Diskuse » Železnice » Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka“ » Archiv diskuse Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka“ do 23. 11. 2020 « předcházející | další »

Archiv diskuse Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka“ do 23. 11. 2020

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Čtvrtek, 25. června 2020 - 22:28:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 247
Registrován: 12-2010
Tak tu kterou kolejova doprava Tomy poslala do sveta je moje srdcovka rosnička 711.780-7. Občas parkuje v Nymburce nebo Kolíně ale už byla i na Smíchově, kde sestavovala vlaky regiojetu.

(Příspěvek byl editován uživatelem Zlinak.)
Trať 331-Zlínka ta přežije !
Neděle, 28. června 2020 - 16:41:58  
Moderátor
Číslo příspěvku: 16787
Registrován: 11-2005
Pan Lajos: nemohl to elektricky uzavřít (tedy stlačením páčky kolejového závěru provést induktorem závěr vlakové cesty)

Výměnového hradlového závěru.
Lajos
Neděle, 28. června 2020 - 19:48:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 187
Registrován: 8-2014
Šari... no tak ano. Máš recht. A taky platné zkoušky.
Nemůžu si pamatovat všechno výrazivo tak dokonale, po těch letech. Vždyť já z toho dělal zkoušky, když jsi ještě nechodil ani do mateřské školky [andel] a naposled to držel v pazourech na Silvestra 1995, než jsem odevzdal noční směnu a fajrontovým EOs 4204 dal vale nejen stykové stanici s neutrálním uzemněným polem v trolejích, ale i staré zlaté elektromechanice. Pak už byla jen klasická reléovka a nějaké další moderní systémy (SWS) a potom jsem dal dopravácké profesi a zabezpečovací technice pokoj [wink]
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
Neděle, 28. června 2020 - 21:58:00  
Moderátor
Číslo příspěvku: 16789
Registrován: 11-2005
[ok]

Dávno tomu, pane. Nicméně kolikrát za život se mi podaří opravit chybnou terminologii v chodící železniční encyklopedii. Prostě jsem musel, ač vím, co jsi tím myslel [proud][vypravci]
Úterý, 30. června 2020 - 18:34:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10593
Registrován: 6-2004
Vida, k čemu všemu může být dobré neustále pokládat nové a nové dotazy [happy]
Vechtr
Středa, 29. července 2020 - 18:05:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 170
Registrován: 12-2015
Aktuální stav vlečky do ZPS. Podle vegetace se tam nejelo tak dva roky. Do vlečkové sítě v jižní části Svitu se už asi taky delší dobu nejezdí.


Něcestujtě s papagájom, ujo Porubjak. Celú cestu čosi tára, cestujúcich sprosto ohovára.
Středa, 29. července 2020 - 18:43:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5136
Registrován: 5-2002
V ZPS nějaká vnitro kolejová doprava snad ještě funguje.
Čtvrtek, 30. července 2020 - 23:19:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7665
Registrován: 12-2011
Dnes konala laminátka 240.013 TBZ

"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se.
"Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek.
"Pan výpravčí Hubička"


Mé fotky na K-reportu odkaz
Pátek, 31. července 2020 - 18:25:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 651
Registrován: 1-2014
Během roku 2019 jsem pravidelně viděl odstavené Es na předávacím kolejišti a jednou při cestě z noční dokonce i malé prasátko ZPS co je tam dovezlo. Tudíž se tam musí jezdit.
Sobota, 01. srpna 2020 - 21:20:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26
Registrován: 6-2018
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/incident-vlak-expres-zpozdeni-ch leba-hemenex-rasismus-obvineni-cernoch.A200731_150033_brno-zpravy _vh

Připomnělo mi to rozhovor dvou policistů, kteří v období "migrační krize" asi před 3 lety v Břeclavi ještě důsledně kontrolovali vlaky přijíždějící ze zahraničí:

Policista 1: Kontroloval jsi toho chlapa v 1. vagónu?
Policista 2: Jo, je to jenom cigán.

[proud]
Pondělí, 03. srpna 2020 - 18:27:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10749
Registrován: 6-2004
Salaška:

tak "salaška" je údajně něco jako "popel" z kamen? kotle??
Ano, teď nedávno byla tato otázka v soutěži KDE DOMOV MůJ...

