Diskuse » Železnice » Všeobecná železniční diskuse » Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 15. 1. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 15. 1. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3120 Registrován: 7-2006 |
Tož již dnes,bo zítra práce jest,přeji všem Šťastné a Veselé .. i od nás z CDP ..
Zklamání změní člověka k nepoznání ..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3564 Registrován: 6-2016 |
Láďa: Krásná fotka - je zapnutý EOV Jinak klidnou službu a pohodový zbytek Vánoc. Do roku 2020 pak méně poruch infrastruktury i vozidel a bytelné zdraví!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1172 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/vzddLrO4tW4 Včerejší černý Vectron na RJ 1012 v Běchovicích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1174 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/hHygSbSjGyc Všetaty nově s Arrivou a reko Brejlovci řady 750.7. PeHy |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 585 Registrován: 2-2016 |
ad Marcel Štancl : v bývalé Jugoslávii "TO" není jedno. "Jedno" TO bylo, resp. je občanům bývalého federálního Československa, kteří vzali na vědomí dohodu dvou republikových knížátek, která se chtěla zbavit nenáviděného federálního krále ... o rozdělení společného státu. Občané té či oné národní republiky s tím dělat nemohli nic. A jelikož příčinou rozpadu nebyly nějaké národností nebo náboženské spory, tak se rozdělení státu, včetně majetku uskutečnilo bez nějakých sporů. Na železnici se do konce platnosti jízdního řádu jezdilo jako by se nic nestalo, včetně oddělení měny. Razítka do pasů se začala dávat až 1.7.1993, protože ani jedno republikové ministerstvo vnitra nebylo schopné k 1.1.1993 příslušná razítka zajistit. I na hranicích s třetími státy se dávala do 30.6.1993 federální razítka. V exJugoslávii jsou poměry jiné, konec konců i v samotné Bosně a Hercegovině, kde mají dvě železnice a u rychlíku ze Zagrebu v Doboji měnili lokomotivy téže řady ... Nejvíc rozumu v tomto smyslu prokázali Srbové a Černohorci, kteří se dokázali "rozejít" ze společného zbytku Jugoslávie tak jako v minulém tisíciletí Češi a Slováci. Jak dlouho trvalo než se vytvořila společná pohraniční stanoviště na silničních přechodech mezi Chorvatskem a Slovinskem, resp. chorvatští pasováci s pistolí začali fungovat v Dobově ? Až do doby než se Chorvatsko stalo členem EU ... Zaměstnanci železnic se řekněme dokáží dohodnout, ale v širší dohodě brání "vysoká politika" a nacionalistické a náboženské emoce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20772 Registrován: 5-2002 |
Ziki: vzali na vědomí dohodu dvou republikových knížátek, která se chtěla zbavit nenáviděného federálního krále Vy jste počátkem devadesátek s (mladšími) Slováky asi moc do styku nepřišel, že...? Já si z vojny chování slovenských kriegskolegů pamatuju ještě pořád docela dobře, ty odstředivé tendence tam byly naprosto neoddiskutovatelné.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3496 Registrován: 7-2012 |
Miroslav_ Zikmund: "Zaměstnanci železnic se řekněme dokáží dohodnout, ale v širší dohodě brání "vysoká politika" a nacionalistické a náboženské emoce." Problém je v tom, že ta Tuzla má levné a perfektní letecké spojení s Vídní. Z Tuzly se vlakem dříve dalo jet na Doboj. A Doboj - Vinkovci nemá cenu komentovat. Pro vysokou politiku a nacionalistické a náboženské emoce přichází již tak chudá zem jako je bývalá Jugoslávie o příjmy z turistického ruchu. Elektrifikovaná trať Vinkovci - Mostar - Ploče turisty k Jadranu nedoveze? Je to dobře? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9789 Registrován: 4-2003 |
nejvíc rozumu v tomto smyslu prokázali Srbové a Černohorci, kteří se dokázali "rozejít" ze společného zbytku Jugoslávie Kristapane!! Srbsko je politicky a hlavně ekonomicky odstrašující příklad, jak zemi dovede na scestí a to chudoby primitivní nacionalismus a občanské války. Ta země zatratila během dvou dekád tak možná půl století a ekonomicky soupeří s takovým evropským ultrachudobincem, jako je Albánie. Uvědomujete že současná pozice ČR vůbec není samozřejmostí a že to tady po krachu východního bloku mohlo dopadnout podobně?? -------- Jinak Československo nezničila žádná vyšší politika, ale obyčejný odstředivý tendence obyčejných Slováků. Nebo si myslíte, že Mečar a Čarnogurský dostali ty volební hlasy podvodem??
