Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 25. 8. 2025

Archiv diskuse Historie železnic do 25. 8. 2025

autor	příspěvek
Johny11	Pátek, 08. srpna 2025 - 22:57:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4388 Registrován: 5-2002	Už se tady o tom psalo před lety - v padesátých a šedesátých letech jezdila cisterna s mlékem na ranním osobáku z Protivína na Smíchov, kde ji záloha přestavovala do tamní mlékárny. Příjezd kolem sedmé hodiny. Fotka byla asi před 30 lety v Bauerově Železnici v článku věnovaném historii tohoto poměrně zvláštního osobáku. Vlečka do mlékárny odbočovala z vlečky do přístavu na zlíchovském zhlaví a vedla podél Strakonické ulice. Zpátky do Protivína se cisterna zřejmě dostávala na téže soupravě. Odjíždělo to ze Smíchova někdy po čtvrté odpoledne. Jestli byla jedna nebo dvě, které se střídaly... Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
dědek_hank	Pátek, 08. srpna 2025 - 23:21:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5997 Registrován: 7-2017	Johny11: "...v padesátých a šedesátých letech jezdila cisterna s mlékem na ranním osobáku z Protivína na Smíchov..." Hloupá otázka: Kde a jak se mléko do té cisterny dostávalo?
honzaklonfar	Sobota, 09. srpna 2025 - 07:24:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8304 Registrován: 6-2016	dědek_hank: To nevím. Ale dovolím si tipnout, že na nádraží přijela autocisterna s mlíkem, a to se přečerpalo. Další možností je naplnění v MADETĚ Strakonice, která měla svoji vlečku - viz https://www.strakonak.cz/starefoto/fabriky/mlekarna/ foto 1513 Ale jsou to jen moje úvahy...
Johny11	Sobota, 09. srpna 2025 - 07:40:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4389 Registrován: 5-2002	dědek_hank: "Johny11: "...v padesátých a šedesátých letech jezdila cisterna s mlékem na ranním osobáku z Protivína na Smíchov..." Hloupá otázka: Kde a jak se mléko do té cisterny dostávalo?" Nevím. Dokonce ani nevím, zda pendlovala jen mezi Protivínem a Smíchovem nebo se do toho Protivína dostávala odjinud. Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
Jaroslav_T	Neděle, 10. srpna 2025 - 10:32:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2970 Registrován: 1-2013	Prosím, poraďte. V popisu zastávky Praha-Spořilov, která zanikla v r. 1960, je uvedeno, že zastávka měla hlásku s křížovým návěstidlem. Co to bylo "křížové návěstidlo"? Za odpověď předem dík.
dědek_hank	Neděle, 10. srpna 2025 - 12:08:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5998 Registrován: 7-2017	Jaroslav_T: "Prosím, poraďte. V popisu zastávky Praha-Spořilov, která zanikla v r. 1960, je uvedeno, že zastávka měla hlásku s křížovým návěstidlem. Co to bylo "křížové návěstidlo"? Za odpověď předem dík." Křížové návěstidlo aka křížák nebo křižák bylo na hradlech a hláskách takové mechanické hlavní návěstidlo, kde byla ramena pro oba směry umístěna na jednom stožáru. Jeden křížák se stal předlohou pro jednu z grafik Jiřího Boudy, ale už si nepamatuju, kde na internetu jsem její kopii ukradl, tak snad mi bude odpuštěno... (Sloužit bych v té plechové budce bych teda nechtěl: V létě hic, v zimě kosa.) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Jaroslav_T	Neděle, 10. srpna 2025 - 12:39:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2971 Registrován: 1-2013	dědek hank: Moc díky!
Mořepetr	Neděle, 10. srpna 2025 - 21:12:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9266 Registrován: 3-2006	dědek_hank: "Johny11: "...v padesátých a šedesátých letech jezdila cisterna s mlékem na ranním osobáku z Protivína na Smíchov..." Hloupá otázka: Kde a jak se mléko do té cisterny dostávalo?" Akciová společnost pro půmysl mléčný v Praze (Radlická Mlékárna), měla pobočný závod v Protivíně. To vydrželo ž do roku 1947. Jak to bylo později organizované netuším, ale zřejmě spolupráce pokračovala i po znárodnění. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis.
