Martin2, vjíždíš do stanice na 2 žluté, drcne to doleva, vzápětí vidíš na odjezdu volno, jsi pravidelně projíždějící rychlík, staniční kolej koduje zelenou a v sešiťáku máš křížky, traťová je v obou kolejích normálně 160 a ty jedeš nyní proti srsti. Do příští stanice jsou to necelé 3km a na trati je pouze jedno návěstidlo před vjezdovým - jeho předvěst. Kolik pojedeš a jak se dovíš, kolik můžeš jet? To byla ta otázka, oč tu běží.

Přátelé Káčkaři,
omlouvám se, že ruším Vaši plodnou diskuzi, nota bene se zjištěním, co vše nevím (a vědět bych asi měl). Vracím se nerad ke svému poslednímu příspěvku zde (717), kde píšu o zrušené třicítce za jízdy odbočkou v Břeclavi. Bohužel je to tak, že úvodní (oranžové) stránky správně vysvětlují význam šipičky s trojkou (dle D1, čl. 4202), leč úvodní stránka tabeláru tam má stále tu poznámku převzatou ještě z minulých let, kdy SŽDC D1 neplatil. Cituji: Místní ustanovení pro žst. Břeclav:
Snížení rychlosti na 30 km/hod na návěst omezující rychlost na 40 km/hod (značka 3) se týká pouze těch hlavních návěstidel, která nejsou označena indikátorovou tabulkou s číslicí 5.
Tolik SJŘ 320. Stalo se totiž, že v sešiťáku chyběla tato stránka, aniž jsme si s kolegou všimli. Zůstává to tedy stále ve stavu sporném. V jednom a tomtéž SJŘ jsou dvě různíé vysvětlivky téže značky. Jedna předpisová, druhá na D1 kálející. V TTP v tab. 3 není nic, v tab. 6 o rychlostech je ve vysvětlivkách evidentně jiný význam, než potom sloupce uvádějí. Nějaká 30 tam je ve sloupci 3, co to znamená, netuším. Závěrem jen to, že ať už pojedete skrz Břeclav jakkoli rychle, nedejte na mě. Navolte rychlost dle svého uvážení. Ještě jednou se omlouvám, že jsem odešel od Vámi probíraného tématu. Když dovolíte, přidám se do diskuze. K otázce pro Martina 2. Nejvyšší dovolenou rychlostí. Nebo v tom máme najít nějaký háček?
K potřebné znalosti TZZ na trati, po které jedu, či na trať vjíždím, bych měl znát druh ZZ. Zda se jedná o AB, jednosměrný či obousměrný. zda se jedná o trať, kde je možno pojíždět obě koleje oběma směry bez rozkazu. (Po nesprávné či jen proti správnému směru). Zda jsou nebo nejsou na trati odd. návěstidla Na AB i mimo. Jsou-li, jedná se o AHr nebo Hr či Hl. Je to mimo jiné kvůli přivolávačce na odd. náv. A to je snad k TZZ asi vše. Nebo mě musí zajímat ještě něco?
Přeju Vám hezký den. P.

ad Podroužek: možná budu za totálního neznalce, ale jaký je rozdíl mezi PN na hradle, hlásce nebo AHr?

ad pro Martin2: před vjezdem (při jízdě proti správnému směru) je opravdu předvěst nebo poslední a jediné oddílové návěstidlo AB?
Pokud to je první případ, tak pro mne nemá smysl to dál rozebírat. Paní Haan tuto jedinou situaci neustále připomíná a je ztrátou času se bavit stále o tom samém. Jo a pokud se nepletu, tak se tam jezdí jen stovkou.
Martin
P.S. pokud je to ta druhá situace, tak bych postupoval stejně jako Podroužek. Tedy mám zelený kód, vidím na odjezdu volno, poslední vůz opustil vjezdové zhlaví a mohu směle začít zrychlovat na traťovou rychlost.

(Příspěvek byl editován uživatelem martin2.)

Druhej Martine,
já mám pořád za to, že přivolávačka lze jen na AHr. Ale nejsem si fčíl zcela jist. Řekl bych dále, že k AB je nutný kód. Ke kódování však není nutný AB! A kódovaná trať je ta, která dle vyhlášky umožňuje rychlost vyšší než kilo. Zdravím ze Šalingradu. P.

Podroužek:PN na oddílovém návěstidle, vyjma AB.

PN na Hl,Hr,AHr je zřízena proto že návěstidlo vždycky obsluhuje nějaký zaměstnanec. U AHr jsou to výpravčí sousedních stanic, směrem k sobě do stanice mohou obsloužit tlačítko PN a dovolit tak jízdu vlaku.

Důvodu pro PN muže být mnoho, ale vždy se musí přesvědčit zda je příslušný oddíl volný (došla odhláška, poslední vlak vjel celý, případně podle nařízení ZDD je-li to uvedeno)

AB funguje automaticky a bez zásahu zaměstnance, z toho důvodu nemuže dát PN, protože PN by nebyla kontrolována proč a z jakého důvodu je dávána. Proto taky má AB bílý nátěr, ostatní oddílová návěstidla červeno-bílými pruhy stejné délky. Jak mě vysvětlil jeden tvuj kolega z Brna, tak podle pruhů poznám zda mužu jet proti červený nebo ne.

