Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » 4. koridor » Archiv diskuse 4. koridor do 02. 07. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse 4. koridor do 02. 07. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9119 Registrován: 4-2003 |
Pikehead:Bramem zmíněné problémy jsou provozuschopnost a kapacita, ani jedno vyšší rychlosti neřeší. Přesně tak . A nápady typu: Zavedeme rychlost 200 km/h mezi Brnem a Břeclaví, Kolínem a Chocní, Přerovem a Břeclaví, je třeba zašlápnout hned, jak se objeví. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12472 Registrován: 3-2007 |
Dálnice, kde je Vmax 130 km/h jsou VRT ?? S kamiony 90km/h ?? Teda, to je přímo goebbelsovina, co tady předvádíte |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1342 Registrován: 10-2007 |
Tak že by železnice poctivě prováděla rekontrukce lokálek jsem si úplně nevšiml (ať srovnáváme alespoň trochu porovnatelné). Třeba na 175 to vzali velmi poctivě. Mohli rekonstrukci provést v daleko menším rozsahu... Dálnice, kde je Vmax 130 km/h jsou VRT ?? S kamiony 90km/h ?? Teda, to je přímo goebbelsovina, co tady předvádíte [lol] Pane kolego, moc dobře víte, že zrychlení se dosahuje i přímějším vedením trasy. Navíc jsou země, kde se zkoušelo nebo se běžně jezdí vyšší rychlostí, ale neříkejte to tady moc nahlas, protože by si někdo mohl všimnout, že mají pak nižší nehodovost a celá kampaň proti překračování nepovolené (nikoliv nepřiměřené rychlosti) by se mohla složit jako domeček z karet |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 7-2017 |
Bram: A fyzika zavelí projíždět Pardubice, aby těch 160 -> 200 mělo smysl. "A nápady typu: Zavedeme rychlost 200 km/h mezi ... Kolínem a Chocní ..." Nicméně, dle poloměrů oblouků je z Chotovin až do Olbramovic stavebně připraveno či navrženo na 180 km/h pro I=130. Pendolíno by mohlo přes 200 km/h, celých 30 km v kuse. Reálný smysl to ale vidím snad jen v možnosti krátit zpoždění. Už aby ta druhá kolej byla... (Příspěvek byl editován uživatelem Poklop_D400.) (Příspěvek byl editován uživatelem Poklop_D400.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 552 Registrován: 1-2009 |
Když pročítám tuto diskuzi, tak cítím, že podle některých z vás je 200 km/h zbytečnost. Já si osobně myslím, že by se mělo o rychlosti 200 km/h reálně uvažovat. Soupravy a lokomotivy tu jsou i když ne moc, ale se zavedením 200 by se i dopravci přizpůsobovaly. Nejlépe je připraven úsek Vranovice - Břeclav kde by se musel odstranit jeden přejezd v poli a přechod v Podivíně. Další kandidát by měl být úsek Pardubice - Choceň. Tam je bohužel těch přejezdů víc. Když se bavíme o IV. koridoru, tak úsek Veselí zastávka - Ševětín (Nemanice) je/bude stavěn na 160 km/h s výhledem na 200 km/h.
Trainweb.cz
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4172 Registrován: 3-2007 |
Ono se o ní reálně uvažuje v nově stavěných úsecích. A diskusi byste měl pročítat ještě pozorněji, protože je tu vysvětleno, proč by dvoustovka na současné trati 010 nešla zavést i kdyby to umožnily přejezdy a zabezpečovačka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16859 Registrován: 5-2002 |
754.066: cítím, že podle některých z vás je 200 km/h zbytečnost Je potřeba uvažovat v kontextu, kdy a kde by ta 200 měla být. Je to podobné jako se ztepilou blondýnou: je rozdíl mít ji v posteli a/nebo za volantem auta, co před Tebou jede serpentinami... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1215 Registrován: 11-2005 |
Tak třeba na VRTce Köln-Frankfurt zastavují některá ICE: Siegburg/Bonn - (65 km) - Motabaur - (21 km) - Limburg Süd - (59 km) - Frankfurt Flughafen Fernbf Přitom pro ně není problém ve všech úsecích dosahovat 300 km/h. kilometráž Tím ale neříkám, že by dvoustovka na českých "koridorech" něčemu pomohla, když by se tam motala s osobkou a nákladkou. Někdy by se jí dosahovalo, jindy ne, takže by systémové jízdní doby byly na 120 - 140, jak jsou teď... Maximálka 160 je dobrá tak pro spěšňákovou vrstvu, pravda však je, že naše předpotopní železnice má větší průsery - neexistující trať Praha - Beroun nebo nedostatek kolejí Praha - Třebová a Přerov - Ostrava. Myslím si, že v době ekonomického blahobytu by se do infrastruktury (veškeré) mělo investovat víc. To je ale politická otázka. Zdá se mi, že projekty jsou, jen se pořád "čeká, až budou peníze". To je oslí můstek k tématu 4. koridor, který měl být podle plánů z půlky devadesátek za míň než 10 let (nevím už). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 553 Registrován: 1-2009 |
Pikehead: slovo "nejde" já téměř nepoužívám, protože všechno (skoro) jde, když se chce. Je jasné, že se zvyšující se rychlostí začne být problém s osobní a nákladní dopravou, která překáží. Trati 010 by mohlo pomoct zdvoukolejnění a rekonstrukce 020, aby tudy mohla nákladní doprava a možná i část rychlíků.
