Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy v Praze » Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 02. 10. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 02. 10. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 7-2012 |
Urcite nelze srovnavat robustnost T400 s dnesni slaboprofilovou autobusovou konstrukci, ony ty silnice a ulice byly o dost vetsi "tankodromy", kostka byla pravidlem temer vsude, chuchelska betovova vypadovka byla velkou vyjimkou. Proto je dost iluzorni si dneska predstavovat jako servisni vozidlo ojety stary trolejbus. Vyuziti sasi s prvky T111 ( ono se dost lisilo, zamontovat elektromotory a jejich nahony preci jenom chtelo trochu jiny pristup nez diesel,jinak samozrejme idea nosne trubky byla dobra a osvedcila se) bylo na svou dobu velice rozumny krok, holt jsme neresili snizenou mobilitu. Blahe doby pred pocitacovou optimalizaci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6204 Registrován: 6-2005 |
Všechna vozidla mají tažné místo. Felicií taky odtáhnete Octávii a nečekáte na tahač/Octávii. Jde o to, že současné vozy nemají tažné na vlek, ale vlastní váhu to musí udržet. 700/900 ma ten hák fórový, ale Solaris a pod. už masivnější
Makrelu neumeješ.
|
Kalanis
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2296 Registrován: 12-2006 |
Jsem přítomen a při obědech čtu. A krásně vyplavaly trable nejen legislativy. Co se týče charakteristik, tak začít z druhého konce - od mechanizmů; ono nám to vyplave: - Malé bagry, zdvižky či jiná naprostá speciálka - nesmí vlastní silou na veřejnou komunikaci, převáží se v kontejneru - strojnický průkaz, zkoušky pro strojní mechanizmy, kontroly strojních mechnizmů - Věžky, bagry - může po normální silniční komunikací vlastní silou - silniční papíry, RZ (požadavek na dostupnost VIN), na provoz odpovídající řidičák + stroják + školení. A to i pro prostor staveb. Kontroly silniční a strojních mechnizmů. - Elektrobusy, trolejbusy - může po normální silniční komunikací vlastní silou - silniční papíry, RZ (požadavek na dostupnost VIN), na provoz odpovídající řidičák + školení, kontroly silniční - starší trolejbusy (výrobce není schopen dodat VIN) - zůstane lehké drážní vozidlo, ale pro potvrzení stavu se řídí předpisy silničními z doby uvedení do provozu, papírově opět stačí D + školení; v případě jó nouze dát muzejním veteránské značky proti výr.číslu kastle a zbytek do 20 let vyházet (21Tr?). Kontroly silniční. - tramvaje - lehká drážní vozidla, u vybraných typů možnost přechodu na "velkou" dráhu, papíry drážní, kontroly drážní - autočluny - VIN a základ podle silnice, navrch výbava podle říčních pravidel - aeromobily - základ podle leteckých předpisů, navrch prvky nutné k provozu na silnici, kontroly letecké - loď/vlak - nové bude stavět někdo jen jako atrakci, základ podle drážních předpisů, navrch prvky nutné k říčnímu/námořnímu provozu - letadlo/vlak - kombinace nemůže být provedena - rozpor mezi pevnostmi dle TSI a zákony aerodynamiky (prostě to nezvednete ze země), pokud to někdo stejně dokáže, tak primární jsou letecké předpisy - lanovky pozemní - drážní, jedou-li v prostoru pozemní komunikace, potřebují prvky k provozu na silnici, papíry drážní, kontroly drážní - lanovky visuté - drážní, není třeba hrabat do předpisů - výtahy - mají pevnou jízdní dráhu - speciální drážní, není třeba hrabat do předpisů Odtahy mohou provádět vozidla silniční i drážní - a to zaměnitelně - a zvlášť plavidla.
Doprava nebo něčí kapsy? Je to jedno - tunely jako tunely... K-Report do mobilu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6207 Registrován: 6-2005 |
Kalanis: než se to změní, tak 21Tr bude už sama muzejní, ale ta už VIN má a je to i bus kastle, takže může spadat pod silnici. Ale co elektrorevize, je to elektrické zaříní, mít ji musí. To i e-bus a navíc u e-busu dvojitá izolace. A proč dostupnost VIN? Buď vozidlo má, nebo nemá, ale má výrobní číslo, takže ekvivalent. Malé bagry a zdvižky mohou dostat papíry na silnici, ale musí splňovat požadavky na osvětlení a ještě něco. Jsou zařazeny mezi pracovní stroje.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 982 Registrován: 3-2013 |
A může fiktivní trolejbusová dráha navazovat na skutečnou trolejbusovou dráhu jiného provozovatele? Co by ten provozovatel trolejbusové dráhy bez drátů měl k žádosti o licenci doložit? Třeba v Brně: Semilasso - Žitná - Maříkova - Terezy Novákové? Co když si takový subjekt pořídí třeba 24Tr s agregátem? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6210 Registrován: 6-2005 |
TMB: technicky vzato asi ano. V každém případě bude třeba: 1. Souhlas vlastníka s provozem na té jeho (musí to navazovat na nějakou existující) 2. Bude třeba licence k provozování drážní dopravy (na to asi podmínky a lidi máte) 3. Bude třeba licence k provozování dráhy (to je už horší) Nepamatuji si, co vše je třeba, ale v zákoně 266/1994 je to popsáno.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1853 Registrován: 1-2013 |
Ano, bude muset být úřední povolení k provozování dráhy, licence k provozování drážní dopravy, ale protože každá dráha (ta fiktivní i ta skutečná) bude mít jiného provozovatele dráhy, bude muset být i smlouva o styku vzájemně zaústěných drah. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1854 Registrován: 1-2013 |
Kalanis: A krásně vyplavaly trable nejen legislativy. Dovolím si doplnit další: lyžařské vleky nejsou dráha, ale zákon o dráhách se na ně vztahuje, protože jim Drážní úřad vydává Průkaz způsobilosti určeného technického zařízení (§ 47 Zákona o dráhách). |
Kalanis
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2297 Registrován: 12-2006 |
9_tr: Elektrorevize jsou součástí STK. Tak to funguje už dneska, protože tu máme poměrně rozsáhlý park elektrovozítek, občas jsou i celkem stará. VIN je mezinárodní identifikátor, takže aby se nezbláznily úřady (hlavně v zahraničí), tak ho vozy pro přesun mezi kategoriemi potřebují. Je v něm i číslo výrobce kastle - což je příčina trablů, neboť zaniklý výrobce není schopen ho získat či ho stávající ochoten vygenerovat. Příklad - safety car Octavie z Brna. A aby se každý DP stal výrobcem jen pro to, aby mohl udělat typovky pro několik kusů - to je upřímě zvrácenost.