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3497 Registrován: 7-2012 |
Zavzpomínejte co stála narychlo modernizovaná trať Čadca Zvardoň , aby nebyl 2x clo Žilina - Katowice a po vstupu do EU to byla vyhozená investice. BUDAPEST - BĚLEHRAD bude bez vlakové dopravy kolik let díky stavbě. Přitom by stačil jeden pár rychlíků Sarajevo - Bosanski Šamac - Osijek - Budapest s možností přestupu ve Vinkovcích na Bělehrad a mám vystaráno, ale Ta země jde do kytek ztratila během dvou dekád tak možná půl století a ekonomicky soupeří s takovým evropským ultrachudobincem, jako je Albánie. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 12-2019 |
"Nejvíc rozumu v tomto smyslu prokázali Srbové a Černohorci, kteří se dokázali "rozejít" ze společného zbytku Jugoslávie tak jako v minulém tisíciletí Češi a Slováci." Tam to vůbec nebyla otázka nějakého "rozumu", tam šlo o to, že Srbové a Černohorci mezi sebou nemají tolik rozdílů (náboženských ani etnických) a vzájemných animozit jako ostatní národy býv. Jugoslávie, a že se tedy mezi nimi neprojevují nacionalistické tendence v takové míře, jako mezi Srby, Chorvaty a Bosňáky. Proto taky samostatná Republika Černá Hora vznikla až 3. června 2006, tedy více než 10 let po rozpadu Jugoslávie. Do té doby tvořila se Srbskem společný stát, který se dokonce až do roku 2003 stále jmenoval Jugoslávie. "Československo nezničila žádná vyšší politika, ale obyčejný odstředivý tendence obyčejných Slováků." Ano, přesně tak. Neznám snad jediného Čecha, který by tehdy podporoval rozdělení Československa, zato na Slovensku tehdy po "samostatnom štátu" volala půlka národa. Že jsme se dokázali "rozejít bez krve" je podobný případ jako rozdělení Srbska a Černé Hory. Žádný rozum, jen prostě mezi námi bylo málo zásadních sporů na to, abychom se začali prát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10773 Registrován: 8-2012 |
Nejvíc rozumu v tomto smyslu prokázali Srbové a Černohorci, kteří se dokázali "rozejít" Ufff... celý průser v ex-Jugo začali právě Srbové, kteří se nedokázali rozejít už se Slovinskem 1991 a rozpoutali i tam krátkou válku po slovinském vyhlášení nezávislosti, ale tehdy nebyl ještě Miloševič tak extrémní nácek, takže Slovinsko uteklo hrobníkovi z lopaty... Chorvatsko už dopadlo hůř a přestože jsou zrovna Chorvati teda bez dvou za dvacet (rozdělení Bosny chtěl stejně Tudjman jako Miloševič), tak ti "nejvíc rozumní" Srbové jsou hlavními spoluviníky největšího válečného konfliktu v Evropě po 2. světové válce. A tak zatímco Slovinsko a Chorvatsko jsou v EU a NATO (Černá Hora tam teprve pomalu míří, protože z toho ex-jugo svrabu vypadla daleko později, kdy už měli Černohorci jistotu, že jim to "rozumní" Srbové nepřijdou do Podgorice vysvětlit tak jako do Sarajeva), tak ukřivděné nacionalistické Srbsko je politicky zaražené v ruské prdeli a ekonomicky se z celkem solidního evropského průměru dostali někam mezi Turecko a Ukrajinu . (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3498 Registrován: 7-2012 |
T_._H_.: "A tak zatímco Slovinsko a Chorvatsko jsou v EU a NATO (Černá Hora tam teprve pomalu míří, protože z toho ex-jugo svrabu vypadla daleko později, kdy už měli Černohorci jistotu, že jim to "rozumní" Srbové nepřijdou do Podgorice vysvětlit tak jako do Sarajeva), tak ukřivděné nacionalistické Srbsko je politicky zaražené v ruské prdeli a ekonomicky se z celkem solidního evropského průměru dostali někam mezi Turecko a Ukrajinu" A kdo z toho má největší biznys? Lublaň - Bělehrad jezdí jeden pár rychlíků denně! Podívejte se kolikrát denně jezdí Lublaň - Bělehrad Flixbus? Praha - Sarajevo jezdí jenom Flixbus. Němci mají kde investovat a jsou celkem spokojení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10774 Registrován: 8-2012 |
Někdy bych chtěl být takhle naivní a hloupoučkej, to musí být krásný život.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3499 Registrován: 7-2012 |
Zkuste se na to podívat očima turisty , který se tam chce jet podívat dokud je tam ještě něco vidět. Není to tak dlouho co dojezdil rychlík Zagreb - Sarajevo. V době Olympiády šlo o prestiž a jezdil rychlík Sarajevo -Bělehrad. Je možné, že do 5 let nebude v bývalé Jugoslávii na co koukat a osobní vlak tam nebude potřeba.... (Příspěvek byl editován uživatelem Marcel_Štancl.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 12-2019 |
