Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Jízdní řády z minulých let předcházející | další

Jízdní řády z minulých let

dolů
   autor příspěvek
Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 13:51:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 118
Registrován: 11-2006
 Pánové všem přeji dobrý den!
Dovolte mi prosím položit zde jednu prosbičku, měl by někdo k zapůjčení SJŘ ze 70.let v okolí Děčína, jde mi především o tratě Děčín-Oldřichov přes Jílové, směr Praha, DB - Bad Schandau a do Jedlové pokud možno komunikovat po mejlu. S přátelským pozdravem : tubifex@seznam.cz
Pondělí, 18. ledna 2016 - 21:49:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1643
Registrován: 8-2007
 Prosím, potřeboval bych vědět, zda začátkem prosince 2013 bylo možné dostat se z Ostravy do Popradu s odjezdem z Ovy ve čtvrtek nejdřív 17:30 a příjezdem ještě tentýž den večer a totéž o rok později, tzn. na konci GVD 2013/14. Na dopravcích nezáleží, ale muselo to být reálné (tzn. příp. čekání na zpožděný vlak). Díky.
Sbohem, Ťapino! Díky, žes tu byla... +5.6.2012
Pondělí, 18. ledna 2016 - 22:00:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6906
Registrován: 5-2002
 ad Etawil: GVD 1981/82

Zas tolik se to mezi lety neměnilo.
Pondělí, 18. ledna 2016 - 22:57:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 416
Registrován: 4-2010
 Pilatus: Ano v prvním případě příjezd cca v půl sedáté, v druhém o hodinu později
Úterý, 19. ledna 2016 - 07:25:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1644
Registrován: 8-2007
 54_čsd: Můžu poprosit o detaily? Potřeboval bych znát dopravce, zda to jelo přímo či s přestupem (tzn. asi Žilina, příjezd i odjezd) a kdy to vyjíždělo z Ostravy (hl.n., příp. Stodolní). Díky.
Sbohem, Ťapino! Díky, žes tu byla... +5.6.2012
Úterý, 19. ledna 2016 - 10:12:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 417
Registrován: 4-2010
 Pilatus: Nevím co berete jako začátek prosince, já to pochopil jako konec platnosti GVD 2012 nicméně pro přehlednost všechny tři:

GVD 2012: Ostrava hl. n. 17:49 Ex 149 (ČD) - Žilina 19:33 / 19:50 IC 503 (ZSSK) - Poprad-Tatry 21:26.

GVD 2013: Ostrava hl. n. 17:59 Ex 151 (ČD)* - Žilina 19:39 / 20:39 R 613 (ZSSK) - Poprad-Tatry 22:29

GVD 2014: Ostrava hl. n. 17:49 EC/Ex 151 (ČD) - Žilina 19:38 / 20:45 R 613 (ZSSK) - Poprad-Tatry 22:35

*Z Ostravy to někdo mohl risknout i žlutým morem IC 1011 (RJ) 18:41 ze Stodolní, příjezd do Žiliny 20:16, dále opět R 613.

