Diskuse » Železnice » Tratě na Jesenicku » Archiv diskuse Tratě na Jesenicku do 16. 4. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tratě na Jesenicku do 16. 4. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5556 Registrován: 6-2010 |
juki: https://www.vagonweb.cz/razeni/razeni.php?rok=2020&jmeno=&vuz=&ci slo_vozu=&relace=CZ-292&najit=Hledat |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 878 Registrován: 4-2013 |
To jsou změny na Peážním sp prvním ranním 843 z Lipové Lázní do Krnova. Na víkendovým SP 1420 v 18.46 z Jeseníku dolů jezdila sólo 810 teď Regionova... Sp 1401 ráno ze Zábřehu do Jeseníka jede se 4 vozy v sobotu, jezdila 843 +2.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 398 Registrován: 4-2006 |
juki: Zrovna ten první peážní Sp z Lipové Lázní do Krnova (a dále jako R směr Ostrava Střed) jezdí v takovém řazení již dlouho a společně s posledním (R)Sp (Ostrava Střed) - Krnov - Lipová Lázně je to poslední pozůstatek rychlíků Ostrava - Jeseník. (Příspěvek byl editován uživatelem Dada.)
Osoblažská úzkokolejka...Dráha sta oblouků
www.osoblazsko.com |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 879 Registrován: 4-2013 |
Já takto jel vloni a předloni v létě.... A vždy se muselo z Jeseníka v Krnově přestupovat. Ale předloni bylo ve vlaku napsáno i Ostrava. Ale stejně se muselo přesednou v Krnově do jiné soupravy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 7-2017 |
Zdravím, měl bych dotaz, podle nového JŘ mají jezdit dva páry vlaků v neděli ráno do Sobotína. Myslel jsem, že se jedná o chybu, ale i podle webu ČD by to takhle mělo jezdit. Neví někdo důvod? Proč zrovna v neděli v 6:08 a hned 6:22? Tipoval bych to spíš na pracovní dny. Díky za odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5565 Registrován: 6-2010 |
Možná jako přípoj od Koutů a snaha svést lidi ráno k Os směr Zábřeh |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 990 Registrován: 3-2018 |
Tom754: To možná ano, ale logicky by takový vlak měl jezdit spíše v sobotu než v neděli. Celkově by mě zajímalo, co stojí za tím "obnovením" dopravy do Sobotína, protože co si pamatuji, frekvence tam byly v posledních letech mizivé vzhledem ke vzdálenosti nádraží od centra obce a existenci autobusového spojení. Ale aspoň bude kam hrábnout, až bude potřeba šetřit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 183 Registrován: 5-2009 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 912 Registrován: 4-2013 |
https://zdopravy.cz/posledni-den-rakvi-na-r14-zamestnanci-cd-umis tili-do-vlaku-parte-poukazuji-na-amaterismus-arrivy-68608/ Z této rychlíkové linky budou stroje 843 převedeny do Olomouckého a Královehradeckého kraje.... Copak budou ty rakve v Olomouckém kraji jezdit nevíte někdo? Že by začli jezdit opět na Jeseník, nebo by byly zase dány na linku Jeseník - Krnov? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2903 Registrován: 7-2017 |
juki 912: V novém GVD jsou v OCU Východ - SÚ Olomouc TS 831 pro 7x843 na R a Os Olomouc-Opava-O.Svinov-Jeseník-Lipová Lázně-Krnov-Šumperk a TS 832 pro 4x843 na Sp a Os Olomouc-Zábřeh-Jeseník-Uničov-Šumperk. To je víceméně totéž, co bylo v končícím GVD. (Neberu v úvahu covidové změny.) V Šumperku byla navíc TS 866 pro 2x843 Sp a Os Šumperk-Zábřeh-Šternberk-Jeseník, která už v novém GVD nefiguruje. Tak si to přeberte, kdo jste lépe informovaní... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2904 Registrován: 7-2017 |
V Hradci Králové, Trutnově ani jinde v OCU Střed jsem oběhy pro řadu 843 nenašel nikde... Ale mohu se samozřejmě mýlit a někdo znalejší mi to třeba vysvětlí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15784 Registrován: 10-2004 |
juki: odkaz dědek_hank: Zřejmě se u ČD do poslední minuty věřilo, že obě větve linky R14 neztratí. Leč marně. A tak se teprvě teď začíná řešit, co s nimi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 995 Registrován: 3-2015 |
Proslýchá se, že má část 843 přejít pod OCÚ Východ, SÚ Valašské Meziříčí, kde mají nahradit 842 na trati 323. A 842 by měli odejít do OCÚ Východ do Brna a tam nahradit na výkonech 841. Prý v HB už je jedna 842 na zácvik. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7990 Registrován: 12-2011 |