Bw_Ig	Pondělí, 11. srpna 2025 - 17:35:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 744 Registrován: 7-2012	Ad Hank - mléko na kolejích. Jenom výtah z mého regionu - opět spojené jen s údobím Protektorátu: Zavedení přepravy mléka (a mléčných produktů) i vlaky na lokálce Dačice – Kostelec došlo opět koncem roku 1942. V listopadu 1942 si okresní mlékárna v Přibyslavi objednala u ŘD Brno pravidelnou přepravu syrovátky ze stanice Telč do stanice Žďár n.Sázavou. Totiž do města Žďár nad Sázavou byla koncem roku 1942 přesunuta výroba produktů ze syrovátky od fy. Dextra v Německém Brodě. Již dne 20.listopadu 1942 požadovala stanice Německý Brod pro ŘD Brno, aby byla zavedena pravidelná přeprava tratového vozu s nákladem syrovátky (v tancích) ze stanice Telč vlakem do Žďáru. Přeprava syrovátky ze stanice Telč do Žďáru byla zahájena dne 2.prosince 1942 (příkaz ŘD Brno č.j. 2252/1-III-42). Přeprava byla zajišťována tratovým vozem č. 3156 a zpět se vracel jako tratový vůz 3156Ps s nákladem prázdných nádob. Naložený vůz konvemi se syrovátkou odjížděl z Telče na vlaku 4545 ve 15 hodin a přes Kostelec, Jihlavu, Německý Brod přijížděl v noci do Žďáru. Přeprava prázdného vozu byla druhý den ráno v 5 hodin ze stanice Žďár a do Telče se vrátil v 18 hodin. Takto byly v oběhu dva tratové vozy a nakládka plných konví syrovátky probíhala v Telči pracovníky telčské mlékárny. Zanedlouho došlo i na přepravu mléka. Od 17.prosince 1942 byla s okamžitou platností zavedena přeprava mléka v konvích z Telče do stanice Pelhřimov, pro zdejší okresní mlékárnu. Tak byla zaveden nový tratový vůz č. 3157 v relaci Telč – Pelhřimov a zpět jako prázdný vůz č. 3157 Rlf s nákladem prázdných konví. Z Telč byla naložený vůz mléka odesílán vlakem 4547 do Kostelce a dále do Pelhřimova. Tyto dvě přepravy, mléka a syrovátky na lokálce vydržely téměř rok. Změna v přepravě mléka nastala na podzim roku 1943 a to pro přepravu mléka z Telče až do Prahy. Dnem 7.října 1943 byla zavedena každodenní přeprava mléka tratovým vozem č. 3482 z Telče vlakem 4547 do Kostelec, Jihlavy a dále až do stanice Praha-Smíchov. Prázdný vůz č. 3482 Ps se vracel z Prahy-Smíchova do Telče druhý den (v úseku Kostelec-Telč vlakem 4546). Současně dnem 7.října 1943 byla zrušena přeprava syrovátky tratovým vozem č. 3156 z Telče do Žďáru. Přeprava mléka za Telče do Prahy trvala jen do února 1944. Byla zrušena až 28.února 1944, kdy byla zavedena přeprava mléka z Jaroměřic n.Rokytnou do Prahy-Smíchova. Další přeprava mléka byla zavedena nedlouho poté, ale ne již tratovým vozem, ale jako sběrná zásilka. Od 25.března 1944 byla zavedena přeprava mléka v konvích z nákladiště Salavice-Jezdovice (od zdejších místních dodavatelů) do centrální mlékárny v Jihlavě. V Salavicích bylo denně 10 až 12 konví s mlékem nakládáno v 8:18 hodin do služebního vozu manipulačního vlaku 8893 a v Kostelci překládáno tratového vozu č. 3223 (přeprava mléka Horní Cerekev – Jihlava) vlaku 1041 do Jihlavy. Současně v Kostelci se do mléčného tratového vozu č. 3223 vlaku 1041 ještě dále naložilo 12 až 14 konví s mlékem od místních dodavatelů mléka. Prázdné konve se vracely druhý den vlakem 1042 do Kostelce a vlakem 8874 do Salavic. Přeprava mléka lokálkou postupně byla ukončována, až zůstala jen přeprava v konvích a to do centrální mlékárny v Jihlavě. Od 8.října 1944 byla na lokálce přeprava mléka v konvích jen z nákladiště Salavice do Kostelce a dále sběrným tratovým mléčným vozem č. 3223 (Horní Cerekev – Jihlava) do Jihlavy. Tento tratový vůz sbíral konce s mlékem ze stanice Dolní Cerekev, Kostelec (Salavice) a Rantířov, kde bylo možné v krytém voze převést až 105 konví s mlékem. Právě zvýšená nakládka a překládka zásilek, nejen konví s mlékem měla vliv na zpožďování vlaků osobní dopravy. Právě stanice Kostelec byla roku 1944 velice přetížena množstvím manipulací se zásilkami mezi hlavní tratí a lokálkou. Mezi hlavní důvody zpoždění vlaků osobní dopravy překládkou ve stanici Kostelec, byl nedostatek pracovníků pro snížené stavy zaměstnanců. Podle hlášení Přepravního úřadu Jihlava z 21.března 1944 na ŘD Brno (č.j. 459/1-III) docházelo ve stanici Kostelec ke zpožďování osobních vlaků překládkou zboží, z důvodu chybějícího jednoho pracovníka-staničního dělníka od 10.února 1944. Ve stanici Kostelec byly v únoru a březnu 1944 nejčastěji zpožďovány osobní vlaky na hlavní trati Tábor - Jihlava čísel 1041, 1042, 1043, 1044, 1045, 1046, 1048, 1051, 1707 od jedné minuty až do 12 minut zpoždění. To bylo zaviněno pomalou překládkou a nakládkou, především zavazadel, rychlozboží a spěšnin. Atd.
Zdepa	Úterý, 12. srpna 2025 - 00:09:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4077 Registrován: 7-2005	z "vlašimky" je taky hezká fotka s motorákem, jak nakládají konve (s mlékem?)
