Diskuse » Železnice » 820 - singrovky » Archiv diskuse 820 - singrovky do 18. 7. 2021

Archiv diskuse 820 - singrovky do 18. 7. 2021

autor	příspěvek
E499001	Pondělí, 25. ledna 2021 - 19:18:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3923 Registrován: 11-2006	frako: Chlazení jedním větrákem bylo nedostačující, na druhý konec motoru k válcům se dostával už hodně horký vzduch a právě tyto válce se zadíraly. T930 je i jedním ventilátorem v pohodě uchladitelný. Jen se k němu ten vzduch musí dostat. A to pod zakapotovaným rámem singrovky jde jen těžko. Máme tu potvoru v hladkém provedení v hurvínku a při jízdě malým stanovištěm (P) vpřed to chladí o poznání hůř, než opačným směrem. Olejová nádrž a vzduchojem funguje jako deflektor. I při venkovních teplotách +35°C není problém udržet teplotu oleje při středním výkonu v hladině 90-95°C. Pokud by koncepce byla zastaralá, zřejmě by se koncem 90.let neobjevila modifikovaná verze T3 930-30 nebo 53. I když dnes je to už opravdu překonaná pohonná jednotka, stále je spolehlivá a téměř bezúdržbová. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Vážňák	Pondělí, 25. ledna 2021 - 20:03:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 9-2017	Jedním z důvodů, proč se dál nevyvíjelo nic čtyřnápravového pro lokálky byl mimo jiné i finanční... Původně měly "singrovky" nahradit všechny "hurvínky", avšak "singrovka" byla v lecčems zbytečně luxusní a kvůli tomu docela drahá - proto jich taky vyjelo z fabriky jen 122 kusů i s prototypy... Problém "orchestrionů", jež se teď přenesl na regionovy je hlavně v používání na neodpovídajících výkonech, kde měla původně jezdit "chrochtadla" - pokud by se tenkrát opravdu vyrobilo 310 "chrochtadel" jak bylo plánováno, hodně věcí by bylo jinak, bohužel FMD míní, plánované hospodářství mění...
Hajnej	Středa, 27. ledna 2021 - 21:07:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23743 Registrován: 5-2002	PŠ: Jestli by ono nestačilo použití převodovky MSS třeba z V60 Jako mezikrok v tehdejší době určitě ano, taky mě to napadlo. Akorát by tehdejší diesely s těmi HD spojkami nedávaly moc pěknou trakční charakteristiku, protože momentovou charakteristiku měly spíš obdélníkovou, než tu typicky zešikmenou ve vyšších otáčkách, jako mají dnešní motory "automobilního" typu. Ale hlavně jsem měl na mysli celkové směřování toho "rozvoje koncepce"... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
frako	Sobota, 13. února 2021 - 15:35:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 518 Registrován: 7-2011	Akorát by tehdejší diesely s těmi HD spojkami Měl jste na mysli hydrodynamický měnič, měnič jako spojka se v této převodovce nepoužívá (HD spojka je blokovaný měnič), zde je system měnič, měnič, měnič. Já si myslím, že i trakční charakteristika - motor T930K + tato převodovka pro tento výkon byla v cajku. stále je spolehlivá a téměř bezúdržbová Motor T930K instalovaný v tomto voze rozhodně bezúdržbový nebyl, možná by byl, používat ho pouze na poloviční výkon. Nakonec dodávám, kdo se v tomto voze nesvezl, jakoby nebyl, ta plavná jízda, vymlácený styk jste nepoznali i jízda v přídržnicích byla nesrovnatelně klidná oproti všemu ostatnímu. Možná s přivřeným okem Pendolíno. Dvojité propérování bylo důmyslně vymyšlené. A víte, že se s ní bez problému dalo stovkou?
dědek_hank	Sobota, 13. února 2021 - 17:56:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3115 Registrován: 7-2017	Při té chvále bych ještě připomněl vozbu vlaků MPv singrovkami na jižní Moravě v 70. a 80. letech (depo Břeclav: Šakvice - Hustopeče, Vranovice - Pohořelice, depo Veselí: Nemotice - Koryčany). Např. v Koryčanech měly normu 80 t do kopce a 120 t s kopce.
Vetchý_Kmet	Úterý, 16. února 2021 - 18:51:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 11-2018	Je to už hodně let, co jsem se naposled vezl M 240 po trase Hodonín-Mutěnice-Kyjov. Jediné, co k tomu můžu napsat je to, že při změně na řadu 810 to v obloucích a na sedlých spojích kolejnic silně házelo a coby dítě jsem se kdysi o rám okna v 810-tce zranil. Pak se mi delší dobu singrovky ztratily z dohledu, ale někdy kolem roku 1980 /přesněji nevím, viděno zpoza volantu, řidičák od 1979/ jsme viděl singrovku na posunu ve Vlkoši zde: https://mapy.cz/zakladni?x=17.1734486&y=48.9892215&z=16&l=0&sourc e=pubt&id=15273650
Martin_kašpar	Úterý, 16. února 2021 - 22:03:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1323 Registrován: 9-2005
JVM	Středa, 17. února 2021 - 09:02:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 7-2017	Martin Kašpar: to už je let, a ta zima na motoru, juj. Ale zase si pamatuji na to přespání v Opočně v teple na zemi.
Martin_kašpar	Čtvrtek, 18. února 2021 - 00:06:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1324 Registrován: 9-2005	To také bylo štěstí. A také jsme se přesvědčili o účinnosti (nebo spíše neúčinnosti) topení výfukovými plyny, když nešel bufík. Holt tehdá byli asi zocelenější jak cestující, tak osádka.
JVM	Čtvrtek, 18. února 2021 - 04:29:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 7-2017	Ale zase to byl krásný výlet i s tím šíbováním v Pulicích a pivo v Dobrušce ne?
Aleš_Liesk.	Čtvrtek, 18. února 2021 - 13:06:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7389 Registrován: 9-2011	frako: Měl jste na mysli hydrodynamický měnič, Vzhledem k úvodní větě příspěvku - "Jestli by ono nestačilo použití převodovky MSS třeba z V60" - určitě měnič na mysli neměl měnič jako spojka se v této převodovce nepoužívá To máte pravdu (HD spojka je blokovaný měnič), A to pravdu zase nemáte. Blokovaný měnič je měnič překlenutý mechanickou spojkou (2M70/90). Měnič ve spojkovém režimu je měnič s reaktorem na volnoběžce, pracující za spojkovým bodem. Souhlasíte? Všichni jste volové. Servít
frako	Neděle, 21. února 2021 - 15:23:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 524 Registrován: 7-2011	A.L: Na tom něco je.
