| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 30. 05. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 30. 05. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
TOSák - to sis uložil foťák do lednice aby dýl vydržel, a pak s ním fotíš ? Musíš počkat až se ohřeje a zmizí z něj to orosení, takhle ty fotky jsou jenom k prdu ! |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24835 Registrován: 5-2002 
|
Laik - Mimochodem - odkud jsou ty obrázky? Kombinovaná odjezdová návěstidla zde "volno" signalizovala jedním ramenem a 1, 2 či 3 bílými světly (které též mohly být, přerušované, ale nemusely) ve směrovém systému a svítila i ve dne. Je to Břeclav. Tři světla jsou v tomto případě logická, zřejmě se návěstily tři směry: Lanžhot/Hohenau/Hrušovany (samozřejmě nevím, kolik světel bylo pro jaký směr). Mnou zmíněná návěstidla s přerušovanými světly byly zcela běžné semafory, pouze jejich světla (plynová) byla opatřena zvláštním zařízením, které pravidelně přerušovalo plamen svítilny. Zařízení byla švédského původu, kde se přerušovaná světla používala běžně již delší dobu. Tak toto je pro mě absolutní novinka. |
|
zmar1
|
|
|
Neregistrovaný host 195.113.70.77 |
Po domluvě s prof. Mojžíšem, pořadatelem tohoto cyklu seminářů, sem vkládám následující pozvánku: Vážení přátelé, dovolte, abych Vás pozval na 4. seminář cyklu Historie dopravy, který se uskuteční ve středu 15. června 2016 od 15:00 do 16:30 h v Praze na Výukovém a informačním pracovišti Dopravní fakulty Jana Pernera, ul. Pod Výtopnou 2, na 5. poschodí (u odstavné plochy Autobusového nádraží Florenc). Druhý díl přednášky na téma „Mezníky v historii sdělovací a zabezpečovací techniky“ opět prosloví p. ing. Ivo Laníček. Seminář je bezplatný, můžete pozvat i své přátele a známé. Těším se na setkání s Vámi. S pozdravem a přáním všeho dobrého Vlastislav Mojžíš |
|
Arnostovice
|
|
|
Neregistrovaný host 151.249.106.140 |
Duch místa železničního – Arnoštovice |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24840 Registrován: 5-2002
|
Zajímavé, jen dvě poznámky: Později v blízkosti domku, v km 113,095, vzniklo blokové hradlové stanoviště č.14 (v některých plánech značené též římskou XIV.) s obousměrným mechanickým návěstidlem, tzv.křižákem (jehož betonové základy jsou v místě stále patrné). Tato návěstidla neměla předvěsti. Jako, že byla bez předvěstí až do roku 1947? ale mnohdy se nechal zastavit i vlak jiný, když bylo třeba a nikdo to moc neřešil, neexistovali dispečeři, počítače, na nějakou minutu se nehledělo a v „plachtě“ se to vždy nějak zaonačilo – výpravčí byli páni a domluvit se dalo vždy, když bylo potřeba vystřídat dříve či naopak. Nemyslím si, že za "oněch časů" to na hlavní trati bývala taková selanka. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5642 Registrován: 6-2002 
|
Mě zase trklo v "odbočné" kapitole Život na hradle býval rušný a zajímavý … (kde se píše o jiném hradle) "Uvnitř domku se nalézal hradlový aparát s pákami všech čtyř návěstidel – čímž jsem prozradil, že se jednalo o dvoukolejku..." Tu větu nějak úplně nechápu. Logicky bych čekal na jakémkoli hradle 4 páky - 2 návěstidla + 2 předvěsti. A to úplně stejně na jednokolejce jako na dvoukolejce. Případná existence nějakého "banalizovaného" hradla, s mechanickými návěstidly u obou kolejí pro oba směry, by pro mě byla naprostá novinka.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2229 Registrován: 7-2008 
|
Paměť je samozřejmě sviňa, ale vzpomínky jsou skutečně na jiné hradlo na jiné trati, která byla před více jak třiceti lety setsakra vytížená (blíže určovat místo není pro tento účel potřebné). Hned v úvodu je ovšem řeč o dvou místech, na které je čtenář zván. Detaily kolem počtu návěstidel bych neřešil, vzpomínkový příběh vznikl mnohem dříve než zbytek článku - pokud to někomu "drásá" nervy, omlouvám se ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Tvrzení, že křížová obousměrná návěstidla měla předvěsti je potřeba podložit důkazy. V nalezených dokumentech není o Př vůbec nic psáno a v profilovém plánu (pravda staršího data) rovněž nejsou zakreslena. Zřejmě právě kvůli neexistenci Př byly "křižáky" zřizovány na vyvýšených místech. Nejsem ovšem specializován na historii návěstidel na této trati, potažmo v této zemi, běžně se o neexistenci Př v případě křížových návěstidel píše i v literatuře (nakolik věrohodně je otázkou - ale v Hradci snad vědí, co činí, když to tvrdí). Koneckonců, na zdejší trati sloužila dost dlouho i původní distanční návěstidla coby předvěsti vjezdových mechanik. Jak ale vidno i ze zdejších diskusí v histor.sekcích K-repu, nic není stoprocentní a stále se nacházejí nové a nové důkazy, že něco bylo jinak, než se x-let tradovalo. Nevyhovující objekty hradel a zastaralost jejich vybavení ale bylo zásadním impulsem k jejich modernizaci. Během následujících let byla modernizována většina hradel na zdejší trati (namátkou Opřetice, Strašnice), ale třeba i některá stavědla (Senohraby St1., Chotoviny St1. bylo dokonce až z první půlky let šedesátých). Připomínky a případné opravy a úpravy jsou jinak samozřejmě vítány. Hezké dny
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2072 Registrován: 5-2002 |
