Vážený obyvateli městského obvodu 5 (neboli Dukly podle Googlu), neuvědomuji si jako spolupachatel oné diskutované čtvrteční jízdy, že by někdo zaléval zeleň na Dukle, snad nikdo tam ani nepobyl, jenom byl proveden večer výsadek a přesun jinam. Pokud ano, tak já to nebyl, ale pokud k této události opravdu došlo, tak se za toho dotyčného / za ty dotyčné omlouvám.

Čendo, Sanos nepatří dopravnímu podniku, ale soukromému spolku, který ho pronajal, takže to není ani "na jeho triko". A pan řidič opravdu za nic nemůže. Se zbytkem příspěvku více či méně souhlasím, i když ani to by se dít nemělo.

Tak jsem se odhodlal sestříhat něco z jízd 353 z loňského roku...k dnešku přesně rok zpoždění
odkaz na video

zdravím, dneska cca v 19:20 jsem viděl v ulici ke kamenci jet "dvojku", predpokladam ze si ridic zapoměl hodit vyhybku ale jak se pak dostane na svoji stopu co vede do pardubiček? diky

Zvědavej - no dalo mu to trochu zabrat, ale podařilo se .

A z provozu:
Od dnešního dne je na všech nových výhybkách ve Sladkovského ulici a na třídě Míru omezena rychlost průjezdu na 5 km/h kvůli špatnému technickému stavu armatur po necelém měsíci (slabého) provozu. Armatury budou reklamovány u dodavatele.
------------------------------
Všímaví dozajista zaregistrovali, že tyto armatury jsou jiného typu a od jiného výrobce než výhybky ve zbytku sítě. Je to dáno tím, že nové trolejové vedení objednával dodavatel rekonstrukce třídy Míru a nikoliv přímo DP.

To jsem zvědav, jEStlipak se ví, o KOho jde.

ad 353: Názorný příklad toho, když se "úředník" plete do práce odborníkům ......

Úkol zní jasně: "vyštvat" trolejbusy z Třídy Míru...

ad zast. Nadjezd Paramo:
Jestli mě pamět neklame, tak protisměrná zastávka byla ještě šílenější. Myslím, že byla v místech mezi mosty nad hradeckou a pražskou tratí a vedl k ní i přechod. Předpokládám, že její zánik je spojen s otevřením Hypernovy a tím pádem i stejnojmenné zastávky.

dejf9: Neklame, zastávka byla v onom minizálivu, kde v současnosti občas stává na hlídce dopravní policie. Nevím, čím byl zánik zastávky zdůvodněn oficiálně, ale reálně šlo především o značně nebezpečný přístup přes ulici (zejména v kombinaci s rychle rostoucí intenzitou provozu), o tom, že někteří lezli na zastávku přes chrudimskou trať nemluvě. No a samozřejmě šlo i to, že původně byla zastávka ve vnějším oblouku nájezdu na nadjezd, tedy v přehledném místě, zatímco po dokončení mimoúrovňového křížení náhle byla těsně za nepříliš přehlednou křižovatkou.

Z dnešních jízd Sanosu:


zbytek:
http://martin749000.deviantart.com/gallery/54216502/Zahajeni-sezo ny-2015

Chválím odměnu miniatur autobusu a trolejbusu na zastávkovém JŘ Jinak nezměnila se krapet databáze v transparentech, některé nápisy mi přijdou jinak napsané?

Byla to dneska pohoda...

Když si spojím druhou a třetí fotku, nenepadá mě nic jinýho, že než ta malá závada na chladícím zařízení byla odstraněna za pět minut dvanáct :D

Podle času fotky spíš hodně po dvanácté...

+ - 200 let

Závada byla několikrát odstraněna a pak opět vznikla .
Ale vždycky jsme ten prasklej a provizorně spojovanej řemínek chlazení tyristorů další kolo zase našli ležet na silnici...

Já jsem se narodil do mladší doby tyristorové (GTO, IGCT apod), takže se zeptám jako blbec - tam je nějakej klíňák k nějakej vrtulce, nebo cože? Nikdy jsem tyritorovou devítku neměl tu čest vidět neb tu máme stykačoid; silovej blok má ten váš drátolez kde? To není chlazený jako řekněme jedničková 14Tr se silovým blokem "pod prdelí", tzn. 24V ventilátor spínanej jízdou?

