| Autor |
Příspěvek |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48252
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 08. března 2009 - 20:36:34 | 
|
Káem:
Jseš si jistej? Pitomě naplánovaná (resp. spíše neřízená) výluka udělá paseku v jakémkoliv provozních modelu.
Taktová doprava v tomto ohledu může a nemusí hrát roli. Např. z pohledu obratů a využití souprav to bývá výrazně lepší při pravidelném taktu.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti?   www.danceradio.cz
|
|
Petr_vlček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1585
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pondělí, 09. března 2009 - 08:31:42 |
|
Jojo. Ty dva páry rychlíků denně, to by bylo terno. Pokud by teda dodnes přežily pro tragickou prázdnotu. Na 030 odpoledne z Lbc krom pátků a nedělí bylo lze vždy nalézt kupé, ve finále už jen v pětivozové soupravě. Dtto ráno do Lbc, tak to bylo o fous lepší v sobotu. Otavu jsem nejednou viděl u Berouna - v sobotu ráno a neděli večer vždy disponovala volnejma čtyřkama a to de fakto u třívozový soupravy 3xBt+Ds. Na to, že někam někdo pojede na otočku a zpět bude mít jedinou možnost (zapoměňte na dálkový osobáky typu Liberec - Hradec) = buď bude tejden čekat nebo naopak honit s jazykem na vestě, se každej vysere a pojede IGK. To může fungovat akorát jako učňovskej návoz typu pá/ne. |
Vláček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Pondělí, 09. března 2009 - 08:39:24 |
|
tak včera 8.3.viděno ve zdicích v R 1257 asi 12 osob a v R 1258 asi 6 osob |
Špáňa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1746
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Pondělí, 09. března 2009 - 12:37:59 |
|
R 1244 - 749.180
R 1245 - 749.244
R 1246 - 749.258
Os 7904 - 842.012
|
Bar
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.146.15.67
| | Odesláno Pondělí, 09. března 2009 - 13:38:56 |
|
Nevěděl byste někdo, jak najíždějí (na kterých vlacích a odkud) 842 na Os na zdické? Díky |
Špáňa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1747
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Pondělí, 09. března 2009 - 14:01:07 |
|
Bar:
Ve všední dny na Os 7940 najíždí z Plzně(2:40) do Berouna(3:42) jako Sv 71551, o víkendu 7940 nejede, takže najíždí z Plzně(3:42) až do Březnice(5:57) jako Sv 71553 odkud začíná na Os 7943. Večer po Os 7913 jede ze Zdic(21:08) do Plzně(22:04) jako Sv 71550. Všechny Sv jsou jízdy 842 vlastní silou. Jsou celkem 3 turnusy a Sv (návozy z Plzně do Zdic/Berouna) by měly být ve všech stejné.
|
Petr_vlček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1592
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pondělí, 09. března 2009 - 14:11:11 |
|
"Ve všední dny na Os 7940 najíždí z Plzně(2:40) do Berouna(3:42) jako Sv 71551"
Aneb chybějící ExBerounka na ranní dojezd do Prahy. Akorát že aby to nic nestálo tak to jede prázdný..... |
Bar
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.102.89.244
| | Odesláno Pondělí, 09. března 2009 - 19:35:19 |
|
Špáňa, P. Vlček - díky, myslel jsem, jestli nenajíždějí od Protivína a není to nějak provázané s Horažďovicemi a Klatovy.
Takhle mi to přijde dost nehospodárné, ale nevím, aspoň ten večerní návrat by mohl být využitelný... |
Káem
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5586
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Pondělí, 09. března 2009 - 20:28:48 |
|
Tywe, tak z tohohle jsem šokovanej. To je to co říkám i o výjezdech pražskejch tramvají - kdo nakreslil takovejhle grafikon, dal bych mu ty jízdy k úhradě. Tak tady člověk mluví o Švejcích a ono se mezitim vyhazuje tadytudy. ještě že jsem jen laik a šotouš. Nemohl bych být např. radním pro dopravu. To by mě dráhy asi daly přeject.
|
Bar
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.146.15.67
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 06:15:14 |
|
Já si myslím, že časem asi vývoj dospěje k původnímu schématu, že se 200 spojí oběhově s tratí Rakovník - Beroun (eventuelně i Tábor - Ražice) a budou tam jezdit rakovnické, resp. táborské 810, možná i 814, až jich bude víc. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48291
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 07:58:31 |
|
Káem:
Na Švejcích tyhle jízdy máš zveřejněný a vozí aspoň někoho. V regionální dopravě se „šetří”, takže např. z Blatné jedou za sebou do Březnice tři 810 jako Lv, ale prázdný osobáky tam rozhodně nejezdí... 
