Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 13. 5. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 13. 5. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26161 Registrován: 5-2002 |
jagg: Obávám se, že to bylo čistě pro potřeby filmu. Podobně, jako měli v Ostře sledovaných vlacích v dopravě Rank s blikajícími okénky hradlových závěrů a návěstidlo stavěli z kozlíku pod verandou...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3030 Registrován: 5-2008 |
"Křižák" je v dopravní hale NTM , ještě v třicých letech se použival celkem hojně (Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.)
Don Parmezano
|
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 309 Registrován: 10-2002 |
Parmezano: ""Křižák" je v dopravní hale NTM , ještě v třicých letech se použival celkem hojně " To je známý "křižák" ve Strašnicích, který fungoval ještě v letech čtyřicátých
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4153 Registrován: 9-2007 |
Dvouminutové neželezniční povídání k zítřejšímu výročí náletu s pár fotkami Kralupského nádraží ZDE |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1080 Registrován: 5-2012 |
Tak jsem to i díky příspevkům od Parmezano a Jan_perner dál probádal a zjistil jsem, že můj dojem byl zkreslený jedním záběrem: ovšem jak je patrno z dalších záběrů, návěstidlo se neovládalo od paty stožáru, ani nebylo přímo před strážním domkem, před ním byly dva ovládací stojany: Nevím, jak to pákoví na křižáku vypadalo, ale vzhledem k absenci druhého ramena a přítomnosti jakýchsi vahadel a závaží výše na sloupu návěstidla a vzhledem k tomu, že na stanovišti jsou dvě proti sobě odvrácená návěstidla, jde asi o bývalý křižák, který byl využit pro novější systém, tak jak zmiňuje tento článek Díky, pokud mé laické domněnky (věcně) okomentujete :-) (Příspěvek byl editován uživatelem jagg.) (Příspěvek byl editován uživatelem jagg.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1672 Registrován: 7-2009 |
jagg Krásné a dnes již legendární záběry z Prokopského údolí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1116 Registrován: 6-2015 |
Taky tady návěstidlo ovládá někde zvenku boudy pod střechou. Minuta 16:50 https://www.youtube.com/watch?v=bHHWv5YsJ9g |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 627 Registrován: 10-2020 |
Mořepetr 7250 - To máte na mysli, ale ČMD od 13. července 1939. Platí až dnem vyhlášení, takže přidat 4 týdny..... A už před ČMD tady byly České dráhy. V době, kdy Slovensko už měsíc bylo samostatným státem, tak v praxi ČSD stále fungovaly: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7270 Registrován: 3-2006 |
Ad csik. Díky za upřesnění termínu. Pokud fungovaly ČSD i když v protektorátu, nešlo o České dráhy, ale stále o ČSD ovšem na území Čech a Moravy a to až do zmíněného dne vyhlášení ČMD. Jinak samozřejmě české dráhy tu máme pořád, stejně jako moravské dráhy a oboje patří většinou pod Správu železnic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2086 Registrován: 11-2005 |
Když nastává ta Fialova zima, něco o strastech našich předků s uhlím v roce 1965 :
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 631 Registrován: 10-2020 |
Mořepetr 7270 - upřesnění termínu takže přesně to je: přidat 4 týdny minus 1 den samozřejmě české dráhy tu máme pořád, stejně jako moravské dráhy Ale už před těmi ČMD tady byly České státní dráhy. S velkým „Č“......... S novými názvy se asi nepočítalo, takže pak po rozdělení od 3/39 vznikaly různé návrhy.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2936 Registrován: 9-2009 |
