| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » České Budějovice a okolí » Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 30. 10. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 30. 10. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17589 Registrován: 1-2006 
|
Maďaři v ČB ...
ICQ 191300062
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7187 Registrován: 1-2007 
|
Hm, tak to zřejmě přijeli další maďarští pracovníci do zdejších podniků. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Maršál: díky, zajímavé foto. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5092 Registrován: 1-2010 
|
Tak nám právě Hoří plecháč 242.222 na severce. Doprava zastavena. OS 8011. ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]")
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5094 Registrován: 1-2010
|
Nějaké to foto z požáru "plecháče" 242.222. Kolega strojvedoucí vystříkal pilně všechny hasičáky, ale stejně to vůbec nepomohlo a ještě se nadýchal jedovatých zplodin. Hasiči si najeli na stranu pražskou. Asi zapomněli na PHS. Taky na ně pěkně nadávali. Nechápu, jak na takovéto stavbě vůbec někdo schválil ty zkurvené PHS, když život v případě požáru ještě můžou ohrožovat a to se nebavím o materiálních škodách.![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") Je to úplně k hovnu a kdyby ten vlak zastavil někde jinde... Profesionalita hasičů mě taky dojímala. Nikdo nic nevěděl a začali se motat v kolejích, kdy vedle měl jet zrovna v té době osobní vlak z Veselí do Č.B. a nikdo netušil, jestli ho v Nemanicích zastavili. Naštěstí ano.![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5095 Registrován: 1-2010
|
Foto 242.222 07.10.2016 požár, České Budějovice severní zastávka.![[smrt]](https://www.k-report.net/discus/clipart/smrt.gif "[smrt]")
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.
|
|
Luboš_3.21
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 887 Registrován: 4-2014 
|
Maršál - Velmi pěkná fotodokumentace požáru. S vaším názorem na zbytečnost protihlukových stěn a v tomto případě dokonce ohrožují život musím plně souhlasit. Bohužel ten kdo tu protihlukovou normu vymyslel asi zapomněl, že se může něco takového stát. Asi ten ouřada, který ty stěny do zákona zapracoval, tak měl známého v betonárce, který potřeboval dohodit obrovský kšeft na výrobu těchto zbytečných protihlukových stěn. Bohužel ministerstvo dopravy se nemá jaksi k tomu aby u těchto staveb vyjednalo na ministerstvu životního prostředí vyjímku a ty protihlukové stěny se kolem, železničních tratí dále již nestavěly a ty již postavené měli být úplně odstraněny, nebo aspoň sníženy o 2/3 třetiny. A zřejmě ani tento případ MD nedonutí aby tu vyjímku vyjednala, nebo ty protihlukové stěny začalo nějak řešit, holt bohužel musíme počkat až nějaký vlak vykolejí a celý se o tu protihlukovou stěnu rozseká a ta stěna zabije cestující, pak se možná nezájem MD změní a bude usilovat o úplné odstranění těch protihlukových stěn. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7189 Registrován: 1-2007
|
Luboši, díky za pohotové foto. Na tý mašině je to samá preglejka, samý dutiny, to se těžko hasí. Úplně z fotek cítím ten typickej smrad hořícího drážního vozidla. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") S pohledem na PHS souhlas. Navíc - existují v nich únikové cesty, které by měly zůstat určitě volné, což znamená udržované. Co jsem měl možnost vidět, nikdo toto neřeší a dokonce začínají zarůstat náletovou vegetací. Pak jsou opravdu na dvě věci... ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Luboš_3.21
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 888 Registrován: 4-2014
|
Bmbč - za fotky musíte poděkovat p. Maršálovi. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5097 Registrován: 1-2010
|
Já su také Luboš.![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") A nevykat prosím. Honzo, naprostý souhlas. Pokud ty únikové cesty zarostou, bude to pěkný průser, až se něco takového stane. A v některých případech to nemusí být jen únikový prostor, ale prostor, kudy se hasiči dostanou k vlaku. Takže se napřed vykácí porost a potom se půjde do zásahu. Mezi tím vlak pěkně zprejskne. Tyto PHS jsou opravdu nerozbitné. Ne nějakém cvičení hasičů se přes ně nijak nedostali a ani se nedají probourat. Jediná možnost je, jeřábem je odstranit. ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") A vůbec nejlepší na všem je, že nikde stát vůbec nemuseli. Kamarád bydlí v Rožnově a proti PHS protestovali. Nechali si změřit hlučnost vlaku a vše v normě. Bohužel, stavba byla již schválená a nikdo s tím už nehnul. Tak alespoň vybojovali druhou polovinu PHS ze skla. Když jsem u něj spával, a dvě Berty bez tlumiče vzali za uhel, to byl hukot. Když už přestali jezdit, namontují tma posrané PHS. Tam když začne hořet, tak nevím, nevím? ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]")
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5098 Registrován: 1-2010
|
Když se podíváš na šestou fotku, obě okénka u strojvedoucího jsou otevřená a skrze kabinu není vidět. Takže se někde zdržet ve strojovně déle a je po tobě. Toto jsou pěkně jedovaté zplodiny.
