Diskuse » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 23. 12. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 23. 12. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7685 Registrován: 3-2007 |
A hlavně různými jazyky mluvící. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2510 Registrován: 7-2008 |
Qěcy: Nejvíce zástavby přímo u tratě je právě u nádraží KH město. Jen v nejbližším okolí, ulicích Trebišovská a Puškinská, žije okolo tisíce lidí. Plus je tu SPŠ, na kterou opět mnozí dojíždí, učiliště za tratí na Karlově, církevní gympl je taky na dojití pěšky odtamtud v pohodě. Od Zahradní ulice by bylo blíž do Vnitřního města, ale dál k tomu menšímu sídlišti u nádraží KH město. A další zástavba větších domů je právě od toho malého sídliště směrem k autobusovému nádraží. Zastávka přímo pod Sv. Barborou by byla pro KH neužitečná, lidé by vylezli do kopce, šli by se podívat do kostela a zase slezli dolů. Ostatní kostely a muzea nic, restaurace v centru nic, převýšení zůstává. Ta nejnovější zástavba pod Kaňkem, ta má taky relativně nejblíž na současné nádraží město. Samozřejmě, můžeme vymyslet zastávku až za Vrchlickým a výtah přímo ke Sv. Barboře, pak by to převýšení tolik nevadilo, ale chci vidět památkáře, co by řekli, a taky, v jaké míře by to využívali místní. Pár děcek na Ortenův gympl, možná pár místních vysokoškoláků na cesty do Prahy. Mnohem větší efekt způsobí samotné přímé spojení Prahy a KH města. Teoreticky i v dieselu, že by přijela Vrchlice od Prahy, najel brejlovec na konec, přivěsil se, elektrická lokomotiva by najela do úvratě a dál pokračovala v závěsu a brejlovec jako vlaková lokomotiva. Pak by byl posun a zpět by jel brejlovec opět v čele a elektrická lokomotiva na přípřeži. Druhá možnost by byla jezdit s řídicím vozem, ale řazeným za lokomotivu a v KH v úvrati odvěsit elektrickou lokomotivu a připojit brejlovce. Otázka je, kolik lidí by muselo jezdit, aby se to celé vyplatilo. Na nějaké velké akce v KH určitě, zda pravidelně, to je otázka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 411 Registrován: 9-2015 |
honzaklonfar: Asi přesnější by bylo napsat, že do r. 2030 dotace na VRT budou, jak to bude pak, to zatím nikdo neví. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 281 Registrován: 7-2010 |
Tomáš Záruba: Zdravím Vás. Jistě nejsem sám, komu se velmi líbil Váš dnes už pět let starý příspěvek. Pokud ještě na K-Report občas chodíte, nechcete napsat v podobném duchu jakési hodnocení uplynulých pěti let? Zda je považujete za pokrok, nebo naopak stagnaci? |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7772 Registrován: 3-2007 |
Nerouhejte se, nebo to opravdu sepíše. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 9-2014 |
Tak koukám na zadání VRT Podřipsko a Balabenka vypadá velice ambiciózně. Nevím jestli byl úplně dobrý nápad to přilepit k dalším 60 km VRT tratě. Tohle si říká o samostatnou stavbu, i vzhledem k variantnosti viz níže. Navíc by to bylo plně funkční i prozatímně bez napojení VRT. Tímto zapojením VRT zřejmě padá podzemní stanice na Hlavním. Součástí Díla bude návrh přestavby odb. Balabenka Přestavba odb. Balabenka bude vyhotovena ve dvou variantách technického řešení: a) První varianta přestavby odb. Balabenka bude vycházet z Přílohy č. 8.1.7 těchto ZTP, tj. Situace dopravny Praha-Balabenka 1:1000. b) Druhá varianta přestavby odb. Balabenka představuje řešení zachovávající dvoukolejné napojení mezi ŽST Praha hl.n. – Praha-Holešovice. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7778 Registrován: 3-2007 |
Tenhle přesmyk chybí už dneska a už dneska by se uživil, ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25526 Registrován: 5-2002 |