Viki59	Neděle, 28. února 2021 - 13:40:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1078 Registrován: 7-2017	M 240.0052 (1984)Kladno
mašinka	Neděle, 28. února 2021 - 15:30:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 188 Registrován: 11-2019	Viki59 -
Jnd	Neděle, 28. února 2021 - 17:44:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13616 Registrován: 4-2003	Viki59 Fotky na Krp
Mandy	Pondělí, 01. března 2021 - 12:48:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 318 Registrován: 8-2006	Zdravím nevím zdali už to tady bylo M240.0033 (ex63) v novém kabátku na Křimově ještě nás čeká mnoho práce poskládání a zapojení stanovišť a postupné oživení máme již zavázaný úplně nový motor uloženku tak snad brzy se pohneme vlastní silou
Rosta_kolmix	Úterý, 06. dubna 2021 - 21:57:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4915 Registrován: 5-2002	Mandy - špica, už se těším, až ji někde potkám živou www.prototypy.cz - Stránky, které vytváříte Vy všichni! UPOZORNĚNÍ: Pokud najdete na stránkách O prototypech chybu, opravdu nepomůže, když budete po diskuzích šířit, že Kolmačka má toto a tamto špatně. Pomoci může jedině to, když mi napíšete CO je špatně a JAK je to správně...
Charles	Úterý, 25. května 2021 - 19:12:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 5-2009	M 240 v Ivanovicich na Hané
Sebu	Úterý, 06. července 2021 - 14:24:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1156 Registrován: 10-2008	Mandy : Kluci držim všechny palce a těšim se jak malej Jarda :-)
Honza_o	Středa, 07. července 2021 - 18:08:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5431 Registrován: 5-2002	To je jak najbrt - taky zdálky nejde poznat, která je která . Skoro mám dojem, že 820 ani v jiném laku nebyly.
dědek_hank	Středa, 07. července 2021 - 18:27:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3443 Registrován: 7-2017	Honza_o: "To je jak najbrt - taky zdálky nejde poznat, která je která . Skoro mám dojem, že 820 ani v jiném laku nebyly." Pár jich po roce 1988 ještě dostalo i široký žlutý pruh. (Např. 820.030, 46, 57, 68.) A v 70. letech se zrušil krémový pruh na spodku a střechy se začaly natírat šedou.
Petr_Šimral	Středa, 07. července 2021 - 19:47:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11289 Registrován: 5-2002	A pokud si dobře pamatuji, tak ještě i 820.009 a 020. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Tajemný_em	Čtvrtek, 08. července 2021 - 12:08:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4212 Registrován: 5-2002	"Pár" = v podstatě většina dvěstěčtyřicítek, které přežily rok 1990, se kterými se ještě počítalo do služby a nebyly úplně shnilé. Unifikovaných červenožlutých 820 byla spousta, hodně hrubým odhadem nějakých 40-50 ks u nás i na Slovensku. Výjimkou spíš byly vozy, které si do 90. let uchovaly polomáčený nátěr s oranžovými proužky. Příkladem budiž letohradský 74. "Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
Jnd	Čtvrtek, 08. července 2021 - 13:07:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13780 Registrován: 4-2003	Tu 074 jsem jako jedinou s oranžovým pruhem stihl jako vrak .. ,ale lepší než nic .. https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1257646.jpg&nmale =2&razeni=Porizeni&poradi=&stranka=1 Fotky na Krp
dědek_hank	Čtvrtek, 08. července 2021 - 13:36:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3446 Registrován: 7-2017	Tajemný_em: "...nějakých 40-50 ks u nás i na Slovensku." Slovenské jsem neměl na mysli. Kolik jich po r. 1992 dosloužilo v ČR?
Milan1959	Čtvrtek, 08. července 2021 - 14:44:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 7-2021	dědek_hank - moc jich nebylo. Jestli si dobře pamatuji, tak šlo o vozy čísel 006, 009, 012 (LET), 020, 021, 028, 030, 035, 045, 046, 056, 057, 063, 068, 072, 074, 083, 089, 099, 100, 110, 112 (ACHP), 113 (LET) a 114.
Tajemný_em	Čtvrtek, 08. července 2021 - 14:56:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4213 Registrován: 5-2002	Teď jsem to počítal, při dělení ČSD (1993) jich ještě existovalo 67. U nás 28 a 39 na SK. Samozřejmě, že zdaleka ne všechny byly funkční. * edit po příspěvku Milana59 - dochované vozy mimo ČSD jsem nezapočítal. (Příspěvek byl editován uživatelem tajemný_em.) "Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
dědek_hank	Čtvrtek, 08. července 2021 - 17:11:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3448 Registrován: 7-2017	Děkuji. Ono jich opravdu úplně málo nebylo...
Kolelač	Sobota, 10. července 2021 - 22:03:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 777 Registrován: 7-2017	. . .I když je to už . . sát let, "Singrovky" (na Slovensku "Hondy") si v T.Teplé pamatuji. Byly to stroje 039,048,049,069,070,092,093,102???a 120-ta byla po těžké nehodě zrušená. Možná některé chybí, takže mě snad opraví tamní přednosta. "Hondy" byly lenivé motory, v prvopočátku měly pod kontrolerem štítek s nápisem :" Při rozjezdu používejte nejméně třetí stupeň" . . .Ten ale postupně ze všech motorů zmizel, "technologie"jízdy starších fírů v razantních rozjezdech nespočívala a proto jim tyto štítky tzv "klovaly oči". Občas se stávalo, že kvůli nedostatku náhr. dílů, některá "Honda" jezdila tzv. na jednu nápravu. Tehdy získala na neuvěřitelné živosti. Jinak u nás se jim přezdívalo "pojízdné plynové komory". Teplovzdušné agregáty VA-20 modravým, štiplavým oparem v oddílech a na stanovištích toto prostředí nezřídka dokázaly vytvořit. Zkrátka v létě ideální motor, v zimě díky topení občas horor. O "Hondách by se dalo vyprávět dost dlouho, snad někdy příště. . . . . .