S4991023	Úterý, 12. srpna 2025 - 06:53:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6384 Registrován: 9-2003	Zdepa: Konve s náboji ? NOBLE BRICKS
dědek_hank	Úterý, 12. srpna 2025 - 07:06:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5999 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 744: Děkuji. Takže zatím je mi jasné, že ve všech zmíněných případech šlo o mléko/syrovátku v konvích/prázdné konve a jejich přepravy se prováděly a) ve služebních vozech pravidelných osobních/nákladních vlaků nebo v motorových/přívěsných vozech; b) v krytých (nebo možná i chladicích či izotermických?) traťových vozech. K těm traťovým vozům by mě zajímalo, jestli se zaváděly jako ad hoc trasované vlaky s jediným krytým vozem (někde možná i dvěma) nebo zda se řadily do pravidelných vlaků podobně jako třeba spěšninové vozy. A zatím tu byla jen jedna nejasná zmínka o přepravách mléka/syrovátky/dalších (jakých?) mléčných výrobků v cisternách. Mlékárny svoje cisterny mívaly (viz dříve zmíněné Hlinsko nebo radlická mlékárna) - jak se s nimi zacházelo?
Persink163054	Úterý, 12. srpna 2025 - 08:18:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1048 Registrován: 11-2012	Dedek hank a Jaroslav T. Uvedené návěstidlo Křižák je zobrazeno v knize Telegrafní, telefonní, návěštní a zabezpečovací zařízení u státních drah - Theodor Nechvátal - 1923 A z té knihy se stalo předlohou pro malbu Jiřího Boudy. Dále se o něm mluví v této diskuzi zde na K-R https://www.k-report.net/diskuse/archiv2013/28/541-archiv-2.html
bre_steg	Úterý, 12. srpna 2025 - 10:38:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 8-2024	A zatím tu byla jen jedna nejasná zmínka o přepravách mléka/syrovátky/dalších (jakých?) mléčných výrobků v cisternách. Mlékárny svoje cisterny mívaly (viz dříve zmíněné Hlinsko nebo radlická mlékárna) - jak se s nimi zacházelo? Tohle by mne taky zajímalo. Už proto, že Tillig teď v hánule cisternu na mléko (ze IV. epochy) dělá.
Statistik	Úterý, 12. srpna 2025 - 11:01:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7740 Registrován: 6-2004	Nejsem znalec, ale existuje nejméně jedna fotka z trati Pardubice - Havl.Brod, kde je jedna z hliníkových poválečných cisteren PMV (viz model Tillig) řazena na konci osobního vlaku (Sp?) vedeném M262.0. Vzhledem k absenci parního potrubí na těchto cisternách by jejich řazení na vlaku vedeném parní mašinou muselo být pravděpodobně rovněž pouze na konci vlaku, resp. ne mezi mašinou a soupravou. Smysl by to dávalo i z provozních důvodů, pokud bych chtěl vůz v Hlinsku rychle odvěsit a po nezbytných úkonech pokračovat v jízdě dál s co nejkratším zdržení. Ale to nebude přeprava mlíka v konvích, která Vás asi zajímá víc a ke které jsem tuším kdysi fotil v NAČR spis (teď nemám čas to hledat).
Zdepa	Úterý, 12. srpna 2025 - 14:02:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4078 Registrován: 7-2005	ad statistik - z písemností MŽ mám odkaz na karton 3845 (rok 1941 -provozní ústředí) - mléko pro Ostravu a karton 4377 (rok 1944 - provozní ústředí) - expresní přeprava nákladů, kde je řešeno mj. mléko pro Brno a také nouzová přeprava zboží v otevřených vozech
Statistik	Úterý, 12. srpna 2025 - 14:47:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7742 Registrován: 6-2004	Zdepa: ahoj, ano 3845 jsem měl na müsli.
dědek_hank	Úterý, 12. srpna 2025 - 15:04:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6001 Registrován: 7-2017	bre_steg: "Tohle by mne taky zajímalo. Už proto, že Tillig teď v hánule cisternu na mléko (ze IV. epochy) dělá." V TT se toho ujala Saxonia, i když poněkud tilligovským způsobem , ve formě limitky pro D. Struppa. Vzali jednu cisternu Deutz s podélnou lávkou, natřeli ji nabílo, opatřili modrým nápisem MLÉKO a přidali k tomu označení ČSD III. epochy (1945 - 1967) s nápisy vypůjčenými z jedné radlické cisterny odtud: https://www.parostroj.net/katalog/nv/formular.php3?ind=97&odkud=0 &obdobi=4&ktere=6&razeni=0 Výsledek vypadá takhle: https://www.sportsarka.cz/kotlovy-vuz-mleko-csd
Statistik	Úterý, 12. srpna 2025 - 16:13:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7743 Registrován: 6-2004	Dědek: on ale myslel tenhle model, ne tamten paskvil. PS: a není to Deutz, ale to je celkem jedno.
dědek_hank	Úterý, 12. srpna 2025 - 18:13:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6003 Registrován: 7-2017	Statistik: "Dědek: on ale myslel tenhle model, ne tamten paskvil." To já přece vím... Ale nic to nemění na věci, že v TT se už pár paskvilů podařilo i Tilligovi. Proto jsem napsal "tilligovským způsobem". Člověku je z toho tím víc smutno, když vidí, že v H0 umí tentýž výrobce i slušné modely. U té Saxonie je takový úlet výjimkou; zřejmě záleží na tom, kdo a jak ty limitky zadává.