Doprava nebo něčí kapsy? Je to jedno - tunely jako tunely... K-Report do mobilu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6211 Registrován: 6-2005 |
Jaroslav: což ale bude součástí bodu 1. Pokud nebude svolení o využití jiné dráhy, nelze jednat o zaústění. Kalanis: 1. Ikarus ho neměl a taky ho lze přihlásit ze zahraničí, vozidlo je popsáno "jinak" 2. Málokdo čeká, že bude přesun mezi státy u prehistoriků 3. trolejbusů, u kterých by se přesun dal čekat již VIN stejně mají. TMB: spíš bych se zkusil domluvit s DP, aby se do smyčky Řečkovice pověsily TB dráty, jen od smyčky by se ty dráty musely řešit holt jinak. Tady stačí něco, co by bylo jinde demontováno. Aby nebyly složitosti s nákladnými kříženími, tak by výjezd z muzea byl ke smyčce, pak by se holt přejelo samospádem (je tam myslím kopeček) a za smyčkou opět dráty. Přeložit u Semilassa na msěl na Slovanské náměstí. Zpět by se muselo projet přes smyčku u nádraží a u Semilassa překlad a odbočení do prava.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 984 Registrován: 3-2013 |
Ono vůbec nejde o dráty, ale o to nějak zlegalizovat pohyb trolejbusů do řečkovického depozitáře, byť za tahačem. A případně se připravit na verzi s agregátem. Dneska se náklaďák do města nemá jak dostat. Z Hradcké směrem do depozitáře lze sjet v Řečkovicích a pokračovat po Maříkově na kruhák u Globusu, ale v opačném směru je to zpolatněné dál k městu. A jinudy jsou zákazy vjezdu. Takže pro jízdu na STK vyřizujeme jednotky kvůli ujetí pár set metrů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6214 Registrován: 6-2005 |
TMB: tak vyřazený bus. Je to prasárna, ale taky to jde, na ten kousek.Když by dráty byly alespoň po tramvaji, tak je to ještě menší kousek.
Makrelu neumeješ.
|
Jirka_most
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 413 Registrován: 2-2007 |
Levná sovětská ropa vyhnala z Prahy trolejbusy. Ekologie je vrací, říká historik MHD https://zpravy.aktualne.cz/domaci/levna-sovetska-ropa-vyhnala-z-p rahy-trolejbusy-ekologie-je-v/r~cb29feb6e60511eaa25cac1f6b220ee8/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9135 Registrován: 5-2002 |
Skutečně jen levná ropa? Nebo Praha dala přednost na radu z Moskvy (?) autobusům, které bylo možné využít v případě vojenského konfliktu, zatímco trolejbus mohl být nanejvýš přetažen jako ubytovací vlek. Teprve na koci 50. let se počet autobusů v Praze vyrovnal předválečnému stavu a tedy až v 60. letech mohlo dojít na náhradu trolejbusů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1183 Registrován: 10-2012 |
Ropa byla levná, elektřina drahá, trolejbusy se ve velkém rušily nejen v Praze, ale po celé republice a nejen u nás i v zahraničí.
www.modelytramvaji.cz můj web o modelech MHD ve velikosti HO, TT a N
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1555 Registrován: 9-2005 |
Borovička: Jo, navíc Moskva tou dobou trolejbusy rozvíjela. Ta je zrušila až včera |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9136 Registrován: 5-2002 |
A potřebovala ta Moskva autobusy? Na rozdíl od "frontového" města Prahy? (Příspěvek byl editován uživatelem Borovička.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6222 Registrován: 6-2005 |
Pánové, souvislosti. Jsme v 50./60. letech. Celá sit tramvají je napájena měnírnami s projekcí na Ringhoffera a max. 2 vleky. A najednou došla Téčka. Tak jak píše článek, investice do nedostatkového zařízení měníren šly nejprve do tramvají, protože ty ze dne na den potřebovaly upravit napájení a rozvoj trolejbusů se tak stal druhořadým. Pak samozřejmě vzrůstající možnosti Karosy, rekonstrukce ulic a celkový pohled na trolejbusy ve chvíli, kdy tu byl autobus, který se kapacitou a jízdními vlastnostmi trolejbusu přiblížil, levná nafta a eventuální evakuace. Ano, byly to jen zástupné důvody, jinde se třeba s úplnou likvidací nepočítalo, ale seděli u kormidla lidé, kteří si dokázali na základě tohoto všeho svůj postoj obhájit... Stejně jako Moskva dnes...
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2415 Registrován: 9-2005 |
A to jsi ještě nezmínil probíhající rekonstrukce ulic, pak možná i uzavírky v souvislosti se stavbou metra, pro které byl trolejbus málo operativní...
