřeby jezdit někde nějakou rychlostí (s ohledem na místně příslušné zabezpečovácké zvyklosti odhaduji spíš němcofonní než frankofonní země).
Toť vše. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3692
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 06. června 2010 - 23:06:09 |
|
prag: Určitý rozptyl třecích vlastností je předepsán v těch homologačních testech (např. ta voda), mj. právě proto není žádná sranda ty matroše vyvíjet.
Vliv špatné adheze se (opět za nějak definovaně zhoršených podmínek) zohledňuje při zkouškách protismyku.
To, co jde ještě nad to, je prostě vyšší moc. Ovšem obhajoba fíry na tom založená se musí vypořádat s tím, že se předpisy hemží formulacemi "musí předvídat".
Hezky je to vidět při zkouškách ETCS, kdy je jím kontrolované brzdění dosti "předposrané", prostě co kdyby... |
PAUL RED ADAIR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 09:02:53 |
|
ad Hajnej:
...k míchání hrušek s jabkama naopak dochází v tom "západním" pojetí, protože na přípojných vozidlech jsou vyznačena br% stanovená zábrzdnou zkouškou sólo vozidla podle přílohy B a při výpočtu výsledného brzdicího procenta vlaku se potkávají s brzdicími procenty mašiny stanovenými podle přílohy A..
No, to je pochopitelně pravda za předpokladu, že opravdu jsou na západ od nás vyznačena přípojná vozidla jako "sólo vozidla" podle B což, ale zase - když vezmu (prach-)obyčejné osobní vozy - by tak nemělo být bo dle metodiky se osobní vozy vyznačují "generálně" systémem "vlak délky 400 m (= 15 vozů souprava)" a nikoliv jako jediné vozidlo.
Pro vlak mám dneska stanovené cejchovní čáry do V = 200 km/h po 20 km/h skocích zatímco s "jediným vozidlem" končím u 160 km/h, čili de facto u vozů a všech lokomotiv s Vmax = 200 resp. 230 km/h (Bmz, Ampz, WLABmz aspol....) ani JINAK než jako VLAK postupovat nelze (= hodnoty ze zábrzdných drah z rychlosti 180 a 200 km/h bych prostě nemohl nikam do grafu vynést ani bych je nemohl dát do vzorce..??) ...právě proto mě tady "štymuje" ten "zápaďácký jabkoidní" systém typu A (mašina) + A (vozy) = A (br. tabulka)
Otázka je jak se postupuje v případě, že jako zákazník si nechám vyrobit třeba 6-vozovou sérii 200-kových "lůžek" ?
S rezervama pochopitelně souhlas jen jaksi je potřeba hlídat to, aby "nadhodnocená" (tj. s vyššíma numerama než jsou ve skutečnosti k dispozici) A-čková vyznačená "cizí mašina" (třeba řada 180 DB, 2016 OBB apod.) nebyla konfrontována s B-čkovou tabulkou (pro jediné vozidlo !)= viz. dřívější zrušení tabulky I.10a pro vlak do 20 náprav.
Zdravím. |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 143
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 09:10:54 |
|
Ještě trošku doplním Hajného ohledně vztahu adheze a brzdění. Pokud navrhujete brzdu, musíte počítat (myslím, že to stanovuje zrovna UIC 544-1) s maximální dosažitelnou hodnotou součinitele adheze 0,15, což je sice na jednu stranu dosti "předposrané" (maximální hodnota odrychlení vychází nějakých a = -1,47 m/s2, tj.: a = -mi*g), avšak bude-li mokro, podzim a listí, tak stejně nezastavíte... |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 144
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 09:19:42 |
|
Ad P.R.A.: Vzhledem k tomu, že pro účely "napsání na bočnici" se bere nejnižší zjištěná hodnota brzdicích procent, resp. brzdicí váhy, tak bych v "rychlostním" rozsahu těch křivek až takový problém neviděl, bo to většinou vychází hůře právě pro nižší rychlosti (nějaký ten náskok brzdy tam bude vždy, přičemž jeho doba trvání je nezávislá na počáteční rychlosti; tzn., že v nižší rychlosti to dělá větší podíl z celkové doby brzdění). No a u mašin, kde EDB nebrzdí až do zastavení, pak režimy X+E vychází vždy hůře pro rychlosti nižší než pro ty vyšší, takže nakonec stejně "napíšete" tu hodnotu, která byla zjištěna třeba pro 100 km/h... |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3693
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 10:05:45 |
|
P.R.A.: to je pochopitelně pravda za předpokladu, že opravdu jsou na západ od nás vyznačena přípojná vozidla jako "sólo vozidla" podle B což, ale zase - když vezmu (prach-)obyčejné osobní vozy - by tak nemělo být bo dle metodiky se osobní vozy vyznačují "generálně" systémem "vlak délky 400 m (= 15 vozů souprava)" a nikoliv jako jediné vozidlo.