(Příspěvek byl editován uživatelem 54_čsd.)
Úterý, 19. ledna 2016 - 13:59:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 120
Registrován: 11-2006
 ad Petr Šimral:
děkuji, o tomto webu vím, ale sháním SJŘ - sešitové jízdní řády, ne tabelární jízdní řády.
Úterý, 19. ledna 2016 - 21:11:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1645
Registrován: 8-2007
 54_čsd: díky, tohle přesně jsem potřeboval. Jen tak mimochodem - nejezdil tam taky přímo LE? Mám takový tušení, že jsem ho v Ově párkrát viděl, ale už nevím kdy.
Sbohem, Ťapino! Díky, žes tu byla... +5.6.2012
Středa, 20. ledna 2016 - 18:32:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 418
Registrován: 4-2010
 Pilatus: Upřímně netuším, zkoumal jsem jen to co bylo potřeba, ani časy před či po jsem nezkoumal. LE na Slovensko určitě nyní jezdí, tuším, že i do Popradu ale cílové stanice ani kdy a kam přesně to jezdilo nevím.
Čtvrtek, 04. února 2016 - 16:25:02  
Neregistrovaný host
213.180.53.50
 Dobrý den, nevíte jak byl řazený R 951 KRÁLOVSKÝ LEV z Prahy do Hradce, GVD 1996/1997? A pokud někdo má sešiťáky pro tenhle vlak z Prahy až do Hradce, mohl by mi je vyfotit a poslat na email houba.47@seznam.cz? Děkuji, budu vám moc vděčný. S pozdravem, ŠotoušM.
Pan Václav
Pátek, 05. února 2016 - 20:54:36  
Neregistrovaný host
83.240.122.167
 Měl bych jednu prosbu.
Neměl by někdo nějaké GVD v období III. a IV. epochy?
Jde mě o to, jak často a v jakém taktu, či netaktu jezdili osobní vlaky s poměrem k nákladním vlakům.
Kdyby to bylo z jednokolejné trati, tak bych asi skákal blahem až k sousedovy o patro výše.
Jedná se mě o tvorbu modelového GVD a chtěl bych co nejvíce použít poznatků z reálných GVD
Předem děkuji za ochotu
Pátek, 05. února 2016 - 21:33:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1963
Registrován: 1-2006
 Zkuste upřesnit, jaký region, případně i jakou trať máte na mysli - neb byly jak lokálky s manipulákem jednou denně tam+zpátky, tak i tratě, na kterých se na pár let zrušily osobní vlaky, protože se k nákladním už nevešly.
Pan Václav
Sobota, 06. února 2016 - 10:13:45  
Neregistrovaný host
83.240.122.167
 Jedná se o Jižní Moravu a některé tratě v Jeseníkách a na Vysočině.
Konkrétně by mě zajímaly tratě Brno - Jihlava, Brno - Veselí nad Moravou, Brno - Hrušovany n. Jevišovkou s přípojnou tratí do Oslavan. Lokálka Studenec - Velké Meziříčí. Tišnov - Bystřice n.P. - Žďár n. Sázavou, Čáslav - Žleby - Třemošnice, a pak tratě kolem Lipové Lázně. Hanušovice - Mikulovice, Lipová Lázně - Javorník, Velká Kraš - Vidnava.
Připadně, pokud by nebyly tyto tratě, tak podobné. Jedná se o to, že každá trať má své specifikum, které se mohou v modelovém GVD promítnout. Úvrať, zavěšený postrk, nezavěšený postrk, Přípoje osobních vlaků. Přípoje nákladních vlaků a tak. A jde o to, jaké technologické časy byly přibližně potřeba na různé úkony. Předem děkuji.
Sobota, 06. února 2016 - 12:30:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1967
Registrován: 1-2006
 K trati z Brna do Jihlavy doporučuji knihu "150 let železnice z Brna do Zastávky", kde je dost dobře popsána technologie provozu mezi Brnem a Jihlavou v 50-80 letech.
Dále mohu doporučit monografie o Papoušcích a Sergejích, kde naleznete jak popisy provozu (i jiných řad), tak některé oběhy.
Taktéž v knize "Československé státní dráhy před půlstoletím" najdete rámcové informace o provozu (byt trochu "promísené" z období více měnících se let dohromady) a některé oběhy.

Ze služebních jízdních řádů (SJŘ) mám z těchto oblastí rok 1952 pro Jihlavu-Brno/Znojmo + Studénec-V.Meziříčí + M.Budějovice-Jemnice + H.Brod-(Bystřice)-Brno a potom pro konec 80-tých let už všechny Vás zajímající tratě.

Technologické časy se podstatně změnily v průběhu let - například za parního provozu musela četa nastupovat na lokomotivu klidně dvě-tři hodiny před odjezdem vlaku a po jeho příjezdu trvalo další hodinu-dvě než se dostala z mašiny pryč, k tomu nějaké to zpoždění = jízda na vlaku byla z pracovní doby ta menší část. Plus parní lokomotivu nešlo nechat kdekoli "vypnutou" bez obsluhy/dozoru jako dnes motorové/elektrické.
K tomu přidejte praxi, že každou lokomotivu měly přiděleny "její" 2-4 čety, takže když (kromě krátkých pendlů) po příjezdu vlaku do obratové stanice musela lokomotivní četa skončit/přerušit směnu a mít několik hodin odpočinku před jízdou zpět, tak "její" lokomotivu nepřevzala pro cestu zpátky jiná již odpočinutá četa, ale tyto hodiny si lokomotiva odstála ve výtopně (v Brně mezi manipuláky z Jihlavy klidně víc jak půl dne). Což se později postupně měnilo, případně se lokomotiva plánovaně použila na výkony v obratové stanici (např. mazutky z Veselí n.M. dělaly během obratu v Brně přípřeže/postrky do Vlkova).

Když ještě upřesníte časové období, tak se mi snad podaří se o tehdejších "zvycích a specifikách" rozepsat podrobněji.

(Příspěvek byl editován uživatelem Hungry_bear.)
Kniha
Sobota, 06. února 2016 - 16:35:34  
Neregistrovaný host
85.71.8.157
 Hungry_bear - bylo a nebylo, jak kdy a jak kde.

Ať už se budoval nacionální socialismus, nebo potom ten internacionální, dost často nenechali mašinky odpočívat i s jejich četou, ale mašinka musela jezdit. A tak třeba nymburáci přijeli do Aussig Tepl.Bf. a šli spát, ale mašinu si od nich brala četa už vyspalá. A tyto "dobré" zkušenosti se využívaly i po válce dost často. Takže jednu jízdu na své, jednu na cizí, tak tomu bývalo.
Sobota, 06. února 2016 - 17:47:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1969
Registrován: 1-2006
 Směnné obsazení lokomotiv se po WWII u ČSD prosazovalo dosti pomalu a depo od depa jinak - přičemž "úderničina" v některých depech na hlavních tratích tomu pomáhala více. Jinde si čety braly stroje více za "své" a nechtěly z nich dělat kolující kus železa na který každý "anonymní uživatel" kašle a ještě z něj ukradne co pobere (pročež byl více tolerován vložený výkon čekajícího stroje s četou "cizího depa", po kterém se stroj vrátil "své" četě, která si ho "dala do pořádku").
Politicky to bylo formulováno jako balancování mezi zlepšovatelskými metodami "intenzivnnější využití výrobních prostředků" a "metoda osobní péče, snižující množství a časovou náročnost oprav". Kterýžto "souboj koncepcí" vydržel fakticky až do 80-tých let.