Malá železniční exkurze do polských Glucholaz [2014] |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8094 Registrován: 1-2007 |
Nevěděl by někdo o zastávce ve Zlatých Horách u mlýnů? Fyzicky byla vybudována, na wiki se o ní píše, ale v jízdním řádu, ani v číselníku dopravních bodů není. |
Jiří_z_adamova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 5-2008 |
Tak moje dosavadní pátrání ukázalo, že zastávka byla zbudována opravdu při příležitosti Mistrovství světa v rýžování zlata v srpnu 2010. Jestli se tam ale opravdu zastavovalo, nevím. Zdá se mně, že při rekonstrukci v roce 2020 cca polovina nástupiště zmizela, za to zbytek byl očištěn a nově natřena byla cedule se směry trati. Dole ve skanzenu je k zastávce na rozcestníku dokonce šipka. Možná se chystá (?) nějaká reinkarnace… Zajímal by mě hlavně název, jeden pamětník tvrdí, že se jmenovala Zlaté Hory-mlýny, ale nikde se mně to nepodařilo ověřit… (Příspěvek byl editován uživatelem Jiří_z_adamova.)
Encyklopedie železničních vleček v ČR: Katalog vleček
Encyklopedie úzkokolejek: Databáze úzkokolejek |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 4-2018 |
Zdravím, trošku se "prokopal" videoarchiv. K názvu se sice neprobilo, ale ... dne 6.9.2008 nebylo po výše zmíněném nástupišti v km cca. 7,050 ani vidu. Stejně tak o něm není zmínka v přehledu TS z roku 2009 ani v přehledu aktuálním. Uvedený rok 2010 coby rok výstavby nástupiště tak bude zřejmě správný. David (Příspěvek byl editován uživatelem Davca.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8552 Registrován: 2-2006 |
Jiří_z_adamova: Tady ještě pohled zdola ze skanzenu: |
Jiří_z_adamova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 5-2008 |
Díky za pomoc. Podařilo se mně oslovit kolegy z Okrášlovacího spolku zlatohorského a dopátral jsem se víceméně všech podrobností k zastávce Zlaté Hory-na mlýnech. Všechny podrobnosti jsem sepsal zde: Zlaté Hory-na mlýnech (žzast) Dotaz na kolegu Semolinu - mohl bych k uvedenému článku přidat i tu Vaši fotku? Je dokonale ilustrační.
Encyklopedie železničních vleček v ČR: Katalog vleček
Encyklopedie úzkokolejek: Databáze úzkokolejek |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8555 Registrován: 2-2006 |
Jiří_z_adamova: Určitě přidejte. |
Nechic
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2789 Registrován: 4-2010 |
Tak se tu pochlubím pár malými shoty |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11329 Registrován: 6-2004 |
KAM vložit dotaz ohledně trati 298? Zajímá mne to víkendové křižování kolem šestnácté hodiny ve Slezských Rudolticích... tam je manipulační a dopravní, je tomu tak? Pro následný odjezd po vykřižování se vlak 20650 přestavuje z manipulační na dopravní a poté následuje "odjezd" ? díky za info |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1045 Registrován: 3-2018 |
Fany: Ano. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 8-2017 |
Horní Lipová 11.1.2020 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2887 Registrován: 8-2010 |
Ministerstvo dopravy zahájilo dne 12.01.2021 správní řízení o změně zařazení kategorie regionální dráhy v úseku Zábřeh na Moravě - Šumperk do kategorie dráha celostátní na základě doručené žádosti Správy železnic, státní organizace. Změna kategorie regionální dráhy je odůvodněna skutečností, že uvedený úsek vykazuje po modernizaci a elektrizaci po roce 2009 technické parametry celostátní dráhy, nejvyšší traťová rychlost je 100 km/h a dráha je v celém úseku elektrifikovaná trakční soustavou 3 kV DC. Po dokončení modernizace a elektrifikace úseku Šumperk - Uničov - Olomouc bude dráha využita pro objízdný úsek tratě l. železničního koridoru v úseku Olomouc - Zábřeh na Moravě. |
Radim_j
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 2-2006 |
Fany + Starý Hanák: vlak 20650 ve Slezských Rudolticích vjíždí i odjíždí z manipulační koleje. Na 1. kolej se nepřestavuje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1051 Registrován: 3-2018 |
Radim_j: Díky. Měl jsem za to, že když jsem tam před lety byl, na 1. kolej se zpět sunulo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 949 Registrován: 11-2006 |
K tomu křižování ve Slezských Rudolticích. Posun z 3. na 1. kolej a následný odjezd si tam naposledy pamatuju tak v roce 2008. Pokud si to dobře pamatuju, pak došlo ke změně PND3.