P.O.: Škoda, že ten přesmyk 301. koleje nejde protáhnout vrchem až do 402. koleje - tak, aby se nekřížil s jízdami po 501. koleji od Holešovic na Wilson...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7659 Registrován: 9-2005 |
Hajnej: i tak by to měl být obří přínos pro kapacitu. R a Ex by neměly jezdit přes Holešovice. Stejně jako jednokolejná spojka Libeň - VR Tunel na sever by měla mít malé využití. A soupravy do Holešovic bych ve finále vystrnadil na ONS, či co to má být na trávníku místo někdejší výhybny Vítkov.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25533 Registrován: 5-2002 |
Q: i tak by to měl být obří přínos pro kapacitu To ano, ale ten delší přesmyk by měl přínos, i kdyby se VRT nakonec nepostavila, což se o tom kratším říct nedá.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14605 Registrován: 8-2004 |
Hajnej: Přesně. "ten delší přesmyk by měl přínos, i kdyby se VRT nakonec nepostavila, což se o tom kratším říct nedá." Qěcy: ONS má teoreticky být v Běchovicích. Ale že bych věřil v historicky dohledné době jeho realizaci, to ne. "vystrnadil na ONS, či co to má být na trávníku místo někdejší výhybny Vítkov" U depa má být odstavné kolejiště, ale rozsahem s ONJ/ONS nesrovnatelné.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7663 Registrován: 9-2005 |
Hroch, Hajnej: a k čemu si pochvalovat nerealizovatelný nápad?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25537 Registrován: 5-2002 |
Q: a k čemu si pochvalovat nerealizovatelný nápad? A co přesně je na něm nerealizovatelného?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13148 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:A co přesně je na něm nerealizovatelného? Mám velké obavy o projednatelnost tohoto jinak velice přínosného návrhu . Ale velice rád bych se mýlil... Vždyť z důvodu projednatelnosti pokračování vnitřního silničního okruhu od Pelctyrolky směrem na Malešice půjde zejména v oblasti Balabenky vše pod zem a na povrchu budou pouze místní obslužné a sběrné komunikace. Takže když místní zjistí, že v místě bude vznikat další tunel a další mosty, tak se jim to líbit nejspíš moc nebude . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7664 Registrován: 9-2005 |
Hajnej: ty píšeš, že je škoda, že přesmyk 301. koleje nejde protáhnout...
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25545 Registrován: 5-2002 |
Q: ty píšeš, že je škoda, že přesmyk 301. koleje nejde protáhnout Jo aha, to jsem napsal trochu nešikovně. Myslel jsem to tak, že je škoda, že to tak nikdo nenamaloval, ne že je to z nějakého důvodu vysloveně nemožné.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3121 Registrován: 8-2010 |
Nevím, nakolik se tady "hrabat" v unijně-technických detailech, tak to zkusím aspoň nějako napsat stručně a výstižně: Probíhá jakási revize stávající sítě TEN-T se spoustou tradiční "nezáživné politicko-ideologické omáčky" okolo, nicméně jednotlivé členské státy EU navrhly úpravy na svém území, kdy třeba konkrétně na železnici současně - mimo dvě stávající kategorie - viz níže: - Global network (hlavní síť), - Comprehensive network (globální síť), vznikla nová kategorie "Extended Core" (rozšířená hlavní síť) - termínově, co se týče kompletace upgradu/novostaveb v dané kategorii, jsou aktualizované termíny určeny tedy takto: - GN - rok 2030 (= platí původní datum) - CN - rok 2050 (= platí původní datum) - EC - rok 2040 (= nově stanoveno) Návrhy změn ČR graficky - viz screeny níže: a) Nákladní doprava TEN-T (Old x New)} b) Osobní doprava TEN-T (Old x New) Návrhy změn ČR textově - viz níže: Rail: - We are proposing to prioritise the development of the network by adding the following sections to the core or the extended core network: - Planned cross-border high-speed rail section Ústí nad Labem (CZ) – Dresden (DE) (tunnel project). - Parts of the planned high-speed rail section Prague – Brno (parts of this