Trainweb.cz
|
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2588 Registrován: 4-2015 |
Zdá se mi, že projekty jsou, jen se pořád "čeká, až budou peníze". Tak to je opravdu jen zdání.
West code was broken.
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4173 Registrován: 3-2007 |
Tak to jsem rád, že si nakonec rozumíme, že přece jen je důležitější nejdřív ta kapacita. |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2666 Registrován: 7-2008 |
Nechápu. Zejména nechápu, že nedošlo na druhou kolej z Benešova do Votic, tam by to tu stovku dalo. Navíc by mě docela zajímalo srovnání rozpočtové náročnosti řekněme dvacetiletém srovnání dvoukolejného mezistaničního úseku Benešov - Olbramovice a jednokolejného s dvěma výhybnami. Nedošlo, neboť vytíženost trati, zejména mezi Táborem a Benešovem, nikdy nebyla závratně vysoká (1), vyjma tedy provozu za obou světových válek. Nechápu, co nechápete na tom, že za éry první republiky byla stavba druhé koleje Votice - Benešov více nouzová stavba než stavba dopravní potřebnosti. A co nechápete na tom, že za války z důvodů momentální a rychlé potřeby bylo, v době nedostatku všeho, mnohem levnější postavit pouze výhybny, které se navíc ani nepostavily přesně podle projektů (dřevěné výpravní budovy, stavědla, zabezpečovačky, vše bylo jen válečné provizorium, projekty byly jiné - zděné budovy, Einheit ZZ, třetí kolej v Čekanicích ad.). (1) - po válce zde jezdilo v průměru 40 - 50 vlaků denně, během 50.let byla vytíženost úseku Ta - Bn kolem 64%, ale třeba ve stejné době Bn - Pha kolem 69%, horší to bylo vždy od Veselí na jih, tam to bylo kolem 80%, ani v 80s to nebyla mezi Ta a Bn zas taková hitparáda, nicméně studie SUDOPu na zdvoukolejnění existuje a kupodivu se i zázračně dochovala - důvodem zkapacitnění bylo to, co píšu i v článku - celorepubliková síť kontejnerových překladišť ČSD Intrans, z nichž se valná část i postavila a rovněž zkapacitnění tratě na jihu, kteroužto investici se kvůli získání fin.prostředků podařilo prosadit do projektu JETE (což nebyl až zas takový problém, vytíženost tratě na jihu byla mnohonásobně vyšší, Veselí bylo poměrně velký dopravní uzel). Jinak ta historie dnešních koridorů sahá hluboko do 70.let: V rámci Mezinárodní železniční unie UIC byly po řadě přípravných prací a jednání přijaty v roce 1973 první záměry na zvyšování rychlostí na vybraných tratích a základní úvahy o novostavbách vysokorychlostních tratí (o tomto je zmínka i ve studii zdvoukolejnění Veselí - Benešov, zmiňované v článku). UIC tak za spolupráce a souhlasu všech členských správ včetně ČSD vydala v roce 1973 Řídicí plán evropských železnic budoucnosti PDCEA a v letech 1976 a 1981 upřesňující dodatky PI, C1 a PDEI. 31.5.1985 je v Ženevě v rámci EHK OSN dohodnuta Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (AGC - European Agreement on Main International Railway Line). Československo bylo v roce 1947 zakládajícím členem EHK OSN, nicméně ČSFR (ČR) ke smlouvě přistoupila i díky událostem až v roce 1990. To, že v letech 1985 - 89 jisté snahy byly a studie o možnostech ČSSR tuto dohodu naplnit byly provedeny je nezpochybnitelné, stejně jako to, že je to běh na dlouhou trať. Zda byly či nebyly tyto snahy schopny dojít naplnění např. v plánované spolupráci s Italy či Francouzi se již nedozvíme, neboť nastaly změny jaké nastaly, nicméně pamětníci vzpomínají na to, že přesvědčit mnohé soudruhy konzervativce se podařilo až na sklonku režimu s návštěvou Pendolina, takže více se udělat ani nestihlo. Zatímco od 75 do 88 byl ministrem dopravy poměrně progresívní odborník Vl.Blažek, který si dovolil kritiku i na půdě FS, od 88 to měl na starosti Fr.Podlena. Dohoda AGC definuje koridory a síť mezinárodních tratí a stanovuje minimální požadované parametry objektů železniční infrastruktury, přičemž veškeré odchylky od stanovených hodnot jsou považovány za výjimky (minimální traťová rychlost 160 km/h, odstranění úrovňových křížení se silničními komunikacemi a splnění dalších nutných stavebních a technických podmínek). 