Na AB se muže po zastavení, na ostatním se musí nějakou dobu počkat, myslím že 10minut a pak lze bez rozkazu pokračovat v jízdě. To muže nastat na AHr kde nikdo není a výpravčí se strojvedoucím nemá spojení vysílačkou ani mobilem (oblast bez signálu, hluché místo, ukradené kabely, opět možností více). A aby vlak nestál zbytečně dlouho, je mu to dovoleno bez rozkazu, ovšem za podmínek jízdy podle rozhledových poměrů

Persink: vůbec nepochybuji o tom, že fíra neví, jak se má chovat na trati u té které "Stůj", pokud ví, že to je na hlásce, hradle, oddílu AB, AHr. U AHr musí vědět, že to není hradlo, hláska. To pozná jen z TTP, nikoliv z nátěru stožáru, či přítomnosti boudičky.
Martin2: Paní Haan tuto jedinou situaci neustále připomíná a je ztrátou času se bavit stále o tom samém. Jo a pokud se nepletu, tak se tam jezdí jen stovkou.
Ba ne, pane Martine, není to jen o té situaci, mám na mysli obecnost.
Příklad kdekoliv: jedete mimořádně po trati, kde jste téměř rok nebyl. Dvoukolejná trať (kdekoliv), na vjezdu 80 a volno - průjezd na kolej proti správnému směru. Po průjezdu stanicí zjistíte, že Vám nepřenáší kód VZ na HV. Co budete dělat a jak se zorientujete? Ne vždy musí být návěsti pro vlakový zabezpečovač osazeny.

ad Podroužek: nikde není zakázaná PN na návěstidle hradla a hlásky. Pokud to zakázané je, tak si rád opravím své znalosti. Mám takové podezření, že zrovna hradlo Mezno umí i přivolávačku, ale ruku do ohně bych za to nedal.

ad Haan: stále jsem se nedozvěděl, proč tak nutně musím vědět zda stojím před AHr, hradlem a hláskou? A je kvůli tomu nutné případně plevelit sešiťák.

Váš případ jsem popisoval v příspěvku 3429. Tedy souhlas fíra musí vědět, že jede po trati s AB. Je otázkou, zda strojvedoucí opravdu mají takové problémy si pamatovat, kde je AB. Obousměrnost AB už si pamatovat nemusí, tu poznají ze SJŘ. A dál doporučuji si přečís i moje P.S. v příspěvku 3430.

Takže z předchozího je jasné, že pokud strojvedoucí najede na trať s AB, tak to musí znát a tedy očekává i kód.
No a pak tu máme tu druhou možnost, kterou zmiňoval kolega Podroužek, tedy může se kódovat i mimo tratě s AB. Ano, předpisově to je docela novinka, máme na to i nové návěsti. Dokonce jsem v TTP našel dva traťové úseky, kde je psáno 3AH3, ale oba bez oddílových návěstidel. Každopádně tyto úseky dle TTP mají kódovat vždy. Jsou tedy dvě možnosti co se může stát:
strojvedoucí ví, že se tady kóduje, nechytne kód a bude podle toho jednat.
strojvedoucí zapomněl, že se tam kóduje a pojede vesele dál a bude jedno zda jede vpravo nebo vlevo.
Nevím jak ostatní, ale já si pamatuju, kde kód je a kde kód není. Jsou vůbec nějaká místa na síti, kde se při jízdě po správné koleji kóduje a při jízdě proti správnému směru (na té samé koleji) nekóduje? Není třeba nějakou normou nařízeno, že když je obousměrné TZZ a má se přenášet kód VZ, tak se musí přenášet v obou směrech?

A podotýkám, že stále platí to co jsem uváděl v příspěvku 3430 v P.S.Což by případné zapomenutí bohatě ošetřilo a přitom není nutné fírovi v SJŘ sdělovat zda jede na trať s AH1, AH2, AH3 nebo AB tak jak jste navrhovala. Plus by se tam po vzoru DB uvedly polohy a označení návěstidel, ze kterého už strojvedoucí musí poznat, že právě najíždí na trať s AB. Krásně to je vidět na tom SJŘ, jak jsem dal Petr Šimral. Když vidím označení návěstidla 1-64, tak je naprosto jasné, že je o klacek AB, proč to fírovi sdělovat ještě další značkou? Nebo tam uvidím zkratku Lo a je jasné, že jde o oddílové návěstidlo hlásky, hradla, nebo AHr a stále nevidím důvod, proč bych měl mít na očích další informaci, která by to upřesnila. Opět upozorňuju na to co jsem psal o kódu v 3430.
Martin

čl. 997 dovoluje použití PN na hláskách a hradlech

Martin2: "Tedy souhlas fíra musí vědět, že jede po trati s AB. Je otázkou, zda strojvedoucí opravdu mají takové problémy si pamatovat, kde je AB. Obousměrnost AB už si pamatovat nemusí, tu poznají ze SJŘ."