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 10:29:35 |
|
Bar: nevím, ale vézt vlak Budějice-Beroun mi nepřijde úplně rozumné. Pokud na nich bude jezdit něco rozumného a ne 749+1.5 vagonu, tak si myslím, že je jedině výhodou, pokud to bude prodlouženo o těch 20km alespoň na Smíchov. To, aby Os byl veden Protivín-Zdice, nevím, jak je výhodné. Ale co se týče Os na Tábor, tak dopoledne z/do Písku jedou 0-5 osob na vlak. |
Bar
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.146.15.67
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 10:41:57 |
|
Pisecan: asi si ne úplně dobře rozumíme, měl jsem na mysli pouze Os na 200, které teď vozí 842 a strojově na to najížději z Plzně. Jinak to byla čistě teoretická úvaha, nejsem místní. |
Bar
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.146.15.67
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 10:51:56 |
|
Ještě Pisecan: jinak sorry, asi jsem to né zcela jasně napsal. Šlo mi čistě jen o Os, v minulém (nebo předminulém) GVD tam jezdily rakovnické 810, a najížděly pomocí Os Rakovník - Beroun- Březnice, jenom mi to přišlo rozumnější, než vozit prázdný motorák cca 60 km. |
242_216__0
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 112
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 11:24:20 |
|
Nevím jestli už to tady někdo psal ale od změny jsou snížena potřebná br. % pro R 12XX z 96 na 91 %. Tak to máme konečně brzděný a odpadnou starosti se snižováním rychlosti. |
Káem
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5590
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 13:01:31 |
|
No vida, jak stačí úřední razítko a realita se změní. Nebo se zmenšil kopec? Nebo jsou lepší brzdy? Nebo co se stalo?
|
242_216__0
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 113
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 13:27:54 |
|
Řekl bych že se nestalo nic, jen se zkrátka přepsal údaj v SJŘ. Je to dobře, byl s tím akorát problém a pár fírů to bohužel stálo i peníze |
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 27
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 15:26:23 |
|
Bar: naprosto v pohodě. Ale i tak jsem tuhle věc chtěl napsat a Vy jste mě jen "vyprovokoval". |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48307
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 16:37:51 |
|
Káem:
Ale prd. Jen byl ze SJŘ odstraněn paskvil, předpis umělě přiohýbán nebyl.  Při konstrukci se totiž počítalo se třemi vozy, takže si dotyčný ulehčil práci a vrazil jednu výměru na celou trasu (kterou ale dva vozy nemají). Nyní je to rozhozené na dva úseky, z Budějc do Nemanic (klesání na vjezdu...) je 95 a z Nemanic do Protivína 100 (nižší rozhodný spád, takže i dva vozy stačí).
242_216:
Ani přístup vlakvedoucích nebýval zrovna ukázkový, pokud vím, tak správně by měli do Protivína sníženou výměru hlásit a to se prý občas nedělo, takže strojvedoucí nedostával rozkaz.
Ale mám to z třetí ruky, takže to je třeba brát s rezervou.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
242_216__0
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 114
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 17:29:46 |
|
MZ: Tak tak bohužel, jednalo se vždy o cestu do Budějic, kdy buď dotyčný pozapomenul, či se na to vykašlal, hodně se praktikovalo při cestě do Ph osobně nahlásit nedostatečnou výměru pro obratový vlak zpět, ovšem výpravčí za tu dobu na to třeba zapomenul, nebo vystřídání... |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48313
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 17:37:25 |
|
...a to někteří ty rozkazy měli předepsaný a už jen doplňovali datum a číslo vlaku...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
242_216__0
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 115
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 18:01:01 |
|
Tak to chodilo v ČB, nevím jak v Protivíně.