1.2.1991 je rovněž v Ženevě dohodnuta Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech (AGTC - European Agreement on Important International Combined Transport Lines and Related Installations). ČR k ní přistoupila až v roce 1994. V dohodě AGTC je definována síť mezinárodních tratí vhodných pro kombinovanou dopravu. Dohoda stanovuje závazné minimální parametry objektů infrastruktury pro kombinovanou dopravu (minimální traťová rychlost 120 km/h a splnění dalších nutných stavebních podmínek). V roce 1997 byla dohoda doplněna Protokolem o kombinované dopravě po vnitrozemských vodních cestách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9132 Registrován: 4-2003 |
Simba:Nedošlo, neboť vytíženost trati, zejména mezi Táborem a Benešovem, nikdy nebyla závratně vysoká (1), Hele Simbo, ty jsi takovej blábola. Sice nalezneš plno zajímavostí v archivech, ale další práce s archivními nálezy je vpravdě zoufalá, zejména kvůli komonostalgii. Nedávno jsi mi tu tvrdil, že druhá kolej mezi odbočkou Tunel a Čekacími kolejemi nebyla postavena kvůli malému zatížení tratě. Když jsem si ale rozkliknul SUDOP Revue 1/2018, kde je v článku pojednávajícím o mostu pod Vyšehradem graf, ze kterého je vidět, že zatížení jak mostu pod Vyšehradem, tak i mostu Branického je stejné, v jednom období je zatížení Branického mostu dokonce vyšší!!! Prostě radši uvěřím studii Sudopu, než Simbově dojmologii . |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1975 Registrován: 5-2002 |
Bram: ... graf, ze kterého je vidět, že zatížení jak mostu pod Vyšehradem, tak i mostu Branického je stejné, v jednom období je zatížení Branického mostu dokonce vyšší!!! To je graf v brutto tunách, ne v počtu vlaků. Je asi logické, že nákladní vlak těmi tunami vydá za několik osobních. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9133 Registrován: 4-2003 |
P_v:To je graf v brutto tunách, ne v počtu vlaků. Je asi logické, že nákladní vlak těmi tunami vydá za několik osobních. Schválně jsem to nenapsal a počkal, kdo s tím přihopká . Takže ač je to k nevíře, ty brutto tuny jsou vypovídající téměř stoprocentně. Proč? Stačí si vzít do ruky jízdní řád z konce osmdesátých let a zjistíme, že tam jezdí snad akorát jeden (!!!) pár osobních vlaků mezi Smíchovem a hlavním nádražím (nějaký noční zastáffkový osobák Praha - Domažlice a zpět), pak rychlíky, kterých bylo oproti dnešní době minimum, ale třeba deseti a více vozové. Pak se tam kvůli přestavbě hlavního nádraží přesměrovalo několik párů osobních vlaků od Benešova pak samozřejmě soupravové vlaky. V naprosté většině případů ale jezdila po mostě pod Vyšehradem akorát nákladní doprava a osobní byla utlumena, neboť nákladní jela většinou ve směru Společné nádraží - Vršovice a osobní doprava Smíchov - hlavní nádraží by jí akorát silně překážela..... Opravdu se nelze koukat na zatížení mostu pod Vyšehradem v osmdesátých letech dnešní optikou . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2584 Registrován: 3-2004 |