section are on the core network). - Planned high-speed rail section Ostrava – Přerov. - We are proposing to add Velky Osek – Hradec Kralove – Chocen freight section to the core network. V nákladní dopravě se tedy především nově navrhuje dát do hlavní sítě (= Core Network, 2030) úsek Velký Osek - Hradec Králové - Choceň a naopak přesun do "extendu" (= rok 2040) je nově navržen u níže vyjmenovaných úseků: - Praha - Lovosice (= levobřežka) - Praha - Kolín - Kolín - Havlíčkův Brod - Brno - Praha - Choceň - Ústí n/O - Letohrad - Dětmarovice - Čadca Naopak v osobní dopravě je - viz níže: - nově v "extendu" (= rok 2040): - Krušnohorský tunel (CZ/D) - VRT Světlá n/S - odb. Velká Bíteš - VRT Přerov - Ostrava - (Chalupki) - nově v "Coru": - VRT Brno - Břeclav, - VRT Brno - odb. Velká Bíteš - VRT Světlá n/S - Praha - VRT Praha - Ústí n/L - t-230/250 (úsek Osová Bitýška - Světlá nad Sázavou) Návrhy změn Německa textově - viz níže: Rail - The so called “Y-Trasse” project between Hamburg and Hannover is removed and the core network realigned accordingly. - We are proposing corrected alignments of, of the line between Nuremberg and Ingolstadt, of the connection to the port of Sassnitz and of the lines around Berlin (S-Bahn). - We are proposing to add the new line between Dresden and Prague (the new cross border tunnel) to the extended core network. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3122 Registrován: 8-2010 |
EDIT: ještě sem dám odkaz na TENtec Interactive Map Viewer - viz záložka "Layers" - první volba "Comission Proposal 2021 (COM 2021)812)". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 360 Registrován: 3-2018 |
PRA: Díky . Z mého pohledu je zajímavé, že Němci dali do extended core trať (Frankfurt-) - Schweinfurt - Bamberg. Pokud by to se slušnými parametry dotáhli dále přes Bamberg do Kirchenlaibach, vznikla by alternativní trasa pro koridor Rhine-Danube vyhýbající se Norimberku. Jestli bude Grean Deal myšlen vážně, chtělo by to více tras na západ pro nákladku a alternativy vůči přetíženým německým tratím a uzlům. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7689 Registrován: 9-2005 |
GL: jj, ty nákladní magistrály budou nutnou podmínkou. A to včetně vyřešení, kudy budou nákladní vlaky jezdit v případě velkých výluk na magistrále. Když si třeba my postavíme tu labskou pravobřežku od Drážďan až do Třebové, tak v případě dlouhodobé výluky na ní se ND odkloní kam? Nebo Ostravsko - Břeclav. V Takovém Polsku a severním Německu ve smeru V-Z asi není problém takový provoz odklonit. Ale u nás nemáme a asi ani mít nebudeme paralelní velkokapacitní tratě i pro nákladní vozbu. Jedině to brát celoevropsky a holt operativní, či strategickou zálohou pro naše nákladní magistrály budou muset být takové magistrály za našimi hranicemi. Taková operativa a ani strategie dneska skoro není u infrastrukturníků a ani u některých dopravců. A problém s tlakem na minimalizaci nákladů přeprav a ziskovost přeprav.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14623 Registrován: 8-2004 |
Qěcy: Celoevropsky by to snad mělo být primárně, ne "jedině", ne? "Jedině to brát celoevropsky" Např. VRTky se přeci zaštiťují propojením s Evropu.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11623 Registrován: 5-2002 |
ad Qěcy: Jedině to brát celoevropsky a holt operativní, či strategickou zálohou pro naše nákladní magistrály budou muset být takové magistrály za našimi hranicemi. Taková operativa a ani strategie dneska skoro není u infrastrukturníků a ani u některých dopravců. A problém s tlakem na minimalizaci nákladů přeprav a ziskovost přeprav. Jo jo. Místo České republiky to vezmeme třeba Polskem. Seženeme třeba 100 strojvedoucích navíc, odstavíme 50 lokomotiv českých, seženeme 50 polských --> asi tak si to Qěcy představuješ???
