Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » 4. koridor » Archiv diskuse 4. koridor do 12. 04. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse 4. koridor do 12. 04. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2510 Registrován: 12-2007 |
Simba: Já bych také votické nádraží nerušil, ale domnívám se, že by bylo vhodné, kdyby k vlakům tam byly dotaženy regionální autobusové linky, které začínají anebo končí ve Voticích. Ideální by byla taková linka, která by spojovala olbramovické a votické nádraží s tím, že ve Voticích by byla směrována na vlaky do/z Tábora a v Olbramovicích na rychlíky do/z Prahy. |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2620 Registrován: 7-2008 |
Wagon: já nic neruším ani nezavádím, jen jsem popsal, jak to s votickým nádražím jest. Mimoto, autobusy k obou nádražím zajíždějí několikrát denně (lze si dohledat). Jednalo se i o zajíždění a zastavování R v době stavby SuVo do/z Votic. Jinak asi ne, doba, kdy část R zastavovala ve Voticích a část v Olbramovicích je naštěstí pryč a byl to nesmysl, kdy nejeden človíček přejel . Buď všechny nebo nic, Olbra by se navíc ulevilo z hlediska zatížení IAD. Jinak parkoviště v Olbra se řeší. Probíhala jednání o převodu pozemků mezi dráhami a obcí, výsledky zatím neznám, nicméně momentálně probíhá v obci stavba chodníků, včetně nádraží. |
RAILcz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 5-2013 |
A kde by v Olbra to párkoviště mělo bejt? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2511 Registrován: 12-2007 |
Simba: Obecně je důležitější rychlíková stanice v Olbramovicích než ve Voticích. Votice jsou sice větší než Olbramovice, ale leží daleko od nádraží a z Olbramovic jezdí lokálka do Sedlčan. Jistě několik autobusů končících ve Voticích jede až k votickému nádraží, ale ne všechny. Ke všemu si myslím, že takový pravidelný pendl mezi Votickým a olbramovickým nádražím navazující na vlaky by možná hodně lidí uvítalo. |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2275 Registrován: 7-2005 |
Muv: "Několik dokumentačních fotek z úseku Dynín - Ševětín: " Paráda - díky za fotky Hajnej: "BP: A jak to jako funguje? Výpravčí zmáčkne čudlík a návěstidlo se sklopí? Vzhledem k předpokládané četnosti nadměrů čudlík netřeba, stačí parta chlapů s vercajkem. Ty panty tam pro srandu králíkům (ani Petrům libovolných barev) nejspíš nebudou..." Sypu si popel na hlavu - já nějak blbě čuměl Jo a panty jsou tam i dneska
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 1-2010 |
nechci být nějaký hnidopich,ale zaparkovat v okolí budovy nádraží v Olbramovicích lze(poslední sčot vozidel-136kusů). |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3902 Registrován: 3-2007 |
Simba: Jojo, budova je krásná a umístění technologie oceňuju, ale to oživení stanice by asi znamenalo najmout i nějaké komparzisty vytvářející dopravní ruch. Nicméně je dobře, že to celé nespadne, třeba se s tím ještě něco vymyslí... Wagon: Autobusy z Votic to nezachrání ani omylem, negarantovaný a volný autobusový přípoj na regiošuk končící v Benešově... to se dá rovnou jet autobusem přímo do cíle, ne? Dýmák: Lze, P+R je trošku jiný civilizační standard než postávání někde u cesty 100 metrů od nádraží, kde není chodník, osvětlení ani dohled. Kapacita parkoviště (hodné toho jména) u vstupu do podchodu je doslova na pár aut... Nehledě k tomu, že kdyby se z nádraží udělal uzel IDS, tak není kde parkovat a otáčet autobusy a tohle nejbližší parkoviště bude zrekvírované na autobusovou zastávku. (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2512 Registrován: 12-2007 |
Pikehead: Problém silnice č. 3 tkví v tom, že je často ucpaná. Linka z votického nádraží na olbramovické se myslím vyhne této silnici. Ke všemu přípoj na rychlík v Olbramovicích je pro Votické, kteří jedou až do Prahy výhodnější než na regiošuk až do Benešova. No a pokud by byla dobře zkoordinovaná doprava tak, aby ve votickém nádraží doprava navazovala na regiošuk do/z Tábora, tak by ta votická stanice byla také lépe využita. Přece jenom i do Tábora mohou někteří lidé z Votic jezdit vlakem. Nic lepšího jak lépe využít mne nenapadá. Samozřejmě kromě květnových pochodů do Prčic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4729 Registrován: 9-2005 |
Jen jsem zběžně kouknul do KN a kdyby obec opravdu chtěla pro své lidi něco udělat, je řešení. V přiloženém screenu katastrální mapy je modře vyznačen obecní pozemek a žlutě jsem vybarvil pozemek patřící ČD. Je to sice mez, ale pozemek je. |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2622 Registrován: 7-2008 |