Simbo, papír snese všechno. Realita je horší. Prostě s tehdejším přístupem to nešlo. Stačí se podívat, v jakých srač.ách byly ty pro ČSSR nejdůležitější tratě. Milion pomalých jízd, přes stanice 100, koleje zasypané mourem, nákladní vlaky stojící všude, přeplněné uzly atd. Pokud systém nedokázal udržet v chodu ani to, co měl, a to co nutně potřeboval k životu, jak by asi dokázal budovat něco tak velkolepě fiktivního? Připomíná mi to závěry sjezdů KSČ - všechno bude a BUDE LÍP |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1898 Registrován: 6-2016 |
Bram: Moje vzpomínky říkají, že v těch časech kromě domažličáku jezdil z hlaváku i flamendr v podání žabotlamu. Relevance je tak 75%, protože jsem tyto spoje používal při návratu z restaurací Jinak souhlas, při cestách po železničním mostě jsem vídával buď rychlíky, nebo náklady. V tomto případě naprosto střízlivý! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3510 Registrován: 5-2002 |
flamendr v podání žabotlamu. Jezdil flamendr do Písku a dál (830+pošta). |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1977 Registrován: 5-2002 |
Bram: Stačí si vzít do ruky jízdní řád z konce osmdesátých let Jak to bylo v době předmetrové? Taky všechny OS vyklopily obecenstvo na Smíchově na tramvaj? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1900 Registrován: 6-2016 |
Brr: Bojím se, že Tvůj "motorový flamendr" nestavěl v Černošicích (tak jsem ho nevyužil). Ale přesně si to fakt nepamatuju. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3512 Registrován: 5-2002 |
JŘ 1976/77 v kladiva: Odjezdy osobáků z Prahy hl.n.: 2.06, 5.23 (zrychlený, krom Radotína do Berouna projíždí vše), 9.09 (zrychlený, do Berouna projíždí vše), 14.58 (trochu zrychlený, staví Smíchov, Radotín, Dobřichovice a dále), 16.47 (jako ten předchozí), 18.23 (jako ten předchozí),21.14 (motorák do Hořovic). Nic z toho není panťák. Ze Smíchova navíc: 3.58P, 4.34, 5.15P, 6.10, 6.48P, 7.38P, 9.28P, 10.31, 11.43P, 12.27, 13.18P, 14.05P do Dobřichovic, 14.50P, 15.19P do Dobřichovic, 15.45P do Řevnic, 16.14 (do Dobřichovic projíždí; do Protivína), 16.19P do Řevnic, 16.45P, 17.37P, 18.10P do Řevnic, 18.52P, 20.01P, 20.43P, 22.48P, 23.56P. K tomu R a Sp: 0.08 Sp Strakonice, 2.24, 6.30 Horažďovice předm., 8.08 mnichovák, 8.22, 11.08 Záp. ex., 12.41, 14.31, 15.46 páteční, 16.25, 19.09 Sp Písek, 19.44, 23.26; vše z hlavního. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3513 Registrován: 5-2002 |
honzaklonfar: když už tu mám po ruce tenhle JŘ (v práci jednou objevili zastrčenou bednu s věcmi po dávno zesnulém kolegovi, který prý byl elitní šotouš): Je tam Os9928 Smíchov 23.56 - Černošice 0.12, ale ne z hlavního. Kdyby to byl návrat z chlastačky v Berouně, tak tam je Os7821 Beroun 0.32 - Černošice 1.04 - hlavní 1.32. Ale nějaké střídání hlavní / Smíchov, to se mohlo měnit s každým grafikonem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16887 Registrován: 5-2002 |
P_v: ak to bylo v době předmetrové? Taky všechny OS vyklopily obecenstvo na Smíchově na tramvaj? Přinejmenším ve Vysočanech ano. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1902 Registrován: 6-2016 |
Brr: Já začal dojíždět 1980... Střídání HLN/Smíchov bylo a proto jsem s sebou vozil světlotiskovou kopii aktuálního JŘ |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4181 Registrován: 3-2007 |
Dusanh: Mám pocit, že je to marné.... Nejrychlejší úsek v síti ČSD byl na 140 km/h, pár kilometrů v mezistaničním úseku někde na trati Brno-Bratislava. Udržení té 140 bylo tak složité, že se na to nakonec vybodli. Ale plácání játrama o 160 km/h a vysokorychlostních tratích tehdy samozřejmě nic nebránilo, stejně jako dnes nic nebrání spekulacím o Francouzích a Italech... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3516 Registrován: 5-2002 |