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17593 Registrován: 1-2006
|
Z Lovosic do ČB pojede 745 702. Zde dobere historii DB a pojede zpět do rajchu ....
ICQ 191300062
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 650 Registrován: 9-2013 |
Pépa-rákos: nějaké podrobnosti by nebyly? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17594 Registrován: 1-2006
|
PeMi - ještě jsou v Lovosicích ... Těžko odhadnout ....
ICQ 191300062
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7191 Registrován: 1-2007
|
U nás si ji majitelé domků u trati vybojovali taky, ale po letech provozu se stala téměř neprůhlednou. Až budou úsek od býv. Odbočky Rožnov do Budějc zdvoukolejňovat, s čímž se počítá v mezinárodní studii, zřejmě budou muset jednu PHS v tomto prostoru zbourat.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5136 Registrován: 1-2010
|
Teď jsem objevil toto krásné video. Nikdy jsem ho neviděl a je to totální masakr. Smetanova Vltava se k tomu dobře poslouchá. Fakt mazec. https://www.youtube.com/watch?v=iptiqBiGS1c Jestli mi někdo ještě jednou z pražských hňupů řekne, že Vltavská kaskáda měla udržet vodu, aby byla Praha v pohodě, omlátím mu toto video o hlavu. Zámek Hluboká jest na poloostrovu, hrad Zvíkov je skoro na ostrovu, zámek Orlík nikdy na skále nebyl. Neuvěřitelné je, co vydržela přehrada Orlík. Přítok 10.000 leté vody a odtok 500 leté vody. To, kdyby přehrada neudržela, byla by z Prahy druhá Atlantida. Některé záběry jsou opravdu masakr. Je z nich vidět obrovská síla vody. Elektrárny Štěchovice I. a II. pod vodou a elektrárna Vrané též. Ve Vraném elektrárna s nulovým spádem je mazec. Rozdíl hladin bývá 8 - 10 metrů. Já si pamatuji, jak jsme z depa tahali všechny lokomotivy na pešunk. Měla přijít ještě druhá povodňová vlna od Římova, která naštěstí nedorazila. A tady ten Orlík: https://www.youtube.com/watch?v=_0G2Y3td7zs
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5138 Registrován: 1-2010
|
Ještě dvě pěkná videa: https://www.youtube.com/watch?v=FTdHzISnIoI https://www.youtube.com/watch?v=91F-H3ta4ZQ
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1324 Registrován: 12-2006 
|
Ty videa mi připomněly vtip: Prodám dřevěnou chatu. Možnost k vidění v pondělí na Lipně, v úterý v Krumlově, ve středu v Budějcích.... |
|
Maršál
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5139 Registrován: 1-2010
|
<font color="0000ff">T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.</font><img src="https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif" border=0>
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1448 Registrován: 4-2010 
|
Vltavská kaskáda byla přece budovana pro energetické využití a především pro vylepšování průtoků Vltavy v sušších částech roku. Bez kaskády by v Praze Vltava nejen že zamrzala což by nebyl příliš velký problém. Spíše by to byla výhoda. Ale především v létě by to byla za nízkého průtoku by měla spíše blízko k žumpě. Dnes díky čistikám to není tak velký prolém jako v době výstavby. Ale i tak by díky jezům a by to bylo o stojaté vodě. Na nějaké výrazné zmírnění bylo ve hře příliš veké objemy vody. (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.) |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7197 Registrován: 1-2007
|
Budějcké nádraží se snad přestane rozpadat
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 6-2016 |