Takže na jednu stranu jezdily štokry na jeden zápřah z Nymburka přes H.Brod až do Brna a totéž zpět se střídáním čet na ose v H.Brodě, na druhou stranu trutnovská 434.2 potřebovala na obrat do Č.Třebové a zpět lehce přes 24 hodin, protože v Chocni "spala s četou".
Ostatně, i v prvních pražských elektrických turnusech E499.0 byly při obratech ve Třebové naplánovány prostoje lokomotiv 4-6 hodin během odpočinku čety. [happy]
Kniha
Sobota, 06. února 2016 - 18:26:39  
Neregistrovaný host
85.71.8.157
 Odpočinek 4 hod je poněkud málo, ten mohl být, jen pokud i směna před ním, měla těch max 4 hod, což není tedy moc dobrá směna. A s nákladem Prg-ČTŘ pod 4 hod ? S jedním možná, s deseti ne.

K těm štokrům Ny-HB-Bo existuje turnus, nebo jen JPP ?
Pan Václav
Sobota, 06. února 2016 - 19:02:40  
Neregistrovaný host
83.240.122.167
 Některé knihy mám, tak je prostuduji a snad tam něco zajímavého najdu.
Kdyby bylo možno ty pomůcky poslat klidně pro obě období, tak bych byl velice vděčný.
Sobota, 06. února 2016 - 19:22:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1970
Registrován: 1-2006
 K těm štokrům Ny-HB-Bo existuje turnus, nebo jen JPP ?

Existuje zpráva o nehodě v březnu 1960, kdy mezi Vlkovem a Řikonínem najel Pn6284 do Pn6342. V ní se kromě jiného píše, že Pn6284 (1364t, 44 vozů+služební, loko 556.0 LD Nymburk) odjel z Nymburka ve 4:11 a v H.Brodě se na ose vystřídaly lokomotivní i vlaková četa (která se v Nymburce otočila od Vn5797 z H.Brodu). Takže těžko říci, zda to bylo turnusově, nebo zda se jednalo o operativní údernictví.


K pracovní době a obratům:
Pracovní doba byla turnusována průměrem na 6 hodin a 34 minut na kalendářní den.
Do ní se počítaly:
1) práce na stroji+pomocné práce
2) pohotovost
3) poučování/školení 2 hodiny měsíčně.
(Rg jízdy součástí pracovní doby nebyly)

Směna sestávala ze "služeb a přestávek" mezi dvěma odpočinky. Přičemž pracovní doba v jedné směně nesměla být delší než 15 hodin. Z toho "nepřetržitý tratový výkon" (od odjezdu z výchozí stanice do příjezdu do stanice odstupu) nesměl převýšit:
- u vozby rychlíků 7 hodin
- u vozby osobních vlaků 10 hodin
- u vozby nákladních vlaků 12 hodin
Při přerušení výkonu ve vratné stanici nesměla celková doba tratových výkonů ve směně převýšit:
- u vozby rychlíků 6 hodin
- u vozby osobních vlaků 8 hodin
- u vozby nákladních vlaků 10 hodin.
Dále bylo definováno, že přestávky do 30 minut jsou součástí pracovní doby a přestávky do 3 hodin nejsou dobou odpočinku, ale jen přestávkou (tedy nedělí směnu na dvě = jen při takovém obratu tedy platily výše uvedené zkrácené délky tratových výkonů).
Pro dobu odpočinku ve vratné stanici bylo stanoveno, že to má být alespon 1/2 délky předchozí směny, ale 6 hodin stačí.
Doba odpočinku v domovské stanici měla být alespon 10 hodin.

Z toho je jasné, že (kromě extra krátkých ramen) byla snaha stavět turnusy tak, aby přestávky při obratech nebyly kratší než 3 hodiny, čímž z jednoho zkráceného limitu tratového výkonu rázem vznikly dva nezkrácené. Plus se tím vyřešila "vata", kompenzující v provozu obvyklá zpoždění bez přenášení na protivlaky.