Je tam motorek 24V spínanej jízdou (i el. brzdou), je uložený napříč dole pod blokem a krátkým klíňákem pohání nad ním uložený ventilátor, jehož konstrukci jsem nezkoumal. Nebude to klasická vrtulka, spíš nějaký diagonální systém - asi tak:


Celé to je přibližně v naznačeném místě "pod podlahou" - přístup k motorku a klíňáku celkem v podhodě spodem.


(Příspěvek byl editován uživatelem 353.)

Jo a kdyby jsi se chtěl zeptat "Kam jde ten kouř?", neboli kam pak jde oteplenej vzduch z bloku, tak většina přesně řidiči na nohy . Úbytek tepla tam pak jako první signalizuje že to nechladí jak má...

Nebo že se j.ř. zatavený v plastu začal podezřele krouti a smažit na palubní desce...

Nebo že se j.ř. zatavený v plastu začal podezřele krouti a smažit na palubní desce...

Tak daleko jsme se nedostali. Naopak palubka byla chladnější než když chlazení běhá, právě proto že normální ji rozpaluje ten teplý odpadní vzduch. A navíc jsme jezdili na pohodičku s chladícími přestávkami .

Díky za osvětu No jo, kde jsou ty časy kdy všechno valilo přes klíňák. Matně si vzpomínám na mé začátky v DP, jak jsme měli na dvoře odstavenou nějakou 14Tr, kde celé soustrojí servo/komp bylo vzadu, hnáno jedním eMGéčkem. Tolik klíňáků jsem pohromadě viděl naposledy v prodejně fy. Mateza :D

Já jsem si až doteď myslel, že všechny 14Tr chladí furt... To mám takový mezery ve vzdělání celkově nebo si už fakt jen nepamatuju ty starý série, který se liší?

353: dle vzpomínek jednoho, co s tím dojezdil v Jihlavě pravidelně, právě poznal nechlazení dle zmažícího se j.ř.
Jenže pravidelný provoz je něco jiného, než jízdy pro zábavu.

OndraS: tak to jsi neviděl řemenici u Ikarusu 280

Trman: tak jako malý si jasně pamatuji, jak do 5. série trolejbus cvaknul, rozjel se větrák a začal vyhrávat.

Tr_man:do série počínaje 340 byl silový blok vepředu pod kabinou řidiče a chlazení se stále spínalo jízdou a el. brzdou. V podstatě do 339 to byly jen vylepšované devítky. A to např. novým sloupkem řízení a přídavným alternátorem (součást těch řemenů vzadu). Vedle 24V pakeťáku byly dvě kontrolky dobíjení, které se ve svícení střídaly. Hlavní altík dobíjel za jízdy a malý se budil při malé neb žádné rychlosti. Jenže tenhle systém se v praxi neosvědčil. Malý měl jen udržovací výkon, ale vzhledem k provozní "vykráglovanosti" baterek nebyl schopen spotřebu při zastavení pokrýt. Řešilo se to různými "udělátky", např. že malý dobíjel i za jízdy a chlazení tyristorů bylo natvrdo stále zapnuté. Rozjezd motorku totiž způsoboval ampérový kolaps a nezbývalo na sepnutí stykače jízdy, takže tr se nemohl po sešlápnutí pedálu rozjet. Neduhy čtrnáctek se vyřešily až oddělením agregátů kompresoru (motor vzadu) a jediného alternátoru s posilovačem (vepředu), který běží stále. Nevýhodou ale byla (je) stabilní hlučnost, tzv. cirkulárka. Původní čtrnáctky s malým agregátem vzadu byly nesrovnatelně tišší...

silový blok vepředu pod kabinou řidiče
...se člověku nesmazatelně vryje do paměti. Musíte-li ho několikrát za jednu směnu dát a vyndat ze schráně, vč. připojování. Svině těžká a taky je stejně vysoký jako otvor, jíž má prolést... Tyhle staré čtrnáctky se paradoxně více akusticky projevují jako stykačák, než tyristorka. Zejména z pohledu řidiče, stykače jsou pod předním sklem a jsou mnohem více slyšet, než když jsou pod podlahou a v Plzni máme ještě dvě. Sice eMka, ale rozmístění přístrojů je zachováno, krom toho serva a kompresoru. To je zvlášť.
Mě teda bylo vysvětleno, že malý altík tam byl kvůli nezávislé elektrické brzdě, tj. s ním by čtrnáctka měla brzdit elektricky do nulové rychlosti (teoreticky). Což už dnešní čtrnáctky neumí.
Ještě k zapojení: v silovém bloku je na to dodnes plonková dioda.