Praxe ale byla taková, že to nebrzdilo nikdy, pouze pokud tam jelo Bdt279 které brzdí 55 t.,to je v ČB pokud vím snad jen jedno a jezdilo tam pouze ze začátku. |
Jim01
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 31
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 22:21:01 |
|
pozvánka s překvapením:
|
Špáňa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1755
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Úterý, 10. března 2009 - 23:39:40 |
|
pouze pokud tam jelo Bdt279 které brzdí 55 t.,to je v ČB pokud vím snad jen jedno a jezdilo tam pouze ze začátku.
To myslíte vážně? V ČB vozů Bdt279 je minimálně 20 a od začátku jezdí pravidelně a poctivě na všech R 124x/125x. Že tam jelo něco jiného byla spíše vzácná vyjímka. Stačí sledovat Martinovy záznamy o řazení, viz:
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1339116
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1344919
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1322828
atd...
|
242_216__0
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 118
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 08:19:45 |
|
Špáňa: Myšleno jinak:-D Bdt279 tam jelo vždy, ale většina váží 41t a brzdí 50t, ale pouze jedno je v ČB které váží 41t. a brzdí 55t. Tudíž pouze pokud jel tento vůz vycházely br. %. |
Káem
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5597
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 09:11:05 |
|
Pls. jen stručně O.T.: Kde bych našel nějak srozumitelně vysvětlena ona brzdící procenta? Pro laika, ne předpis... Tady jsem naprosto mimo: "váží 41t a brzdí 50t" Děkuje se předem.
|
242_216__0
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 119
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 10:25:25 |
|
Každá lokomotiva, vůz má svoji hmotnost a brzdící váhu. Vezmeme-li tedy R 12XX: lok 749 váží 75t a brzdící váhu má 43t + Bdt279 má dopravní hmotnost (s cestujícími) 41t a brzdící váhu 50t + BDs má dopravní hmotnost 43t a brzdicí váhu 59t. Sečteme hmotnost vlaku, tedy 75+41+43= 159t, poté sečteme brzdící váhy 43+50+59=152. Poté se dosadí do vzorce pro
výpočet skutečných brzdích %, po dosazení to vypadá takto: 152(brzdící váha) *100 / 159 (hmotnost vlaku) a dostáváme skutečná br. % 95. Potřebná brzdící % byla 96 pro rychlost 100 km/h v úseku ČB - Protivín, ale jelikož jedno % chybělo byla vlaku snižována rychlost, v tomto případě na 95km/h.
Pokud tedy jelo Bdt279 které brzdí místo 50t těch 55t tak skutečná % vycházela 98 což postačovalo při 96 % potřebných. Doufám že to bude pochopeno:-)
(Příspěvek byl editován uživatelem 242_216_-_0.) |
Martin2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1188
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 10:43:20 |
|
Zjednodušeně řečeno:
váží 41t - to je jasné, je to váha vozu. Ještě je potřeba rozlišit zda obsazeného(loženého u nákladních vozů) a nebo prázdného. Pokud jde o prázdný vůz a nejedná se o soupravovou jízdu, tak se ještě vynásobí celkový počet míst a 80(váha jednoho člověka), vydělí se 1000 (aby to bylo v tunách), zaokrouhlí se to na celé číslo nahoru a přičte k těm 41t váhy prázdného vozu.
Slovo brzdí 50t je předpisově brzdicí váha. Zjednodušeně se dá říci, že brzdicí váha vyjadřuje brzdicí schopnost vozu. Čim vyšší to číslo je, tim více vůz brzdí. K tomuto číslu se dochází zpravidla při konstrukci vozu (průměr, počet brzdových válců, sestavení brzdových táhel, jaká tam je vlastně celková páka, špalková nebo kotoučová brzda atd), pak se toto číslo asi ověřuje v praxi podle nějaké vyhlášky. Vůz s nějakou brzdicí váhou a vlastní hmotností by měl zastavit na určené dráze +- autobus. Že se brzdicí váha udává v tunách je prý hlavně kvůli tomu, aby lidé nebyli zblbnutí, že se pro výpočet brzdicího procenta používají třeba hrušky a tuny:-).