No a tady je ten problém. Ze SJŘ fíra pozná, že jede proti srsti legálně, ale už se z téhož sešiťáku stejnou značkou nedoví, jestli je autoblok - kodování i při té jízdě proti srsti. Ta značka totiž dovoluje pouze tu jízdu proti srsti bez písemného rozkazu, nic víc však už nedává. Neřekne mi, jestli ta kolej má mít kodování nebo ne. A ono to jedno není. Pokud tam to kodování být nemá a já tam vjedu, tak pokračuji tou tvou stovkou. Pokud tam ale kodování být má, já tam vlítnu a ono tam není, tak už nepojedu ani tou stovkou, ale podstatně přibrzdím. Tušíš proč?
A fčíl mudruj, kde se to fíra dozví, co tam má být?!

pro...: no a nejen o tom to celé je. Díky. .
Martin2: nakoukněte třeba do platných TTP 324, tab.1, sl.7 (úsek Brno hl.n.-Židenice-Maloměřice). Třeba mi pak budete lépe rozumět.

pro Martin2: tak už nepojedu ani tou stovkou, ale podstatně přibrzdím. Tušíš proč? Netuším, neb mám KBS nebo Mirel v režimu VÝL...
TTP nelze v žádném případě udržet v aktuelním stavu. Kdyby alespoň ti IT daly jednotné termíny změna cca 2x, 4x do roka (tak jako SJŘ). Každopádně TTP jsou snůškou údajů které strojvedoucí moc nepotřebuje. Vše má být vynávěštěno- návěsti na to jsou. Jak by to bylo jednoduché...

OC: ale ony se aktualizují každých 15 dní. Jak to jednotliví dopravci mají podchyceno, dávají fírům na vědomí a zajistí jejich opravu, je jen jejich věc. Ano, vše by mělo být vynávěštěno. Ale napadá Vás, jak byste vynávěstil typ TZZ?

Jinak opravuji svůj příspěvek 983 pro Boba - odkaz na TTP měl správně znít :
"Viz tab. 1, záhlaví + sl. 4 , příp.sl.7, nebo tab.3."

Haan: Nelze mít aktuelní TTP na každé lokomotivě.
Nepotřebuji typ TZZ - potřebuji vynávěstit kód ano/ne. O tom, že je možná jízda bez zpravení proti správnému směru - SJŘ. Tam kde není kód by byly za zhlavím (vj z opačné strany) cedule (škrtnuté VZ). Pokud tam cedule nebude - není kód = jízda krokem - to by se ledy rychle hnuly.....

OC: ale ty cedule o ne/kódování nemusí být na trati osazeny vždy-viz čl.1203 (tuším, nemám to u sebe).
Touto diskusí chci jen poukázat na to, jak to máte vše složité (aniž si to mnozí uvědomují), co všechno musíte vědět a jak se k těm informacím máte vůbec dostat.
Pro informaci došlo v průběhu necelého posledního roku ke dnešnímu dni k těmto počtům změn v TTP:
324: 4x, 501: 7x, 503: 9x, 533: 7x. Většinou se týkají tabulky 1, 3 a dalších, které musíte znát.
Mělo by se s tím něco dělat. Ideální stav vidím v tom, co tady bylo již řečeno: uvést všechny potřebné info do SJŘ chronologicky po sobě ve směru jízdy vlaku. A co lze, to vynávěstit.

Podrouže:Hmm to je nemilé, velice nemilé..Už jsem Vás chtěl žádat, jestli řešení té otravné a zbytečné třicítky v Břeclavi je někde oficiálně na papíře, protože SJŘ stažené aktuálně přímo z portálu SŽDC mluví právě pořád stejně..

Oldcerry 5469: "Netuším, neb mám KBS nebo Mirel v režimu VÝL..."

Hmm, takže pro tebe absence kódu na kódovaném úseku nic neznamená a klidně to mastíš dál třeba proti kolegovi.
Anděl strážný stůj při nás potkávat takové takykolegy!!!

ad Oldcerry: To přece nikde nepíše, jen správně poukazuje na to, že v nemalém počtu existuje na HV jen KBS (např. na 814, které se prohání všude možně) a tam ví fíra velký kulový o tom, kde, co a jak kóduje...

Anděl strážný stůj při nás potkávat takové takykolegy!!!
Tak tady střílíte hodně vedle Potkávat jenom takové kolegy, tak je na kolejích podstatně bezpečněji.

Což si "taky"kolego znovu přečíst tato Oldcerryho slova: "Tam kde není kód by byly za zhlavím (vj z opačné strany) cedule (škrtnuté VZ). Pokud tam cedule nebude - není kód = jízda krokem - to by se ledy rychle hnuly."

Zdravím a omlouvám se že odbočuji od rozběhnuté debaty, ale mám dotaz. Pokud signalista použije nouzové vybavovací zařízení hradlové zarážky, zavádí výpravčí nějaká dopravní opatření do té doby, než bude olověnkový závěr nouzového vybavovacího zařízení obnoven? Děkuji.

Zavádí, podle mne rovnou telefonické dorozumívání, postačí pro směr kde ta olověnka chybí. A hlavně (z vlastní zkušenosti) - napsat do poruch, jinak 200,- dolu.

ad Haan: no konečně jsem to z Vás dostal. Zdejší obecné diskuze jsou na hovno a ztrátou času.
Váš konkrétní problém by nejlépe vyřešila návěst Bez přenosu kódu VZ, ale její umístění v této situaci je vzhledem ke znění D1 diskutabilní.