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7693 Registrován: 9-2005 |
PŠ: teď to nejde. To víme všichni. A je pro dopravce při uzavření Elbthalu na 14 dní lepší, když nemůže jezdit nikdy, protože různé mašiny, různé jazyky, různá poznání trati, nebo kdyby to šlo a mohl co nejpružněji vyrazit jinudy? Kamioňáci s tím problém skoro nemají. Letečtí dopravci taky ne. Takže si dráhu zabetonujeme v současných pozicích, nebo případně mírně pokročíme v mezích paragrafu 1? Nebo ty chceš naše nákladní magistrály při případném dlouhodobém omezení objíždět výhradně vnitrostátně? Kudy? Kam odkloníš labskou pravobřežku?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11624 Registrován: 5-2002 |
Letečtí i kamionoví dopravci jsou mezinárodní od základu... Železniční nikoliv a ani dlouhodobě nebudou...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7694 Registrován: 9-2005 |
Petr_Šimral: Netvrdil bych, pokud sjednocování železničních veřejných infrastruktur technické i legislativní bude pokračovat."Železniční nikoliv a ani dlouhodobě nebudou..."
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2569 Registrován: 11-2009 |
Qěcy: ono by pro začátek stačilo, kdyby alespoň na tratích TEN-T byl celoevropsky jeden služební jazyk, stejně jako v letectví se používá angličtina na celém světě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 413 Registrován: 9-2015 |
Paul2no: Nejlepší by bylo sestavit ajznboňáčtinu, kterou by se naučili všichni z oboru po celém světě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 420 Registrován: 2-2018 |
To už tu bylo. Říkalo se tomu esperanto. Nějak se to neujalo. Proč asi... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 414 Registrován: 9-2015 |
pilot.pirx: Ale existovala např. velrybářština, jazyk, kterým se dorozumívali velrybáři. Aby jim ani ostatní námořníci nerozuměli, tak si za základ vzali baskičtinu a islandštinu (Basků a Islanďanů bylo mezi velrybáři hodně). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7663 Registrován: 5-2002 |
Železniční nikoliv a ani dlouhodobě nebudou... Tak pokud to drážní konzervy budou chtít tak nebudou, jinak si myslím že pod ETCS a angličtinou by to jeden fíra měl zvládat přes x hranic. Technicky nevidím důvod proč by to nešlo, lidsky samozřejmě asi ano a dráha tak úspěšně zahubí sama sebe... Je otázka jestli do dráhy vůbec tak masivně investovat, když nemá ambice být mezinárodní infrastrukturou pro jednoduchou svobodnou přepravu zboží a osob. (Příspěvek byl editován uživatelem H_k.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 423 Registrován: 2-2018 |
jinak si myslím že pod ETCS a angličtinou by to jeden fíra měl zvládat přes x hranic Všiml jste si, že i na fíru se vztahují předpisy o délce směny, odpočinku a také o cestovních náhradách? A že pro dopravce nemusí varianta "zapřáhni v Rumunsku a dovez do Rotterdamu" zrovna nejvýhodnější. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 147 Registrován: 11-2021 |
Pipi: no cestovní náhrady se řeší jenom když jsi na pracovní cestě. Pokud máš v Německu smlouvu s německou matkou a ve Francii s francouzskou babičkou, tak jsi všudezdejší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7701 Registrován: 9-2005 |
PP: odpočinková pravidla mají řídiči všech módů dopravy. A co je za problém s odpočinky při jízdě Rotterdam - Mělník - Ostrava? A při operativní změně na trasu Rotterdam - Polsko - Ostrava?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8241 Registrován: 8-2007 |
A co je za problém s odpočinky při jízdě Rotterdam - Mělník - Ostrava? Třeba odstavení drahého vlaku kvůli odpočinku strojvedoucího na několik hodin. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 415 Registrován: 9-2015 |
původní.gp: Jenomže pak by se zas složitě vyúčtovávaly daně a pojištění, které by dopravce musel za jednoho strojvedoucího odvádět v několika zemích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7702 Registrován: 9-2005 |
Apollo: že se to nedá stihnout za 12 hodin? Fakt?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8242 Registrován: 8-2007 |
že se to nedá stihnout za 12 hodin? Já si myslím,že nákladním vlakem nedá.Autem po dálnici to trvá neméně 13 hodin a je to 1250 km.Vlakem to bude určitě dál a nákladní vlak nepojede pořád 130 km/h. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11625 Registrován: 5-2002 |
Rozhodně nedá. Rotterdam - Uhřiněves jezdíme za 20 hodin. Jinak mezinárodnost strojvedoucích --> ono by hodně pomohlo, kdyby se místo tisíců strojvedoucích řešilo desítky dispečerů. A není třeba řešit mezinárodní provoz na dlouhých tazích, spíše jde o pár desítek kilometrů okolo státní hranice, aby se střídání mohlo rozprostřít v čase i vzdálenosti. Proč na německém CDP nemůže sloužit jeden Čech, který si povede vlaky s českými strojvedoucími a na českém CDP jeden Němec, který si vlaky s německými strojvedoucími povede řekněme po Lovosice a Mělník?
