Diskuse » Železnice » 362, 363 a 361 - esa » Archiv diskuse 362, 363 a 361 - esa do 04. 2. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse 362, 363 a 361 - esa do 04. 2. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3273 Registrován: 12-2006 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20855 Registrován: 5-2002 |
Pract: mě by spíš zajímalo, jestli koncepce dutého hřídele rotoru lze použít i pro asynchronní motor, či nikoliv, páč magnetický toky jsou jiný, než u stejnosměrnýho motoru Ty toky by se stejně uzavíraly mimo tu dutinu, takže pokud je nějaký důvod, proč to dělat jinak, je někde jinde. A skoro bych si tipl kde: u komutátorového motoru bylo potřeba dosáhnout určitého počtu lamel a tím i určitého průměru komutátoru. No a když už vyšel komutátor velkej, tak proč ten rotor neudělat dutej. U asynchronu tenhle důvod odpadá, takže je snaha dělat rotor menší, aby motor vyšel lehčí.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 625 Registrován: 8-2017 |
Hajnej - já jen, že je něco ověřenýho, co funguje celkem spolehlivě a najednou se od toho upustilo ze zkušeností, mašiny, který maj dutý hřídele na nápravě jsou "těžší" na tahání - prostě než se to roztočí, chová se to, jako bych měl za sebou dalších 5 vozů (místo dvou) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6563 Registrován: 9-2011 |
Pract: vy máte srovnání dvou jinak stejných mašin, z nichž 1 má dutý hřídel a druhá ne?
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 627 Registrován: 8-2017 |
tak je rozdíl táhnout třeba eso a 380, |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 8-2017 |
Practicus: No ale to jsou zcela jiné lokomotivy pro posouzení toho vlivu jak se ptal Aleš. Tam nemá žádný vliv typ použitého hřídele, ale moment setrvačnosti rotačních částí vázaných převodem. A tam hraje kromě momentu setrvačnosti rotoru trakčního motoru největší vliv velikost převodového poměru v převodovce (protože kvadrát). To že se podstatně hůře rozjíždí 380 je dáno velikostí převodu, protože asynchronní motory se otáčení většinou o dost rychleji než motory stejnosměrné (protože komutace a tak). Když budete tahat Adélou 363, tak to taky půjde hůř než 362, akorát to asi nebude moc výrazný rozdíl. A jinak tak kloubová spojka Škoda ala Chadži to není vůbec žádná výhra, jenomže na to přijde až když budete dělat na dílně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20866 Registrován: 5-2002 |
Pract: ze zkušeností, mašiny, který maj dutý hřídele na nápravě jsou "těžší" na tahání - prostě než se to roztočí, chová se to, jako bych měl za sebou dalších 5 vozů (místo dvou) Na jednu stranu se moment setrvačnosti trakčního motoru uplatňuje přes kvadrát převodového poměru, ale na druhou stranu ten moment závisí na kvadrátu průměru trakčáku, čímž nula od nuly pojde. Když se na to podíváme jinak, tak součinitel rotujících hmot u mašin se obvykle pohybuje v řádu desítek procent (u vozů bez pohonu okolo 5%), kdežto "dalších 5 vozů" (= 200 tun) představuje cca 250%, pročež si troufám tvrdit, že poněkud přeháníš... Spíš mi přijde, že má asynchronní mašina výrazně menší jízdní odpor než komutátorová, a vůči tomu menšímu jízdnímu odporu se její setrvačnost jeví být větší (poměr tahu potřebného k dosažení určitého zrychlení k tahu potřebnému k udržení rychlosti je větší). já jen, že je něco ověřenýho, co funguje celkem spolehlivě a najednou se od toho upustilo On se takovej lehčí trakčák hodí z mnoha velmi rozumných důvodů...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2853 Registrován: 10-2009 |
Ad Hajnej: ...součinitel rotujících hmot u mašin se obvykle pohybuje v řádu desítek procent... No, co já vím, tak u moderních čtyřnápravových elektrických asynchronních lokomotiv ten řád sice sedí, ale ta desítka procent je tam reálně jenom jedna... ;-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20872 Registrován: 5-2002 |
YT: ten řád sice sedí, ale ta desítka procent je tam reálně jenom jedna Neboli těch pět kočárů navíc je zase nějaká praktikusovina...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9240 Registrován: 5-2002 |