Anabáze jak ze Švejka: Odpověď ministra železnic na dotaz členů Národního shromáždění Modráčka a Hudce (tisk č. 667). K uvedenému dotazu má ministerstvo železnic za čest oznámiti, že p. ministerskému přesedovi Dru K. Kramářovi bylo poskytnuto k jízdě do Paříže dne 16. ledna t. r. salonního vozu čís. 505, který byl proto vypůjčen od stát. úřadu pro dopravu ve Vídni. Průvodcem a strážcem tohoto vozu byl průvodčí vlaku Frant. Zelinka. Salonní vůz byl však mezi jízdou ve stanici Buchs na švýcarských hranicích odepjat, a v několika málo dnech poslán z řečené stanice zpět do Vídně. Cestou byl však zadržen v Linci a místo do Vídně poslán do Prahy, ježto býv. generální ředitelství československých drah vyžádalo si tohoto salonního vozu pro francouzského vyslance p. Clementa Simona na cestu z Prahy do Paříže. Tento vůz přijel do Prahy dne 29. ledna t. r. a odejel ještě téhož dne s jmenovaným vyslancem z Prahy. Průvodcem vozu byl opět Zelinka. Když vyslanec Simon dojel v řečeném salonním voze dne 31. ledna t. r. do Buchsu, nepřevzaly švýcarské dráhy tohoto vozu, pročež byl vůz opětně odepjat, a poslán do Lince i s průvodčím Zelinkou. Na této cestě byl však tento salonní vůz ve stanici Schwarzach St. Veit úředníkem staničním z neznámých nám důvodů zadržen a odtud vrácen do Feldkirchu, kdež zůstal od 5. února t. r. i s průvodčím Zelinkou bez dalšího určení. Zelinka, jenž salonního vozu neopustil, ježto podle platných ustanovení ručí jako průvodčí vozu za jeho inventář, žádal každodenně přednostu tamní stanice za opatření, aby byl se salonním vozem poslán domů, avšak bezvýsledně. Při tom byl stále utěšován jen tím, že státní úřad pro dopravu ve Vídni přese všechno hlášení neučinil dosud v této věci žádné disposice. Ježto býv. generálnímu ředitelství nebyla podána žádná úřední ani soukromá zpráva o této příhodě, mělo se za to, že salonní vůz jel - jak bylo také původně myšleno - s francouzským vyslancem až do Paříže, a že tam čeká i s průvodčím na zpětnou cestu Dra Kramáře. Ministerstvu železnic nebylo rovněž nic hlášeno o této věci, a jakmile se dovědělo o tomto nedopatření, zařídilo bez průtahu, aby salonní vůz i s průvodčím Zelinkou byl ihned vrácen do Prahy. To se stalo 18. března t. r. V Praze 11. dubna 1919. Ministr železnic: Dr. Zahradník v. r. (http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t0886_00.htm)
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24841 Registrován: 5-2002
|
Tvrzení, že křížová obousměrná návěstidla měla předvěsti je potřeba podložit důkazy. V nalezených dokumentech není o Př vůbec nic psáno a v profilovém plánu (pravda staršího data) rovněž nejsou zakreslena. Zřejmě právě kvůli neexistenci Př byly "křižáky" zřizovány na vyvýšených místech. Já samozřejmě žádný důkaz nemám (kde bych ho vzal), ale nějak si neumím představit, že by zrovna na téhle trati, kde už dle JŘ 1914 nebo 1940 rychlíky jezdily prakticky stejně rychle jako dnes, byl provoz organizován takto mimořádně nebezpečným způsobem. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5643 Registrován: 6-2002
|
Ohledně (ne)existence předvěstí bych se přiklonil k názoru McBainově. Dost bych se divil, kdyby všechna vjezdová a oddílová návěstidla na této trati neměla předvěsti už před 1. světovou válkou. V Bystřici měla od roku 1913 předvěsti dokonce i návěstidla odjezdová (vjezdová už předtím) - viz staniční kroniku: Bystřice před 1913 Bystřice po 1913 Trať Vídeň - Cmunt - Praha patřila k jedněm z nejvýznamnějších tratí v Rakousku, před válkou většinu rychlíků vozily lokomotivy řady 108 (275.0) a ty rychlíky dosahovaly mezi Benešovem a Táborem průměrných rychlostí téměř 60km/h - takže většinu trasy musely jet minimálně 60-70 km/h. A z takových rychlostí brzdit bez předvěstí? ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") A navíc i za tmy? A zeptal bych se: kdy tam byl zřízeno to hradlo? To se tam vůbec nepíše. Ale jinak samozřejmě hezký článek ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24842 Registrován: 5-2002
|
Ale jinak samozřejmě hezký článek To bez diskuze. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3330 Registrován: 9-2005 
|
Dost bych se divil, kdyby všechna vjezdová a oddílová návěstidla na této trati neměla předvěsti už před 1. světovou válkou. Dovolím si na toto téma rozvésti malou polemiku. Vlastním ve svých skromných sbírkách torza zařízení, ze kterých by se dal při troše dobré vůle sestavit přístroj traťového hradla typu 3414. Bádal jsem nad tím, zda-li v období před cca rokem 1910 (kdy se objevují nové přístroje typu 5007) mohlo býti traťové hradlo s předvěstmi nového typu (1898). Ano mohlo, ale soudobá literatura (a že jsem kvůli tomu leccos proštudoval) uvádí jako hradlo pouze stavědlový přístroj s návěstními klikami. Páky znal pouze německý systém (a to pouze návěstní, neb předvěsti se stavěly přes kladku oddílového návěstidla). Teprve publikace Zabezpečovací zařízení na vídeňské městské dráze od Hugo Koestlera z roku 1903 v příloze uvádí traťové hradlo s pákami, jak oddílových návěstidel, tak předvěstí (dokonce trojitá tlačítka s předhláškovými hradly a hradlová relais uvnitř skříně). Prostudoval jsem na to dost literatury, abych mohl za sebe tvrdit, že bych se dost divil, kdyby ta první hradla vůbec předvěsti měla. Hradla s křižákem už vůbec. A to že byla do až do 40. let hradla bez předvěstí nebylo, dle mě, zrovna nic neobyčejného. Jsou mi známy i takové stanice, kde byla ve 40. letech ještě distanční návěstidla...