Na druhou stranu, stále nevidím nějaký zásadní problém, to platí i pro Martin2, jak už jsem psal v příspěvku 3432, tak předpokládám, že strojvedoucí zná úseky, kde je AB, to si holt pamatuje a každej svéprávnej kolega by informaci tohoto druhu (kde je a kde není AB) měl být schopen udržet.
Vrátím se k konkrétní situci, kterou zde konečně uvedla paní Haan. Ve stanici mne uhnou doleva, obecně si pamatuju, že na širé trati je AB, kouknu do SJŘ zda jsou křížky-jsou a na staniční koleji zůstávám v klidu. Minu odjezd, není kód, na zhlaví jsem v klidu a nyní jsou dvě možnosti:
- na záhlaví začínám být nervózní (vím, že je trať vybavena AB a musí být kód-článek 2424 D1) a já vcelku logicky předpokládám, že se kóduje i při jízdě proti správnému směru a tedy začnu postupovat dle T108. Ano dojde k jistému zdržení provozu, ale nedojde k nebezpečné situaci.
- jedu v klidu dál a nepřítomnost kódu neřeším, protože to tam znám a jak nám sdělila paní Haan, tak v TTP je uvedeno, že při jízdě proti srsti se nekóduje.
Stále si nemohu pomoct, kde paní Haan nebo pro Martin2 vidí bezpečnostní problém z pohledu strojvedoucího. Jedinej problém vidím na straně SŽDC, že při jízdě proti srsti jim tam vlaky, vedené strojvedoucím, který tu trať tak dobře nezná, můžou zastavovat, jezdit pomalu, případně budou otravovat výpravčí, že není kód.
Martin

Jedinej problém v bezpečnosti je lom koleje, nebo porucha celistvosti kolejového pásy, což je to samé, ale vedoucí složky ZZ (náměstkové a ředitelé) mají lepší statistiku. Bohužel vyslechnuto na schuzi pracovníku ZZ, tedy řadových zabezpečováků co jezdí na poruchy atd.

Při lomu koleje tam kod není a předpis stím počítá.

Olověnka, Cityelefant: Zavádí se VŽDY, pokud chybí jakákoliv olověnka na hradlových přístrojích, ať už na řídícím nebo stavědlovém. Ovšem mezi DK a stavědly se nezavádí telefonické dorozumívání (= nabídka, přijetí, odhláška; tedy mezi výpravčími), nýbrž telefonické hlášení o provedení přípravy vlakové cesty. V případě, kdy chybí olověnka jen pro určitý směr, může výpravčí zavést tel. hlášení pouze pro odjezdy do stanice ...., přípradně jen vjezdy. Toto mu předpis dovoluje. Takže pro druhý směr se nemusí hlásit telefonicky správné postavení a volnost VC a vjezd/odjezd celého vlaku a uvolnění zadního námezníky, tam stačí jen klasická obsluha zabzař.

co se zavádělo nic, v každym šufleti je skovaná šnůrka a jede se dál

Peršing:Při lomu koleje tam kod není a předpis stím počítá.

A jak? Při absenci kodu jedu "podle rozhledových poměrů"-musím zastavit před jiným vozidlem,ohrožujícím moji jízdu a podle možností i před jinou překážkou.Vidím-li na rovné trati 2 km dopředu,žádná vozidla,ani překážka tam není,jedu 100 km/h, lom nemůžu vidět a nic neporušuji.

Martin2: jestliže je v TTP uvedeno, že AB je v obou směrech a platí pro 1. a 2.TK, pak si myslím, že AB je v obou směrech na každé TK, a tedy ve sloupci 7 tab.1 TTP nesmí být uvedeno, že VZ kóduje jen ve správné koleji, protože jak říká D1-na AB musí být kód vždy. Já vím, že je to problém pro zpracovatele TTP. Zkratky AH1, AH2, AH3 jsou vymyšleny dobře, čili ve sloupci 7 bych viděla raději odchylku nikoliv tak, jak je tam napsána, ale spíše text, že při jízdě proti správnému směru je TZZ typu 3AH1, nebo 3AH2. Já se tady už kdysi dávno pozastavila nad další poznámkou, která říká, že se tam jízdy proti správnému směru uskutečňují v mezistaničním oddíle. Nechci, aby se na mě autor TPP 324 a jiných zlobil, ale ta informace je tam až druhořadá (a tedy zbytečná?). Tam by mělo být spíš uvedeno, zda je tam AB, či AH (a jeho typ) bez oddílových návěstidel.
Co se týká osazení návěstí pro VZ, tak pokud je na trati AB, AH3 nepředpokládám, že by se tyto návěsti vůbec osazovaly-proč? To je víceméně důležité ve stanici, případně možná tam, kde je AH2.

OC-příspěvek 5469: Netuším, neb mám KBS nebo Mirel v režimu VÝL...
Mirel neznám, ale chtěla bych se Vás zeptat, proč máte Mirel v režimu VÝL... ?

OC+Martin2: v čem spatřuji bezpečnostní problém z pohledu strojvedoucího, který tu trať bezpečně nezná? No přece v nejistotě-má to kódovat, nebo ne? A když to nekóduje: Mám ten rychlík seknout, nebo ne? Mám ze sebe udělat blbce dotazem z trati? Takže ten bezpečnostní problém vidím v možné nejistotě, nebo nevědomosti, jak se mám při ztrátě kódu na trati chovat (je tam od posledně, co jsem tam jela) ještě TZZ 1.(2.)kategorie, nebo je tam už AB v obou směrech, nebo je tam AH1, AH2, AH3? A to vše souvisí s nutností ne/přenosu kódu. A proto jsem přesvědčena, že typ TZZ mě musí zajímat a taky proto TTP musím mít na HV, abych při mimořádnostech-jízdách odklonem měla před odjezdem kam kouknout a vyjet na trať s jistotou, co mě tam čeká a jak se mám chovat.
Snad mé zamyšlení pro Vás nebude ztráta času.

Apollo:Samozřejmě, je tam ta podmínka podle možností před jinou překážkou. Nehádám se.