Jízdní řády pro šotouštsvo i běžné návštěvnictvo dodáme před akcí. I když pan kolega Tr_man by už určitě mohl aspoň naznačit jak to bude .

To nás budete koukám ještě hodně napínat :D :D

Tyhle informace o čtrnáctkách jsou super. Jestli ještě něco máte, určitě přidejte. Jsou to zajímavé stroje.

Co odlehcit Masarykove namesti zmenou trasy linky 33 ve smeru k nadrazi pres Sladkovskeho ul a Tridu Miru... k zebliti z gumokolu a fronty bus/trol nez bude konecne volna zadtavka na Masarykove namesti smer nadrazi pro nastup/vystup

No nevím, zrovna u té 3 a 33 je v tom takový hokej že se v tom ani někteří obyvatelé Pardubic nevyznají...

Jezdit s 33 na TM je neprůchodný nesmysl. Kilometry a čas navíc + lidi vystupují hlavně na Masarykáči, ti by z toho byli také odvázaní že vypadnou na jinde kde nemají přestup.

Trolejbus374: Řešilo se to různými "udělátky", např. že malý dobíjel i za jízdy a chlazení tyristorů bylo natvrdo stále zapnuté.

Tak přesně takhle to má stále provozní 14 Tr08 403 v ÚL. . A nevím, jak to má být v originále, ale teplická 9 Tr chladí i při sešlápnutí el. brzdy.

A nevím, jak to má být v originále, ale teplická 9 Tr chladí i při sešlápnutí el. brzdy.

Má to tak být. O pár řádek výš to píšu.

U 311 se kontrolky nestřídají, takže taky nejspíš při vyšší rychlosti běží oba. Ale chlazení jsem si u ní teda nevšiml.

Tak pokud to u 311 není znatelné sluchem, stačí mrknout na budík 24V. Pokud se po sešlápnutí pedálu sníží voltáž, tak neběží stále, ale spíná se. U provozních kráglobaterek sebou ručička flákla o levý doraz a všechna světla téměř zhasla.
V zimě byl největší problém. Všechno osvětlení a topení mělo takový odběr, že po sepnutí chlazení už nezbylo na stykače jízdy. Zejména ráno, než se baterky trochu probudily. Byla to taková hra na palubní "varhany": před každým rozjezdem vypnout, co se dá. Topení do vozu, potkávačky, někdy i další světla. Šikovní řidiči zejména v mrazech před výjezdem vyndali pojistku chlazení (ta úplně vpravo na kraji) a vrátili až po nějakých dvou třech kolech nebo když začal být cítit pach páleného prachu. To už se baterky zatím sebraly a výsledek: trolejbus jel, svítil a topil bez "koncertu" knoflíků na palubních deskách... :-D

Včera večer, v cca 21,00 hod , zkolaboval "zatahujici" trolejbus přímo na kruháku u Kauflandu v Polabinách. Jak jsem slyšel povídat řidičku , kolegovi v kolem jedoucím busu, tak nešlo totálně nic, ani blinkry. A neporadila si ani dílna, nakonec přijel odtahovej tahač. Copak se dělo ?

Výpravčíxy - zdechla jedna ze dvou 12V baterií slaboproudého rozvodu. A jak naschvál má tenhle trolejbus zrovna atypické malé trakční baterie a náhradní nebyla po ruce.