A Hr. Salaška, neznáte někoho, kdo tam dříve dělával?
Pondělí, 03. srpna 2020 - 21:05:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 830
Registrován: 3-2018
Fany: Řekl bych, že hradlo se jmenovalo SALAJKA.
Úterý, 04. srpna 2020 - 06:49:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7
Registrován: 4-2018
Ano, byla to"Salajka". Zkusí někdo vyjmenovat hradla od Přerova po Břeclav? [vypravci]
Úterý, 04. srpna 2020 - 08:49:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10752
Registrován: 6-2004
Ano, SALAJKA, jasně... spíš je vždy zajímavé, dle čeho jsou ty názvy, hr. Dobrčice, Kurovice, Mikulčice - to je jasné, dle vesnic... ale na Slovensku (trať žsr 171) bývalo trebárs hr. PEKLO,
to je podle čeho??

A co je SALAJKA? Krásný název byl Hr. Bzenecký bor nebo hr. "U jamy" [wink]
Úterý, 04. srpna 2020 - 09:31:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 28
Registrován: 6-2018
Fany: Tak o tomto významu slova jsem vůbec nevěděl, a ani s hradly nemám nic společného.

Ale když už se tu vzpomnělo hradlo Salajka, měl bych malý dotaz. Od pamětníků jsem slýchal, že si jezdívali koncem 60. let pro uhlí "na Salajku, kde byla kolej, kde se vykládalo uhlí". Opravdu tam někdy nějaké nákladiště bylo, nebo je to jen záměna s Nedakonicemi?

Co znamená Salajka nevím, ale je to název části Polešovic, zhruba toho "dolního konce" u silnice na M. Písek.

(Příspěvek byl editován uživatelem Salaška.)
Úterý, 04. srpna 2020 - 17:03:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 832
Registrován: 3-2018
Potaš se také nazývala flus (z německého Flussmittel, tj.
tavidlo), v češtině se používal název salajka. Vyráběla se z bukového popela v malých dílnách zvaných potašárny či salajkárny.
Stačí zalovit na netu, takové vymoženosti dříve nebyly. Věděl jsem, že je to něco s chemickou výrobou, ale ne přesně...
Úterý, 04. srpna 2020 - 22:45:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 86
Registrován: 1-2014
91,6 Týnec;96,7 Mikulčice 101,4 Nesytý 107,6 Pánov;
114,7 Soboňky; 117,5 U Jámy; 121,6 Bzenecký Bor;
126,7 Chladíkov; 129,6 Salajka; 135,6 Kostelany
140,1 Jalubí; 147,0 Spytihněv; 151,9 Žlutava;
158,1 Skalka; 164,7 Kurovice (165,6 Chrášťany jen ve směru do Vídně) (169,? Skaštice jen ve směru do Lvova) 172,4 Břest;
178,4 Dobrčice (180,4 Přerov levé; 181,7 Přerov dopravní filiálka) Stanice si doplňte kromě levého jsou všechny na svém místě. Rozjezdová hradla mělo i St.Město u Uh. Hradiště polohu neznám. Ta hradla zavikla hned po roce 1945, kdy došlo k obrovskému poklesu výkonu cca o 100 vlaků za 24 h. V noci se sloužilo systémem medvěd zajíce nedožene.
Lajos
Čtvrtek, 06. srpna 2020 - 22:09:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 190
Registrován: 8-2014
NegroHorizonte: [ok]
Chrášťany a Skaštice - řečeno s Hujerem - i já jsem překvapen ! [wink]
Dovolím si doplnit něco ke koncům traťových hradel mezi Břeclaví a Přerovem: první vlnka rušení byla po revoluci, když zákonitě poklesl objem dopravy. Tehdy padlo hradlo U jamy (krátce, podle slovácké dikce) a úsek Rohatec - Bzenec-Přívoz nesymetricky dělilo jen Hr. Soboňky. Zmizela Skalka, Mikulčice a Nesyt (u těchto hradel kolem Lužic to byl přelom let 92/93). Ovšem to v souvislosti se zapojením reléového poloautobloku a banalizace traťových kolejí. V praxi to tam vypadalo, že když profičel vlak okolo hradla, cvakla hradlová zarážka, spadlo červená a hradlářka se docourala k aparátu, aby za tím zatočila klikou, tak vlak už byl skoro v sousední stanici. Takže když se na takto zmodernizovaném úseku samočinně uvolnil kolejový obvod, mohlo se stavět dalšímu na odjezd. Proběhlo to velmi rychle. Jenže když se třeba nechal náklad stát u vjezdu od Lužic do Hodonína, následný už nemohl do trati po Nesyt, ale čekal ve stanici na uvolnění širé trati. Občas k tomu skutečně docházelo, v 90. letech ještě jezdilo oproti dnešku více vlaků.
Některé náhrady zrušených hradel byly řešeny necitlivě - počátkem roku 1993 padlo Hr. Jalubí, mezi Huštěnovicemi a Staroměstem zůstal jen jednosměrný hradlový poloautomatický blok. Podobně v půli roku 1994 po zrušení Bzeneckého boru mezi Přívozem a Pískem.
Zajímavá situace nastala na podzim 1994 mezi Pískem a Nedakonicemi, kde současně padla klasická hradla Chladíkov a Salajka. Tehdy se náhradou aktivovalo automatické hradlo jménem Salajka - ovšem poloha byla nová, blíže středu toho úseku. Kvůli úsporám opět nedošlo k banalizaci a při výlukách se muselo jezdit na hubu a blikačku po nesprávné koleji.
Průkopnické automatické hradlo Kurovice z poloviny 80. let je asi dostatečně známo.
Zbytek hradel padl vlastně až v rámci koridorizace v letech 1997 - 2001. Je docela těžkým paradoxem, že zavedením ústředního stavění vlakových cest ve stanicích, nebo zapojením obousměrného autobloku, kdy se neskutečně zvedla dopravní výkonnost a variabilita, došlo k dalšímu pozvolnému poklesu (nákladní) dopravy. Samozřejmě, hlavně v severní polovině trati, kde je celkově hustější provoz, je těchto vymožeností daleko více využito, než jižně od Starého Města po Hodonín.
Přihazuji pár vzpomínek. Systematicky jsem tomu však nevěnoval...