Kolelač	Úterý, 13. července 2021 - 21:59:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 778 Registrován: 7-2017	Honda & Singrovka? Snad mi prominete, že budu setrvávat na přezdívce Honda, připadá mi trochu dynamičtější. . . i když zrovna u tohoto motoru, no nevím. A co Honda a Partyzán? Nebyl jsem dlouho fírou, ale všiml jsem si, že starší kolegové mluví s úctou o nějakém vlaku s přezdívkou "Partyzán". Tehdy jsem byl fíra letmo. Jednou mi strojmistr s úšklebkem podal lístek s číslem vlaku a nástupem a oznámil mi "tu máš Partyzána". Jeden starší kamarád mi objasnil, co mne na druhý den na něm očekává. Další den jsem vzal Hondu z depa, posunem zajel na první kolej před dopravu. Po chvíli jsem odjel jako Mos.vl. směrem na Púchov a Žilinu. Po Púchov to byl vlak celkem v pohodě stavěný na možnosti Hondy, její konstrukční rychlot atd. Tomu odpovídaly i jízdní doby. Po kratším pobytu v Púchově se ale vše jako mávnutím kouzelného proutku změnilo. Přesto že v SJŘ pod č. vl. byl uvedený Mot. vůz M24O.0, jízdní doby odpovídaly spíš motoru M262 či M286. Při rozjezdu ze stanic a zastávek bylo nutné používat pátý stupeň. Ručička rychloměru kolísala okolo 80 km/hod, jen tak se daly jízdní doby tohoto Mos. vl. dodržet. Z Púchova do Žiliny bylo deset pobytů. V Pov. Bystrici krom běžných cestujících nastupovala i řada železničářů, včetně vlak. a lok. dispečera, kteří jeli odsloužit noční šichtu do Žiliny. Naštěstí jsem měl tehdy Hondu, na které tehdy neúčinkovala přeotáčková ochrana, nakonec ta nefungovala na téměř žádné Hondě, takže osmdesátku jsem poctivě dodržoval a do Žiliny os st. jsem dojel na čas. Vlak. dispečer při vystupování z motoru se na mě podíval a vztyčil palec nahoru. Před zpátečním vlakem, byla v Žilině hodinová pauza. Před devatenáctou hodino, zastavil na vedlejším nástupišti Mos. vl. z Vrútek, kterému se přezdívalo Partyzán. Ten pokračoval dále do Púchova. Byl tvořený ze dvou motorů M262.0 mezi nimi byly zařazeny dva vozy Balm. Do čela tohoto Mos. vl. jsem byl po Púchov s Hondou přivěšený. Jestli jízda do Žiliny byl horor, tak nevím jak nazvat zpáteční jízdu? Pamatuji se, že tehdy, jak je na Považí běžné padla mlha. Byl jsem ještě celkem mladý fíra a Žilinu včetně přednádraží jsem bůhvíjak nepoznal, byly tam i na hlavní koleji vložené a opakovací náv. navíc v obloucích. Vlakvedoucí se věnoval písemné agendě. Poprvé jsem zastavil asi po kilometru v Žilině předn. Po výpravě stačilo krátce zatroubit, Vrútčani na Kredencích tam nasypali stupně a za chvíli jsem měl na rychl. 90 km/hod. Kolegové mě před nástupem služby varovali, ať se neopovážím přibrzďovat, protože Vrútčani se urazí, nebudou tlačit a celou soupravu potáhnu s Hondou sám. Kupodivu, jízdní doby jsem i při této rychlosti nekrátil. Nakonec do Púchova i do T. Teplé jsem dorazil načas. V Teplé končila i moje směna, byl jsem nesmírně rád , že ji mám už za sebou. Časem jsem si ale na "Partyzána" zvykl, stal se dá se říct mou oblíbenou túrou. Ohledně Mos. vl. do Žiliny a zpět, jsem dodnes přesvědčený, že jeho trasu do Žiliny si vydupali dispečeři z Pov. Bystrice. Nakonec i když se tehdy s Hondou a překračováním rychlosti porušovalo kdeco, tak jindy velmi obezřetný a nekompromisní Ing. na kontrole rychl. pásků. který trestal u jiných vl. překročení rychl. třeba o 3-5 km. tyto exhibice u Partyzána nějakým nedopatřením okázale ignoroval. . . . . . . .
Cyrda	Čtvrtek, 15. července 2021 - 17:39:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 738 Registrován: 5-2007	Kolelač: Snažím se najít, kterak jste se dvěma Hondami na kábl táhl manipulák místo Karkule, ale nedaří se mi to. Nemáte náhodou někde uloženo prosím?
Kolelač	Čtvrtek, 15. července 2021 - 20:40:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 7-2017	Re: "Cyrda". . . . trošku jsi mě předběhl, vydrž. . . . . . . .