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 424 Registrován: 2-2018 |
původní.gp: "Pipi: no cestovní náhrady se řeší jenom když jsi na pracovní cestě. Pokud máš v Německu smlouvu s německou matkou a ve Francii s francouzskou babičkou, tak jsi všudezdejší." Něvím, jak v Německu nebo ve Francii, ale bude to podobné jako u nás. Jmenuje se to pravidelné pracoviště a má to ten význam, že při vzdálení se z něj na dobu delší než pět hodin náleží zaměstnanci cestovní náhrady. A pokud tu někdo pléduje za jeden vlak - jeden fíra přes celou Evropu, tak asi nepůjde o to, že ten fíra bude končit na hranicích směnu u jednoho zaměstnavatele a pokračovat novou směnou u dalšího. Kdo je dopravce z hlediska místního správce infrastruktury (na čí licenci vlak jede) nijak nesouvisí s pracovněprávním vztahem jeho strojvedoucího. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7665 Registrován: 5-2002 |
Všiml jste si, že i na fíru se vztahují předpisy o délce směny, odpočinku a také o cestovních náhradách? Ale jo, být po mém tak budou mít stejný tachograf jako kamiony, naprosto identický. Ale nevšiml jsem si že by kamioňák při cestě do Holandska / UK / Francie měl tři - čtyři řidiče, tak asi se to nevyplatí? Naopak ve dvou jezdí běžně když je potřeba rychlost... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7666 Registrován: 5-2002 |
Proč na německém CDP nemůže sloužit jeden Čech, který si povede vlaky s českými strojvedoucími Nebo aspoň jeden co by uměl anglicky, takže by mu rozuměli fírové z 20 zemí.... Přičemž národní jazyky pro vnitro samozřejmě nikdo nezakazuje... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7703 Registrován: 9-2005 |
Dobře, Rotterdam - Ostrava je moc dlouhé rameno. Tak třeba z Hamburku do Ostravy? Nebo něco kratšího do těch 12 hodin. Jde mi o to, proč by nemělo být možné, aby dopravce mohl operativně změnit výkon vlaků i s firou na trasu přes jiný stát EU. S tu změnu zařidit dejme tomu do půl hodiny i během jízdy vlaku. Pokud bude povolena komunikace jednotným jazykem, tak samozřejmě nějaký dispečer hovořící také tímto jazykem na CDP bude. Petrův návrh na Čecha na německém CDP si nedokážu představit v praxi a kdo by ho platil, dopravci? Které všechny dopravce by měl na starost? Ten dispečer by tam byl jen na komunikaci? A protože traťové a provozní by dělali samozřejmě jiní.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 427 Registrován: 2-2018 |
Ale nevšiml jsem si že by kamioňák při cestě do Holandska / UK / Francie měl tři - čtyři řidiče, tak asi se to nevyplatí? Naopak ve dvou jezdí běžně když je potřeba rychlost... Že by u kamioňáků neplatil povinný odpočinek? 8 hodin? Běžte se podívat ke každé pumpě kolem dálnic, jaká tam mají tábořiště. Pokud jedou dva, tak samozřejmě je to trochu jiné. "Dráha" si vylobovala 6 hodin, ale za předpokladu odpočinku na lůžku. Pokud si třeba PŠ dá do soupravy kontejnerů "šláfvágen" (nebo ubytovací kontejner, jak tu tuším navrhoval šílený M.