Mmch, v 50 a 60-tých letech dispečeři často využívali skutečnosti, že parní lokomotivu nejde jen tak "zamknout" a odejít od ní, takže v praxi si čety až příliš často "vychutnávaly" na zpožděných vlacích překročení maxim tratových výkonů i délky směn o hodiny (aneb plnění plánu je řádově nad nějakou bezpečností práce a za nehodu to stejně odskákala jen četa) - což po změně na trakci motorovou a elektrickou vyústilo v obrovské překvapení dispečerů (a stranických pracovníků), když jim čety při překročení času začaly hromadně zamykat lokomotivy v první stanici, do které dojely.
Kniha
Sobota, 06. února 2016 - 19:24:44  
Neregistrovaný host
85.71.8.157
 Tak jsem se podíval, jak to je s těma epochama - a jen kroutím hlavou. To jsou teda rady modelářům ! V roce 1970 samá mechanika, samé ruční závory, žádná VÚD, žádné světelné návěstidlo, všude samá pára, bez elektrik a bez dieslů.......
Kniha
Sobota, 06. února 2016 - 19:41:36  
Neregistrovaný host
85.71.8.157
 Koukám, 1364 tun, to ani nepotřeboval postrk z Čáslavi do Leštiny, tam muselo být plno
prázdných vozů. Ale je to přes 200 km, to musel být tendr pěkně vypucovanej v Brně. Tak když to byl nymburský 556, tak to byla mimořádnost (která se mohla konat i pravidelně). Myslel jsem, zda 556 nebyl z HB.
Sobota, 06. února 2016 - 20:06:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1971
Registrován: 1-2006
 Ono je těžké stěsnat 20+ let bouřlivého vývoje a změn do tří řádků "jednotného" popisu.
Kromě toho vztáhnout takový popis na poslední rok "epochy" (nota bene daný nikoli změnami v reáliích ČSD, nýbrž změnou popisek na vozidlech DB/DR) je značně nefér.

Když budu jedovatý, tak třeba mezi Táborem a H.Cerkví tento popis odpovídal realitě ještě v polovině let 90-tých (kromě parních lokomotiv) [happy]
hank
Sobota, 06. února 2016 - 20:10:22  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
 Kniha: Hele, zase už trolluješ. Kdyby sis dal tu práci a našel si pořádné podklady, tak bys zjistil, že se modelářské epochy dále dělí, takže epocha IIIa (1945-50) je něco úplně jiného než IIIc (1958-68). Nemluvě o tom, že národní normy NEM se v definicích epoch mohou lišit právě s ohledem na místní specifika. Takže podle platné modelářské normy NEM 805CZ je epocha IIIc typická mj. právě masovým nástupem nových trakcí... Ale o modeláře neměj strach, oni to vědí i bez tebe a pokud ne, dokážou si to najít pořádně třeba tady
http://mujweb.cz/nex/normy/801cz.htm
nebo s doplněním o zatím neoficiání aktualizaci včetne epochy VI tady
http://vlacky.dosmiha.com/zaklady-modelove-zeleznice/zeleznicni-e pochy
a na trollech z K-reportu nejsou díkybohu závislí...
Kniha
Sobota, 06. února 2016 - 20:57:34  
Neregistrovaný host
85.71.8.157
 hank - nepotřebuju si dávat práci s hledáním, mě šlo o to rozhraní mezi 3 a 4, jak o tom psal Václav. Ostatní detaily nejsou nutné.
. Ono to vybavení tratí a stanic vůbec není tak jasné, jak ty si to představuješ. Není to tak dávno, co tu byly fotky z rozbitého Brna 45. Bylo tam vidět světelná návěstidla. A našli se odborníci, co tvrdili, že to je fotomontáž, že světelná návěstidla v roce 45 ještě nebyla. Možná tak hádali právě podle těch rad modelářům....?
Na netu je plno informací, ale jen málo je dobrých :
Pan Václav
Sobota, 06. února 2016 - 21:00:40  
Neregistrovaný host
83.240.122.167
 Kniha:
Pokud začneš tu historii pořádně studovat, tak zjistíš, že jsou věci, které sice pro danou epochu nejsou obvyklé, ale jak se říká, vyjímka potvrzuje pravidlo. A tak i v roce 2016 stále máme hradla na elektrifikované dvoukolejné trati, vložená návěstidla, nebo stanice na dvoukolejných tratí zabezpečený klíčovým průmyslem a mechanikami...
A je to i naopak, protože někde se muselo začít s modernizací a novými technologiemi...
Třeba oblíbený přejezdník, který se masově začal vyskytovat až po roce 2000, ale v předpisech je zapracován již v roce 1982...
Takže buď seš modelář, který to mastí jak mu to přijde pod ruce a nebo si dáš tu práci a sháníš a sháníš a sháníš...
Sobota, 06. února 2016 - 21:17:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1972
Registrován: 1-2006
 Přesně tak, obecné modelářské "epochy" jsou dobré jen ke zanačení kupovaných vozidel, aby člověk nemusel důkladně pátrat v potiscích na nich.
David 814-047
Neděle, 07. února 2016 - 22:59:39  
Neregistrovaný host
37.188.227.116
 Ad Hungry bear, Kniha, Pan Václav
Nějaké parní oběhy z trati Nymburk-Havl.Brod-Brno Maloměřice mám. Kompletní oběhy této trojice dep (LD Nymburk, LD H.Brod, LD Brno, strojová stanice Maloměřice) mám z GVD 58/59 a 63/64. V GVD 58/59 projíždí s nákladními vlaky přes ŽST H.Brod pouze štokry LD H.Brod, ty jezdí v celém úseku Nymburk-Maloměřice, počet štokrů v turnuse je 13. Štokry LD Nymburk jezdí v úseku Ústí n.L.-Pohled/H.Brod, v turnuse je jich 10. Štokry stroj.st. Maloměřice jezdí v úseku Břeclav-Maloměřice-H.Brod/Okrouhlice, v turnuse je jich 9. V Pohledu a Okrouhlicích se přepřahá.
V GVD 63/64 je situace trošku jiná, počty štokrů jsou 11 (HB), 9 (Nbk), 15 (Malo). Žádné vlaky nejezdí bez přepřahu v trojici stanic Okrouhlice/H.Brod/Pohled, i štokry LD H.Brod přepřahají. Důvod netuším.
V citovaném GVD 60/61 mi bohužel chybí oběhy LD Nymburk, oběhy LD H.Brod a stroj.st. Maloměřice mám - a jsou v zásadě totožné s rokem 58/59. Takže jestli jel nymburský štokr až k Brnu, byla to zřejmě mimořádnost - a mimořádně taky skončila.
Pondělí, 08. února 2016 - 12:52:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1978
Registrován: 5-2008
 Bývalý ostravský strojvedoucí Hrabal se ve svých vzpomínkách píše , že ostravské parní mašiny a čety jezdily až do Nymburka a zpátky :
Kniha
Pondělí, 08. února 2016 - 13:45:37  
Neregistrovaný host
85.71.8.157
 David 814-047 - Žádné vlaky nejezdí bez přepřahu v trojici stanic Okrouhlice/H.Brod/Pohled, i štokry LD H.Brod přepřahají. Důvod netuším.