Pár obrázků ode mne...
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24843 Registrován: 5-2002
|
Jsou mi známy i takové stanice, kde byla ve 40. letech ještě distanční návěstidla... A ví se přesně, jak distanční návěstidlo vlastně fungovalo? Myslím ne technicky, ale hlavně jak to bylo se zastavením vlaku před ním/za ním... Na druhou stranu na tom nevidím nic divného - když ještě v roce 2016 existují stanice s mechanickými návěstidly. Spíš mi přijde pozoruhodné, že ještě v roce 1947 tu byly na hlavní trati instalovány ručně stahované závory, když jinde ve světě bylo běžným standartem už dávno toto. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5644 Registrován: 6-2002
|
A to že byla do až do 40. let hradla bez předvěstí nebylo, dle mě, zrovna nic neobyčejného. Jsou mi známy i takové stanice, kde byla ve 40. letech ještě distanční návěstidla... Tomu věřím. Ale na této konkrétní trati PS: Ručně stahované závory mě nijak neudivují. Nějaké moderní zařízení na přejezdu bych v té době čekal pouze na křížení významné tratě s významnou silnicí. (Příspěvek byl editován uživatelem Vámos.)
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24844 Registrován: 5-2002
|
Ručně stahované závory mě nijak neudivují. Nějaké moderní zařízení na přejezdu bych v té době čekal pouze na křížení významné tratě s významnou silnicí Tak jasně, že v kontextu c.k - Čsl. železnice byl a je každý pokrok menším zázrakem, o tom žádná ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24845 Registrován: 5-2002
|
No ale každopádně by mě zajímalo, jestli existuje jednoznačná definice/předpis, jak fungovalo distanční návěstidlo, proč se mu tak vůbec říkalo a jak se u něj měl vlak chovat. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5645 Registrován: 6-2002
|
...distanční návěstidlo, proč se mu tak vůbec říkalo... Ale ono se mu tak neříkalo ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Distanční návěstidlo je novodobý "překlad" označení "Distanzsignal". Česky se nazývalo "vzdálenostní návěstidlo"
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5646 Registrován: 6-2002
|
Mě by docela zajímala historie návěstění a zabezpečovacích zařízení u nás vůbec. Ono to, pokud vím, není dosud nijak souhrnně zpracováno. Většinou se objevují jen takové nějaké povrchní články (opisované jeden od druhého), kde se často na základě jednotlivých případů dělají nějaké všeobecné závěry. Nejde o to, co která firma kdy vyvinula, ale co se skutečně v jakém rozsahu (od kdy a kde) používalo. A vlastně třeba o zabezpečovacích zařízeních před 5007 jsou vlastně jen útržky (pokud vůbec něco). A vlastně ono to nebude asi ani zpracováno v Rakousku, kde do roku 1918 bylo stejné. Bádá v tom (kromě Pepy l) někdo?