Plešoun: OK, pak ale ať ta další vyasfaltovaná plocha má nějakou smysluplnou zeleň (což stejně mít musí), zastřešení a na střechách sluneční kolektory - zabije se tím několik much najednou a plocha bude opravdu využitá na několik užitečných způsobů. Ze sluneční energie může být napájeno osvětlení parkoviště, výpravní budova (topení, ohřev vody, svícení ...) - utopie to není, ale v Česku bohužel sci-fi Že by se takhle daly využít plochy u hypermarketů ani nemluvě, pak by nemusely stát ty zrůdnosti na orné půdě. Ono by ale prozatím stačilo využít plochu po uhelných skladech, kde se tak či tak stejně parkuje už nyní, jen ji trochu zkulturnit. Fakt nevím, co je za problém udělat dvě řady stání v celé délce, mezi nimi zelené pásy s nějakými zákrsky apod., to co je tam teď, je mišmaš o ničem. (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) |
Jeffer
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 809 Registrován: 1-2005 |
Simba Ako ide zmysluplná zeleň dohromady so zastrešením? A ako ide produkcia elektrickej energie z fotovoltaiky na zastrešení (funguje len pri dostatku slnečného svitu) dohromady s umelým osvetlením, ktoré je nutné v zastrešenom parkovisku (funguje furt)?
Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14. 2. 2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
|
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2623 Registrován: 7-2008 |
Á, zase se samozřejmě musí najít nějaký rejpal a ještě k tomu zo zahraničia To by mě opravdu zajímalo, jak funguje ta fotovoltaika na těch všech rodinných domech a k čemu ji tam vlastně mají, když je v týhle pidizemičce pod mrakem skoro celej rok? Já Vám to osvětlím: I když nejsou klimatické podmínky České republiky příliš příznivé k využití solárního systému bez doplňkového zdroje tepla,zvládnou i tak pokrýt přibližně 50-60% celkové spotřeby tepla za rok. A to je až dost. A já nenavrhoval zastřešení několikasetmetrového prostoru vcelku, jako to chtějí dělat na Spořilovské a nahoře park (i když taky dobré řešení, v jehož realizaci ale příliš nevěřím), ale to máte jedno. Postavení parkovacího domu nad či pod zem je taky řešení, ale obávám se, že to tady nikdo nezaplatí, i když by to řešilo mnohé a nemusel by být zaprasený prostor auty tak velký a využitý právě pro zeleň. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16133 Registrován: 5-2002 |
Simba: To by mě opravdu zajímalo, jak funguje ta fotovoltaika na těch všech rodinných domech a k čemu ji tam vlastně mají No k čemu - k přivýdělku. Po západu slunce si s tím (bez akumulace) neposvítí. A tu akumulaci zpravidla neřeší, protože se o ni postará někdo jinej. zvládnou i tak pokrýt přibližně 50-60% celkové spotřeby tepla za rok Spolužák něco takovýho má - ale obnáší to hafokubíkovou nádrž ve sklepě... |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3905 Registrován: 3-2007 |
zvládnou i tak pokrýt přibližně 50-60% celkové spotřeby tepla za rok Ono to klidně 50-60% roční spotřeby skutečně vyrobí, bohužel ale v letních měsících, kdy ji nikdo nepotřebuje... Ve smyslu "pokryje 50-60% použitelné spotřeby" bych věřil někde u Břeclavi, u vakuových panelů s poměrně velkou aperturou (a žaluziemi na léto), v nízkoenergetickém domě a s ideálním natočením k jihu. V jižním Rathistanu to odhaduju reálně na 20%, v létě se tím dá ohřívat TUV a je příjemné si z naakumulovaného tepla za chladnějších večerů zatopit v koupelně do podlahovky. Možná to trochu protáhne sezonu bez topení (např. do konce září), ale kamna to opravdu nejsou a ve vztahu k investičním nákladům a provoznímu voseru (není to bezúdržbové jako bojler) to je stále záležitost spíš pro hračičky... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2513 Registrován: 12-2007 |
No jsou také zařízení, která potřebují energii zejména když je horko, např. klimatizační zařízení, chladničky, mrazáky apod. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2835 Registrován: 5-2002 |
Pikehead: No, už cca před patnácti lety energetici zrušili pojem "srpnová neděle" (neplést s Hrubínem), jelikož historicky existující propad křivky spotřeby na minimum v tomto období prostě vymizel. Takže, možná paradoxně, mohou takové solární panely na střeše pohánět klimatizaci v baráku. (Abstrahuji teď od skutečnosti, že výroba solárních panelů je z energetického a ekologického hlediska zhovadilost.)