někde na trati Brno-Bratislava Vranovice (resp. od mostu přes Svratku) - Šakvice. Pak snad i Střeň - Štěpánov. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16906 Registrován: 5-2002 |
Ono to postupně doťapkalo od Šakvic až kamsi do Podivína. Ale pak dlooouho nic, až koridor. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4184 Registrován: 3-2007 |
No a v Podivíně to muselo skončit, páč přes stanice kilo. (Nehodlám rozporovat, že výhybky umožňující rychlejší jízdu v přímé byly zcela jistě v plánu.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2865 Registrován: 5-2002 |
Z tohoto hlediska mě vždy fascinoval Nymburk, aneb jediný větší uzel se spoustou angličanů a tak, a na 120 km/h (pokud toto ovšem není až dílem devadesátek). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16911 Registrován: 5-2002 |
TZ: mě vždy fascinoval Nymburk, aneb jediný větší uzel se spoustou angličanů a tak, a na 120 km/h No, spoustou... V osobním je v dopravních kolejích celkem asi 6 angličanů (po jednom u St.1 a St.2 a zbývající 4 u St.3), přičemž v kolejích se 120 km/h jsou jen dva u St.3, kde je ovšem s ohledem na těsnou blízkost šedesátkového/sedmdesátkového oblouku ta 120 zcela iluzorní. Nenapadá mě, že by vůbec někde byl angličan, po kterém by se opravdu 120 jezdilo. Dřívější předpisy povolovaly jen 80 a vyšší rychlosti byly na výjimku (např. 100 v Úvalech). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16912 Registrován: 5-2002 |
Pike: Podivíně to muselo skončit, páč přes stanice kilo. Jojo, když se ty 140 zaváděly, tak bylo podmínkou 120 přes obě sousední stanice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2866 Registrován: 5-2002 |
Hajnej: Myslel jsem to spíš tak, že "jinde se skrz peróny na podobně velkým nádraží 120 nejezdilo". Pardubice 100, SNV 100, Newcastle 100, Kralupy 80, Děčín původně nevím (80?), Most 80, Choceň tuším 85, UO 70, jinak všude tak 40-60 (popř. i méně: Brno, Blava, jestli se nepletu i Cheb před porevoluční rekonstrukcí), víc leda v nějakém tom přednádraží (Olomouc). Ještě tak srovnatelné by mohly být Hranice (před koridorem tuším 100?) a Kolín, kde to ale srážela 50ka uprostřed (jinak os.n. 115 a ranžír 100 nebo 120), Zábřeh nevím zda považovat za srovnatelně "velký a složitý". No a v tom kontextu byl prostě Nymburk skoro zjevení. Uznávám, že hustota výskytu angličanů není ovšem nejvhodnějším měřítkem. |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2357 Registrován: 7-2005 |
Zítra kolem poledne začne pásový jeřáb odborné firmy snášet lávku na zastávce Neplachov. Firma je i s jeřábem už na místě. P.S. Nedostanu se tam - tak snad to někdo nafotí (Příspěvek byl editován uživatelem bílý_petr.)
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16920 Registrován: 5-2002 |
TZ: Myslel jsem to spíš tak, že "jinde se skrz peróny na podobně velkým nádraží 120 nejezdilo". Však v tom Nymburce taky ne - všechny R tam stavěly, nákladů ta 120 netýkala a když už tam projížděl nějakej ten "pancéřák" z Milovic, tak se na liché straně teprve rozjížděl a na sudé zas byly peróny až o tři koleje dál. Takže ta 120 tam prostě byla spíš jen taková potěmkináda a nic víc za tím netřeba hledat... |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2361 Registrován: 7-2005 |
Několik fotek z dneška: - Neplachov - nové patky sloupů TV jsou pod úrovní dnešní traťové koleje - v místě zastávky a směrem k Dynínu jsou naopak nad úrovní TK - zřejmě se bude měnit niveleta - nebo ne?