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6223 Registrován: 6-2005 |
Ale uzavírky tam mám
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1879 Registrován: 1-2013 |
probíhající rekonstrukce ulic Snad jediný případ, kdy se i s frekvencí jezdilo po provizorní trati, bylo při rekonstrukci Slezské a provizorní trať vedla souběžnou ulicí = dnešní Korunní, tehdy Wilhelma Piecka. Na mapě od pana Jiřího Hertla je zakreslena i provizorní trať od Ohrady po Koněvově do Rokycanovy, ale o této přeložce nevím nic bližšího (jezdilo se po ní jen manipulačně? nebo i s frekvencí?) http://www.trolejbusyvpraze.net/Mapy/mapa_hertlovka.gif |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 666 Registrován: 4-2019 |
Jaroslav_T: Encyklopedie pražské MHD na stránkách T.2.19-T.2.20 uvádí text, který si neodpustím převzít v plném znění: "Na mapě od pana Jiřího Hertla je zakreslena i provizorní trať od Ohrady po Koněvově do Rokycanovy, ale o této přeložce nevím nic bližšího (jezdilo se po ní jen manipulačně? nebo i s frekvencí?)" "Při předlažbě Roháčovy ulice v roce 1951 došlo k přerušení provozu na této stavební trati mezi ulicemi Rokycanovou a Ohradou. Aby bylo zabezpečeno spojení s vozovnami, byla zřízena provizorní trolejbusová trať, která měla v pražské síti ojedinělé řešení. V Koněvově ulici byl instalován pouze jeden trolejový drát (záporný vodič) uprostřed mezi vedením tramvajovým a trolejbus tedy využíval jedním sběračem tramvajovou trolej, pouze v Rokycanově ulici byla vybudována krátká - asi stometrová - jednostopá trať. Celková délka provizorní trati činila asi 960 m. Detaily technického řešení nejsou známy. Podle dosavadních informací bylo nutné při jízdě z vozovny překládat sběrače dvakrát (na začátku a na konci provizoria), v opačném směru třikrát (na obou koncích provizoria a při odbočení do Rokycanovy). Údajně byla při uvedeném řešení vložena na této křižovatce do tramvajové troleje jediná výhybka pro směr na Ohradu sjezdová. Provoz provizoria byl zahájen 28. června 1951 a plánoval se do konce září. Přesné datum ukončení výluky Roháčovy ulice zatím není známo." Text v encyklopedii byl doslova převzat z knihy Čech, Fojtík, Prošek: Trolejbusy v Praze 1936-1972. Obě publikace uvádějí, že úsek Šumavská - Ohrada byl až do roku 1953 využíván pouze jako manipulační, i když se zmiňuje přeprava cestujících vyjíždějícími a zatahujícími spoji. Zda byla povolena i na provizorní trati, není mi známo. Víc o tom nevím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1880 Registrován: 1-2013 |
pdk: Moc díky za super informaci! |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2462 Registrován: 5-2002 |
Bude se elektrifikovat linka 134, ale pomocí dobíjení jen v zastávkách. https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/elektrobusy-linka-134-dvor ce-podoli-ctyrpolove-dobijeni-zastavky-doprava-praha.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2057 Registrován: 9-2007 |
Úplně jsem to nepochopil...dobře, jedná se o nějakou zase novou technologii nabíjení elektrobusu, na kterou se bude muset ještě 2 roky počkat..? Budiž. Sice by šlo koupit elektrobusy, udělat na konečné nabíjení a mohly by jezdit bez velkých příprav a řečí. Co už vůbec nechápu, proč bude Praha za 2,5 mega "mapovat terén" ???, no jenže o to právě asi jde nejvíce !!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6234 Registrován: 6-2005 |
666 ne, už to existuje.
Makrelu neumeješ.
|
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2463 Registrován: 5-2002 |
Mám dojem (ale jen dojem), že proti parciálním trolejím se tím nic moc neušetří. Přívodní tlustokabely se tam budou muset položit tak jako tak, navíc po celé trase, na rozdíl parciálních trolejí, kde stačí jen část trasy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6235 Registrován: 6-2005 |
P_v: neušetří, i ty parciální troleje vyjdou s baterkama dráž, než drát v celé délce. Ono, kdyby šlo jen o ten kabel...
Makrelu neumeješ.
|
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2180 Registrován: 11-2009 |
Já hlavně nechápu proč v jednom městě zavádět dva nekompatibilní druhy elektrobusů. Je to jen komplikace a prodražení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5350 Registrován: 12-2007 |
Protože se zatím neví která koncepce vyhraje. (osobně bych napsal, že jedna klika [škoda Plzen] tlačí parciály, druhá [SOR] čisté elektrobusy) Svůj tip na vítěze mám, papírově protlačit položení kabelu a zřízení troleje bude velmi obtížné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9144 Registrován: 5-2002 |
Gabuliatko - ta 134 s napájením na každé stanici kabel bude potřebovat taky (i trolej). Každá koncepce může mít své určení a tedy výhody. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6237 Registrován: 6-2005 |
Gabuliatko: a můžeš mně prozradiit, jaký je rozdíl od tohoto nesmyslu a ptořebné infrastruktury pro trolejbus? V zásadě žádný, jen ten e-bus je násobně dražší. Která koncepce vyhraje se ví dávno, jen je prostě nutné to politikům nějak prokázat, protože tomu prostě teď nevěří... A vítěz se Tobě moc líbit nebude. Podobné projekty totiž parazitují na jiné elektrické dopravě a tváří se tak "in" a že tudíž nejsou tak "drahé", ač jsou. Trolejbus prostě vyhrává stále na většině míst.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5353 Registrován: 12-2007 |
