Diskuse » Železnice » České Budějovice a okolí » Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 22. 3. 2020

Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 22. 3. 2020

autor	příspěvek
Fihu	Neděle, 26. ledna 2020 - 11:37:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 5-2010	BmbČ: Na posledním snímku v rokli nedaleko propustku je vchod do jakéhosi prostoru vytesaného ve skále. Geologická služba díru skutečně eviduje jako štolu: https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/?extent=-755431.25 2%2C-1171031.0564%2C-753428.9978%2C-1170142.9436%2C102067
Paveldacicky	Neděle, 26. ledna 2020 - 11:52:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5511 Registrován: 5-2007	Tak aby se tu něo dělo,dám i něco já. SSP 110 SW na první topírně.Vedle Čmelák,co jde na prodej. Mmch.to jsem netušil,že v depu funguje potrubní pošta. Jendo BmbČ,co mi k tomu povíš?
BmbČ	Neděle, 26. ledna 2020 - 13:54:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8278 Registrován: 1-2007	Fihu: díky za zajímavý odkaz. Ještě před cca 50 lety se dalo do "otvoru" vejít v předklonu. Byla to jen "místnost" vytesaná ve skále. Bez závalu. Naproti této existoval v rokli další "otvor", který už úplně zmizel z očí, a to je nejspíš na mapě vyznačená štola. Už tenkrát vstup jen plazením a údajně pokračovala někam dál... Nebylo moc hrdinů, kteří se dovnitř alespoň na pár metrů odvážili. Paveldacicky: Potrubní pošta tam existuje někdy od 80. let. Že je ještě funkční jsem nevěděl, už v depu skoro 25 let nejsem. Propojuje strojmistry s POLem a běžkama. Pépa bude vědět víc. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
lelekhalo	Neděle, 26. ledna 2020 - 17:42:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 436 Registrován: 12-2013	Dnešní Nové Hodějovice 26.1.2020 754 009-9 do Českých Velenic na rychlík Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869
BmbČ	Neděle, 26. ledna 2020 - 21:03:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8279 Registrován: 1-2007	lelekhalo: Na prvním snímku je, ač se nezdá, docela zákeřná zatáčka, a než byla namontována svodidla absolvovalo několik a motocyklista skok do poměrně hlubokého zářezu na trať jdoucí těsně vedle. Zkrátka řidiči jeli rovně. Ne, že by tam gumokola padala často jako mouchy, ale stalo se v průběhu let. Ještě v květnu 2010 tam svodidla nebyla... Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ	Neděle, 26. ledna 2020 - 22:31:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8280 Registrován: 1-2007	Ještě v květnu 2010 tam svodidla nebyla... Určitě ne. Fotka je z října 2010. Omluva za fotomystifuckaci. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
netmancz	Pondělí, 27. ledna 2020 - 23:22:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 4-2019	Pravidelný provoz v depu ČB v roce 2003
Pépa_rákos	Úterý, 28. ledna 2020 - 11:52:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23087 Registrován: 1-2006	362 008 + 362 129 v ČB ... ICQ 191300062
Paveldacicky	Čtvrtek, 30. ledna 2020 - 14:50:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5514 Registrován: 5-2007	Další návštěva ze Slovenska jede do Budějc.Tentokrát Vectron (číslo nevím,bylo to na rychlo) ZSSK Cargo jede od H.Dvořiště s kontejnerama či co to bylo za krabice (Příspěvek byl editován uživatelem Paveldacicky.)