Mořepetr	Úterý, 12. srpna 2025 - 21:35:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9267 Registrován: 3-2006	Zde trochu mléka na kolejích je(začíná v čase 7:27. https://youtu.be/8oQrxfofeJ8?t=447 Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis.
Colonel32	Úterý, 12. srpna 2025 - 22:12:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1634 Registrován: 10-2007	"V loňském roce nabídla firma PIKO kotlový vůz s nápisem MLÉKO ve velikosti H0. Mnoho mých zákazníků, přátel, kamarádů, mě oslovilo s možností výroby tohoto vozu v TT. Přiznávám na rovinu – vůbec netuším, jestli u nás někdy tento typ vozu skutečně vozil mléko, nebo jestli si to jen pamatuju ze snu, co se mi zdál v dětství po dobře usmaženém řízku. V zahraničí určitě jezdil. Ale u nás? Těžko říct. A protože sentiment je mé druhé jméno, hledal jsem možnosti k výrobě. Majitel firmy Saxonia Modellbau byl pro a nyní tedy vagon mohu nabídnout. S podklady jsem si moc hlavu nelámal a sprostě oprásknul vagon v H0. Takže odborníci za klávesnicí – připravte si popcorn a hurá do mě." zdroj: https://www.modelyasport.cz/kotlovy-vuz-r-csd-mleko/ Vzhledem k tomu, že je to ve vší vážnosti přiznaný freelance model, protože kotel ve správném tvaru se jako tovární model aktuálně nevyrábí, kladu si otázku, jestli je skutečně nutné to tak prožívat.
Statistik	Středa, 13. srpna 2025 - 15:40:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7744 Registrován: 6-2004	Škoda, že se DS neozval. Mohlo se to realizovat jako freelance i s vlastním popisem, který by byl sice smyšlený, ale reálně vypadající. Vozy stavěné dle německé dokumentace se na potraviny používaly v ČSSR běžně, na mlíko to nicméně doloženo není, nebo aspoň já jsem žádný podklad neviděl. Bíle natřená varianta na potraviny, třeba bez toho nápisu Mléko, by se ale zhmotnit dala.
Machiavelli	Čtvrtek, 14. srpna 2025 - 01:23:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 3-2025	Kotlové vozy na mléko vyžadovaly tepelnou izolaci (neb obsahu neprospívalo ani vedro z přímého slunce, ani mráz) a byly výsadou přeprav mezi provozy mlékáren - tedy místy, kde bylo mléko v dostatečně velkém množství. Přeprava probíhala co nejrychleji, tedy často na Os/Mos. Jako samostatný Pv maximálně v krátké části cesty, kde v tu dobu nebyl jiný vhodný vlak. Dtto konve v krytých a služebních vozech, což bylo většinou "sbírání po trase".
dědek_hank	Čtvrtek, 14. srpna 2025 - 09:48:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6006 Registrován: 7-2017	Někde se přepravy mléka v cisternách udržely překvapivě dlouho. Např. v nz Mladějovice na trati Šternberk - Uničov postávaly bílé (a už řádně zašedlé/zažloutlé) 2nápravové cisterny s mlékem (nebo podobným obsahem - v úvahu přichází syrovátka) ještě v 70. letech. Jestli mě paměť neklame, tak nějaké místní JZD to používalo při výrobě krmných směsí. Jenom pro zajímavost info od blízkých sousedů. Rakouský úsek Thayatalbahn byl po spuštění železné opony ukončen in the middle of nowhere - šturcem na zastávce Fratres, což je osada, kde v r. 1938 žilo 173 obyvatel a uživili se tam hostinský, košíkář, dva mlynáři, pila, kovář, dvě cihelny a 4 sedláci, v r. 2023 tam trvale žilo ještě 22 obyvatel, zatímco pro letošní rok 2025 už rakouská wikipedie uvádí jejich počet 0. Zastávka se nacházela asi 800 m od osady a cca stejně daleko od státní hranice ve směru do Slavonic. Doprava v úseku Gilgenberg - Fratres byla ukončena v roce 1976 a do poslední chvíle ji zajišťovaly rakouské ventilovky řady 93 (= podobné našim 431.0) s jedním hytlákem a dvěma modernizovanými dvouosáky zvanými u ÖBB Spantenwagen. Až do samého konce provozu zastávky kromě hrstky školních dětí využíval jeden místní sedlák, který tam každé ráno nakládal do hytláku pár konví s nadojeným mlékem pro mlékárnu ve 4,5 km vzdáleném Waldkirchenu a. d. Thaya.
bre_steg	Čtvrtek, 14. srpna 2025 - 10:14:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 196 Registrován: 8-2024	Díky za zajímavé informace. O těhle přepravách jsem nevěděl vůbec nic.