Upřímně je mi fuk která koncepce vyhraje. Jen prostě vidím, že v Hamburku a Londýně jasně napsali že wired negative. A že by si to tam neuměli spočítat si fakt nemyslím. U nás (v Praze) je primární problém že neumíme rozšířit kolejovou dopravu tak, aby té nekolejové ubylo. PS: Hádám že ta 134 se bude krmit jen na konečných. |
Kuba_j
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4636 Registrován: 8-2005 |
Jen ve Vídni asi o trolejbusech neslyšeli... odkaz (zhruba v polovině článku je zmínka o elektrobusech a propočtech o jejich nevýhodnosti oproti dieslům). |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2182 Registrován: 11-2009 |
Gabuliatko: když už elektrobusy, tak s trolejbusovými sběrači, i kdyby se měly (zatím) používat jen stacionárně. Je to rezerva do budoucna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 680 Registrován: 4-2019 |
Ale slyšeli ... https://cs.wikipedia.org/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava_ve_V%C3%A Ddni |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4017 Registrován: 12-2007 |
Paul2no: Podle mne o tom, kde se použijí trolejbusy normální i parciální, a kde elektrobusy rozhodnou různé aspekty, např. kopcovitost tratě, frekvence spojů, nevhodnost vybudování souběžné tramvajové sítě apod. Takže v místech s nízkou frekvencí spojů pravděpodobně kromě autobusů různých velikostí budou, pokud tam budou zavedeny elektrobusy, tak asi pořád tyto typy dopravních prostředků. Není proto třeba, aby byly vybaveny sběrači jako trolejbusy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2352 Registrován: 4-2005 |
Myslel jsem si, že když se zadrátovala Prosecká, že už Praha snad má konečně jasno. A teď najednou jsou ve hře elektrobusy? Co to má znamenat? To snad nemůže být myšleno vážně? Parciál je podle mě dnes nejlepší volba. Co možná nejvíce pod dráty. Třeba v Budějkách se mi líbí Peruny jako doplněk v centru, ale na klasickou trať za mě jedině trolejbus. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4018 Registrován: 12-2007 |
Michal_Ř: Sběrače něco váží, a pokud je velmi nízká frekvence spojů na určité trati, tak se podle mne nevyplatí mít ani kus troleje pro parciální trolejbusy. Ty jsou podle mne ideální tehdy, když několik linek trolejbusů jede po stejné trase a postupně se větví, takže zejména ty úseky dráhy parciálních trolejbusů, kde je velmi nízká frekvence spojů, jsou už bez drátů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2353 Registrován: 4-2005 |
Mně přijde, že Praha kolem trolejbusů pořád chodí po špičkách a pořád se vymýšlí proč to či ono nejde, zatímco v jiných městech se budují nové tratě. Proč to v nejbohatším městě nejde? Sběrače něco váží...to už je, promiň, tragický argument. Já mám pocit, že se prostě nechce. Naftožrout sice dýchavičně, ale stejně vyjede a plyňák ještě dýchavičněji, nedej Bože kloubák, ale je přece skoro čistej...na první pohled:-) Já jsem se tady asi před dvěma roky ptal, zda to vlastně Praha myslí s trolejbusy vážně a odpověď 0. No nic, škoda, máme docela dost měst, kde kolem horké kaše nechodí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9146 Registrován: 5-2002 |
Michal_Ř: elektrobusy byly kromě parciálních trolejbusů vždy ve hře. Existuje dokument DPP schválený Radou HMP - Usnesení č. 631 ze 6.4.2020 Koncepce využití alternativních paliv v podmínkách autobusovédopravy DPP. Na Koncepci navazuje Akční plán eletrifikace autobusových linek v Praze. Pak ještě existuje Usensení R-HMP 1130 ze dne 8.6.2020 o elektrifikaci autobusových linek 131, 137, 176 a 191 kde se mluví o možnosti přizpůsobení a kombinaci systémů nabíjení (noční, denní stacionární,denní dynamické) podle provozních potřeb a možností pro optimalizaci celkových nákladů. Takže se připouští několik technických řešení provozovaných podle konkrétní situace. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 10-2019 |
Wagon: Prosímtě, jak se nabízí elektrobus? Pomocí bezdrátového pole? A jaká je hmotnost sběrače e-busu a trolejbusu? "Michal_Ř: Sběrače něco váží, a pokud je velmi nízká frekvence spojů na určité trati, tak se podle mne nevyplatí mít ani kus troleje pro parciální trolejbusy. Ty jsou podle mne ideální tehdy, když několik linek trolejbusů jede po stejné trase a postupně se větví, takže zejména ty úseky dráhy parciálních trolejbusů, kde je velmi nízká frekvence spojů, jsou už bez drátů." No, nevím, nevím, přijde mi, že se o trolejbusech v Praze víc mluví než se dělá. Elektrobus je moderní kravina, baterky se sice vyvíjí, ale oproti klasické trolejbusové trati (pro parciály) je to chabost. A parciál taky může jezdit tam, kde elektrobus, když se nabije. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4019 Registrován: 12-2007 |