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3907 Registrován: 3-2007 |
Pozor, zdá se mi, že téma se od 15:49 zvrtlo od fotovoltaiky k termosolárním kolektorům, a o těch píšu. Celé je to trochu složitější, pro termosolární kolektory vyšší účinnost, pro fotovoltaiku zase možnost prodeje přebytků do sítě + jednodušší zařízení bez kapalinového okruhu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1582 Registrován: 1-2005 |
Shora se psalo, že v rámci přípravy SuVo se údajně začalo s mýcením dřevin. Kde konkrétně? V pátek bych udělal rekognoskaci terénu a něco i vyfotil...
Jediné slušné vlakové spojení z Prahy a Severních Čech do Polska a Vy ho chcete zpochybňovat. Ekonomie zničí vše užitečné s šetřily jako jste Vy. - M. Š., obhájce rychlíku Praha - Jelenia Góra a zpět.
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3911 Registrován: 3-2007 |
Ten můj nápad s komparzem na beztahovské nádraží nebyl až tak mimo. |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2625 Registrován: 7-2008 |
Do areálu u Budějovic denně zamíří 376 nákladních aut. Obcím se to nelíbí Njn, ty sportovní potřeby, elektro a nábytek se rychle kazí (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2626 Registrován: 7-2008 |
Shora se psalo, že v rámci přípravy SuVo se údajně začalo s mýcením dřevin. Delegace OHL ŽS a spol. ve žlutých slušivých vestičkách na území Sibiře už sice na přátelské soudružské návštěvě byla a tu a tam se něco někde kácí (kupř.březové háječky, přípravka kolem místních silnic apod.), kolíkuje a označuje růžovkou (např.nivelační body), ale oficiálně stavba začíná až v dubnu (přípravné práce budou dost rozsáhlé, není to jen přiblblé kácení toho mála, co tu ještě zbylo). Stavební práce jsou naplánovány až po prázdninách (i když situace na bojišti se mění každým dnem), to jen místní si myslí, že firmy čekaj na soudnej den (až někdo stáhne odvolání v tomto případě) a pak hup na kozu a je z toho tele (v nazdickém zářezu se bez výluk kácet a trhat jaksi nedá). A na tom všem se musí obě strany znovu dohodnout a naplánovat. Na celou stavbu Su-Vo mají 3 roky a 4 měsíce, takže času více než dost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8776 Registrován: 4-2003 |
Simba:a pak hup na kozu a je z toho tele Sedlák, který by takovou kozu měl doma, by nejspíš chrochtal samou radostí . |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2627 Registrován: 7-2008 |
Sedlák, který by takovou kozu měl doma, by nejspíš chrochtal samou radostí Tak to nepochybně ale proč se to tak říká, snad vysvětlovat nemusím. skyo: můžete předložit nějaký důkaz, že LUKON Investment podal odvolání k MD? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2520 Registrován: 12-2007 |
Simba: A proč jsou stavební práce plánovány až po prázdninách? Já myslím, že některé stavební práce se klidně mohou začít dělat už na jaře a ne potom na podzim, po mrazech si zoufat, že se už nic neudělá. Většina koridoru Votice - Sudoměřice stejně vede mimo současnou trať, takže není zapotřebí v případě řady terénních úprav koordinovat práci se SŽDC. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 905 Registrován: 6-2006 |
Že by po žních? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16150 Registrován: 5-2002 |
Simba: ty sportovní potřeby, elektro a nábytek se rychle kazí Ty ani ne, ale prachy v nich umrtvený ano, zejména když akcema zpovykaný zákaznictvo na ekologičtější dopravu zboží přispět jaxi nehodlá... hup na kozu a je z toho tele ... proč se to tak říká, snad vysvětlovat nemusím Já to teda znám v podobě "hop na krávu už je tele", ale patrně má básník na mysli ještě vyšší stupeň nadsázky... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4730 Registrován: 9-2005 |
Vy si tady asi přípravné práce představujete tak, že si dělníci po tu dobu brousej motyky a semtam porazej doubek. Takto velké stavby jsou rozděleny na několik stavebních postupů a ten první se jmenuje přípravné práce. Při něm se například těží ornice, hloubí zářezy před tunelovými portály, staví přeložky komunikací atd. Objem prací je velký. Nahlédnutím do harmonogramu si každý z vás může přečíst na str. 55 následujících pár řádků: Přípravné práce – kácení, – sejmutí ornice, – hlavní staveništní komunikace – rekonstrukce silnic II. a III. třídy (částečně i místní komunikace) – začátek výstavby tunelu Mezno |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2522 Registrován: 12-2007 |