https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
Čtvrtek, 06. srpna 2020 - 22:39:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2537
Registrován: 4-2014
Lajos - Velmi zajímavá exkurze do historie. Máte prosím i plánky stanic z té doby? Hodonín, Hulín.?
Pátek, 07. srpna 2020 - 06:27:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10764
Registrován: 6-2004
Krásné fotky! A plno zajímavých informací pro zdejší kolegy [wink]

NegroHorizonte:
A hr. Chrášťany?? Tam jsem točil v r 1972 (před zrušením) klikou mechanických závor, bylo to klasické Zv... kde tam TEHDY byla (na úseku Hulín-Kurovice) situována návěstidla??
Přemýšlím, že Chrášťany a Kurovice jsou takový kousek od sebe, jak to tam přesně bývalo?

Jo, už se to asi nedá dohledat...
Lajos
Pátek, 07. srpna 2020 - 16:36:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 191
Registrován: 8-2014
Luboš: ne, nemám schémata. Svého času bych je uměl nakreslit z hlavy, i s číslováním výměn. Ale když jsem měl k tomu přístup, nebyla kopírovací technika a v případě vážného zájmu jen tužka a papír.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
Pátek, 07. srpna 2020 - 18:08:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2538
Registrován: 4-2014
Lajos. Diky, za odpověď, mě by stacil, jen schmaticky náčrt, toho Hulina, samozřejmě bez cislovani výměn, pokud by to bylo možné. Dekuji.
Pátek, 07. srpna 2020 - 18:35:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 87
Registrován: 1-2014
Kodóvání neřeším.
application/pdf
hod1.pdf (235.6 k)
application/pdf
hod2.pdf (329.0 k)
application/pdf
SMV.pdf (327.9 k)
application/pdf
OKV.pdf (377.7 k)
application/pdf
Hulin.pdf (289.7 k)
Pátek, 07. srpna 2020 - 19:03:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2539
Registrován: 4-2014
NegroHorizonte -Diky za ty schemata, ale já myslel schéma Hulina, ještě před rekonstrukcí tedy rok cca 1990, než se tam instalovala ESA s JOp.
balik
Pátek, 07. srpna 2020 - 20:35:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2509
Registrován: 11-2002
Luboš: To Vám sem právě Negro pověsil, mrkněte dovnitř.
Pátek, 07. srpna 2020 - 20:52:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2540
Registrován: 4-2014
Balík-Diky za info, já jsem ten Hulin prohlížel v rychlosti, takže jsem si nevšiml těch Ik. Jinak mě překvapilo, že ta konfigurace kolejiště u toho Hulína byla skoro stejná jako je dnes. Ještě se chci prosim zeptat, nemá někdo kolejový plán Žst. Zdice z let 1980 -1985. Diky moc.
Pátek, 07. srpna 2020 - 22:49:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2541
Registrován: 4-2014
NegroHorizonte - Ještě jednou díky, moc.
Pátek, 14. srpna 2020 - 18:54:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1225
Registrován: 8-2015
Zlín Svit 2020-08-14 posunovací lokomotiva 711
Sobota, 29. srpna 2020 - 06:09:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10824
Registrován: 6-2004
https://filmovyuzel.cz/vystava-modelove-zeleznice-se-vraci/
Sobota, 29. srpna 2020 - 09:28:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2653
Registrován: 7-2017
Starý_Hanák:
"Potaš se také nazývala flus (z německého Flussmittel, tj. tavidlo), v češtině se používal název salajka. Vyráběla se z bukového popela v malých dílnách zvaných potašárny či salajkárny."