Michal Ř + OKŽ: Dobře, sběrače nechme být, i když se domnívám, že sběrače pro elektrobusy pro stacionární nabíjení nemusí mít stejné parametry jako pro trolejbusy. Ale pokud je opravdu velmi nízká frekvence spojů na určité trase za hodinu, tak se tam prostě nevyplatí natáhnout troleje. Kolik času se ušetří, pokud na lince, která dejme tomu ujede z jedné konečné na druhou 5 kilometrů, pokud bude mít dynamické nabíjení pouze na 100metrovém úseku? A jestliže elektrobusy na málo frekventované lince se nabijí na obou konečných, tak kolik se ušetří času, když malou část své trasy pojede pod trolejemi? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2354 Registrován: 4-2005 |
Uvidíme, jak to celé dopadne, počáteční investice do trakčního vedení je vysoká, ano, ale také vydrží desítky let. Zrovna jsem koukal na stránky Elektroline, to je krásná trolejařina, pokud se to udělá kvalitně, trolejbus už rozhodně není brzdou provozu. Přeji Praze, aby se to dotáhlo a dokončila se 140 a další linky, o kterých se mluvilo, např. z Knížecí, letiště nevím, zda to trolejbus vytrhne... My máme v Brně jen 10 parciálů, ale už teď je vidět, jak jsou praktické při různých výlukách, úbytek výkonu téměř není znát na dynamice vozidla, otázkou však je, jak to bude s životností baterek. Tak hodně štěstí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4021 Registrován: 12-2007 |
Michal Ř: Já mám trolejbusy rád, a přeji si jejich návrat do Prahy ve větším měřítku. Na straně druhé se v případě řešení dilematu, zda použít elektrobusy nebo parciální trolejbusy měly kromě např. terénu, délky tratě řešit také ekonomika investice, včetně natažení trolejí. Zejména tam, kde jezdí v dlouhých intervalech midibusy, by se natažení trolejí opravdu nevyplatilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 10-2019 |
Wagon: Asi jsem Tě předtím špatně pochopil, pokusím se to trošku vyjasnit. Víš co, to se těžko posuzuje, co je vhodnější. Každá linka je jiná, má svoje specifika, intervaly, vytíženost, terén, ... Když jsme před lety měli zapůjčený Sor EBN 9 (nebo 8.9, teď nevím, co to bylo za typ) na testy v Ústí, tak se v určitém úseku stejně objevil pod trolejovým vedením. A ikdyž jezdil více mimo než pod TTV, tak se stejně na té konečné musel dobít a za jízdy se nabíjet nemohl. Ale každá linka je jiná, třeba někde v Praze máte linku vyloženě pro elektrobusy, to nevím, nejsem z Prahy. Ale už tohle je velké mínus! "Michal Ř + OKŽ: Dobře, sběrače nechme být, i když se domnívám, že sběrače pro elektrobusy pro stacionární nabíjení nemusí mít stejné parametry jako pro trolejbusy. Ale pokud je opravdu velmi nízká frekvence spojů na určité trase za hodinu, tak se tam prostě nevyplatí natáhnout troleje. Kolik času se ušetří, pokud na lince, která dejme tomu ujede z jedné konečné na druhou 5 kilometrů, pokud bude mít dynamické nabíjení pouze na 100metrovém úseku? A jestliže elektrobusy na málo frekventované lince se nabijí na obou konečných, tak kolik se ušetří času, když malou část své trasy pojede pod trolejemi?" V létě jsem přemýšlel, co by bylo ideálním řešením v elektrické trakci pro midibusové linky, a můj závěr byl parciální trolejbus. Jo, beru Tvoje argumenty, ale víš co: pokud budeš mít linku, jak jsi popisoval, asi by tam byl lepší čistý elektrobus. ALE tyhle linky dost často zajíždí i k páteřním linkám (a tam trolejbus patří!), kde tedy mohou jezdit pod dráty/se nabíjet. A to je ten benefit parciálního trolejbusu - to elektrobus nemá. Vem si, že vývoj baterií půjde dál, kapacity a dojezdy se budou zvětšovat a z hlediska budoucího rozvoje je podle mě čistý elektrobus blbost, pokud máš někde rozvinutý trolejbusový systém, jako třeba my v Ústí nebo v Brně. Ale na dobu přechodnou, než se třeba nějaká TT postaví, by elektrobus mohl být řešením, ikdyž ty nabíjecí stojany také něco stojí... Shrnu to: Pokud máš nějaký rozvinutý systém trolejbusové dopravy, nemá cenu nakupovat elektrobusy. Dráty se ale všude stavět nevyplatí, jak kde. Ale už pokud máš frekvenci spojů 30 a méně minut, dráty jsou přínosem (viz. co psal Michal). Proto si myslím, že nejlepším midibusem - elektrobusem je právě parciální trolejbus. Když zatahuje, tak většinou jede pod drátama, na konečné (u páteřních linek) většinou kabeláž je, takže vybudovat trolejové trolejbusové vedení není zas až takový problém a když by sis vzal kastli Urbina 8.9 LE, tak do toho bys mohl dát baterek docela dost a stejně by to mohl být trolejbus!!! Pokud bys měl elektrobus, který by se za jízdy mohl legálně nabíjet z TTV, mohl bys zvolit elektrobus (v podstatě by to zase byl parciální trolejbus), ale na to bude nějaká legislativa a v tom se moc neorientuju. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4024 Registrován: 12-2007 |
OKŽ: Díky za obsáhlé stanovisko. Nejsem si ale jist, zda pro midibusové linky s 30 minutovým intervalem je vhodné vybudovat troleje. Pokud by se jednalo o standardní anebo dokonce kloubové autobusy, tak tam by se to mohlo vyplatit. Nejste z Prahy, tak asi Vám těžko uvedu nějaké příklady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1006 Registrován: 3-2013 |
Především si uvědomte, že s ohledem na dojezd, potřebujete misto 1 trolejbusu 1,5 až 2 elektrobusy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2356 Registrován: 4-2005 |