Ale ve staré ČSD D1, kde byly vyobrazeny návěsti na NO, tak tam byla zmínka o lomu koleje (nebo něco podobnýho) a jízda podle rozhledových poměrů byla k následujícímu návěstidlu AB. Jenže ČSD D1 dávno neplatí, a protože se jedná o návěsti NO, řekl bych že to bude mít nějaké pokračování v předpisech pro strojvedoucí, ty ovšem nemám, nebot strojvedoucí nejsem.

Jinak samozřejmě lom kolejnice ze stanoviště nevidíš, pokud tam není díra jak do pr.., proto je tam ta větička podle možností.

Mimochodem při průseru by se právník obhajoby zaměřil mimo jiné na tuhle větu aby z toho klienta dostal. A právník nemusí být ani tak drahej jako Sokol a pod, stačí být chytrý a důvtipný. Ale to je jen na okraj, na to netřeba reagovat

Persing: a jízda podle rozhledových poměrů byla k následujícímu návěstidlu AB. Jenže ČSD D1 dávno neplatí

Jízda podle rozhledových poměrů je k dalšímu návěstidlu i dnes,ale lom kolejnice není překážka v profilu koleje,kterou bych mohl vidět a podle možností zastavit(zvláště v noci).
Žádné pokračování v "předpisech pro strojvedoucí" ohledně zastavení před lomem kolejnice při "jízdě podle rozhledových poměrů není.To je jen nějaký mýtus.

ad Haan: Jsem rád, že se nám SJŘ zešlíhlují. Čim méně nepodstatných dat, tím menší šance, že přehlédnu něco důležitého. Podle mého názoru je současný stav vcelku dostatečný a pokud bych to chtěl strojvedoucímu ulehčit, tak dám v Brně za krajní výhybku u levé koleje návěst Bez přenosu kódu VZ a z druhé strany Kód VZ 75Hz. Každý kdo pojede po levé koleji z návěsti hned bude vědět, že se nepřenáší kód a bude v klidu a po dojezdu do sousední stanice bude zase vědět, že by mu měl kód naskočit. Furt je to lepší a bezpečnější než se za jízdy koukat do SJŘ nebo TTP a uvažovat co znamená zkratka 1AB3 a podobně... Protože by se fíra stejně musel podívat do vysvětlivek, které jsou zase někde jinde.
Každopádně i současný stav je bezpečný, protože každý musí jednat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, aby byla zajištěna bezpečnost. Tedy podle první odrážky v příspěvku 3433 co jsem psal.

Pokud někdo má dilema zda dotazem ze sebe udělat blbce nebo se chovat bezpečně, tak opravdu nemá na mašině co dělat. Udělal jsem ho ze sebe několikrát, ten druhej mi to vždy upřesnil, já se omluvil a poděkoval.

Nemám vůbec nic proti TTP na mašině, občas se do nich také podívám, i když nejsou moc aktuální. Jen jsem zásadně proti zaplevelování SJŘ zbytečnostma typu AH1, AH2, RPB. Pokud upravovat SJŘ po vzoru DB, tak bych tam oproti nim jen přidal značku, zda je/není kód a víc není potřeba. A obecně platí, že víc jak polovina strojvedoucích TTP otevřela snad jen tehdy, když je opravovala.

Co byste chtěla vlastně upravovat? SJŘ?
Martin

Mimochodem kód /na kódované trati/ Vám také nepůjde v tom případě,že odjíždíte na "PN" a opomene dát Blokovou Podmínku ..

Haan: No přece v nejistotě-má to kódovat, nebo ne? A když to nekóduje: Mám ten rychlík seknout, nebo ne? Mám ze sebe udělat blbce dotazem z trati?

A když mám VZ Mirel,tak to nekoduje ,i když to koduje.Už se to v jiném vláknu probíralo,že Mirel si ten kod třikrát prověřuje,než se příslušná návěst rozsvítí na opakovači.Nejhorší to je na starých úsecích kodovaných tratí,na koridorech lepší.
Například v úseku Most-Bílina ukazuje Mirel kod často jen 200 metrů před návěstidlem,800 jezdíme"podle rozhledu" bez přenosu návěsti.Jiný VZ(LS 06) má přenos mnohem lepší,ovšem z důvodu zastaralosti traˇtového zařízení zase přenáší návěsti,které na návěstidle nesvítí.Takže po přejezdu do dalšího traťového oddílu se po návěsti volno rozsvítí červená a pak teprve zelená.
Staré LS ukazovaly úplné nesmysly(barevná hudba),kdy současně svítí mezikruží a červená,nebo problikávají všechny barvy.
Liniový zabezpečovač je ukazovátko,odpovídající době svého vzniku v 50.letech minulého století,dnes je to trochu lepší,ale do "zabezpečovače"to má hodně daleko.

Martin2: Co byste chtěla vlastně upravovat? SJŘ? 
Nic. Jen se tady celou dobu snažím obhájit, proč je pro fíru znalost kategorie a typu TZZ důležitá. A jestli to vyčte v TTP, nebo v SJŘ není v tomto okamžiku rozhodující.
Některým z vás (mně také) by se to líbilo v SJŘ. Už dnes v něm vidíte, že je na trati AB, proč by tam nemohla být u příslušného úseku informace o AH1, AH2, AH3?
Naopak jiným (i Vám) to stačí jen v TTP, byť někteří připouští, že tyto nejsou vždy aktuální. A dokud bude platit Vyhláška 173/95Sb. v dnešní podobě, tak se existence TTP nezbavíte.
Podle nejlepšího vědomí a svědomí lze jednat jen v případech, které předpisy neřeší.
Tak dobrou noc všem.