Maršál: Ten Orlík je fakt dobře postavený! Když člověk srovná záběry z Lipna (samotná Vltava) a Orlíku (+ Lužnice + Otava) tak jen zírá. Taky by zajímavé srovnat záběry Slap z roku 1954 a z roku 2002. Viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408 235100191002 V historii kaskády je zajímavé, že první 2 přehrady mají plavební komory. Holt byla před válkou jiná doba... |
|
749.243-2
|
|
|
Neregistrovaný host 37.188.177.198 |
Kristovy drahý rány, nemohli by si někteří po sobě příspěvek aspoň přečíst, než ho pošlou, nebo aspoň nepsat, když jsou vožralý? Nedávno tu bylo fleme (TM-SN)o překlepech, ale Haldirovo věty nemají hlavu, ani patu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2385 Registrován: 5-2002 |
V historii kaskády je zajímavé, že první 2 přehrady mají plavební komory. Holt byla před válkou jiná doba... Jestli to nebude výškou těch přehrad...spíš než dobou.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 195 Registrován: 6-2016 |
Johny11: A neurčila náhodou tu výšku ta doba? Podle neomylného sovětského vzoru? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2386 Registrován: 5-2002 |
Klonfar: Když myslíte.... Zjevně patříte mezi lidi, kteří si vystačí s tvrzením, že za všechno mohou komunisté a sovětské vzory. Blahoslavení... "Obrat ve vývoji a řešení středovltavských úprav nastal po první světové válce. Střetávají se dva hlavní hospodářské zájmy. Zájem plavby, do té doby dominující a nový zájem energetický, který se dynamicky uplatňuje při každém novém řešení úprav Vltavy. Z roku 1922, pochází řešení úprav řeky navrhované inženýry Hromasem a Štěpánem. Řešili trať Vltavy mezi Prahou a Českými Budějovicemi 10 stupni, z nichž největší – 70 m vysoku přehradu - navrhovali asi 1 km nad nynějším štěchovickým zdymadlem. Toto řešení se již přiblížilo řešení současnému. Ve své době však narazilo na veliké překážky, neboť nevyřešilo úspěšně možnost plavby a svými vysokými náklady se vymykalo tehdejším hospodářským možnostem. Projekt „Hromasův a Štěpánův“, vyvolal vleklý 10 let trvající spor o vltavské přehrady, zejména o jejich nejúčelnější řešení podle měřítek té doby. Na jedné straně stál tak zvaný úřední projekt, vypracovaný vodocestným ředitelstvím v Praze skupinou projektantů vedených inženýrem Bartovským, na druhé straně uvedený projekt Hromasův a Štěpánův a další alternativní projekty ( Ing.Záruby-Pfefermanna, Ing.Kobzy a Ing. Baziky ) z roku 1925. Díky této rozepři se teprve třicet let po vydání vodocestného zákona začínala realizovat první větší středovltavská stavba - zdymadlo u Vraného nad Vltavou. Stavěl se v podstatě vyrovnávací stupeň a přitom ještě nebylo rozhodnuto jak vysoká přehrada a s jakým objemem bude vybudována u Štěchovic. O Vltavské přehrady a hydrocentrály se tehdy vedly opravdové boje. Výsledkem uvedených sporů byla skutečnost, že se stavbou druhé velké přehrady, u Štěchovic, bylo započato až v roce 1938, tedy těsně před druhou světovou válkou. Byla to jedna z mála staveb, kterou němečtí okupanti nezastavili, neboť očekávali od urychleného dokončení této stavby hospodářské posílení zázemí. Stavba však byla zcela dokončena až v roce 1945. Štěchovické vodní dílo tedy nacistům užitek nepřineslo. Na konci války nastává také nová éra ve vývoji úprav střední Vltavy. Odborníci v té době dochází k závěru, že je nutno vybudovat co největší vodní díla (přehrady), která by akumulovala velké zásoby vody pro jejich další hospodářské využití a zlepšení vodohospodářských poměrů na Vltavě i dolním Labi. Z diskusí tehdy vyplynulo dnešní řešení největších vodních staveb na Vltavě, jako jsou přehrady Slapy a Orlík na střední Vltavě a Lipno na horní Vltavě." zdroj: http://www.pvl.cz/vodohospodarske-informace/vodni-dila/vltavska-k askada