Kolelač	Čtvrtek, 15. července 2021 - 22:02:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 7-2017	Svého času jsme z T.Teplé vozili s Hondou celkem oblíbený noční Mos.vl 14118/14153 jemuž nikdo neřekl jinak n ž "Luhačovice". Někdy o nich bude ještě řeč. Co mě tam ale zaujalo, bylo to, že po našem příjezdu do Luhačovic po půlnoci stál na vedlejší koleji k odjezdu přichystaný Mn. vl. na jehož čele s skvěl. . . ."Kredenc" Ten odvezl zátěž z Luh. a přilehlých nz. do Uherského Brodu. Název M.vl. na čele s Kredencem mě vždy trochu rozveselil. No ale stalo se jednou, že jsem jako fíra letmo obdržel šichtu tzv. "noční lokálku" na Ledn.Rovne. Neměl jsem ji rád, nástup před půlnocí mi na ni nepasoval, konec směny taky ne a navíc na ní bylo stěží 8 hod výkonu. Směna spočívala v tom, že po půlnoci se s Karkulou odvezl z T.Teplé na Rovne Mn.Vl. Tam byla 2-3 hod. pauza a okolo šesté ranní se jelo zpět do T.Teplé s "Kačou" což byl os. vl. sestavený z hytláku a sedmi dřeváků. Při nástupu na tuto túru mi ale strojmistr sdělil, že je to "v háji". Karkula na denní směně klekla a že mi nemá dát jakou mašinu. V depu byl tehdy sice dostatek Hektorů, ale ti neměli kvůli mostu těsně před vjezd. zhlavím do Ledn. Rovného přechodnost. Přemlouval jsem strojmistra že tam pojedu s Hektorem načerno, to ale rázně odmítl. Vzpomněl jsem si na "Mn.vl." v Luhačovicích a jako další alternativu jsem mu navrhl, že si tedy na Mn.vl. vezmu dvě Hondy, které spojím na kábl. Chvíli na mě nedůvěřivě hleděl, a potom mi se zakroucením hlevy podal dvoje klíče, tuším od 039 a 070. Šel jsem na ně, obě dvě Hondy zkontroloval a za točnou je propojil dohromady káblem. Spojení a ovládání fungovalo bez problémů. (Občas se stávalo, že při pokusech o zdvojené řízení každý motor "tahal na jinou stranu" takže od tohoto ovládání se upustilo.) Zajel jsem do stanice na vlak. Z T.Teplé jsme brávali pár vozů, hlavní část zátěže čekala v odstavená v Nemšové. Než jsme do ní přijeli, po cestě jsem uvažoval, kolik mám za Hondy nechat z Nemšové zavěsit vozů? 125 t. na jeden motor se mi zdálo až až, takže vlakvedoucímu jsem řekl, že z Nemšové na Rovně beru 250 t. a víc ani ťuk. Před Ledn. Rovným je totiž poměrně slušné stoupání tzv. "hrbatá" a nahoru bych se nemusel vyhrabat. Okolo jedné v noci jsme se s dvěstěpadesáti tunami vydali na 17 km. dlouhou cestu, Oba dva motory vzorně spolupracovaly, ba dá se říct, že i měniče přepínaly ve stejný moment. Vlak jel tak lehce, že jsem uvažoval o tom, že jsem mohl sebrat i o 50-100 t. víc. Na Rovne jsme dorazili v rekordním čase před druhou ranní hodinou. Přistavili jsme dovezenou zátěž, zajel jsem na ranní "Kaču" a okolo půl třetí přišel čas na zasloužený odpočinek. Před půl šestou mě vlak četa vzbudila , natočil jsem oba dva motory, udělali jsme brzdu a v šest hodin se pohnuli na zpáteční cestu do T.Teplé. Bylo to už na podzim, Karkula měla PG-500, kterým "Kaču"& dřeváky vytápěla. Já jsem měl na Hondách zapnuté teplovzdušné agregáty VA-20 a v nich příjemné teplo. Přestože jsem měl oba dva motory volně přístupné, cestující zřejmě dbalí pořekadla "zvyk je železná košile" tvrdohlavě nastupovali do chladné soupravy. Zastavil jsem v Pruském, kde nastupoval i náčelník našeho lok. depa. Ten při příjezdu a pohledu na tu kuriózní sestavu jen zakroutil hlavou a jak jinak, zmizel v prochladlém dřeváku. Před sedmou jsem zastavil v T. Teplé, kde mě odvěsili a mé místo v čele "Kači" zaujal Hektor, který s ní pokračoval do konečné stanice Zlatovce.. . . . .
dědek_hank	Čtvrtek, 15. července 2021 - 23:16:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3460 Registrován: 7-2017	Kolelač 780: Singrovky/hondy zajišťovaly pravidelnou nákladní dopravu MPv vlaky do Koryčan i na krátkých lokálkách odbočujících z trati Brno - Břeclav (Hustopeče, Židlochovice, Pohořelice). Do Koryčan měly normu 80 t, do Nemotic 120 t. MMn vedené M 262.0 na luhačovické trati měly normu 160 t. Řekl bych, že těch 125 t pro M 240.0 byla docela odvaha.
Kolelač	Pátek, 16. července 2021 - 07:35:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 781 Registrován: 7-2017	Re "dědek hank" . . . Tak MMn vl. z Luh. do U.Brodu jel celou cestu po spádu, klidně mohl vzít i víc. jak jsem už psal výše, byl to můj pocit z toho, jak se ten "vlak" choval, pátý stupeň jsem použil jen při rozjezdu a potom už Hondy vyhrávaly jen na čtvrtý stupeň. Včera, před usnutím jsem nad tím ještě uvažoval. . .Dvěstěpadesát tun jsou zhruba tři "Vsa" vozy ložené uhlím, čtyři by už asi ty dvě Hondy nezvládly. takže podle mě jsem měl celkem dobrý odhad. Jinak nevím, podle jakých tabulek bych asi zjistil, jakou normu zátěže pro daný úse Honda má, když se jednalo o mimořádnost, která nikde zapracovaná nebyla ? . . . . .Vlastně s tím spádem jsem měl ještě několik příhod. Mezi ně patřila i jedna z Bylnice do T.Teplé, kde byla norma na Bangli 1400 t. Trať je v celém tomto úseku ve spádu. Valaši dovezli do Bylnice ze Sergejem Mn.vl. o hmotnosti 1700t. který celý pokračoval na Slovensko. Vzal jsem ho s Banglí celý, protoře jsem věděl, že jej stačí jen trochu rozjet a celých 18km śe bude kutálet sám. Tehdy se velmi dbalo na "produktivitu a hrtkm". Bohužel, "ostražitá" pracovnice která měla na starost kontrolu hlášenek tuším V5-901? ? ? zjistila, že jsem překročil normu zátěže, stálo mě to tehdy 50 kčs. . . .Světe div se, za týden vyšla oprava a norma zátěže z Bylnice do T. Teplé byla upravená na . . . 1700 T. . . . . Padesát korun mi ale nevrátili. . . . . .
dědek_hank	Pátek, 16. července 2021 - 07:58:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3461 Registrován: 7-2017	Kolelač: "Jinak nevím, podle jakých tabulek bych asi zjistil, jakou normu zátěže pro daný úsek Honda má, když se jednalo o mimořádnost..." Tak pro jízdu do kopce se dá i bez oficiálních tabulek něco odhadnout podle Korefova diagramu. (Ale pro M 240.0 ho nemám.) Pokud je mi známo, M 240.0 byly z těch hnacích vozidel, u kterých na "hrbatých" tratích mohly nastat potíže spíš s brzděním těžších vlaků než s tím, kolik dokázaly vytáhnout nahoru.