Apollo_17: díky za osvětu. To jsou ty problémy, které Vás nutí jezdit s Mirelem v režimu "VÝL...?"

Haan:To jsou ty problémy, které Vás nutí jezdit s Mirelem v režimu "VÝL..

To ne,Mirel bez kodu nijak neprudí,normálně se mačká jako KBS.

VYL je dobré zavézt,odjíždím-li ze stanice na Z rozkaz do úseku s poruchou autobloku,kde je kodováno červené světlo.Tam by nešlo jet rychleji,než 40 km/h i když mám rozkaz o neplatnosti oddílových návěstí AB a mohl bych jet v mezistaničním úseku rychlostí 100 km/h.Ovšem přepínání z polohy VYLuka do PREvádzka lze provézt jen při stání vozidla,takže jízda ve VYLuce se může prodloužit(tato poloha je obdoba KBS-ověřuje bdělost,nepřenáší kod) až do příštího zastavení.

Apollo_17: já se blbě zeptala. Měla jsem se zeptat takto:
To jsou ty problémy, které Vás nutí na kódovaných tratích jezdit s Mirelem v režimu "VÝL..? 

Syncmaster, olověnka:
Já jsem samozřejmě myslel telefonické hlášení o provedení přípravy vlakové cesty, jenom tomu prostě mezi kolegy říkáme "telefonika" úplně stejně jako té mezi stanicemi. Asi bych se divil, kdybych si na stavědle poslechl že "Přijmete vlak..." nebo "Vlak 25xxx ve stanici XY". (i když se to samozřejmě stává , s některými kolegy v DK celkem pravidelně)

Apollo 17.S tou slovenskou pomstou je vůbec zábava.Dnes je možné informaci o vypnutí AB dostat na V rozkazu již ve výchozí nebo dispoziční
stanici.Potom jsou 3 možnosti:
-VÝL a mačkám jak trotl i 100 km
-PRE a mám staženou zadnici,aby to náhodou nechytlo červenou a neprásklo
-2krát zbytečně zastavím(před a za inkriminovaným úsekem,nejlépe někde pod kopcem)

Pokud signalista použije nouzové vybavovací zařízení hradlové zarážky, zavádí výpravčí nějaká dopravní opatření do té doby, než bude olověnkový závěr nouzového vybavovacího zařízení obnoven?
NE. Pokud je to tento případ, kdy se z rozkazu výpravčího sejme olověnka u hradlové zarážky. U jiných olověnek je to jinší.

K hradlove zarazce: také myslím a praktikuji Ne, jen vyžaduji hlášení Vlak vjel cely, resp.pokud signalista elektricky zavře za vlakem po vjezdu dokud toto nezahlasi anebo to sám nevidím (třeba u projizdejiciho vlaku) nemohu dat odhlasku a neuvolnim mu závěr výměn, při odjezdu taktéž neuvolnim závěr výměn. Zapisuju do sloupku VC v deníku. To je tam, kde neni TZZ.

Kde je hradlovina, cili signalista obsluhou navestniho vjezdoveho=koncového hradla sám muže dat elekt.odhlasku (předčasně,již mu to nelze při utrzene olovence nijak prokázat), nezbývá než postupovat jako při jízdě vlaku po částech a blokovat to pres preradne hradlo (přiznám se, ze ale s tímto nemám přímou zkusenost, jen dedukuju).

Telefonické hlášení o provedeni opravdu ne, tim bychom si nijak nepomohli, vždyť závěr výměn normálně obsluhuju, to se týká přípravy vlakové cesty. Hradlova zarazka je naopak o rušení vlakové cesty, kterou nesmím zrušit předčasně a předčasně dat tlf. anebo elekt.odhlasku.

Haan: Už dnes v něm vidíte, že je na trati AB, proč by tam nemohla být u příslušného úseku informace o AH1, AH2, AH3
A smým-li se ptát, kde to v tom SJŘ najdu, že tam je zrovna AB a ne AH jakéhokoliv typu?

Haan:Mirel neznám, ale chtěla bych se Vás zeptat, proč máte Mirel v režimu VÝL... ?
A proč bych neměl? Nic mi nepřikazuje ho mít v režimu PRE (do 100km/h). Jasně, máme ho v drtivé většině v PRE, ale jak už uvedl kolega, někdy se na VÝL přejde. Když mě to za Lovo nachytalo 2x za sebou (auta 600m),E15 Porucha integrity vyhodnocení přenášeného návěstního znaku, tak jsem přešel do VÝL. (Přeci ty autovozy nepřervu,plochy řešit nemíním, když se hrabou ve VZ a nic neřeknou) Až do Phy jsem mačkal a jel bez problému. Ano, kolego "pro", hrozně jsem ohrozil bezpečnost provozu a naštěstí jsme se nepotkali ani s nějakou tou 814 nebo Metranskou bezMirelovkou.
Martin2: Vnuknout někomu myšlenku na zlepšovací návrh = odměna (cedule VZ/bez VZ). Na SŽDC jsou většinou ješitní, tak by na to mohli skočit a zas by bylo na kolejích lépe a jednodušeji. Já už jsem to téměř vzdal. Je to na vás....

(Příspěvek byl editován uživatelem oldcerry.)