Miram: V roce 1964 velkolom Jiří odtěžoval uhelnou sloj i v místech, kde byl dříve hlubinný důl Jednota, takže se naráželo na starou výdřevu z bývalých chodeb. Uhlí se odtěžovalo ve spodních řezech lžícovými rypadly, které neměly s výdřevou problém. Od bagrů se vytěžené uhlí přepravovalo pasovkami na starou třídírnu bývalého hlubinného dolu Jednota. Skrývka se odvážela již od velkostrojů lokomotivami typu 14E a E2E. Soudruzi v Ústí mohli být rádi, že vůbec něco dostali, a oni to hned rozmazávají v tisku. Zdař Bůh! Velkolom Jiří včetně bývalého závodu Jednota v roce 1964: Z bývalého závodu Jednota vedla 1100 m dlouhá vleka do žel. stanice Nové Sedlo. Velkolom Jiří. V pozadí je vidět bývalý areál závodu Jednota. Zde byla v minulosti i briketárna. Vpředu je vidět velkostroj typu K 800: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2937 Registrován: 9-2009 |
Na pomlčku v názvu "Československé" se často zapomíná: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2938 Registrován: 9-2009 |
Oficiální název "Česko-Slovenské dráhy a pošty v zemích českých" již neobsahoval slovo "státní": (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7293 Registrován: 3-2006 |
Ad csik, Kuřil_p: Děkuji za doplnění informací o téhle pomlčkové kapitole i mezinázvu jsem neměl tušení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2939 Registrován: 9-2009 |
Slovensko získalo autonomii 6. října 1938. Dne 23. listopadu 1938 byl název republiky změněn na Česko-Slovensko. I po válce bylo Slovensku přislíbena autonomie. To byl důvod, proč se i po válce rozdělovaly ČSD na českou a slovenskou část. Slovenská část ČSD hospodařila samostatně od české části ČSD. Např. slovenská část ČSD si zapůjčovala lokomotivy od české části ČSD. Slib o autonomii nebyl dodržen. Byla to chyba, která vyústila k 1. 1. 1993 rozdělením na dva samostatné státy. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8576 Registrován: 5-2002 |
Slib o autonomii nebyl dodržen. Jaktože ne? Vždyť Slovensko mělo i po válce pořád asymetrické státní uspořádání oproti českým zemím, např. existence Slovenské národní rady, sboru povereníkov atd. Kromě toho řada institucí existovala asymetricky jen na Slovensku, namátkou třeba Slovenská akademie věd, Komunistická strana Slovenska atd. To převzala i Ústava 9. května z roku 1948 i Ústava ČSSR z roku 1960. Nakonec to systematicky vyřešil až zákon o československé federaci v roce 1968, který dosud unitární stát přeměnil na federaci, resp. rozdělil na dvě republiky a ústavně zakotvil právo na oddělení. Takže rok 1993 byl už jen vyústěním procesu z roku 1968, přičemž federalizace byl jeden z mála výsledků pražského jara, který zůstal plně zachován (byť pravomoci republik byly nakonec poněkud okleštěny).
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8577 Registrován: 5-2002 |
ale stále o ČSD ovšem na území Čech a Moravy a to až do zmíněného dne vyhlášení ČMD Oficiální název byl Protektorátní dráhy Čech a Moravy, BMB-ČMD byla jen zkratka na vozech, opět došlo k rozdělení železnice a pošt.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2940 Registrován: 9-2009 |
Přišel únor 1948. Snaha o upevnění centrálního řízení státu. Námitky Slováků proti tomuto kroku byly hodnoceny jako projevy "buržoazního nacionalismu". Teprve až rok 1968 uskutečnil federativní zřízení v Československé socialistické republice. Vládní nařízení ze dne 10. května 1949, jímž se vydává organizační statut národního dopravního podniku "Československé dráhy, národní podnik" Vláda republiky Československé nařizuje podle § 25 zákona ze dne 22. prosince 1948, č. 311 Sb., o národních dopravních podnicích: ODDÍL I Všeobecná ustanovení § 1 Firma a sídlo podniku. (1) Firma podniku zní "Československé dráhy, národní podnik". (2) Sídlem podniku je Praha. Podnik je oprávněn zřizovati odštěpné (pobočné) závody v cizině. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provede je ministr dopravy v dohodě s ministrem financí a ostatními zúčastněnými členy vlády. Pragocentrismus: Mnoho Slováků cítilo ukřivděnost a nespokojenost s koncentrací významných státních orgánů v hlavním městě České socialistické republiky a s výší investic, které šly do rozvoje hlavního města. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8578 Registrován: 5-2002 |