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 6-2016 |
Johny11: Já jsem něco tvrdil? Chápeš význam otazníku "?" Mimochodem, z téhož pramene, který jsi uvedl, cituji zase já: "První ucelený projekt na splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka byl vypracován v roce 1894 firmou Lanna - Vering. Tento projekt řešil splavnění toku 33 nízkými stupni - jezy o výšce 2 až 4 m s plavebními komorami pro lodi nosnosti 600 až 700 tun.Po vydání „Vodocestného zákona“ v roce 1901 úsilí o splavnění Vltavy ještě zesílilo. Další projekt, respektive studie, kterou vypracovala vodocestná expozitura v roce 1910 řešila splavnění mezi Českými Budějovicemi a Mělníkem tentokrát 35 stupni s plavebními komorami pro malé typy lodí pouze do 300 tun." Situace se změnila, zejména po válce. Škoda, že ten zdroj neuvádí podrobnosti ze zákulisí poválečných projektů. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7199 Registrován: 1-2007
|
Další pohled - Technický jih 5.5.1928 (kráceno): Celý tok střední Vltavy od Prahy k Budějovicům měl býti kdysi součástí projektované vodní cesty, vedoucí od Labe k Dunaji. Vídeňské vlády nezmohly se než na generelní projekt a několik projížděk, pořízených péčí Povltavské jednoty a obchodní komory pražské. Rozpadem Rakouska změnily se poměry i cíle zúplna. Dnes nejde v prvé řadě o budování plavební dráhy, která by sama o sobě byla velmi nákladná a nerentabilní; dnes jde předem o využití vodní síly střední Vltavy (ca 80.000 ks.) řadou vysokých stupňů, jež by rozdělily koryto Vltavy na několik zdrží s ohromnou zásobou vody. Při těchto stupních (přehradách) zřídily by se kromě vodních elektráren též zařízení plavební (komory a vorové propustě), aby takto vzdutá řeka mohla sloužiti též co splavná trať pro lodě a vory. Zamýšlené stavby k využití vodní síly Vltavy, byly by do jisté míry rentabilní a plavba by se při tom již "přiživila". První etapou k těmto stavbám jest zdýmadlo u Vraného (H = 12m) a přehrady štěchovické. Původně projektované zhrazení přehradou 70 m vysokou nahrazeno bude 3 přehradami: nad Štěchovicemi (H=20 m) u Slap (H=35 m), u Zvírotic (H=15 m). Poslední zatím se má vynechati... ...Rozpočet na obě přehrady se všemi stavbami obnáší ca 320 mil. Kč. Průměrný výkon obou elektráren činil by asi 50.000 HP, roční výroba asi 270 mil. Kw hodin. Dále je uvedeno zamýšlené budování dalších stupňů (Zvirotice, Kamýk, Orlík) po dobu 50 - 60 let a stále bylo ve hře vybudování želnavské přehrady na Šumavě.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1450 Registrován: 4-2010
|
Před vybudováním vltavské kaskády v zimě Vltava v Praze pravidelně zamrzala. Pán Čáslavký ve svém pořadu ukazoval filmové závěry na trhy které se na zamrzlé Vltavě konaly. A v letě za nízkých průtoků připomínala Vltava spíše stoku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1451 Registrován: 4-2010
|
|
|
Luboš_3.21
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 894 Registrován: 4-2014
|
Haldir - výborný postřeh a info o panu Časlavském. Celý jeho pořad se jmenoval Vltava v Obrazech a jsou tam i dobové filmové dokumenty, které ukazují stavbu celé vltavské kaskády. O stavbě přehrady ORLÍK existuje i celovečerní dokumentární film s názvem Příběh staré řeky, kde je zfilmovaná celá výstavba přehrady Orlík. Ještě malé doplnění vlečka na Orlík začínala na trati č.200 Zdice - Protivín v Žst. Tochovice a po ukončení provozu ji převzalo vojsko a také posloužila v 70.letech i filmařů. Po roce 1990 byla vlečka zlikvidována. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 6-2016 |