Wagon: ale na midibusové linky trolejbus nikdo snad nenavrhuje. Nebo snad ano? Ale 140 a linky z Knížecí do kopce k Waltrovce (bývalé) nebo na Strahov, to je jiná liga. Samozřejmě, že nemá cenu tahat dráty na totální "paběrky" v rámci jakéhokoliv města. V ČB mají ty peruny (elektrobusy) na rejdění v centru a blízkém okolí, ale je třeba si uvědomit, že využívají v maximální míře zázemí trolejbusového provozu jako takového a plnohodnotné trolejbusové vozovny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6244 Registrován: 6-2005 |
Chlapci, smíchaly se tu různé věci. Kde jezdí minibus nikdo trolejbus nechce. Trolejbus se musí vyplatit. takže tam, kde se nejde po 15 minut. Možná ještě 20 by se obhájilo (bavíme se o trati, ne lince, je jedno, jestli bude jezdit jedna linka po 15 min., nebo 3 linky, každá po 30) Trolej má význam po celé délce trati (je jedno, jaký profil). Nabíjecí stojan stojí několik mil, skoro 10. Pokud se připošte nutná úprava vozovky pro nabíjení, tak se dostáváme snadno na těch 10. Ale to je stojan pro jeden vůz, ta trolej mně může nabíjet 5 vozů. 100m troleje na jízdní dobíjení fakt nepostačuje pro nabití na jízdu 5km. Stále platí, že 1 x-bus= 1,něco e-bus ("něco" záleží na místních podmínkách). E-bus mně může navážet jako minibus ala ČB od metra po sídlišti. nebo kdyby 176 byla t-bus, tak by se mohla nabíjet ta minibusí linka kolem Karláku a trolejbus by jezdil klasickou linku. Pořád platí, že sloup cca 70 let (ty socialistické) trolej a nosné části 40 let. Tzn. za životnost sloupu vyměním jednou trolej a nosnou síť. Ale co jsem viděl aktuálně vytažený sloup ze země po 20 letech, tak na metalické povrchové úpravě bylo asi 0,001% z celé plochy sloupu vidět něco jako povrchovou korozi, spíše jen takové to zašpinění rezatou vodou. Takže současné sloupy busou nést trolej ještě mnohem déle... Životnost baterií cca 5-7 let, tj. 2-3 sady za životnost trolejbusu. A teď prosím POZOR. pro TROLEJBUS stojí ta baterka asi 2 mil., tj. 4-6 mil za 15 let jen v bateriích. Tj. baterka s dojezdem cca 15km... Kolik ta baterie musí stát v e-busu, když e-bus je stejně drahý jak trolejbus a to má levnější výrobu, protože na něj nejsou kladeny takové lektro-bezpečnostní požadavyk jak na trolejbus. E-bus cca 13 mil, cena bus cca 5, tj. 8 mil. za JEDNU sadu baterií krát potřebný počet sad na jeden vůz za jeho životnost. + počet nabíjecích stojanů krát cca 10 mil (a to zneužívají už vybudovanou silovou infrastrukturu, kdyby se měly tahat kabely ke stojanům zvlášť, tak ještě jdeme nahoru) a může se stát, že stojan bude kompatibilní jen pro jednoho výrobce e-busů. 1 km trolejbusové trati, s životností 40-50let, je od 10 mil. s tím, že se na ní může nabíjet jakýkoliv trolejbus. Po stejné trolejbusové trati (třeba v Mariánkách, nebo Jihlavě) jezdily trolejbusy od typu 7Tr (ano, tak staré trati lze ještě najít v porovozu) a ta nabíjecí infrastruktury je stále stejná... Pokud mám jistotu že vůz na konečné bude stát vždy dostatečně dlouho, tak může být e-bus, pokud ale to je linka, která se může zpozdit provozem, apod, tak jedině trolejbus, protože nemusím řešit, že na konečné je třeba dělat pauzu na nabití. Pokud budu pauzu garantovat, tak klidně může být potřeba dvojnásobný počet vozidel i řidičů, než by bylo v případě t-busu/a-busu. Výsledné náklady pak budou úplně jinde... A neberu vůbec v potaz, že infrastruktura trolejbus je vlastně železo, měď a slitiny kovů, případně porcelánu (stále lze postavit trať ekologickým, tradičním způsobem bez extra velkého použití plastů. Už jen výroba baterií je ekologicky náročná na chemii, na drancování vzácných prvků, kterých bude brzo ubývat a cena baterií poroste. Suma sumárum, nejlepší je trolejbus, který jen někde na konci popojede na baterii, nebo manipulačně odbočí v křižovatce, ale provozní směry je třeba mít pod drátem. Jakékoliv sundavání a nasazování sběračů je zdržující a zbytečně opotřebovává mechanismus. Elektrobus jen na opravdovou periferii, nebo obsluhu malého území minibusem.
Makrelu neumeješ.
|
T_m
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3372 Registrován: 5-2002 |
9_tr: Dlouho tady čtu tvoje názory a vždycky po přečtení vidím čím dál tím víc rudě. Proč??? Protože máš naprostou pravdu, ale je to jako když to křičíš do dubu. Pořád se vymýšlí koniny s ebusy, pořád a pořád. Proč se u pražského projektu trolejbusů na levý břeh neustála počítá s nezatrolejovanými úseky? To mi fakt hlava nebere. Dokážu pochopit, že nebude zatrolejovaný úsek, kde dočasně není dostatečná světlá výška podjezdu nebo kde zatím je jen úrovňové křížení a zároveň se tam chystá elektrifikace tratě, Ale jinak proč? Dokážu pochopit parciální trolejbusy pro manipulační jízdy do vzdálené vozovny, aby se eliminovaly velmi dlouhé manipulační tratě, ale pro pravidelný provoz fakt ne. Myslím si, že i kdyby se časem baterie zlepšily o neuvěřitelných 100%, stejně by to byl na běžný rozsáhlý provoz velmi drahý špás. Dnes mám pocit, že opravdu jediné smysluplné elektrobusy jsou v Budějcích a při dobré vůli by mohly nahradiit všechny autobusy v Mariánských Lázních a možná Jihlavě.