Brzdicí procento je podíl celkové brzdicí váhy a hmotnosti vlaku. Pomocí něho fíra může odhadnout jak mu bude vlak brzdit. Je rozdíl, když má vlak 50% nebo 120%, ale pozor není to dogma. Jsou třeba nákladní vlaky, které mají vysoké % ale brzdí na dvě věci, jiné vlaky moc vysoké brzdicí procento nemají, ale brzdí slušně.
Každý vlak má v sešitovém jízdním řádu napsanou stanovenou rychlost a k ní odpovídajicí požadované brzdicí procento. Je-li skutečné brzdicí procento vlaku stejné a nebo vyšší než požadované brzdicí procento, tak vlak smí v daném úseku jet maximálně stanovenou rychlostí (při respektování rychlostníků, návěstidel atd). Pokud je skutečné procento nižší, tak se vlaku musí rozkazem snížit rychlost, protože čistě teoreticky hrozí, že by vlak nemusel na rozhodném spádu ze stanovené rychlosti zabrzdit na zábrzdnou vzdálenost. Předchozí větou jsem naznačil, jak se k požadovanému brzdicímu procentu dojde, ještě je třeba k tomu doplnit, že se do toho motá režim brzdění (G,P,R,R+Mg) a délka vlaku.
To by bylo ve zkratce asi tak vše, určitě by to šlo napsat jednodušeji, ale to by bylo na mne moc.
Martin
P.S. už vidím první chybu. Ve třetím odstavci má první věta toto nové znění:
Brzdicí procento je podíl celkové brzdicí váhy a hmotnosti vlaku vynásobený 100, jde samozřejmě zjišťovat i brzdicí procento jen vozu nebo lomotivy. U vozu mne nenapadá kdy by to mělo praktický význam, ale třeba u lokomotivy se to zjišťuje, když jede samotná a nebo se přidává na zavěšený postrk vlaku.
(Příspěvek byl editován uživatelem martin2.) |
242_216__0
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 121
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 11:02:45 |
|
Martin2: Těch 41t už je i s cestujícíma, prázdný váží 34t. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48316
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 11:21:35 |
|
242_216__0:
A číslo toho „lépe brzdícího” Bdt279 by se nenašlo? Moc se mi to nezdá...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 28
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 11:24:57 |
|
Chápu-li to dobře, tak brzdící % nejsou nic jiného než podíl mezi brzdnými vlastnostmi soupravy vyjádřenými jako nějaký koeficient hmotnosti a její skutečnou hmotností 
(Příspěvek byl editován uživatelem pisecan.) |
242_216__0
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 122
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 11:33:37 |
|
MZ: To bohužel nemám, ale je to skutečně tak, sám jsem tomu nevěřil.Myslím že ono Bdt má hnědou barvu sedáků, oproti obvyklé červené, je to možné ?
Dokonce myslím že ten vůz má narozdíl od ostatních Bdt přestavovač brzdícího režimu P-R, jako mají Bp. Ostatní Bdt mají jen brzdící režim R.
(Příspěvek byl editován uživatelem 242_216_-_0.) |
Káem
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5600
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 11:46:38 |
|
Jo. Děkuju 242 a M2. Druhej odstavec Martina2 bylo to co jsem zejména nevěděl.
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48323
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 12:34:50 |
|
242_216_0:
Už jsem doma. Jedná se o Bdt279 068, které těch úprav tedy má víc, než jsem si původně myslel.  Díky. 
Pisecan:
Víceméně je to míra schopnosti brzdění - čím víc procent, tím dříve nebo na vyšším spádu na stanovené dráze vůz zabrzdí.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 29
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 12:44:52 |
|
MZ: To vyplynulo už dávno. Jen jsem chtěl v jendé větě shrnout, co tady bylo v několika odstavcích, ale i tak díky |
Martin2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1189
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 13:36:37 |
|
ad Pisecan: no mne se tam moc nelíbí ten koeficient hmotnosti, protože brzdicí váha s hmotností nemá nic společného, i když se udává v tunách. Takže bych spíš místo koeficient hmotnosti napsal číslo s jednotkou hmotnosti.