BmbČ	Neděle, 02. února 2020 - 22:00:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8284 Registrován: 1-2007	2. února 1954 byla zavedena tzv. radiální přeprava kusových zásilek pro jejich rozvoz a svoz národním podnikem ČSAD dopravní závod 201 Č. Budějovice. Budějce a nejbližší okolí byly rozděleny na několik svozových a rozvozových obvodů. Přepravní sazby: 10 kg 1,66 Kčs, 800 kg 29,40 Kčs, 1000 kg 35,80 Kčs. Problémy se vyskytly zejména u ramp ve skladištích kusového zboží, které musely být pro manipulaci se zásilkami do nákladních automobilů zvýšeny. Např. v roce 1971 bylo v Budějcích na "kusovce" vyloženo 25 757 tun zboží a naloženo 42 370 tun, v roce 1975 to bylo 48 629 tun a 40 923 tun zboží. Od 1. ledna 1978 byla převedena všechna přeprava vnitro kusových zásilek na n.p. ČSAD a ČSD zůstala pouze přeprava mezinárodních kusových zásilek. Bylo to opatření, které mělo železnici ulehčit práci a soustředit se jen na kolejovou přepravu. K n.p. ČSAD proto přešlo z budějcké stanice již koncem roku 1977 36 pracovníků s několika automobily. Podle vzpomínky pamětníka bylo u ČSAD jezdit kusovku v podstatě za trest. Kusovku a svoz mléka chtěl jezdit málokdo... Mezinárodní kusovka v budějcké stanici v roce 1980: vykládka 3 693 tun, nakládka 8 764 tun. V roce 1988: vykládka 1 913 tun, nakládka 8 860 tun. Vzpomínka na skladiště mezinárodní kusovky, později Cargo Rychlých linek na budějckém nákl. nádraží z roku 2014. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Jussi	Pondělí, 03. února 2020 - 14:02:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 332 Registrován: 1-2017	BmbČ: Nedá mi to, ale popisek fotky "V roce 2014 už mrtvo, prázdno" je značně zavádějící. Tam bylo sakra živo. Občas bych přísahal, že tam byla sluj nějaký bestie, podle zvuků a smradu, co se odsud linul... Jinak dík za tvoje historické vsuvky, je to zajímavé zpestření
BmbČ	Pondělí, 03. února 2020 - 19:06:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8286 Registrován: 1-2007	Jó ták. Jsou kusovky a kusovky. Pravda, že se do těchto prázdných objektů v nákladovém obvodu stahovaly všelijaké "kusovky" a "exovky". Vždyť tam i několikrát hořelo. Do vedlejšího bejváku jsem byl někdy v té době pozván jedním z "obyvatel" Rudolfem G., který kdysi navštěvoval stejnou základku co já a před řízeným převratem, coby skladník v Řempu, mi prodával kabely. No, moc uklizeno v cimře v tu chvíli zrovna neměl. Překvapilo mne, že ačkoliv mají bezdomáči houno, ještě i to si kradou. Jemu tam někdo šlohl zánovní spacák, což považoval v tu chvíli za jednu z největších ztrát svého života. Už jsem ho asi rok, dva neviděl, nevím kde skončil. Přece jen už to nebyl žádný mladík... Rozlehlé sklady šly k zemi, tak snad tam bude z tohoto pohledu už opravdu mrtvo a prázdno. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Paveldacicky	Pondělí, 03. února 2020 - 21:07:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5518 Registrován: 5-2007	Honzo,když už tu dáváš tuhle fotku,tak věř,že jsem vloni v Písku a garážích bejvalého traťového okrsku viděl doslova oživlou mrtvolu. V budovách fakt neskutečnej bordel,skoro nedýchatelno a v poslední z garáží leželo pod spacákem něco.Zprvu jsem fakt myslel,že je to mrtvola,tak jsem šel i díky smradu,co mi dlouho pálil na patru,pryč,že to ohlásím..Pak jsme ale s kolegou to něco viděli jít stezkou okolo koleje ke stanici. Hnus největšího kalibru. Sesraný,zechcaný, špinavý,že to snad si nedokážeš představit. Kdo ví,či to tam ještě přebývá.
BmbČ	Pondělí, 03. února 2020 - 22:13:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8287 Registrován: 1-2007	Je to hrůza, kam až lidská bytost může klesnout... A to co uvádíš není ojedinělý případ. Musím se smát, když si vzpomenu na to, jak někdy v 80. letech chodil po Budějcích člověk tak trochu zanedbaného vzezření a pod smyšlenou historkou žádal od kolemjdoucích peníze na vlak. Jasně že "na vlak". Tenkrát toto chování bylo tady (v Budějcích) tak výjimečné, že stálo za článek v místním tisku. Dnes by musel mít budějckej deník aspoň deset příloh s tímto a podobným. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Tkan	Úterý, 04. února 2020 - 17:01:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2958 Registrován: 1-2005	Nam mapy.cz je zakreslená trasa Koněspřežky z ČB do Lince. http://tkanlokopage.webnode.cz/
Paveldacicky	Úterý, 04. února 2020 - 21:41:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5519 Registrován: 5-2007	Tak jsem se nemýlil,tudy kde to kdysi vedlo, máme teď kuchyň a koupelnu.
Trojaz	Úterý, 04. února 2020 - 22:14:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1484 Registrován: 12-2006	Paveldacicky: To by vysvětlovalo ty koňské povozy v kuchyni, když jdeš v noci vybírat ledničku BmbČ: Dobré postřehy wwwTrojaz - slovem i obrazem nejen o železnici
BmbČ	Úterý, 04. února 2020 - 22:43:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8288 Registrován: 1-2007	Pavle, toho poznatku bych využil. Když v Borovanech může být muzejní expozice FJB, proč by u vás nemohla být muzejní expozice KEB? Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Paveldacicky	Středa, 05. února 2020 - 00:25:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5520 Registrován: 5-2007	Možná kdybych sehnal ještě jednu stoličku (však víš asi co myslím) tak kousek tratě ve skoro stejné stopě bych udělat mohl.Sám jsi mi Jendo ale jednou psal ,že "koňka" je kulturní památka,tak by s tím asi byly problémy,byť jsem všechny ty "šutry",co mám na zahradě, vlastně zachránil před zničením .