Statistik	Čtvrtek, 14. srpna 2025 - 10:30:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7745 Registrován: 6-2004	Machiavelli: Kotlové vozy na mléko vyžadovaly tepelnou izolaci Můžu se zeptat, kde se dá vyčíst tahle informace? Jak v zahraničí, tak u nás se na přepravu mlíka používaly i jiné, než jen izolované cisterny, a to jak na železnici, tak na silnici. U automobilních je izolace doplňkovou, nikoli povinnou výbavou. Dbá se víc na hygienu, což klade požadavky na materiál (hliník nebo dnes standardně nerez, zrcadlové leštění, těsnění pro potravinářské účely, armatury pro potravinářské účely...), nikoli na to, jestli má nebo nemá cisterna izolaci. Například v roce 1960 u nás vyšla kniha o přepravě v kapalin kotlových vozech po železnici. V ní je jako vhodná nádoba pro mlíko uvedena jen běžná cisterna bez topení, která má přesněji specifikovanou jen koncovou armaturu, a k tomu je opět jako alternativa uvedeno, že nádrž může být z hliníku, nebo nerezu. O tom, že by musela mít izolaci, nakolik je to pochopitelně praktické, tam není ani slovo. Proto mě zajímá, odkud se bere, že musejí být izolované.
Jaroslav_T	Čtvrtek, 14. srpna 2025 - 11:14:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2972 Registrován: 1-2013	Vážení kolegové, na dotaz asi bude nejvhodnější toto vlákno o historii, proto se dovolím zeptat. Snímek má popis "Začátek provozu autobusového nádraží Florenc 1948". Na snímku vlevo je jakási železniční (vlečková?) kolej, Na dobových mapách, ani nikde jinde jsem ke koleji na Florenc vůbec nic nenašel. Proto prosím znalé: co to bylo za kolej?
Colonel32	Čtvrtek, 14. srpna 2025 - 11:40:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1638 Registrován: 10-2007	Statistik Středa, 13. srpna 2025 Lidé prý chtěli mléko. Tak mají mléko. Ale klidně mu navrhněte i další variantu "na potraviny", vzhledem k tomu kolik různých variant cisteren už Saxonia vyrobila nepředpokládám, že by byl tím kontroverzním MLÉKEM počet možných limitek vyčerpán.
dědek_hank	Čtvrtek, 14. srpna 2025 - 11:52:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6007 Registrován: 7-2017	Colonel32: "Statistik Středa, 13. srpna 2025 Lidé prý chtěli mléko. Tak mají mléko. Ale klidně mu navrhněte i další variantu "na potraviny", vzhledem k tomu kolik různých variant cisteren už Saxonia vyrobila nepředpokládám, že by byl tím kontroverzním MLÉKEM počet možných limitek vyčerpán." Však to nemusí být napsáno přímo na kotli. S nápisy DR epochy III a IV se dělají modely uvádějící jako ložné zboží např. jedlé oleje. Řekl bych, že analogické příklady by se daly najít i u ČSD.
Petr_Šimral	Čtvrtek, 14. srpna 2025 - 12:09:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13293 Registrován: 5-2002	ad Jaroslav_T: To byla výtažná kolej uhelného nádraží, vedla přibližně takto. Na www.dveprahy.cz to jde na letecké mapě z roku 1945 krásně vidět. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Statistik	Čtvrtek, 14. srpna 2025 - 13:01:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7746 Registrován: 6-2004	S nápisy DR epochy III a IV se dělají modely uvádějící jako ložné zboží např. jedlé oleje. Řekl bych, že analogické příklady by se daly najít i u ČSD. Z praxe DR nebo DB bych moc nevycházel. Z mého pohledu je potřeba si v prvé řadě ujasnit, zda chci dělat vagón přidělený ČSD, jsoucí v parku volného oběhu a určený na přepravu potravin (mléko a jemu podobné, na jejichž přepravu lze nádobu převést po základním čištění), nebo zda chci modelovat soukromý vůz, který má na sobě plnohodnotný popis a značku ČSD primárně jen proto, aby mohl po síti ČSD event. za hranice taky jezdit, tedy nejen po areálu mlíkárny. Ta první varianta mohla být bílá, takové vozy byly primárně rozlišitelné od těch "na ropná paliva a výrobky z nich". Správně by na sobě neměla mít nápis "mléko" na kotli. To je opravdu čistě opajcnuto z toho soukromého, případně z německých vozů (opět soukromých). Vozy volného oběhu mívaly dle hrstky fotek podrobnější popis jen na pravé popisové tabuli, kde byly uvedeny informace k přepravě (pronájem/příděl, vyčlenění na přepravy mlíka, konkrétní trasa, domovská stanice a podobně). Oproti tomu soukromé vozy vyloženě určené na mléko jsou z období ČSSR známé jen ty malé 120 hl izolované na jednotném spodku (model Tillig v H0), co patřily mlékárnám, resp. PMV. Byly to jejich vozy a zůstaly jim až do konce. Oproti těm volného oběhu to byly jednoúčelové vozy, jen na to mléko. Později měly bílý nátěr kotle v souladu s běžnou praxí dílen. Nápis "mléko" na kotli se udržoval i v pozdějších letech, protože si to majitel přál ho tam mít.
Jaroslav_T	Čtvrtek, 14. srpna 2025 - 13:39:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2973 Registrován: 1-2013	Petr Šimral: Moc díky!
Zdepa	Pátek, 15. srpna 2025 - 07:53:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4082 Registrován: 7-2005	sice to už tady před časem bylo, ale Florenc na schématu v roce 1923
Jaroslav_T	Sobota, 16. srpna 2025 - 12:59:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2974 Registrován: 1-2013	Zdepa: Dík za schéma. Netušil jsem, jak a kam byla kolej napojena.
pudr.kolsky	Pondělí, 18. srpna 2025 - 08:28:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 398 Registrován: 7-2017	Zdravím a mám prosbu: Nemáte někdo foto či výkres přepravních uzavřených vozíků na kusové, možná i poštovní zásilky? Mělo to na jedné straně kolečka a z druhé se pod to dala ojka s kolečky, přizvedlo se to a tak se s tím dalo docela slušně manipulovat při ukládání do vozů či nákladních aut. Děkuji. (Příspěvek byl editován uživatelem pudr.kolsky.)