statut národního dopravního podniku "Československé dráhy, národní podnik" To ano, až na to, že tento národní podnik vydržel jen do roku 1952, kdy byl zase zrušen a řízení drah přešlo zpět přímo na MD, kde zůstalo až do roku 1989. Přišel únor 1948. Snaha o upevnění centrálního řízení státu. S tím souhlasím, pravomoci slovenských orgánů byly pořád oklešťovány tak, že podle ústavy z roku 1960 už byly poměrně minimální. Taky to pak všechno dopadlo tak, jak to dopadlo.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 632 Registrován: 10-2020 |
Mořepetr - o téhle pomlčkové kapitole i mezinázvu jsem neměl tušení. on i starej název byl občas taky s pomlčkou....už někdy 1920....., a v roce 1992 se pak v parlamentu hádali, zda je ta pomlčka „spojovník“ nebo rozdělovník“....jak hezky se ta historie u nás opakuje, furt dokola..... Měsíc po rozdělení , starej název s pomlčkou....novej ještě není... Kuřil_p – nespokojenost s koncentrací významných státních orgánů v hlavním městě České socialistické republiky ne u všeho – Generálne riaditelstvo hydinárskeho priemyslu bylo pro celou ČSSR až do roku 68 v Brt... Oficiální název "Česko-Slovenské dráhy a pošty v zemích českých" již neobsahoval slovo "státní": to je pravda, ale 5.12.38 byly změny ve správním sboru ještě „Česko-Slovenských státních drah“, asi v tom tehdy měli chaos všichni.....a v cizině to brali podle těch starých názvů, zrovna tak jako dnes. Značka CZ dnes nikomu nic neříká, všichni nás stále znají jako CS, pouze vědí, že ten východ je dnes SK. Ránu tomu dali 1992 naši zákonodárci, kterým se krátký název Česko (jako Rusko, Řecko) nelíbil a tvrdošíjně trvali na tom povinném slově Republika. Takže nyní jsme na mapě Evropy jedinou republikou, jako by všechny ostatní státy byla království. A svůj název proto musíme hledat pod „R“ možná ve více řečech, než jen v IT a ESP – Republica Ceca/Checa....V celém světě těchto „republik“ je pár – 1 v Karibiku, 2 v Africe a ta naše..... Slovensko získalo autonomii 6. října 1938..... TGM v roce 1918 nalákal americké Slováky do společného holportu s názvem Československo, že tam budou mít autonomii. Když ji pak po vzniku státu požadovali, (prý) jim řekl, že to sliboval jako soukromá osoba a tedy to není právně vymahatelné....Autonomii požadovali opakovaně, a vždy marně. Teprve když Eda Beneš předal Hitlerovi kompletní pohraniční opevnění a k tomu 1/3 území ( v roce 45 pak chtěl oběsit Háchu, že ten zbytek neubránil před Hitlerem holejma rukama) , pak jmenoval novou vládu, složil funkci a skočil do letadla směřujícího za velkou louži, vzpomněli si na Slovensku na staré přísloví: “když kocour není doma ....“ , a než se v Praze rozkoukali - vyhlásili autonomii. A nikoli v Brt, kde asi bylo vše pod důkladnou kontrolou Prahy, ale v Žilině, a do Prahy to jen oznámili, aby to vzala na vědomí. Takže Praze nic jiného nezbylo, než autonómiu konečně uznat de jure. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2941 Registrován: 9-2009 |
Byly plánovány dva samostatné státy. Tehdy však panovala odůvodněná obava, že tyto "malé" státy ostatní státy, především ty velké, neuznají z obav, že i jim se začnou rozpadat jejich státní útvary na menší státní celky. Společný stát (+ Zakarpatská Ukrajina) byl tedy určitý kompromis rovnocenných národů. Je tedy přirozené, že jakákoliv asymetrie byla vnímána negativně. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3848 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p: "Společný stát...byl tedy určitý kompromis rovnocenných národů." Toto tvrzení ovšem nejde dohromady s idejí státotvorného československého národa... Pojem "československý národ" byl vytvořen uměle, když se zjistilo, že při odděleném posuzování obou národností by se v ČSR napočítalo Čechů zhruba tolik jako ostatních národností dohromady. Podle čísel z r. 1921 se k české národnosti přihlásilo 6,8 mil. lidí, k německé 3,1 mil., ke slovenské 2 mil. obyvatel ČSR. Celkem měla ČSR v r. 1921 13,4 mil. obyvatel. Státní orgány I. čs. republiky se existenci