BmbČ	Středa, 05. února 2020 - 23:00:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8290 Registrován: 1-2007	To víš, lidi jsou všelijaký a někteří nejradši zametají před cizími prahy... Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Paveldacicky	Sobota, 08. února 2020 - 19:17:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5523 Registrován: 5-2007	Tak jsem si vzal dneska po dlouhé době do ruky aparát. Kritici jistě chyby najdou.🙄😉:
BmbČ	Sobota, 08. února 2020 - 23:09:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8292 Registrován: 1-2007	Když vidím budovu žst. Velešín, tak jsem si vzpomněl a našel zajímavý článek z dobového tisku (1903): Přednosta stanice husákem. Přednostům stanic na Linecké trati musí se vésti tuze špatně, když musí k uhájení existence provozovati různé živnosti. Přednostů-uhlířů je známo dost, také přednostové-hnojaři nejsou bílou vránou, ale přednosta-husák je specialitou, která stojí za zaznamenání. Pan chéf Velešínské stanice ve volné chvíli, které dle všeho má nadbytek, kupuje husy ve velkém a v celých vagónech je pak vyváží. Provozuje-li tuto živnost pod rukou, nebo má-li k ní oprávnění, nevíme, ale jistě se hezky vyjímá, když pan přednosta v červené čapce s dvěma růžicemi na epauletách žene husy. A dnes lze lehce dohledat i personální obsazení stanice toho roku: Přednosta stanice adjunkt Jan Ferus, staniční dozorčí Gustav Hofmann, Tomáš Mráz, Jan Frolík, staniční sluha František Schwamberg a Jan Kupec. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Paveldacicky	Sobota, 08. února 2020 - 23:38:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5524 Registrován: 5-2007	BmbČ Ještě tak,kdyby v dobovém tisku byl té budovy nějaký snímek.Za boha nemůžu nikde nic sehnat.Maximálně z filmu o příjezdu Masaryka. A pak už mám jen dvě fotky z cca 50 let.Jinak prostě nic.
BmbČ	Neděle, 09. února 2020 - 20:28:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8293 Registrován: 1-2007	V dobovém tisku z té doby fotografie nejsou, ale je fakt, že velešínská stanice je, co týče fotografií, úplně mrtvá. Což potom vodárna a čtyři vodní jeřáby ve stanici ve 20. letech... Ale to bychom chtěli moc. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Paveldacicky	Neděle, 09. února 2020 - 20:41:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5525 Registrován: 5-2007	Vodárna je tom dobovém filmu...pak už mam jen fotky z doby kdy jsem se nastěhoval . Ani místní usedlíci prakticky nic nemají .
BmbČ	Úterý, 18. února 2020 - 16:10:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8296 Registrován: 1-2007	Po dlouhé době jsem navštívil budějcké nádraží a vidím, že je kvůli plánované rekonstrukci nádraží už vystěhovaný i antikvariát. To muselo být náročné stěhování. Když ještě antík fungoval, tak tam prodejce zavaleného stovkami knih a časopisů nebylo mnohdy ani vidět. Doufám, že se pro něj v "novém" nádraží opět najde místo. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ	Úterý, 18. února 2020 - 23:34:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8297 Registrován: 1-2007	K dnešnímu dni. 18. února 1876 ledová dřenice a velká voda jdoucí Vltavou poškodila u Budějc trať na Plzeň v délce zhruba 150 metrů. Most přes Vltavu u Voříškova Dvora a další ve směru k nádraží byly v té době ještě dřevěné konstrukce. V roce 1879 schválilo Ministerstvo obchodu FJB výměnu 7 dřevěných mostů za ocelové a tehdy došlo u Voříškova Dvora k výměně mostu přes Vltavu (79 m), u Protivína přes Blanici (2 x 28,3 m), mostu u borovanské stanice nad okresní cestou do Svinů (8,53 m) a dalších na rakouském území. Pražská železářská společnost dodávala materiál za sníženou cenu - od 18 zl. 70 kr. za 100 kg kujného železa a od 14 zl. 80 kr. za 100 kg litiny. Výměna předem smontovaných mostů byla provedena v rekordních časech za dozoru zástupce Generální inspekce rakouských drah. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Union_pacific	Sobota, 22. února 2020 - 09:49:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6550 Registrován: 11-2009	BmbČ: trochu Ti zafušuju do historie ... "V roce 1963-1965 se objevují v depu ČB první skutečné náhrady za parní trakci v podobě strojů T 334.0, T 435.0, T 444.0 a T 444.1. Řada T 334.0 dostává uplatnění na místním posunu. T 435.0 pak na trati Č.Budějovice-H.Dvořiště popřípadě Kájov a vlečku do papírny Větřní..." Zdroj: 150 let českobudějovické výtopny lokomotiv 1868-2018 "Budějickej Hektor, ten den co by náhrada za parní trakci, klesá v létě roku 1964 s osobním vlakem ze Včelné k Českým Budějovicům"