Š., tak klidně. Mimochodem, nic nového. V Británii to měli před sto lety. Čety střídající se za jízdy a odpočívající ve voze za lokomotivou. Dokonce měli průlez tendrem, protože Létající Skot (tuším, že to byl on) mezi Londýnem a Edinburghem prostě nikde nestavil. (Mimo téma - vodu dobírali za jízdy ze žlabů mezi kolejnicemi, ale že jim vystačilo uhlí...?) Nicméně se lze domnívat, že s ohledem na čerpání povinných přestávek (to je něco jiného než doba odpočinku mezi směnami) není problém toho fíru vystřídat. Nemusí to být zrovna v PPS. Spíše je na zamyšlenou to, že dráha (alespoň u nás) není schopna jezdit podle jízdního řádu. To se pochopitelně promítá do využití těch strojvedoucích. Buď někde neproduktivně trčí nebo zamyká, protože mu končí směna. Ačkoliv podle JŘ už měl být tam, kde čeká kolega na vystřídání. Ale samozřejmě, proč řešit příčinu, když lze vymýšlet šotonápady o "hrdinných" strojvedoucích, vezoucích neohroženě na jeden zátah vlak přes celý kontinent (na tohle téma jsem snad před 20 lety viděl nějakou americkou kravinu - ale při jejich vzdálenostech má scénář o vlaku jedoucím celou noc bez zastávky pustinou nějaké racio). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7704 Registrován: 9-2005 |
To je právě to, co se neodvažuji navrhnout. Podle vzoru "půlka firů chce dlouhé směny blízko po sobě a pak co nejdelší volno a druhá zase chce zhruba vosmičky a nástupy co nejblíž u bydliště" a pak se mezi sebou hádají o turnusy, které jsou zpravidla namíchané. Čili je skupina fírů, kterým by vyhovovalo jezdit velké dálky bez zastavení ve dvojici, jeden řídí a druhý chrápe v ložnici na mašině, přičemž mašina má i WC a nejlépe i sprchu. Být týden v čudu a pak týden doma. Skoro jak námořníci a američtí trakeři. Já bych takhle za svobodná jezdit chtěl. Včetně toho, že bych musel znát jazyky a být operativní, ve smyslu "potřebuju tě teď odklonit přes jiný stát". Rozhodně by se mi to líbilo víc, než chrápat po hotelech, nebo dokonce nějakých zablešených nocleznach s někým neznámým a rušením při spánku. Druhá skupina bude chtít ideálně osmičky. Spíš pro ty, co mají rodiny. Obávám se ale, že pravděpodobně tu první skupinu legislativa některých zemí vysloveně zakazuje.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7705 Registrován: 9-2005 |
Jinak nákladní dráha nebude schopná jezdit podle jř nikdy. To by musely být čistě nákladní magistrály se specifickým stylem řízení úplně všeho.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25651 Registrován: 5-2002 |
Pipi: vodu dobírali za jízdy ze žlabů mezi kolejnicemi, ale že jim vystačilo uhlí. Možná díky průběžnému dobírání vody mohli přerozdělit prostor v tendru ve prospěch uhlí.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11626 Registrován: 5-2002 |
ad Qěcy: Čili je skupina fírů, kterým by vyhovovalo jezdit velké dálky bez zastavení ve dvojici, jeden řídí a druhý chrápe v ložnici na mašině, přičemž mašina má i WC a nejlépe i sprchu. Být týden v čudu a pak týden doma. Skoro jak námořníci a američtí trakeři. Já bych takhle za svobodná jezdit chtěl. Včetně toho, že bych musel znát jazyky a být operativní, ve smyslu "potřebuju tě teď odklonit přes jiný stát". Rozhodně by se mi to líbilo víc, než chrápat po hotelech, nebo dokonce nějakých zablešených nocleznach s někým neznámým a rušením při spánku. Jestli Ty jsi Qěcy nespadl z jahody naznak... Když si vezmu, že opravdu dálkový NExák dnes dosáhne cestovní rychlost 50 km/h (extrémy o kterých vám občas píši vynechte) a k tomu současnou cenu strojvedoucího pro zaměstnavatele, tak se dá zjednodušeně říci, že obsazení lokomotivy jedním strojvedoucím jedoucím na maximu možností zákonů o pracovní době vyjde cca na 40 Kč / km. Opravdu není možné jezdit dvojmo. Spaní na lokomotivě není považováno za odpočinek, na rozdíl od silnice... Bylo by pro nás naprosto ideální oddělit přípravné a traťové strojvedoucí, kdy traťoví strojvedoucí nastoupí 15 minut před odjezdem vlaku, pojedou cca 4 hodiny ( cca 320 - 360 km), zde v