Lokofanda: máte pravdu, v SJŘ už to nepoznáte. Jsou tam jen křížky umožňující jízdy proti správnému směru. Omlouvám se.
OC: takže do rychlosti 100 funkce VÝL = "živák" stačí, chápu-li to dobře. Díky.

Apollo:Ve sporu nejsme, jen jste mě špatně pochopil. Strojvedoucí zastaví když vidí. Když lom nevidí (nějaká prasklinka) tak to je ten případ podle možností. Tu on nemá a tak tam nezastaví

Vážení, mám dotaz.
Často pozoruji vlaky Metransu a všiml jsem si, že téměř žádné vozy Sggrss nemají ruční brzdu, a že tato je běžně na 20. nápravě za lokomotivou i dále. Poslední předpis V 15/1 mám ve stavu z roku 2002, kde stále je v čl. 60 požadavek na maximálně 9. nápravu. Známý železničář mě ujistil, že tento požadavek je i v nyní platném předpisu. Jak to tedy vlastně je? Za vysvětlení předem děkuji.

Laik: Máte na mysli předpis ČD V 15? Ten by pro ten vlak platil pouze tehdy, pokud by dopravcem byly ČD.

ad Laik:

Tak obecně, pokud bylo/je potřeba zajistit odstavenou soupravu nákladního vlaku na spádu, tak to šlo/stále jde buď:

a) ručními brzdami (potřebná % ručního brzdění pro každý vlak se stále uvádí v pomůckách dopravce - např. CARGO)
b) podložením dvojkolí soupravy zarážkami ve směru spádu dle tabulky a dvou proměnných - hmotnosti soupravy a velikosti sklonu v daném místě tratě, kdy musí být zarážkami podložena stanovená hmotnost soupravy v tunách.

A pro soupravu vlaku bez ručních brzd platí pouze b) - to je celé, víc bych za tím nehledal. Jinak samozřejmě brzdo-předpis má každý dopravce svůj, takže jiný má CARGO a jiný METRANS, nicméně "technologicky" je princip toho odstavení soupravy totožný a samozřejmě - je asi dobré zmínit - můžu "předpisově zakázat" odstoupení HV od soupravy a dál tedy ji mít průběžně zabrzděnou průběžnou brzdou, kterou mě mašina periodicky odfoukává (= netěsnosti na soupravě) - a pak nic neřeším...

Humpolec: Pokud si signalista sám vybaví hradlovou zarážku pomocí nouzového vybavovacího zařízení, tak odhlášku předčasně stejně nedá, protože u výpravčího bude nevybavené přeřadné hradlo. Stejně tak i v případě, že si vlak "nešlápne" a výpravčí tu hradlovou zarážku vybaví pomocí vybavovacího tlačítka, tak kvůli přeřadnému hradlu odhláška do zadní dopravny nedojde. A to je podle mě hlavní důvod, proč se zavádí telefonické dorozumívání/telefonické odhlášky. Ne to, že je stržená olověnka u hradlové zarážky/vybavovacího tlačítka.

Michal_novotny: a nevybavuje se napřed přeřadné hradlo a pak hrad.zarážka, kdyby to bylo naopak , tak při nouzovém vybavením hrad. zarážky výpravčím , by se vybavilo nouzově i přeřadné hradlo

"Telefonické dorozumívání/odhlášky"
Jenže tady šlo o telefonické hlášení o provedení přípravy vlakové cesty - a já se zeptám, má skutečnost, zda je nebo není na trati HPB, nějaký vliv na to, jak se bude signalista bez olověnky NVZ hradlové zarážky u vjezdového návěstidla (a tedy koncového trat'ového hradla) obsluhovat telekomunikační a zabezpečovací zařízení?

Parmezano: To by 1) neměl být problém technicky ošetřit ale 2) máte pravdu, na dopravním sále na ČVUT kde máme HPB je vidět to cca půlvteřinové zpoždění mezi vybavením nejprve Přeřadky a pak Hradlovky.

(Příspěvek byl editován uživatelem Cityelefant.)

Cityelefant: ale to by bylo velice nebezpečné, kdyby mohl výpravčí nouzově vybavit přeřadné hradlo, to může vybavit jenom vlak

Tak jsem to nemyslel, samozřejmě že přeřadná vložka se vybavuje pouze vlakem, ostatně kdyby měla být možnost P vybavit tak by tam ten vybavovák (jak já říkám sifl) byl stejně jako je na hradlovce.

Myslel jsem že by šlo technicky ošetřit aby Vybavovací tlačítko vybavovalo jen to co má (hradlovku) - at' už by to vlak vybavoval v jakémkoli pořadí.

(Příspěvek byl editován uživatelem Cityelefant.)

pro "Podroužek", č. př. 719 z 5. května, o třicítce v Břeclavi:
Řekl bych, že tabulky 1 a 3 si ve vysvětlení značky <3 neprotiřečí, ustanovení místního významu jen upřesňují její význam. Pokud tedy pojedu "na barvu", rychlost bude podle návěsti hl. návěstidla a indikátorové tabulky. Při jízdě na PN pojedu max. 30 km/h, pokud však bude na tabulce "5", pak můžu až 40 km/h. Může být?
Tab. 3 SJŘ na D1 "nekálí" - viz např. hned následující odstavec D pro Hodonín.
S.D.