BmbČ	Sobota, 22. února 2020 - 19:08:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8299 Registrován: 1-2007	Union_pacific: Paráda! Koněspřežní oblouk pod Včelnou A něco ze současnosti. Přeložka vodovodního řadu DN 1000 pod budoucí přeložkou tratě u Hodějovic. Obojí vynucené stavbou D3. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ	Sobota, 22. února 2020 - 21:41:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8300 Registrován: 1-2007	A ještě něco z minulosti nedávné. V roce 1966 se začala rozbíhat akce "Vlaky o 50 tun těžší." 22. února 1966 odjel z CB do Plzně s vlakem překračujícím normu průkopník "těžkotonážníků" a "pětistovkařů" v budějckém depu, strojvůdce V. Řimnáč, který, jak zaznamenal tehdejší kronikář, po příchodu do kanceláře prohlásil: "Na tuny nekoukejte, odvezu celou kolej". Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ	Sobota, 29. února 2020 - 20:34:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8302 Registrován: 1-2007	Z historie nedávné. Dnes je tomu neuvěřitelných 20 let, kdy bylo po 1. etapě rekonstrukčních prací otevřeno v budějckém nádraží ČD centrum, v pořadí jedenácté v síti ČD. Slavnostně jej otevřel tehdejší gen. ředitel ČD Dalibor Zelený. Architekt L. Erban použil v rekonstrovaných prostorách prvky původní výzdoby, čímž se mu podařilo do jisté míry propojit současnost s minulostí. Tímto ještě jednou děkuji pracovnicím ČD centra za vstřícnost a za vytvoření podmínek pro nafocení ozdobného sloupu. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
honzaklonfar	Neděle, 01. března 2020 - 17:34:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3768 Registrován: 6-2016	BmbČ: Koukám na rozdíly v provedení a napadá mě, že když to jde v Budějcích na nádraží (a je to i pěkné), tak by to mohlo jít i třeba na mostě na Výtoni!!!
BmbČ	Pondělí, 02. března 2020 - 21:50:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8303 Registrován: 1-2007	Tenkrát to v Budějcích šlo. Uvidíme, jak to půjde letos až (jestli) začne plánovaná rekonstrukce budovy. Co se týče venkovního vzhledu budovy, tak už v první studii před deseti lety bylo v úmyslu ji uvést do původního stavu: odstranit reklamy a volně vedené sítě, doplnit chybějící ozdobné prvky (4x nárožní mísy/vázy, 4x pilonky, 2x monogram FJI), repase nebo výměna současných oken a dveří, repase vstupní markýzy do původního stavu, barevné odstíny fasády jednotlivých částí budovy zhotovit dle průzkumu atd. Doporučeno: dosadit chybějících 12 ks ozdobných střešních vikýřů, na střechu bočních budov dosadit 2 ks vlajkových žerdí, vstupní halu zvenčí opatřit nápisem BUDWEIS - BUDĚJOVICE. Co bude uvnitř budovy za historické prvky netuším, ale byla by jistě "frajeřina" dosadit do vstupní haly repliky obloukových lamp, které tam původně byly (oka na jejich zavěšení se ve stropě dochovala dodnes a údajně jedna lampa též). Já vím... Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ	Úterý, 03. března 2020 - 23:02:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8304 Registrován: 1-2007	Obloukové lampy před budějckým nádražím (4 ks) na výřezu dobové pohlednice (pravděpodobně rok 1909). Barevnou verzi v lepší kvalitě teď nemohu najít. Dodávku a montáž ozdobných sloupů provedla firma Waldek & Wagner z Prahy, el. část osvětlení venku i uvnitř budovy, kde se nacházelo dalších osm obloukovek, Křižíkovy závody v Karlíně. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
honzaklonfar	Středa, 04. března 2020 - 07:33:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3786 Registrován: 6-2016	BmbČ: Jestli dobře vidím, tak naproti hlavnímu vchodu stojí tramvaj! A já žiju v domnění, že v Budějcích jezdily jen trolejbusy...