Němec_z_ova	Pondělí, 18. srpna 2025 - 08:45:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5006 Registrován: 4-2009	Máte na mysli tohle? Mufloni nepatří na koleje
pudr.kolsky	Pondělí, 18. srpna 2025 - 09:46:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 399 Registrován: 7-2017	Němec: Děkuji, to je ono. Pamatuji dokonce ještě celodřevěné a mám dojem že se to nazývalo "přepravní skříň". JK
Němec_z_ova	Pondělí, 18. srpna 2025 - 10:06:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5007 Registrován: 4-2009	pudr.kolsky: Odeslán "výhružný" email s pár snímky kontejnerů v původní velikosti. Z otevřené strany je focené nemám, tam je tolik bordelu, že jsme to s foťákem odmítli dokumentovat. Mufloni nepatří na koleje
M_g	Pondělí, 18. srpna 2025 - 10:26:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2207 Registrován: 6-2006	Já bych řekl, že ty "dřevěný" byly trošku menší. Asi dvoutřetinový a většinou na nich místo ČSD bylo ČSAD. Ale za ty leta si to už nemusím vůbec pamatovat.
pudr.kolsky	Pondělí, 18. srpna 2025 - 10:38:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 400 Registrován: 7-2017	M-g Máte vlastně pravdu, kusovku mělo na starosti ČSAD. A ty dřevěné mi taky připadaly měnší. Já to pamatuji z Benešova, kde bylo překladiště z vlaků a potom dále rozvoz auty.
honzaklonfar	Pondělí, 18. srpna 2025 - 10:41:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8318 Registrován: 6-2016	Pamatuju si dobře, že ty "BK kontejnery" na hlaváku tahala ještěrka po nástupištích?
pudr.kolsky	Pondělí, 18. srpna 2025 - 10:47:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 401 Registrován: 7-2017	Němec: Ještě jednou díky a dotaz. Na kterém nádraží je to foceno ?
pudr.kolsky	Pondělí, 18. srpna 2025 - 10:50:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 402 Registrován: 7-2017	honzaklofar: To si nevybavuji, ale určitě tam tahala ještěrka jeden i více vozíků najednou se zavazadly. Ale to byly vozíky otevřené bez bočnic.
Hajnej	Pondělí, 18. srpna 2025 - 11:53:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33775 Registrován: 5-2002	Já si ty menší ČSAĎácké pamatuju z brigády v ČKD Polovodiče. Po vyložení patřilo k frajeřině spustit se s nimi po rampě (podobně jako jezdit na "pumpíku" jako na koloběžce). Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Němec_z_ova	Pondělí, 18. srpna 2025 - 12:00:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5008 Registrován: 4-2009	pudr.kolsky: Rádo se stalo Je to v Ostravě na pravém (1), na levém (2) také jeden stojí ( https://mapy.com/s/konopavahu ) Pokud budete chtít nějaké detailnější fotky, mohu je udělat. Na přání zvládnu i barvu (ale v ČB se mi takové snímky líbí víc). PS: Obě přepravní skříně k vidění u SAXI zde Vzpomínka na Sběrnou službu kusových zásilek ČSAD Ve fotogalerii článku 10 let od ukončení přepravy spěšnin u ČD je k vidění dvojice kompletních kovových skříní z otvíratelné strany. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.) Mufloni nepatří na koleje
Bw_Ig	Pondělí, 18. srpna 2025 - 12:01:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 745 Registrován: 7-2012	Ad přepravní bedny. Tento pojem si dejte do němčiny a zadejte do vyhledávače. Snadno zjistíte kdo s tím začal, a jak se to dostalo k ČMD a pak pokračovalo u ČSD. Kde to skončilo až začátkem 90.let. Někde v archivu jsem viděl souhrnný spis o začátku provozu těchto beden u ČMD, včetně letákové propagace a pak rozšíření po roku 1945. Fotek z 70.let u ČSD je značné množství. Teda z mého nádraží a obvodu.
pudr.kolsky	Pondělí, 18. srpna 2025 - 12:34:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 404 Registrován: 7-2017	Pánové všem Vám děkuji za snahu a obsáhlé informace. Potřeboval jsem pouze doplnit fotografií své vyprávění vnukovi o tom, co se vše vozívalo vlakem. Do Sedlčan jsme na "motoru" pravidelně vozívali droždí pro pekárnu, filmy pro kino a v srpnu, na výstavu zvířat o pouti, v přepravkách králíky, drůbež, holuby a jiné.
honzaklonfar	Pondělí, 18. srpna 2025 - 12:39:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8321 Registrován: 6-2016	" jezdit na "pumpíku" jako na koloběžce" Já v srpnu 1968 v ČZM Strakonice. Ale nesměl to vidět mistr!