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
drake
|
|
|
Neregistrovaný host 90.183.112.6 |
Dost bych se divil, kdyby všechna vjezdová a oddílová návěstidla na této trati neměla předvěsti už před 1. světovou válkou. Zase bych se nedivil, protože rakouský předpis jednoznačně vyžadoval předvěst pouze před vjezdovými návěstidly. Před oddílovými být nemusela. A pokud něco být nemuselo, tak to nebylo, pokud to léta strašně nevadilo nebo se tam něco hrozného nestalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 482 Registrován: 9-2005 |
Vámos: Bádá... Všechno ale chce svůj čas. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 483 Registrován: 9-2005 |
A ví se přesně, jak distanční návěstidlo vlastně fungovalo? Myslím ne technicky, ale hlavně jak to bylo se zastavením vlaku před ním/za ním... Proto se vzdálenostní návěstidla stavěla až 500 m od krajní výměny, aby případné projetí nemělo za následky vjezd vlaku až do zhlaví. Často byla vzdálenostní návěstidla použita později jako předvěst vjezdového návěastidla (můžete v situačkách najít např. označení II a DS II). Dokonce existovala opatření, kdy bylo možné u strážníka tratě na stanovišti, které předcházelo vzdálenostnímu návěstidlu, instalovat kontrolní zvonek nebo optickou kontrolu polohy vz. n. a v případě, že se vlak blížil k vz.n. s návěstí Stůj, strážník byl povinen dát ruční návěst Pomalu. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24847 Registrován: 5-2002
|
Proto se vzdálenostní návěstidla stavěla až 500 m od krajní výměny, aby případné projetí nemělo za následky vjezd vlaku až do zhlaví. Často byla vzdálenostní návěstidla použita později jako předvěst vjezdového návěastidla (můžete v situačkách najít např. označení II a DS II). Dokonce existovala opatření, kdy bylo možné u strážníka tratě na stanovišti, které předcházelo vzdálenostnímu návěstidlu, instalovat kontrolní zvonek nebo optickou kontrolu polohy vz. n. a v případě, že se vlak blížil k vz.n. s návěstí Stůj, strážník byl povinen dát ruční návěst Pomalu. A to vyplývá z čeho? Zajímá mě citace z předpisu nebo nějaké jiné věrohodné literatury. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24848 Registrován: 5-2002
|
Ještě k těm návěstidlům bez předvěsti na dnešní trati 220. Vzal jsem směr Tábor - Praha, jelikož v tomto směru ležel údajný křížák v Arnoštovicích na levé straně trati, tudíž byl pro mašinfíru hůře viditelný a navíc z kopce zde vlaky asi jezdily rychleji. A co říkají dobové JŘ? V roce 1914 je například zajímavý rychlík 201 Vídeň - Praha - Berlín, který z Ta odjížděl 10:40 a v Praze F.J.B. zastavil (bez mezizastávky) ve 12:17, tzn. 103 km jel 97 minut s cestovní rychlostí 63,5 km/h. V roce 1940 je nejrychlejší vlak (bohužel zde nejsou uvedena čísla vlaků) s odjezdem z Ta v 19:33 a příjezdem do Benešova ve 20:18. Tedy 54 km za 45 minut, a cestovní rychlost 72 km/h. A teď včil mudrujte. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 242 Registrován: 7-2012 
|
Ad Distanční návěstidla - jak fungovala a jaká byla? Vaši otázku nutno specifikovat aby nedošlo k nedorozumění: 1. přesné časové údobí - roky, 2. železniční správa, privátní dráha (název), 3. železniční trať-úsek, stanice, jen přesnou specifikací požadavků - místa, dráhy, stanice, roku - lze se dopátrat přesné specifikace distančního návěstidla. Já za sebe mohu jen učit popis u ÖNWB. I zde to lišilo podle úseků tratě či stanice, byť roku 1870 měla ÖNWB uzavřenou exkluzivní smlouvu s jednou nadnárodní elektromechanickou společností, přesto nebyla na určitých úsecích návěstidla stejná (už jsem to na K-r kdysi dával, část mého textu dost rozsáhlého, tak znovu činit nebudu). Po určitých letech provozu pak přišla doba výměn za novější typy distančních návěstidel - a to už byly opravdu značné rozdíly podle stanice a roku instalace. To vše do doby než přišla firma Siemens, pak Götz a pak následná firma Siemens-Hallske, s trochu jednotným zabezpečovacím zařízení, ale opět určité rozdíly stanice od stanice. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5647 Registrován: 6-2002
|
V roce 1914 .... s cestovní rychlostí 63,5 km/h No právě. Mezi Táborem a Benešovem je v roce 1914 jíźdní doba 50 minut, což je při 53km průměr 63,6km/h. A teď by mě zajímalo, na jaké vzdálenosti zabrzdí rychlík s nohatou nebo hrbounem (oboje byly v Nuslích i Wien II) z minimálně 60-70 km/h. I pokud bude návěstidlo na vyvýšeném místě, tak z jaké vzdálenosti bude vidět za deště (o mlze ani nemluvě)? Nebo na jakou vzdálenost se rozpozná mžourající červené světýlko v noci? Připomínám, že v Bystřici je v roce 1913 zábrzdná vzdálenost 700m. Jinak, že předpis z roku 1913 má předvěsti u oddílových návěstidel vím, ale předpokládám, že to bylo omezeno traťovou rychlostí, resp. zábrzdnou vzdáleností.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 484 Registrován: 9-2005 |