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2867 Registrován: 5-2002 |
Hajnej: Takže ta 120 tam prostě byla spíš jen taková potěmkináda a nic víc za tím netřeba hledat.. Náhodou, 4-5 vozové R Ústí - Kolín dost často na rovnou jezdily. A rozjezd se 163 z nuly na 120 někde u depa nebo naopak "zaplutí" z plné rychlosti ještě na zhlaví do perónu (neb jeho solidní délková rezerva) v opačném směru byly takové jinde v uzlech nevídané lahůdky. Prostě NB býval taková "rychlostní bílá vrána" - samozřejmě po koridorizaci míst jako Choceň nebo Zábřeh (či Veselí, ať jsme v tématu) už to takové grády nemá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1037 Registrován: 4-2009 |
Ahoj všichni, chtěl bych dnes zmínit takovou smutnou fotku. Zítra to bude deset let, co jsem naposledy fotil zdejšího (zde na Káčku) Pana Čerta. Dnes snad jde odtajnit, že šlo o Tomáše Krause. Bratra hudebníka z Krausberry. Tom býval pražák ze Žižkova, pak severočech a vlakvedoucí. Pak zase pražák, zapletl se s Metrem, býval SPT a i výpravčí zkušební tratě metra Kačerov - Krč. Já ho pamatuji až od doby, kdy sloužil na odbočce Skochovice. Poté se stal výpravčím a býval na ONJ Odjezd. Pak mi na chvilku zmizel z obzoru, a fotka nás zavádí do doby, kdy se v Senohrabech sloužilo v provizorní JOP buňce. Po rozprášení Senohrab sloužil v Týnci a v Jílovém u Prahy. Bohužel je to pár let, co již není mezi námi a tak prosím o tichou vzpomínku na kluka, co zde taky dělal dopravu a zrovna v Seno si odkroutil to nej z výluk a přepojování ze stavědel na JOP. Čerte, R.I.P.
Umění žít spočívá v tom, umět se včas rozhodnout, na co se dřív vysrat...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16925 Registrován: 5-2002 |
Taky jsem ho zahlédl v Senohrabech a je k neuvěření, že je to už tak dlouho... |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2364 Registrován: 7-2005 |
připojuju se ač jsem ho osobně neznal - R.I.P. Čerte... A snad tu pietu moc nenaruším když sem dám dnešní podvečerní fotky z Neplachova - bohužel už bez lávky - během dne jsem nemohl:
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4750 Registrován: 9-2005 |
Já Toma znal dost dobře a v Seno jsme si nejen přepínání spolu užili. Bohužel jsme spolu i poznali na vlastní kůži, co za zmetka byl jeden z dozorčích provozu. Toma ponižoval tak, že se psychicky sesypal a zachránil to další výpravčí, který byl náhodou přítomen a vystřídal ho. Ten dozorčí dělá dozorčího dál a dál je zmetek a pokud si to přečte a pozná se ať se stydí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1039 Registrován: 4-2009 |
Hajnej: Fotce je deset let, ale tomu odchodu cca čtyři roky. Ale počítám, že novější nikdo nemá a že šlo o Človíka z Trati 220 a že stojí za to uznat, že tu byl, působil, zanechal stopu. Plešoun: Tom nebyl bez chyb (kdo je?). A k posledku byl slabší na plíce a zdraví obecně. A jako človíček i labilnější. Takže je dost možné, že ... Ach jo. Ne, tenhle typ lidí se nestydí. Koukni se na Hrad. Z debility se dělá přednost. Nic, Ende, šlus. Malá vzpomínka na Toma a jedem zas dál, ju? Děkuji Vám oběma, že jste si na něj vzpomněli. A všem, co čtou, matně tuší, ale nenapíšou. Těch je většina. Hezkou neděli, Já
Umění žít spočívá v tom, umět se včas rozhodnout, na co se dřív vysrat...
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12503 Registrován: 3-2007 |
Jo, ať se tam má Tom fajn, také jsem ho znal a vzpomínám, naštěstí měl rychlý a milosrdný konec, bez nemocnic a hadiček, měl jsem obavy z opaku. Teď už na nás kouká ze železničního nebe, třeba někdy pokecáme |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 384 Registrován: 8-2006 |
Zřejmě se u Neplachova něco nepovídlo, protože místo PJ 50 km/hod je přes propustek PJ 30 km/hod |
Prvni
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 114 Registrován: 4-2007 |
Jsem se trochu tento týden poflakval kolem Suvo. Tak sem hodím pár obrázků. Vezmu to od jih na sever. U Sudoměřic jsem zatím žádnou činnost nezaregistroval, takže první je Mezno. A to je vše. O moc víc toho tam zatím vidět není
Vzhůru do boje! Povedu vás proti smrtelným. ZVÍTĚZÍME!!