Plešoun: Takže přípravné práce nejsou zahrnuty do stavebních prací? Já se domníval, že jakékoliv kopnutí do země, které je součástí stavby, už patří mezi stavební práce, tzn. včetně sejmutí ornice. Čistě do přípravných prací bych zahrnul třeba přeložky sítí a komunikací, které teoreticky je možné provést, aniž by vyvolaly nutnost vlastní stavby přeložky železniční tratě. To znamená, pokud by taková přeložka sítí a místních komunikací byla a pak se z nějakého důvodu stavba železnice neuskutečnila, tak by to nemělo prakticky žádný dopad na krajinu, zatímco kácení, sejmutí ornice nebo výstavba staveništní komunikace už určitý vliv mají. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16154 Registrován: 5-2002 |
Wagon: Takže přípravné práce nejsou zahrnuty do stavebních prací? Možná tu jde o jiné třídění činností, než na které jste zvyklý Vy. Ty přípravné práce se zdají být čímsi, co předchází jednotlivým stavebním postupům, kdy se už hrabe nejen do země. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8782 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Já to teda znám v podobě "hop na krávu už je tele", Já také . ale patrně má básník na mysli ještě vyšší stupeň nadsázky... Nebo to Simba prostě a jednoduše popletl. Ovšem já jakožto člověk, který se narodil v Praze a celý život prožil v paneláku, nemohu ani pomyslet na to, že bych to vesničanům měl vysvětlovat . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 7-2017 |
Můj děda, narozen před více než sto léty a již 20 let na pravdě Boží, když ještě žil, říkával "Hop na krávu, už je tela". S "a" na konci, jelikož mluvil nářečím. Technická: Pokud by koza měla rodit tele, tak to nepřežije, tele je moc velké. Leda že by měl řečník na mysli kozu lešeňovou a porážku telete. Jinak co se týká přípravných prací, tak bývají dost často vyčleněny do samostatných stavebních objektů. Netuším ale, zda je možné takové stavební objekty (např. přeložka sloupu NN) schválit samostatně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15628 Registrován: 6-2003 |
Teď zrovna projíždím SuVo a kácí se v celé trase, pracanty jsem konkrétně viděl na třech místech, konec estakády v Heřmaničkách, začátek tunelu v Ješeticích (tj. jižní portál) - tam jich bylo nejvíc. Třetí místo jsem už stačil zapomenout. |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2283 Registrován: 7-2005 |
Byl jsem se podívat a zdokumentovat zastávku Neplachov a okolí ještě než tam najedou bagry: - nejdřív pohledy od Ševětína: - a zpět k Ševětínu: - pak jsem vylezl na lávku: v místech na druhé fotce kde je podchod pod budovanou dálnicí D3 by měla vzniknout nová zastávka Neplachov - prošel jsem se skoro až k předvěstem dynínských vjezdů a napočítal jsem 3 vyznačený místa pro budoucí nájezdy + jeden kterej se buduje: - pohledy k Dynínu: - protože dálnice přeťala přístupovou cestu od obce k zastávce byl vybudován podchod - zpočátku dokonce osazený i kamerami - ale do obce se teď chodí vlastně oklikou: - při pochůzce od Ševětína jsem narazil na výkrojek do svahu kde je zbytek komína a zřejmě zasypaná studna - nebyl tam nějaký strážní domek nebo hradlo / hláska? neví někdo? Tak to je pro dnešek všechno
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Rob
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1484 Registrován: 1-2005 |
Bílý_petr: pěkná dokumentace. K těm dvěma posledním fotkám - myslím, že tam mohl spíš stát takový ten typický dřevěný domeček traťovky, tam také bývala kamna, protože nic jiného tam podle starého Dodatku nebylo. Jinak dle starého Dodatku tam byly hlásky Dobřejovice a Horusice(než byly postaveny nové Horusice) a uvádí se telefonické dorozumívání. |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2630 Registrován: 7-2008 |
při pochůzce od Ševětína jsem narazil na výkrojek do svahu Pěkná reportáž . Příště by bylo lepší to dát třeba Plešounovi na web, kde se to jaksi za pár let nesmrskne jen na náhledová okna jako tady a lépe se hledají dějiny liniové stavby a napsat km polohu vlevo/vpravo trati, takhle se mnohem hůře (neznalým terénu) určuje co tam mohlo být . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1586 Registrován: 1-2005 |
http://zdopravy.cz/stavebni-povoleni-je-platne-stavba-hostivarske ho-koridoru-muze-zacit-10216/ Do července přípravné práce, pak stavba.