Mohu se jen domnívat, že byl stejný, jako u R Znojmo-Kolín-(Pha), kdy jen rok (a zda celý ?), se jezdilo skrz Zn-Kol. Pak se vždy v Jih přepřahalo. Asi kvalita uhlí.
Kniha
Pondělí, 08. února 2016 - 17:28:38  
Neregistrovaný host
85.71.8.157
 Tak co medvěde, jak to je s tou přechodností na Těšnov ?
Mohly tam dvě 464 nebo ne ?

kdybych tu fotku neměl uloženou v hlavě, tak bych to netvrdil...ale název té knihy neznám.
Úterý, 09. února 2016 - 09:43:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1973
Registrován: 1-2006
 to Kniha:
Inu, traťovka si zřejmě od roku 1962 (citovaný Dodatek) mákla.


to David 814-047:
Tedy pane, k Vašemu archivu bych se někdy rád dostal (nejlépe se scanerem) [ok]
David 814-047
Středa, 10. února 2016 - 21:57:52  
Neregistrovaný host
37.188.130.152
 Ad Kniha
Kvalita uhlí - přiznám se, že tohle mě nenapadlo. V každém případě je to logické vysvětlení.
Ad Hungry bear
Scanovací práce jsou již vykonány, podívejte se na výsledek v mailu pod Vaším nickem.
Ad Parmezano:
Existují oběhy LD Ostrava pro kremáky na vlaky Ostrava - Nymburk, tam četa vyspat a zase zpět. Dokonce jeden rok jezdil kremák LD Ostrava raketu (Ls=lehký sběrný vlak) z Ostravy do Vršovic, strojvedoucí a dva topiči. Ale asi to už opravdu bylo nad fyzické možnosti čet, další rok už tento výkon v obězích není.
Kniha
Čtvrtek, 11. února 2016 - 15:22:46  
Neregistrovaný host
85.71.8.157
 ad : kremák z Ostravy do Vršovic,