BmbČ	Středa, 04. března 2020 - 13:11:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8305 Registrován: 1-2007	Jo, jo. Tramvaje tu jezdily na dvou linkách označených "P" "L" jako sběsilé. Jedna pomalu a druhá langsam (1909 - 1950). Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ	Čtvrtek, 05. března 2020 - 22:15:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8309 Registrován: 1-2007	sběsilé... To tedy je zběsilé... K 5. březnu: 5. března 1927 vyšlo Vládní nařízení (15/1927 Sb.) o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah na základě "platového zákona" 103/1926 Sb. Za dobu existence prošlo Vládní nařízení sedmi změnami a zrušeno bylo až předpisem 65/1965 Sb., což byl Zákoník práce. 5. března 1954 - na den přesně si železničáři v budějcké stanici připomněli přednáškou a filmem 1. výročí úmrtí J. V. Stalina. 5. března 2014 – Správa železniční dopravní cesty jako investor oficiálně předala do užívání ukončenou stavbu "Modernizace trati České Budějovice – Nemanice I". Rekonstrukce tratě do Nemanic včetně rekonstrukce kolejiště a nástupišť vyšla na částku 713 444 852 Kč bez DPH, příspěvek EU činil k 28. 12. 2015 359 034 688 Kč. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Jeřábník	Čtvrtek, 12. března 2020 - 19:25:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 416 Registrován: 1-2011	Pro Pavla: PZ
BmbČ	Pátek, 13. března 2020 - 22:41:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8310 Registrován: 1-2007	K 13. březnu 13. března 1907 píší Jihočeské Listy: "V neděli dopoledne vzňal se v topírně I. na zdejším nádraží dřevěný krov střechy nad pumpou. Oheň byl přispěchavšími sbory hasičskými z nádraží, z města a z Mladého záhy uhašen, zničiv část střechy. Strojní zařízení poškozeno nebylo. Pořádek udržovalo oddělení 28. pěšího pluku". 13. března 1946: Na trati Č. Budějovice – Č. Krumlov zrušena stanice Holubov a přeměněna na zastávku – nákladiště. Přidělena stanici Křemže. Ještě jeden incident z této stanice (Jihočeské Listy 30. 11. 1895): "Zdvořilost" úředníků c. k. státní dráhy. Na stanici v Adolfově kupoval si zdejší kolářský mistr pan Josef Kolář lístek k jízdě do Č. Budějovic. Ačkoliv žádal o lístek česky, pokladník vypočítával mu peníze, když mu dával na zlatku zpět, německy, což mu pan Kolář zdvořile vytkl. Pokladník na to neřekl nic a zavřel okénko. Celý tento případ však viděl a slyšel přednosta stanice Karel Sova, známý to renegát, v němž vzpěnila se ihned germánská krev. Šel za panem Kolářem do čekárny, kdež zúmyslně započav hádku, uhodil jej těžkou železnou lucernou do krku, povážlivě jej zraniv a vyrazil jej tak surově ze dveří, že p. Kolář padl, rozbil si kolena a poškodil oděv. Když chtěl p. Kolář knihu stížností, byla mu odepřena. Prohlásil tedy, že věc udá zde v Budějovicích. Avšak zuřivý renegát Sova pravil mu : "Nebojte se, do Budějovic se dnes nedostanete" — a také skutečně, když vlak přijel, nenechal jej vsednouti. Panu Koláři nezbylo nic jiného, než zůstati v Adolfově přes noc. Chtěl tedy odebrati se do tamnější restaurace, avšak i to mu Sova překazil, předešev jej a rozkázav v hostinci, kdež dle všeho vládne neobmezeně, aby mu nocleh nedávali. Pan Kolář tedy chtě nechtě, pustil se domů v noci pěšky, avšak zabloudil, dostal se do Vrábče, kde zůstal přes noc a teprvé druhého dne odejeti mohl vlakem domů, celý jsa churav nastuzením a rozčilením nad surovým jednáním c. k. úředníka. Tento neslýchaný případ bezohledné surovosti bude co nejdříve předmětem soudního líčení, neboť p. Kolář podal proti Sovovi trestní oznámení. 21. 12. 1895 Jihočeské Listy zveřejnily obsáhlý dopis přednosty stanice Karla Sovy. Ten jednotlivé části stížnosti vysvětlil, nebo popřel, připustil pouze nevydání knihy stížností "z důvodu, že p. Kolář jsa nestřízlivým k psaní schopen nebyl, avšak bylo mu podotknuto, že mu co střízlivému každého času kniha předložena bude". a neumožnění odjetí vlakem, neboť "se v stavu opilosti nalézal". Jestli nakonec došla tato roztržka k soudu, bohužel nevím, ale na přednostu holubovské stanice K. Sovu byly stížnosti z řad českých obyvatel v tomto období časté... Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Čínskej	Sobota, 14. března 2020 - 09:34:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1829 Registrován: 3-2012	BmbČ: Jako vždy Na trati Č. Budějovice – Č. Krumlov zrušena stanice Holubov a přeměněna na zastávku – nákladiště. Taková malá šotoúvaha, proč tato stanice nebyla při nedávné rekonstrukci obnovena? A s ní třeba nezřízena nová stanice Vrábče, Černý Dub, na Velenické Trocnov... Provozu by to hodně pomohlo a náklady na zřízení v rámci těch staveb by nebyly tak velké...