Petr_Šimral	Pátek, 16. července 2021 - 09:13:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11309 Registrován: 5-2002	ad Kolelač: Jinak nevím, podle jakých tabulek bych asi zjistil, jakou normu zátěže pro daný úse Honda má, když se jednalo o mimořádnost, která nikde zapracovaná nebyla ? Samozřejmě podle Doplňku D2/1, který měl každý strojvedoucí vyfasován, tahal ho trvale v kabele a měl umět s ním pracovat. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Kolelač	Pátek, 16. července 2021 - 09:35:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 782 Registrován: 7-2017	Re: "Petr Šimral" . . . .Dík za poučení, příště budu chytřejší. . . . A nestačilo se podívat do SJŘ, kde u každého Mos.vl byla pro Hondu uvedená norma hmotnosti, a odvodit si to z nějJ. . . .Pochybuji , že by v D2/1 byly pro Hondu tabulky pro vozbu Pn, Vn, Sn, Rn, Nex atp. a ještě v řazení T.či S.? Navíc, nebyl jsem nikdy "předpisový fíra" v takových případech jsem se spoléhal spíš na cit, znalost o trati a na to, co ten který stroj dokáže. . . Měj se, ještě jednou dík za radu. . . . .
dědek_hank	Pátek, 16. července 2021 - 09:58:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3462 Registrován: 7-2017	Kolelač: "Re: "Petr Šimral" . . . .Dík za poučení, příště budu chytřejší. . . . A nestačilo se podívat do SJŘ, kde u každého Mos.vl byla pro Hondu uvedená norma hmotnosti, a odvodit si to z nějJ. . . .Pochybuji , že by v D2/1 byly pro Hondu tabulky pro vozbu Pn, Vn, Sn, Rn, Nex atp. a ještě v řazení T.či S.? Navíc, nebyl jsem nikdy "předpisový fíra" v takových případech jsem se spoléhal spíš na cit, znalost o trati a na to, co ten který stroj dokáže. . . Měj se, ještě jednou dík za radu. . . . . " Já si taky myslím, že takové špeky jako normy pro vozbu nákladních vlaků motorovými vozy byly uváděny v ustanoveních místního významu v SJŘ jen pro ty trati, kterých se to týkalo a kde tato vozba probíhala pravidelně. Jako příklad viz třeba tato ustanovení ze SJŘ 621 pro trať Bor - Svojšín, GVD 1962/63:
Petr_Šimral	Pátek, 16. července 2021 - 10:51:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11310 Registrován: 5-2002	ad Kolelač a dědek_hank: Mysleti pánové znamená začasto "hovno věděti". Strojvůdcovský cit je sice pro vozbu přetěží a různých specialit zcela zásadní, nicméně končí tam, kde se něco nepovede a pak přichází ke slovu "tupé" paragrafy. Pokud bylo potřeba vézt maximálně tolik, kolik tam byl údaj pro MOs s nejvyšším normativem hmotnosti u dané správné řady HV, pak stačilo. Tento normativ je totiž objednaná zátěž a požadované jízdní doby. U nás byl tento údaj M 240 a M 30 tun. To bych odtáhl jeden prázdný Eas. To mi nestačí, takže jdu studovat Doplněk a zde zjistím, že na třídě sklonu V-VI uvezu při rychlosti 20 km/h (šlo by to i pomaleji, ale pak se nevejdu mezi Os) 230 tun (prakticky 3 x ložený Eas) a na stoupání ke koncové stanici (poslední 2 km, kde už se vozí minimum zátěže je třída sklonu VIII-IX a zde mám normu 130 tun, což mi třeba stačí Když si představím stav našich motorových vozů M 240.0, které jsme v roce 1992 obdrželi z PLD Karlovy Vary výměnou za řadu M 152.0, tak bych rozhodně do něčeho takového nešel, protože tam už byl problém vůbec uvézt 1 x Balm-k (28 tun) bez chlazení na trati, natož cokoliv těžšího. Další, co bylo potřeba sledovat byla kapacita vzduchové soustavy motorových vozů, kde například M 240.0 měl opět v Doplňku uveden údaj 20 náprav. Takže je pěkné, že mohu utáhnout 23 dvouosáků na normativ hmotnosti, když na brzdu jich smím vzít jen deset . (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Šimral.) Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
dědek_hank	Pátek, 16. července 2021 - 12:04:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3463 Registrován: 7-2017	Petr Šimral 11310: Já se nechci moc hádat se starými praktiky, nota bene když s většinou řečeného souhlasím, ale nějaký význam jistě má i sdělení v záhlaví tabulky, že se jedná o druh zátěže M... Nechci tím říct nic jiného, než že v D2/1 se s pravidelnou vozbou nákladních vozů motory M 240.0 zřejmě nepočítalo a že Kolelačovi vposledku nic než odhad praktika nezbylo. A nic to nemění na věci, že tam, kde se s dopravou nákladů motorovými vozy počítalo, byly příslušné normy zátěže uvedeny nějakou formou ve služebních pomůckách pro tu trať, případně to ad hoc řešil nějaký rozkaz náčelníka PO nebo SD. Za zveřejnění tabulky děkuji. BTW, na kopcovitých tratích to s M 240.0 asi nebylo moc slavné nejen v Krušných horách. Např. z Letohradu do Hanušovic měly v 70. letech normu M 20 t, takže se jezdilo M+Balm+M, a to ještě byly v plné síle a podrobovaly se pořádné údržbě. Jestli tu je nějaký pamětník jejich provozu v depu Břeclav, docela rád bych se dozvěděl víc o nasazení M 240.0 na vlaky MPv na tratích Šakvice - Hustopeče a Vranovice - Pohořelice; hlavně tedy zase jaké byly normy hmotnosti těch vlaků.
Petr_Šimral	Pátek, 16. července 2021 - 12:41:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11311 Registrován: 5-2002	ad Dědek_hank: Pokud v tabulce vidíte jízdní odpor M, tak vězte, že nákladní odpory S a T jsou nižší . A jak jsem psal: v záhlaví TJŘ je uveden údaj, pro který byla trasa zkonstruována, tedy například těch M 20 tun. Samozřejmě by tam mohlo být i M 30 tun, ale ty jízdní doby budou delší. Pan Kolelač samozřejmě měl zkušenosti, nicméně není pravdou, že neexistovaly pomůcky. Tou pomůckou je D2/1 a příslušné tabulky se zde nacházely. Včetně i počtu náprav, které s motorovým vozem může táhnout. A nic to nemění na věci, že tam, kde se s dopravou nákladů motorovými vozy počítalo, byly příslušné normy zátěže uvedeny nějakou formou ve služebních pomůckách pro tu trať, případně to ad hoc řešil nějaký rozkaz náčelníka PO nebo SD. Opět pro jistotu opakuji... To, co je v záhlaví TJŘ jsou podmínky, za kterých byla zkonstruována trasa. Bylo poměrně časté, že jsme zapřáhli vlak 55736 v Bílině, který vážil 1350 tun v S a v záhlaví TJŘ jsmě měli T679.1 S 1100 tun. A tak jsme vyžadovali postrk. A přišel výpravka s rozkazem a tam jsme si přečetli: Vlak 55736. Z Bíliny do Třebušic pro vaši jízdu platí normativy hmotnosti a jízdní doby podle vlaku třeba 64558 a ten měl v záhlaví třeba E 469.1 a S 1600 tun. A podle poměrových čísel taktéž uvedených v Doplňku jsme zjistili, že podle tohoto vlaku normu máme a můžeme do Třebušic jet bez postrku. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
dědek_hank	Pátek, 16. července 2021 - 14:29:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3465 Registrován: 7-2017	Petr_Šimral: "Pokud v tabulce vidíte jízdní odpor M, tak vězte, že nákladní odpory S a T jsou nižší." Takže nižší odolnost spřáhel a nárazníků se u tehdejších hnacích vozidel "lehké motorové trakce" při stanovení norem hmotnosti v úvahu nebrala?