"Praktikusovina" --> jo, to sedí. Když dáš vedle sebe na koleje stejného typu "asynchronku" a "dřevěnku - včetně Esa", tak asynchronka i na jednom promile pojede v dáli, zatímco "dřevěnka" bude spokojeně stát... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 628 Registrován: 8-2017 |
Hajnej - no a kolik váží celý ten řetězec motor, převodovka, hřídele a jak je vzdálené celkové těžiště od středu podvozku toho celýho soustrojí - je sice fajn mít lehký motor, ovšem ten se nachází blíže středu podvozku, takže pro překonání příčných sil a klopných momentů při jízdě po nerovnostech a jízdě v obloucích síla na dvojkolí bude ve výsledku nižší při použití dutého rotoru motoru, než když je to roztahaný po celým podvozku, (proto taurusy a vectrony mají přechodnost 3 mimo vyjmenované tratě) navíc, jakákoli závada na duté hřídeli na nápravě se rovná demontáž dvojkolí a jejímu rozlisování, aby se dala vůbec sundat a dát nová - kdežto u motoru s dutým hřídelem rotoru je ta demontáž a opětovná montáž jaksi snažší a tedy i méně nákladná (vyváže se podvozek, vytáhne motor, dá se jiný a jezdí se, vadný se pak bokem rozdělá zkontroluje, vymění vadné části, a znovu složí a odpadá složité vyvažování další rotující hmoty velkého průměru) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20877 Registrován: 5-2002 |
Pract: je sice fajn mít lehký motor, ovšem ten se nachází blíže středu podvozku, takže pro překonání příčných sil a klopných momentů při jízdě po nerovnostech a jízdě v obloucích síla na dvojkolí bude ve výsledku nižší při použití dutého rotoru motoru, než když je to roztahaný po celým podvozku Přesně naopak. Když je motor blíž středu podvozku, tak má podvozek menší moment setrvačnosti okolo svislé osy (a při stejném rozvoru podvozku se tudíž natáčí snáz). proto taurusy a vectrony mají přechodnost 3 mimo vyjmenované tratě U Taurusu je navíc gyroskopickej moment brzdového hřídele (a i jeho hmota je daleko od otočného bodu). Fundovaněji určitě odpoví Ythomas. jakákoli závada na duté hřídeli na nápravě se rovná demontáž dvojkolí a jejímu rozlisování ... kdežto u motoru s dutým hřídelem rotoru je ta demontáž a opětovná montáž jaksi snažší A má tu závadu teda motor nebo dutá hřídel...? Tohle bych ponechal koňovi, ten má větší hlavu...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20878 Registrován: 5-2002 |
PŠ: asynchronka i na jednom promile pojede v dáli Jojo, známe z okruhu. Stačí ten pidilavůrek na přední rovince...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9243 Registrován: 5-2002 |
ad Practicus: kdežto u motoru s dutým hřídelem rotoru je ta demontáž a opětovná montáž jaksi snažší a tedy i méně nákladná (vyváže se podvozek, vytáhne motor, dá se jiný a jezdí se, vadný se pak bokem rozdělá zkontroluje, vymění vadné části, a znovu složí a odpadá složité vyvažování další rotující hmoty velkého průměru) Sorry, ale fakt jsi "tragik". Byť to může vycházet z místních podmínek... Flotila MT (40 lokomotiv od podzima 2014) najela 31 mil. km. Neměla žádnou poruchu TM a měla jednu závažnou poruchu nápravové převodovky. Z tohoto pohledu je mi v principu jedno, jak složité řešení by výrobce použil... Samozřejmě "blbovzdornost" vůbec není na závadu, profitují z ní všichni (jak výrobci po dobu záruky, tak vlastníci po další dobu). Celkové promítnutí se pak zpravidla jmenuje: údržbový paušál... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 629 Registrován: 8-2017 |
Hajnej - Když je motor blíž středu podvozku, tak má podvozek menší moment setrvačnosti okolo svislé osy (a při stejném rozvoru podvozku se tudíž natáčí snáz). však přesně tohle jsem napsal - ta dutá hřídel na nápravě má nějakou hmotnost a rotuje, tudíž na dvojkolí při těch nerovnostech působí vyšší síly, než když je použita plovoucí hřídel rotoru TM, který je blíže středu, než samotná náprava, navíc je plně odpružená Petr_Šimral - no a Vaše mašiny maj tlapový motory, je tak? u žlutýho, kde jim traxxy lítaj 160, už mají závady na tlapových ložiskách, kdežto Vy jezdíte stovkou a nic |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9244 Registrován: 5-2002 |