lelekhalo	Sobota, 14. března 2020 - 19:45:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 12-2013	Zdravím,po dlouhé době další foto ze stavby Nové Hodějovice v únoru a březnu Únor 2020 Březen 2020 Osobní vlak z Českých Velenic Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869
BmbČ	Neděle, 15. března 2020 - 14:59:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8311 Registrován: 1-2007	Čínskej: Dík. Vzpomněl jsi Trocnov. Zastávka a stanice (Záluží-Ledenice) měla téměř stejný osud jako zastávka a stanice Adolfov (podle Úředního věstníku Ministerstva železnic od roku 1923 Holubov). Adolfov byl nejdřív stanicí, poté zastávkou-nákladištěm, poté opět stanicí, poté znovu zastávkou-nákladištěm a nakonec zůstal zastávkou, dnes s památkovou ochranou její budovy (náhradou za most přes Křemežský potok, který ji rekonstrukcí pozbyl). A jak dopadlo soudní řízení mezi přednostou p. Sovou a kolářem p. Kolářem? Soudní jednání se uskutečnilo na rozdíl od dnešních dní velmi rychle - již 27. 12. 1895 u Okresního soudu v Č. Krumlově, kde se ocitl přednosta K. Sova jako obžalovaný. Jihočeské Listy píší: Zde bylo dokázáno, že veškerá tvrzeni v opravě Sovově obsažená jsou nepravdiva, naopak ale skoro vše, co jsme v první své zprávě o této záležitosti psali, ukázalo se pravdou. Sova byl by býval jistě odsouzen, avšak soudce snažil se docíliti smír mezi ním a žalobcem p. Kolářem, poukazuje na rodinu Sovovu, jež by odsouzením jeho nevinně utrpěla. Pan Kolář tedy z útrpnosti odstoupil od požadavku svého, aby Sova byl potrestán a tento zaplatí pouze soudní útraty v obnosu 35 zlatých. Žalobu p. Koláře zastupoval pan dr. Josef Hezký z Č. Budějovic. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
M250.0	Neděle, 15. března 2020 - 15:34:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1575 Registrován: 8-2017	Taková malá šotoúvaha, proč tato stanice nebyla při nedávné rekonstrukci obnovena? Možná proto, že je 3 minuty jízdy od jiné. Při provozu, jaký na této trati panuje, se spíš divím, že stanice přežily při revitalizace v původním počtu.
BmbČ	Neděle, 15. března 2020 - 20:46:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8312 Registrován: 1-2007	K 15. březnu: 15. března 1866 - z místního tisku: "Stavba železnice Františka Josefa není ještě tak zjištěna jak se za to mělo. Kapitalisté angličtí, kteří chtí stavbu dráhy této převzíti, vymínili sobě lhůty do konce tohoto měsíce ku konečnému rozhodnutí". 15. března 1939 - v 5.14 h obdržely všechny železniční stanice telegrafickou zprávu o obsazení našeho území okupační německou armádou. Byl kladen důraz na bezchybnou službu, na vstřícnost při jednání s německými vojenskými orgány a na to, aby železniční provoz a pošta fungovaly bez sebemenších závad. 15. března 1953 - ve vestibulu českobudějovického nádraží byla umístěna bronzová socha Klementa Gottwalda, vroubena ze stran vlajkami ČSR a SSSR. 15. března 1969 - do českobudějovického depa přišel nový kolejový jeřáb EDK 300 (výrobce S. M. Kirow, Leipzig). 15. března 2002 - Memorandum o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a rozvoji železniční infrastruktury v Jihočeském kraji podepsali v pátek v Českých Budějovicích generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený a jihočeský hejtman Jan Zahradník. Toto bylo první memorandum a v průběhu let následovala další. 15. března 2014 - začala nepřetržitá výluka v úseku Horní Planá – Černý Kříž, při níž došlo k výstavbě nových nástupišť v zastávkách Pernek na Šumavě a v zastávce Pěkná. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Bdmteeo294	Neděle, 15. března 2020 - 21:42:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 7-2017	M 250.0: To by spíš chtělo výhybnu(-y) Hradce a/nebo Třísov, aby se dal zavést hodinový takt ČB - ČK, jak se probíralo cca čtvrt roku zpět ve vlákně "Lipenka, Bechyňka, Šumavské lokálky". (Příspěvek byl editován uživatelem Bdmteeo294.)
Čínskej	Pondělí, 16. března 2020 - 11:17:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1831 Registrován: 3-2012	Možná proto, že je 3 minuty jízdy od jiné. No a?
Čínskej	Pondělí, 16. března 2020 - 11:19:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1832 Registrován: 3-2012	Ale píšu šotoúvaha… Výhybna v Třísově by byla lepší... Ale není a nebude.