samostatného slovenského národa až do r. 1938 snažily ignorovat, což vedlo k historicky známým důsledkům. (Domnívám se například, že československá historiografie se až do rozpadu federace nikdy příliš vážně nezabývala otázkou právní platnosti podpisů signatářů martinské deklarace z hlediska reprezentativnosti zastoupení slovenských Maďarů, katolíků a koneckonců obyvatel jiných slovenských oblastí než okolí Martina; dnes by se nejspíš řeklo, že ji podepsali "nikým nevolení signatáři"...) Slovenské zemi byla přiznána autonomie až v r. 1938 a československým Němcům - druhé nejsilnější menšině - nikdy. Přičemž je známo, že odštěpenecké útvary z r. 1918 Deutschböhmen a Deutschmähren se v r. 1918 sice nechtěly stát součástí ČSR, ale ani Německa. Jejich příklon k Říši nastal až později. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2942 Registrován: 9-2009 |
A samostatný stát "Česko" v roce 1918 ani nemohl vzniknout také kvůli německé menšině (30,6 %), která samostatnost nechtěla. Vznik nového státu a jeho chod byl složitý proces. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3849 Registrován: 7-2017 |
csik: "Značka CZ dnes nikomu nic neříká, všichni nás stále znají jako CS, pouze vědí, že ten východ je dnes SK. Ránu tomu dali 1992 naši zákonodárci, kterým se krátký název Česko (jako Rusko, Řecko) nelíbil a tvrdošíjně trvali na tom povinném slově Republika. Takže nyní jsme na mapě Evropy jedinou republikou, jako by všechny ostatní státy byla království. A svůj název proto musíme hledat pod „R“ možná ve více řečech, než jen v IT a ESP – Republica Ceca/Checa....V celém světě těchto „republik“ je pár – 1 v Karibiku, 2 v Africe a ta naše..." Jednoslovný název Czechia, Tschechien, Tchéquie, Chequía apod. přitom od r. 2016 figuruje jako oficiální a rovnocenný s Czech Republic ve všech orgánech a organizacích OSN. Jsem toho názoru, že "Čechie" nezní/nevypadá blbě ani v češtině - rozhodně líp než "Česko". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2943 Registrován: 9-2009 |
dědek_hank: Ano, pří vzniku Československa panovala idea o jednom národu tzv. čechoslovakismus. To se hodilo Čechům vůči německé menšině. Spojením se Slovenskem tak vytvořily 66 %. Slováci za první republiky negativně vnímali centralizovaný systém, který Slovákům neumožňoval spravovat záležitosti týkající se slovenské části republiky. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8579 Registrován: 5-2002 |
Přičemž je známo, že odštěpenecké útvary z r. 1918 Deutschböhmen a Deutschmähren se v r. 1918 sice nechtěly stát součástí ČSR, ale ani Německa. Jejich příklon k Říši nastal až později. Do toho nějaké takové útvary neměly co mluvit - české země státoprávně existovaly nepřetržitě už předtím a měly jasně definované hranice (Království české, Markrabství moravské...), narozdíl od Slovenska, kde žádný slovenský státní útvar předtím nikdy neexistoval, takže se tam se musely malovat hranice uměle, jak se to hodilo, např. podél železnic...
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 634 Registrován: 10-2020 |
dědek_hank - Jednoslovný název Czechia, Tschechien, Tchéquie, Chequía apod. přitom od r. 2016 figuruje jako oficiální a rovnocenný s Czech Republic To máš pravdu, ale stále si nás tímhle názvem mnohde pletou s Čečenskem, je to pro ně moc podobný..... Soused byl nedávno v Dubai, a když seděli v restauraci, ptal se kelner odkud jsou – řekli čechia, čechien, a on nechápal, a teprve když mu řekli čekoslovakia, hned mu bylo jasný, odkud . To samý je všude po světě, možná taky učitelé ve školách tam učí to, co se sami kdysi při studiu naučili. Někdy asi r.2000 jsem jel do IT, v kupátku se Slováky, ještě jsme měli stejné pasy (platily10 let), a když tam vlezl italský pasovák a viděl v rukou pasy se lvem, říká jen „á, čekoslovakia“, a šel dál, nic nekontroloval. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3850 Registrován: 7-2017 |