Petr_Šimral	Pátek, 16. července 2021 - 15:52:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11312 Registrován: 5-2002	Brala. Bylo taktéž Doplňkem určeno, že vozidla lehké stavby musí být až za vozidly normální stavby, pokud hmotnost vozidel normální stavby překračuje 65 tun. A pokud byl v čele motorový vůz lehké stavby, tak v principu nebylo co řešit. Jeho tažná síla neměla co poškodit. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Kolelač	Pátek, 16. července 2021 - 15:58:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 783 Registrován: 7-2017	Re: "Petr Šimral" . . . A jsme u toho, zatímco Ty by si meditoval nad normou zátěže pro jednu Hondu a se vším co s tím souvisí, já bych v té době dokázal bezpečně a včas odvézt mnou určenou zátěž. Nakonec bys zjistil, že norma hmotnosti na Hondu pro tuto trať je třicet tun a jeden ložený "Vsa" vůz váži tun 80. . . takže bys sice ten manipulák na Rovne podle předpisu a vším co sním souvisí odvezl. . . . . ale pouze Lv.. . . .Stejně tak jako obratovou ranní "Kaču", kerá po sečtení hmotnosti hytláku a sedmi dřeváků měla prázdná hmotnost okolo 90 t. . . . . . . .
Petr_Šimral	Pátek, 16. července 2021 - 19:31:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11313 Registrován: 5-2002	ad Kolelač: Víte, pane kolego, jestli ono to není trošku jinak... Zatímco Vy usilovně přemýšlíte, kolik asi tun můžete vzít tam a zpět, tak já u strojmistra šáhnu do aminy a vyndám dvě pomůcky. V SJŘ jsem zjistil, že z Nemšové do Pruského je třída sklonu V a z Pruského do LR je třída sklonu VI, totéž platí i pro jízdu zpět. Otevřu Doplněk, zde si najdu tabulku pro vůz M 240.0 a zjistím, že pro tento vůz mám normativ na třídě sklonu V pro rychlost 20 km/h 260 tun a na třídě sklonu VI to je 200 tun. S ohledem na to, že vozy M 240.0 znám a jezdil jsem na nich, tak bych tomu zrovna moc nevěřil, ale pokud bych jel se dvěmi motory, tedy normativ 520 tun a 400 tun, tak bych rozhodně neměl problém to vzít, obzvláště v noci, kdy není žádný spěch. Toto vše zjistím včetně vyndání pomůcek a zandání zpět tak za tři minuty, protože se v Pomůckách jako vycvičený strojvedoucí řádně orientuji. Mimo jiné s osobním vlakem o hmotnosti 90 tun jste nemohl mít žádný problém, do toho stoupání z LR na kopec jste měl jet něco málo nad 40 km/h, tedy v pohodě na druhé měniče. Samozřejmě po překonání té desítky a třicítky přes přejezdy. A ještě doplnění: při shodně počítané rychlosti jízdy 20 km/h tam ta Karkule taky nebyla žádný zázrak, tedy na třídě V 550 tun a na třídě VI to bylo 450 tun. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Kolelač	Pátek, 16. července 2021 - 21:59:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 784 Registrován: 7-2017	Re: "Petr Šimral". . .Takže dle vašeho zjištění jedna Honda vezme na L.Rovne 260/200 t. Dvě Hondy 400/520t? Tedy někdy jsem byl "kaskadér" ale takovou zátěž, která odpovídá hmotnosti normy na Karkulu bych si (protože si doposud pamatuji sklonové a traťové poměry na této trati) netroufl. A to jsem ještě nevzpomenul rozdíl v adhezi obou strojů. "Navíc po překonání desítky" ? Poznáte traťové poměry této trati osobně? "Hrbatou" respektovali všichni fíři, její stoupání z L.Rovného začíná hned za poslední odj. výměnou, takže o nějakém razantním rozjezdu nemohla být řeč a mnohdy Karkula s normou s ní měla problémy, ne tak lehká Honda. Každý si můžeme tvrdit svoje, někdo mi spílá, že jsem přetížil motor, Vy se mi zase snažíte dokázat, že jsem mohl vzít dvojnásobně víc. Pravda bude zřejmě někde uprostřed. Ta štreka byla dost nevyzpytatelná, zvlášť za vlhkého počasí, a to mohlo být nad ránem kdykoli, že? Její údržba co se týkalo odstraňování porostů byla nulová, takže se mi hned po ránu stalo, že po zastavení s Ponorkou 286004 v z. Dúlov smykem , ano smykem, protože rosou zvlhlá tráva lehla na kolej, jsem se s Ponorkou poté marně snažil o rozjezd. Jezdila totiž dlouhodobě na jednu hnací nápravu a za sebou jsem měl přivěšený jeden "Bix" vůz. Takže moje pokusy o rozjezd trvaly deset minut. Nakonec pomohlo couvnout po spádu až po úsek, kde porost na koleji nebyl a rozjet se tam. Takže s tím vším musel fíra na této štrece počítat. Prvotní příspěvek ale vůbec nebyl o tom, kolik tun je schopná Honda odvézt, ale o tom , že i takové kuriozity se stávaly- Nakonec, tehdy mi Hondy místo Karkule náramně zapasovaly, už jen proto, že jsem se nemusel plahočit s Karkulou a normou na Rovne a dlouze tam ztrácet čas rozestavováním zátěže. Čas nad ránem se dal využít i jinak a musíte uznat sám, že je rozdíl šibovat po stanici a odpočívat na trojsedačce ve vyhřátem oddíle Hondy, než se hrbatit na tvrdém pultu Karkule. Ono totiž prioritou této tůry bylo, že každý fíra (až na jednoho), se snažil s noční lokálkou na Rovne dorazit co nejspíš, aby mohl co nejdřív zalehnout . . . Takže o tom všem to tehdy pane kolego bylo. Nakonec psal jsem o tom už ve svých příhodách jinde. Mějte se. . . . .