Dopravní web ® informace a publicistika z oboru dopravy, se zvláštním zřetelem na dopravu veřejnou
To se pak sevře v krku, když ukáže třeba na Tebe... A pak "Chraňte naše duše!", často zaznívá do nebe... - Daniel Landa Nejdřív přicházejí úsměvy, potom lži. Poslední je střelba. – Roland Deschain z Gileadu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6245 Registrován: 6-2005 |
Jenže cena ebusu v ČB vycházela na velice podobnou částku jako je Trolejbus s bat. Na víc musí u ebusu platit spotřební daň za elektřinu. Mně to vychází, že lepší než ebus je v našich městech tbus. Jak to dělají Teplice. Kam lze smysluplně dotáhnout dráty, tak je tahají a zbytek na baterii. Jen čekám,někdy se spojí s ÚnL V ČB ten malý hajzlík má význam z důvodu průjezdu centrem. V ML by při troše vůle také šlo něco dodrátovat, ať jsou linky, kde lze provozovat čistý tbus. Co když baterky lehnou, tak ať je kam přeřadit tyto vozy a nákup nových opět s Aku, které budou obsluhovat nevýznamné směry. Jihlava i ML jsou schopny v blízké budoucnosti dohnat Teplice na 100% elektrickou MHD, nebo alespoň 90%. Pak je hodně měst,kde by se to také dalo do 20 let dodělat. ÚnL, Opava, Zlín, Pardubice. Ale musí se chtít. Praha, no, musíme počkat až proběhnou všechna úřední kolečka. Teď sleduji výstavbu jedné trati dost podrobně a je to náročné na úřední čas. To je doba vyvěšení, pak se musí cca 15 dní čekat, pak dalších 15, kdyby někdo poslal námitku a až pak se dá pokročit dále.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4034 Registrován: 12-2007 |
9_tr: Já sice také preferuji trolejbusy s trolejemi po celé trase, nicméně představte si, že by se zatrolejovala trasa mezi Bořislavkou a Tuchoměřicemi (pro linky č. 161 a 312). Ale pár autobusů jede až do Lichocevse. Má smysl kvůli pár spojům zatrolejovat i úsek do Lichocevse? Anebo kdyby místo tramvajové tratě do Suchdola byly trolejbusy do Suchdola a do Roztok, Levého Hradce. Ale mělo by smysl to zatrolejování vést dál pro linku č. 350? Takže se domnívám, že by nemělo docházet k neustálému stahování a nasazování sběračů, ale bylo by dobré vypočítat, za jakých podmínek nasazovat parciální trolejbusy, kolik trasy by v přepočtu na rovinnou trasu měly v procentech ujet pod trolejemi a kolik bez nich, popř. zda by bylo vhodné v místech, kde bude končit trolejbus bez trolejí vybudovat na té konečné napájecí trolej. Nevím, zda jsou nějaké studie v tomto směru. A na základě těchto studií připravit trolejbusové tratě, popř. změnit některé linky (např. aby v mém hypotetickém příkladu nejela linka č. 350 až do Kladna, protože parciální trolejbusová linka by mohla dojet jenom do Velkých Přílep, a pro cesty z Velkých Přílep dál by byly využity autobusy z Bořislavky přes Horoměřice. A pak by se ale zjistilo, že je vhodné zatrolejovat úsek z Bořislavky až do Statenic, případně až do Holubic, a linka vedoucí přes Svrkyni do Kladna by mohla využít jako parciální trolejbus zatrolejovanou silnici až do Velkých Přílep. Ale to vše jsou jenom úvahy, protože bohužel nevím, zda to, kde využít standardní trolejbusy a kde parciální s ohledem na ekonomiku, která by zahrnovala jako investici do jednotlivých trolejbusů, tak i provozní náklady v jednotlivých úsecích, někdo řeší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6246 Registrován: 6-2005 |
Wagon: nejsem z Prahy, znám jen to "nejznámější", takže na Vaše dotazy úplně nejsem schopen odpověět, ale: Na 161 jsem se díval a jezdí celkem málo, byť řekněme že na hraně, nebo spíšm už za ní. Řekněme, že se ale budeme držet Vašeho zadání, tak samozřejmě ta Lichoceves spadá do kategorie dojezd trolejbusu na baterky. Byť o celé lince bych jako trolejbusu značně pochyboval. Ale zase by spadala do kategorie- jednou se postaví a vydží na věky s minimálními náklady. Abysme si rozuměli: Stahování a nandavání myslím ve smyslu, že někoho "chytrého" napadne, že vlastně trolejové křižovatky nejsou třeba a trolejbus je projede se staženými sběrači. Souhlasím, že lze vynechat ty směry, které by se využily jen pro manipulační přejezdy, ty ať nejsou, nebo jsou bez výhybek (typicky pravé odbočení v křižovatce, s nutností překládat sběrače, ono to tu křižovatku už tolik neprodraží). Význam má trať, kde pojedou spoje Alespoň po 15 minutách, tzn. nějaký dlouhý, společný úsek pro více linek. A větvení na koncích, pokud to je do 2km, tak asi i ty konce dát pod drát, nebo ty, kde je výhled na hustější dopravu, zbylé nechat na baterie. A zase, jestli bude na konci nějaké nabíjecí místo, tak spočítat, jestli místo tohoto místa, které bude potřebovat něco jako měnírnu, atd. nebude efektivnější prodloužit trolej i na, třeba jen část, méně vytížený úsek a na tu konečnou už budou stačit baterie bez nutnosti dobíjení. Jestli se najde směr, který je vytížený, tak může být trolej i Praha-Kladno, ale tam je blbé, že není trolejbus na Kladně, který by vlastně nahradil nutné náklady na výstavbu po Kladně. Nejde se bavit o linkách, ale vždy o nějaké trati, kterou bude využívat i více linek, poměr jízdy by měl být 2/3 pod trolejí a 1/3 mimo. Ale jako bumerang se nám vrací- kolik vozů s baterií na výpravu na dané lince budu potřebovat a jestli nebude ve výhledu životnosti baterií lepší postavit tu trolej i na ten méně významný úsek, protože to prostě vyjde levněji. Dám příklad z mého města. Trať s jednou linkou, samostatný úsek je dlouhý 2,5km. Řekněme i s velkou rezervou, že výstavba by dnes vyšla na 50 mil. Kč. Výprava činí 2 vozy. Baterie za životnost vozidel by vyšly na cca 24 mil., tzn. při životnosti 15 let je cena baterií 48 mil za 30 let ježdění, ale trať má životnost 40-50 let, resp. v tomto případě to bude více jak těch 50. První co odejde budou nosné části (izolátory a svorky, kterým se vydřou oka, byť i toto jsme schopni řešit a za minimální investice životnost prodloužit, nosná lana stále není nutné měnit a trolej už vůbec. Trať byla vystvěna v roce 1986 a je stále v původním stavu (vyjma úseků, kde jinou akcí bylo nutné některé části vyměnit, což je asi 10% z délky) Takže jak vidíte, je to velice ošemetné, co a jak. je nutné vše důkladně prověřit a propočítat a od stolu se krajní případy blbě řeší. (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.)