" Po roce 1990 byla vlečka zlikvidována" - já bych to upřesnil. Byly sneseny koleje, těleso zůstalo. Vím to dost přesně, protože někdy kolem roku 2000 jsem po něm jel cyklistický maraton. A po tom štěrku to byl fakt silný zážitek. Vltava zamrzla v Praze naposled v zimě 1953/1954. I to vím přesně, mám někde fotku z dětství jak stojím pod železničním mostem na šlajfkách. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7200 Registrován: 1-2007
|
Haldir: Stavbu Orlické přehrady popisuje formou reportáží i kniha Hašková - Uher "Sbohem stará řeko", která vyšla v roce 1963 v Nakladatelství politické literatury. Je v ní velké množství fotografií z období před stavbou, i z průběhu stavby a třeba také jedno zajímavé datum - 30. května 1960 - kdy naposledy projely vory kanálem přehrady...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1452 Registrován: 4-2010
|
Se zamrzlou Vltavou to byl díl Když Praha byla bilá. U filmu Příběh staré řeky je dobrý hudební doprovod. Celý film je vůbec zajímavý. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7202 Registrován: 1-2007
|
Zastávka Nové Hodějovice na trati CB-CV dnes. Nepřetržitá výluka CB - Borovany stále trvá.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Maršál
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5144 Registrován: 1-2010
|
Ta ptačí budka, to je ale katastrofa.
<font color="0000ff">T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.</font><img src="https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif" border=0>
|
|
Maršál
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5145 Registrován: 1-2010
|
Jinak ten film se jmenuje "Nový příběh staré řeky" a je to opravdu parádní dokument. Škoda jen, že se o železnici moc nemluví. Ale ten parní provoz, to musela být pecka.![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") https://www.youtube.com/watch?v=deT5VucYNIk
<font color="0000ff">T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.</font><img src="https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif" border=0>
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7203 Registrován: 1-2007
|
Luboši, co máš proti budce "vylepšené" lidovou tvořivotí místních chasníků? Rodinný domek, kde většinou bydlí si takhle svými pičovinami nevylepší. To by je táta hnal.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7204 Registrován: 1-2007
|
Ještě pár snímků okolí Penny na Novohradské ul. Snímek z otevření hodějovické zastávky v neděli 22. září 1935. Otevření zastávky bylo pojato jako národní slavnost, které se zúčastnilo neuvěřitelných 3000 lidí. ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") Zdroj: Školní kronika obce Nové Hodějovice
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
lelekhalo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 12-2013 
|
Ze školní kroniky v Nových Hodějovicích je zmínka o založení zástavky Hodějovice . Jsou tam fotografie o zástavce a prvního vlaku , parní lokomotiva řady 354.134 . Članky z novin a na oslavu zástavky se zúčasnilo asi tři tisíce lidí . Zástavka založena 22.9.1936. Lokomotiva řady 354.134 táhl za sebou 8 osobních vozu . (Příspěvek byl editován uživatelem lelekhalo.)
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869.