opět bych k tomu dodal to uhlí (pro 356km ),
v Ostravě bylo kvalitního uhlí pro tu cestu dost, ale horší to asi bylo s tou cestou zpátky. On ani ten tendr není nafukovací.
Kniha
Úterý, 16. února 2016 - 10:49:13  
Neregistrovaný host
85.71.8.157
 i do toho Nymburka byli 2 topiči, zašli na pivo, pak se vyspali a pak zas jeli domů, měli tam pobyt 14 hodin, tak to stihli všechno. A zatím co seděli u piva, mašina s jinou četou už upalovala k Ostravě. Ve Vršovicích mašina stála a čekala až se páni vyspí... a na takovéhle dlouhé cesty nebyl kremák ta nejlepší mašina, tak si myslím, že oba výkony dělali s němkou. On to byl takový zvyk nejen u ČSD, ale i u ČD, psát do oběhů jinou řadu, než to pak vozila doopravdy. Jako třeba brněnské 464.2 kamuflované jako 477, podobně i přerovské 476, a mnohé další.
Úterý, 16. února 2016 - 15:11:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1986
Registrován: 5-2008
 Ten strojvedoucí Hrabal taky vzpomíná , že se pravidelně pří cestě zpátky se brala voda v Kolíně , Č. Třebové , Olomouci a, že on brával vodu až Pardubicích a Krasíkově a tak předjel spoustu vlaků co čekaly na "volné kanál" v těch stanicích.
Kniha
Úterý, 16. února 2016 - 15:24:33  
Neregistrovaný host
85.71.8.157
 Parmezano - no tak při jízdě z Ny je Kolín moc blízko na braní vody, a pardubice zas daleko od Krasíkova, já bych to viděl tak na Zámrsk, Moravany. R braly vodu v Chocni, jelikož v ČTŘ byla nouze o H2O.
sotousmartin
Čtvrtek, 18. února 2016 - 19:17:35  
Neregistrovaný host
213.180.53.50
 Ahoj, nemá někdo sešitový jízdní řád 527 Praha-Děčín někdy 1995? Mohl byste mi poslat fotku stránky s nějakým Děčínským R? Děkuji
Pátek, 04. března 2016 - 07:14:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1694
Registrován: 8-2007
 Prosím, máte někdo traťové tabulky + všechny změny pro KJŘ 2013/14 a 2014/15 v PDF? Stačí i jen odkaz(-y). Díky.
Sbohem, Ťapino! Díky, žes tu byla... +5.6.2012
Pondělí, 07. března 2016 - 15:37:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 442
Registrován: 4-2010
 13/14 je tady (před změnou) odkaz podobně 14/15 a mnoho dalších odkaz Jinak oboje mám v PC snad i změny, ale tam se nedostanu dříve než na konci týdne. Myslím, že se to snad "vygooglit" dá. Jestli něco konkrétního potřebujete rychle - napište.

(Příspěvek byl editován uživatelem 54_čsd.)
Pondělí, 21. března 2016 - 16:37:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1334
Registrován: 12-2006
 Mám prosbu. Nedohledal by někdo ve starých jízdních řádech, ve kterém roce byla přejmenovaná stanice Nové Kladno na Kladno Ostrovec? Mělo by to být zhruba někdy v padesátých letech. Předem díky.
Pondělí, 21. března 2016 - 21:51:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2530
Registrován: 9-2005
 Jeneč: Zkuste tento odkaz http://www.omk.cz/dyn/doc/MHD_55?print=1.
Kdysi jsem to četl, je tam celkem dost indormací, ale zda-li konkretně to, co chcete vědět nevím.
Pondělí, 21. března 2016 - 22:03:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1335
Registrován: 12-2006
 Díky. Tu stránku znám. Přesný rok přejmenování tam ale bohužel není. Tak jako i na jiných internetových stránkách, nebo v nespočtu knih, které se historií železnic kolem Kladna zabývají.
Nejjednodušší by to bylo podle jízdních řádů, ty ale bohužel k dispozici nemám.
Pondělí, 21. března 2016 - 22:30:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 273
Registrován: 7-2005
 Poprvé bylo Kladno-Ostrovec použito v JŘ 1961/1962, tzn. od 28. 5. 1961. Ještě je tu možnost, že by ke změně názvu došlo v JŘ 1960/1961 při nějaké jeho změně, tyto však - kromě změny za tisku - nemám.
www.alanbutschek.cz
Úterý, 22. března 2016 - 00:05:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1336
Registrován: 12-2006
 Atsch: Super. Díky moc.
Úterý, 22. března 2016 - 19:56:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 448
Registrován: 11-2009
 Prosím některého z majitelů JŘ ČSD 1963-64, zda by mi nebyl ochoten naskenovat tabulky tratí Jaroměř-Trutnov, Pardubice-Turnov, Turnov- Liberec, Liberec-Varnsdorf, Varnsdorf-Děčín, Bakov-Rumburk, Rumburk- Dolní Poustevna, Krásná Lípa-Panský a Rumburk-Panský-Mikulášovice. Případné nabídky pište, prosím, na můj mail. Za ochotu děkuji už předem.
Středa, 18. května 2016 - 17:45:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2
Registrován: 10-2015
 Zdravím ve spolek,
prodám JŘ 1981-2009.Cena dohodou.
jahelkajiri@gmail.com
Úterý, 24. května 2016 - 18:42:19  
Neregistrovaný host
194.228.11.64
 Jízdní řád na prodej 1936
http://aukro.cz/show_item.php?item=6219287105
Topka
Pondělí, 06. června 2016 - 14:46:35  
Neregistrovaný host
81.25.16.82
 Dobrý den, mám dotaz, jak jezdili osobní vlaky z Prahy do Nymburka přes Lysou před postavením Nového spojení. Jezdili z hl.n. nebo začínali na Vysočanech, či jezdili z Masaryčky nějakou úvratí??
Z F J
Pondělí, 06. června 2016 - 14:55:11  
Neregistrovaný host
62.141.0.146
 Topka: jezdily z Vysočan. Zde je JŘ ČSD 1981/2, trať 23a.