"Zkuste se na to podívat očima turisty , který se tam chce jet podívat dokud je tam ještě něco vidět. V době Olympiády šlo o prestiž..." Jenže "doba Olympiády (v Sarajevu)" je už dávno pryč a časy se změnily! Dneska, kromě Vás a podobně "praštěných kolejnicí", jen tak někdo nepojede na dovolenou do Jugoslávie vlakem, tahle doba je už dávno minulostí, zkuste to pochopit! Tohle je diametrálně odlišná situace od spojení Praha - Wroclaw, kde s Vámi souhlasím. Tam dle mého názoru to spojení smysl má (i když taky jen o víkendech a v letní sezóně), protože je to skoro za rohem a dá se to využít i na jednodenní výlet. Ale to se rozhodně nedá říci o nějakých rychlících křižujících bývalou Jugoslávii. "Je možné, že do 5 let nebude v bývalé Jugoslávii na co koukat a osobní vlak tam nebude potřeba." A to jako proč by tam "do 5 let" nemělo být na co koukat? Očekáváte, že bosenští mudžahedíni to tam zplanýrují tak, že nezůstane kámen na kameni? Nebo předpokládáte jiný katastrofický scénář? Marceli, Marceli... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3571 Registrován: 6-2016 |
Majkl007: Ohledně Marcela se nabízí Cimrmanova hláška "Neschopnost téma opustit" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 858 Registrován: 3-2013 |
Ono to v Jugoslávii začalo brzy po smrti Tita. Bělehradu a Srbům nejvíce ležela v žaludku ústava z roku 1974, která dala jednotlivým republikám poměrně dost samostatnosti. Už někdy v roce 1986 přišla Srpska akademija nauke i umjetnosti s prohlášením otevírajícím srbskou národnostní otázku - zejména srbských menšin v ostatních republikách. Prvně v Kosovu, kde bylo 15% Srbů a kde studenstské demonstrace brutálně potlačily federální zásahové jednotky z Bělehradu. Toho využil čerstvý šéf srbských komunistů Miloševič, který se ze soudruha stal nacionalistou. Snaha o centralizaci moci do Bělehradu určitě setrvání Jugoslávie neprospěla. Naopak posílila tendece k osamostatnění Slovinska a Chorvatska (to se projevilo třeba, když jejich delegace na protest opustily jednání kongresu komunistických stran). Slovinsko mělo to štěstí, že na jeho území nebyla srbská menšina, nenechalo si odzbrojit teritoriální obranu (narozdíl od chorvatské TO)a nejen Slovinci v JNA odmítali bojovat a vzdávali se Slovincům. Bohužel velká část Chorvatska a BiH tu srbskou menšinu měla, čehož Bělěhrad ovládající JNA hodlal využít k rozšíření území, ať už tomu říkali Jugoslávie nebo Veliká Srbija. Analogie se Sudety, německou menšinou u nás a hitlerovským Německem je evidentní. A kromě Srbska dopadla ještě hůř BiH, stačí se podívat třeba na úroveň provozu MHD v Sarajevu. (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.) |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5789 Registrován: 3-2007 |
Aha. Takže potom, co Štancla s tímhle po zásluze vykopali z balkánského vlákna, budeme ty slinty číst tady? Štancle, nechcete s tím jít do Vtipů? Tam je beztak polomrtvo, až tam Hajnej z nedostatku lepších témat a vkusu filosofuje o vagině. Vaše nápady na to docela tematicky navážou... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1984 Registrován: 11-2009 |
Tak zrovna ta trasa Lublaň - Záhřeb - Bělehrad mi opravdu přijde jako podceněná. Jel jsem tam letos v květnu, a prázdný ten vlak opravdu nejel - bylo tam i spousta zahraničních turistů (zato v úseku Magyarbóly - Beli Manastir jel v Bzmotu sám). Neříkám že by to mělo jezdit po hodině, ale dva nebo tři páry denně by se věřím uživily. Ale pro začátek by alespoň stačilo, aby osobáky nekončily z obou stran v poslední stanici před čárou, ale byl společný přestupní bod, ať už na jedné nebo druhé straně (týká se i úseku Volinja - Dobrljin, ale i Dobove ve Slovinsku). |
Kapitán
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2794 Registrován: 6-2012 |
tohle je diametrálně odlišná situace od spojení Praha - Wroclaw, kde s Vámi souhlasím. Tam dle mého názoru to spojení smysl má To rozhodně souhlasím. Kdo někdy projel trasu E67 Hradec Králové - Wrocław autem, tak mu bude jasné, proč. Já to jezdil několikrát do měsíce pracovně a na rodinu na výlet bych po téhle trase nevezl..