úzkorozchodná železnice Třemešná ve Slezsku - Osoblaha
lokomotivy U57.001, U46.002, TU38.001, TU47.0 www.osoblazsko.com |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8579 Registrován: 2-2006 |
Obrazem křižování ve Slezských Rudolticích: A ještě něco málo z Osoblahy: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5313 Registrován: 5-2002 |
Trochu mi vrtá hlavou, jak se ten vlak na manipulační kolej vešel . Mašna stojí u výkolejky, ale poslední vůz na výhybce do šturcu. To snad museli ještě popojet a couvnout? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4430 Registrován: 11-2008 |
Jinak to asi nešlo . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 4-2012 |
Jiří z Adamova ad zastávka ZH mlýny, nikdy tam vlak nezastavil, jelikož zařehtal úřední Šiml a tuto zastávku neposvětil. Ano měla být používána při tom mistrovství světa, ale nebyla.
Kdo neví, co je HOLPORT, jako by nežil.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 3-2020 |
https://www.k-report.net/discus/obrazky/46/12/1404612.jpg Ten slogan se hodí perfektně pro cestování narvanými vlaky ČD při epidemii covid |
Synergy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1013 Registrován: 8-2005 |
fandovi Tatrovek: odkaz - takže si myslím, že se hodí přesně. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4238 Registrován: 4-2009 |
Pánové, nemáte někdo náhodou uložené video Řízení motorového vozu M 131.1 z elektronického archivu MDC.sk? Já tu svou kopii nemohu najít a k obsahu archivních DVD se momentálně nedostanu. Udělali byste radost jedné zdejší kolegyni Zkoušel jsem i stránky muzea, ale tam to chce ještě Adobe Flash player a tak máme smůlu. Tak video nakonec nalezeno Tazatelce jej nějak doručím. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 186 Registrován: 5-2009 |
Dnešní Sp 1409 ze Zábřehu na Moravě s příjezdem do Jeseníku v 16:58,dojel pouze s jedním vagone a se zpožděním +30 minut z Olomouce hl.n. zdůvodu zahoření vlakové přípojky vysokého napětí na topení. I do Šumperka dojelo eso pouze s jedním vogonem. V Olomouci hl.n. byli vyřazené dva vozy ze soupravy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 452 Registrován: 2-2015 |
Dnes po desáté hodině dopolední byly do Velkých Losin k nákladové rampě(respektive vedle ní) přistaven zálohou ČDC vůz Eas pro nákládku dřeva. Neví někdo zdali je to nějaká zkouška, nebo mi něco uniklo, a jedná se o pravidlo poslední doby? Každopádně v Losinách jsem nikdy předtím nakládku nezaznamenal, o to větší je to překvapení Do Koutů se již vůbec nejezdí a jediná pravidelná nakládka na „koutecké“ je na pile v Sobotíně. Co se týče vykládky, tak je občas přistavován vagon s uhlím k rampě do Petrova pro místního maloodběratele.
V dnešní době kde chce každý víc a víc, zkus ty chtít o něco míň...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 355 Registrován: 1-2007 |
Já na tu kameru občas koukám a už jsem tam ty vozy jednou viděl je to tak cca měsíc zpět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 990 Registrován: 4-2013 |
Trať do Jeseníka už se opravila nebo nás letos zase čekají nějaké výluky od Zábřeha do Jeseníka... A pokud ano co se kde bude dělat? A chtěl jsem se zeptat jaká maximálka je z Jeseníka po Mikulovice? A tento úsek se opravovat více nebude? A oprava peážní trati od Mikulovic přes Glucholazy do Krnova je v nedohlednu? Nebo se něco rýsuje? Díky (Příspěvek byl editován uživatelem juki.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 991 Registrován: 4-2013 |
Oni se na to rameno Jeseník - Krnov přes Polsko vrátili rakve 843. Už tam nejezdí 814 či 810?? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2407 Registrován: 4-2009 |
juki: Úsek Česká Ves bazén - Písečná je za zastávkou 1200 metrů na 60kmh, jinak je tam všude 50. Od bazénu na Jeseník je přes přejezd P4312 30kmh.