No, Practikusi, Já si počkám na odpověď Hajného :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20880 Registrován: 5-2002 |
Pract: ta dutá hřídel na nápravě má nějakou hmotnost a rotuje, tudíž na dvojkolí při těch nerovnostech působí vyšší síly, než když je použita plovoucí hřídel rotoru TM, který je blíže středu, než samotná náprava, navíc je plně odpružená Dutá hřídel na nápravě spočívá cca polovinou své hmotnosti a to je všechno, co na té nápravě (přímo) spočívá. Převodovka je už v podvozku napevno, tedy vůči nápravě je až za primárním vypružením. Kdežto dutá hřídel trakčáku znamená, že na nápravě spočívá větší část převodovky a je tedy neodpružená. Ta menší část pak visí (ze strany motoru) přes závěsku na podvozku, takže jakékoliv svislé pružení v primáru vede k natáčení převodovky spojenému se vznikem parazitních hnacích/brzdicích momentů - proto třeba (nejen) Bobiny vydávaly při drncání na nerovnostech to své charakteristické "ne-ne-ne-ne-ne". Myslím, že tuhle nepodstatnou maličkost jsi ve svém svatém boji za duté hřídele trakčáků přehlédl, protože jinak by ses do něj ani nepouštěl... Edit: aby nebyla mejlka - odpruženost/neodpruženost se posuzuje z pohledu dvojkolí, nikoliv z pohledu Practicusa za pultem, a to proto, že předmětem zájmu jsou účinky vozidla na trať. (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Malý_fotograf
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7108 Registrován: 5-2002 |
Výtopna Plzeň
Na každou svini se někde vaří voda. I na mě.
|
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2855 Registrován: 10-2009 |
Ad Hajnej: Fundovaněji určitě odpoví Ythomas. Já mám předně dojem, že se tu postupně začaly míchat dohromady tyhle věci: - součinitel rotačních hmot, resp. setrvačná hmotnost vozidla, - chování vozidla (podvozku) při průjezdu obloukem, - nevypružené hmoty, resp. svislé účinky na trať, čímž vznikl dort a la pejsek&kočička a já jsem se ztratil v tom, na jakou otázku se vlastně hledá odpověď... ;-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20885 Registrován: 5-2002 |
YT: Speciálně na Tebe byla mířena otázka týkající se příčných sil, tedy přesněji jak moc ke vzpurnosti podvozku vůči rejdování přispívá moment setrvačnosti podvozku kolem svislé osy resp. gyroskopický moment rotujících hmot, a to nejlépe ve srovnání se "statickými" odpory vůči natočení (např. ze závěsek nebo nakroucených flexicoilů). Duté hřídele, kterými to začalo, mám pro tuto chvíli za vyřešené - prostě velkej počet lamel komutátoru dělal velkej průmer mědi v motoru a tím i velkej rozměr trakčáku, kterej se tím tlačil k nápravě a nechával si díru uvnitř. Dutý hřídel byl tak celkem logickým vyústěním, byť tak trochu z kategorie "znouzectnost". Dnešní asynchrony mají díky absenci komutátoru delší vinutí, čímž si mohlou dovolit menší průměr nejen izolačně, ale i momentově, pročež se díra uvnitř trakčáku zmenšuje za současného zvětšování díry mezi trakčákem a nápravou. Tím vzniká příhodné místo na kardan jinde, přičemž je vítaným vedlejším efektem možnost mít napevno v podvozku i převodovku.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2856 Registrován: 10-2009 |
Ad Hajnej: Speciálně na Tebe byla mířena otázka týkající se příčných sil... Ono je to celý krapet složitější a nechci to tu úplně plevelit přednáškou z teorie vozidel. :-) Předně je dobrý rozlišovat vodicí (příčné) síly a třecí práci v kontaktu kolo/kolejnice. Ta třecí práce v kontaktu má podstatně blíž k hodnocení opotřebení než samotné vodicí síly, přičemž závislost obou veličin se nezdá býti úplně lineární. A co se vlivu momentu setrvačnosti podvozku ke svislé ose na vodicí síly týče, tak v oblouku jako takovém není v podstatě žádnej, ale zato při vjezdu do oblouku/výhybky je velkej (přičemž se ještě projevuje i rozvor podvozku). Prostě je to moment setrvačnosti, tak celkem logicky vadí tam, kde musím působením sil zachytit právě tu setrvačnost... ...velkej rozměr trakčáku, kterej se tím tlačil k nápravě a nechával si díru uvnitř. Dutý hřídel byl tak celkem logickým vyústěním... Tím vzniká příhodné místo na kardan jinde... Plus je zde tedy otázka, kam jinam ten kardan dát, aby mohl být dostatečně dlouhý (resp. aby při propružení primáru byly jeho úhlový výchylky do nejmenší). Mezi motorem a převodovkou to zrovna volným prostorem neoplývá, mají-li mít trakčáky výkon řekněme nemalý. Alternativně lze udělat díru nikoliv v rotoru, ale v pastorku (Siemens: RHA)... ;-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 630 Registrován: 8-2017 |