Člověče, vemte rozum do hrsti - na čem děláte brzdové zkoušky? Na jednom prototypu nebo na patnáctivozové soupravě (jakkoliv vyhláška připouští obě možnosti)?
Možná, že existují i bohatší firmy, které nebolí nasekat 15 prototypů, ale já za skoro 20 let svého profesního života viděl vždy jen ten sólo prototyp/první kus.
Čili můžete brát za bernou minci, že je na voze hodnota podle přílohy B. Jenom u těch mašin se řeklo, že když je mašina vepředu, tak se může dát hodnota podle přílohy A (protože se mašina na čele vlaku chová stejně jako sólo, zatímco rozdíl mezi přílohami A a B průměruje prodloužení doby plnění brzdy na 1. až 15. voze toho 15-vozového vlaku).
Mimochodem, když se podíváte do Belgie, tak na některých mašinách můžete vidět dvě brzdicí váhy - za Ačkovou hodnotou je ještě Bčková v závorce. To pro případ, že se řídí z řídicího vozu, mašina je vzadu a na vlaku není ep-brzda (když je, tak Ačkovou použít lze, bo nástup účinku hnedle).
(Příspěvek byl editován uživatelem hajnej.) |
Rum
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 444
Registrován: 12-2004
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 11:12:40 |
|
... a ta "belgická závorka" se už řítí i na nás, byť ne v kontextu s třistaosmdesátkou. |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1302
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 11:16:28 |
|
Rum:
A v kontextu s čím tedy?
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
PAUL RED ADAIR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 12:18:53 |
|
ad Hajnej:
Člověče, vemte rozum do hrsti - na čem děláte brzdové zkoušky? Na jednom prototypu nebo na patnáctivozové soupravě (jakkoliv vyhláška připouští obě možnosti)?
Možná, že existují i bohatší firmy, které nebolí nasekat 15 prototypů, ale já za skoro 20 let svého profesního života viděl vždy jen ten sólo prototyp/první kus.
O.K., taky se mi nezdá moc pravděpodobné, že by se v reálným světě čekalo až se dá pro brzdo-zkoušky do kupy 15 vozů stejné vozové řady, prostě beru jako FAKT, že se vezme vyrobený prototyp a na něm se zkoušky udělají ...bo koneckonců máme tady příklad z praxe - totiž řadu ARmpeer ČD = těch vozejků by se 15 nesešlo snad nikdy...
Dík za tu poznámku k tý Belgii.... |
262
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.103.30.57
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 12:26:23 |
|
Tak začal nový týden.Ještě se někde ta 380ka prohání s náklady,nebo už zase jezdí na okruhu? |
neznámý
Neregistrovaný host
Odeslán z: 178.17.94.4
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 12:55:55 |
|
Copy z neoficiálních stránek:
http://109-e.wgz.cz/vyroba-a-zkousky-l-p-2010/8-cast-3.html |
Rum
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 445
Registrován: 12-2004
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 13:11:40 |
|
Ještě to není úplně definitivní, nechte se překvapit - možná už na Raildays. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3694
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 14:39:41 |
|
P.R.A.: prostě beru jako FAKT, že se vezme vyrobený prototyp a na něm se zkoušky udělají
Pak tedy berte jako fakt, že má na boku čísla podle Přílohy B (zatímco mašina podle přílohy A, čímž k míchání hrušek s jabkama dochází). |
Homer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 271
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 15:01:23 |
|
Neví někdo jestli je "zázrak" někde na trati?
|
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 17954
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 15:16:01 |
|
Neví někdo jestli je "zázrak" někde na trati?