Mezi Mariánkami a Chebem je Salajna, původ názvu je stejný.

Především der Fluss je vodní tok a salajny aka flusárny se budovaly skoro vždycky u potoka. (Když tam dnes potok není, můžete se vsadit, že tam ve středověku byl.) Dodnes existuje spousta pomístních názvů typu Flusárna, které mají původ tamtéž. Nacházejí se na odlehlých místech v lesích (Šumava) i uprostřed měst a obcí (Příbram, Jirny). Protože se potaš vylouhovaná z popela ve středověku používala především jako sklářská surovina, při bližším ohledání se na takových místech většinou najde i spousta středověkých skleněných střepů. A má to ještě jednu historickou souvislost: Tato živnost byla jednou z mála, jejichž provozování ve střední Evropě bývalo (podobně jako jiné špinavé technologie, např. koželužství) povoleno židům, takže často zjistíte, že flusárny bývaly v sídlech židovských komunit.
Úterý, 01. září 2020 - 15:50:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 5-2013
Doplnění pro Vechtr a Honza_o z 29.7.2020, že vlečka do Tajmac-ZPS není bez života.
V pátek 28.8.2020 chlapi provětrávali svou krásnou mašinku a prováděli lehkou údržbu předávacích kolejí.
Tak nějaké foto posílám.
Středa, 02. září 2020 - 07:44:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5161
Registrován: 5-2002
Koukám [jidlo] .
Sobota, 12. září 2020 - 21:21:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30
Registrován: 6-2018
Netradiční pozdrav z Huštěnovic.
Středa, 23. září 2020 - 21:47:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14155
Registrován: 11-2002
Vypadá to, že se přes noc podívá s vlakem z Chalupek až do Břeclavi "Gagarin" ST44-1250 (asi) a třeba to zpátky vyjde za světla. [happy]
Priapos
Čtvrtek, 24. září 2020 - 09:46:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1849
Registrován: 10-2012
Jena:
"třeba to zpátky vyjde za světla. "


Polský „Sergej" je zase zpátky, už projel Svinovem.
Čtvrtek, 24. září 2020 - 20:10:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 40
Registrován: 9-2011
Priapos: a dojel až do Břeclavi?
Čtvrtek, 24. září 2020 - 21:31:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14158
Registrován: 11-2002
eso_26: jo.. [wink]
Sobota, 26. září 2020 - 17:43:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1245
Registrován: 8-2015
Oprava železnice Zlín střed 2020-09-26: https://www.facebook.com/groups/silnicarskaakomunalnitechnika/per malink/1769245879919140/
Pátek, 30. října 2020 - 21:36:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1232
Registrován: 9-2013
https://youtu.be/SOAPRmmzgWA