Quex: " Do toho nějaké takové útvary neměly co mluvit - české země státoprávně existovaly nepřetržitě už předtím a měly jasně definované hranice..." Nicméně jejich předáci nepochybně věděli o tom, že v r. 1906 sedmihradský právník Aurel Popovici vypracoval z iniciativy následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a některých vídeňských liberálů návrh na federalizaci habsburského soustátí. Součástí toho návrhu byla tato mapka: http://www.thomasgraz.net/glass/map-popov.htm Jistě není náhoda, že hranice obou odštěpeneckých útvarů se téměř shodovaly s předpokládanými hranicemi samosprávných částí navrhovaných Spojených států Velkého Rakouska. Návrh dr. Popoviciho z pochopitelných důvodů skončil v šuplíku s odůvodněním, že ho nemá smysl předkládat, dokud je stařičký mocnář naživu. No a dál je to už známá historie... Více viz tady: https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_Velk%C3%A9h o_Rakouska |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 635 Registrován: 10-2020 |
Kuřil_p - panovala idea o jednom národu tzv. čechoslovakismus. To se hodilo Čechům vůči německé menšině. Spojením se Slovenskem tak vytvořily 66 % Quex - české země státoprávně existovaly nepřetržitě už předtím a měly jasně definované hranice....narozdíl od Slovenska, kde žádný slovenský státní útvar předtím nikdy neexistoval, takže se tam se musely malovat hranice uměle, jak se to hodilo dědek_hank - r. 1921 se k české národnosti přihlásilo 6,8 mil. lidí, k německé 3,1 mil., ke slovenské 2 mil. obyvatel ČSR. Celkem měla ČSR v r. 1921 13,4 mil. obyvatel. Nějak tam všichni zapomněli na Maďary....kdyby v Paříži velmoci schválily tu Benešovu mapu, měli bysme u nás tolik Maďarů, že by nás utloukli čepicema. A úřední řeč by byla maďarština. I když tu mapu zdejší vševědi (T_H_ a spol) nazvali „malůvkou nudícího se ouředníka) , byla podkladem pro jednání v Paříži, a stavěly se podle ní i železnice. Čop měl být maďarský, Mukačevo naše – a jak se tam dostat? A historikové podle té mapy stále vykládají dějiny – den zahájení útoku na Miškolc za účelem vyhnání českých okupantů je pro naše historiky dnem vpádu Maďarů na Slovensko......takže Miškolc je pro ně slovenské město.....(ano, kdysi bylo – necelé 3 týdny). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5775 Registrován: 6-2016 |
csik: Musím v této souvislosti vzpomenout nasazení Italských legionářů na vyhnání maďarských soudruhů. Můj děda se toho zúčastnil, mám doma i papír od TGM, kterým ho tatíček chválí |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3851 Registrován: 7-2017 |
csik: " Nějak tam všichni zapomněli na Maďary..." Mně se to jenom nechtělo všechno opisovat. Maďaři 745 tis., Ukrajinci, Rusíni a spol. 460 tis., Židé 180 tis., Poláci 75 tis., vše zaokrouhleno, zdroj: sčítání lidu 1921. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3852 Registrován: 7-2017 |
honzaklonfar: "Můj děda se toho zúčastnil, mám doma i papír od TGM, kterým ho tatíček chválí..." Můj taky. Po něm nám zase zbyly válečné deníky. |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2446 Registrován: 2-2006 |
ad csik - historik - účelový chaotik je třeba znát další historické souvislosti... ovšem dnes je všechno možné
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26197 Registrován: 5-2002 |
csik: stále si nás tímhle názvem mnohde pletou s Čečenskem, je to pro ně moc podobný No Bóže, fůra lidí si zas plete Turnov s Trutnovem a nikdo z toho žádné závěry nedělá... To samý je všude po světě Kecy. Moje zkušenost je jiná. Ale možná se taky setkávám s jinou sortou lidí než Ty.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3854 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "csik: stále si nás tímhle názvem mnohde pletou s Čečenskem, je to pro ně moc podobný No Bóže, fůra lidí si zas plete Turnov s Trutnovem a nikdo z toho žádné závěry nedělá..." Tahle csikova poznámka není úplně od věci. Tak jak my říkáme angláni, rusáci, taloši, němčouři, tak pro některé Rusy je každý Čečenec чех. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 964 Registrován: 12-2020 |