Bylo to pro projíždějící řidiče dost překvapivé -na kruháku náhle stojí veliká neosvětlená kisna a tmavě modré barvy :-) Naštěstí se řidičce podařilo zastavit šikovně a tr nebránil průjezdu ani 15metrům. I když bych odhadl, že k blížícímu se kolapsu baterie došlo právě v tomto místě (výhybka pro manipulační průjezd Sluneční -Bělehradská) nepřímo vinou velmi nevhodné techniky jízdy. Rychloprůjezdné armatury jsou konstrukcí opravdu koncipovány pro vyšší rychlost. Příliš nízká např. paradoxně zvyšuje opotřebení armatur i sběracích hlavic a na sjížděcích výhybkách může v kombinaci s nedostatečným přítlakem sběračů dojít i k výpadku -jazyky výhybky čekají v mezipoloze a do konkrétního směru pro průjezd je mžikově nastavují přijíždějící sběrače. Pokud se na ta tři tělesa (krabičky) sjížděčky jako chodec kouknete, je to krásně zespodu vidět. Na stejném principu jsou i dlouhá křížení, např. to nad šíleným přechodem na Masarykově nám. Tr tam projíždějí dlouhým úsekem bez napětí a chodci, kteří v médiích zaslechli nesmyslnou informaci o nějaké přednosti a náhle vstupují řidičům do jízdní dráhy, můžou zavinit uvíznutí trolejbusu. A strážníci tam stále v dopravní špičce chodce, kteří svým bezohledným ohrožováním blokují provoz až na křižovatce u Domu služeb, nehlídají.
To jsem ale odbočil od vysvětlení, proč repasovaná 14Tr DC/AC na výhybce ve směru průjezdu bez trakčního napětí klekla. V tomto případě jde o to, že AC i DC/AC trolejbusy nemají izolovaná místa na síti vůbec rády. Pokud doba bez napětí přesáhne max dvě vteřiny, záloha měniče se vyčerpá a systém to pak bere jako úplnou ztrátu napětí. Zastaví se okamžitě všechny pomocné pohony včetně posilovače řízení (pak s volantem nehne ani Arnold Schwarzenegger) a nabíjení baterie. Vzhledem k poloze kleklé čtrnáctky na kruháku nebyla opatrnická rychlost přes výhybku vyšší než tak 3 kmh. Jinak by nebyly sběrače po zastavení 10 cm za ní, jak jsem měl možnost vidět, když jsem protahoval 408 kolem.
Rychlosti průjezdu armaturami jsou ve směrnicích sice uváděny s předložkou "do" xx kmh, ale vzhledem k provozování AC trolejbusů by měly být prakticky upřesněny od-do, pokud k nižší rychlosti nedonutí nepředvídatelná situace v provozu. To znamená, že řidič trolejbusu by měl předem vyhodnotit běžnou dopravní situaci tak, aby potom mohl armaturu v "izolovaném" směru projet do dvou vteřin bez kolapsu pomocných pohonů. Například u 24Tr může zastavení agregátu kompresoru (a tím i jeho chlazení) při vysokých letních teplotách způsobit jeho přehřátí a znepojízdnění trolejbusu. Je to sice konstrukční nedostatek, ale při správné a normální technice jízdy lze i s těmito vozy jezdit při 35 stupních veder. Ovšem chladič kompresoru musí být pravidelně čištěn, o což by se neměli starat mimo svou pracovní dobu řidiči, ale zaměstnanci údržby vozidel.....tr}

Bylo to pro projíždějící řidiče dost překvapivé? HA-ha, už od zastavky u Kauflandu videl jsem na kruhaku chtipnuty vuz a kolem pobehajici řidičku ve veste. Je tam nejake poulični osvetleni. Chyba pilota, neba chyba vozu? Tento tip vozu před rokem me uplne chtipnul při prujezdu deliče u Glubusu (Trnova k centru). Nešlo me nic, zastavil jsem tesne u lavičky pod pristreškem

Podle mě spíš baterie umřela před tím mrtvákem. Již nastartovaný trolejbus s funkčním dobíjením baterie nepotřebuje*) a dojel by klidně až na Krym, pokud by nepotkal cestou nějaký mrtvák.
*) což mi připomnělo tuze vtipný zážitek s 24Tr, která nešla vypnout ani odpojovačem baterií, trucovala, nešli ani dveře. Nakonec stačilo sundat bidla s efektem...

No jasně že to zdechlo až za izolovaným místem na výhybce směr Bělehradská. Taky na tom kruháku nestál dlouho, dílna zrovna shodou okolností v tom okamžiku jela na jinou opravu s "malým autem" a tak tam byla rychle. Bez dozoru byl pak jen pár minut když zjistili že to neopraví na místě a vrátili se na místo s tahačem.