Vlaky Břeclav a Moravský Písek
Úterý, 03. listopadu 2020 - 16:06:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 676
Registrován: 1-2014
Zdravím místní domorodce. Měl bych na vás malou prosbu.
Dokázali byste mi poradit, kde sehnat podklady pro úsek trati z Vizovic do Valašské Polanky? Bude se mi to hodit na diplomovou práci. Těmi podklady mám na mysli nějaké základní rozvržení stanic, zastávek apod.
Děkuju předem za nasměrování.
Vechtr
Úterý, 03. listopadu 2020 - 17:21:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 187
Registrován: 12-2015
Originální projektová dokumentace se pár let zpátky dala zapůjčit v archivu firmy Baťa.
Něcestujtě s papagájom, ujo Porubjak. Celú cestu čosi tára, cestujúcich sprosto ohovára.
jagg
Úterý, 03. listopadu 2020 - 17:58:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 860
Registrován: 5-2012
Jiri: to je pro mne velmi zajímavé téma a rád bych byl aspoň trochu nápomocen. Brožura 100 let místní dráhy O.Z.V, která obsahuje autentické nákresy všech stanic a zastávek a další zajímavé údaje má autory Ivan Bednařík (je na FB ve skupině Trať 331), Ludvík Erben, Jakub Vrchovský (taktéž na FB), kteří mj. uvádějí následující zdroje: sborníky OA Zlín 1-8, Alfred Horn: Die Kaiser Ferdinands Nord Bahn, časopis Malá železnice 1/1968, ing. Milan Kralovič: Torzo Baťovy železnice u Vizovic a také podklady od pánů ing. Zdenka Maruny a PhDr. Bittnera, podnikový archiv Svit a.s. a OA Zlín na Klečůvce. Dále existovaly v průběhu času různé internetové stránky o OZVD, které obsahovaly taktéž některé zajímavé údaje, stejně jako jiné diplomky a podobné práce na toto téma.
Pátek, 06. listopadu 2020 - 21:24:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11070
Registrován: 6-2004
Co se týče dotazu ohledně různosti ohodnocení signalistů (s ohledem na počet úkonů na tom kterém stavědle) v žst. Kojetín (řešeno nedávno zde v jiném vlákně), pamětník se mi ozval tento týden do mailu.

Snad se tedy někdo vyjádří i k tomuto dnešnímu dotazu k trati 330...


aneb "domečky" bývalých HRADEL:

bylo jedno, jak stavba rozměrově "vyšla", nebo byla stavba hradel (např. Soboňky, Bzenecký Bor ) jako "přes kopírák"?
Myslím, že např. hradlo KUROVICE bylo dosti podobné hr. Dobrčice, naopak Hr. Žlutava mi přišlo jiné (asi tím, že tam byla "veranda") než ostatní hradla.. Měl někde hradlář i postel? Případně jak byla v případě hradel situovaných na odlehlých místech (např. v lese) zajištěna bezpečnost obsluhy ?

(Příspěvek byl editován uživatelem Fany.)
Úterý, 10. listopadu 2020 - 13:43:31  
Moderátor
Číslo příspěvku: 16888
Registrován: 11-2005
Fany:
" Případně jak byla v případě hradel situovaných na odlehlých místech (např. v lese) zajištěna bezpečnost obsluhy ?

"

Zámek jako zabezpečovací zařízení se objevuje již v Babylónu, kde archeologické nálezy potvrdily existenci dřevěných zámků s kovovým klíčem. Cylindrická vložka byla vynalezena v roce 1844. V průběhu 20. století zámek prošel dalším bouřlivým vývojem, viz vznik FAB (1934 - zahájení výroby cylindrických vložek)

[wink]
Úterý, 10. listopadu 2020 - 14:07:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5231
Registrován: 5-2002
Nemohl tam být zamčený pořád, musel taky sledovat vlaky [happy] .
Úterý, 10. listopadu 2020 - 15:59:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11081
Registrován: 6-2004
Šari:


ovšem jen zámek na dveřích v noci uprostřed hlubokého bzeneckého boru vidím jako velmi nedostatečné chránění hradlářky/hradláře... Spíš to vidím na nějakého vlčáka nebo jinou další "pojistku".. ale jinak díky za historické "technookénko"...
Úterý, 10. listopadu 2020 - 19:35:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 945
Registrován: 3-2018
Fany: A co by si asi někdo na hradlařce vzal? Vy jste nikdy nespal v lese pod širákem? Jako výpravčí jsem taky sloužil v noci sám a to tam byla kasa s hotovostí. A vlčáka jsme ve stanici neměli. Na noc jsem zamykal a hotovo.
Středa, 11. listopadu 2020 - 23:11:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 317
Registrován: 7-2006
Pracovníci CDP Přerov opět, jako obvykle, absolutně nezvládají informovanost cestujících a koordinaci provozu při výluce traťové koleje Tlumačov - Hulín.
Vjezdové koleje/nástupiště nejsou v Hulíně ve většině případů v čase reálného příjezdu/vjezdu vlaku do stanice ještě uvedeny na infotabulích, ani ohlášeny, naopak v době, když už spoj ve stanici Hulín není, tak ještě cca 3-5 minut na infotabulích zobrazen je. Zpoždění se na infotabulích uvádí s velkým zpožděním nebo vůbec, přitom predikce a předpoklad zpoždění by měl zkušený dispečer vědět a ne dělat z lidí voly. Stejné je to ale v organizaci provozu v Tlumačově a Otrokovicích.
To už v tom Přerově na CDP skutečně dělají jen lemplové nebo proč je ten stav tak katastrofální?
A nepoukazujte na to, ať si to každý jde vyzkoušet:-)
Přece když to tak ty lidi nebaví nebo to nezvládají, tak ať to nedělají:-)
Středa, 11. listopadu 2020 - 23:19:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 679
Registrován: 1-2014
Ovládání informačních tabulí nemají na starosti dispečeři ale takzvaní Operátoři železniční dopravy.
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 09:35:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 856
Registrován: 1-2014
https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/zakon-liniove-stavby-vyvlastnova ni-pozemky-prejezd-doprava-zlinsky-kraj.A201102_579354_zlin-zprav y_ras