Nejnovější fotky: www.flickr.com/photos/139586183@N03/
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1735 Registrován: 9-2011 |
juki: 843 jen na 1441 a 1446, jinak 814 a 810. |
Zdenek008
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 4-2018 |
juki:Co jsem postřehl z polských médií, prý zase uvažuje u vybudování nástupiště v blízkosti opravené zastávky Glucholazy Miasto, také proběhla nějaké petice za rozšíření a úpravu časů spojů z Glucholaz do Nysy a dál. Upřímně opravili za několik milionů zastávku Miasto a za celý víkend zde projedou 4 páry spojů.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 5-2020 |
Kouty nad Desnou, z archivu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 6-2020 |
Přes Ramzovou se opět překulí pár nákladů. Jde o opatření v rámci výluky v Lipové. Aktuálně se na cestu Lipová Lázně - Zábřeh na Moravě chystá 753.757 s čtyřmi vozy se dřevem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 7-2018 |
Prokop Buben: Nevíš prosímtě v jakém čase by to mělo jezdit.Předem dík za odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 6-2020 |
DEJV82: Z Lipové po osmé. Ze Zábřehu před polednem. Výluka končí 15. dubna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 234 Registrován: 6-2020 |
Přes Ramzovou se konečně chystá projet pěkný náklad: 753.757 a deset vozů. Zatím stojí v Zábřehu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3267 Registrován: 7-2017 |
Kde jsou ty časy, kdy přes Ramzovou jezdívalo 6 párů pravidelných nákladů denně... Dnes je to jako v té písničce, co kdysi zpíval Michal Tučný: ...výpravčí vzpomíná, jak přijela drezína... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 8-2017 |
Hanku, zeptám se rovnou Vás, vy to budete nejspíš vědět. Existuje nějaký přehled o tom, kdy a jaké snahy existovaly o propojení staroměstské trati s Kladskem (do Seitenbergu/Stronie)? Povšechně vím jen o období 1938 až 1945, kdy vše ale zůstalo jen v rovině politických slibů (?). Existovaly nějaké snahy před r. 1918? Na jedněch polských stránkách jsem narazil na plány (nikoliv šotomalůvky) poměrně vcelkorysého rozšíření nádraží v Seitenbergu s pokračováním "ve směru Alt Mohrau/Stara Morawa". Kam by to dál vedlo, se mi nepodařilo zjistit. (Háček je v tom, že je to datované cca 1900 a pravděpodobně mělo jít o úzkokolejku...Odkaz nebo ty plány sem později můžu dát, byl-li by zájem) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3272 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_jk 193: To je na delší řeč, kromě iniciativ k propojení obou lokálek (o které se snažila hlavně staroměstská podnikatelská rodina Buhlů) existovaly dokonce i německé plány na výstavbu horské dráhy ze slezské strany na vrchol Kralického Sněžníku. Vrátím se k tomu později, teď mám jiné úkoly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 195 Registrován: 8-2017 |
Ok, předem díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3275 Registrován: 7-2017 |
Vedlejší trať z Kladska (Glatz, Kłodzko) přes Landek (Bad Landeck, Lądek-Zdrój) do koncové stanice Stronie Śląskie (Seitenberg) zvanou též Bielatalbahn podle řeky Biela (Biała Lądecka) dokončil pruský stát už v roce 1897. Lázeňské město Landek mělo koncem 19. století skoro 3000 obyvatel a oblast kromě slibných objemů nákladní dopravy nabízela i potenciál turistického ruchu. Není proto divu, že v roce 1899 se několik desítek místních proponentů sešlo k vyjádření zájmu o prodloužení tratě směrem k moravským hranicím. Tehdy už byly známé i snahy o vybudování místní dráhy z Hanušovic (Hannsdorf) do Starého Města pod Sněžníkem (Mährisch Altstadt, Moravské Staré Město), která byla dokončena v r. 1905. Ve hře byly varianty propojení obou tratí nebo aspoň prodloužení slezského úseku ve směru Bolesławów (Wilhelmsthal) - Stara Morawa (Alt Mohrau). Stavbu podporovaly místní význačné osobnosti včetně knížete Hohenzollerna a poslanců pruského sněmu za Kladsko a v r. 1907 se