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7205 Registrován: 1-2007
|
lelekhalo: Ano, to tam píší a slovní dokumentaci obstaraly také výstřižky z denního tisku. Zastávka byla otevřena v roce 1935. Asi ses přehlídl. V roce 1936 bylo otevření zastávky zveřejněno v ÚVMŽ. Ještě jedno foto z otevření zastávky:
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Jentaknahodou
|
|
|
Neregistrovaný host 178.255.168.39 |
IDS JČK od 1. 1. 2017 http://www.jikord.cz/cs/novinka/ids-jihoceskeho-kraje/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1326 Registrován: 12-2006
|
Tak jsem začal vyprašovat pavouky z disku, proto jsem náhodně vybral pár fotek - více či méně koukatelných, kvalita bída s nouzí, ale i tak posílám. ROK 2006 Nic neobvyklého, že plecháč na nákladu, lamina na osobáku, bardotek také dost, eso v nátěru spořitelny nebo olympiády na rychlíku... Za povšimnutí možná stojí 240.048 na nádraží s vlakem do Benátek tuším. Odjezd kolem osmé, první vagóny lůžkové. Stará Severka, namydlené laminy... mrkněte sami... |
|
Maršál
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5146 Registrován: 1-2010
|
Pěkně kamo. A ta zkurvená Modrá nikomu nechyběla.
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 172 Registrován: 2-2016 |
Jentaknahodou: Prosím, příště nazývejte události správnými jmény. IDS kraje nevznikne, je li do něj zaintegrována nicotná oblast pouze okolo krajské metropole. Navíc jsem si nevšiml, že by přibyly spoje, taktéž mi unikly nějaké přestupní body (s vybavením alespoň podobným jako v PK - info panely -, než tam dotažení systému IDS definitivně smetli ze stolu). Čili bych to spíše nazval integrací tarifu, byť taktéž nedotaženou...
Zhášecí komoru
odejmout, neb zasadit na vypinači bez napětí v poloze zapnuto |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7207 Registrován: 1-2007
|
Žádná IDS, žádné autobusy! ![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]") Byrokracie v ministerstvu železnic proti jihočeským zájmům (Jednadvacet jihočeských obcí se brání). Vývoj dopravní techniky dospěl u nás tak daleko, že nejen v odborných, ale také v laických kruzích vítězí názor, že otázka výstavby místních drah, drahých a pasivních, může býti nahražena a vyřešena vhodně organisovanou dopravou autobusovou. Toto poznání má svůj veliký význam zejména v poměrech jihočeských, kde řídká a nedostatečná železniční síť jest jednou z příčin hospodářské zaostalosti celých krajů. Proto v posledních letech lze pozorovati v řadě jihočeských okresů značný zájem o organisaci autobusové dopravy. Jen do Č. Budějovic přijíždí dnes denně více než tucet autobusů a snaživí podnikatelé zaslouží opravdu podpory úřadů v tomto směru, aby provozování autobusové dopravy nebylo bráněno, zejména ne tam, kde jde o umožnění komunikace těm místům, které až dosud postrádaly jakékoliv spojení se světem. Jedním z takových obvodů od světa odříznutých jest okres vltavotýnský, veselský, lomnický a hlubocký, kde jednotlivé obce na periferiích okresu mají na nejbližší železniční stanici až 15 km cesty. Jest proto pochopitelno, že interesované obce radostně pozdravily snahu podnikavého vltavotýnského hoteliéra, který zřídil spoj z Týna n. Vlt. přes Dobšice, Bečice, Žimutice, Bzí, Bukovsko Dolní a Horní, Zalší, Mažice a Sviny do Veselí a Mezimostí a tím .celému kraji otevřel kratší cestu do Prahy a do celé