Neustále toužíme po nových zážitcích a brzy se k nim staneme lhostejnými. Včerejší zázraky jsou dnes běžné jevy. (Nikola Tesla)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20780 Registrován: 5-2002 |
Pike: až tam Hajnej z nedostatku lepších témat a vkusu filosofuje Hajnej se jen snaží modrým gumám (které nám servírují tisícíprvý odvar téže nesmyslné fabulace) naznačit, že důvod, proč běžná rodina nepošle malou dceru hafo přestupama vlakem, opravdu nestojí a nepadá na počtu tarifů...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3500 Registrován: 7-2012 |
Paul2no: "Tak zrovna ta trasa Lublaň - Záhřeb - Bělehrad mi opravdu přijde jako podceněná. Jel jsem tam letos v květnu, a prázdný ten vlak opravdu nejel - bylo tam i spousta zahraničních turistů . Neříkám že by to mělo jezdit po hodině, ale dva nebo tři páry denně by se věřím uživily. " V tom s Vámi naprosto souhlasím. Slovinsko si pořizuje nové 3 systémové Stadlery a bude schopno provozovat osobáky Graz - Maribor - Zagrzeb. Ale není snad horší naschvál dráhy pro cestujícího než ukončený osobák těsně před státní hranicí. To je dnes Dobova - Harmica nebo Dragoman - Dimitrovgrad a další. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3501 Registrován: 7-2012 |
Majkl007: " Dneska, kromě Vás a podobně "praštěných kolejnicí", jen tak někdo nepojede na dovolenou do Jugoslávie vlakem, tahle doba je už dávno minulostí, zkuste to pochopit! " To je zase diktatura automobilové loby! Ano dodnes cena vlaku v zahraničí neodpovídá našim platům. Podívejte se na rozvoj vlakové dopravy v Číně kolik přibývá nových tratí. Dnes je mezinárodní vlaková doprava horší než za totáče. Rychlík Berlin - Praha - Bělehrad - Sofie dávno nejezdí. Auto je proto nutné zlo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 12-2019 |
"To je zase diktatura automobilové loby!" Ne, to je realita, kterou Vy zjevně nejste schopen pochopit. Dál už na Vás reagovat nebudu, protože je to zbytečné, jste jak zaseknutej kolovrátek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 659 Registrován: 6-2019 |
Dnes je mezinárodní vlaková doprava horší než za totáče. A japa to, milej zlatej? Za totáče jezdilo z Chebu do Západního Německa tak jeden až dva páry vlaků, dnes minimálně 12 ...tedy osobních.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2174 Registrován: 4-2014 |
Marcel Štancl - Tak dnes je mezinárodní doprava HORŠÍ než za totáče? ani bych neřekl. Viz příklad Z Prahy do Západního Německa jezdili pouze rychlíky a to dva rychlíky přes Domažlice do Mnichova a dva rychlíky přes Cheb do Dortmundu a dva rychlíky zpět z obou směrů, víc nic tam z osobní dopravy nejezdilo. Další zajímavostí do roku 1989 na tom bylo, to, že výpravčí v Plzni musel přesně znát počet cestujích, kolik jich vystupuje v Domažlicích a v Mariánských Lázních a kolik jich dál jede za Domažlice a Cheb, vše pak musel hlásit pohraniční jednotce na Folmavu a do Chebu a v Domažlicích a v Chebu to pak pohraniční stráž kontrolovala a běda, když třeba v Domažlicích těch lidí vystoupilo míň, to pak bylo veselo a začala důkladná prohlídka vlaku. Jiná osobní doprava mezi Domažlicemi a Německem a Chebem a Německem, také neexistovala, nádraží v České Kubici bylo pro veřejnost zcela uzavřeno a službu v České Kubici a jezdit z Domažlic do Kubice s vlaky mohly jen zaměstnanci, kteří byli důkladně prověřeni státní bezpečností (STB). V Chebu bylo nádraží pro veřejnost sice otevřeno a přístupné, ale na peron byl přísný zákaz vstupu, bylo to hlídané pohraniční stráží, na peron směli cestující jen v době při příjezdu vlaku, kdy probíhal nástup a výstup, jinak volně přístupné perony v Chebu nebyly. Sám to mám z té doby vyzkoušeno a ověřeno, kdy mě tam chytli Pésáci a ptali se, proč se pohybuji na peronu v době, kdy žádný nástup a výstup do vlaku neprobíhá a žádnou povolenku ke vstupu na nástupiště mimo stanovenou dobu,kdy probíhá nástup a výstup, také nemám a tak mě vykázali mě do hlavního vestibulu, který fungoval jako čekárna. Dnes je situace úplně jiná. Za západní hranici jezdí dnes více vlaků s přepravou cestujících,než před rokem 1989. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10786 Registrován: 8-2012 |
Jenže Marcel je teď holt po Krzewině Zgorzelecké a PKP zamilovanej do Tuzly a Flixbusu, no. Nic víc v tom nehledejte.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 12-2019 |
Podařilo se vlastně někomu utéct vlakem na západ? Myslim v tom smyslu, že byl někde zašitej a nevyhmátli ho. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2175 Registrován: 4-2014 |