Zdravím. Měl bych dotaz. V knize o Korytničce je otištěn jízdní řád KBD platný od 15. října 1880 a v něm dva páry motorových omnibusů mezi Košicemi a Velkým Šarišem. Předpokládám, že šlo o parní vůz. V letním jízdním řádu 1881 je pak uváděn jeden pár vlaků vedených tímto vozem mezi Košicemi a Orlovem. Ví někdo o jaký parní vůz šlo? V atlase lokomotiv od pana Beka žádný takový parní vůz není zmiňován. Dík za případnou odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 636 Registrován: 10-2020 |
honzaklonfar , dědek_hank – nasazení Italských legionářů Ano, byli tam legionáři. A na tom východě kromě těch legionářů, tedy opravdových vojáků, tam byli také dobrovolníci. Sokolíci, majitelé modrých knížek, mladí kluci před vojnou a čundráci – všichni si místo na obvyklou Sázavu vyrazili tentokrát na čundr na Slovensko. A on se ten čundr proti plánu nějak zvrtnul, jak ukazuje už ten Hlohovec. Ještě že ajznboňáci dokázali ty zlé Maďary odrazit, když „vojáci“ to neuměli....V těch Košicích si vrchní velitel gen. Rossi nepřál, aby dobrovolníci byli ubytováni společně s legionáři, aby od dobrovolníků nepochytili špatné mravy....jak dokazuje hlášení z jara 1919. To sběhnutí k bolševikům na legionáře nevypadá, to asi byli ti se „špatnými mravy“......Taky řed. Brt chtělo jen legionáře, ostatní jsou nespolehliví.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 637 Registrován: 10-2020 |
Hajnej - fůra lidí si zas plete Turnov s Trutnovem a nikdo z toho žádné závěry nedělá... koupit si jízdenku Prg-Tu a jet do Tru.....průvodčí nad tím jen mávne rukou? Když se 1906 vysypal Os u Bělohradu, hned další den byly v novinách (českých) fotky s textem, že vlak jel z TURNOVA do Prg.... ale u novin se spěchá, no tak dobře.....Přece jen to ale vypadá moc blbě v knize, jejíž příprava trvá roky. Ale jak je vidět z toho obsahu, těch kopanců tam je daleko víc.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26203 Registrován: 5-2002 |
DH: ak pro některé Rusy je každý Čečenec чех Dovoluji si spatřovati jistý rozdíl mezi "pro některé Rusy" a "všude po světě"... Csik: průvodčí nad tím jen mávne rukou? Byly míněny závěry ohledně (ne)vhodnosti snadno zaměnitelného pojmenování těch měst. A co se týče toho průvodčího: ono dost záleží na konkrétním případě.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 824 Registrován: 10-2005 |
Hajnej: "DH: ak pro některé Rusy je každý Čečenec чех Dovoluji si spatřovati jistý rozdíl mezi "pro některé Rusy" a "všude po světě"... " Mimo rámec zdejšího historiografického blábolení k Tvému podoteku připodotýkám, že při mém, letos již 25 letém, soustavném navštěvování různých částí Latinské Ameriky registruji postupnou změnu, kdy na počátku byla takřka výhradně Checoslovaquia, zatímco dnes již většina těch, kteří vůbec mají nějakou představu, tuší že je República Checa a povědomí o někdejším společném státě mizí (paradoxně ne v některých státních registračních systémech). Na podzim v Hondurasu při hovorech s místními, ti kteří jsou aspoň trochu v Evropě orientováni, již takřka vždy věděli, kdo jsme. Spíš si pletou Eslovaquia a Eslovenia. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26233 Registrován: 5-2002 |
Via: Spíš si pletou Eslovaquia a Eslovenia. Jojo, ty jsem chtěl Čičikovi připomenout taky...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3444 Registrován: 7-2005 |
trocha chemie do kolejí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 641 Registrován: 10-2020 |
Zdepa – kropit plevel „od-do“ ....z SD Olom. , tam byla nějaká věštírna pro ČSD, nebo využívali privátních věštíren? O 20 let později asi stejná věštírna už v létě předvídala, jaké bude počasí po celou zimu, a v depu Bo podle toho naplánovali spotřebu nafty na každý měsíc nejen pro diesel, ale i pro PG500...... Kam se dnes na ně hrabem, na webu je předpověď jen na 14-16 dní, pouze v TV(P,N ??) jedna vědma hádá na měsíc dopředu...... ty červený puchejře tenkrát mašiny neměly tak veliký jako dnes, asi si je furt škrábou, tak se jim zanítily...... že prej starý diáky už mají zašlý barvy, tvrdili taky zdejší znalci.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26247 Registrován: 5-2002 |