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4193 Registrován: 3-2007 |
Hezké - pomalu se to rozjíždí. Ten vehikl není na skrývkování ornice, je to grader na srovnání povrchu cesty, kterou si budují po celé délce stavby, proto i ten válec (a čekal bych ještě minimálně štěrk, aby se tam na podzim neutopili v bahně). |
Administrátor Číslo příspěvku: 72842 Registrován: 4-2003 |
Je tam taky finišer, na staveništní cesty by měl pak přijít i asfalt... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4751 Registrován: 9-2005 |
Podklad těch cest je provápněný stejným strojem jako když se provápňuje kolejový spodek. Grader pak směs rovná a válcuje se to. Proto se od válce tak práší |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2316 Registrován: 5-2007 |
První: Parádní fotky
Fotografie na Káčku: https://www.k-report.net/diskuse/prohlizec-obrazku/?autor=Simyv
Fotoarchiv 4.koridoru: http://koridor4.vypravci.com |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2368 Registrován: 7-2005 |
Prvni: "Jsem se trochu tento týden poflakval kolem Suvo. Tak sem hodím pár obrázků. Vezmu to od jih na sever. U Sudoměřic jsem zatím žádnou činnost nezaregistroval, takže první je Mezno. A to je vše. O moc víc toho tam zatím vidět není" Díky za super fotky - z míst který už skoro nepoznávám
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 10-2017 |
A nevíte někdo, prosím, jestli pan Tomáš Kraus byl jednu dobu také výpravčím v Praze na Hlavním? To jméno je mi povědomé, ale je to již tolik let... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 374 Registrován: 10-2005 |
Dnes jsem náhodou zabrousil na Mapy.cz a mezi Sudoměřicemi a Voticemi je tam vyznačena stopa nové trati. Nevím, jak je to tam dlouho, ale kolega mi tvrdí, že to musí být čerstvé, bo se tam díval včera a nic. Nevím, možná jsem zpožděný a omlouvám se za pozdní zprávu. |
Administrátor Číslo příspěvku: 72844 Registrován: 4-2003 |
Ještě o víkendu to tam určitě nebylo. Chtěl jsem i napsat, kdy to plánují. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1941 Registrován: 6-2016 |
Mike_shunt: Už aby to bylo i na "letecké" Poloměry oblouků vypadají proti stávající trati impozantně. Jestli pojedeme s kámoši svatováclavskou jízdu, tak snad udělám nějaké fotky. |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2369 Registrován: 7-2005 |
Sobota 30. června ráno - mírný mlžný opar - Neplachov (a nad Bukovskem balon v mlze): - 2.TK se odstraňujou oddílový návěstidla: - projdem se trochu směrem k Dynínu: - vozidla a vlaky: Neuznávám letní čas - proto je na všech fotkách SEČ - to znamená přidejte si hodinu
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2319 Registrován: 5-2007 |
BP: Pěkné fotky Koukám, že jsi ráno nějak nemohl dospat
Fotografie na Káčku: https://www.k-report.net/diskuse/prohlizec-obrazku/?autor=Simyv
Fotoarchiv 4.koridoru: http://koridor4.vypravci.com |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2374 Registrován: 7-2005 |
Simyv: "BP: Pěkné fotky Koukám, že jsi ráno nějak nemohl dospat " Díky Ráno mě tak nas***a osoba opačného pohlaví že jsem se radši jel vyvětrat (kecám - bylo to v plánu jako součást jiné cesty)
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12347 Registrován: 8-2004 |
Nástupiště v Chotovinách se zdálo hotové. Trakce Dynín - km 25,0 zdemontována v podstatě komplet.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2738 Registrován: 12-2007 |
Hroch: Ono se ještě dělalo něco na nástupišti v Chotovinách? Já myslel, že stavba úseku Tábor - Sudoměřice u Tábora skončila už před několika lety. |
Kreativec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 411 Registrován: 7-2015 |
Wagon: Provizorní prodloužení pro zastavování rychlíků během výluk.
Tolik ve stručnosti.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 78 Registrován: 12-2017 |
To prodloužení je trvalý. |