Asocial - možná někomu ano,ale musel mít sakra štěstí, ale co si pamatuji z doby mezi roky 1985 - 1989, tak když někoho peésaci hledali, tak ten vlak v Domažlicích a v Chebu brali dost důkladně metr po metru a co vím z vyprávění, tak u nákladních vlaků , připravených v Kubici k odjezdu západ, tak peésáci byli schopni prohledávat konkrétní nákladní vlak i třeba šest hodin, ten pak brali centimetr po centimetru a když jel nějaký sypký substrát, tak lezli po vagonech a dlouhou tyčí ten substrát propichovali a hledali jestli tam někdo není zahrabaný, ale to takovéto důkladné prohlídky nákladních vlaků byly jen občas, když dostali avízo, že je podezření o nelegální přechod hranice, ale nikdy nic nenašli. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9187 Registrován: 5-2002 |
Viz příklad Z Prahy do Západního Německa jezdili pouze rychlíky a to dva rychlíky přes Domažlice do Mnichova a dva rychlíky přes Cheb do Dortmundu a dva rychlíky zpět z obou směrů, víc nic tam z osobní dopravy nejezdilo. Další zajímavostí do roku 1989 na tom bylo, to, že výpravčí v Plzni musel přesně znát počet cestujích, kolik jich vystupuje v Domažlicích a v Mariánských Lázních a kolik jich dál jede za Domažlice a Cheb, vše pak musel hlásit pohraniční jednotce na Folmavu a do Chebu a v Domažlicích a v Chebu to pak pohraniční stráž kontrolovala a běda, když třeba v Domažlicích těch lidí vystoupilo míň, to pak bylo veselo a začala důkladná prohlídka vlaku. Jiná osobní doprava mezi Domažlicemi a Německem a Chebem a Německem, také neexistovala, nádraží v České Kubici bylo pro veřejnost zcela uzavřeno a službu v České Kubici a jezdit z Domažlic do Kubice s vlaky mohly jen zaměstnanci, kteří byli důkladně prověřeni státní bezpečností (STB). V Chebu bylo nádraží pro veřejnost sice otevřeno a přístupné, ale na peron byl přísný zákaz vstupu, bylo to hlídané pohraniční stráží, na peron směli cestující jen v době při příjezdu vlaku, kdy probíhal nástup a výstup, jinak volně přístupné perony v Chebu nebyly. Sám to mám z té doby vyzkoušeno a ověřeno, kdy mě tam chytli Pésáci a ptali se, proč se pohybuji na peronu v době, kdy žádný nástup a výstup do vlaku neprobíhá a žádnou povolenku ke vstupu na nástupiště mimo stanovenou dobu,kdy probíhá nástup a výstup, také nemám a tak mě vykázali mě do hlavního vestibulu, který fungoval jako čekárna. Trošku jste to přibarvil. Zcela jistě výpravčí v Plzni nebyl schopen sledovat počet vnitrostátních cestujících a to ani u Ex 468 (přes Domažlice) a již vůbec ne u Ex 250 a Ex 458 (přes Cheb). Kromě pobytu vlaků Ex 250,251,458 a 459 se v Chebu na první nástupiště bez problémů mohlo. Cestující na západ čekali do příjezdu vlaku na celnici v oddělené čekárně a byli již odbaveni. V době pobytu vlaků u prvního nástupiště stáli okolo vlaku vojáci PS a hlídali, následně jeli s vlakem na Pomezí, kde vlak zastavil, proběhla poslední kontrola, PS vystoupila, byla přestavena odvratná výhybka a vlak pokračoval za ostře hlídanou hranici... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9188 Registrován: 5-2002 |
Nicméně... V porovnání s obdobím před rokem 1989 je dnes rozsah mezinárodního provozu do všech sousedních zemí násobně větší. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14352 Registrován: 3-2007 |
Nějaký ten případ (alespoń v počátcích) byl, především v nákladní dopravě. Pak se začaly i nákladní vlaky kontrolovat s vlčákem (velmi účinné), Wapy s uhlím či pískem se propichovaly seshora lavinovými sondami a to běžně ještě v roce 1989. Např. v České Kubici (stanici v té době neuveřejněné v KJŘ, tedy de facto utajené stanici) zcela běžný obrázek, podobně na Dvořišti. No a Mnichováky si tam také tu půl hoďky - hoďku postály, přičemž se kontrolovaly i prostory pod střechou vozů ap. Dá se najít např. na youtube. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2744 Registrován: 5-2008 |
no když , jsme u teho odbavení vlaků do Rakouska a NSR , tak někdy kolem roku 1975 ujel v Břeclavi venkovní výpravčí Chopinem , tím stylem, že dal návěst Odjezd a než se vlak rozjel tak do něho nastoupil , nikdo si toho nevšiml až po dvou hodinách dovezl náklad.vlak z Rakouska červenou čepici a noční výpravku
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6526 Registrován: 9-2011 |
a u rychlíku ze Zagrebu v Doboji měnili lokomotivy téže řady ... Přesně stejně jako se v půlce 90. let měnil v Čadci na Košičanu peršink ČD za peršinka tehdy ještě ŽSR. Petr Š. a Cheb: přesně to jsem chtěl napsat Lubošovi i já . Při příjezdu vlaku do Německa byl vlak obstoupen pohraničníky i ze strany "od kolejí", vojáci lezli i pod vozy a hledali utíkače. Ale ostatní perony bez problémů.