Doplním ještě definice dle předpisu o brzdění:
Brzdící váha je číslo, vyjadřující brzdící schopnost (mohutnost) brzdy. Vyjadřuje se v tunách, které ale nejsou v žádném vztahu s tunami hmotnosti vozidel, i když se tyto v některých případech ke stanovení brzdící schopnosti využívají.
Pro vysvětlenou bych vysvětlil druhou část věty, jsou totiž vozy, co mají automatický přestavovač. Jinak řečeno, čim více jsou naložené, tim více brzdí. Právě v tomto případě se pro výpočet brzdicí váhy používá celková hmotnost vozu až do nějaké maximální hodnoty, která je napsaná na boku vozu. Je-li na boku vozu napsáno třeba max40tun a vůz celkem váží 30, tak se bude brát brzdicí váha 30tun a tedy tento vůz bude mít 100 brzdicích %. Jindy do něho naložíme něco těžkého a celková hmotnost vozu bude 80tun, ale brzdicí váha bude 40tun a brzdicí procento tohoto vozu bude 50. Tuto funkci mají novější vozy, třeba kontejnerové, ale i u klasického velkého uhláku jsem to viděl nebo i modrá patra to mají.
Brzdící procento vozidla vyjadřuje jeho schopnost zastavit ze smluvené rychlosti na smluvené dráze při rychločinném brzdění z plného provozního tlaku a při splnění dalších podmínek podle UIC.
Martin |
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 13:49:34 |
|
koeficient hmotnosti jsem myslel jako nějakou záhadnou proměnnou, přiřazenou soupravě na základě jejích vlastností, vyjádřenou v tunách, aby vyšla skutečně procenta. Takže samozřejmě máte pravdu a já se omlouvám za mystifikaci. Jinak by se asi měla vyjádřit jako síla působící proti směru pohybu a pak se počítat maximální možné zrychlení (resp. zpomalení) soupravy.
Tak mě ale napadá, co kdyby byl vlak řazen tak, že jeho dejme tomu předek by brzdil dobře a zadní část vůbec, ale stále by ta obluda splňovala "brzdná procenta". Nebyl by pak třeba problém s tím, že by mohla část vlaku např. na dilatační spáře vykolejit? Existuje na tohle nějaký předpis? |
Martin2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1191
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 15:41:29 |
|
No nějak si nedokážu představit jak by vlak mohl vykolejit na dilatační spáře a ani tak nějak nevím co to je. Dilatační zařízení znám (jakoby se posouvá jedna kolejnice či spíš její jazyk po druhé).
Předpis o brzdění vlaků určuje, kolik v nákladním vlaku může být maximálně nebržděných náprav, či spíš skupin nebrzděných náprav. Pak bude jeden vůz brzdit a zase nemusí být určité množství náprav brzděno. Podle druhu vozů a umístění ve vlaku může být maximálně 8-16náprav ve skupině nebrzděných. Je potřeba hlavně hlídat tlačné síly, aby se nám vlak při brzdění v oblouku nevymáčknul.
U osobních vlaků musí brzdit všechny vozy, jen v nezbytných případech se může u jednoho vozu brzda vypnout.
Martin |
Špáňa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1756
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 19:30:43 |
|
R 1254 - 749.146+Bdt279(194)+BDs(380 plyš)
R 1255 - 749.006+Bdt279(334)+BDs(139)
|
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 31
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 20:05:43 |
|
Martin2: přesně to je ono-počet nebrzděných náprav, především jejich skupiny a tlačné síly, děkuji.
V okamžiku, kdy byste přejel přes dilatační spáru (škvíra mezi kolejnicemi kvůli teplotní roztažnosti), se rozkmitá podvozek a pokud bude působit příliš velká síla (bude tačit vlastně z obou stran na vagón), tak může vybočit z dráhy a vykolejit. Stejné by to bylo, jak jste napsal, při průjezdu zatáčkou, přes výhybku apod.
Vidíte a já nevím, co přesně je jazyk koleje, jen vím, že dilatační spáry na zdejších tratích jsou ve tvaru ||, kdežto například pražské tramvaje je mají takto: //.