Bw_Ig	Pondělí, 18. srpna 2025 - 18:32:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 746 Registrován: 7-2012	Ad Hank - přeprava mléka, doplnění. Přidám dokumenty (v úřední němčině) ze začátku roku 1944 které řeší zpoždění vlaků jen z důvodu vykládky a nakládky mj. konví s mlékem ale i do tratových vozů. Opět jen problematika regionu Vysočiny.
Sants	Pondělí, 18. srpna 2025 - 19:07:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1751 Registrován: 5-2002	dědek_hank: "K těm traťovým vozům by mě zajímalo, jestli se zaváděly jako ad hoc trasované vlaky s jediným krytým vozem (někde možná i dvěma) nebo zda se řadily do pravidelných vlaků podobně jako třeba spěšninové vozy. " Traťový vůz byl standardní nástroj železnice, kterým prováděla přepravu kusovek (kdysi základ nákladní přepravy). Jezdily většinou na manipulácích; že by kvůli jízdě traťového vozu ČSD zaváděly extra vlak, mi přijde dost nepravděpodobné. Neplést prosím pojem "kusová zásilka" s jeho novodobým využitím pro jednotlivé vozové zásilky.
dědek_hank	Pondělí, 18. srpna 2025 - 20:56:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6009 Registrován: 7-2017	Sants 1751: Děkuji. Já už sice bohužel dost pamatuju, ale traťové vozy jsem zažil už jenom v 80. letech v režii zásobovacích závodů HÚŽ, které jimi dotovaly stanice ve svých obvodech. Ty se řadily do pravidelných Mn vlaků. Většinou to nebyly vozy z volného oběhu, ale vozy pro služební účely dráhy. Odkaz na ad hoc trasované vlaky s jedním nebo dvěma vozy pro svoz mléka pochází z této práce o historii mlékárny Nestlé Hlinsko: https://historica.upol.cz/pdfs/hol/2019/02/08.pdf, jejíž autor čerpal z mně nedostupných archivních pramenů ze Státního okresního archívu v Hradci Králové (v odkazovaném textu jsou přesné citace těch pramenů). Jedná se o období 1943 - 1945. Můj původní dotaz směřoval ke zjištění, zda šlo o způsob svozu mléka používaný i jinde než v obvodu mlékárny Nestlé Hlinsko a jindy než v uvedených letech.
Němec_z_ova	Pondělí, 18. srpna 2025 - 22:31:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5009 Registrován: 4-2009	dědek_hank: Ještě jeden příklad "mléčné dopravy" je zmíněn v mnou odkazovaném článku o ukončení spěšnin u ČD. Cituji: Kromě přepravy spěšninových vozů byly Rakety využívány k dopravě dalších zásilek, např. vozů po dílnách. V osmdesátých letech byla třeba na Rn 51510 přepravována několikrát týdně dvouosá cisterna s mlékem ze Zábřehu na Moravě do Opočna. Odstavována byla z rakety v Týništi nad Orlicí. Tento vlak byl také využíván z Hradce Králové do Prahy k přepravám nových naftových motorů z ČKD Hradec Králové pro ČKD Libeň, v době, kdy vyhořela motorárna ČKD na Smíchově Mufloni nepatří na koleje
Bw_Ig	Úterý, 19. srpna 2025 - 15:29:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 748 Registrován: 7-2012	Takže se vrátíme na začátek dotazu - vlečka Mlékárny Nestlé Hlinsko. Byla přeprava samostatnými mléčnými vlaky? No popravdě - byla. Používaly se k přepravě mléka i chladící vozy? No popravdě - používaly. Používaly se jen kryté vozy k přepravě mléka? No popravdě - používaly se i vozy otevřené.
dědek_hank	Úterý, 19. srpna 2025 - 21:44:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6011 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 748: Děkuji.
Kuřil_p	Sobota, 23. srpna 2025 - 20:28:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3179 Registrován: 9-2009	Dnešní článek: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-krute-stoleti-krute-sto leti-smrtici-utoky-hloubkovych-stihacu-284327 Podrobnosti k článku z dokumentů: "Dne 28. prosince 1944 krátce po poledni přeletěla bojová skupina nepřátelských letadel o síle 26 bombardérů a přibližně 3 stíhaček ve výšce 6000–7000 m směrem Kolín - Poděbrady Lázně - Nymburk, a poté se stočila směrem na severovýchod. Z této bojové skupiny se pak uvolnily dvě stíhačky a letěly směrem podél železniční tratě Libice - Poděbrady Lázně, přičemž neustále kroužily. V tomto prostoru opustil osobní vlak P 805 železniční stanici Poděbrady Lázně. Osobní vlak byl zastaven před vjezdovým návěstidlem stanice Libice a vydal se do pohybu teprve po jeho otevření. Osobní vlak P 805 opustil stanici Libice ve 12 hod. 28 min. Bezprostředně po odjezdu ze stanice byl proveden první útok palubními zbraněmi na jedoucí vlak, a to po dobu 1 až 1,5 minuty. Vlak zůstal stát v km 309.2–309.3, protože byla poškozena lokomotiva. Poté následoval druhý a za ním třetí útok na stojící vlak a jeho okolí. Každý útok spočíval v postřelování kulomety a trval 2–3 sekundy ve směru od severozápadu k jihovýchodu. Mrtvých je 17 