BmbČ	Úterý, 17. března 2020 - 21:47:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8313 Registrován: 1-2007	K 17. březnu 17. března 1988 - Pojízdný kabinet bezpečnosti práce z Ústavu podnikové výchovy (ÚPV) v Plzni ukončil po bezmála měsíci pobytu v Budějcích (tak jako každoročně) sérii školení železničních zaměstnanců. Rok předtím např. zaměstnanců EÚ, SZD, TSS, TD, VD, ŽS...* Kvůli příjezdu a odjezdu vozu musela být (jako vždy) v nákladovém obvodu vytažena 211 kolej, neboť vůz stál vždy na jejím konci, nejblíž ke stanici. Radost až do rána II. zálohy, která zajišťovala posun v nákladovém obvodu. * pro mladší zde čtoucí: EÚ - Elektroúsek, SZD - Sdělovací a zabezpečovací distance, TSS - Traťová strojní stanice, TD - Traťová distance, VD - Vozové depo, ŽS - Železniční stavitelství... Foto 1 - první šturc - konec 211 koleje, foto 2 - 211 kolej dříve pokračovala až k rampě zděného skladiště Žůžo-Lido. V roce 2005 byla zkrácena o 120 m z důvodu výstavby provizorního AN (z důvodu stavby Mercury Centra s AN na střeše). Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
M250.0	Úterý, 17. března 2020 - 22:14:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1577 Registrován: 8-2017	Bdmteeo294: Zavést hodinový takt mezi ČB a ČK by šlo i se stávajícími dopravnami, a to dokonce dvěma způsoby: S křižováním v Boršově a Zlaté Koruně, nebo v Křemži a asi spíš Českém Krumlově než Kájově. Ve druhém případě by ten takt musel trochu kulhat, vložené spoje by byly v ČB utaženější než spoje základního taktu, aby se to poskládalo mezi Rožnov a ČB (zdvoukolejnění tohoto úseku bych považoval za výrazně užitečnější úpravu, byť reálná je žel asi podobně jako ten Holubov či Třísov.)
BmbČ	Úterý, 17. března 2020 - 23:11:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8314 Registrován: 1-2007	Již v roce 2007 vypracovala expertní komise složená z českých a rakouských odborníků technickou a ekonomickou studii zabývající se tratí z Budějc do Lince. Jejím výstupem byla Společná závěrečná zpráva, ve které se uvažuje se třemi projektovými případy: "Bez projektu", "Minimum" a "Maximum", což by byla zcela nová dvoukolejná trať. V závěrečném doporučení se mj. uvádí: "S ohledem na výsledky studie se nejlepším prvním krokem pro období do roku 2025 zdá být vylepšení stávající trati podle projektového případu Minimum, tedy zdvoukolejnit část trati v úseku Linec – St. Georgen a vybudovat dvoukolejný vjezd do železničního uzlu České Budějovice s dílčím navýšením kapacity tratě s dalším zaměřením pozornosti na úsek Summerau – Horní Dvořiště. Tato opatření jsou pozitivně hodnocena jak na české, tak i na rakouské straně." Takže už tenkrát nějaká vize o zdvoukolejnění úseku Rožnov - CB byla... Ale když si vzpomenu s jak značným odporem obyvatel se setkala tzv. Jižní spojka vyprojektovaná souběžně s tratí z Rožnova do Mladého, tak nevím, nevím, zdali by se vybudování druhé koleje nesetkalo u obyvatel s podobnou reakcí. Relativní klid v rekreační zóně "Malý jez" si lidé nechtějí nechat vzít. A upřímně - ani se jim nedivím. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Čínskej	Středa, 18. března 2020 - 15:05:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1834 Registrován: 3-2012	Relativní klid v rekreační zóně "Malý jez" si lidé nechtějí nechat vzít. Akorát (mi) není jasný, jak by druhá kolej z ČB do Rožnova ten klid narušila...
BmbČ	Středa, 18. března 2020 - 17:52:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8315 Registrován: 1-2007	Přece víc kolejí, víc vlaků, víc hluku. Tak to vidí občané dráhou nepolíbení. Vždyť co dělali Krumlováci kvůli variantě koridoru za humny. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ	Pátek, 20. března 2020 - 22:36:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8318 Registrován: 1-2007	Tak jako dnes prožíváme virový útok, tak i v minulosti museli naši předci čelit různým epidemiím. Třeba po válce prusko - rakouské v roce 1866 epidemii cholery, kdy v Čechách onemocnělo 67 754 osob, z nichž 31 549 epidemii podlehlo. Nejméně zasažené kraje byly Chebský, Plzeňský a Budějovický. V Budějcích se začala epidemie cholery projevovat v září 1866, kdy k 22. 9. nemoci podlehlo 7 dospělých a 5 dětí. Do 28. 9. bylo nakaženo 45 osob z nichž 27 zemřelo, 5 uzdravilo a 13 osob bylo v léčení. Od 1. 10. do 17. 10. onemocnělo 247 osob (od počátku epidemie to bylo celkem 336 osob, z nichž 156 zemřelo). 24. října nakaženo již 400 osob, 216 nemoci podlehlo. Za zmínku stojí fakt, že třeba v Krumlově byly v tomto období nakaženy zatím jen 2 osoby. Zhruba za dva měsíce od vypuknutí epidemie byl celkový stav zemřelých v Budějcích neradostný. Nemoci podlehlo k 4. 