Všichni jste volové. Servít
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5790 Registrován: 3-2007 |
No Kubice byla opravdu zážitek. Celý ten potěmkinovský vlak s vypulírovanými a plně vyzbrojenými béčky (to jinde neexistovalo) zastavil v Kubici, fízl na svahu podél peronu chodil sem a tam, jiní rozebírali se štafličkami podhledy, psovodi šli pod vlakem, pak vlakem prošli důležití fízlové a fízlice s dřevěnými krabičkami na břiše a po nějakém čase odjezd a průjezd plotem. Zkrátka "hranice nie sú korzo". Celá ta vzpomínka je na blití. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4655 Registrován: 3-2006 |
České Velenice Jak to vypadalo z pohledu psovoda. https://youtu.be/oQn-Ki2zrXk A pohled z druhé strany hranice. https://youtu.be/NgttUB-vMLE |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4942 Registrován: 3-2004 |
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale když to teď tak popisujete... ta ostraha hranice musela stát tehdejší daňové poplatníky dost peněz, ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9199 Registrován: 5-2002 |
Nejenom ostraha hranic. Ona celá armáda... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6532 Registrován: 9-2011 |
Něco offtopic - od železnice. Zaposlouchal jsem se do upraveného hlášení plechové huby v dálkových vlacích. Kravina "This train was stopped at ..." (a následuje výčet stanic, kde teprve budeme stavět) samozřejmě zůstala, už se nehlásí "detailní informace naleznete ve vlakovém průvodci" (který se už několik let netiskne ), ale naopak přibyla informace, že se ty informace najdou v aplikaci Můj vlak. Nicméně, živě si představuji cizozemského turistu, který jak se po hlášení (zhruba) "You can find the detailed information in [můjvlak] application..." chápe svého mobilu a dává na Eplstóru či Gúglpleji vyhledat tu skvělou aplikaci "Mooyvlague", když to nic nenašlo (sic!), tak zkusí "Mooywlough", a nakonec si pomyslí něco o ... Tak schválně, za kolik let objeví příslušní manažeři, že aplikaci např. MyTrain ti cizinci najdou daleko rychleji? (Příspěvek byl editován uživatelem Aleš_Liesk..)
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9180 Registrován: 5-2007 |
Aleš Liesk: Keď vidím odboj proti názvu OneTicket, tak sa tým manažérom ani nedivím. Spoločnosť v ČR do takýchto riešení ešte nedorástla. To už radšej rozvešať nálepky s QR kódom. |
Administrátor Číslo příspěvku: 8937 Registrován: 6-2002 |
Armádně-zbraňová diskuse pokračuje ve Všeobecné neželezniční. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3503 Registrován: 7-2012 |
Něco přéíjemného další eletrická trakce v provozu http://infokolej.pl/viewtopic.php?p=388638#388638 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 12-2017 |
Makus: Na použití zbraně musíte mít čas i prostor. Než rozepnete bundu, rozepnete pouzdro, vytáhněte zbraň, nabijete (natáhnete), tak potřebujete čas. V té Ostravě byste jej neměli. Ano hlavně čas, a ti co použití zbraně myslí vážně, toto taky pravidelně trénují, tzv. tasení, nabití, výměna zásobníku,závada na zbrani, tasení z pokleku, v leže, z pozarohu atd. (ve zbraňové branži se tomu říká "sušení" od tzv. sušilek, což je něco jako slepé náboje pro trénink). Reakční doba se nechá natrénovat na cca 3-4 vteřiny. Zapomeňte na rozepínání nějakého pouzdra, to je nesmysl, zbraň zásadně v opaskovém pouzdru bez nejakého zacvakávání nebo rozepínání. Je možnost mít náboj v nábojové komoře, nezdržuji se natahováním zbraně, vytáhnu mikinu, šáhnu po zbrani, tasim, střílim... V Ostravě by čas asi nebyl, v Brodě možná jo...těžko říct, to je na hodně širokou debatu. Hroch: Tady nejsme ve sporu ,pokud někdo splní podmínky k držení legální zbraně,ať ji klidně má. Mě jen zajímalo čím se cítí lidi v našem státě ohrožení, že tu zbraň chtějí/mají. Někteří se třeba necítí ohrožení, ale zbraně mají jako koníčka (ne všichni fotí mašiny) a proto prostě ty zbraně mají. No a pak už je jen krůček tu zbraň mimo jiné také nosit u sebe a v případě nutné obrany ji použít. Jsou i tací kteří chodí v podpaží se dvěma coltama 1911 v ráži 45 a na pupku ještě opasek s plnejma zásobníkama, ale to je extrém. Soudní systém se dneska přeci jen dívá na použití zbraně jinak než tomu bylo v 90tých letech. Naposled jsem zaregistroval použití zbraně v rámci nutné obrany při přepadení obchodu (shodou okolností se zbraněma) v Praze, útočník zaútočil nožem na prodavače a druhá prodavačka z poza pultu ho sundala krátkou zbraní, výsledek: nutná obrna (pokud si to dobře pamatuju). Bram: Osobně tedy dle reakcí různých diskutujících vidím, že jde u držitelů střelných zbraní hlavně o pocit bezpečí, byť dle mého názoru jde o pocit velmi falešný. V čem je falešný? Ano pravděpodobnost použití střelné zbraně je velmi malá a záleží na mnoha okolnostech, každopádně teorie útěku nebo ukrytí někdy prostě nefunguje viz výše zmiňovaný případ v Tanvaldu, tam ten důchodce neměl moc času volat PČR. Falešný pocit může nastat u těch majitelů střelné zbraně, kteří ji mají celý rok v šuplíku, jednou za rok jdou na střelnici a párkrát za rok ji vyvenčí na opasku někam na procházku do lesa, tam to vidim jako falešný pocit, trénink a pravidelná střelba na střelnici, nebo klidně i na nějakých závodech je holt základ. (rukojmí, počet střelců, zbraně střelců, typ prostoru, kde se střelba odehrává, atd.) a z toho mi statisticky vychází, že řešení takových situací je v naprosté většině případů mimo možnosti běžných držitelů zbraní. Běžní držitelé zbraní nebudou řešit obchodní centrum obsazené 20 teroristy s ákáčkama + 50 rukojmích to Vám ta statistika skutečně nevyjde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3506 Registrován: 7-2012 |
Kdo chce na veletrh cestovního ruchu. Info zde o dopravě by tam mělo být pár zajímavostí https://www.bvv.cz/go-regiontour/go-regiontour-2020/?fbclid=IwAR1 PMM3P-V0VwJUdpzcQ0zoVkmoaLtEdesR-6wQMu8Lfk7x4EQ-tZJ0uKog Tady jsou přímo dopravní služby ale dráhu nemůžu najít https://ikatalog.bvv.cz/go-regiontour/dopravni-sluzby/_fexc9150&n om=483498 (Příspěvek byl editován uživatelem Marcel_Štancl.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1177 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/ryWNFjbBGUc Ukázka nových dopravců v ústeckém kraji a jejich vozidla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1178 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/0RTxzNEzuoc A ještě TOP úlovky z minulého roku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6356 Registrován: 5-2010 |
Reportáž: Lokálky mají smysl, znělo na konferenci v Týně. Ovšem rozumně, Mšenka je tragédie, doplnil ŽESNAD |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3605 Registrován: 6-2016 |
"Otazníky proto stále vyvstávají kolem roku 2025, od kdy chce Správa železnic zavést na koridorech výhradní provoz pod ETCS. To vzbuzuje obavy z provozního „odříznutí“ lokálek od hlavních tratí. Zatímco ŽESNAD zmiňuje možnost kombinovaného provozu v uzlových stanicích, o kterém jedná se Správou železnic, podle docenta Lesa je „potřeba se zamyslet nad tím, jak to do těch bardotek dát, než vymýšlet nějaké kočkopsy, jak jezdit bez ETCS.“ Právě tento problém vzbudil v závěru konference nejprudší debatu." Už zhruba 10 let se při takových debatách táži zastánců "100% vozidel s ETCS" kam že by to dali na 810? A kde by na to vzali prachy? Komplexní odpovědi jsem se zatím nedočkal, umístění skříně snad místo "4" vedle WC. Také konců náprav není mnoho... Mohl by se pan docent zamyslet nad efektivitou provozu pod ETCS např. na trati z Lanškrouna do České Třebové. Já tam samá pozitiva a sociální jistoty nějak nevidím... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 718 Registrován: 6-2019 |
Nesmyslný dotaz. 810 pod ETCS prostě nebudou.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7669 Registrován: 1-2007 |
Mohl by se pan docent zamyslet nad efektivitou provozu pod ETCS např. na trati z Lanškrouna do České Třebové. Já tam samá pozitiva a sociální jistoty nějak nevidím.. Pokud by motorák pendloval jen Rudoltice - Lanškroun, tak smozřejmě souhlasím. Pokud však bude jezdit po koridoru až do České Třebové, tak se zřejmě ETCS nevyhne. Také konců náprav není mnoho... Mohu poprosit o vysvěrtlení? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3606 Registrován: 6-2016 |
Mouka: Pro detaily budu muset "hluboko hledat" (už jsem 6. rokem mimo). Ale jádro vozidlovky ETCS potřebuje minimálně 2 nezávislé kanály snímače otáček, rychloměr pro jízdu mimo ETCS určitě minimálně jeden, rovněž nezávislý. Jestli ty dokumenty najdu, tak to upřesním. "Pokud by motorák pendloval jen Rudoltice - Lanškroun, tak samozřejmě souhlasím" To by cestující domorodci byli štěstím bez sebe, že by si v Rudolticích mohli přestoupit A možná by pak chyběla nějaká vozidla, nebo by se mrvil grafikon zastavováním rychlíků pro cestují z "Non ETCS" osobáků... Také si tiše představuju údržbu mobilky ETCS na vozidlech lokálních tratí. Třeba ve Volarech, kde to celkem znám. GWTraini jistě mají hafo peněz ve štrozoku, aby si mohlo koupit, instalovat a certifikovat potřebná hejblata. Nebo převážet svoje soupravy přes půl republiky k někomu, kdo to má a má kapacitu jim to v rámci pauzy v oběhu udělat... ETCS je podobný provozní problém jako elektromobil. Pro určité železniční trati/obory typu např.pošta jsou to bezvadné věci. Ale masové nasazení (protlačované soudruhy z EU) je nesmysl. Což se za pár let začne ukazovat u ETCS a velmi brzy u nabíječek elektroaut. Nicméně malá naděje existuje - Angela se semkne a něco geniálního vymyslí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6562 Registrován: 9-2011 |