Tak snad se ten polský model brzy pozitivně projeví.
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 10:09:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11089
Registrován: 6-2004
Wien:

musí to být trvalý stres, ta práce tam, a každá mimořádnost je "porce stresu" navíc... měl bych pochopení.. Nebo zavést znovu do žst. Hulín pracovní pozici INFORMÁTOR?
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 16:23:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 318
Registrován: 7-2006
Jiri:
"Ovládání informačních tabulí nemají na starosti dispečeři ale takzvaní Operátoři železniční dopravy."
Ano, to vím, ale pokyny a informace dostávají od dispečerů, tak proč nedělají svoji práci alespoň ve standardní kvalitě? Takhle to vypadá skutečně jak u největších lemplů:-)
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 16:26:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 319
Registrován: 7-2006
Fany:
"Wien:
musí to být trvalý stres, ta práce tam, a každá mimořádnost je "porce stresu" navíc... měl bych pochopení.. Nebo zavést znovu do žst. Hulín pracovní pozici INFORMÁTOR?"
Ano, pochopení ano, v případě, že se to stane občas, ale na CDP Přerov je tohle bohužel standard, že práce je odflàknutà z nutnosti. Ale chápu, že vše okolo Přerova je teď náročné, nicméně vše na to musí přijat eliminující opatření, ne to dostat ještě víc do katastrofálního stavu nedbalostně:-)
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 19:26:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2092
Registrován: 7-2002
Wien: tak si stěžujte.
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 19:38:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2093
Registrován: 7-2002
Fany: a jak by ten informátor v Hulíně fungoval, když celá trať se řídí z Přerova?
Mimochodem všechny informační systémy ovládají mezi Říkovicemi a Moravskou Novou Vsí dvě operátorky.
Při normálním provozu je to opravdová pakárna, při mimořádnostech je to masakr.
Pátek, 13. listopadu 2020 - 06:42:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11093
Registrován: 6-2004
Přesně tak, je třeba mít pochopení nebo tam "dodat" dvakrát tolik pracovníků a řádně je zaplatit..
Pondělí, 23. listopadu 2020 - 15:26:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 680
Registrován: 1-2014
Ještě jedna prosba,
jak jsem se vás ptal na podklady k úseku z Vizovic do Valašské Polanky. Jsou nějaké takové materiály ohledně modernizace trati z Otrokovic do Vizovic?
Pondělí, 23. listopadu 2020 - 16:04:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7909
Registrován: 12-2011
Zde po rozkliknutí sekce Zadávací dokumentace je projektová dokumentace ze stupně DUR.

https://zakazky.spravazeleznic.cz/contract_display_1536.html?open =performance

Někde se válela i Studie proveditelnosti, ta by byla jednodušší ke studiu.

Ve své diplomce jsem okrajově řešil vedení rychlíků Brno - Zlín pomocí Hulínské spojky. Pokud máte zájem, můžu poskytnout.

(Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)
Pondělí, 23. listopadu 2020 - 16:36:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 681
Registrován: 1-2014
Děkuju vám moc.
Sám jsem řešil Rychlíky Brno-Zlín ve své Bakalářské= práci, akorát jsem zvolil jinou trasu, a to přes Uherské Hradiště a Vlárskou dráhu.
Pondělí, 23. listopadu 2020 - 17:28:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7910
Registrován: 12-2011
[lol]