Ví někdo, zda je možné normáně odjíždět s osobákem ve stanici bez podchodů z "první" koleje u budovy, kde není peron, ale zábradlí? Nastupuje se pak jakoby zezadu systémem obejdi vlak. Zažil jsem dnes v jedne stanici a přišlo mi, že nikdo nekontroluje, zda někdo stojí u vlaku u budovy (nebo to dělá výpravčí?) a pocitově mi to moc nesedělo.

Byll : Aj v našej stanici je podobný prípad. Hneď pri budove je manip. koľaj z ktorej sú povolené odchody odob. vlakov. Nikde sme nemali napísané , že tam môžu byť len mot. prívesné vozne, prípadne prívesné, ktoré majú posuvné dvere. Priznám sa, že mal som stiesnené pocity, keď som takúto súpravu z tejto koľaje vypravoval, vždy som očakával nejaký malér. Ale chvalabohu nestal sa. Mal som aj vo zvyku pozrieť na opačnú stranu súpravy 560, či náhodou nejaký špekulant nečaká, že mu otvoria dvere na opačnej strane. . Takéto prípady má riešiť prevádzkový poriadok stanice.

CityElefant,Parmezano, Michal Novotny, Syncmaster, olověnka:
1. co si představujete pod pojmem olověnka. Jsou totiž 2 druhy. Plombička na šnůrce a na drátku.
Pokud bude utržená plombička na drátku, tak se zavádí nahlašování VŽDY + pokud je to na říd. přístroji, tak i do sousedních stanic telefonika.

2. Pokud je to na šnůrce, tak jen u závěru výměn a jen u signalisty!!

To nahlašování je tam z toho důvodu, protože si výpravčí nemá jak ověřit, že signalista má postavené na tu a tu kolej (viz. klíčový průmysl).
(může si to zazelenat kdykoliv)

To jestli vlak skutečně vjel, nebo ne, jaksi sám pozná, podle vybaveného, nebo nevybaveného přeřad. hradla.
Pokud není vybavené přeřadné hradlo, NIKDY nedojde odhláška do zadní dopravny.

Takže závěr je, pokud se trhá Z ROZKAZU výpravčího plomba na šnůrce u hradl. zarážky, tak se dopravní opatření nezavádí!! Z1 ani T100 to nenařizuje. Signalista si jen napíše do porucháče na levou stranu ZÁVADU a na pravou stranu její uvolnění a porušení plombičky na šnůrce. Do telefoňáku si napíše příkaz ke stržení plombičky.
Tak nějak se předpokládá, že signalista není idiot a návěstidlo na stůj může shodit i kličkou a nemusí si nic nouzově vybavovat.

Z logiky věci, proč by výpravčí zaváděl opatření u věcí, které si může SÁM ověřit, nebo které sám vidí a které signalista stejně nemůže ovlivnit. Nevím proč by signalistu mělo zajímat, že má výpravčí nouzově uvolněnou náv. vložku, když ji obsluhuje a signalistovi uvolňuje právě ten výpravčí. Navíc jinak než na červenou to stejně nejde. To samé závěr výměn u výpravčího. Když si ho sám nouzově uvolní, tak už ho neuvolní ale signalistovi, protože společný chod.

Spelcr: Nějak jsem na tohle vlákno pozapomněl. Přesně něco takového jsem chtěl napsat.

Přeřadné hradlo nikdy nouzově vybavit nejde a tak bez šlápnutí vlaku nejde nikdy dát odhláška. Nouzové vybavovací tlačítko pochopitelně vybaví jen hradlovou zarážku u signalisty. Nic jiného.

Ještě k tomu postupnému vybavování přeřadné hradlo->hradlová zarážka. Co jsem někde slyšel, tak je to takto proto, že postupný chod není tak náročný na proud ze stavědlové baterie. A vzhledem k tomu, že přeřadné hradlo nemá nouzové vybavení, tak je lepší, když se vybavuje jako první, protože v případě nějakého špatného kontaktu/slabé baterie už dokážu nevybavenou HZ vybavit nouzově a nemusím zavádět telefonické odhlášky.

Spelcr: "Drát" jsem neuvažoval , protože na hrad. zarážce je "šnůrka"a "pod drát" může jen náv.mistr.

Parmezano: To sice ano, ale drát se může urvat i při obyčejném úklidu na stavědle. Ten drát jsem tam napsal proto, protože tady někdo psal, že se zavádí vždy při utržení jakékoliv olověnky, tak jsem to chtěl uvést na pravou míru.

Michal Novotný: protože v případě nějakého špatného kontaktu/slabé baterie už dokážu nevybavenou HZ vybavit nouzově a nemusím zavádět telefonické odhlášky.
To není až tak úplně pravda, protože se musí vybavit hr. zarážka a přeřadné hr. současně, pokud se tak nestane, nevybaví se nikde. Takže v říd. bloku sice slyšíte cvkanutí, ale nic se nestne. Osobně se mi to stalo už několikrát, že byla závada na boudě, ale nevybavilo se ani v dop. kanceláři, takže stejně odhlášky.

Spelcr: To je divné, normálně by to mělo fungovat tak, že vybavením přeřadného hradla se teprve pustí proud do hradlové zarážky, takže ta by s nevybavením hradla neměla mít co do činění. Pochopitelně může být závada už u IK a to se pak nevybaví nic.

Michal_novotny: No jasně, pokud je závada na IK, tak nejde nic nikam. Slyšel jsem 2x cvaknutí a nic. Zabezpečováci pak šli už jen na boudu a byla závada tam. Co chodí kam dřív jsem nějak neštudoval.