Tohle mi k tomu přišlo mejlem:


(Příspěvek byl editován uživatelem 353.)

Trolejbus374: nezlob se na mne, ale i pomalá jízda tolik nevadí, sice se opotřebuje naváděcí lišta, ale při vyšších rychlostech zase výhybka trpí nárazy od dorazu jazyků. Rychloprůjezdná prostě umožňuje vyšší rychlost, k tomu je stavěná, ale také musí zvládat nižší, až skoro stojící jízdu. Nevím, ale jen při vyšších rychlostech je vidět průvodní efekt odskočení sběrače, ale při slimáčí teda ne a zajímal by mne ten nízký přítlak. Jak malý musí být, aby to odskočilo...
A projíždět izolované místo 2 vteřiny odpovídá rychlosti asi 0,5 m/s, což je pod 2 km/h... To fakt někdo zvládne tak pomalu, aby se nezastavil?

Do pomalýho ježdění vekslema nám nekecejte, na to jsme specialisti tady v Brně

Mně teda nikdy nepřišlo, že by se v Brně jezdilo pomalu. Naopak jsem spíš obdivoval, co si tam řidiči dovolí, protože já bych tam měl místy strach z očesání půlky města i při hodně pomalý jízdě. Tím spíš, že při šikovným utržení zastavím nejen trolejbusy, ale i tramvaje...

Možná je lepší ty rychloprůjezdný výhybky nemít, než je mít a nevyužívat. Když jedu s trolejbusem, tak si ve 40 km/h na výhybce připadám jako brzda provozu. Ale vidět trolejbusy, jak s velkou slávou podobnou výhybku projedou mnohdy i v 25 km/h s vítězným pohledem řidiče, jak to dneska profesionálně prohulil, to je prostě k nezaplacení... Že celému úkonu předchází zběsilé brždění a za výhybkou následuje tvrdé došlápnutí jízdního pedálu do polohy "naplno" (u 14Tr často doprovázené pořádným škubnutím, u 21Tr skákáním), to už je opravdu jen detail.

velkou slávou podobnou výhybku projedou mnohdy i v 25 km/h s vítězným pohledem řidiče, jak to dneska profesionálně prohulil

Sám bych to líp nenapsal . Tady v Brně skutečně jezdíme v porovnání se zbytkem republiky asi jako na Ukrajině. Kolikrát když v zrcátku vidím, co ty faje dělají, divím se že ještě jedu. Máme tady systém "do 30 km/h", pokud něco sejmeš a jedeš 30, tak dobrý, pokud 31, máš problém a platíš to.
Jsou tu ale úseky, kde se nedá jet ani 15. Prakticky každý průjezd složitejší armaturou, tzn to je vlastně u nás cokoliv kromě holýho drátu, protože tady se padá i na svorkách na rovným úseku, je dobrodružství, po průjezdu má člověk opravdu upřímnou radost, že to zase zvládl.

Nedávno jsem jel autem přes Jihlavu, kterou jsem považoval díky stavu těch 21Tr co jsme od nich koupili za takový malý Bulharsko, a ono prd - do 90° zatáčky vedou dráty přes asi šest dvojitých převěsů (vyslovený plýtvání, v Brně to visí na dvou až třech jednoduchých), na vyhýbky se dá dokonce i koukat a vypadají že se přes ně dá i jezdit, což kolikrát v Brně, než přes to trolejbus opravdu projede, není do poslední chvíle jasné že se jedná o sjízdný úsek. Věechno úhledný, uspořádaný. Drátydou tam kde vůz jezdí, což u nás kolikrát ne. Jsou třeba nad zaparkovanýma autama, nad cyklopruhem, v zatáčce zásadně vnějším obloukem, aby faje mohly jet po co největším oblouku a co možná nejdál od střechy vozu a chytnout ten "švuňk".

Teď tu plzeňáci oživují 31Tr, a mají nezvyklé dotazy, například proč v křižovatce brzdíme, když je tam jenom křížení. Kolegové co byli v Ostravě na exkurzi, sklidili údiv, když před vyhýbkou brzdili
-"Co děláš, stalo se něco?"
-"Nestalo, ale je tady veksl, ne?"
-"No a?"

Ze všech měst se nám smějou. Největší trol. provoz v republice = nejhorší dráty.

V Hradci se vám určitě nesmějou. Když jsme tam loni byli, tak mi hradeckej řidič (co dřív jezdil v Pardubicích) říkal, že se to tam hodně zlepšilo a že už je to skoro jako u nás.

Radši si nepředstavuju, co by nastalo, kdybych tam jel "skoro stejně jako u nás". Hodně jsem se krotil a stejně mi to jednou v oblouku asi ve 20 km/h spadlo (byl to trolejbus s přítlakem a podobnej oblouk, jako se tady jezdí zhruba v 30-35 km/h i s trolejbusem bez přítlaku). O vedení stop radši vůbec nemluvím. Tady snad neexistuje, že by stopy vedly z rychloprůjezdné výhybky tak, aby ji nešlo projet povolenou rychlostí nebo rychlostí odpovídající směru jízdy vozidla. Když následuje odbočení, tak se s trolejbusem dá jet na hranici fyzikálních možností jízdy s cestujícími křižovatkou.

Zajímalo by mě, jaká je povolená a skutečná rychlost průjezdu tohohle místa směrem doleva, a co by se stalo tak ve 30 km/h, což je povolená rychlost průjezdu přes naše asymetrické rychloprůjezdné výhybky ve směru většího odbočení. Možná by v Guinnessově knize rekordů přibyla nejdál letící trolejbusová botka na světě...

Máte v Brně na něčem zahnutý klacky nebo vás to teprve čeká s příchodem SORek?

Ondra: vidíš, a já mám z Brna dojem, že se u Vás s trolejbusem jezdí jak ve velkém městě, kdežto v Jihlavě pokud řidič jede rychleji jak 30 (kdekoliv), tak je označen za letce.

Jako Ova je asi TOP. Co se mně doneslo, tak přes trolejbusová křížení je rychlost omezena na "pouhých" 40km/h. Hol asi už mají z elektrolinu řádně vyrobené díly.

Jihlava má paušální omezení na 30km/h přes armatury (krom ÚD, ten bez omezení), ale v reálu je kříž, přes který je i 18km/h kosmická rychlost a naopak pár míst, která jsou kvalitně udělána.

jízda rychlostí 40km/h přes výhybku ve městě už nepovažuji za brzdu. Kolikrát situace nedovoluje ani tu 30. Takže pokud jedeš 40, je to postačující.

No tak v Hradci hlavně dost řidičů jezdí mimo výhybky/křížení rychlostí, kterou v PCE jezdíte možná tak přes výhybky . Většinou po městě jízda 35-40 km/h bez ohledu na zpoždění. A v Brně mi teda vždy přijde, že se tam jezdí rychle nebo aspoň takový mám celkový dojem z jízdy .

Tr_man: hlavně v případě, že se na té křižovatce plánuje odbočit doleva, tak při jízdě do té výhybky se musí jet rovně a až krátce před semaforem přejet do levého pruhu.

Ad 353: Už jsem se lekl, že to fotil někdo z mého balkónu. Ale je to někde od sousedů ....

K těm rychlostem, přesněji k tomu, že stav trolejového vedení omezuje trolejbusy - před chvílí jsem dorazil z odpolední trojky a když o tom tak přemýšlím, tak kromě odbočení vlevo z Palackého na Masarykáč a obloučku před Bohdančí vlastně všude o mé rychlosti rozhodoval spíš okolní provoz nebo rozbitá silnice než to jaké je na místě "dráty".

Když to vezmu od nádraží tak to vypadá tahle (přiznávám, že oficiálně povolené rychlosti jsou trochu jiné, tohle jsou zkušenosti z praxe):
- spojka mezi 1. a 2. stopou u nádraží: rychloprůjezdná, ale nad rozmlácenou dlažbou, jezdím tam okolo 25 km/h, ale je to v podstatě těsně za zastávkou, takže nikoho nebrzdím
- výhybka z Palackého na Masarykáč: dá se oběma směry i přes 40 (při jízdě ve správném pruhu), ale je před semaforem a prudkým odbočením, takže zbytečné se tam někam honit. Každopádně provoz nezdržuje.
- odbočení z Palackého na Masarykáč: je to do pravého vinglu a s 28Tr je nutno to nepodjíždět, takže tam jezdím opravdu opatrně, ale spíš proto aby mi nepopadali lidi než klacky
- Masarykáč (sjížďák, výhybka, křížení): všechno rychlé, dalo by se 30-35, ale opět nad mizernou dlažbou a s velkým provozem chodců. Čili tady mně brzdí taky jiné věci než dráty
- křižovatka u zimáku (kříže a sjížďák): v pohodě 35, ale je to po rozjezdu ze semaforů a před zastávkou, většinou ani těch 35 jet nepotřebuju, čili dráty nejsou brzda
- výhybka Stavařov: přímo klidně 50, nebrzdí vůbec provoz
- sjížďák Hradecká: do 35, stejně brzdím do zastávky
- oblouk Hradecká - Poděbradská: 50
- sjížďák Poděbradská: brzdí se tam do zastávky, ale snese i 40
- kruháky Spar, Trnová: žádné omezení kvůli drátům, dá se jet jak s autobusem
- kruhák Globus: na vjezdu rychlá výhybka, nebrzdí vůbec, zpomaluje mne tam dávání přednosti
- oblouky Doubravice - Semtín: 50
- výhybka Semtín hlavní brána: přímo 50
- kříž Semtín hl. br: Je to rozjezd ze zastávky s rozbitou dlažbou, čili nemůžu rychle i když by to šlo
- oblouk Rybitví, závod - UMA, továrna: 50
- výhybka UMA, točna: přímo 50
- kříž UMA: jako v Smetíně je na výjezdu ze stanice, takže provoz nebrzdí
- úsek UMA - levý oblouk na konci rovinky v lese: na omezovač
- pravý oblouk před Bohdančí: jezdím to pod 50 s nohou lehce na brzdě. Vlastně jediné místo na celé lince, kde ubírám opravdu jen kvůli drátům
PS: větu "do tohoto oblouku UBÍRÁM na 50 km/h" by asi v některých provozech nepochopili
- oblouk v Bohdaneči od začátku do kruháku: 50 při jízdě vnější stopou
A za kruhákem vlastně také 50 až na konečnou, ale s 28Tr ve špičce musím mít lehčí nohu kvůli slabšímu napájení tohohle konce.

Pokud si to přečte trolejbusový guru Lp, tak se mu možná nebude líbit zde uváděné překročení některých limitů ... ale zase je to v podstatě pochvala za to, v jak dobrém stavu ty dráty jsou .

9_tr: dovolil bych si mírně nesouhlasit. Stačí se dívat i poslouchat, co se nahoře děje při pomalejším průjezdu (mám na mysli pod 30 kmh, řekněme 15-20/, při vyloženě pomalé jízdě už problém zase není. Příkladem budiž pozorování na Židově (i před instalací nových jazyků). Od Drážky projíždí sjížděčku tr rychlostí 30 a více: botky ladně proklouznou, doprovodný zvuk minimální a "zdravý", jen to lehce ve večerním tichu lupne. Další vůz projíždí armaturu odhadem tak 15kmh: botky se staví "na zadní" -vyklopené dozadu na doraz to absolvují jen přes přední hranu bočnic. A k tomu nechutné rány. Po výstavbě trolejí na Dubinu jezdili v kombinovaném srpnovém provozu A/TR s trolejbusy "autobusáci", protože normálně z rozpisu. A na téhle sjížděčce byli stále ve výpadku, protože jezdili přes všechno "radši pomalu"..

Trolejbus: tak taky je to kus od kusu. A slyšel jsem o jedné Vaší sjížděčce, co nesnesla rychlost nižší jak na omezovač a po měsíci provozu se něco pos., byla opravena a už to tak nešlo...

V Jihlavě nepovažuji trolej za tu nejlepší, ale:
sjížděčky pomalou rychlost zvládají bez tebou popisovaného dost blbého projevu.
Je tu kruháč, 3 úplně stejně udělané sj a každá snese jinou rychlost. Na dvě řekněme bez omezení, ale je problém s tím, že za výh. je přechod, křižovatka, atd., takže zbytečné nějak extra zrychlovat.
Třetí ti nedovolí víc jak 30, protože STAVITELNÝ kříž tě vyhodí.

Tak kde je chyba. Výhybka MUSÍ primárně snést nízké rychlosti, protože okolní provoz. Vyšší rychlost je až bonus navíc. Jako v koloně fakt nebudu dělat mezeru, abych výhybku projel "rychle" a pak zas brzdil do kolony. Jediná mezera je tvořená na přejez ÚD. A kolona se může vytvořit kdekoliv.

Až na pár výjimek musí řidič v Pardubicích přemýšlet oproti autobusu jen nad tím, jakou s trolejbusem zvolit stopu a kdy sundat nohu z pedálu, než že by musel brzdit.

Jak psal kolega 353 o tom oblouku před Bohdančí, tak dolů to docela jde a buď se to nechá jet nebo se trochu přibrzdí, nahoru je to horší. Na trojce jsem měl největší smůlu na "bezpřítlakové" a "nízkopřítlakové" vozy, nebo se to tam aspoň nejvíc projevilo. Když jsem měl 3 poprvé sám po zácviku, tak mi to cestou do Bohdanče spadlo hned při prvním kole uprostřed rovinky mezi Rybitvím a Bohdančí. Cestou zpátky už jsem jel opatrně, tak mi to spadlo až v mírném obloučku na začátku klesání před Rybitvím, a to jsem tam jel o dost pomaleji, než by se mělo. O nějakou dobu později jsem tam dostal 408 (shodou okolností na tu popůlnoční 3), která po zlomení pravého sběrače právě za obloukem před Bohdančí měla hrozně nízký přítlak. Spadlo mi to sice před nádražím a na kříži u Domu služeb, ale stejně jsem se s ní bál, protože jsem v zrcátku viděl záblesky i při nižších rychlostech než normálně.

Zkusil jsem spočítat, kolikrát jsem se musel projít kvůli výpadku sběračů na které lince (ať už vlastní chybou, chybou trolejbusu nebo vedení, většinou to byla kombinace lidského faktoru a technického stavu, než že by hrálo roli jen jedno z toho):
1 - 1x
2 - 1x
3 - 4x (+ jednou při zatahování z trojky)
5 ani jednou
7 - 3x (z toho 2x, že mi při objíždění překážky při opravě Chrudimské už prostě nedosáhly sběrače, ale vedle bylo dost drátů na popojetí, jen se mi prostě nechtělo jít ven přehazovat a chtěl jsem to zkusit projet, a ani stahovák nezabral)
11 - 3x
13 - 4x
+ jednou s cvičnou jízdou a 4x s historickými trolejbusy (z toho jednou v Hradci a jednou byl na vině zaseknutý stahovák, který nepovolil lano)

TrMan - ohnutý faje máme pouze na dvou vozech. Jedna 14Tr a jedna 25Tr, a nyní teda SORky (přesněji řečeno ta jedna jediná co zatím došla). Nikdy jsem se zahnutýma fajema neměl tu čest absolovovat nějakou delší trasu, možná s tou 25Tr nějakou zkušební jízdu už nevímn, nepřijde mi to že se jedná o něco, co by dovolovalo jezdit rychleji

nepřijde mi to že se jedná o něco, co by dovolovalo jezdit rychleji

Ale dovoluje. Z principu při pohybu klasického sběrače na cik-cak vedení pruží či pohybuje se celý sběrač, u ohnutých se dost kmitů utlumí tím že se ta ohnutá část kmitá do stran a nemusí se hýbat celý sběrač a tím to celé lépe spolupracuje s vedením. Není to možná prvotní účel ohnutých sběračů, ale funguje to...

Správná poznámka je to, že drtivou většina výpadků u nás má na svědomí buď chyba sběracího ústrojí (nesmyslný přítlak nebo vada stahováku) a nebo chyba řidiče spočívající v jízdě špatnou stopou pod trolejí a nikoliv kvůli rychlosti. Máme tady jedince, kteří ani po dvou utržených botkách kvůli tragickému podjetí stejné křižovatky neuznali svoji chybu, protože oni přece "jeli pomalu". To že měli chvíli klacky skoro kolmo na trolej a že se tak jezdit nedá neuznali ani při pohledu na záznam kamer, pod kterými se jim to povedlo.

Dvě fotky těch věcí od Iveca.

Bude v provozu na oslavy 65.výročí založení DP dne 16.5. nějaká historická linka v provozu z Hlavního nádraží k vozovně v Dukle?Dík za odpověď