Jéje, chlorečnan sodný alias Travex, s tím se dělalo ptákovin...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 826 Registrován: 10-2005 |
Hajnej: Taky mi to bylo ňáký povědomí, dík za připomenutí "Jéje, chlorečnan sodný alias Travex, s tím se dělalo ptákovin..." Skoro se jeden diví, že jsme to tenkrát přežili... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5802 Registrován: 6-2016 |
Viajero: No, jeden z mých spolužáků se v rámci "naivního výzkumu explozivní chemie" stal poněkud bezprstým ( - 3 ks)... Za sebe jsem rád, že jsem této činnosti záhy zanechal, škody jen na oblečení a vybavení bytu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 643 Registrován: 10-2020 |
Hajnej - Spíš si pletou Eslovaquia a Eslovenia. jen aby zas Hajnej si nepletl „slovensky“ a „slovensky“........ V infostánku města sýra-kus měli průvodce v různých jazycích, i v ruštině, jen pro nás nic....asi jich tam jezdí víc, s češtinou nebo slovenštinou by kšeft nebyl.... To v Celovci jich sice bylo plno, samej English, Deutsch atd, až pak jsem zahlédl i „Slovensky“. Po otevření jsem ale zjistil, že v Pressburgu by tomu nerozuměli, zatímco v Marburgu jo...... asi jako Slovensk-e/é železnice..... A tady máš čičíku nějaké ty slevy - 1923... chudí studenti.....dá jim něco fijalová parta? Ta sleva 80% bývala až do roku 90, měsíční 1-5 km byla v r.60 za 5,20 a do roku 87 podražila na celých 6 Kčs! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3445 Registrován: 7-2005 |
ad kropící vlaky - asi věděli, co dělají... úředník nařídí, dělník provede... to je furt stejný je jen škoda, že jsem neviděl moc fotek takových vlaků ... MUVky s bandaskou to vytlačily... a to dle seznamu vodních vozů bylo pár tendrů upravených právě na kropící vozy.... žákovské jízdné byla třeba na BWB už v roce 1893 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26249 Registrován: 5-2002 |
čičík: jen aby zas Hajnej si nepletl „slovensky“ a „slovensky“ Neboj, každej není tak blbej, jako Ty chytrej... 79 a 56 si fakt nepletu. Jinak k těm slevám: škoda, že sis při tom všem podtrhávání nevšiml té faktické vazby na trať, resp. u studentských volňásků jen na prázdniny. Celoroční celosíťová ta sleva fakt nebyla...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 647 Registrován: 10-2020 |
Mořepetr 7293 - o téhle pomlčkové kapitole i mezinázvu jsem neměl tušení. Csik 632 - on i starej název byl občas taky s pomlčkou....už někdy 1920....., Tak jsem se o jeden rok spletl, ta pomlčka v názvu našich drah skutečně byla už hodně brzy, zde tiskopis pro výplaty z r.21. A tady je ta zkratka SSD, jak skutečně byla použita v dokladech jedné naší lok. Po jejím předání k DRB cestovala jako bratrská pomoc na východ, kde se ASI zúčastnila Hitlerova tažení do Polska a po jeho vítězném skončení za bratrské pomoci Rudé armády z druhé strany se mašinka od SŽ zas vrátila k DRB, do Wr. Neustadtu. V únoru taky asi Putin plánoval, že se zas bude opakovat ten 21. srpen 68, kdy ruská vojska byla za pár hodin v Praze, a nebo aspoň to Polsko 39, kdy válka tam byla za týden skončená......místo toho má Finsko 1940..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 12-2011 |
Kdo by měl zájem o jízdní řád ČSD 1957? Info na email. korbel444@seznam.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 2-2017 |
Jo, jo....Travex.....rozmíchat ve vodě, namočit tím noviny, ty pak zabalit do alobalu, vytvarovat doutník, zezadu nechat kousek novin koukat, nacpat do tubusu(používali jsme roli od pauzáku) a jeden držel tubus na rameni a druhý to vzadu zapálil. Lítalo to perfektně na v Žilině na intru......a hulilo ještě lépe. Ten Slovenský štát byl vyhlášen v Žilině z balkónu bývalé budovy B VŠDS(pod bývalou velkou aulou). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26267 Registrován: 5-2002 |