11. 1866 celkem 251 Budějčáků. Mužů, žen, dětí z různých sociálních a věkových skupin. Ač tedy zde řádila epidemie cholery jako černá ruka, nebránilo to v okolí Budějc vyměřování a výkupu pozemků pro novu trať do Plzně, slavnostnímu zahájení stavby u Hluboké nad Vltavou a příští rok, kdy epidemie ustoupila, k náboru stovek dělníků k jejímu budování. Je zajímavé, že se i přes otřesné životní podmínky těchto pracovníků epidemie nevrátila ve větší míře. Přes různé zdravotní opatření epidemii podlehlo během čtyř měsíců (září - prosinec 1866) celkem 284 Budějčáků, tj. zhruba 1,6 % obyvatel města. Ať konec vyzní optimisticky - věřím, že tohle nám letos nehrozí. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Bílý_petr	Sobota, 21. března 2020 - 00:15:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2717 Registrován: 7-2005	BmbČ: " Ať konec vyzní optimisticky - věřím, že tohle nám letos nehrozí. " Díky za informace o kterých jsem neměl (a asi nejen já) ani zdání. Taky věřím a držím nám všem palce - ať to co nejdřív pomine a jsme zase všichni zdraví. Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel) fotogalerie 4. koridoru
BmbČ	Sobota, 21. března 2020 - 22:47:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8320 Registrován: 1-2007	Dík a ještě malý odskok od dráhy k epidemii cholery v Budějcích. Určitě překvapí, že český dobový tisk vycházející v té době v Budějcích (zejména Budivoj vycházející ve čtvrtek a v neděli) epidemii nevěnoval nijak zvlášť velkou pozornost, a když, tak jen nepatrnými články, ve kterých nejčastěji uváděl, kolik lidí se nakazilo a kolik jich zemřelo. Jen pár takových "miničlánků" bylo o tom, jak se obyvatelé mají chovat a chránit. Určitou zajímavostí byl požadavek na změnu zvonění každému zemřelému zvonem umíráčkem na Černé věži. Dosavadní dvakrát za sebou prováděné zvonění se stalo nepraktickým, neboť umíráček zvonil mnohokrát denně, "což pak zavdá příčinu k znepokojování myslí" obyvatel... Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Michal_Ř	Neděle, 22. března 2020 - 00:36:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2094 Registrován: 4-2005	BmbČ: i já děkuji za, nejen, toto historické okénko. Je vidět, že jsme z koronáče přehnaně hysteričtí. Jinak náhubek na veřejnosti nosím.
David	Neděle, 22. března 2020 - 01:07:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14878 Registrován: 12-2007	15. března 1953 - ve vestibulu českobudějovického nádraží byla umístěna bronzová socha Klementa Gottwalda, vroubena ze stran vlajkami ČSR a SSSR. Budu-li předpokládat, že ta socha nebyla odlita během jediné noci (nebo snad ano? ), tak je to fakt smůla, že k umístění té sochy se nestihlo dojít za života dotyčného, ale přesně 1 den po jeho . http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Trojaz	Neděle, 22. března 2020 - 13:08:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1487 Registrován: 12-2006	BmbČ: Výborné informace, děkuji vždy za zajímavé počtení. wwwTrojaz - slovem i obrazem nejen o železnici
Trojaz	Neděle, 22. března 2020 - 13:44:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1488 Registrován: 12-2006	Tunel Zámostí - délka cca 70m Možná málokdo ví, že v Hluboké-Zámostí je "tunel" respektive propustek z roku 1923 (původní část ještě starší ze stavby tratě). Odvádí vodu z polí vrchu Račice. Kdysi v místech byla rokle, která byla zasypána z důvodu vedení kolejí (1.etapa při stavbě trati), rozšíření o silnici k nakládkové rampě (2.etapa z roku 1923) a kompletní zasypání kvůli bývalé pile, dnes montáž "mobilhoumů" (3.etapa). Je možné, že etapa 2 a 3 probíhaly současně, třeba někdo napoví. Všechny etapy jsou samozřejmě vidět i v tunelu. Do míst prvního zásypu byl jistě použit materiál z odstřelu skály, do které se trať zařezává hned za původní roklí směrem na Chotýčany. Zpět k propustku. Ten je umístěn zhruba 10m pod kolejištěm a je cca 70m dlouhý. Pak na něj navazují dvě roury průměru 1m, které jsem hlouběji nezkoumal. V současné době je v rokli neuvěřitelný bordel - zbytky ze staveb, nábytek, pneumatiky, kabely... hnus! PS: Dokumentováno v době, kdy byl svět jakštakš v pořádku. Držme se přátelé wwwTrojaz - slovem i obrazem nejen o železnici
Trojaz	Neděle, 22. března 2020 - 14:16:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1489 Registrován: 12-2006	Mimoželezniční: Když jsem zmínil vrch Račice - nabízí výhled na: Novohradky, většinu Budějc, plus Kleť, Libín a Boubín na dotek. Dále je vidět až kostel ve Vodňanech a samozřejmě zámek Hluboká wwwTrojaz - slovem i obrazem nejen o železnici