republiky. Dobrý příklad táhne a našel se jiný podnikatel, který umožnil obcím spojení s jihočeskou metropolí z Bukovska do Čes. Budějovic. Dlužno podotknouti, že nejbližší vzdálenost obcí na této dopravě do Č. Budějovic interesovaných k železniční stanici, jest 6 km. Řada obcí má však do Dol. Bukovska na dráhu až 18 km cesty. Je-li tedy někdy autobusová doprava odůvodněna, pak jest to jistě v tomto případě. Avšak úřední šiml nikdy nespí a jak se dovídáme, počínají se proti autobusové dopravě z Dolního Bukovska do Čes. Budějovic dělati překážky se strany železničních orgánů, poněvadž prý tímto soukromým podnikem se poškozuje dráha! Autobusového spojení s Čes. Budějovicemi a ostatním světem používají obce: Bečice, Žimutice, Krakovčice, Hrůšov, Bzí, Modrá Hůrka, Tuchonice, Malé a Velké, Pořešany, Horní a Dolní Knížeklady, Šípoklasy, Hroznějice, Líšnice, Kostelec a Hvozdno, dále obce Horní a Dolní Bukovsko, Sobětice, Hartmanice, Radonice, Drahotěšice a jiné, které vesměs mají k železniční stanici řadu kilometrů. Nyní najednou zásahem naší byrokracie jsou v nebezpečí, že o výhodné, spojení se světem budou připraveny. Není divu, že se obce bouří a obracejí se na příslušně úřady a poslance stran s memorandem, ve kterém čteme: Není přece snahou činitelů vládních, abychom kráčeli zpět, místo ku předu, není snahou jejich udusiti všechen hospodářský život těchto obcí? Připojujeme se plně k tomuto protestu a můžeme interesované obce ubezpečiti, že posl. naší strany za jihočeskou župu, soudr. Kříž, který nám tyto informace poskytl, učiní vše, aby naše byrokracie v železničních úřadech byla přivedena k rozumu. Jihočech 1927, ročník 30, 08.12.1927 číslo 93
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5247 Registrován: 11-2009 
|
Trojaz .... 21.10.2016 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17652 Registrován: 1-2006
|
650 004 je opět v provozu ...
ICQ 191300062
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7209 Registrován: 1-2007
|
To je dobře. Za deset dní končí nepřetržitá do Borovan, tak ať se nové stroje točí. Dnes a zítra je tomu už 16 let, kdy byla na 207. koleji českobudějovického nákladového obvodu bourána historická kolejová váha včetně dřevěného domku vážného. K tomu jedna otázka do diskuze. Může být pan Veselý vážný? ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Jestli zde byly tyto fotografie už jednou zveřejněny, tak se omlouvám. Váhu jsem fotil v roce 1993 - omluvte kvalitu.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Bardotka_749
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1912 Registrován: 10-2008 
|
BmbČ: pěkná,byť smutná vzpomínka. Váhy k dráze patřily, s "véčkem" na střeše k panu Veselému - pan Veselý může být vážný i vážný, smutné je, když je pan Veselý vážný vážný. Naproti tomu pan Vážný může být vážný i veselý,asi nejlepší kombinace je,když pan Vážný je veselý vážný. Možná napadne někoho z obecenstva jiný kombimix ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]")
Bardotka - už není
![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]")
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7210 Registrován: 1-2007
|
Dobrá kombinace. A jako občan z Veselí nad Lužnicí je pan Vážný z Veselí veselý vážný. ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") Hmmm. Ještě otázku k panu Veselému. Co když je pan Veselý vážně smutný?