jednotné střídací stanici slezou, vystřídá je kolega (15´), oni sami si dají povinnou pauzičku 45´a nastoupí na vlak zpět, kde ho zase v cílové stanici předají "rozkuřovači"... Ještě lepší by bylo, kdybychom měli ve startovacích a cílových stanicích "rozkuřovače" a mezi těmi stanicemi bychom nepotřebovali nikoho... Prostě "rozkuřovač" zmáčkne tlačítko: "jeď na Hajného" a na konci to druhý "rozkuřovač" vypne... Až kamioňáci překonají "psýchu" ze střídání řidičů nebo nedejbože autonomní provoz na dálnicích (nic tomu nebrání), tak to můžeme zabalit...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 149 Registrován: 11-2021 |
Ale na konci by to nebyl rozkuřovač, ale dokuřovač. Hele, gp, co ty děláš? Ále, polykače u dráhy. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7830 Registrován: 3-2007 |
Dobírání vody za jízdy je super, stejně jako návěst "Tabule před žlábkem." https://youtu.be/ghkqGfUy4xs?t=629 Z filmu dýchá stará dobrá Anglie, i když je už poválečný (1954). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11628 Registrován: 5-2002 |
ad Pikehead: Ano, takové provozní zkušenosti mě fascinují... Když si představím, že již ve třicátých letech dokázali navrhnout lokomotivu, která ujede více jak 600 km průměrnou rychlostí více jak 100 km/h bez jakékoliv kontroly pojezdu během jízdy, vyřeší doplňování vody za jízdy, střídání čet, zabezpečovač atd... I náš projekt Slovenské strely byl podobně ambiciózní, ale na rozdíl od čtyř lidí lokomotivních čet tam byl technický orgán jediný, řidič motorového vozu, který vůz i řídil při zábrzdné vzdálenosti 700 metrů, bez zabezpečovače, při rychlosti 120 km/h, při cestovní rychlosti nad 90 km/h, bez jakékoliv ochrany železem dlouhého kotle, se ztrátovým mazáním atd... Asi by mě hodně lákalo otočit kouzelným prstýnkem a v GVD 1937 si vyzkoušet MR 175/176 Bratislava - Praha - Bratislava pěkně v čele za pákami, třeba za husté mlhy, s mechanickými návěstidly, se sedmdesáti lidmi za zády s odjezdem z Bratislavy v 5:55 a příjezdem na "Wilsón" v 10:16 s jednou zastávkou v Brně. Bratru 396 km za 4 hodiny 21 minut, tedy s cestovní rychlostí 91 km/h. A možná i s vědomím, že mě chrání jen tenký plíšek přede mnou...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4406 Registrován: 4-2009 |
Říkalo se tomu esperanto. Nějak se to neujalo. Proč asi... Nu, když myslíte Boman tagon, sinjoro kasisto, mi petas kiom kosti vojo vagonaro el Michalany en Moskvo? Tohle držím v hlavě od roku 1993 aniž bych do té Moskvy někdy chtěl.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25659 Registrován: 5-2002 |
NzO: Tohle držím v hlavě od roku 1993 aniž bych do té Moskvy někdy chtěl. Trochu mi to připomíná jeden Haló, tady TOČR nebo něco takového, které uváděli Mládek se Svěrákem. Měli tam "hosty" z fiktivní země San Klabano a mluvili s nimi jejich "řečí": - Siňor Novak, kedy u vas primo nadalo ideo fixo hafan? - Sic hafuša, dottore. nebo - Keby on mimo haus coral, hospitalne haki utrum.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7834 Registrován: 3-2007 |
Petr Šimral: Podceňujete je, četa se v půlce vystřídala, mělo to průchozí tendr, kterým napochodovala čerstvá posádka. Ale kontrola a mazání pojezdu Nicméně co se motoráčku Slovenská Strela týče, je to v porovnání s vlakem ve filmu takové quick win řešení se spoustou rizik. Řekl bych, že jediné, co motoráček ochránilo od nějakého kolosálního průseru, byla absolutní priorita v provozu (ve smyslu přednosti, ale i pozornosti) a jen jednotky roků kdy to jezdilo. S motoráky si ve 30. letech hráli všude, ale v Německu i Francii byla infrastruktura přece jen o kus dál. Nevím jak ve Francii, ale v Německu měli nadto funkční zabezpečovač... Já bych se do toho kokpitu až tak nehrnul... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9658 Registrován: 9-2002 |