Jediné slušné vlakové spojení z Prahy a Severních Čech do Polska a Vy ho chcete zpochybňovat. Ekonomie zničí vše užitečné s šetřily jako jste Vy. - M. Š., obhájce rychlíku Praha - Jelenia Góra a zpět.
|
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2631 Registrován: 7-2008 |
Rob: to je pravda, leč (bývalých) strážních domků bylo mezi Ševětínem a Dynínem několik (naposledy jeden padnul kvůli D3, je tudíž ve složce Demolice v PD D3). Ale koho by tu zajímaly detaily (??)} |
Rob
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1485 Registrován: 1-2005 |
Simba: ale zajímaly - určitě. Ta složka "Demolice" je k nalezení kde? Ty domky mezi Ševětínem a Dynínem byly (jsou) vlastně u dnešní 1.TK v polích a lukách. Nemám to tam příliš zmapované, je to pro mně dost z ruky. Jóoo ještě začátkem, 70.let se v Neplachově na zastávce prodávaly v časově omezeném prodeji jízdenky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 455 Registrován: 5-2013 |
Bílý_petr, Rob Díky za fotky. Rozšířená plocha zářezu u TV92 pochází určitě ze zdvoukolejňování v 80. letech a myslím si, že mohla sloužit k umístění budovy provizorní výhybny (v dnešní terminologii odbočky) Neplachov, když tam druhá kolej dočasně končila. Strážní domek by nestál na dně zářezu, tady byl navíc strážní domek v těsném sousedství, vlevo trati nad zářezem zhruba na začátku neplachovských nástupišť. Mohl bych poprosit o sken toho starého dodatku? |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2284 Registrován: 7-2005 |
Díky všem za odpovědi Takže je to nejspíš tak jak říká K.A.F. - že tam byla ta bouda výhybny / odbočky Jinak je to mezi km 25,5 (šipka vpravo - sice ne moc viditelnej ale je tam hektometrovník) a km 25,6 (šipka vlevo).
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Rob
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1486 Registrován: 1-2005 |
K.A.F: ano, jasné a rozumné vysvětlení - na tuto etapu budování druhé koleje jsem už úplně zapomněl !!! Díky za připomínku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8818 Registrován: 4-2003 |
Rob: ano, jasné a rozumné vysvětlení - na tuto etapu budování druhé koleje jsem už úplně zapomněl !!![crazy] Díky za připomínku. To asi nebudeš sám, kdo si na to nevzpomněl. Jen si nejsem teď jist, který úsek druhé koleje mezi Ševětínem a Dynínem byl spuštěn první - mám za to, že to byl úsek Neplachov - Ševětín..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 456 Registrován: 5-2013 |
Dvoukolejka Neplachov - Dynín a Dobřejovice - Chotýčany je z let 1987 - 1988, Ševětín - Neplachov 1991, z plánovaného zdvoukolejnění Chotýčany - Ševětín se stihl jen kus tělesa a spodní stavba mostu přes dálnici. Dodnes to lze poznat podle roku vložení kolejnic a pražců v druhé (u Dobřejovic v první) koleji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5882 Registrován: 7-2007 |
Trochu vás doplním. Odbočka Neplachov byla ještě v provozu v 90 roce. Byla tam 100vková vexle (široka daleko taková nebyla). V Bene 80 a snad o jiné rychlé 100, v mém akčním rádiusu, tenkrát, nevím, v Poříčanech byla asi myslím taky 100. Návěštěná od Ševaku do obou směru "volno". Vtipné bylo, když tam byla ve 2 koleji, hned za vexlí PJ 60km/h...91 jsem tam byl na pracáku (dráteníci). (-1 rok se mohu mýlit) Ten kus tělesa je jen od Ševaku k mostu a k nadjezdu (přeložka). Původně vedla trať o pár metrů vlevo (je tam, dnes už v lese, propustek) |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2285 Registrován: 7-2005 |
Oldcerry: "Trochu vás doplním. Odbočka Neplachov byla ještě v provozu v 90 roce. Byla tam 100vková vexle (široka daleko taková nebyla). V Bene 80 a snad o jiné rychlé 100, v mém akčním rádiusu, tenkrát, nevím, v Poříčanech byla asi myslím taky 100. Návěštěná od Ševaku do obou směru "volno". Vtipné bylo, když tam byla ve 2 koleji, hned za vexlí PJ 60km/h...91 jsem tam byl na pracáku (dráteníci). (-1 rok se mohu mýlit) Ten kus tělesa je jen od Ševaku k mostu a k nadjezdu (přeložka). Původně vedla trať o pár metrů vlevo (je tam, dnes už v lese, propustek)" Jj - ten propustek je vidět i z vlaku - a když jsem si tu trať procházel (cca 3 - 4 roky zpátky) tak to mám určitě i někde vyfocený
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 457 Registrován: 5-2013 |