U synka na střední předváděl fyzikář jinou rachejtli: vzít půldruhalitrovou PETku, do víčka vyvrtat šestku díru, dovnitř nalít mililitr denaturáku, protřepat, strčit dnem dopředu do novodurové roury stovky a u díry zažehnout. Dolet je tak akorát přes celou třídu.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 587 Registrován: 8-2017 |
Co to tady připomínáte za "pyrotechnické slože". Co takové celuloidové pravítko (nebo úhloměr) Zabalené do alobalu, zapálené a pak sfouknuté. Myslím, že to bylo použito i ve filmu "Obecná škola". A nebo peroxid vodíku v tabletách zasypaný odbarvovačem na látky zn. Duha. Stačilo na to plivnout a bylo veselo. Taky se to dalo zabalit do alobalu a potom s tím hodit o stěnu, nebo zem. Sice to nelítalo, ale dýmovnice to byly pěkné. To byl přelom 70. a 80. let minulého století No a Travex měl taky své kouzlo, i kousek fasády na našem paneláku jsme tím "odloupli". |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8955 Registrován: 1-2007 |
Ale Dymogam byl Dymogam.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3875 Registrován: 7-2017 |
My jsme v 8. třídě ZDŠ v chemickém praktiku experimentovali (samozřejmě pod dohledem učitele) s acetylidem stříbrným. Roztokem dusičnanu stříbrného (lapis) se nechá probublávat acetylén (my jsme dokonce tehdy měli ještě i prastarý karbidový vyvíječ), odfiltrovaná sraženina se nechá v tenké vrstvě (raději ve tmě!!! - suché to lze iniciovat i přímým slunečním světlem) pomalu uschnout volně rozprostřená na vzduchu a pak se to po troškách (stačí méně než 0,1 g) opatrně balí do papírků. (Někteří obzvlášť otrlí jedinci byli netrpěliví a chtěli to sušení urychlit zahříváním kahanem na azbestové podložce, ale to se z pochopitelných důvodů důrazně nedoporučuje...) Výsledný produkt jsou bouchací kuličky. (Ten kantor z toho měl průser, protože ho někdo - zřejmě z rodičů - udal, ale měli jsme tehdy výborného ředitele, který ho z toho vysekal.) Jinak se to používá do rozbušek. Vyráběli jsme i klasický černý střelný prach (= síra, dřevěné uhlí, ledek) a střelnou bavlnu (= nitrocelulózu). Na internetu se dají dohledat i recepty na amatérskou přípravu účinných výbušných náloží (ammonal, dusičnan močoviny apod.) iniciovaných např. peroxoacetonem, ale tam už může jít o hubu, takže na to odkazovat nebudu. Jenom ještě dodám, že než travex (= chlorečnan sodný) je účinnější a při manipulaci bezpečnější okysličovadlo chloristan draselný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 589 Registrován: 8-2017 |
BmbČ: Dymogam si pamatuju. Utěsnila se místnost, zapálila se tableta a uteklo se ven. Po pár dnech se vyvětralo a všichni cizopasníci byli "kaput", pokud tam zapomněli kocoura, tak i on (mé babičce se to povedlo). Když už tu Hank vzpomíná chemii, zcela běžný pokus: oxid rtuťnatý (červený prášek) se nasypal do zkumavky a ta se nahřívala nad kahanem. Na vrchním konci zkumavky se vasrážely kapičky rtuti. Dneska by toho učitele zavřeli, za tento pokus, z celou rodinou, včetně psa. A teď jeden "neškodný", kdo si pěstoval krystal modré skalice? Ta pochopitelně nebouchala, ani nečmoudila. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 679 Registrován: 10-2020 |
je tu nějak dlouho mrtvo..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 669 Registrován: 7-2017 |
csik: Zase řešíte nesmysly. Jmenovalo se to "Österrechische Bundesbahnen" a původní zamýšlená zkratka byla ÖBB. Jenomže ta byla ve 20. letech obsazena drahou Oensingen - Balsthalbahn (Švýcarsko), proto se to pro účely označování obrátilo na "Bundesbahnen Österreich" - BBÖ. Takže se v textu celkem správně píše o označení vozidel tehdejších státních drah v Rakousku, nikoli o názvu firmy. A na hlavičkovém papíře je pochopitelně správně název firmy. A jak to zapsal pražský úředníček s tím celkem nijak nesouvisí. |