Ostatním se omlouvám za O.T. |
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 32
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 20:11:31 |
|
Tak koukám, že podle průběžných změn řazení se kvůli Švejkům budou postupně muset opravit všechny 749... |
Masinka
Moderátor
Číslo příspěvku: 4531
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Středa, 11. března 2009 - 21:43:53 |
|
Pisecan:
Vy jste to nějak roztočil. S tím vykolejením bych to neviděl v běžném provozu tak divoce, dilatační spára není žádná propast mezi kolejnicemi a nápravový tlak nedovolí podvozku jen tak z plezíru vyskočit. S takovými odvážnými teoriemi opatrně.
Tvary těch spár souvisí s uspořádáním koleje. U stykované koleje jsou vždy klasické kolejnicové styky (||), u bezstykové (svařované) koleje se používají dilatační zařízení (//) například na koncích mostů, u tramvají třeba v místech změny konstrukce svršku nebo u některých ostrých oblouků.
PS:
Co máte na mysli tím posledním příspěvkem? |
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 34
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 08:59:43 |
|
Nápravový tlak bude záviset na ložení vagónu. Pokud bude opravdu velký tlak z obou stran na vagón, tak si myslím že by i malé rozkmitání, pokud bude náležitě dotováno silou (potažmo díky pohybu energií) přenášenou mezi zadní a přední částí vlaku, by mohlo způsobit podstně větší kmitání a pak i vybočení a vykolejení. Samozřejmě tento případ by mohl nastat jen v případě, že by přední část vlaku brzdila, zadní vůbec ne a byl by vložen relativně lehký vagón. Ale podle toho, co napsal výše Martin, tak k takovémuto uspořádání v běžném provozu nedojde. Jen teoretizuju.
Jinak tím posledním příspěvkem jsem myslel následující: loko se zřejmě tak často nemění jen tak z plezíru, ale kvůli nějakým poruchám, a tak, aby se dostálo řazení s relativně "nejlevnějším" provozem (musíme uznat, že Báry jsou o maličko úspornější než brejláci a podobná havěť), tak se budou neustále prověřovat 800km/den a opravovat, opravovat a opravovat. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48324
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 10:35:47 |
|
Zjevně už od druhého týdne jezdí, co má kola...
U osobních vlaků musí brzdit všechny vozy, jen v nezbytných případech se může u jednoho vozu brzda vypnout.
A nesmí to být vůz poslední a snad ani první. Takový vůz se musí vyřadit, nebo přeřadit doprostřed.
Jinak včera to jezdilo opravdu nečekaně pěkně, dneska už se to trochu hrne a zejtra to s přibývajícími cestujícími bude asi ještě o něco horší.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Pépa_rákos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3531
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 10:56:03 |
|
Z Číček do Budějc točí R 12xx - 242 255 + BDs + Bt + Bt
Posláno z mobilu. |
Špáňa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1758
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 11:26:03 |
|
R 1246 - 749.146 + Bdt + BDs
R 1247 - 749.039 + BDS + Bdt |
750371
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2544
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 12:51:29 |
|
abych otrošku odlehčil žhavé téma rychlíky,tak malé info o ND:
včera kromě klasického Pn z PB ještě obílí, dnes též, také po dlouhé době opět vystavena záloha PB a turnusová 742.015, manipulačka Zdice 742.378.
Bulhar na Mn od Březnice vystavil 438 a pár dní zpět 219, turnusačka 265 je v ČB. |
Špáňa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1761
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 13:16:35 |
|
R 1248 - 749.258 + BDs + Bdt279
R 1249 - 749.244 + BDS + Bdt279 |
749.241
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.39.158
| | Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 19:34:58 |
|
To co tu chtěl Pisecan naznačit se skutečně stát může, akorát to tak nějak divně zamotal. Bude-li ve vlaku lehký vůz a budou na něj zezadu tlačit těžké vozy (které třeba nebudou brzdit, protože se osrala zkouška brzdy a zapomněl SE otevřít kohout), může pří jízdě po spádu dojít k nadlehčení lehkého vozu, který v oblouku vykolejí. Snadněji k tomu může dojít u vlaku s postrkem (dvojitým), kdyby třeba za loženýma wapkama byla prázdná dvouosá zetka a mašině vpředu by to moc netáhlo. Proto taky jsou ve služebních pomůckách poznámky "vlak musí být řazen na 2 postrky", což znamená že výše popsané řazení nesmí nastat.