Oldcerry Jj, výh.(odb.) Neplachov musela fungovat cca 1988 - 1991. Čtyři stovkové výhybky osadila pardubická traťovka někdy počátkem 90. let do Řečan na zábořské zhlaví do spojek. Jenže na plánovanou rekonstrukci SZZ nedošlo (nebyla tam rychlostní návěstní soustava) a až do koridorové přestavby se po nich jezdilo do odbočky 40 nebo nanejvýš 50... Jedna z nich dneska leží v Doubí. Wool Vyrozumění o zpětvzetí odvolání proti prodloužení platnosti stavebního povolení stavby Hostivař - hl. n. II. část už je i na úřední desce DÚ. |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2632 Registrován: 7-2008 |
Zdvoukolejnit se etapově měla celá trať z Budějovic do Veselí. Udělala se jen 1.etapa, možná část druhé, víc se nestihlo, přišel 89, pak to dobíhalo už jen setrvačností (připomněl bych i číslicovou RZZ za hříšné miliony, spuštěnou ve Veselí v 95 a zrušenou o 20 let později). Pak už se jen čekalo na koridor (zvláště v pražské oblasti ). Ke km 25,5 se to zjevně vysvětlilo, každopádně to musí být i ve služ.materiálech z té doby, takže je to jistě pro někoho snadné ověřit (spíše ovšem najdeme sto let staré dokumenty než ty z 80.let, nicméně PD ke zdvoukolejnění někde být musí ). (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2806 Registrován: 5-2002 |
Oldcerry: V Nemanicích tehdy nebyla? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16277 Registrován: 5-2002 |
Pokud si vzpomínám, tak se jezdilo na jedno světlo - takže pokud se tam jezdilo víc než 80, tak stovková byla... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8824 Registrován: 4-2003 |
Simba:Zdvoukolejnit se etapově měla celá trať z Budějovic do Veselí. Také to musel někdo ZAPLATIT a jak známo, peněz se za komančů díky jejich zoufalému hospodaření na nic nedostávalo a nebýt stavby temelínské elektrárny, tak by se mohlo o nějaké druhé koleji kdekoliv v jižních Čechách jen snít....... A ještě další štěstí bylo, že na Jihozápadní dráze nebylo vedení plné zpátečníků jako na dráze Severozápadní . Pak už se jen čekalo na koridor (zvláště v pražské oblasti [lol]). Naštěstí, protože by to jinak byly vyhozené peníze, neboť stanice potřebovaly i nová nástupiště a ne ty hrůzy, co tam byly . Viz třeba Čerčany, kde byla jistě i radost v oblouku vlaky bezpečně vypravovat, či se alespoň o to pokoušet . připomněl bych i číslicovou RZZ za hříšné miliony, spuštěnou ve Veselí v 95 a zrušenou o 20 let později No a co? V takové stanici RZZ prostě potřeba bylo, bez ohledu na to, co tam bude za dvacet let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5883 Registrován: 7-2007 |
Tomáš_záruba, Hajnej: NJN pro stromy nevidím les...jasně, že v Nemanicích byla a je. Do Nemanic II byla/je 60. |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2633 Registrován: 7-2008 |
Bram si myslí, že necpat peníze do údržby je nepochybně správná věc (a čekat přitom na zázrak v podobě natažené dlaně k EU, přičemž se to čekání protáhlo na 25 let a stále není hotovo),tak to mě dojalo A přitom si chodí ve Vršovicích dotahovat šrouby - a pak nemaj mít vlaky zpoždění Viz třeba Čerčany, kde byla jistě i radost v oblouku vlaky bezpečně vypravovat, či se alespoň o to pokoušet Tak s tím má problém jen Bram, generace před ním s tím problém neměli ani na tom Vyšehradě, ale o to tu nejde, jde o to si jen rejpnout, do toho, jak je to teď super, přičemž bez fondů EU by jsme v tý naší montovně měli tak leda kulový, což ale Bram nechce vidět (a nechápe, že žádný fondy RVHP nebyly a priority železnice byly v nákladce a zázemí pro ní, a ne ve vození substrátu vlakovým metrem sem tam, tam sem, bo to ani nepotřeboval, práci měl za barákem), bo dotace jsou špatný všude jinde, ale do dálnic a železnic ne, tam je to naprosto v pořádku Jen jestli to taky bude za co udržovat, ale on pak přijde Bram ml., natáhne ruku k EU a ta možná zase dá na barvu a štětec (já bejt EU, tak nás už kopnu do , pučte si a na pěknej úrok, mě taky nedá nikdo nic zadara). (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8827 Registrován: 4-2003 |