Hajnej - ano, to ozubené kolo převodovky má nějakou hmotnost (a při rotaci nějakou setrvačnost a při působení příčných sil se tam taktéž uplatňuje gyroskopický efekt), ovšem dutá hřídel taky (z papíru asi nebude) otázka je, jak velký je rozdíl hmotností a jak velký rozdíl působení sil (svislé, příčné, podélné) je při jízdě po reálné trati |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 204 Registrován: 5-2010 |
Asi před 20 lety jsem zaslechl zajímavou přezdívku těchto lokomotiv NEFUK. Typuji, že to souviselo s hranou okolo čela kabin a aerodynamikou... Minulý rok jsem obdržel monografii ES 499.1, kde na str.9 je foto sádrového modelu. Loko je mnohem hezčí a aerodynamičtější... Z jakého důvodu ta hrana je na těchto lokomotivách? Pevnost Kabiny? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2198 Registrován: 11-2012 |
Ta hrana je právě součást té teorie Nefuk, kdy se předpokládalo, že lokomotiva si bude při jízdě pomocí této hrany udržovat na čele vzduchový kužel, který sám o sobě bude vytvářet aerodynamický předek. Na esech to nefunguje snad skoro vůbec, ale v praxi se lze s fungujícím řešením setkat ve Švédsku, kde příměstské jednotky mají na čele gumový lem podobný nafukovacímu člunu. Tam už to funguje.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20895 Registrován: 5-2002 |
Pract: to ozubené kolo převodovky má nějakou hmotnost... ...ke které je potřeba přičíst i hmotnost skříně, ložisek, mazací náplně... ovšem dutá hřídel taky (z papíru asi nebude)... ...ale z laminátu už ano. otázka je, jak velký je rozdíl hmotností a jak velký rozdíl působení sil (svislé, příčné, podélné) je při jízdě po reálné trati Odpověď je celkem jasná a zní ve prospěch pevné převodovky a dutého hřídele okolo nápravy. Shodli jsme se na tom tři (PŠ, YT i já), tak už hoď ručník do ringu...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 872 Registrován: 7-2015 |
362.113 již se zásuvkami, nyní si pro ně jede do Přerova 362.112. 362.112 - včera Ex 361, dnes Sv 21901 362.113 - včera Sv 21900, dnes Ex 362 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2938 Registrován: 3-2015 |
Jeden Dnešní Západní expres |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3275 Registrován: 12-2006 |
Nevěděl by někdo kde jsou dislokované slovenské 361.0,361.1+362? Předem díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 7-2017 |
PJ3623: takže pokud se nepletu, tak z plzeňských es jsou bez zásuvky už jenom 77, 79, 85,108, 109, 111, 114 a 127. Je to tak? |
162dusan163
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 302 Registrován: 8-2010 |
Tom350: www.vlaky.net > prevádzka > dislokácie...... (Příspěvek byl editován uživatelem 162Dusan163.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 602 Registrován: 3-2015 |
Odkaz je nefunkční. |
162dusan163
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 303 Registrován: 8-2010 |
Ajexg: Už som zistil, tak to treba preklikať manuálne.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 604 Registrován: 3-2015 |
Jinak na Ex 129 pojede 362.011 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 873 Registrován: 7-2015 |
Hon Bez zásuvek je již pouze 362.109, 362.111 a 362.114. Všechna ostatní plzeňská Esa jsou již jimi vybavena. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 226 Registrován: 7-2017 |
PJ36223: díky za upřesnění! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4163 Registrován: 12-2007 |
362.078 na Os Veselí n.Luž. - J.Hradec a zpět |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6489 Registrován: 11-2009 |
362.055 strojově z Veselí do Tábora jako Lv 71820. Soběslav 25.1.2020 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23088 Registrován: 1-2006 |
362 008 + 362 129 dnes v ČB ...