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/index.php?page=jizdni-rady-19 81-1982
Pondělí, 06. června 2016 - 16:26:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10385
Registrován: 5-2004
 A mezi Plyšákem a Novým spojením byla řada "mezistupňů". Něco jezdilo do Libně (spíš ale Turnovy), něco i Vítkovem na hlavák (viz vykolejený honekry nad Seifertovou).

Tanvaldský rychlíky a půlnočník na Turnov taky jezdily z Masny úvratí v Libni (kam ten půlnočník v klase vytahovalo nějaký éčko) s brýlovcem na závěsu.
Úterý, 07. června 2016 - 18:33:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 171
Registrován: 8-2008
 Žirafa Zatím je cena na 2000.- Kč
a ke konci června bude též v prodeji celostátní JŘ 1947 a JŘ Železnice,Autobusů ČSD, Pošty a Paroplavební republiky Československé včetně Podkar.Rusy z června 1925 jako Služební výtisk
Cena nebyla zatím stanovena.
Úterý, 07. června 2016 - 21:09:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3105
Registrován: 5-2005
 Paca: Jaká Žirafa???
Úterý, 07. června 2016 - 21:22:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 172
Registrován: 8-2008
 Pavlík:Omlouvám se, to patřilo do sekceInzeráty . Knihy a časopisy pro kolegu .. Žirafa
Neděle, 12. června 2016 - 10:13:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 174
Registrován: 8-2008
 Na prodej Jízdní řád 1947
http://aukro.cz/show_item.php?item=6262647512
Čtvrtek, 28. července 2016 - 07:19:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 536
Registrován: 11-2002
 Ahoj,
neměl byste někdo řazení osobních vlaků na trati č. 210 pro něktrý z GVD 1995-2000?
www.michaltvrdik.com
750
Sobota, 06. srpna 2016 - 20:05:26  
Neregistrovaný host
90.180.32.7
 Řazení na trati 210 v GVD 87/88, 91/92, 95/96 je na vagonWebu. Časem se tam objeví ještě GVD 92/93, 93/94, 94/95, 96/97.
Odj. tabule
Neděle, 21. srpna 2016 - 17:11:10  
Neregistrovaný host
95.85.240.34
 Dobrý den, do sbírky se mi dostala odjezdová tabule, podle nápisu na rámu z Vraného nad Vltavou, ale k ní i spousta tabulek se stanicemi Dobříš, Čerčany, Pha Hl. n., Braník, a Vršovice a nevím, zda ve sloupci směr mají být Pražské stanice, nebo stanice odkud vlak jede. Když je to směr „Do Prahy tak bych uvažoval, že je zbytečné dávat tam pražské stanice, ale raději bych si nechal poradit od někoho zasvěcenějšího.
Neděle, 21. srpna 2016 - 19:11:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2239
Registrován: 5-2002
 Co myslíte, že je pro cestujícího důležitější informace? Odkud vlak jede nebo KAM jede?[wink]
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Odj. tabule
Neděle, 21. srpna 2016 - 19:53:08  
Neregistrovaný host
95.85.240.34
 pravda [happy] děkuju
Pondělí, 22. srpna 2016 - 12:40:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 485
Registrován: 11-2009
 Odj. Tabule, Johny11: Já bych neřekl, že je ve směru do Prahy zbytečné dávat na tabuli cílovou stanici. Některé vlaky měly v té době cílovou stanici Bráník, jiné Vršovice a některé až hlavní nádraží...
Tom_L
Pátek, 26. srpna 2016 - 06:58:45  
Neregistrovaný host
178.21.188.1
 Hezký den,
neví prosím někdo, jaký byl GVD rychlíku 480 Kriváň z Žitavy do Drážďan v roce 1989?
Pátek, 26. srpna 2016 - 22:27:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 65
Registrován: 12-2011
 KDO BY MĚL ZÁJEM O ČÍSLA A SMĚROVKY DO NÁSTĚNNÉHO JÍZDNÍHO ŘÁDU, mám toho dvě igelitky. Info na korbel444@seznam.cz}
Úterý, 30. srpna 2016 - 13:57:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 11-2014
 R480 Kriváň, rok 1989:

1988/1989 - mám len oblastný CP pre Slovensko, no R 480 Kriváň (Košice - Bohumín - Hradec Králové - Liberec - Hrádek n. N. - Zittau - Dresden).