Simba:Bram si myslí, že necpat peníze do údržby je nepochybně správná věc (a čekat přitom na zázrak v podobě natažené dlaně k EU, přičemž se to čekání protáhlo na 25 let a stále není hotovo),tak to mě dojalo A přitom si chodí ve Vršovicích dotahovat šrouby - a pak nemaj mít vlaky zpoždění Nic takového jako nedávání peněz do údržby si nemyslím. Ale jen údržbou udržovat trať, která byla již v devadesátých letech zralá na totální rekonstrukci, prostě nešlo. I trať 171 na tom po mnoha stránkách je mnohem lépe, než trať 221 před koridorizací. Tak s tím má problém jen Bram, generace před ním s tím problém neměli ani na tom Vyšehradě, ale o to tu nejde, jde o to si jen rejpnout, do toho, jak je to teď super, S tím MĚLY problém i generace před tím, jen se o tom tolik nemluvilo. O výpravě vlaku nemá cenu polemizovat, to problém byl, ale dříve se neřešily nějaké otevřené dveře za jízdy - to byl mnohde normální stav. Nemusím chodit daleko, patra na Posázavském pacifiku jezdila zásadně s otevřenými dveřmi v polovině devadesátých let a to jen proto, že se nádražníkům zdálo že je moc velká práce, když museli svěsit ještě žluté hadice . Osobně jsem to léta vídával, než se konečně někdo vzpamatoval a svěšování napájecího potrubí nařídil. Fakt bylo příjemné (a hlavně bezpečné) si jít z dolního patra odskočit na WC kolem otevřených dveří, když vůz poskakoval po rozsekané trati . Vzhledem k tomu, že jsem se v Čerčanech před koridorizací vyskytoval celkem často (i jako dítě v osmdesátých letech), tak vím, že nástupy a výstupy z vlaků problémem byly - nástupiště byla nízká a úzká a díky tomu, že byly na rozdíl od dneška před budovou, čili celá v oblouku, tak byl docela problém překonat díru mezi vozem a nástupištěm. Ostatně moje babička tu jela v osmdesátkách vlakem jen jednou a prohlásila, že již nikdy. Do vlaku se nakonec s naší pomocí vydrápala, ale nebyla to situace, která byla hodná opakování. Ostatně jsem dával svůj postřeh do tratí KH kraje, co způsobí, když je cokoliv bariérového, tentokrát šlo o vozidlo, dříve šlo skoro vždy vždy o kombinaci vozidlo/infrastruktura: A teď si představ, když se střetneš s realitou poněkud méně častou, než je máma s kočárkem, ale přesto dosti četnou....... Minulý víkend jsem strojvůdcoval Pražský motoráček s M262.1 a přijel se na něj podívat vozíčkář, kterému bylo tak asi jako mne - okolo čtyřicítky a rád by se svezl. Tomu člověku bych fakt rád dopřál nějaké radosti v životě, který má prostě těžší, než mám já - ochrnutí od pasu dolů, na což jsem se ho zeptal. A teď, když jsem se s takovým případem osobně setkal, tak jsem si ihned uvědomil, že ho svézt reálně nejde. I kdybych si někde vypůjčil nájezdovou plošinu a dostal toho člověka s vozíkem do dveří, tak ho nedostanu do oddílu. A mám za to, že bych ani do dveří pro lidi nedostal - musel bych ho naložit do služebního oddílu. Co by z takové jízdy asi měl...... Pak je tu ještě jedna varianta - vynést ho v několika lidech do oddílu na sedadlo. I kdyby to snad nepovažoval za lidsky nedůstojné, tak bych mu nerad ublížil - přeci jen ho vynést do schodů do chodbičky a zahnout s ním do oddílu není nikterak jednoduché a hlavně mu je třeba opravdu neublížit. Takový člověk má na nohou minimum svalů a hlavně neucítí nic, když se o něco bouchne. A to bouchnutí může také pro něj znamenat zlomeninu, o které ovšem neví a to může být pěkný průser..... Tady je prostě vidět, že ač M262.1 mám rád, tak prostě není pro všechny, co by se s ním rádi svezli. Bylo mi to v tu chvíli prostě líto fakt moc........... Proto buďme všichni rádi za to, že dnešní vozidla jsou bezbariérová v regionální a příměstské dopravě (zmíněný vozíčkář přijel odkudsi od Benešova v pohodě sám elefantem - zvýrazněno speciálně pro Simbu), že i ty pro mnohé hnusná ostrovní nástupiště vůbec existují. I lidé tělesně postižení mají právo na co nejsamostatnější a nejplnohodnotnější život. Ještě by to chtělo pořešit nějak koncepčně dálkovou dopravu, kdy nakonec i Interpanter je v tomto směru přínosem. Třeba tak, že se objednají patrové vozy, které jsou bezbariérové a v každém dálkovém vlaku bude řazen alespoň jeden Pro dřívbylolípáckého nechápavce Simbu uvádím, že ač už dříve jezdily žabotlamy, kde by se snad dalo najet i s vozíkem, tak infrastruktura tomu absolutně neodpovídala - vozíčkář by se nedostal na nástupiště nikde (jezdil by si akorát doma prstem po mapě ), dnes je problém jen ve Vršovicích a Strašnicích a to jen díky tomu, že se s velkou pravděpodobností vedl nějaký nekalý konkurenční boj mezi stavebními firmami. Dle původních plánů už i tady měli mít možnost tělesně postižení využívat výhod bezbariérového přístupu na nástupiště.......... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2548 Registrován: 12-2007 |