Čidla rychlosti pro všechno možné.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 384 Registrován: 10-2010 |
Honzakofar: Když jsem jezdil z učňáku v Lanškrouně, tak se v Rudolticích vždycky přestupovalo. Z osobáku na osobák, nevím jestli někdy v letech 1984-88 jezdil motorák až do Třebový. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10854 Registrován: 8-2012 |
Když jsem jezdil z učňáku v Lanškrouně, tak se v Rudolticích vždycky přestupovalo No a ještě o pár let dřív se chodilo pěšky. Sorry, vynucení nějakého přestupu v takové prdelní díře, na který už v první čtvrtině 21. století fakt není nikdo zvědavý, bude mít jediný logický důsledek: autobusovou linku Lanškroun-Česká Třebová, Terminál Jana Pernera (- nejspíš Ústí nad Orlicí). Navíc ještě stále není (ze strany SŽDC) vyřešené rozhodnutí o tom, zda vlak bez dohledu bude vůbec moci vjet do takové stanice (tj. nikoli jen "odjet na trať"). Řešení to má samozřejmě jediné - musí to dovybavení někdo zaplatit (a to i tomu GWTR, RJ, Arrivě a dalším, proti nimž tu šotouši tak rádi v zájmu zhoršení pověsti železniční dopravy bojují). Mimochodem, Lanškroun-Česká Třebová v současnosti jezdí 841.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 10-2018 |
A ten "někdo" jsme my všichni. Cca každej kačku nebo dvě na každý vozidlo co se tu má pod ETCS hnout. Případně i násobně víc, dle počtu nezaopatřených dětí a manželek. (Příspěvek byl editován uživatelem Prag.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3797 Registrován: 9-2003 |
Angela se semkne a něco geniálního vymyslí Ještě větší dutinkovité těleso, než jsme si mysleli.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3607 Registrován: 6-2016 |
S4991023: Tak zkus vymyslet něco Ty, vševěde! A když něco cituješ, tak pod CTRL+C dávej laskavě všechno - on ten "chechták" dává větě trochu jiný smysl,že? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10856 Registrován: 8-2012 |
ten "někdo" jsme my všichni Samozřejmě. Vy všichni vytváříte "společenskou poptávku" na to, aby se nesrážely vlaky, nezraňovali a neumírali u toho lidi, aby to bylo nějak zabezpečeno. Dokonce i v případě, kdy by si to ti oškliví dopravci kapytalysti zaplatili "ze svého", tak to v konečném důsledku zaplatíte vy všichni (v cenách za službu - vyšším jízdném), protože se tím akorát vynechá nějaký bypass přes stát, jehož jedinou funkcí je zůstavit si něco z pod pohrůžkou násilí vybraných peněz pro sebe a následně pokřivit "trh" jejich dáváním svým oblíbencům, např. státnímu dopravci. Ale to rozhodnutí mezi variantami (další je třeba kalkulace na nikoli 99,mocdevítek %, ale na podstatně levnějších 95% a holt se tu třikrát, čtyřikrát do roka stane hromada s větším počtem mrtvých) je prostě vaše a tohle je cena, kterou za to musíte zaplatit, i když jste to až do těhle důsledků samozřejmě nedomýšleli.
電車オタク
|
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8189 Registrován: 8-2003 |
To už je takový zvyk, když se stane nehoda, které se prý dalo lepší technikou zabránit, začnou mnozí křičet, že na bezpečnosti se šetřit nemá. Jakmile dojde na lámání chleba a je třeba zaplatit tu bezpečnost, tak ti mnohdy i ti samí křičí, kolik že to je peněz a jestli je to vůbec potřeba. |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1733 Registrován: 10-2012 |
T_._H_.: "Ale to rozhodnutí mezi variantami (další je třeba kalkulace na nikoli 99,mocdevítek %, ale na podstatně levnějších 95% a holt se tu třikrát, čtyřikrát do roka stane hromada s větším počtem mrtvých) je prostě vaše a tohle je cena, kterou za to musíte zaplatit, i když jste to až do těhle důsledků samozřejmě nedomýšleli." Kdyby se opravdu stávaly často nehody s mrtvými jak predikujete, pak není samozřejmě co řešit. Tak tomu ale není. O kolik mrtvých méně by bylo u nás na železnici za posledních třeba 12 let (ať jsou tam obě Studénky), kdyby zde už tehdy bylo funkční ETCS na všech tratích, kde je plánováno? |