dědek_hank	Sobota, 17. července 2021 - 10:16:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3467 Registrován: 7-2017	P.Š., Kolelač: Domnívám se, že ten postup využití tabulek v D2/1 naznačený P.Š. byl v těch dobách použitelný pro klasickou trakci, nikoli pro motorové vozy (nebo aspoň ne v plném rozsahu). Navíc byl jistě ještě rozdíl mezi trakcemi parní, elektrickou a dieselovou. Přetížit parní lokomotivu o 20 i více % nebylo nic výjimečného a s lokomotivou to většinou nic závažného neudělalo. U nových trakcí bývalo právem strojvedoucího vzít zátěž o 50 t nebo 2% přes normu a nikdo ho za to nepostihoval. (Jak to je vlastně dnes?) Na druhé straně mu ale nikdo nesměl víc ani nařídit. V elektrické trakci se navíc muselo hlídat zatížení pevných trakčních zařízení, hlavně u ss systému, který se v 70. a 80. stal limitujícím (zvlášť někde, třeba na labské pravobřežní trati). E-lokomotivy by jistě byly uvezly víc než těch max. 2600 t, jak jim stanovilo odvětví drážní energetiky. (Byly případy, že 556.0 odvezla v té době, tj. v 70. letech, po levobřežní trati do elektrárny Mělník uhelný vlak o hmotnosti až 4000 t jednoduše - bez postrku/přípřeže.) Když přišly k ČSD motorové vozy M 131.1, provoz jimi byl v éře budovatelského blbnutí po únoru 1948 tak nadšený, že se začaly nasazovat do nákladní dopravy všude možně, i tam, kde to nebylo vhodné. Přetěžovaly se, posunovalo se s nimi (včetně odrazů!), je doloženo jejich zapůjčování dokonce ke stavebním vlakům při výlukách... Situace se vyhrotila až tak, že kvůli jejich poškozování a vysokému správkovému stavu bylo v r. 1953 jejich používání v nákladní dopravě na několik měsíců zcela zakázáno. Teprve až pak zvítězil zdravý rozum a situace se předpisově řešila případ od případu podobnými ustanoveními, jako jsem tu citoval z lokálky Bor - Svojšín. Ale takhle to nakonec bylo vždycky a nejen u dráhy, že praxe korigovala teorii a použitelný výsledek byl nutnou syntézou obojího... (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Kolelač	Sobota, 17. července 2021 - 11:25:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 785 Registrován: 7-2017	Re: "dědek_hank" . . . .Tak Honda byla lenivá sama o sobě, pokud ji při rozjezdu neosolil alespoň pátým stupněm, vypadal její rozjezd žalostně. Jeden "Balm" odvezla ještě celkem v pohodě ale nepamatuji si, že by (tedy alespoň u nás) vozila za sebou "Balm-y" dva což se v součtu rovnalo jen pár desítkám tun na háku. A kde jsme v tom případě od propagovaných 200 / 260 t. na jeden mot. vůz. navíc na trati, která z Pruského dokonale kopíruje terénní nerovnosti, nehledě nato, že tuto mimořádnost jsem vezl s prázdnými vozy, jejichž adheze díky tomu byla mizivá. Prostě nevěřím tomu že by dvě Hondy na této trati dokázaly udávanou zátěž v pořádku do cílové stanice dopravit. Ještě jedna kuriozita, kterou jsem už sice psal jinde, ale pro porovnání co " ne-adheze" dokáže, snad bude stačit. Už jsem to vzpomínal výše, že jsme vozili i noční obratový Mos.vl. z T.Teplé d o Luhačovic. Mimochodem, byla to túra mezi fíry celkem oblíbená. Po Uh. Brod Honda vezla jeden Balm, kde jej odvěsila a do Luh. pokračovala sólo. Po téměř tříhodinové pauze mezi první a čtvrtou ranní hodinou se Honda vracela zpšt do U.Brodu kde vzala Balm na zpáteční cestu. Tak to bylo pravidlo až do doby, kdy se znenadání objevilo množství porouchaných Hond a mému kamarádovi strojmistr na Luhačovice přidělil "nezmara" Hurvajce M131. Aby ve stanici kompenzovali úbytek míst změnou mot. vozu, zavěsili za Hurvajze místo vozu Balm vůz Bix. Cesta do U. Brodu proběhla normálně až na jeden problém - Hurvajzův agregát netopil a "vytápění" výfukovými plyny bylo prachbídné. Podotýkám, že to vše se dělo za kruté zimy. Cestující ale zjistili že v motoru je krutá zima, tak se všichni do jednoho sáčkovali do vyhřátého Bix vozu. Jízda zpět probíhala až nad zast. Pitím dle SJŘ. V oblouku nad kostelem ale díky nulové adhezi Hurvajze a dá se říct přetíženého Bix vozu došlo k postupnému zpomalování, prokluzu hn. nápravy a nakonec se souprava začala pohybovat směrem dozadu. Po pár dalších pokusech o rozjezd fíra prohlásil, že pokud polovina cestujících nepřestoupí do Hurvajze, dál se nepojede. To se za hulákání a nadávek cestujících nakonec i stalo a po půl hodině se souprava konečně vydala na další cestu. jel jsem tehdy s tímto vlakem na svou šichtu. Kamarád (dnes už bohužel v žel. nebi)za řídícím pultem Hurvajze byl i na promrzlém stanovišti nervovým vypětím zpocený jak myš, navíc v celém motoru byl neskutečný smrad z týrané spojky Hurvajze. . . . . . . .
Cyrda	Sobota, 17. července 2021 - 17:37:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 739 Registrován: 5-2007	Kolelač: Myslím, že Balm po staru je Bix po novu. Nemyslíte Bmx, tedy vůz za M286?