osob, z toho 11 mužů a 6 žen, z nichž 1 žena měla říšskoněmeckou státní příslušnost. Stejně tak při převozu do nemocnice zemřelo dalších 7 osob, 3 muži a 3 ženy v Nymburku a jeden muž v Kolíně, takže dohromady 24 mrtvých. Zraněno bylo podle místních zjištění: 27 mužů, 21 žen, 2 děti, 3 muži příslušníci wehrmachtu a 1 muž a 6 žen říšskoněmecké státní příslušnosti. Dalších, snad 15 osob, vyhledalo lékařské ošetření teprve později a vzdálilo se. Jedná se přitom o lehká zranění vzniklá vystupováním, pádem apod. Poškozeno bylo tedy kolem 100 osob. Poškození na věcech: 1 lokomotiva, 2 služební vozy, 1 poštovní vůz a 16 osobních vozů prostříleno palubními zbraněmi. Další škody vznikly na zavazadlech cestujících prostřelením. První pomoc byla poskytnuta místními orgány Luftschutzu na místě a okamžitě byla z jednoho v železniční stanici Libice přítomného vlaku sestavena pomocná souprava a vybavena železničními zaměstnanci. S touto pomocnou soupravou byl rovněž dopraven lékařský personál a další vybavení. Ihned se přihlásil také jeden říšskoněmecký lékař a jedna říšskoněmecká lékařka. Zranění byli poté odvezeni jednak na improvizovaných nákladních automobilech do místní obecné školy, do ordinace MUDr. Karbusického, částečně s pomocí hasičů do stanice Libice, odtud pak transportováni k MUDr. Ševčíkovi do Kostelce nad Černými lesy a do Poděbrad Lázní. Mrtví byli uloženi v hřbitovní kapli v Libicích. V 17 hodin se dostavilo identifikační komando od PKA Kolín." V seznamu zemřelých není uvedena Barbora Lisec (Liscová) říšskoněmecké státní příslušnosti (bytem Oberhausen-Sterkrad-Nord 41, Porýní). Narodila se 22. 3. 1889 v Trnovanech v okrese Teplice-Šanov. Lokomotivou na tomto vlaku by snad měla být nymburská lokomotiva 434.2268, ale mohu se mýlit.
BmbČ	Sobota, 23. srpna 2025 - 22:31:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9576 Registrován: 1-2007	pudr.kolsky: Č. Budějovice nákl. nádraží, leden 2022 Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
pudr.kolsky	Neděle, 24. srpna 2025 - 08:05:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 414 Registrován: 7-2017	BmbČ: Děkuji. Na Vašem obrázku je vidět i "parkovací systém" skříní pomocí botek ovládaných z předního čela.
Bw_Ig	Pondělí, 25. srpna 2025 - 06:48:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 750 Registrován: 7-2012	Vážení přátelé, mám na Vás historický dotaz. Původně jsem si myslel že je to nějaká fabulace, představa pisatele, ale pak jsme začal skládat jednotlivé texty a podklady. Celé to má tento text: První zkušební jízda byla 19. srpna 1887 tehdy poprvé ověnčený železný oř "Herkules" vjel do naší zatím ještě nedostavěné stanice Počátky-Žirovnice, jak poznamenává stojčínský kronikář. Co tu bylo slávy a radosti. Lokomotiva "Herkules" byl výrobek anglické lokomotivky v New Castlu. Ve vagonech k ní připojených byli zástupci úřadů, spolků a starostů všech obcí, kterými poprvé vlak projížděl. Stojčínský kronikář Valentin Semorád o tom píše: "Když jsem byl stár 3 roky, stál jsem před domem č.15, jsa pln zvědavosti na první vlak. Na nádraží hrála hudba, vítajíc první osobní vlak. Po uvítání se vlak rozejel k Horní Cerekvi... Existovala parní lokomotiva se jménem HERCULES? To vím že existovala, ale existovala lokomotiva stejného jména ještě roku 1887? Pravděpodobně by se nemělo jednat o lokomotivu c.k. státních drah, ale mohlo by jít o lokomotivu normálního rozhodu kterou si "někde" koupilo-najalo stavební podnikatelství provádějící stavbu dráhy v daném úseku. Ta stavební firma provádějící stavbu úseků dráhy mezi Veselím a Kostelcem si mezi sebou rozdělilo stavební konsorcium Oswald Životský & Josef Kovařík und Comp. Ti společníci byli stavební podnikatelé Josef Hrabě a Josef Nezdara. Tedy otázka zní - co to bylo roku 1887 za lokomotivu jména HERCULES, která byla vyrobena anglickou strojírnou New Castl? Ale dokumenty projednávající povolení k jízdě stavebních - štěrkových vlaků od Veselí až do Horní Cerekve, v létě 1887, pocházející od generálního ředitelství, stavebního ředitelství Jihlava, EBD Praha i českého místodržitelství, neuvádějí nic podrobnějšího než pojem "lokomotiva". Děkuji za odpověď.
drake	Pondělí, 25. srpna 2025 - 10:49:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 995 Registrován: 7-2017	Bw_Ig: Nevím jestli to bude odpověď na tvoji otázku, ale existovala. Lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě vyrobila lokomotivu s tímto jménem pro BWB (WN 2592/1881). TP zkoušku vykonala 1.srpna 1882 na trati Plzeň-Nýřany, v protokolu žádné jiné označení lokomotivy není (protokol uložen ve Vídni).