prodloužením tratě do Wilhelmsthalu (5 km) vážně začalo zabývat i vratislavské drážní ředitelství. Avšak mezitím byla v r. 1910 zavedena z Bad Landecku do Wilhelmsthalu autobusová linka a další plánování přerušilo vypuknutí 1. světové války. Po ní se obnovila iniciativa na propojení obou lokálek na moravské straně. Aktivní byla hlavně staroměstská rodina Buhlů, majitelů tuhových dolů, přádelny a barvírny ve Starém Městě, držící dlouhá léta i místní úřad starosty. Nicméně zájem německé strany po r. 1918 v důsledku hyperinflace a později velké krize opadl. Vraťme se však do roku 1899. Tehdy byla otevřena na vrcholu Kralického Sněžníku (Glatzer Schneeberg) rozhledna. Na pruské i rakouské straně sudetských pohoří od Rychlebských až po Jizerské hory tou dobou rostly jako houby po dešti různé Gebirgsvereiny budující horské chaty a rozhledny. Úvahy o železnici jako prostředku zpřístupnění hor pro turistickou veřejnost byly na denním pořádku. Na ředitelství pruských drah v Berlíně tehdy nastoupil mladý stavební inženýr Otto Blum (1876 - 1944). Ten se v roce 1900 přihlásil do soutěže o Schinkelovu cenu vyhlašované tehdejším berlínským spolkem architektů a inženýrů pro mladé inženýry do 35 let věku (Schinkelpreis, pojmenovaná podle jejího zakladatele Karla Friedricha Schinkela, slavného německého architekta, existuje a soutěž o ni se vyhlašuje dodnes). Otto Blum pro soutěž zpracoval kompletní projekt horské dráhy ze Seitenbergu až na vrchol Kralického Sněžníku. Projekt obsahoval 4 varianty vedení trasy o normálním i úzkém rozchodu, v závěrečném úseku opatřené ozubnicí. Jedna z variant dráhy přes Wilhelmsthal a Alt Mohrau částečně vedla i plánovanou trasou spojky Seitenberg - Mähr. Altstadt. Přímo na vrcholu hory v nadmořské výšce 1425 m měla být vybudována nádražní budova v alpském stylu. Kompletní projektová dokumentace se dochovala v Muzeu architektury Technické university (Architekturmuseum der Technischen Universität) v Berlíně a obsahuje všechny potřebné náležitosti: variantní trasování, kolejové plány stanic, výkresy objektů a součástí železničního spodku a svršku, statické výpočty mostů, výkresy pozemních staveb. Její perlou je 20 nádherných tuší ručně kreslených a temperami kolorovaných výkresů na kartónech formátu až 95x237 cm, které jsou digitalizovány a jejich kopie jsou volně ke stažení buď ze stránek muzea nebo z webu Europeana. Není divu, že Otto Blum se svým projektem Schinkelovu soutěž v r. 1900 vyhrál. Kromě značné peněžní částky tak získal především dobré odborné renomé, které mu v r. 1907 dopomohlo k místu profesora na technice v Hannoveru, kde se později stal dokonce i rektorem. Na technice se Otto Blum zabýval především rozvojem měst a územním plánováním, ale ve 20. letech byl i členem správní rady DRG. Zahynul v říjnu 1944 při spojeneckém bombardování Hannoveru. Historie nezná žádná kdyby, takže z dnešním pohledu je těžké říci, jak by se spojovací přeshraniční dráze Stronie - Staré Město nebo horské zubačce na Kralický Sněžník dařilo. Dá se předpokládat, že po otevření hranic by o zdejší zubačku byl přinejmenším takový zájem jako o zubačku v Jizerských horách. O poptávce po nákladní dopravě se zřejmě oprávněně pochybovalo už před 1. světovou válkou. Úsek Klodzko - Stronie je od r. 2004 bez osobní dopravy, nákladní doprava se dnes provozuje podle potřeby na vlečku kamenolomu SZKB Ołdrzychowice, kde se nakládá drcený dolomit. Vojvodství Dolní Slezsko však dalo najevo svůj zájem obnovit osobní dopravu na svém území až na 10 úsecích drah s potenciálem rozvoje turistiky a úsek do Stronie patří mezi ně. A turistika drží nad vodou i osobní dopravu do Starého Města, kde se zároveň stále nakládá dříví z lesů Kralického Sněžníku a Jeseníků. Hlavním zdrojem mých informací je monografie polského autora Przemysława Dominase Kolej Kłodzko - Lądek Zdrój - Stronie Śląskie, vydaná v r. 2014 nakladatelstvím Dom Wydawniczy Księży Młyn v Lodži, ISBN 978-83-7729-225-9. Digitální kopie výkresů Otto Bluma jsou přístupné zde: https://architekturmuseum.ub.tu-berlin.de/index.php?p=51&O=161054 (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3277 Registrován: 7-2017 |