Kolelač	Sobota, 17. července 2021 - 20:53:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 786 Registrován: 7-2017	Re : "Cyrda" . . . .Omlouvám se, u nás jsme mu říkali "velký Balm" a ano, používal se většinou za M 286. . . . . .
Cyrda	Sobota, 17. července 2021 - 21:46:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 740 Registrován: 5-2007	Kolelač: Jelikož s M131.1 jezdím, tak mě zajímá, moc dynamická jízda to asi nebyla že? Každé menší stoupání na 3...
dědek_hank	Sobota, 17. července 2021 - 21:47:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3468 Registrován: 7-2017	Kolelač: "Re : "Cyrda" . . . .Omlouvám se, u nás jsme mu říkali "velký Balm" a ano, používal se většinou za M 286. . . . . ." Běžně se říkalo krátký a dlouhý Balm a i v některých služebních pomůckách - např. v plánovaném řazení osobních vlaků - se psalo Balm-k a Balm-d. A služebně nejstarší ajznboňáci to ignorovali a ještě v 80. letech jim říkali "calmáky", v reminiscenci na předválečné vozy řady Calm.
dědek_hank	Sobota, 17. července 2021 - 21:54:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3469 Registrován: 7-2017	Cyrda: "Kolelač: Jelikož s M131.1 jezdím, tak mě zajímá, moc dynamická jízda to asi nebyla že? Každé menší stoupání na 3..." Vozů Balm-k byl v 70. a 80. letech nadbytek a M 131.1 je vozily běžně, často v soupravách M 131.1 - Balm-k - M 131.1, třeba v okolí Liberce. A na MOs Č. Velenice - Č. Budějovice se v 70. letech pravidelně nasazovaly dokonce poněkud komicky působící soupravy M 131.1 - Baim - M 131.1.
Petr_Šimral	Sobota, 17. července 2021 - 21:56:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11316 Registrován: 5-2002	Každopádně Balm-k (Bix) a Balm-d (Bmx) bylo zcela oficiální označení, proto bylo i ve všech služebních pomůckách. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Petr_Šimral	Sobota, 17. července 2021 - 22:21:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11317 Registrován: 5-2002	ad Diskuze o normativech zátěže 2 x M 240.0 do Lednického Rovného... Vyhrabal jsem na svém disku opravu předpisu D12 Doplněk z roku 1968. Zde už tyto vozy nemají tažnou sílu 60 kN, ale pouze 38 kN. Když jsem se na tyto motorové vozy v roce 1992 dostal, jejich technický stav byl hodně špatný, trpěly hlavně na přehřívání motorového oleje a tedy ztrátu tlaku oleje. Měly problém na trati hodně podobné té, o které mluvíte Vy (u nás 22 km souvislé stoupání 0 - 9 promile a posledních 1,5 km stoupání 15 promile)uchladit jeden Balm-k (Bix) za sebou. Když to byla souprava M 240.0 + 2 x Balm-k + M 240.0, tak tam zpravidla nebyl zásadní problém. Z toho důvodu jsem se domníval, že když byly relativně nové, tak opravdu dokázaly uchladit to, co bylo v Doplňku z roku 1962. Říkal jsem jim Vrtulník --> napřed dlouhý kravál a pak pomalý pohyb. Pokud si to dobře pamatuji, měli jsme M 240.009, 020, 046, 057, 068 a snad 109. Turnusová potřeba byla 4 vozy. Nicméně: na třídě sklonu VI už je v tabulce 110 tun, tedy ten Váš odhad pro dvojici vozů v zimě a v noci plně odpovídá stavu 240 tun. Zpět to mělo být v pohodě (těch 90 tun). Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
dědek_hank	Sobota, 17. července 2021 - 23:12:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3470 Registrován: 7-2017	P.Š. 11317: Akorát že v té příloze je tabulka pro lok. 534.0...
Petr_Šimral	Sobota, 17. července 2021 - 23:40:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11320 Registrován: 5-2002	Omlouvám se. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Kolelač	Neděle, 18. července 2021 - 07:56:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 787 Registrován: 7-2017	RE: "Petr Šimral" "dědek hank" . . . . Takže ten můj odhad vzít na dvě Hondy 250 tun se ukázal nakonec jako správný? Pokud se pamatuji, u nás Hondy neměly problém s přehříváním motoru resp. mot. oleje. Občas se stávalo, že došlo k zadření ložiska "hrušky" na druhé hnací nápr. nebo k jejímu optřebení. Vyřešilo se to tak, že motor jezdil krátkodobě (do doby než se sehnaly potřebné náhr díly) tzv. na "jednu hn. nápravu" Motor sólo tím získal na neobyčejné živosti, Jezdilo se u nás v sestavách buď sóĺo motor , nebo motor + Balm , nebo dva motory se dvěma vloženými Balmy a na hl. trati v sestavě motor + vložené dva vozy Bai + motor. Bai-ky byly v zimě vytápěny uhlím. Měly na rozdíl od Hondy jinou brzdovou soustavu tuším Knorr? někdy byl problém se s ní domluvit. Jinak to Vaše vzájemné šermování různými předpisy, příručkami, tabulkami a jinými náležitostmi mi připomnělo úsměvnou scénu z filmu "Báječní muži na létajících strojích" , kdy jeden Fricek při závodech přes Kanál do Anglie letěl zásadně podle příručky. Tu mu vítr sebral a Fricek skončil v moři. Neberto to ale jako urážku vašich znalostí, je to čistě jen pro odlehčení debaty. Nevím , jak jsem mohl těch dvacet osm let strávených na mašině bez nich přežit? Možná to bylo tím, že jsem měl povědomí co ten který stroj dokáže a co mě na té které štrece čeká. . . . tedy pokud nedošlo k nějaké mimořádnosti. . . .Ale to už je na jiné téma a zase by bylo o čem debatovat. . . . . . . . .
dědek_hank	Neděle, 18. července 2021 - 07:57:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3471 Registrován: 7-2017	P.Š. 11320: No a zase je v tom fligna. Je uvedeno, že tabulka platí pro 4nápravové přípojné vozy, jenže normy zátěže M běžně nerozlišovaly vozy B(D)lm a Balm, aspoň pokud je mi známo. To byly jízdní odpory nápravových a podvozkových přípojných vozů tak odlišné, že to tvůrci tabulek museli zdůraznit? A týkalo se to rozlišení jenom M 240.0 nebo i jiných motorů? A ještě: Ta minimální rychlost 25 km/h je totéž co kritická rychlost?