Projel Rokycany směr Plzeň, kde pro dnešek končí.
|
Str
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11
Registrován: 6-2010
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 16:46:46 |
|
tuhle mi zacalo vrtat hlavou, jak je to s prumerem kol soucastnych lokomotiv. U parnich to byvalo tak, ze rychlikova mela vetsi (vetsi rychlost) a nakladni mensi (lepsi prenos sil pro tezke vlaky).
http://109-e.wgz.cz/image/16224458
treba na teto fotce ma 380 od pohledu mnohem vetsi kola nez 240. Jak je na tom treba v porovnani s taurusem, nebo nakladni varianta, o ktere mluvila skodovka v souvislosti s testovanim u carga? |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 145
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 16:58:06 |
|
Ad Str: To se Vám zdá. 380 má stejně velká kola jako prakticky všechny elektriky ze Škodovky, tedy 1250 mm v průměru (nová kola). Taurusy mají - pokud se nepletu - průměr nových kol 1100 mm. S parními lokomotivami bych zde asi už raději neporovnával, bo tam šlo také o otáčky při maximální rychlosti, resp. o dynamické účinky (nevyváženost dvojkolí a tak). Ale je pravda, že větší kola vykazují větší strmost adhezní křivky...
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1311
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 17:15:06 |
|
Ythomas_ct: 380 má stejně velká kola jako prakticky všechny elektriky ze Škodovky
Ano, platí už i pro původní bobiny i nákladní varianty. Cena je zas větší nevypružená hmotnost (větší namáhání kolejnice).
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 146
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 17:28:01 |
|
Ad Tommasel: S těmi celkem drobnými rozdíly v průměru kol už zase takové rozdíly v nevypružených hmotách neuděláte. (Pro porovnání: elektriky od Škodů - 1250 mm, diesely z ČKD - 1050 mm.) Nebo si myslíte, že dynamické účinky 380ky na trať budou větší než třeba u lokomotiv s tlapovými motory, kde musíte k nevypruženým hmotám počítat i cca 2/3 hmotnosti TM svisle a 100 % hmotnosti TM příčně?! Vozová dvojkolí jsou pak sice menší (běžně průměr 920 mm, že?), a tudíž lehčí, ale pokud připočtete třeba hmotnost trojice brzdových kotoučů... |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1315
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 18:17:48 |
|
Ythomas_ct:
Tlapové motory sem prosím necpěte.
Drobný rozdíl 1250/1100 mm je především okamžitě 30% plochy (váhy) kola navíc, a dále větší moment, tedy pevnost na ose. Netuším kolik váhy stojí tohle.
Ale zas se může víc rozmáchnout kotoučovka...
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 373
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 18:28:01 |
|
Ythomas_ct: Proc si myslite, ze ...musíte k nevypruženým hmotám počítat ... 100 % hmotnosti TM příčně...? Rekl bych, ze to bude vyrazne mene, motor neni v ose dvojkoli a tak se tvori trojuhelnik napr. lozisko-zaveseni motoru-napr. lozisko, kde teziste bude nekde mezi osou dvojkoli a motoru.
Mimochodem, napriklad dvojkoli Taura je ve srovnani treba s WLABmz jen asi o 15% tezsi (pri prumeru 1150 mm). U 380 to bude o tost vic - zubova spojka, brzdove kotouce, vetsi prumer kol. |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 374
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 18:35:08 |
|
Tommasel: ...Ale zas se může víc rozmáchnout kotoučovka... a hlavne prevodovka. |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1948
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 19:21:58 |
|
Raquac: On Taurus na dvojkolí nemá brzdy a zařízení na přenos tažné síly? A kolik vlastně váží ono dvojkolí tauruse a kolik dvojkolí zázraku? A odkud jste přišel k názoru, že na Taurusu není motor v ose dvojkolí a proto jeho "hmotnost příčně" nemusíte, na rozdíl od Škody až tak započítávat, resp. co příčné síly motoru u Tauruse, na rozdíl od Škody, vypružuje?
Jsem diletant, proto se ptám... |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 375
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 07. června 2010 - 19:32:40 |
|
Rudolf_33: Ano, Taurus na dvojkolí nemá brzdy a veskere zařízení na přenos tažné síly, nebo lepe krouticiho momentu, se omezuje na pripevneni silentbloku duteho hridele.
A odkud jste přišel k názoru, že na Taurusu není motor v ose dvojkolí a proto jeho "hmotnost příčně" nemusíte, na rozdíl od Škody až tak započítávat, resp. co příčné síly motoru u Tauruse, na rozdíl od Škody, vypružuje? Psal jsem neco takoveho? Prectete si to jeste jednou. Rec byla o tlapovych motorech obecne. Krome toho Taurus i 109E nemaji tlapove motory, a samozrejme je ani nemaji v ose dvojkoli - to tak starsi sestrenice 109E, slecna 85E v jedne sve verzi.
(Příspěvek byl editován uživatelem Raquac.) |
- dopravní videa 