ICQ 191300062
|
Tajemný_em
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3978 Registrován: 5-2002 |
Zajímavé... Sice dohledám, na čem přijelo a odjelo (momentálně by mělo být ve Veselí), ale smysl mi to nedává. Opět jsem zaspal dobu a slovEsa zajíždí do Budějc pravidelně?
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 7-2017 |
To slovenské eso tam jelo na vážení nebo něco podobného? To se tam snad nemohlo dostat ani jako dispečerka, ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23091 Registrován: 1-2006 |
Hon, jako dispečerka ...
ICQ 191300062
|
Malý_fotograf
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7115 Registrován: 5-2002 |
Hon: Vzhledem k tomu, že se vloni jedna slovenská 362 podívala s rychlíkem i do Klatov, bych ty dispečerské výkony nepodceňoval. Největší kuriozitu mám asi deset let zpátky, kdy se na rychlíku Praha - Cheb a zpět objevila blonski gorila.
Na každou svini se někde vaří voda. I na mě.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12733 Registrován: 4-2003 |
U heřmaničské mechaniky by byla fajn ,ale já v práci tak snad to napadlo někoho jiného ... to info už se na FB objevilo nějak z rána. (Příspěvek byl editován uživatelem jnd.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 228 Registrován: 7-2017 |
Pépa rákos: tak to jsem teda nečekal... Díky za odpověď! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10949 Registrován: 8-2012 |
Teď ta 362.008 jede zpátky na R718.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 258 Registrován: 2-2018 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6496 Registrován: 11-2009 |
R 718 Lužnice (České Velenice-Veselí nad Lužnicí-P.Holešovice) Soběslav 28.1.2020 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3282 Registrován: 12-2006 |
Dneska jsem viděl 362.020 ZSSK ex. 363.136 a má po opravě jen podvozky. Jinak netknutá. Já myslel, že se bude zrychlovat při EVy. To jich je takhle více? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 617 Registrován: 3-2015 |
Několik Es se zrychlovalo, ale dostali nový lak, jenže 362.020 prošla opravou ještě jako 363.136 (asi 2 roky zpět), a má výjimku kvůli laku, takže se dosadilo jen to co je potřeba aby mohla 140km/h (Aspoň si to myslím). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3283 Registrován: 12-2006 |
No vypadá to tak. Já bych čekal, že je budou zrychlovat až budou mít nalítáno na opravu např. EVy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 620 Registrován: 3-2015 |
V Přerově stojí 362.108 (odstrojená) a 362.112 (zatím kompletní). |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 748 Registrován: 5-2012 |
Dnes prej cosik bafla 363 074... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2580 Registrován: 2-2004 |
112 asi rozborka nebude, včera měla sběrný Sv do Prahy, potkáno zastavující v Poříčanech |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2860 Registrován: 9-2003 |
362.061 jela včera TBZ Přerov Břeclav a zpět |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3289 Registrován: 12-2006 |
Ty plzeňské 363 WTB mají jakej typ Vlak.zabezpečovače? To už při reko se tam dala LS 90? |
T478.4019
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 214 Registrován: 6-2016 |
Tom350: Ano, LS 90. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 883 Registrován: 7-2015 |
A dnes si pro zásuvky odjela 362.111. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 229 Registrován: 7-2017 |
Dave: tak koukám, že už se začalo se zrychlováním plzeňských 363 WTB. |
Moderátor Číslo příspěvku: 16594 Registrován: 11-2005 |
362 001_Havlíčkův Brod_2.2.2020 362 174_Havlíčkův Brod_2.2.2020 362 170_R 981 Vysočina_Kutná Hora hl.n._2.2.2020 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2866 Registrován: 9-2003 |
V neděli byla do Přerova přepravena 363.054. |