Bram: Pokud vím, tak se počítá s dalším podchodem ve Vršovicích, který by měl být bezbariérový. Co se týká Strašnic, tak za pár let už nebudou existovat. A předpokládám, že nové zastávky v Edenu a v Zahradním Městě už také budou bezbariérové. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8828 Registrován: 4-2003 |
Simba:a nechápe, že žádný fondy RVHP nebyly a priority železnice byly v nákladce a zázemí pro ní, a ne ve vození substrátu vlakovým metrem sem tam, tam sem, bo to ani nepotřeboval, práci měl za barákem Přezaměstnanost v zemědělství bylo fakt to, co bylo potřeba za každou cenu udržet . Jenže milej Simbo, ono by to časem pošlo, i kdyby socík existoval dodnes. Lidé se prostě měli tendenci stahovat do měst již za toho tvého dřívbylolípu. Ač se tomu soudruzi různě bránili, tak s tím stejně nic (krom přitlumení exodu z venkova do měst) nebyli schopni udělat. Proč totiž žít někde, kde lišky dávají dobrou noc. To vyhovuje jen někomu, ale mnoho lidí se chce jít večer bavit, za kulturou apod.. A ne jak dement zalézat v devět hodin pod peřinu a ráno mazat na šestou do JZD kydat hnůj. To chtěl málokdo a kdo mohl, tak zdrhnul. A to metro, co jezdí třeba mezi Prahou a Benešovem, na které nadáváš, je potřeba - jinak by i ti, co mají zastávky na této trati v docházkové vzdálenosti, jezdili do práce autem. |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2634 Registrován: 7-2008 |
Ono to stahování do měst je celosvětový trend už tak nějak od počátku věků a se socíkem to nemá nic společného, ale to je tak nějak jedno. Ale jinak ano, nic nepotřebujeme, vše se doveze, třeba z té setsakra kapitalistické Číny, nějaký zemědělství, co s tím, ale dotace jsou dobrý, soused dvakrát ročně objede milionovým traktorem louky a je vychechtanej a to přitom není žádnej Bureš Aneb v opozici za každou cenu, viď Brame: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8833 Registrován: 4-2003 |
Simba:Aneb v opozici za každou cenu, viď Brame: Vůči komunistům jsem v opozici téměř vždy a téměř všude. Málokdy se s nimi na něčem shodnu . Hlavně mi konečně prozraď, jak by za toho dřívbylolípu vozíčkář dojel vlakem z Benešova do Prahy. Na to jsem velmi zvědavý....... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 7-2017 |
Simba: nejhorší je se podívat na tvrdá data o migraci obyvatelsva a vylidňování venkova. Uvidíš, že dnes, za posledních 10 - 20 let, se venkov jako celek nevylidňuje, přírůstek obyvatelstva daný imigrací z Východu se soustřeďuje především do velkých měst, která populačně rostou. K největšímu vylidnění venkova došlo po roce 1945, proč asi? http://www.atlasobyvatelstva.cz/cs/31-historicke-aspekty-migrace- v-cesku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3471 Registrován: 5-2002 |
A já bych dodal - pro dráhu je velice dobře, že se lidi soustřeďují do měst. Okolo nich se totiž dá organizovat rozumná vlaková osobní doprava (= vlakové metro). Mimo aglomerace místní osobní doprava funguje jen díky nějak zmodernizovaným šukafonům, a až se ty rozpadnou, tak bůhví, co bude. Na serveru drehscheibe-online (připouštím, že informace odtud mohou mít stejnou hodnotu, jako z k-repu) někdo psal, že pro udržitelnou hromadnou dopravu, nejen železniční, na venkově je potřeba hustota osídlení aspoň 100 obyvatel/km^2. Tak se podívejte, které venkovské oblasti to u nás splňují - jižní Benešovsko určitě ne. Nedávno ešusem přijel na Wilson invalida, měl takový motorový invalidní vozík. Plošina nefungovala, tak mě průvodčí požádal o pomoc s vyložením vozíku. Byli jsme na to čtyři - fíra, dva průvodčí a já - a stejně jsme se nadřeli, a to šlo jen o přenesení přes mezeru mezi nástupištěm a vozem. To je ten pokrok - za komančů by takový člověk hnil v nějakém ústavu a o nějakém cestování by si mohl nechat vyprávět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1635 Registrován: 6-2016 |
Brr: za pomoc! A já musím znovu dodat, že ta transformersoidní plošina je naprosto GH. Lepší službu udělá "kotlový plech" z Regíny (vlastnoručně ověřeno ve Vodňanech a Prachaticích). |