McBain: A to vyplývá z čeho? Signalvorschriften, Buch und Kunstdruckerei "Steyermühl", Wien 1913, článek 35 odst 1. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4363 Registrován: 9-2005 
|
Já věděl, že jsem to někdy někam dával. A díky tomu, že vidím Konopáč, vzpomněl jsem si Před lety mi totiž Tomáš Konopáč do článku Počátky zabzař. na železnici poskytl obrázky a jedním z nich bylo vzdálenostní návěstidlo s popisem funkce. Tak tady to je, na dalším obrázku je širší popis. Tomáši, zdravím tě a díky za předchozí příspěvky do diskuse. A pro ostatní: Tomáš Konopáč je opravdu odborník v tomto oboru. A aby to bylo úplné, přidám i odkaz na zmíněný článek. (Příspěvek byl editován uživatelem Plešoun.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2066 Registrován: 5-2008 
|
Základní práce o zab. zař, v češtině jsou práce M. Body , další práce(hlavně práce ing.T . Nechvátala z dvacátých roků ) na něj navazují a rozšiřují je o nové zařízení , která byla vyvinuta po přelomu století. Kromě to vyšla v roce 1928 nákladem "České matice technické" publikace " železniční provoz " , která se v druhé části podrobně zabývá zabezpečovacím zařízením na železnici. V roce 1948 vyšel její doplněný přetisk , ve kterém jsou už uvedeny moderní typy zab. zař. , dokonce je tam popis dálkového ovládaní tratí v USA nedaleko Chicaga |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24849 Registrován: 5-2002
|
Plešoun - Před lety mi totiž Tomáš Konopáč do článku Počátky zabzař. na železnici poskytl obrázky a jedním z nich bylo vzdálenostní návěstidlo s popisem funkce. Tak tady to je, Tak tady to opět není. Mě nezajímá elektrické zapojení, mě zajímá, jak se u vzdálenostního návěstidla měl chovat vlak. BwIg - Já za sebe mohu jen učit popis u ÖNWB. I zde to lišilo podle úseků tratě či stanice, byť roku 1870 měla ÖNWB uzavřenou exkluzivní smlouvu s jednou nadnárodní elektromechanickou společností, přesto nebyla na určitých úsecích návěstidla stejná Stejná nemusela být, ale předpokládám, že vlak se u nich musel chovat stejně. Ale jak? |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24850 Registrován: 5-2002
|
Vámos - A teď by mě zajímalo, na jaké vzdálenosti zabrzdí rychlík s nohatou nebo hrbounem (oboje byly v Nuslích i Wien II) z minimálně 60-70 km/h. I pokud bude návěstidlo na vyvýšeném místě, tak z jaké vzdálenosti bude vidět za deště (o mlze ani nemluvě)? Nebo na jakou vzdálenost se rozpozná mžourající červené světýlko v noci? Zvlášť, když je návěstidlo na levé straně trati... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 9-2005 |
Plešoun: Já Tě též srdečně zdravím a děkuji za uznání - od kolegy, který zná velmi dobře náš obor a je pro něho navíc koníčkem (a to vím dobře ), to moc potěší. Už jsme se nějak dlouho neviděli... Ad vzdál. návěstidla: McBain: Teď zcela nerozumím, co chcete slyšet. Vzdálenostní návěstidlo návěstilo návěst č. 69 "Volno" nebo návěst č. 70 "Stůj" (viz předpis mnou uvedený výše). Pokud vz. n. návěstilo návěst "Stůj", vlak musel zastavit. K náv. č. 70 - cituji: "Návěsti vzdálenostní oznamují vlaku, smí-li vjeti do stanice, případně u odboček a křižovatek drah, smí-li přejeti místo, které se má krýti, nebo ne." Čl. 33, odst. 2 (neopisuji doslova): Vzd. návěst stojí zpravidla 500 m před nejkrajnější výměnou stanice, případně před místem, které se má krýti; ve větším stoupání lze zkrátit na 300 m (pozn.: větší stoupání blíže nedefinováno...). Vzd. náv. má být viditelné z vlaku alespoň na 400 m, pokud nelze dodržet, musí být vzdálenost (pozn.: myšleno umístění) 500 m zvětšena nejméně o tolik, o kolik je viditelnost skutečně dosažitelná menží než 400 m. Pokud je viditelnost menší než 200 m, musí se ve vzdálenosti 200 m před vzdál. náv. dávat vlaku návěst "Stůj", pokud vzd. n. návěstí "Stůj". O strážníkovi, jehož stanoviště bylo před vzdál. náv směrem ze širé trati, a u něhož bylo umístěno dozorné zvonítko (Kontrollklingelwerk - zapojení viz obrázky od kolegy Plešouna), jsem již psal. Pokud byla vzdálenost jeho stanoviště od vz.n. menší než 200 metrů, dával v případě, že vz. n. návěstilo "Stůj", návěst "Stůj", jinak návěst "Pomalu". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 486 Registrován: 9-2005 |
