| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Tratě na jihozápadní Moravě » Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 16. 01. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 16. 01. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2663 Registrován: 9-2003 
|
Včera viděna na nádraží ve Znojmě odstavená souprava asi 25 bulharských vozů řady Eaos ložených dřevem. Žádná loko poblíž ...
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1400 Registrován: 9-2008 
|
Nuts:Znojmo je shromaždovací stanicí pro ložené vozy s kalamitním dřevem v relacích Rakousko,Madarsko,Rumunsko,Bulharsko.Ze Znojma na Břeclav Cargo vozi ložené ucelené vlaky se dřevem v čele s dvojčetem 742 a na postrku stroj 742.Jinak už druhý měsíc jezdí pravidelně úterý,čtvrtek a podle potřeby v sobotu Pn Znojmo-Jihlava-Znojmo,který vozí přetěž kterou už nepobere dost vytížený manipulák Jihlava-Znojmo-Jihlava.V čele Pn vlaku jezdí řada 742 vyjímečně i dvojice řady 742.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě o.s.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2664 Registrován: 9-2003
|
Ad Bardotak: Tak to jsou pozitivní zprávy. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Dnes jsem koukal, že k těm cca 25 vozům přibylo dalších 17. Jinak manipulák na Jihlavu odjížděl po čtvrt na deset jen v sestavě dvojče 742 + hytlák. Nachystaný náklad do Retzu 742.262 + 4 vozy a manipulák do Hodonic 742.189 + taky 4 vozy. Dokumentační foto:
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12835 Registrován: 9-2007 |
No nevím co je na kůrovci pozitivního...Ona je otázka co bude za pár let, až tahle kalamita odezní. Kulminace má být letos.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1978 Registrován: 12-2007 
|
750371: takze podle tve logiky se to ma odvozit kamiony, aby nahodou umele nestoupla preprava po zeleznici?
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12842 Registrován: 9-2007 |
O tom nikde řeč není. Z textu je zcela zřejmé, že jde o dočasnou záležitost vyvolanou kůrovcovou kalamitou.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12848 Registrován: 9-2007 |
cit: "Nuts:Znojmo je shromaždovací stanicí pro ložené vozy s kalamitním dřevem v relacích Rakousko,Madarsko,Rumunsko,Bulharsko.Ze Znojma na Břeclav Cargo vozi ložené ucelené vlaky se dřevem v čele s dvojčetem 742 a na postrku stroj 742.Jinak už druhý měsíc jezdí pravidelně úterý,čtvrtek a podle potřeby v sobotu Pn Znojmo-Jihlava-Znojmo,který vozí přetěž kterou už nepobere dost vytížený manipulák Jihlava-Znojmo-Jihlava.V čele Pn vlaku jezdí řada 742 vyjímečně i dvojice řady 742" Jenže realita je dost jiná. Od 22.12. do 2.1. byla všude redukce Mn, takže se zátěž navíc řešila formou ad-hoc. Podobně jako jezdí cisterny Kojetice, přepravy obilnin atd. To je důvod, proč občas jede dvojče od Mn z PA/SO ještě jednou na MB. Tedy v SO.... Dnes Retz Lv, Mn otočil hytlák ve MB, do ZN zrušen. Nejsou zátěže, což je v lednu běžný stav. Ve 2,4,6 nic navíc trasovaný není, pouze viz výše zmíněné adhoc a nebo vlak v době svátečních redukcí, tedy místo Mn. Mn vozí 2x 742, jeli potřeba 2 HV. Jinak solo 742. Od jara se opět počítá s nárůstem kalamitních přeprav z oblasti Jemnice, Slavonice a z těchto důvodů je trs objednaná na X den. Letos má být kulminace a následný útlum, kdy se vrátí Mn na pův. omezení 2,4. Kůrovcová kalamita nebude věčně, od r 2020 se počítá již s poklesem, vůbec už rok je potíž i to dřevo za rozumnou cenu prodat. A pak se nabízí otázka, co se za těch 3-5 let bude vozit, až pomine kůrovec. Samozřejmě všechna tahle těžba je částečně na úkor těžby zdravého dřeva, takže jsou lokality, které jsou díky kůrovci mrtvé a dřevo jezdí jen minimálně. Např. Domažlicko, Kr.hory... Ono nestačí jen koukat z okna a pak to vyblejt na krp...
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1979 Registrován: 12-2007
|
750371: Ono nestačí jen koukat z okna a pak to vyblejt na krp... A co nám tím chce básník říct? Popsal jsi nám stav, který tady všichni známe a dál? Je fantastické, jaký máš přehled, ikdyž jsi z takové dálky, tak přestaň blít na krp a dojeť nám sem pomoct ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") To že ČDC klesají výkony je známý fakt a to že se podařilo zmobilizovat alepon část sil CDC na to, aby zavedli to Pn z Jihlavy do Zn je snad chválihodné, ne? No a co, že to třeba za dva roky skončí? Důležité je, že to vůbec někdo od ČDC dokázal alespon částečně stáhnout pro ně.... Třeba se tím rozjedou i jiné zakázky a to Pn po kalamitě může fungovat dál. Ono toho dřeva totiž zdejším krajem jezdí/jezdilo hodně i bez kůrovce.... můžeš nám jít poradit, jak to ztáhnout z ![[auto]](https://www.k-report.net/discus/clipart/auto.gif "[auto]") ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12850 Registrován: 9-2007 |
771068: no nevím, víš čtu malinko něco jiného. S čím chceš pomoc? S focením nebo nakládáním dřeva ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") Ale i v loňském roce jezdilo Pn jako adhoc, viz obilňáky do MB, kotle Kojetice a pod. Jen trasa byla jako adhoc a operativně se přidělovala. Dnes si cargo udělalo v různých oblastech celkem zajímavé trasy. Otázka! Myslíš, že třeba zavedený Mn do Bílovce a pak na Fulnek pojede? Nebo že za 30min odjede Mn do Bechyně? Ale kdeže...v noci trs propadne a následně se načte do systému nová, mnohdy tam ani nikdo nezadá známej kod 858. A proč? No protože je lepší mít tu trs a občas jí použít, přičemž neprojetí- propadnutí nic nestojí. Pn 62803,4 nebo jak se to jmenuje je sice rádoby pevná trasa, ale je i nadále zaváděna resp. komandována jako ad-hoc a není na to ani kreslený oběh pro HV. Takže 3x sláva, že Pn projelo se solo 742, byť část trasy, ale Mn vyhnil i s 2x742+13t hytlákových v MB... Zavedení těchto tras vč Mn na 1-5 do Jemnice, Slavonic je právě díky kůrovci...který časem pomine. Co bys jiného chtěl nakládat ve Slavonicích, na Jemnici, když je zde průmysl téměř na nule? A jestli chceš tranzit Praha - Znojmo - Retz, místo nyní trs ČT - BV, tak to vysvětli hlavně soukromníkům, kteří tu trs jedou třeba s vlajkovou E 386.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2076 Registrován: 7-2003 
|
Takže největší nedostatek těch tras je, že nevedou přes Podmokly. Jinak zdraví slouží? Opravdu čtete opravdu něco jiného, melete si tady svoje hlody o které nikdo nestojí. Já osobně uvítám, když do tohoto diskuzního tématu vůbec přispívat nebudete. Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1980 Registrován: 12-2007
|
750371: S čím chceš pomoc? S focením nebo nakládáním dřeva [rofl] A co umíš? Si jen zhrzelý bývalý cargo fíra, který do všeho kafrá, nebo i něco umíš? Souhlasím s Tomaseq, rači tady nebudu s tebou sáhodlouze diskutovat o ničem a půjdu dělat něco užitečnějšího, třeba si rýpat šušně.
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12851 Registrován: 9-2007 |
Tak já nevím mistři co chcete slyšet? Ano, dělám na nádražních záchodcích a cargo mě vyhodilo pro neschopnost Jinak když si najedete na portál carga, jsou tam kolonky: aplikace, tiskové centrum..atd. tak tam zrovna máte dokonce mnou podepsaný elaborát o přepravách kalamitního dřeva v této oblasti. Je to dostupné bez hesla pro běžné lidi, nikoliv zaměstnance. Bohužel tam je totéž co zde, žádné pochlebování a nesmyslné vize, které nelze naplnit. Pokud najdete chybu, rád se vzdám výplaty. ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") A že se vám nezamlouvá, že jelo Pn a Mn byl zrušený? To já neovlivním, stejně jako to, že zde netranzitují externí dopravci. Tak holt místo dloubání šušňů, můžete třeba oslovit na Krp PŠ a vysvětlit mu jak je výhodné jezdit přes ZN. Nebo ještě pár týdnů počkat a dočkáte se i toho dřeva s cargem... A já jdu dopít ranní kafe a chystat se do prac.procesu...
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1981 Registrován: 12-2007
|
Jako mistr sveta mi pripada spis tve vystupovani.... Muzes mi dat odkaz primonna ten clanek? Nemuzu ho najit, dik. Vzdyt tu nikdo za zruseny Mn nebeci,je leden a jak jsi psal je to normalni... Ja myslim, ze nikomu tady o tranzit Decin - Widen nejde, opravdu to po PS nikdo nechce,ovsem nekte trasovani nejen CDC nam hlava nebere
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12852 Registrován: 9-2007 |
naobědvám se a půjdu to najít, dopol. jsem se zdržel v SOKV ČDC, takže jsem nestíhal...
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6637 Registrován: 12-2011 
|
Kdy Vám v Podmoklech končí vycházky?
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12853 Registrován: 9-2007 |
771068: https://www.cdcargo.cz/cargovak?inheritRedirect=true Odkaz na samotný článek nejde, ale najdeš to zde bez přihlášení na portále ČDC. Jinak: tiskové centrum, cargovák, číslo 9. No vidíš, tak defakto o nic nejde...zbytečný se čertit, když napíšu, že ta trasa stejně zatím není využita a pokud ano, tak za cenu zrušení Mn. Nadto je hezké, že jsou 2-3 roky blahobyt z kůrovce, ale je třeba si položit otázku co bude dál. Aby to zase nedopadlo s Jemnicí jak před lety, že se zařízne, protože vyjma nynějšího dřeva tam potencionální zákazník tak nějak není... Ještě bych mohl dodat, že tím jak to Pn BV-JHL-BV není v oběhu HV a ani ve směnách personálu, tak se na to posílá HV volné od Mn z předchozího dne z Hrušovan, tedy pokud nejedou Hodonice...Tzn jinak by 742 stejně stála. Navíc ten Pn stejně časově nesedí jako obrat v Jihlavě, tím jak je trs začínající v BV.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1982 Registrován: 12-2007
|
750371: jo, tak na tento clanek si vzpominam... chezky sotopocin, ale otazka ode me znela, proc je to spatne? Kdyz uz se to musi tezit a cargo na to reaguje, tak jak pises v clanku, tak o co ti jde? To ze tamn CDC jinak neni schopno prepravit nic, je snad vec druha, ne? Takze aktualne je kurovec fuj a az to vse skonci,tak bude tma, ty budes vsude psat, ze si to rikal a budes spokojeny? Asi jsem to uz pochopil ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12855 Registrován: 9-2007 |
Ale já vůbec neříkám, že tohle je špatně. To jsi nějak celé nepochopil. Cargo na kůrovce reaguje všude, ale konkurence dost šlape na paty a ze Slavonický jezdila celkem aktivně i IDSka. Co mi přijde zbytečné, je jásání nad Pn jedoucím PP, přičemž to vyžere zátěž Mn, který pak nejede. To už je kontraproduktivní. Byť od února by se to mohlo rozjezdit tak, jak přes léto. Jenže se nesmí usnout na vavřínech a musí se myslet na to, co bude po kůrovci? Jestli se Jemnice dostane do stejnýho srabu jako někdy v tom roce 2013 nebo 2010....? A řečnická otázka byla, kde vzít potencionální zákazníky? Někdy těch problémů je víc, než si zde na krp někteří dokáží vůbec představit. Viz zrovna propíraný Jičín. Zlikvidovalo se staré nákladní nádraží, město nutně potřebovalo pozemky na gigamarkety, kupodivu se povedlo vybudovat nové nákladní koleje...no a kámen úrazu byla nakonec plocha u nich. Takže kus nádraží zachráněn, leč zbytečně...Tuším, že stejný problém je v Třemošnici, takže lesák jezdí do Ronova, byť Třemošnice by bylo po ruce. Proto se obecně ptám, co bude po kůrovci? Teď je to OK, články, fotky pěkné...ale...?!
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 955 Registrován: 1-2010 
|
Zbilancuji zde uplynulý rok 2018 z pohledu nákladní dopravy na Znojemsku. Níže uvádím počty nákladních vlaků, vozů a hrubých tun ve vybraných úsecích. Dále pak nakládku a vykládku ve vybraných stanicích. Do všech uvedených statistik nejsou zahrnuty lokomotivní a drobné pracovní vlaky. Mezi hrubé tuny není zahrnuta hmotnost hnacích vozidel, a to ani v případech, kdy hnací vozidla jela zařazena jako nečinná na vlaku. Budu se snažit tomu dát podobný formát jako minulý rok (odkaz na příspěvek z minulého roku). Počty vlaků, vozů a tun ve vybraných úsecích Podrobné měsíční statistiky za poslední 3 roky jsou pro jednotlivé úseky uvedeny zde: Znojmo - Retz Olbramkostel - Znojmo Hodonice - Znojmo Novosedly - Hrušovany nad Jevišovkou V úseku Znojmo – Retz v roce 2018 jelo celkem 483 nákladních vlaků, 3 440 vozů a 179 674 tun (výstup: 266 vlaků, 2 315 vozů, 150 660 tun; vstup: 217 vlaků, 1 125 vozů, 29 014 tun). Při porovnání s rokem 2017 došlo ve vozech k poklesu o 15,5 % na výstupu a o 24 % na vstupu. Při porovnání s rokem 2013 došlo ve vozech k poklesu o 70 % na výstupu a o 78,5 % na vstupu. Když odečtu roky, kdy se zde konaly rozsáhlé výluky, tak se jednoznačně jedná o nejslabší rok za uplynulých minimálně 40 let, ze kterých mám kompletní statistiky. Decentně se zde projevila 2týdenní výluka na rakouské straně konaná v létě roku 2018 (náhrada přejezdu ve Stockerau podjezdem), kdy všechny "dálky" byly odkloněny přes Břeclav (na výstupu se jednalo o 53 vozů). Ze Znojma do Vídně jelo v uplynulém roce dalších 1 342 vozů přes Břeclav (z toho 680 vozů také přes Brno). Vozy, které jely oklikou v době výluky na ÖBB, jsem nepočítal. Vozy z Vídně do Znojma přes Břeclav jezdily i v opačném směru, ale to jsem podrobně nesledoval. Stávalo se například i to, že vlak ze Znojma přímo do Rakouska měl 2 vozy, a na sousedních kolejích ve Znojmě stály 2 vlaky do Vídně, které se musely jet podívat do Brna. Nedávno jsem o tom psal podrobněji sem. Kromě toho jely ještě další stovky vozů z okolí Okříšek na Vídeň přes Havlíčkův Brod a Brno. Do Retzu jelo v roce 2018 celkem 920 vozů ložených dřevem. V porovnání s rokem 2017 se jedná o 3% nárůst (25 vozů navíc). Tento nárůst přesně koresponduje s navýšeným množstvím zpracovaného dřeva na pile v Retzu (z 1 165 000 m3 v roce 2017 na 1 200 000 m3 v roce 2018). V čistých tunách se tak v roce 2018 mohlo jednat o necelých 40 tisíc tun dřeva. Pila bere z ČR ročně 800 tisíc tun dřeva. Železnice zde má tedy přibližně 5% podíl. ČDC stále nedojednalo vozbu na vlečku ve vlastní režii. Dle mých informací se na tom stále pracuje. V roce 2019 pila plánuje další navýšení zpracovaného objemu dřeva na 1 300 000 m3. Pro železnici je to podle mě potenciál na minimálně 10 000 vozů ročně. Myslím, že pokud se to podaří dojednat, tak Cargo ve vlastní režii stejně nezvládne odvozit, protože na to nebude mít stroje, lidi, vozy. Jako pozitivní vnímám poslední čtvrtletí, kdy přes Znojmo začaly jezdit některé nové relace od Jihlavy a do Retzu taktéž začalo jezdit více vozů (hlavně od Jihlavy). V listopadu a prosinci pak na Šatov jezdilo mnohem více vozů od Jihlavy než od Břeclavi. To, že si to zátěž od Jihlavy na Znojmo při každé sebeblbější příležitosti stahovalo Brno, je věc druhá. O tom viz níže. Pokud by někoho zajímalo směřování vozů na výstupu podrobněji, tak kompletní přehled jsem nahrál sem. V úseku Znojmo – Olbramkostel v roce 2018 jelo celkem 556 nákladních vlaků, 6 329 vozů a 264 706 tun (v roce 2017 jelo celkem 831 nákladních vlaků, 10 998 vozů a 450 412 tun / v roce 2016 to bylo 565 nákladních vlaků, 5 613 vozů a 226 662 tun). Jelikož byl půl roku zavřený úsek Valtice – Novosedly, tak většina vlaků do Kojetic po tuto dobu jezdila (obousměrně) přes Havlíčkův Brodu. Odkloněno bylo celkem 17 párů (dohromady v obou směrech cca 700 vozů, 35 000 tun). Kromě toho jelo po dobu výluky přes Havlíčkův Brod několik soukromníků a na 241 bylo taktéž několik výluk. Dále jsem sledoval vozy, které byly ze Znojma do Jihlavy, Havlíčkova Brodu či Kolína trasovány přes Brno (vozy, které jely přes Brno kvůli výlukám, jsem nezapočítal). Za celý rok 2018 se jednalo o 468 vozů. Od listopadu, kdy byly zavedeny běžky mezi Znojmem a Jihlavou, počet odkloněných vozů ve směru Znojmo – Jihlava výrazně poklesl. V opačném směru bylo odkláněno taktéž velké množství vozů, ale to jsem podrobně nesledoval. Určitě se i v tomto směru jednalo o stovky vozů. V porovnání s rokem 2017 došlo sice k velkému poklesu, ale to je dáno tím, že v roce 2017 projelo úsekem Znojmo – Olbramkostel cca 200 000 tun odklonové zátěže. Pokud by se ta čísla očistila od vlivů veškerých výluk, tak odhaduji, že by od roku 2016 nákladní doprava v úseku Znojmo – Olbramkostel kontinuálně rostla přibližně o 15 % ročně. Nejsilnějším měsícem byl měsíc listopad, kdy v obou směrech projelo 72 vlaků, 1 074 vozů a 46 238 tun. Z toho 11 vlaků, 151 vozů a 5 624 tun tvořily odklony kvůli výluce mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem (odklony jezdily od 2. do 7. 11.). I při odečtení těch 11 odklonových vlaků by se jednalo o nejsilnější měsíc minimálně za poslední 3 roky (při zanedbání veškeré odklonové dopravy v uvedeném období). Co se týče nových běžek mezi Jihlavou a Znojmem, tak byly zavedeny 15. 11. Nejdříve jezdily v úterý a ve čtvrtek. Od 1. 12. byly zavedeny také v sobotu. Bývá na to nasazována volná lokomotiva od Mn Znojmo – Moravský Krumlov – Znojmo, který jezdí jen v pondělí, středu a pátek. Je tak využívána mašina, která by jinak stála ve Znojmě. V listopadu a prosinci ty běžky jezdily pravidelně. Dokonce i mezi svátky se jezdilo. Například 29. 12. se ve Znojmě povedl poskládat docela slušný vlak. Takovou iniciativu jsem od současného Carga nečekal, a určitě si za to ten dotyčný, co to prosadil, zaslouží . Vnímám tam ale pár věcí, které je potřeba doladit. Například se několikrát stalo, že vlak odjel z Jihlavy do Znojma s 5 a půl vozy, ačkoliv v Havlíčkově Brodě dva dny stálo 20 vozů na Šatov. Cargo nebylo schopné během 48 hodin dostat vozy z Havlíčkova Brodu do Jihlavy. Naštěstí pak většinou zasáhlo Brno, a vždy si alespoň část vozů stáhlo k sobě. Co na tom, že to pak v Brně stálo klidně další týden (viz dále). Dále nejsou vůbec využívány stávající (mnohdy sami o sobě podhodnocené) technické normativy hmotností. I když je celý vlak v T4 a je nahromaděná zátěž klidně na dva vlaky, stejně se vlak sestaví tak, aby se vešel do normativu S, a většinou se pro jistotu ještě takových 100 tun ubere, kdyby náhodou. Dále bylo celkem zarážející, že i v případě, kdy bylo v Jihlavě a Havlíčkově Brodě zátěže na 2 – 3 vlaky na Znojmo, tak i když jel manipulák z Jihlavy až do Znojma v celé trase poloprázdný, tak se stejně s touto zátěží většinou čekalo na volnou kapacitu na nově zavedené běžce, a to klidně několik dní (často pak opět zasáhlo Brno, které si vozy stáhlo k sobě). Na tomto je potřeba zapracovat. V říjnu a listopadu, než byly zavedené běžky, se běžně stávalo, že Mn z Jihlavy přijížděl do Znojma + 120, někdy i + 200 minut. Nově zavedené běžky tomu trošku ulevily. V úseku Hodonice – Znojmo v roce 2018 jelo celkem 1 150 nákladních vlaků, 13 997 vozů a 663 872 tun (v roce 2017 jelo celkem 1 405 nákladních vlaků, 18 224 vozů a 837 520 tun / v roce 2016 to bylo 1 172 nákladních vlaků, 15 873 vozů a 728 750 tun). Pokud bych i zde čísla očistil o vlivy výluk, tak by se v porovnání s rokem 2017 jednalo o cca 10% nárůst, a počty vozů by mohly být někde na úrovni (bezvýlukového) roku 2016. Za nárustem v uplynulém roce stojí hlavně vnitro a pak také vozy jedoucí na Vídeň či Havlíčkův Brod přes Břeclav či Brno (v obou směrech se jedná velmi hrubým odhadem dohromady tak o 3 000 vozů). V úseku Novosedly – Hrušovany nad Jevišovkou v roce 2018 jelo celkem 831 nákladních vlaků, 14 404 vozů a 678 504 tun (v roce 2017 jelo celkem 1 213 nákladních vlaků, 20 486 vozů a 980 336 tun / v roce 2016 to bylo 1 124 nákladních vlaků, 22 193 vozů a 1 031 615 tun). Za propad v roce 2018 může skutečnost, že se 6 měsíců téměř nejezdilo (cca – 350 000 tun). Pokud by se jezdilo normálně, tak by úsekem skoro jistě projelo opět přes milion hrubých tun jako v roce 2016. Nejsilnějším měsícem byl měsíc říjen, kdy v obou směrech projelo 183 nákladních vlaků, 3 378 vozů a 160 897 tun. Nakládka a vykládka ve vybraných stanicích v roce 2018 Podrobné měsíční údaje o nakládce a vykládce za poslední dva roky jsem dal sem. Nakládka a vykládka v ŽST Hodonice V Hodonicích bylo naloženo celkem 1 640 vozů a vyloženo celkem 68 vozů (v roce 2017 bylo naloženo 1 452 vozů a vyloženo 34 vozů). Do Polska (Tychy) zde bylo naloženo 369 vozů sladu (4nápravové vozy). Dále zde bylo naloženo celkem 485 vozů sladu do Českých Budějovic (většinou 2nápravové vozy). Ve směru na Rakousko zde bylo sladem naloženo celkem 206 vozů - jedná se o 4nápravové rakouské rakve, které z Hodonic do Vídně jezdí přes Znojmo a Břeclav (při výlukách také přes Brno). Cílovou destinací těchto rakví je pak Rakousko a v menší míře také Makedonie. Nejvíce vzrostla nakládka kontejnerů, přičemž bylo naloženo celkem 332 vozů (vše Praha-Uhříněves). Sladem byly naloženy ještě 3 Transwagony. Obilím bylo v Hodonicích naloženo celkem 236 vozů (7 ucelených vlaků). Posledních 9 vozů bylo v Hodonicích naloženo šrotem. Vyloženy byly 3 vlaky (dva z Polska a jeden z Německa). Nakládka a vykládka v ŽST Božice u Znojma V Božicích bylo naloženo celkem 119 vozů (4 ucelené vlaky obilí). Nakládka ani vykládka vozů z Mohelnice se v roce 2018 nekonala. Nakládka a vykládka v ŽST Hrušovany nad Jevišovkou V Hrušovanech bylo naloženo celkem 464 vozů (307 kotlů melasou, 157 vozů cukrem). Vyloženo zde bylo 4 122 vozů (4 051 uhláků s řepou, 40 dvojáků s řepou, 11 vozů se dřevem a 20 vozů s hnojivy). Celkem jelo 10 ucelených vlaků s melasou do Kojetína, kterými bylo odvezeno 236 vozů. Zbylých 71 vozů jelo jako kusovky do Kolína. Vlaky vozilo ČDC a BFL (oba po 5 vlacích). Dále se v Hrušovanech naložilo celkem 8 ucelených vlaků cukrem. Vše směřovalo na Lanžhot st.hr. (Buzau a Sofia). Poslední dva vlaky vezlo BFL. V cukrovaru bylo v roce 2018 vyloženo cca 199 000 tun řepy. Z toho 32 000 tun v lednu a 167 000 tun v září, říjnu, listopadu a prosinci. Na 4 řepné vlaků byly nasazeny innofreighty (vše v lednu, v řepné kampani 2018 / 2019 jezdily opět pouze uhláky). Před řepnou kampaní 2018 / 2019 se opět mluvilo o 3 párech, a opět to skončilo pouze na 2 párech. Prý se přepravce a dopravce nějak nedomluvili. Více nevím. Nakládka a vykládka v dalších stanicích V ŽST Miroslav bylo vyloženo celkem 81 vozů s hnojivy a 2 vozy s uhlím. O ucelených vlacích jedoucích na Brno nemám kompletní záznamy (nestíhám sledovat). Jeden nebo dva vlaky tam vezlo IDS Cargo v době výluky na 246. V ŽST Rakšice bylo naloženo celkem 456 vozů, které pokračovaly na Hrušovany nad Jevišovkou (kromě toho zde bylo několik ucelených vlaků, které jely přes Brno). Z uvedeného počtu zde bylo cca 342 vozů naloženo štěrkem a 102 vozů naloženo dřevem. Dalších 12 vozů bylo naloženo v Dukovanech. Vyloženo zde bylo 46 vozů, které do Rakšic přijely od Hrušovan nad Jevišovkou (předpokládám, že vše do Dukovan). V ŽST Moravský Krumlov bylo naloženo celkem 695 vozů, které pokračovaly na Hrušovany nad Jevišovkou (přibližně 80 % naložených vozů tvořil šrot, zbytek dřevo). Vyloženo zde bylo 86 vozů, které přijely od Hrušovan nad Jevišovkou (většinou šrot). V ŽST Olbramkostel bylo mimo jiné vyloženo 50 vozů hnojiva a 10 vozů vápna. V ŽST Šumná bylo mimo jiné vyloženo 5 vozů vápna (skupina ze Zábřehu na Moravě). V ŽST Moravské Budějovice bylo mimo jiné vyloženo 30 vozů vápna (skupiny ze Zábřehu na Moravě). V ŽST Kojetice na Moravě bylo mimo jiné vyloženo 710 vozů s PHM (z toho 347 vozů přijelo odklonem z Havlíčkova Brodu kvůli výlukám na 246). V porovnání s roky 2016 a 2017, kdy se zde vykládalo téměř 900 vozů, se jedná přibližně o 20% pokles. V ŽST Mikulov na Moravě bylo mimo jiné vyloženo 40 vozů z Blažovic (2 vlaky s cementem na stavbu rakouské dálnice). Původně toho mělo jezdit více, ale co jsem zaslechl, tak byl problém s tím, že kamiony nestíhaly pendlovat mezi Mikulovem a staveništěm (kamionů bylo pravděpodobně málo). Přínosy revitalizace trati Břeclav – Znojmo pro nákladní dopravu Hlavním přínosem dokončené revitalizace pro nákladní dopravu je možnost vedení delších vlaků, které trať mohou projet podstatně rychleji. Teoreticky může každou hodinu mezi Břeclaví a Hrušovanami nad Jevišovkou nákladní vlak projet v obou směrech jen s jedním krátkým pobytem v Mikulově. Právě trasování vlaků tak, aby došlo ke křižování s Os v dlouhém Mikulově, je v celé věci klíčové. Ve směru do Břeclavi to znamená, že nákladní vlak musí z Hrušovan nad Jevišovkou vyjet na odhlášku za osobákem. V opačném směru to znamená, že nákladní vlak musí z Břeclavi odjet po příjezdu osobního vlaku od Znojma. Oboje je bez problému realizovatelné. Jakmile se objevil nový GVD, tak jsem byl velmi mile překvapen, že jsou trasy nákladních vlaků zakresleny přesně dle těchto předpokladů. Byl jsem trošku skeptik, a čekal jsem, že chvíli bude trvat, než „ledy rozmrznou“. V GVD je tedy vše optimálně, nicméně realita v provozu zatím trošku pokulhává. Ve směru Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou nákladní vlaky v 90 % optimálně jezdí. Často se podaří, že ložená řepa projede ve špičce z Břeclavi do Hrušovan za 50 minut. Dokonce už se párkrát povedlo, že nákladní vlak jel na křižování s osobákem do Mikulova na minutu přesně, aby mohl Mikulovem projet. Například včera (3. 1. 2019) takto projela odpolední řepa z Břeclavi do Hrušovan bez jediného zastavení za 54 minut (ve špičce). V opačném směru to ale už tak dobře většinou nevychází. Trošku mi připadá, že se to někdy dělá schválně. Prázdné uhláky z Hrušovan nevyjíždí hned na odhlášku, ale často přesně o 5 minut později, a přesně tak, aby to jakože nešlo stihnout do Mikulova, a náklad musel křižovat v Novosedlech. Bývá jedno, jestli má vlak v Hrušovanech připravenost 20 nebo 40 minut před odjezdem. Nejvíce vtipné na tom je, že by ten vlak do Mikulova dojel, i když z Hrušovan odjede o těch 5 minut později. Klidně by tam dojel, i kdyby odjel o 7 minut později, jelikož v Mikulově je krajní výhybka výrazně předsunutá, a osobák si v reálném provozu může klidně pomalu popojet k vysunutému odjezdovému návěstidlu. Ale je to celé o lidech a o tom, kdo kde zrovna slouží. Například dne 4. 12. 2018, ještě když platil starý GVD a osobáky křižovaly v Mikulově, měla odpolední vyrovnávka od řepy 30 vozů, 440 m, a nevešla by se do Novosedel. Z Hrušovan vyjela bezprostředně za osobákem, a do Mikulova přijela asi 9 minut po něm. Protijedoucí osobák nedostal nic navíc, ačkoliv proti němu do Mikulova na křižování přijely dva vlaky. Oproti tomu učebnicová ukázka alibismu proběhla dne 30 .10 .2018, kdy dopravce RM Lines vezl na 2x vlak z Břeclavi do Krahulova. S druhou polovinou dopravce z Břeclavi vyrazil odpoledne na poslední chvíli tak, aby se do Okříšek stihl dostat před VDS. Z Břeclavi do Mikulova ho hnali dobře, osobáky měly drobná zpoždění, což nákladnímu vlaku hrálo do karet. Strojvedoucí před sebou na stanovišti viděl GVD v reálném čase, a jel přesně tak, aby Mikulovem projel v čase příjezdu protijedoucího osobáku. Všechno vycházelo krásně, až na to, že výpravčí v Novosedlech se zalekla toho, že by Os jedoucí za nákladem mohl teoreticky dostat minutku zpoždění, náklad nevzala, a nechala ho vyhnít v Mikulově (viz obrázek níže). Podotýkám, že v úseku Mikulov – Novosedly je nové AHr, což je patrné z toho, jak rychle náklad za osobákem z Mikulova následně odjel. No a co to znamenalo pro ten náklad? Nedostal se do Hrušovan nad Jevišovkou, odkud by pak po skupině osobáků mohl přeskočit do Hodonic (Božice nepočítám, to je mimo dopoledne v podstatě hláska bez výhybkářů) na křižování s Os. Z Novosedel se do Hrušovan tedy dostal pozdě, a dál na Znojmo mohl pokračovat až o hodinu později, než jak potřeboval. Kvůli tomu hrozilo, že zůstane přes noc viset někde v Kojeticích a dopravce bude muset zajišťovat spaní pro tři strojvedoucí atd. To vše jen proto, aby osobáček náhodou nedostal minutku. Naštěstí v Hodonicích si to domluvili s provozním, ohnuli osobák (podstatně více, než by býval možná dostal osobák v Novosedlech), a náklad tak do Znojma mohl přijet tak, aby se dále do Okříšek dostal před VDS. Osobně si myslím, že jestli by někomu měli jít po prémiích, tak ne tehdy, když se někdo snaží situaci vyřešit ku prospěchu všech (byť s nějakou drobnou přirážkou pro osobák), ale tehdy, když někdo takovýmto alibistickým přístupem naprosto zbytečně snižuje konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy v celém regionu. Ale ono je to těžké v prostředí, kde bývá každý dobrý skutek po zásluze potrestán. Taky není chyba jednotlivce, že ve stanicích chybí výhybkáři a jsou zaváděny VDS. Na druhou stranu i nákladní dopravce by se občas v podobných případech mohl ozvat, a vyčíslit škody, které mu v podobných situacích vznikají. Co jsem slyšel, tak provozním dispečerům v Přerově je nějaká nákladní doprava u ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") (doslova), a jediné, co je zajímá, je, aby osobáčky jezdily včas, a oni neměli práci s odpovídáním dotazujícímu se dopravci. Naštěstí Novosedly jsou od nového GVD víceméně ze hry (když vlaky nejezdí záměrně tak, aby tam musely křižovat). Dnes už by se taková situace jako 30. 10. 2018 neopakovala, a vlak by v klidu do Znojma dojel v potřebný čas. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 956 Registrován: 1-2010
|
-pokračování- Zajímavá situace byla včera (3. 1. 2019), kdy ze Znojma v 11:15 vyjížděl za osobákem nákladní vlak se dřevem (2x 742, 24 vozů, 1250 tun – ty bulharské uhláky). Vlak jel tak rychle, že do HnJ dojel za 26 minut, a musel na 2 minuty zastavit kvůli nedošlé odhlášce za osobákem. Po dvou minutách jel dál, a jel tak, aby Mikulovem mohl při křižování s Os projet. Trasu Znojmo – Břeclav urazil za 78 minut, a to jen s jedním zastavením, které ani nebylo kvůli křižování, ale protože jel moc rychle. Z Hrušovan do Novosedel za ním navíc hned na odhlášku jela vyrovnávka od řepy (tady to křižování v Novosedlech smysl mělo). Další významný přínos revitalizace bude ve výrazném zvýšení normativů ve směru Znojmo – Břeclav díky průjezdu Valticemi. Od nového GVD už pro možnost průjezdu Valticemi není nutné nic s nikým domlouvat, jelikož to plně koresponduje s optimálním trasováním (křižování v Mikulově – viz výše). Nové normativy pro průjezd Valticemi zatím nejsou zapracovány v oficiálních tabulkách, takže Carga se to zatím netýká (i když už si to taky vyzkoušeli s jedním těžkotonážním vlakem, když jim před Mikulovem zdechl postrk). Dopravce BFL si to však už v říjnu „nanečisto“ vyzkoušel, a začíná toho pomalu využívat. Například dne 21. 12. 2018 z Hrušovan do Břeclavi trasoval vlak (2x 742, 25 vozů, 618 m, 1701 tun), což je pro danou dvojici lokomotiv 200 tun nad normu. Kritický úsek Valtice – Boří les vlak urazil za 9 minut. S nadsázkou lze říci, že strojvedoucí sotva zaregistroval, že přejel nějaký kopeček. Asi největším přínosem revitalizace je možnost trasovat delší vlaky. Dříve omezující 400m Mikulov je pryč. Dnes je na jeho místě jedna z nejdelších stanic na síti. Díky optimalizaci křižování už žádné omezení nepředstavují ani krátké Novosedly. Zbývají tak Hrušovany nad Jevišovkou, kde má nejdelší kolej 492 m. Nicméně v reálném provozu tam umí vykřižovat dva osobní vlaky, a k tomu nákladní vlak dlouhý 600 m (teoreticky až 720 m). Osobní vlaky v takovém případě musí využívat první dvě koleje před budovou, a nákladní vlak pak teoreticky může stát až po námezník výhybky č. 1. Nelze to sice zakreslit do GVD, ale v reálném provozu to jde. Jeden takový případ dokládám na fotkách níže. V sedle se v Hrušovanech navíc ani křižovat nemusí, stačí křižovat pouze v Mikulově (případně ještě v Hodonicích). V sedle by tedy už dnes nic nemělo bránit tomu, aby mezi Znojmem a Břeclaví byly trasovány vlaky dlouhé až 650 m. Ve špičce pak 490 m, přičemž v případě domluvy, ve které bude mít klíčové slovo hrušovanský výpravčí, by neměl být problém 650 m i ve špičce. Nejdelšími vlaky, které po dokončení revitalizace doposud po trati č. 246 projely, byly: 20. 10. 2018 – vlak BFL dlouhý 610 m z Břeclavi do Hrušovan nad Jevišovkou (prázdná souprava na cukr) 23. 11. 2018 – vlak ČDC dlouhý 602 m ze Znojma do Břeclavi (dřevo) 8. 12. 2018 – vlak BFL dlouhý 618 m z Břeclavi do Hrušovan nad Jevišovkou (prázdná souprava na cukr) 10.12. 2018 – vlak ČDC dlouhý 565 m ze Znojma do Břeclavi (dřevo) 21. 12. 2018 – vlak BFL dlouhý 618 m z Hrušovan nad Jevišovkou do Břeclavi (cukr) *Zatím ty dlouhé vlaky jezdí hlavně v okrajových hodinách, ale ten 602 m dlouhý vlak se dřevem křižoval s osobním vlakem v Hrušovanech nad Jevišovkou, přičemž osobák zde při tomto křižování měl pouze 2minutový pobyt. S revitalizací pak souvisí také zrušené VDS v celém úseku Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou. Bál jsem se, že tam nechají klín v podobě Novosedel, ale někdo se zdravím rozumem si toho naštěstí včas všiml. V Božicích a Hodonicích jsou sice VDS pořád, ale v tomto úseku je to pouze na 4,5 hodiny, což není tak hrozné. Ze Znojma do Břeclavi může nákladní vlak odjet klidně ještě ve 23:40, v opačném směru se z Břeclavi až do Znojma dostane nejpozději v cca 22:50. Ještě před rokem by ze Znojma mohl odjet nejpozději v cca 21:00 a v opačném směru z Břeclavi nejpozději v cca 21:45 (s hodně odřenýma ušima). Například 23. 11., kdy večer jel ze Znojma do Břeclavi ten 602 m dlouhý vlak, se do Znojma vracely ještě v noci mašiny pro další vlak, který jel ze Znojma do Břeclavi další den ráno. Lv vyjel z Břeclavi až ve 23:18, a do Znojma dorazil v 00:18 (Břeclav – Znojmo zvládl za 60 minut). Několik příkladů vyhazování peněz oknem při trasování nákladních vlaků Přibližně v polovině října mě napadlo, že si začnu ty nejvíce do očí bijící věci zapisovat. V některých případech jsem si dal tu práci, abych přesně spočítal částku, o kterou dopravce nelogickým trasováním vlaků přišel. Pro výpočty poplatků za použití DC je k dispozici celkem šikovně udělaná kalkulačka. Spotřebu energie, jízdní doby a tachogramové křivky si počítám pomocí specializovaného software na výpočet jízdních dob. Do programu jsem si vložil kompletní profily tratí Břeclav – Znojmo, Šatov st. hr. – Havlíčkův Brod a Břeclav – Havlíčkův Brod. Na těchto tratích si tak kromě spotřebované energie mimo jiné mohu spočítat jednotlivé jízdní doby, a trasy následně vložit do platných GVD. Vše se snažím zapisovat na své stránky sem (úplně poslední tabulka s modrým ohraničením). Dopravce ČD Cargo Zde uvedu pár příkladů typických pro tohoto dopravce, kdy levá ruka neví, co dělá ta pravá. Od října začaly jezdit ucelené soupravy na nakládku dřeva z PPS Břeclav či PPS Lanžhot do rozličných stanic na trati č. 241 / 240 (skutečnost, že vlaky z Rakouska jezdí na 241 přes Břeclav a Brno, teď nechám stranou). Například dne 16. 10. 2018 na PPS Břeclav vstoupil vlak, na kterém bylo 8 vozů do Bransouz, 8 do Okříšek a 6 do Starče. V říjnu i listopadu v Jihlavě a Havlíčkově Brodě běžně stálo na Okříšky nahromaděných 100 vozů (někdy i více). Ze Znojma na Okříšky jezdil Mn vytížený celkem slušně, ale volné kapacity tam bylo vždy dostatek. No a kudy byl vlak s prázdnými vozy z Břeclavi poslán? Samozřejmě přes Brno a Havlíčkův Brod v průměru o cca 100 km delší trasou do místa, kde stálo nahromaděných několik vlaků. No a aby toho nebylo málo, tak pak zátěž z Havlíčkova Brodu do Znojma byla odkláněna zase opačně přes Brno a Břeclav, protože na vlacích přes Jihlavu nebyla volná kapacita. Objíždělo se objížděné, a všechny cesty vedly úplnou náhodou přes Brno. Podle mě někde sedí jeden nebo dva chlapi, co tohle trasování mají v popisu práce. Něco tak stupidního nemůže být výsledkem náhody. Kolikrát se v Havlíčkově Brodě odvěsí zátěž na Znojmo z vlaku Nymburk – Brno, aby se o 24 hodin později na ten stejný vlak ta stejná zátěž zase přivěsila a pokračovala do Brna, a to přesto, že se nic od předchozího dne nezměnilo. Nejvíc pravděpodobné mi připadá, že je to celé o lidech, a druhý den v takovém případě slouží někdo aktivní, kdo si ujíždí na vyhazování peněz z okna. Podobné to bylo také 7. 11. 2018, kdy byl vlak z Lanžhot st. hr. (8* Okříšky, 10* Třebíč, 20* Stařeč) poslán přes Brno a Havlíčkův Brod. Podobné to bylo také 30. 11. 2018, kdy byl trasován 37vozový vlak z Lanžhot st. hr. do Moravských Budějovic přes Brno a Havlíčkův Brod (o 161 km delší trasa). Podobné to bylo i 9. 12. 2018, kdy byl trasován vlak z Lanžhot st. hr. (10* Bransouze, 10* Okříšky, 10* Stařeč) přes Brno a Havlíčkův Brod. Blbost u ČDC dle mého názoru kulminovala dne 2. 12. 2018, kdy se stalo následující. Jelikož se 3. 12. a 4. 12. konaly dopolední výluky v úseku Znojmo – Šumná, tak v neděli 2. 12. si někdo velmi aktivní uvědomil, že v tyto dny do Znojma od Jihlavy neprojede Mn ve standardním čase, a proto hrozí, že se zátěž z Jihlavy do Znojma dostane až v úterý 4. 12. večer (nově zavedená běžka) nebo až dokonce 5. 12. ráno na Mn. Do Havlíčkova Brodu tak z Jihlavy bylo staženo celkem 12 vozů na Znojmo. Jednalo se o 4 vozy do Hodonic a 8 vozů na Šatov (3 vozy na Šatov byly staženy dokonce z Luk na Jihlavou). V Havlíčkově Brodě byla poskládána přetěž na Brno, která měla pouze těch 12 vozů na Znojmo. Odjelo to do Brna, kde to následně více než týden stálo (3 vozy na Šatov se do Znojma dostaly až 10. 12., zbylých 5 vozů na Šatov pak dokonce 11. 12.). Dne 4. 12. jela odpoledne z Jihlavy do Znojma běžka, která vezla pouze 2 vozy, jelikož zbytek byl o dva dny dříve stažen do Brna. Ve Znojmě to tedy mohlo celé stát už 4. 12. večer. Výsledkem této aktivity tedy bylo, že se vozy do cílové stanice dostaly o týden později, z Havlíčkova Brodu do Brna byl sestaven mimořádný vlak a vozy jely o 127 km delší trasou. Toto měl dle mého názoru na svědomí jeden konkrétní člověk, kvůli kterému vyletěly desetitisíce Kč oknem. Nemělo by být tak těžké zjistit, kdo to byl, a v další výplatě mu to naúčtovat. Je vůbec smutné sledovat, jak vozy urazí 100km vzdálenost za 9 dní. Toto nebyl zdaleka jediný případ, kdy to takto trvalo, a zdaleka se to netýká pouze Znojemska. Když si člověk uvědomí, že před 35 lety přes Znojmo jezdily vlaky, u kterých bylo garantováno, že přepraví zátěž mezí Vídní a Švédskem za méně než 48 hodin, tak mu z toho současného stavu musí být na zvracení. Ostatní dopravci Vyhazování peněz oknem není doménou pouze ČDC. Na stránkách mám zaznamenáno a okomentováno mnoho případů, kdy vyhazovali peníze oknem také další dopravci. Připadá mi, že dopravci mnohdy raději vyhodí z okna desítky tisíc Kč, než aby jejich lidé zodpovědní za trasování vlaků věnovali pár hodin času na seznámení se s infrastrukturou a GVD, a vykonali dva vysvětlující telefonáty v případě, kdy jim dispečeři nepůjdou na ruku. Nejvíce mě v tomto ohledu fascinoval dopravce RM Lines. Možná to bylo dáno negativní zkušeností ze dne 30. 10. 2018 z Novosedel (viz výše). Každopádně hned další den (31. 10. 2018), když z Krahulova do Břeclavi vezli prázdný vlak (32 vozů, 733 tun, 493 m bez HV), tak jeli přes Kolín a Přerov o 301 km delší trasou. Nebudu to sem celé přepisovat (podrobně jsem o tom psal sem). Hlavním benefitem podle mě bylo, že vlak v úseku Kolín – Staré Město u U. H. vezla elektrika, která si v Kolíně prohodila místo s dvojicí lokomotiv ř. 721. Aby tedy vlak nemusel jet jen pouhých 139 km v nezávislé trakci, tak jel pro jistotu 246 km s elektrikou a k tomu dalších 194 km v nezávislé trakci. Na trati Břeclav – Znojmo ještě neplatil nový GVD, ale večer v 19 hodin z Okříšek tam byla jedna velmi pěkná trasa, kdy by z Okříšek do Břeclavi vlak projel s minimálním počtem zastavení za 3,5 hodiny. Možná by si na tu trasu museli chvíli v Okříškách počkat, ale určitě by jim to do Břeclavi netrvalo dva dny jako v případě jízdy přes Kolín. Dopravce RM Lines se ale teprve zahříval. K pozvednutí laťky blbosti až do vesmíru mělo teprve dojít. Dne 21. 11. 2018 vezl další vlak z Krahulova do Břeclavi (32 vozů, 713 tun, 489 m bez HV), tentokrát přes Havlíčkův Brod a Brno, přičemž jel v celé trase v nezávislé trakci (žádný benefit z využití elektrizované trati zde tedy neplynul). Opět si mohl v Okříškách počkat na 19. hodinu, a v Břeclavi být za 3,5 hodiny. Namísto toho jel o 97 km delší trasou a do Břeclavi dojel za přibližně 10 hodin. Na poplatcích za DC a na naftě zde vyteklo oknem 22 500 Kč. Dne 21. 12. 2018 opět vezl vlak z Krahulova do Břeclavi (33 vozů, 709 tun, 505 m bez HV) přes Havlíčkův Brod a Brno (opět v celé trase v nezávislé trakci). Na trati Břeclav – Znojmo již platil nový GVD, a optimálních tras tam tak bylo více (viz odkaz). Vlak odjel z Okříšek v 15:37 a jen po cestě do Havlíčkova Brodu stál 43 minut v Bransouzích, 60 minut v Lukách, 2 minuty v Jihlavě a 12 minut v Dobroníně. Do Havlíčkova Brodu přijel v 18:57. Pokud by z Okříšek odjel v 17:07 opačným směrem, tak by s 2 – 3 zastaveními dojel do Břeclavi v cca 20:34 (viz odkaz – trasa č. 6). V tento čas se místo toho vlak teprve rozjížděl ze Žďáru nad Sázavou. Dopravci, kromě toho, že jel déle, opět vyteklo do kanálu 22 500 Kč za naftu a poplatky za DC. Vlak nakonec nejel až do Břeclavi, ale byl odstaven v Podivíně. Když tedy ten rozdíl přepočítám pro cílovou stanici Podivín, tak mi to vychází na 18 000 Kč vyhozených do kanálu. Že by se dopravce po tomto chytil za hlavu, a zkusil příště trošku více přemýšlet? Ale kdeže! Hned následující den 22. 12. 2018 předvedl vrcholné představení, kdy z Břeclavi do Krahulova trasoval ložený vlak (32 vozů, 2 406 tun, 521 m / metry včetně HV) přes Brno a Havlíčkův Brod, a to v celé trase v nezávislé trakci (2x 740 + 1x 742). Vlak byl v úseku Hrušovany u Brna – Havlíčkův Brod – Krahulov rozdělen na dvě poloviny. Tady je fotka první poloviny za Kuřimí. Jelikož jeli v sobotu, přičemž v Břeclavi byli nachystaní hned ráno, tak by z Břeclavi do Znojma mohli jet prakticky kdykoliv (osobáky jezdily ve 120minutovém intervalu). Z Břeclavi do Znojma by to bez problémů vzali na 1x (normativ pro dvojče ř. 742 + pk ř. 742 je 2 690 tun). Ze Znojma do Okříšek jsem si to simuloval, a teoreticky by to taky mohli vzít na 1x. Bylo by to však hodně na hraně, a tak by ze Znojma do Okříšek pravděpodobně jeli na 2x. Když tedy porovnám trasu přes Havlíčkův Brod s trasou přes Znojmo v pesimistické variantě (Znojmo – Okříšky na 2x), tak trasováním vlaku přes Havlíčkův Brod jen na poplatcích za DC přišli přibližně o 23 000 Kč. Kromě toho trasováním vlaku přes Havlíčkův Brod propálili o 1 700 litrů nafty více. Když dám 30 Kč na litr, tak na tomto vlaku vyhodili oknem minimálně 74 000 Kč. To je opravdu unikát, a ačkoliv podobné věci sleduji dlouhodobě, tak s takovým extrémem jsem se ještě nesetkal. Zarážející pro mě není ani tak skutečnost, že někdo takto vyhazuje peníze do kanálu, jako skutečnost, že se nenajde jiný dopravce, který by jednoduchou optimalizací tras přepravci dokázal nabídnout o desítky tisíc Kč nižší cenu. Dle mého názoru může konkurenční prostředí na železnici fungovat jen tehdy, až tato jednoduchá zákonitost začne platit. A ještě něco pro zajímavost. Nedávno jsem si dělal propočet pro vlaky, které vozí IDS Cargo z Břeclavi do Včelné. Ve směru do Včelné tam většinou tahají 10 – 11 ložených kotlů. Zpět pak vozí kotle prázdné. Prázdné většinou vozí v celé trase v nezávislé trakci, ložené pak z Břeclavi do Havlíčkova Brodu elektricky a z Havlíčkova Brodu dále v nezávislé trakci. Někdy vozí v nezávislé trakci ložený vlak v celé trase. Z Břeclavi do Havlíčkova Brodu to většinou tahá elektrika proto, že by to samotné dieselové HV nevytáhlo do Vlkova. Dělal jsem si typový propočet pro vlaky T4 880 t a U4 250 t, které v celé trase jedou v dieselu (2x 742). Oproti trase přes Havlíčkův Brod by trasováním přes Znojmo došlo na naftě a poplatcích za DC k úsporám 12 000 Kč u loženého vlaku a 8 000 Kč u prázdného vlaku. Samozřejmě, že trasování přes Znojmo by bylo pro dopravce komplikovanější a pracnější (VDS, chybějící AHr mezi Znojmem a Jihlavou), ale už tam několik pěkných příležitostí, kdy by trasa přes Znojmo byla možná i rychlejší, bylo. Například dne 12. 11. 2018 dopravce IDS Cargo vezl vlak z Břeclavi do Včelné (11 vozů, 882 tun, 174 m / metry bez HV) v celé trase s HV řady 770. Protože kopec do Vlkova by ten čmelák nezvládl, byl vlak trasován přes Českou Třebovou, Nymburk a Prahu. Z Břeclavi do Včelné ten vlak jel cca 32 hodin (z Břeclavi odjížděl kolem 12:00). Na trase Břeclav – Znojmo – Jihlava by čmelák těch 882 tun úplně v pohodě odvezl, jelikož jsou zde menší sklony (na trase Břeclav – Znojmo – Jihlava mají dieselové lokomotivy ř. 751 obdobné normativy jako elektrické lokomotivy ř. 230 na trati Brno – Havlíčkův Brod). Ze Znojma by na Jihlavu sice mohl pokračovat až v 17:50 (chybějící AHr), ale následně by před 21. hodinou mohl být v Jihlavě a přes noc by mohl pokračovat do Včelné. Možná by pak měl problém ještě v úseku Horní Cerekev – Jihlávka, kde by normativ pro HV řady 770 byl pravděpodobně hraniční (HV řady 742 zde má normativ v T4 650 tun). Avšak i v případě, že by zde vlak bylo nutné rozdělit, by vlak celou trasu urazil za podstatně kratší dobu a ušetřil by téměř 200 km. To jen dokresluje, že plánovaný jižní tah z Košic přes Znojmo do Jihlavy měl ve své době nějaký logický základ. Abych tu jen neplival. Dne 16. 12. 2018 vezl dopravce IDS Cargo vlak z Chabařovic do Hodonic (34 vozů, 536 m, HV 783 001) jak nejrychleji to teoreticky šlo. Trasu Ústí nad Labem – Znojmo vlak urazil za 5 hodin a 14 minut. Trasu Kolín – Znojmo za 3 hodiny a 31 minut. |
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12856 Registrován: 9-2007 |
Koudsk: pěkný, celkem škoda to prezentovat jen zde. Ovšem musím říct, že obdobných šotků škodičů na ČDC je více a všude. Např. poslední 2 roky se běžně stávalo, že Praha nečetla ROV a relace Diamo Beroun - ULz - Brniště dle ROV odkloněné na NBK stejně tlačila do ULz, odkud to následně muselo do NBK. Opakovaně 2 roky po sobě. Běžně se v období redukcí stává, že se tahle relace jako ucelenka natrasuje na NBK a ve finále jede přes UL nebo naopak, tedy zruší se trasa vydaná opatřením a zavede nová. Vrcholné dílo bylo na sklonku roku, kdy na severu byly náležitosti na 20 rajek a souprava jela chytře na NBK, kde se zjistilo, že není nic na odvoz. resp. se z LBC povolalo disp. dvojče catrů, které přijelo Lv, přetáhlo rajky NBK-Brniště a zase se do LBC vrátilo Lv, následný den pravidelná trs z DC do Brniště jela v sestavě 750+2x742+4 vozy. Takže to nebude lokálním šotkem dvou brňáků, ale obecně přístupem určitých jednotlivců u Carga, jež nemají přehled o opatřeních nebo neznají lokality, to je příklad předvánočních obsluh Mšena, kdy tam někdo na 3 párech Mn za 12h chtěl nacpat asi 20 vozů, aniž by tam na to bylo místo a dohodl to s disp.sždc.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12857 Registrován: 9-2007 |
A k tomu přetrasování přes BM je otázka, zdali se tak neděje třeba z důvodu nedostatku personálu v JHL nebo ve ZN? Aby se to tedy nesvádělo na fiktivní šotky. Např. turnus ve ZN je nadvýkon. a vychází na 5,2 člověka. Takže separát se obsazuje strojv. letmo nebo vložákem. Totéž je nástupní místo Okříšky, které vychází nadvýkon. na 3,2 člověka a cpát tam vložák mnohdy nejde kvůli odpočinku. Z HV náležitostí je volné HV: Znojmo vyjma 1,3,5, tedy 2,4,6,7, kde nejede Mn. (742 využívaná na Jihlavu). JHL 2x 742 v 6,7, ale zde se musí počítat s údržbou (HV na Mn 82741). JHL 1x 742 v X od 16 do 5h, od zálohy, ovšem ta se občas používá právě na pk 82741 z JHL na Kojetice. 6,7 nic 1x 742 a pp v plánu 2x 742 na 82840, nově X. Volné od 23h do 11h + S,N. a při použití HV z HBC lze použít 1,3,5 742 od 82500 v čase 15-3h. Takže pokud by se netrvalo na trasování od ZN do JHL, lze jezdit opačně HB (JHL) - ZN, ovšem reálně až v odpoledních/večerních možná nočních časech. Všem dávat třeba vložák směny 16-4h je dost nereálné, resp. ten člověk udělá za 2 dny hodiny téměř akorát na normu 5,09h.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9642 Registrován: 4-2003 |
Koudsk:Dne 16. 12. 2018 vezl dopravce IDS Cargo vlak z Chabařovic do Hodonic (34 vozů, 536 m, HV 783 001) jak nejrychleji to teoreticky šlo. Trasu Ústí nad Labem – Znojmo vlak urazil za 5 hodin a 14 minut. Trasu Kolín – Znojmo za 3 hodiny a 31 minut. Kolín - Znojmo za 3:31, to je opravdu krásný čas ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . To ten vlak měl zelenou vlnu z Kolína až do Znojma, nebo se ještě s něčím někde při křižování i zastavil? Že by se dopravce po tomto chytil za hlavu, a zkusil příště trošku více přemýšlet? Ale kdeže! Hned následující den 22. 12. 2018 předvedl vrcholné představení, kdy z Břeclavi do Krahulova trasoval ložený vlak (32 vozů, 2 406 tun, 521 m / metry včetně HV) přes Brno a Havlíčkův Brod, a to v celé trase v nezávislé trakci (2x 740 + 1x 742). Vlak byl v úseku Hrušovany u Brna – Havlíčkův Brod – Krahulov rozdělen na dvě poloviny. Aby náhodou tyhle prapodivnosti nebyly způsobeny třeba tím, že nebyl k dispozici strojvedoucí, který měl na trať přes Znojmo seznání a ten, co k dispozici byl, odmítl přes Znojmo jet. Tak třeba dopravce zvolil méně bolestivé, ale operativní řešení - do cíle vlak dopraven byl, ale dopravce to bohužel vyšlo dráž. Nebo jak chcete donutit někoho, kdo to někde nezná, aby tam jel?!? Navíc když se jedná o vyloženě kozí dráhu, kde jsou ještě skupinová mechanická návěstidla ve stanicích a další jiné ne zcela běžné věci, se kterými se už většina strojvedoucích přitom vůbec nesetká? Zarážející pro mě není ani tak skutečnost, že někdo takto vyhazuje peníze do kanálu, jako skutečnost, že se nenajde jiný dopravce, který by jednoduchou optimalizací tras přepravci dokázal nabídnout o desítky tisíc Kč nižší cenu. Jenže obchod dohadují obchodní zástupci, nikoliv dispečeři a už vůbec ne strojvedoucí. Čili zákazníky nezajímá, jak si to u sebe dopravci pořeší, jeho zajímá úplně něco jiného - aby to, co si za nějakou dohodnutou cenu objednal a následně i má zaplatit, bylo provedeno dle objednávky. A jak moc je zarážející, že se nenajde jiný dopravce? Třeba tak, že jiný dopravce má na daný termín již jiný kšeft, nebo je orientován na jiné a hlavně pravidelnější druhy přeprav. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 957 Registrován: 1-2010
|
Bram: Z Ústí nad Labem až do Znojma projel bez zastavení Když vezlo RM Lines 21. 12. ten vyložený vlak, tak pro něj paradoxně mašiny ráno jely z Břeclavi do Okříšek přes Znojmo. Když mohl jet tam, tak mohl jet i zpátky U toho loženého vlaku ze dne 22. 12. je nutné podotknout, že první vozy byly k vykládce přistaveny až 31. 12., takže pokud tam zrovna byli strojvedoucí (dva), kteří nemohli / nechtěli jet přes Znojmo, určitě nebyl dopravce v takové časové tísni, aby musel vyhodit takový ranec. Pokud by to navíc táhli v trase Břeclav - Znojmo - Okříšky na 2x, tak stačilo jedno dvojče s jedním strojvedoucím, a postrk by nebyl třeba. Jen ze zvědavosti. Jak je to vlastně s poznáním u soukromníků? Vždycky jsem měl za to, že se na to u nich moc nehraje. Vzpomínám si jednou, jak jeli (už nevím, kteří) z Okříšek do Hodonic, a po příjezdu do Znojma byli připraveni pokračovat směr Rakousko Ono je přece jedno, kdo cenovou nabídku pro zákazníka tvoří. Pro mě je zarážející, že v té ceně, kterou zákazník zaplatil, byl minimálně 74tisícový polštář. Něco takového je na silnici úplné sci-fi. Na silnici, když si kamioňák zajede 100 km, tak ho šéf vytáhne z kůže. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1983 Registrován: 12-2007
|
750371: nevim jak ted, ale treba kdyz jsem se bavil s kluky firy z Breclavi od CDC,tak nekteri z nich maji ke konci roku problemy udelat normo hodiny!!! A to nejsou novacci bez poznani! Takze firu je dost a pokud to nedokazou obsadit, tak je to dalsi ukazka neschopnosti. Navic za chvili konci repa.... O poznani soukromniku si myslim sve, to asi nebude ten hlavni problem.
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12859 Registrován: 9-2007 |
Poznání u EXD je prosté, stačí se podívat na portál jednoho raději nejmenovaného dopravce, kde jasně píší: nástupní místo strojvedoucího = celá ČR. Z toho plyne mnohé a kdo tam má své kamarády, tak se dozví mnohem víc, leč zde nepublikovatelné. U ČDC resp. ČD nemožné, neboť při prvním průseru by z toho byl slušný flastr a TV report na týden..
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12860 Registrován: 9-2007 |
771068: já ti rozumím, v BV se ti uvolní X lidí od řepy. To je dost možné i v Brně, kde máš nemálo směn adhoc nebo dispečerek, což asi vysvětluje to tahání vozů z HB na BM, viz text Koudsk. Ale ve ZN máš u Carga 5 turnusáků s nadvýkon. turnusem o 0,2. Takže sumasumárum ti stačí 1-2 leťáci. V Okříškách máš 3 lidi a též nadvýkon, přičemž mám pocit, že místní je možná jen 1, zbytek dojíždí. Zde je výhoda míchání personálu s výkony v JHL a defakto i HB, tedy v rámci poznání. Tak a teď si vezmi, koho bys dostal na nástup ve 3h do Okříšek? Nebo kdo ti udělá z BV dělenou noční směnu 44050. Odpovím si sám... nikdo. U ČD se to řeší přesunem výkonů. Takže v tomto případě by spíš pasovalo personální obsazování vlaků navíc od HB resp. JHL, což se v případě odklonů i dělo.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9646 Registrován: 4-2003 |
Koudsk: Jen ze zvědavosti. Jak je to vlastně s poznáním u soukromníků? Vždycky jsem měl za to, že se na to u nich moc nehraje. Ale hraje se na to. Osobně nejezdím nikam (pud sebezáchovy), kde to neznám ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . Vzpomínám si jednou, jak jeli (už nevím, kteří) z Okříšek do Hodonic, a po příjezdu do Znojma byli připraveni pokračovat směr Rakousko. Pokud strojvedoucí není úplný pitomec, tak se nikdy nevydá někam, kde ani fyzicky nebyl. Když už někdo chce mocí mermo jet někam, kde nikdy nejel na stanovišti a nikdy tam ani nebyl, ať si projede trasu alespoň osobním vlakem tam a zpět, cestou tam ať kouká na jednu stranu (nejlépe napravo ve směru jízdy) a druhou cestu na druhou stranu (opět tedy napravo ve směru jízdy). V každém nádraží ať vystrčí palici ze dveří a koukne se nalevo a napravo. V nádražích, kde má provádět posun, si nastuduje plánky těchto stanic. Jsou buď na portálu provozování dráhy, nebo rychleji na gvd.cz. Pokud jsou to divoké uzly typu Česká Třebová, nebo rozlehlá nádraží (Ostrava hlavní i s přednádražími, Brno Maloměřice, ale i třeba taková Praha Libeň), je dobré si tyto plánky i vytisknout - hodně to pomůže při posunu v takových rozlehlých stanicích, vlastní zkušenost. Dále tu máme mapy.cz, kde je situace zachycená v reálu a hlavně oproti situaci před deseti lety ve velmi dobrém rozlišení a je tedy dobré s ní tyto plánky porovnat. A také se předem podívat do TTP, ne je jen mít u sebe. Jistě dostanu od některých lidí za ucho, že vlastně nabádám k nepravostem. Ale jak to reálně řešit jinak, tj. časově a finančně přijatelně seznání pro strojvedoucí z hlediska dopravce, to fakt netuším. Pořád je to ale lepší, než nijak, tj. aby strojvedoucí prováděl průzkum rovnou bojem... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9647 Registrován: 4-2003 |
750371:Poznání u EXD je prosté, stačí se podívat na portál jednoho raději nejmenovaného dopravce Když o tom nic nevíš, tak o tom nemel. Jsou strojvedoucí, kteří jezdí bez seznání kamkoliv a jsou i u těch dopravců, u kterých to předem vylučuješ. Je to jen a jen o strojvedoucích samotných... Někde ale k takovému jednání moc příležitostí nemají, což je samozřejmě dobře . |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3256 Registrován: 4-2015 
|
Z Ústí nad Labem až do Znojma projel bez zastavení [happy] Velmi zajímavé. To byl odbaven z Ústí až do Znojma, tzn. prakticky přes celou ČR a nikde žádný důvod k upřesnění či vydání/diktování rozkazu?
West code was broken.
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12863 Registrován: 9-2007 |
Bram: aha, takže tobě přijde normální, že strojvedoucí jede, plácnu z Prahy do Lanžhota, kde nastoupí na 12h (teoreticky) směnu? A jak to udělá, když je z UnL a má nastoupit druhý den ve 4h v Bruntále? Ono to je pak o serióznosti dopravce a tento kapitalistický nešvar bys marně hledal u Metransu, ČD, ČDC...
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9649 Registrován: 4-2003 |
750371:aha, takže tobě přijde normální, že strojvedoucí jede, plácnu z Prahy do Lanžhota, kde nastoupí na 12h (teoreticky) směnu? A v Lanžhotě strojvedoucí rostou na záhonku u nádražní budovy? A jak to udělá, když je z UnL a má nastoupit druhý den ve 4h v Bruntále? Ono to je pak o serióznosti dopravce a tento kapitalistický nešvar bys marně hledal u Metransu, ČD, ČDC... Pojede tam den předem, nechá si proplatit ubytování (které si snad je schopen dohodnout i sám) a po vyspání nastoupí na lokomotivu. Že jsou někteří strojvedoucí jsou s prominutím vocasové a jedou vlakem na šichtu přes noc, či spí někde na lavičce v Olomouci, tak za to já fakt nemohu. Jistě, pro některé dopravce je to přijatelné a hlavně výhodné řešení. Strojvedoucí si to ale nemusí nechat líbit, zvláště dnes, je li jich nedostatek. Ovšem jsou tu tací, kterým takové věci nevadí , ba jim to i vyhovuje(!!!) ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") . To je ale obecně špatně a je na strojvedoucích, kterým to vadí, aby se ozvali - ti druzí to nikdy neudělají. Ovšem ne tak, jak to udělal jakýsi strojvedoucí F. To jsem opravdu nedával . |
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12864 Registrován: 9-2007 |
To je vše pravda. Taky někteří mezi dopravci slušně migrují. Na druhou stranu by to tebou popsaným způsobem museli dělat všichni, ale taky chápu, že nikdo nepojede 12h předem na směnu a nebude se dožadovat penzionu od 8 do 14h...a pokud, jak dlouho mu to bude zaměstnavatel trpět? Takže nástupní místo: celá ČR asi neé. Řečeno bylo asi vše, ať neodbočujeme od tématu.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 363 Registrován: 8-2017 |
Bram 9646: A co ještě v poslední době objevující se cab views? 9642: Třeba do Koudsk myslel tak že tam mohli vlaky spojit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 366 Registrován: 8-2017 |
Koudsk: Zajímavé, budete váš článek publikovat i někde jinde? Je to absolutně nepochopitelné jak někdo může trasovat vlaky takto, buď tam sedí někdo komu je to u zadele, nebo šoutoušští ultras, kterým patří do ruky tak FZ1 a ne rozhraní portálu na objednávky vlaků. Nevím jaká omluva by mohla být pro taková trasování a stovky kilometrů navíc. Výlety do Brna jsou pro mne absolutně nepochopitelné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 3-2018 |
Ještě ke křižování Hrušovany - Břeclav: Co jsem v poslední době sledoval jízdy Vn od řepy kolem poledne z Hrušovan, na křižování do Novosedel jezdily velmi často, do Mikulova pak NIKDY (jak píše i Koudsk), ač by to za Os stihly. Také se stalo, že Vn jel z Hrušovan tak, že dojel na křižování do Valtic, ale odtud už po křižování "nestihl" ujet a čekal tady až na odhlášku za Os křižujícím v Sedleci. V tom případě pak došlo novým stavem infrastruktury a novým modelem dopravy ke zhoršení stavu pro jízdu nákladního vlaku. Jinak dle mých poznatků jezdí Os mezi Břeclaví a Sedlecí téměř vždy s náskokem, zatímco v Sedlci se čeká na protijedoucí Os, který téměř vždy něco drobného veze. To jen tak pro doplnění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1984 Registrován: 12-2007
|
Ten elaborát by se hodil do Cargo Bulletinu ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") 750371: ano, obsazování z HB nebo Ji by bylo asi ideální, ale i kdyby to bylo s nástupem ve Zn někdy ráno, tak by to šlo obsadit břeclaváky.
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 958 Registrován: 1-2010
|
Starý_Hanák: Podle mě jsou dvě možnosti, proč ty vlaky záměrně nejezdí v optimální trase. Buď schválně nespěchají strojvedoucí, čemuž bych se ani nedivil (klasický motivační program na dráze), nebo v Novosedlech potřebují demonstrovat potřebnost výhybkářů, kteří jsou tam čistě z pohledu nového GVD potřební pouze na 2 hodiny od 5 do 7 ráno. Pokud je to ta první možnost, tak se s takovou pak nemůže nikdo divit tomu, že je těžké prosazovat investice pro zrychlení nákladní dopravy, když sami nákladní dopravci schválně nikam nespěchají. Podotýkám, že hradlo v Březí a dlouhou kolej v Mikulově nebylo úplně jednoduché prosadit. Většinou se v reálu daří dělat věci lépe, než jak jsou zakresleny v GVD. Tady je v GVD zakresleno vše optimálně, a v reálu se to schválně dělá hůře. Nevidím žádný důvod k tomu, proč jezdit na křižování do Novosedel, když je v obou směrech každých 60 minut k dispozici periodicky se opakující trasa, která má jen samé výhody (nejkratší možnou celkovou cestovní dobu, minimální počet zastavení, možnost jízdy delšího vlaku, možnost jízdy těžšího vlaku). Dokonce si myslím, že Novosedly jsou v současné podobě spíše na obtíž. Kdyby tam teď místo nich bylo jen hradlo, tak tam není rychlostní propad na 40 km/h, který je pro nákladní vlaky velmi omezující. Schválně jsem si nasimuloval vlak 2x 742, 600 m, T4 2 400 tun pro dvě varianty (současné Novosedly a žádné Novosedly). Ve variantě bez Novosedel takový vlak mezi Hrušovanami a Mikulovem ušetřil 5,5 minuty. Na obrázku přikládám teoretické průběhy rychlostí pro obě varianty. Tím ale neříkám, že Novosedly mají být při pokračující revitalizaci zrušeny. To v žádném případě. Pokud by v současnosti jednoho výhybkáře přesunuly do Hodonic na noční křižování Os, tak by to podle mě bylo daleko přínosnější. Celkovou cestovní dobu posledního Os ze Znojma do Hrušovan by to zkrátilo o 6 minut a podle mě by to mělo větší přínos i pro nákladní dopravu. Ale musím trošku poopravit, že ne vždy se ta vyrovnávka od řepy v Novosedlech křižovala. Několikrát jsem viděl, že jeli na křižování až do Mikulova. Řekl bych, že do Novosedel to jezdilo tak v 70 % případů. K.S.: Zkusím tomu dát publikovatelnou formu, přidat nějaké fotky a někam to vywebit. Jakmile to udělám, tak sem dám odkaz Pružinskij: S těmi rozkazy mě to nenapadlo. Ve Velkém Oseku a Jihlavě jsou v systému dva časy pro příjezd a odjezd. Jelikož se jedná vždy o totožný čas, tak jsem to přehlédl. Je možné, že si v obou případech strojvedoucí zastavil u výpravčího pro rozkaz a hned pokračoval dál. Jestli máte možnost se na to podívat, tak se jednalo o vlak 056607 ze dne 15. - 16. 12. 2018. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 201 Registrován: 3-2018 |
Koudsk: Ano, nesledoval jsem to každý den. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2077 Registrován: 7-2003
|
Koudsk : mohl bych vás poprosit i o data nakládky / vykládky ze "zbytku" tratí 244, tj. od M.Krumlova dál na Střelice? (M.Bránice, Ivančice, Silůvky). Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 10-2012 |
Našel jsem nějaké foto z výměny mostovky ve Znojmě v roce 2008. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1485 Registrován: 5-2010 
|
Prodej lokálky se slevou. Trať u Hevlína stát prodává za půldruhého milionu
Osobní blog na iDNES.cz (někdy i s reportážemi o cestách)
Osobní vizitka Připravovaný web o severním okolí Brna Mrtvole je naprosto fuk, kdo tu válku nakonec vyhraje! - Yossarian Yossarian |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 959 Registrován: 1-2010
|
Tomaseq: Rád bych vyhověl, ale bohužel to tam nemám čas sledovat. Chtěl bych také více sledovat trať 241, ale ani to nestíhám. Starý_Hanák: Tak včera (7. 1.) jela ta vyrovnávka od řepy tak, že křižovala v Mikulově. Ale pro změnu nastal jiný problém. Vlak měl 30 vozů, 448 m, U4 673 tun. Bylo tam dvojče 742. Z Hrušovan vlak odjel za osobákem v 12:44 (je zajímavé, že dle GVD lze odjíždět v XX:41, ale v reálu se neodjíždí dříve než XX:44). Ve 12:55 projel Novosedly. Mikulov projel až 13:11. Z Novosedel do Mikulova jel 16 minut, a osobák tak zarubal o 5 minut. Je možné, že měl nějakou poruchu, ale nedivil bych se taky tomu, kdyby se jednalo o demonstraci toho, jak se to nedá stíhat. V Hrušovanech se nedají stíhat technologické časy (odhláška, postavení odjezdové cesty a odjezd vlaku zaberou trojnásobný čas oproti hodnotě z GVD). Z Hrušovan do Mikulova vlak o hmotnosti 673 tun jede 27 minut, ačkoliv nedávno ve stejné situaci vlak o hmotnosti 1 143 tun to jel 20 minut. Nevím, možná tam měl poruchu. Každopádně v kontextu s dřívějším pozorováním je mi to čím dál podezřelejší. Pak o tři hodiny později tam jel drobný nákladní vlak IDS Cargo (ř. 730, 6 vozů, 440 tun), který do Hrušovan přijel v 16:10 a odjel v 16:45 (znovu tak pozdě). Do Novosedel přijel v 16:56, a do Mikulova (možná po předchozí zkušenosti) už ho nevzal. Připadá mi, že je to až moc okaté, a někdo by se jim měl podívat na kobylku. Pak se ani nelze divit tomu, že když má takovou zkušenost dopravce, který po této trati jede jednou za čas, tak raději podruhé vyhodí desítky tisíc Kč oknem, než aby tudy musel jet znovu. Včera mimochodem další případ. Vlak z Břeclavi do Starče a Bransouz. V celé trase s maximou přes Havlíčkův Brod. Vyhozeno z okna minimálně 25 tisíc Kč. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1985 Registrován: 12-2007
|
Dnešní osobka a řepa: (Příspěvek byl editován uživatelem 771068.)
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2668 Registrován: 9-2003
|
Vozy Bmx stále v provozu Je znám nějaký předpoklad, jak dlouho ještě bude řepa jezdit?
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 635 Registrován: 10-2007 
|
Nuts:vypadá to do konce ledna.
Autobusem nikdy !Vlakem to je svezení...
Jedině Metal Šmajdalfe |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 947 Registrován: 10-2009 
|
Nuts: vůz Bmx je "nová" znojemská posila. Takže bude v provozu ještě dlouho-bohužel.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1603 Registrován: 5-2004 |
Tady se píše, že Bdt754 001 stojí od 28.12. na závadu dveří, tak ten Bmx bude asi místo něj. Vždy mnohem lepší než B(d)tx. Minulý týden ještě nejezdil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1659 Registrován: 12-2007 |
podle posledních informací z cukrovaru, tak kampaň skončí trošku dřív (prý nedostanou tolik řepy ze Slovenska), vypadá to, že někdy cca po 20. lednu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2669 Registrován: 9-2003
|
Tak pravda, že Bmx lepší než Btx. S tím jsem jel dobrovolně 3. 1. 19 ze Znojma do Břeclavi, abych si (snad) naposled v životě užil skákání. Na nerekonstruovaném svršku to skákalo nahoru-dolu, ale na reko části to kmitalo zleva doprava, což mně osobně přišlo snad ještě horší ... Navíc jsem myslel, že tyto vozy měly omezenou max. rychlost na 80 km/h z původních 90 km/h, ale na tomhle byla v bílém čtverci opět 90. Tak nevim. Jinak díky za info o řepě.
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1606 Registrován: 5-2004 |
Dneska jsou kromě Bmx765 (124) na náhradách i Btx763 a Btx763 + BDtax782. Jezdí jediný Bdtn757. Prázdné vozy od řepy dnes po 4511 z Hrušovan na křižování s 4512 do Mikulova |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 948 Registrován: 10-2009
|
Nuts: asi dva co jsou ve Znojmě mají 90. Zbytek 80.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 960 Registrován: 1-2010
|
Tak v úterý večer RM Lines konečně natrasovali vyložený vlak z Krahulova do Břeclavi přes Znojmo. Měli toho 32 vozů a lehce přes 500 m. Z Okříšek vyjeli v 18:40 a za necelé 4 hodiny byli v Břeclavi. Na trase zastavili celkem 3x. Do Břeclavi přijeli přesně dle trasy číslo 7 s tím, že z Okříšek vyjeli trošku dříve, a docela ty mašinky po cestě šetřili (nebylo kam spěchat, všude to měli s rezervou). Včera i dnes vyrovnávka od řepy z Hrušovan odjela v X:42, a s přehledem dojela až do Mikulova. Včera tam kromě prázdných vozů bylo ještě 9 ložených kotlů melasou. Také dnes tam byly navíc 3 kotle. Oba vlaky tak byly těžší než obvykle (1 139 tun a 687 tun), a nebyl nikde problém. Včera byl přes den docela slušný provoz. Ve 12:43 odjel z Hrušovan ucelený vlak s cukrem (ODOS), který Mikulovem při křižování projel. Z Hrušovan do Břeclavi to ve špičce zvládli za 46 minut, přičemž ani jednou nezastavili. Hned za hodinu ve 13:42 jelo z Hrušovan Cargo (viz výše), které to s jedním krátkým pobytem v Mikulově zvládlo za z Hrušovan do Břeclavi za 53 minut. Z Břeclavi do Hrušovan pak 16:23 odjela řepa, která nikde nezastavila, a z Břeclavi do Hrušovan to zvládla za 54 minut. Přestože protijedoucí osobák při křižování v Mikulově měl asi 3 minuty zpoždění, strojvedoucí před Mikulovem ubral, a Mikulovem stejně projel. Dnes odpolední řepa taktéž z Břeclavi až do Hrušovan celou cestu bez zastavení. Přesně takto to má vypadat Na druhou stranu musím říct, že jsem včera potmě v Mikulově čekal u odjezdového návěstidla se stativem na tu loženou řepu, a ten stativ mi tam byl na dvě věci. Naštěstí pak o dvě hodiny později jel z Břeclavi do Hrušovan další vlak ODOS na nakládku cukru, a strojvedoucí byl tak hodný, že mi tam nejen zastavil, ale ještě vypnul horní reflektor. Tímto oba strojvedoucí zdravím. Dnes Cargo ze Znojma na Jihlavu a zpět plně vytížilo obě běžky. Ze Znojma do Jihlavy část zátěže, která se nevešla na Pn, jela na Mn. Z Jihlavy do Znojma měl Mn pár vozů, a zátěž, která se nevešla na Pn, jela přes Brno. Tady fotka od kolegy, na které je zvěčněn dnešní Pn 62804 před Znojmem: Fotky v plném rozlišení zde. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2670 Registrován: 9-2003
|
Koudsk: Díky za kvalitní postřehy a informace
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
|
750371
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12885 Registrován: 9-2007 |
Příští týden bude nakládka obilí v Rakšicích - ČDC.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1381 Registrován: 8-2010 |
Víte někdo, jak dopadla 754 062 při včerejší srážce se stromem na R 650? Časově kolize odpovídá přechodu sněhové přeháňce se silnými nárazy větru. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1661 Registrován: 12-2007 |
Tak v těch Rakšicích by se měla nakládat řepka, vlak na nakládku stojí v Hrušovanech - 17 vozů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 1-2019 |
Dnes mezi Okříškami a Znojmem jezdí 714.211, aktuálně na Os 24818 ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 949 Registrován: 10-2009
|
vixy: nebude to náhodou 24814 nebo 24813? 24818 teprve vyjede v 17:02.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 1-2019 |
Prdík83: Omlouvám se, byl to vlak 24852, teď jede na 24813 |