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
749.243-2
|
|
|
Neregistrovaný host 37.188.228.17 |
Bmbč: autobusovou dopravou dobře organisovanou. Bingo...na vlastní oči jsem viděl, jak jihočeská autobusová klaka realizuje trojúhelníček v JŘ, který praví, že spoj čeká v zastávce (pro něj výchozí) na spoj jiný nejvýše 5min. Uzrál příslušný čas, lidi nastoupení, lístky prodané, zavírají se dveře, jakože pojedem včas (no, mnohde je velký úspěch, že ne s náskokem několika minut). Chvíli před zavřením jedné cestující, zazvonil mobil a proběhl hovor, jehož obsahem bylo určení polohy busu, na který se má nejvýše 5min čekat. I kráčí cestující k řidiči, tlumočí mu polohu přípoje, ten s kyselým gestem ve tváři (ale beze slova) chcípá motor, otvírá dveře a v čase +4:30 skutečně přípoj přijel a přestoupilo z něj 10lidí. 10 lidí není moc, ale je to třetina passagerů návazného spoje do obcí, které to mají ku dráze i 15km. Kdo vlastně je u autobusů zodpovědný za dodržení trojúhelníčkové čekací doby? U nás v západních Čechách by mi od autobusové klaky přišla odpověď, že nikdo si nestěžuje, všichni jsou spokojení (ovšem občas tím taky nikdo nejezdí, tak si nemá kdo stěžovat). Vypadá to, že čekací dobu si musí zajistit cestující, pokud nechce čekat až 2h na další spoj... |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7211 Registrován: 1-2007
|
Zřejmě dodržení čekací doby bude záviset jen a jen na řidiči a případně na stížnostech. V létě na nejmenovaném spoji začal jezdit nový řidič, který první den některým cestujícím ujel, neboť odjížděl ze zastávek dřív. Druhý den jej cestující upozornili, že jezdí dřív, on odvětil, že jede načas. Třetí den to samé, čtvrtý den též a netrvalo dlouho a byl přeřazen na kamion. A má klid on i cestující. Na okraj z jiného sudu. Sbírka technické stavební dokumentace železničních tratí z oblasti Ředitelství státních drah v Plzni 1874 - 1958 (materiály co byly v Purkyňově ul.) je od loňského roku přístupná v SOA Plzeň.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Maršál
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5163 Registrován: 1-2010
|
Tak že by první konkurence na kolejích jižních Čech:![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") http://www.arriva.cz/media/tiskove-zpravy/arriva-bude-dal-expando vat-na-ceske-i-slovenske-zeleznici-v-prosinci-spusti-nove-linky/
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7212 Registrován: 1-2007
|
Řekl bych, že by šlo o zaplnění mezery zejména poté, jestliže bude pražským magistrátem akceptováno zamítavé stanovisko krajského odboru dopravy ohledně provozu busů Student Agency v trase Praha - CB - CK od nového JŘ.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5250 Registrován: 11-2009
|
Industriální prostředí ... |
|
Maršál
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5169 Registrován: 1-2010
|
Nevíte někdo číslo M 131, který dojezdil na letišti v Českých Budějovicích?
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD.
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7214 Registrován: 1-2007
|
Snad nějaký vojenský šotouš, který tam sloužil, jestli by si vzpomněl. Když jsem tam byl na cvičení (1983), tak jsme měřili budovy, aby se vědělo, kolik mají vojáci objednat barvy na jejich maskování. Prolezli jsme všechno, stojednatřicítku jsem tam tenkrát už neviděl. Dokončený nový propustek u Penny a hodějovická zastávka dnes.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Nystrom
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.34.225 |
Ad Arriva: vždyť ject z Prahy v 9 s příjezdem na Šumavu po obědě je na nic. Proč nejedou o tři hodiny dřív? V 6 z Prahy, v 10 na Šumavě? Zpátky ještě klidně (třeba v létě) o hodinu později. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2753 Registrován: 1-2005 
|
Nystrom: Mám stejný názor, někteří však tvrdí, že o jednodenní zákazníky nikde nestojí, že kavárna v pět ráno kvůli výletu nevstává atd. Z Prahy to bude výhodné maximálně pro cizince mířící do ČK, toť vše. Dle mého názoru bude Arriva do Pece jezdit tak měsíc, pak možná v létě a tím to hasne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2754 Registrován: 1-2005
|
Koukám do finále JŘ a oproti původnímu plánu se Arriva umoudřila s tím brzkým odjezdem z NPece o více jak dvě hodiny, dále denně tam bude mířit jen v sezóně a zbytek roku jen o víkendech, ještě kdyby to jelo ráno o hodinku, dvě dříve bylo by to ještě lepší. |