A aby bylo úplně jasno, ještě doplňuji: Strojvedoucí byl povinen před předvěstí a před vzdál. náv. krátce zapísknout na parní píšťalu (tj. návěst "Pozor"), aby uvědomil vlakvedoucího, že si návěsti všiml. Pokud tak neučinil a vzdál.n. ukazovalo návěst "Stůj", vlakvedoucí zatažením za návěstní provazec strojvedoucího upozornil na tuto skutečnost. Spatřilo-li vlakové mužstvo návěstidlo vzdálenostní ukazující "Stůj", mělo použít všech prostředků, aby zastavilo vlak ještě před návěstidlem. Vlak zde musel stát tak dlouho, dokud se návěstidlo nepřestavilo na "Volno" nebo dokud mu oprávněný zaměstnanec nedal (ústní) svolení k další jízdě. Pokud bylo vlakové mužstvo zpraveno rozkazem, že je návěstidlo poroucháno (nebo se výjimečně neobsluhuje), dával-li zaměstnanec u návěstidla ruční návěst "Volno", nemusel vlak zastavit. Nedával-li zaměstnanec u návěstidla, které bylo prohlášeno za poškozené, ruční návěst "Volno", nesměl vlak do stanice vjet. Po přestavení návěstidla směl vlak vjet do stanice rychlostí stanovenou pro jízdu přes výměny proti hrotu do odbočky. Pokud vlak nebyl zpraven o poruše návěstidla, musel být vždy zastaven ručními návěstními pomůckami u porouchaného návěstidla a zpraven, zda smí nebo nesmí vjet do stanice. Pokud návěstidlo nebylo osvětleno, musel vlak před ním zastavit a po zjištění návěsti na návěstidle mohl pokračovat v jízdě. Pokud byl předem zpraven o neosvětlení rozkazem, nemusel zastavit, pokud dával zaměstnanec u návěstidla ruční návěst (viz výše). (ČSD, Předpisy pro službu dopravní XIX (1929), čl. 131, část E, odst. 17, 18, opět neopisuji doslovně)} |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2232 Registrován: 7-2008
|
McBain: myslím, že p.Konopáč popsal funkci vzdálenostního návěstidla jasně, víc než dvě návěsti to opravdu neumělo a "fíra" byl stejně jako dnes povinen včas vlak zastavit. Když se mu to , kupř.za snížené viditelnosti, nepodařilo, byla tato návěstidla dost daleko (zpravidla kolem 500 m) od krajní výhybky žst., aby i po projetí návěsti "Stůj" stačil vlak zastavit. Jinak byl pochopitelně malér na dohled. Ještě bych se též vrátil ke křížovému návěstidlu: oficiální název kupř. v PD 2.koleje Vo-Ben z 20.let je "dvouramenná bloková návěst", což vychází z českého překladu něm.originálu. To, že tato návěstidla byla bez předvěstí je bezpředmětné řešit, to ovšem neznamená, že nebyla předvěštěná vůbec ničím - a samotného by mě zajímalo zda byla či nebyla, kupř. nějakými tabulemi Faktem však zůstává, že byla na trati velmi dlouho v aktivní službě a to i v úseku Benešov - Praha, zdvoukolejněném již v letech 1903-05.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24851 Registrován: 5-2002
|
myslím, že p.Konopáč popsal funkci vzdálenostního návěstidla jasně, víc než dvě návěsti to opravdu neumělo a "fíra" byl stejně jako dnes povinen včas vlak zastavit. Když se mu to , kupř.za snížené viditelnosti, nepodařilo, byla tato návěstidla dost daleko (zpravidla kolem 500 m) od krajní výhybky žst., aby i po projetí návěsti "Stůj" stačil vlak zastavit. Jinak byl pochopitelně malér na dohled. Takže projetí stůj vzdálenostního návěstidla ještě samo o sobě nehodová událost nebylo - to je důležité. A stejně mi pořád taky není jasné, proč vlastně tato návěstidla byla ovládána na tu dobu poměrně komplikovaným elektromechanickým způsobem, když potom se od toho upustilo a byl zaveden "pohon" lidskou silou. To, že tato návěstidla byla bez předvěstí je bezpředmětné řešit, Si nemyslím, že to je bezpředmětné. Protože si opravdu nedokážu představit bezpečný provoz na trati, kde jezdí těžké rychlíky rychlostí 80 - 100 km/h, a zároveň se řídí návěstidly bez předvěstí (??). To je prostě nesmysl, který odmítám přijmout. A k předvěstem v úseku Tábor - Benešov: Kromě již zmíněných předvěstí odjezdových návěstidel v Bystřici se tady píše, že při zřízení stanice Horní Borek (dnes Ješetice) v roce 1942 byla k odjezdovému návěstidlu směr Praha instalována předvěst. Pamatuji si jí, stávala na úrovni výpravní budovy. Takže mi netvrďte, že o kousek jinde fungovala ve stejné době oddílová návěstidla bez předvěstí. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24852 Registrován: 5-2002
|
No právě. Mezi Táborem a Benešovem je v roce 1914 jíźdní doba 50 minut, což je při 53km průměr 63,6km/h. A takhle vypadá letní JŘ 1912: A teď prosím věrohodou teorii, jak dle těchto "not" jezdící pravidelné vlaky bezpečně zvládají jízdu podle návěstidel bez předvěstí. Něco mě totiž napadlo, ale zatím si to nechám pro sebe . Je to pochopitelně jen čirá spekulace.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 487 Registrován: 9-2005 |
Simba: Pokud Vás to zajímá, tak Vám řeknu i něco ke křížovým návěstidlům (mám víkend dobrých skutků)... Mám informaci od pamětníka, jemuž nemám důvod nevěřit, neboť mě nikdy nezklamal a všechny informace, které jsem později ověřil dokumentem, vždy naprosto přesně souhlasily (sice budu ukamenován, že tu šířím informace z pamětí, ale toto je výjimka). Na spodní části křížového návěstidla byla (asi 1 m nad zemí) umístěna příruba se dvěma ručními páčkami s pérovými západkami do výřezů vodicího segmentu v obou polohách. Každé náv. rameno bylo pevně spojeno táhlem s páčkou (chod 250 mm). Konstrukce páky podobná jako řadiče závěrů jízdních cest ze stavědel SA 12. Páčky byly opatřeny zámky a uzamykány v poloze „Stůj“, klíče byly v úschově hláskaře. Při zřizování hradlových linií byla snaha o využití stávajícího vybavení hlásek, proto se využila i kříž. návěstidla. Většinou se instalovaly hradlové skříně o 4 polích (na dvoukolejných tratích 2x M a 2x H, dvojitá tlačítka). Skříň