Na některých tratích, většinou lokálkách kroutících se v protisměrných obloucích jsou proto postrky zakázané úplně. A pokud by kolejový styk v oblouku byl hóódně vytřískaný, může na něm vypadnout třeba i lehká 810, zatímco těžký 4nápravový vůz by místo přejel. |
Honzaloko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1014
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 21:54:48 |
|
749.244
|
Špáňa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1762
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 22:57:28 |
|
R 1253
|
Fagat
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 35
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 08:57:49 |
|
Nevíte někdo nějaký podrobnosti k tej akcičce s 830??? |
Špáňa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1764
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 15:36:09 |
|
R 1246 - 749.170+BDs(380)+Bdt279(126)
R 1248 - 749.244+BDs(081)+Bdt279(080)
R 1250 - 749.039+Bdt279(139)+BDs(334)
R 1252 - 749.146+Bdt279(042)+BDs(440)
Os 7980 - 810.194
Os 7906 - 842.012
Os 7908 - 842.030
Os 7910 - 842.007 |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48331
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 14. března 2009 - 00:59:33 |
|
Jen doplním, že R 1250 byl výchozí ze Smíchova, o čemž byli cestující na hlaváku informováni „obvyklým způsobem”. Navíc ten slibovaný osobák (Os 8838) byl přistaven až v čase odjezdu, což informovanosti moc nepřidalo. Pravda, pak tam 10 minut hnil, než se opravdu odjelo. Ze Smíchova tak odjel s +20 a 8838 předjel v Radotíně.
Díky perfektní práci 749.039 a jejího fíry (a zpožděným protivlakům) se však dařilo zpoždění likvidovat a v Číčenicích z +20 zbylo jen +7. Jen škoda, že Bdt279 139 přestalo cestou topit a asi bohužel obrátilo na R 1255 z Budějc. 
Ještě pár čísel (rámcově, dost lidí navíc nakonec asi vlakem ani nejelo - i tak se místy stálo):
Praha-Smíchov - nástup 80+kočárek+kolo
Beroun - výstup 19/nástup 46+pes
Zdice - 14/9
Lochovice - 9/2
Jince - 14/4
Příbram - 30?/25?
Březnice - 38/3
Mirovice - 7/2
Čimelice - 0/2
Čížová - 0/1
Písek - 8/11+pes
Protivín - 6/0
Číčenice - 6/4
Zliv - 10+kolo/15
ČB - 32+kočárek+2 psi
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Špáňa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1769
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Sobota, 14. března 2009 - 14:05:00 |
|
Os 7906 - 842.030
Os 7908 - 842.007
R 1248 - 749.146 + BDs(380) + Bdt279(126)
R 1249 - 749.218 + BDs(334) + Bdt279(139) |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48335
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 14. března 2009 - 14:34:05 |
|
R 1249 - 749.218+BDs (334)+Bdt279 (139)
R 1251 - 749.102+Bdt279 (042)+BDs (440)
R 1253 - 749.146+Bdt279 (126)+BDs hadr (380)
R 1255 - 749.244+Bdt279 (080)+BDs (081)
(Dodatečně opraveno díky Špáňovi.)
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Špáňa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1772
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Sobota, 14. března 2009 - 15:21:38 |
|
R 1250 - 749.244 + BDs(081) + Bdt279(080)
MZ: jseš si jist tou 749.039? |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48336
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 14. března 2009 - 16:35:20 |
|
Pouze jsem ji slyšel a cítil otřesy půdy. Že by měla s 218 tak podobné projevy?
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Špáňa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1773
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Sobota, 14. března 2009 - 16:43:37 |
|
Oni i některé tlumiče mohou dělat rachot, třeba 162 nebo 182. U 218 teď nevím.
Jinak sem jí byl fotit, takže ti to dneska neprojde 
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48337
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 14. března 2009 - 19:37:46 |
|
Už jsem si to sám ověřil, byla to opravdu 218, teď zrovna otočila 1252/1257. 
Ono většina těch s tlumičem je sice relativně tichá, ale ten kravál šíří zemí a temným duněním. Nejvcí asi 011, u tý jsou ty pazvuky docela nepříjemný (ale asi záleží na sluchu).
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