Ještě opravím sám sebe v 3275: Má být správně Králický Sněžník, podle města Králíky, nikoli Kralický... Omlouvám se za chybu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 158 Registrován: 12-2020 |
Zubačka na Králický Sněžník by byla bomba. Škoda, že nejsme ve Švýcarsku. Díky za skvělé informace o projektu. A co ten projekt na odbočku železnice do Dolní Moravy? Není to škoda ukončit v Dolní Moravě, když to může ozubnicově pokračovat na Sněžník? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3279 Registrován: 7-2017 |
J.M. 158: Já se omlouvám, ale projekty pro 21. století už jdou většinou mimo mě... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 196 Registrován: 8-2017 |
DH - má hluboká poklona a velké díky. Tím je to jasné, ty plánny, co jsem našel, jsou ty Blumovy. https://dolnoslaskie.fotopolska.eu/Dworzec_kolejowy_Stronie_Slask ie Osobně jsem to tipoval jen na nějakou úzkokolejku někam ke Kletnu/Klessengrundu, pro dopravu kamene, dřeva a osob (v tomhle pořadí) ale tohle mě fakt nenapadlo. Ještě doplním (OT), že o obnovu provozu na "Bielatalbahn" (Nr. 322) opravdu usilují především Landek a Stronie. Vojvodství je sice vlažně pro, ale podmínkou je převod trati od různých subjektů PKP, které jsou, jak to tak chodí, celkem pasivní, a vše se strašně vleče. V případě úspěšného převodu pak není jasné financování revitalizace, protože trať č. 322 nesplňuje úplně všechny podmínky, podle kterých se revitalizují ostatní dolnoslezské tratě ( Dzierźoniów-Bielawa, Świdnica-Jedlina Zdrój...). Suma sumárum je tedy znovuobnovení provozu někde na konci seznamu priorit Dolního Slezka, ale věřím, že se to v jednotkách let rozjede. Nedávno byla dokončena oprava nádažní budovy v Landeku včetně památkově chráněného zastřešení nástupiště, Stronie je od r. 2011 taky ve slušném stavu. Na prodej byla donedávna půvabná hrázděná zastávka v Źelaznu v celkem ucházejícím stavu. Do Oldrzychowic se pro dolomit jezdí dvacítkou, dál není dle PKP trať zrušená, "pouze" má maximální rychlost 0 km/h, což snad je také překážka pro hladký převod na vojvodství. A Sněžník byl odjakživa buď pouze Sněžník (Schneeberg), případně z moravské strany Špiklický, z kladské Kladský (Glatzer). Králický je poválečný novotvar související s anexí pohoří východními Čechami |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3280 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_jk: "A Sněžník byl odjakživa buď pouze Sněžník (Schneeberg), případně z moravské strany Špiklický, z kladské Kladský (Glatzer). Králický je poválečný novotvar související s anexí pohoří východními Čechami." K tomu je ovšem potřeba dodat, že Špiklice/Spieglitz byly po dosídlení Valachy ze Seninky v r. 1948 přejmenovány na Novou Seninku... A Schneebergů je v Německu i Rakousku ha'voll, jak říkáme tady v Sudetech, takže určité rozlišení bylo nutné už za časů, kdy lázeňské kutálky v Bad Landeck o nedělích vyhrávaly na promenádě Preußens Gloria, zatímco ve Freiwaldau Radetzky-Marsch (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 8-2017 |
Jj....bylo léto 1910 a za (lázeňským) domem tekla řeka. Ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká..Celé krásné dvacáté století A beru zpět, narazil jsem na tuto předválečnou pohlednici: |
MartinM
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 256 Registrován: 12-2017 |
dědek_hank: "Historie nezná žádná kdyby, takže z dnešním pohledu je těžké říci, jak by se spojovací přeshraniční dráze Stronie - Staré Město nebo horské zubačce na Kralický Sněžník dařilo." Tak s největší pravděbodobnotí skoro hraničící jistotou by dráha dopadla stejně jako ostatní tratě v oblasti: Vidnava-Nisa, Bernatice-Otmuchov, Náchod-Kudowa Zdroj a Broumov-Tlumačov |