byla posazena na mechanické skříni – horní rám stavědel 3414 nebo 5007, ev. později „Roháč“. Vazba mezi trať. hradly a návěstidly byla pomocí zástrčkového a návěstidlového klíče (na společném kroužku). Zástrčkový klíč do hradlového přístroje, návěstidlové klíče se nyní využily pro tuto závislost. Postupem času bylo nutné tato návěstidla doplnit o předvěsti. Pro obsluhu předvěstí byly samostatné kozlíky, zpravidla výzisky ze starších zařízení – tedy páky 3414 se třmenovými pákami (nejvíce) ev. SA 12. Páky předvěstí byly uzamykány v základní poloze pákovými zámky, jejichž klíče se získaly z (nyní kontrolních) zámků pák návěstních umístěných na stožáru návěstidla (viz výše). Kozlíky byly zpravidla umístěny venku vedle návěstního stožáru, hradlové přístroje uvnitř (většinou známé boudy z vlnitého plechu). |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2233 Registrován: 7-2008
|
Konopáč: velmi zajímavé a poučné, děkuji. Jen stále nevíme, zda tato oddílová návěstidla měla na bývalé FJB předvěsti po druhé světové válce. Z dřívější doby (při zřizování křižáků) či z první republiky žádné předvěsti coby "klacek" v těchto plánech zakresleny nejsou, ba naopak, v plánech druhé koleje Vo-Ben měla tato návěstidla nahradit klasika v podobě oddíl.jednoramenných mechanik + předvěstí pro každý směr jízdy. V projektech hradel po druhé svět.válce je jasně napsáno, že křížové návěstidlo bude nahrazeno oddíl.mechanikou a předvěstí pro každý směr jízdy. Nikde není uvedeno, že bude nahrazeno křížové návěstidlo a jeho předvěsti.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2234 Registrován: 7-2008
|
McBain: ano, v Horním Borku (Ješeticích) a předtím v Bystřici u Bn. byly zřízeny předvěsti odjezdových návěstidel. V Bystřici se jim též říkalo průjezdná návěstidla. V Ješeticích jsou opakovací předvěsti oběma směry dodnes, samozřejmě už světelné. A to proto, že obě stanice byly (Ješetice stále jsou) v nepřehledném oblouku a na odjezdové návěstidlo není včas vidět. Průjezdná předvěst z Bystřice je zvěčněná i na fotce. A právě v souvislosti se zřízením výhybny v Borku padla na trati mezi Stupčicemi a Heřmaničkami dvě hradla s "křižáky". (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 488 Registrován: 9-2005 |
Simba: Na KFJB v prosinci 1939, křížová návěstidla: Uhříněves - Říčany: Bk 1 a Bk 2, oboje s předvěstmi Říčany - Stránčice: Bk 1 a Bk 2, oboje s předvěstmi Benešov - Bystřice: Bk 1 s předvěstmi Votice - Heřmaničky: Bk1 : bez předvěstí Ostatní stanoviště klasická návěstidla jednoramenná s předvěstmi. Informace podepsána přímo ing. Hlásným, takže bych to považoval za věrohodné. Snad jsem něco nezapomněl. (Příspěvek byl editován uživatelem Konopáč.) |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2235 Registrován: 7-2008
|
Konopáč: skvělé, tak víme aspoň něco a tím se dokazuje, že hr.Arnoštovice mezi Heřmaničkami a Voticemi předvěsti v roce 1939 nemělo a tím se vysvětluje i potřeba jeho modernizace. A zdaleko nebylo jediné. Zapisuji si Těmi ostatními stanovišti v podobě "klasiky" bych si ale tak jistý nebyl - min. stoprocentně vím o jednom pražském hradle, které bylo též jako Arnoštovice modernizováno až po 2.válce Němci modernizovat - a tím zvýšit propustnost trati, zejména kvůli voj.transp. - chtěli (proto vznikly třeba výhybny), jenže vývoj po roce 1942 šel poněkud jiným směrem, než chtěli a spousta věcí šla už jen setrvačností. Na Vašem příkladu je vidět, že i modernizace hradel na úseku Benešov - Praha šla velmi pomalu. A nejen ta, vzpomeňme na převedení trati na pravostranný provoz. To také bylo zrealizováno až po druhé válce. (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 489 Registrován: 9-2005 |
Simba: Ano, v době 39 - 45 byl např. i tlak na likvidaci vzdálenostních návěstidel v oblasti ředitelství Hradec Kr., kde se ještě do té doby vyskytovala. K předvěstem odjezdových návěstidel - v r. 39 je mám uvedeny pouze v Horním Borku, o Bystřici nevím. |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2236 Registrován: 7-2008
|
Konopáč: pokud je tedy řeč jen o roce 1939, je docela dost dobře možné, že v Bystřici již předvěsti nebyly. I ta fotografie tohoto návěstidla je z doby před zřejmými úpravami zab.zař. v souvislosti s plánovaným položením druhé koleje v úseku Vo-Ben. Na fotce je i pův. stavědlo v Bystřici - a není totožné s tím (St.2), které tam bylo do poslední modernizace tratě v rámci IV.koridoru. Důkazem o změnách zab.zař. může být i Vaše zmínka o stavu hradla (Jírovice) mezi Bystřicí a Benešove v roce 1939 - zřejmě tedy již modernizováno při stavbě 2.koleje. Bohužel, spisy k úpravám zab.zař. v dotčeném úseku nemám a nepodařilo se mi je (zatím) nalézt. Je ovšem docela možné, že byly i skartovány. (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 490 Registrován: 9-2005 |