A dneska má Strela aspoň Mirel ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11637 Registrován: 5-2002 |
ad Pikehead: Když si představím, že již ve třicátých letech dokázali navrhnout lokomotivu, která ujede více jak 600 km průměrnou rychlostí více jak 100 km/h bez jakékoliv kontroly pojezdu během jízdy, vyřeší doplňování vody za jízdy, střídání čet, zabezpečovač atd... Podceňujete je, četa se v půlce vystřídala, mělo to průchozí tendr, kterým napochodovala čerstvá posádka. Ale já přece netvrdím, že nestřídali. Já naopak obdivuji to, že střídali a měli to velmi dobře vymyšlené...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 302 Registrován: 10-2002 |
Sice by to asi patřilo spíš do historie železnic nebo parních lokomotiv, ale když se to už tady nakouslo.... Střídání čety v čase po 9:00, pak následuje dobírání vody Propagační film BR z roku 1954 - Elizabethan Express A jsou tam i jiné zajímavé věci.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17206 Registrován: 3-2007 |
No tak trochu zapomínáte, že na té Strele jezdil vlakvedoucí..který sledoval návěsti (a nic jiného v podstatě nedělal ), pak se to na motorech bez VZ (M131.1, M262.0, M152.0) přece transformovalo do podoby "vlakvedoucí je povinen být na stanovišti se strojvedoucím kromě"..třeba kontroly jízdenek a také tam byla stanovena alibisticky omezení rychlosti (80 km/h). Jasně, že to byl "kousek plechu", ale auta byla přece dtto (obdivuju ty šílence, co vlezli třeba do okruhových závodních aut..kousek plechu, žádný posilovače a jezdilo to přes 200 km/h) a letadla taky. PŠ: Jo, to by byl zajímavý zážitek. Ale nějak bych si tu dobu (z hlediska personálu nejen jízdního a nejen na dráze) moc neidealizoval. Jinak jak to teda bylo v třicátých letech v Německu s nějakým celosíťovým VZ? Pochybuju (ale nemám teď čas ani náladu někde pátrat). Frantíci měli Krokodýla, ale (snad) v podstatě fakticky na S-Bahnu. Jestli se pletu, tak se omlouvám. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9659 Registrován: 9-2002 |
PZB je letitej vynález. Ale na celý předválečný síti DR ? - Pochybuju. Kličovy slovo Indusi
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17207 Registrován: 3-2007 |
Ale tak já vím, že Indusi, jen se mně ve třicátých letech nějaké kompletní pokrytí sítě DR taky nezdá. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17208 Registrován: 3-2007 |
H_k: "Železniční nikoliv a ani dlouhodobě nebudou... Tak pokud to drážní konzervy budou chtít tak nebudou, jinak si myslím že pod ETCS a angličtinou by to jeden fíra měl zvládat přes x hranic. Technicky nevidím důvod proč by to nešlo, lidsky samozřejmě asi ano a dráha tak úspěšně zahubí sama sebe... " To mně vždycky dostává, když tyhle laické ale o to kategoričtější názory čtu (nic ve zlém!). Mít angličtináře je ten nejmenší problém (která se stejně časem vyřeší sám - z angliny už se povinně maturuje kolik desítek let?) , mnohem složitější jsou technické obtíže a nuance - třeba sběrače, obložení, průjezdný profil právě pro ty sběrače (šířka atd.) Samozřejmě se to řešit postupně dá, ale vážně problém evropské nákladní železnice nestojí na univerzálním jazyku. |