Košice 18:10
Kysak 18:23-27
SNV 19:14-16
Poprad 19:37-41
Štrba 20:00-02
Liptovský Mikuláš 20:35
Ružomberok 21:00
Kraľovany 21:18-19
Vrútky 21:35-37
Žilina 21:57-22:05
Čadca 22:36-38
Třinec 23:13
Český Těšín 23:20-23 --odtiaľto niektoré zastávky chýbajú
Ostrava - Vítkovice 24:00-0:02
Hranice na Moravě 0:40-42
Olomouc 1:17
česká Třebová 2:30
Pardubice 3:25
Hradec Králové hl.n. 3.53-4.14
Liberec 7:23-43
Zittau 8:16-9:15 (pasová kontrola?)
Dresden Hbf 11:18

Okrem toho existuje toto: http://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=CSD&cislo=480&rok=198 9

GVD 1989/1990:

(bez pobytov v staniciach)

Košice 18.15
Kysak 18.31
Spišská Nová Ves 19.17
Poprad 19.41
Štrba 20.00
Lipt. Mikuláš 20.23
Ružomberok 20.58
Kraľovany 21.17
Vrútky 21.33
Žilina 22.03
Čadca 22.33
Třinec 23.07
Český Těšín 23.17
Havířov 23.40
Ostrava-Vítkovice 23.57
Hranice na Moravě 0.35
Olomouc 1.12
Zábřeh na M. 1.48
Č. Třebová 2.28
Pardubice 3.24
Hradec Králové 4.14
Jaroměř 4.39
Stará Paka 5.43
Železný Brod 6.12
Turnov 6.32
Liberec 7.24-45
Hrádek n. N. 8.05
Zittau 8.16-9.09
Ebersbach 9.42
Dresden Neustadt 11.12
Dresden Hbf. 11.21

Okrem toho: http://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=CSD&cislo=480&rok=199 0

Rád som pomohol.

(Příspěvek byl editován uživatelem jakub0606.)
Tom_L
Úterý, 30. srpna 2016 - 16:04:42  
Neregistrovaný host
178.21.188.1
 Díky za čas, nevěděl jsem jak pokračoval v NDR :-) jezdíval jsem s ním 2 roky Olomouc - Žel Brod a tak nějak z nostalgie.
Tosák
Středa, 21. září 2016 - 18:13:06  
Neregistrovaný host
194.228.11.82
 Jízdní řád z r. 1925
http://aukro.cz/show_item.php?item=6513773658
Čtvrtek, 22. září 2016 - 09:17:06  
Neregistrovaný host
62.168.46.203
 Ahoj,

chtěl bych se zeptat, nevíte někdo náhodou, jaké byly odjezdové časy rychlíků a expresů z Prahy do Tábora na trati 220 v roce 1998 (léto), popř. kde po cestě stavěly? Nikde na netu jsem to nedohledal...matně si vzpomínám, že odjezdy byly snad okolo XX:15 z Prahy a zastávky byly Benešov a Olbramovice nebo Votice, ale potřeboval bych si to nějak ověřit.

Za případné info moc díky, Štěpán
Středa, 28. září 2016 - 22:03:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12955
Registrován: 10-2004
 stepan_1981: V roce 1998 v létě se ještě nedalo moc mluvit o taktu, ani zastávková politika rychlíků nebyla jednotná. Z Prahy to jelo takto:

Sp 1831, 0:32, staví Praha hl.n., Benešov, Tábor, Soběslav, Veselí, Č.Budějovice, jede X,6
R 811, 6:13, staví Praha hl.n., Vršovice, Benešov, Olbramovice, Tábor, Soběslav, veselí, Hluboká-zámostí, Č. Budějovice, jede v 6, v letní sezóně denně
R 1277, 7:13, staví Praha hl.n., Vršovice, Benešov, Olbramovice, Tábor, Soběslav, Veselí, Hluboká-zámostí, Č. Budějovice,
Sp 1833, 8:51, staví Praha hl.n., Vršovice, Čerčnany, Benešov, bystřice, Olbramovice, Votice, Tábor a dál skoro všude až do Budějovic.
Sp 1835, 11:43, staví Praha hl.n, vršovice, Říčany, Čerčany, Benešov, Bystřice, Olbramovice, votice, Střezimíř, Sudoměřice, Chotoviny, Tábor, Planá, Soběslav, Veselí, Dynín, Ševětín, Hluboká-Zámostí, České Budějovice
IC 533, 14:15, staví Praha hl.n., Tábor, veselí, České Budějovice, jede X,7
R 1273, 15:13, staví Praha hl.n., Vršovice, Benešov, Olbramovice, Tábor, Soběslav, Veselí, České Budějovice
R 635, 16:13, staví Praha hl.n., Vršovice, Benešov, Olbramovice, Tábor, Veselí, České Budějovice.
R 1275, 16:30, staví Praha hl.n., Tábor, Veselí, České Budějovice, jede 5,7
R 637, 17:52, staví Praha hl.n., Vršovice, Benešov, Tábor, planá, Soběslav, Veselí, České Budějovice
R 639, 19:50, staví Prara hl.n., Vršovice, Čerčany, Benešov, Olbramovice, Tábor, Soběslav, Dynín, Ševětín, Hluboká-Zámostí, České Budějovice
R 1175, 20:13, staví Praha hl.n., Tábor, Veselí, České Budějovice, jede 5
Čtvrtek, 29. září 2016 - 11:10:58  
Neregistrovaný host
62.168.46.203
 Orky: díky moc!
     
diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru