| Diskuse » Archiv 2019 » Automobily, lodě a letadla » Splavňování a práce na vodních tocích | předcházející | další |
Splavňování a práce na vodních tocíchdolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 369 Registrován: 8-2017 |
D-laik: D-O-L je pitomost z doby kdy nejsilnější parní lokomotivy měly 800-1200kW, dneska zcela běžně kolem 4-8MW, s tím protáhnete po ferdinandce vlak o více jak 3000t, můžete je posílat třeba 4x za hodinu v jednom směru, to je 210 milionů hrubých tun ročně na této trati. Každá další kolej, čistě pro nákladní dopravu, znamená dalších 105 milionů hrubých tun, tedy hmotnosti vlaku, což znamená nějakých 70 milionů tun zboží, při záborech tak čtvrtinových na kolej proti kanálu. Navíc i původní smlouva, od které se odvozuje v dnešní době argumentace že jej musíme stavět je naplněna někdy od příjezdu prvního vlaku do Prahy, bylo v ní totiž nebo ve vylučovacím poměru, podle té spojení železnicí plně dostačuje, takže splněno hodně dlouho máme. Navíc nevidím důvod proč bychom měli budovat kanál pro zboží z Číny. Pokud by se z tohoto megalomanského projektu mělo něco kdy stavět, tak je to přístav v Ostravě, díky tomu že Poláci splavňují Odru skoro k našim hranicím, je to velmi blízko, takže by to nebylo ani moc drahé. Ještě by se snad dalo uvažovat o tom že se postaví nějaký kanál z Dunaje na jižní Moravu, ale to je asi tak všechno. |
|
D-laik
|
|
|
Neregistrovaný host |
K.S. Děkuji za názor. Nikdy jsem netvrdil, že se železnicí nedá přepravit takřka (bez nejrozměrnějších věcí) totéž, co po vodě. Dá. Jenže, jak to u nás dopadá? Vodní doprava takřka na nule, na většině železničních tratí (s výjimkou několika tras) je nula též. Všude jen tisíce tun betonu a asfaltu na nové a nové dálnice. Ty jsou ale záhy opět zaplněny kamióny. Spirála, která musí vést k totálnímu kolapsu. Přitom průplav nezabere takřka žádné území (je to vlastně vodní tok, který do přírody patří). Loni v létě jsem měl příležitost svézt se na lodi průplavem Rýn - Mohan - Dunaj. Podobný zážitek bych doporučil každému nepříteli lodní dopravy (i tobě ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") ). Zvláště novější části průplavu se nedají charakterizovat jinak, než jako jeden obrovský park. Břehy většinou z kamenného záhozu, čistá vody, klid. Jen občas (tak jednou za půl hodiny) projede tiše loď s třemi tisíci tunami nákladu(tedy zhruba za stovku kamiónů). Domky jen pár metrů od vody, rybáři, koupající se děti, výletní lodě. Nádhera. Tak nějak bych si představoval rekreaci. Postaví si někdo chatu deset metrů od dálnice, nebo od železniční trati? Já tedy ne. Průplav by byl (a doufám, že bude) obrovská investice. Ale pokud přispěje EU (financuje spoustu hloupých akcí, tak snad něco zbude) a realizace se protáhne na nějakých dvacet let, není to tak hrozné. Souhlasím, že labská větev je problematická. Ale sám uznáváš, že spojení jižní Moravy na Dunaj a severní na Odru je reálné. Kolik zbývá mezi dejme tomu mezi Přerovem a Studénkou? Navíc průplav má obrovskou výhodu, že při vhodném návrhu bude tvořit nejen čistou dopravní cestu a obrovské rekreační centrum, ale i závlahový systém a dokonce i jakousi (zoufalou) strategickou rezervu sladké vody (odhadem, při kompletní realizaci, by v něm bylo nebo bude, kolem padesáti miliónů kubíků. Nejsem už nejmladší a dokončení se nedočkám určitě. Ale rád bych zažil alespoň zahájení. Také proto, abychom komunistům (kteří lodní dopravě vůbec nepřáli a ustoupili jen při dopravě uhlí do Chvaletic) ukázali, že do té Evropy opravdu patříme. A že to dokážeme i nyní, když oni rudé košile převlékli za zelené. Už toho nechám a budu i nadále doufat, že zájmy přírody a zdravý rozum jednou zvítězí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 12-2017 |
D-laik: představa kanálu sice pěkná, ale.... na propojení Odry a Moravy se snad voda najde, ale na propojení někde od Studénky k Pardubicím té vody asi moc nebude. Jo, kanál se naplní, ale na provoz toho kanálu v plavebních komorách potřebujete vodu. Aby se pak nepostavil kanál,který bude přes léto "na suchu". Labe v tomto ohledu varuje Já bych raději upřednostnil pořádné splavnění Labe do Pardubic, hlavně ten úsek od st hranice přes Děčín do Ústí toť asi tak můj názor Michal |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 7-2017 |
Jo, před 500 léty. Před 500 léty nebyla železnice, nebyla elektřina a nebyl ani spalovací motor. Nebyly mobilní telefony. Nebyl ani telegraf. Nebyl ani horkovzdušný balón, natož letadlo. Takže bychom asi měli zavést přímé poštovní spojení ČR Čína, a to dostavníkem. Pro tento dostavník vybudovat silnici. Pošta lítá letadlem, ale někteří by stále chtěli, aby se vybudovala ta dostavníková silnice. Že se dostavníková silnice nikdy nezaplatí, bude to jen příšerně drahý lunapark pro pár cestujcích a každý daňový poplatník vyplázne ročně celou jednu mzdu po dobu 30 let, aby se to zaplatilo? To fandové dostavníkové dopravy nevidí. A když to nějaký daňový poplatník nechce financovat, protože moc dobře vidí, že to jen černá díra na veřejné peníze, tak je hned nepřítel. Jasně postavíme superdrahý lunapark každému, kdo si ho vyřve. A když pak přijde ke krachu, protože nebude dost peněz na všecky tyhle lunaparky, tak potom co? Stačí se podívat na jeden nejmenovaný městys, kde na radnici sedí idealista nejmenované strany a prosazuje z veřejných peněz postavit luna, pardon, akvapark v ceně 20x vyšší než je roční rozpočet obce. Že je akvapark v sousedním městě (3x větší) a v tom druhém nejbližším městě, které je 5x větší? Nezájem. Že i do toho vzdálenějšího je to jen 20 minut autobusem? Kdepak. Idealista na radnici odmítá vidět i to, že v 5x větším městě je akvapark ekonomický průser, a soudí se. Vybudovat za cizí, neudržovat a až se to rozbije nebo zkrachuje, hodit to zas na jiné. Podívejte se na státní rozpočet, položku příjmy. 99% příjmů státního rozpočtu jde od občanů. Stát žádné vlastní peníze nemá, má jen ty, které vybral na daních od občanů a firem. Nebo si je může po vzoru Zimbabwe natisknout a tvářit se, že tentokrát už kozel dojit bude. Nákladní doprava na železnici je nulová akorát tak na lokálkách a točitých jednokolejkých. Tomu DOL nepomůže a vice versa. Ostaně celoroční objem lodní dopravy odvozí jediná železniční trať (kolem Labe) způsobem jeden vlak navíc, jede 2x do týdne. Hlavní tratě praskají ve švech. Kupodivu právě v souběhu s DOL. Ale proč teda aspoň polovina těch kamionů i vlaků nepluje po Labi do Mělníka? Že by to lodí bylo příliš pomalé, drahé a díky počasí nespolehlivé? Vadí dodací doba o týden delší a v létě je stejně potřeba kamion i vlak. Protože do Hamburku (Rotterdamu, Gdaňsku, Koperu) to popluje tak jako tak. Kapacita opravdu velkých lodí je až 22.000 TEU, jeden kamion uveze 2 TEU - 11.000 kamionů na jediné lodi. A jeden kamoin je 20 dostavníků. Pořád chcete ty dostavníky? O kratší dostavníkové cestě z Vindobony do Noviomagna uvažoval možná už i César, jenže Markomanii žádný římský císař nedobyl. Tak bychom to mohli postavit teď, včetně semaforových věží* pro předávání zpráv, ne? :D Raději si nastudujte historii průplavů v USA. Až na jediný (Seaway) ztratily význam s nástupem železnice. A nikdy ho nezískaly zpátky. Seaway přežil jen díky tomu, že objem zboží je obrovský a při tak velkých objemech, asi 8-10x víc než Dunaj Mohan Rýn, se to už vyplatí vzít lodí. Průplav dovoluje náklad až 34 metrů vysoký, ponor 8 metrů a tonáž 28500 t. Lodě jsou až 24 metrů široké a až 220 metrů dlouhé. Skoro jako stará Panama. Tolik vody v ČR není. Hořejší jezero je větší než celá ČR. Jezero Gatún je sice menší, jenže v Panamě naprší 2 až 4 metry vody ročně. V roce 1997 a 2002 jsme tady v ČR panamské děště zažili. To jsou fakta. Ikdyž seřežete psa nebo člověka, pořád to budou fakta. Ano, přehradní hráz v Hřensku by mohla jezero vyrobit, problém je zatopená Praha skoro až po špičku Žižkovského vysílače. A u České Třebové vám to přeteče do Moravy. Veškerá vnitrozemská poptávka přestala existovat. A ještě teda zbořit mosty v Hamburku, především těch 6 železničních kolejí souběžných s Dvojmostní ulicí (Zweibrückenstrasse). *) Jestli Vás napadla Zeměplocha, tak ano, ale bylo to nejspíš naopak. Pan Pratchett se asi inspiroval právě u Římanů. Římané podél cest postavili signální věže a zprávy si předávali máváním prapory, v noci pochodní. A ty zprávy postupovaly rychle, rychleji než svítání. V Římě již bylo slunce nad obzorem, do Lutécie však zpráva dorazila ještě za tmy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 395 Registrován: 8-2017 |
D-laik: Jak Vám odpověděl Poklop D400, problém je na lokálkách, jinak se nákladní doprava začíná rozmáhat, byť ji problémy dělá třeba malá délka kolejí na ve stanicích, nebo zbytečně prudká stoupání a klesání, úvrati a podobně, ale to není nic neřešitelného. napojení Severní Moravy je jednoduché, relativně, protože v Polsku je rovina a historicky existující vodní cesta, dále protože tak bude končit, teoreticky v přehradách kus od státní hranice, bude to případně stavba za jednotky až desítky miliard, ne za stovky. Ano, alternativa je exteritoriální přístav a železnice. Napojení jižní Moravy je pak usnadněno tím že jednak je dost značný úsek Moravy regulovaný a připravený a je třeba jen dobudovat jezy atd. byť zde je mnohem delší úsek na Slovensku, který se musí vybudovat. Jestli by šla splavnit Morava jako taková nevím, spíš ne. Hlavně by ale ten průplav šel napájet kanálem ze zdrže Břeclavského splavu a tedy Nových Mlýnů, ale pozor, vody v nich také není nazbyt, ano, je to lepší než v Moravě, ale i tak šla hladina Dolní letos natolik dolů že se zavíraly segmenty mezi Střední a Dolní aby se udržela hladina pro ostrůvky. Ale i tak by se to asi neobešlo bez rozšíření plochy nádrží až k železnici Brno-Břeclav, což by zvedlo využitelný objem o asi 5 000 000 kubíků, tedy by nádrže zvládly nadlepšovat tak o kubík po dobu 57 dní, to není moc, ale je to na poměry jižní Moravy dost. Nic takového ale jak půjdete dál proti proudu Moravy nemáte. I to povodí Dyje je k napájení průplavu mnohem lépe uzpůsobeno díky většímu množství přehrad, byť zase je pravda že v něm je menší množství vody. Domnívám se že už větší smysl opravdu má nějakým způsobem prosazení relativně nákladných přestaveb na železniční síti. Poklop D400: O Seaway jsem zrovna nedávno četl a viděl nějaká srovnání, ten je jenom jiný v tom že se stavěl až někdy po válce a je pravda že se v Oblasti jezer od začátku industrializace hledaly cesty jak je využít a spojit s mořem, proto existuje třeba i průplav mezi Erijským a Ontarijským jezerem, jestli má podobné parametry jako Seaway nevím. Technicky realizovatelný by takový Seaway v Evropě byl také, jen by to musela být soustava hlubokých umělých zdrží, ale má to vůbec smysl? Myslím že ne. K moři je to cca 500km, to sice u Velkých jezer také, ale tam tekl vždy Svatý Vavřinec splavný pro velké lodě, takže situace jiná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 11-2018 |
Proboha, nechápu, proč se uvažuje o nějakém DOL ,když tahlezemě není schopna dodneška splavnit Labe do Pardubic, postavit vodní zdviž na Slapské přehradě a konečně postavit vodní výtah na Orlíku pro větší lodě. Jestli nejsme schopni dostavit ani toto, tak fakt nemá smysl o něčem dalším uvažovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 471 Registrován: 8-2017 |
3xPražan: Protože je to doslova mokrý sen F. Čuby a M. Zemana a pro Číňany způsob jak si tu zajistit předpolí. (Co z historie víme že jakmile nějaký národ pronajal přístavy cizí mocnosti se zlou se potázal) Splavnění Labe je také otázka, snažíme se nějak dostat lodi do přístavů kdesi v centru Čech a přitom by se daly asi za menší peníze vybudovat přístavy v Děčíně, kde navíc zřejmě historicky značný objem překládky byl, končí tam pravobřežka, první, pokud chceme nakopnout říční plavbu, tak je třeba abychom rozjeli úsek Děčín-Drážďany (Hamburk), pak se dá uvažovat o něčem víc. |
|
lachttan
|
|
|
Neregistrovaný host |
K.S. On ten "Seeway" v evropě už dávno je. Spojuje Kiel na Baltu s Cuxhavenem v ústí Labe. Česky Severomořsko-baltský kanál. Někde na netu byla fotka s výletní lodí AIDA, což je dost velký "parník". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 610 Registrován: 8-2017 |
Vrtá mi hlavou jedna věc, stát se snaží, neb vytváří dojem snahy, o prosazení stupně Děčín, aby se dalo jezdit loďmi dál proti proudu, přitom ale nejsou prováděna ani opatření ke zlepšení plavebních podmínek směrem k hranici, které by měly být součástí opatření. Na leteckých snímcích rýna jsou vidět malé hrázky tlačící vodu do plavební dráhy, podobné jsou pod hladinou Vranské přehrady na Labi není nic. Přitom v Děčíne je přístav, je tam nábřeží napojené na konec pravobřežky, a pokud by se chtělo, jistě by se dala zajistit výstavba nového přístavu či rozšíření současného a jeho úprava pro zvýšení kapacity. Komu vlastně to přístavní nábřeží v Děčíně I a XIII patří? Komu patří zimní přístav? Aniž by se rozjela plavba alespoň po Děčín, jsou myslím všechny plány na plavbu dále po Labi, nebo na DOL (s výjimkou plavby do Ostravy z Odry), poněkud liché. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 7-2012 |
Velka diskuze https://zdopravy.cz/vodopravni-urad-povolil-novou-plavebni-komoru -v-centru-prahy-politici-se-bouri-32626/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 869 Registrován: 6-2015 
|
http://www.ovodarenstvi.cz/clanky/na-orliku-stavbari-rekonstruuji -lodni-vytah-zvysi-jeho-nosnost |