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4036 Registrován: 12-2007 |
Z Bořislavky do Nebušic jezdí autobus každou čtvrthodinu, nicméně to byl jenom příklad. Zase pouze jako příklad uvedu linku č. 316, která ve špičkách jezdí ve dvanáctiminutových intervalech, a většina autobusů končí v Holubicích, některé ve všední den končí třeba v Kralupech nad Vltavou. Další autobus spojuje Holubici s Kralupami po jiné trase také s pár spoji. Mohl by bát spojen s linkou č. 316. Čili trolejbusová trať by se možná vyplatila maximálně z Bořislavky do Holubice, ne ale do Kralup. Na straně druhé v Kralupech jezdí hodně autobusů od nádraží, kde končí obě linky z Kralup. Takže by asi bylo vhodné, kdyby u kralupského nádraží bylo pár metrů trolejí, které by nabíjely nejenom ty parciální trolejbusy, ale třeba místní kralupské elektrobusy. Tím jsem jenom naznačil, že by bylo vhodné trolejbusovou dopravu v Praze a v okolí řešit koncepčně ve spolupráci Prahy a Středočeského kraje. To znamená, že někde by jezdily standardní trolejbusy, pro některé spoje by byly zavedeny parciální trolejbusy, a jinde zase elektrobusy, které by mohly být napájeny v některých případech z trolejí trolejbusů. Jenom ale nevím, zda se to vše koncepčně řeší jak po technické, tak i po ekonomické stránce. |
oponent
|
|
Neregistrovaný host |
Wagon: - Trolejbusy jsou primarne urceny k obsluze silnych prepravnich proudu v aglomeraci, tvori bud pater (tam kde nejsou tramky a metro) nebo jeji rozsireni. To plyne z nabizene kapacity a vstupnich nakladu. Hledat tedy pro ne niky v obsluze vesnic (Horomerice, Holubice atd) je bezpredmetne a bez vnitromestske site sahajici do sirsiho centra ekonomicky sebevrazedne. Nebo to je cilem? - Kralupy maji vlak, duplicitni kapacitni spojeni (ke vsemu jako vymetak z periferie) je taky neobhajitelne. A tri typy trakce na jedne trase (tbus, parcial, ebus) jsou uz uplny nesmysl. --- Jinak receno: pokud chceme trolejbusy definitivne zabit, hledejme pro ne - namisto silnych vnitromestskych proudu a velkych prevyseni - co nejblbejsi uplatneni. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4040 Registrován: 12-2007 |
oponent: Vzhledem k tomu, že jsem z Prahy 6, tak jsem dal trolejbusy do Holubic jako příklad. Jinak samozřejmě platí, že přednost má náhrada frekventovaných autobusových linek v kopcovitém terénu. Také by se nejednalo o propojení 3 trakcí na jedné lince, ale pouze využití nabíjení na jednom místě, v tomto případě v Kralupech nad Vltavou, jak pro elektrobusy, tak i pro parciální trolejbusy. V žádném případě nezpochybňuji vlak z Prahy do Kralup, ale od vlakového nádraží se musí lidé rozvážet do okolí. |
oponent
|
|
Neregistrovaný host |
Jeste ad Kralupy: rozvoz lidi od nadru do vesnic je prace pro mistni mini/midibusiky (prodelecne, a pokud v e-trakci, o to hur); tam nemaji prazske tbusy co delat. Primarne je nutne pokusit se vytvorit vnitromestskou sit v Praze - radialy z propojeneho sirsiho centra tam, kam nejede tram/metro, tangenty a bateriove cancoury klidne v prvni fazi ignorovat. (Prvni metro bylo taky jen Florenc - Kacerov). A pokud uz uvazovat nad mezimestskym provozem tbusu, smysl by davala treba linka Kulatak - Kladno a kdyz tu troubu hodne rozhicuju tak zadratovat dalnici Smichov - Dobris - Pribram. V obou pripadech konkurenceschopny vlak v nedohlednu, v obou pripadech ve spicce kolony busu. Vozidla i draty by ale musely umet 100 km/h. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6247 Registrován: 6-2005 |
Souhlas s oponentem. Jsou využitelnější směry, než vymeták, co jede po 20min a v sobotu ještě méně. Zrovna ta Dobříš je krásný příklad. Autobus co chvíli a po stejné trase. Kolikrát jsem nad tímto směrem uvažoval. Jen nechápu, proč se demagogicky vyzdvihuje trolejbus do kopce. I na rovině je využitelný. Primární ukazatel je interval a vytíženost spojů. Tzn. přednost má linka s hustým intervalem a nasazenými kloubovými vozidly. Nehledě na terén. Samozřejmě i linka se sóly, když jezdí velmi často (třeba ta 176) je vhodná na první etapu výstavby. Oponent: to už umíme. Viz trať Nemanice - Borek. A vozidla, no ony 9Tr i 14Tr zvládly i přes 80 a to na to nebyly konstruovány...
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1926 Registrován: 1-2013 |
9_tr: Zrovna ta Dobříš je krásný příklad. Autobus co chvíli a po stejné trase Když už je trouba rozhicovaná, tak by musely být v každém směru dvě stopy: jedna pro zastávkové (317,...) a druhá pro projíždějící (395,...), aby projíždějící nebyl zastávkovým zpožďován bez možnosti předjetí. |