Simba: Poslal jsem Vám zprávu, ať si tu nedopisujeme přes diskusní fórum o detailech, které ostatní asi nezajímají. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24853 Registrován: 5-2002
|
Detaily nás zajímají... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 491 Registrován: 9-2005 |
Simba 2235: Těmi ostatními stanovišti v podobě "klasiky" bych si ale tak jistý nebyl - min. stoprocentně vím o jednom pražském hradle, které bylo též jako Arnoštovice modernizováno až po 2.válce Ano, omlouvám se za nepřesné vymezení, bral jsem úsek od Uhříněvsi dál. Pokud to vezmeme od Vršovic, tak křižák bez předvěstí ještě Zm 2 (tedy hláska) v úseku Vršovice - Hostivař. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24854 Registrován: 5-2002
|
Každopádně i když připustíme, že hradlo Arnoštovice nemělo ještě za WW2 předvěsti, tak pořád zbývá otázka, jak zde byl tedy zajištěn bezpečný provoz vlaků s poměrně vysokými rychlostmi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2031 Registrován: 1-2006 
|
Řekl bych, že dovolením odjezdu/průjezdu z předchozí stanice až po obdržení odhlášky za případným předchozím vlakem ze stanice následující, jako by tam žádné traťové oddíly nebyly. Ona v těch dobách musela být vlaková cesta pro vlak předjíždějící uvolněna v takovém časovém předstihu, který se vylučoval s dojezdem předchozího vlaku až "na blok" před rychlíkem. Takže hradlo/hláska byly dobré až pro odjezd pomalejšího vlaku na odhlášku za vlakem rychlejším. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2067 Registrován: 5-2008
|
Hungry_bear: jak jste na to přišel? strojvedoucí se musel pořádně koukat a počítat s tím , že je tam "stůj" |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2237 Registrován: 7-2008
|
Pánové, a mě tak napadlo, že to křížové návěstidlo mohlo být v těchto letech i zneplatněno (zda dočasně nebo už, je otázkou) právě kvůli nepotřebnosti/zastaralosti. Toto by ovšem rozlouskli jen staré služební pomůcky, které by ozřejmily, zda tam ten "návěstní bod" byl či ne, dejme tomu mezi lety 1938-46. Ten křižák byl vidět na viditelnou vzdálenost dle předpisů, platných v době zřízení, kolem trati bylo vyřezáno (už kvůli vzdušnému vedení a výhledům na přejezdy) setsakra daleko. A za špatného počasí měl fíra povinnost přizpůsobit rychlost vlaku tak, aby stihl včas zastavit. Je to stejné jako dnes, když se projede jakékoliv návěstidlo se "Stůj" - je to chyba strojvedoucího. Nehledě na to, že když jel "ostře sledovaný" rychlík, měl postaveno na kilometry daleko (na rozdíl ode dnes, kdy má PID slon přednost snad i před Kimovým vlakem ). A náklady se plazily 30/40 v hodině, v počátcích s několikačlennou vlakovou četou (vlakvedoucí a brzdaři podle hmotnosti vlaku).
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Simba 2237: 30/40? ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") To je nezřízený optimismus. Např. kritická rychlost lokomotivy 524.0 byla 12 km/h. Takže na normu vytížený nákladní vlak při jízdě do stoupání zabíral běžný mezistaniční úsek i několik desítek minut. A zrovna na té vaší trati je takových úseků "ha'voll". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2032 Registrován: 1-2006
|
jak jste na to přišel? Vždyť se takto postupuje dodnes, když zastavení vlaku u návěstidla není žádoucí (ať už kvůli potížím se zastavením nebo s rozjezdem). strojvedoucí se musel pořádně koukat a počítat s tím, že je tam "stůj" Což se nevylučuje, ale doplňuje - návěstidlo pro něj samozřejmě platí, jenom organizací dopravy zajišťujeme, aby na něm "stůj" uviděl jen v extra mimořádné situaci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3331 Registrován: 9-2005
|
Pánové, a mě tak napadlo, že to křížové návěstidlo mohlo být v těchto letech i zneplatněno (zda dočasně nebo už, je otázkou) právě kvůli nepotřebnosti/zastaralosti. Nevím nač je stále nutnost hledat důvod, proč tam to křížové návěstidlo bez předvěstí být nemohlo, když tam právě bez předvěstí a funkční s největší pravděpodobností opravdu bylo (alespoň všechno tomu nasvědčuje) Jak říkám, i ve 40. letech byly takové archaismy ještě k vidění. Ale ono se mu tak neříkalo[wink] Distanční návěstidlo je novodobý "překlad" označení "Distanzsignal". Česky se nazývalo "vzdálenostní návěstidlo" Jo jasně, Martin Boda užívající ve své knize pouze a jen pojmu distanční návěstidlo už užíval v letech 1903-06 novodobé překlady.
Pár obrázků ode mne...
|
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2238 Registrován: 7-2008
|
hank: tak z kopce jó ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]")
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24855 Registrován: 5-2002
|
Hungry - Řekl bych, že dovolením odjezdu/průjezdu z předchozí stanice až po obdržení odhlášky za případným předchozím vlakem ze stanice následující, jako by tam žádné traťové oddíly nebyly. Ona v těch dobách musela být vlaková cesta pro vlak předjíždějící uvolněna v takovém časovém předstihu, který se vylučoval s dojezdem předchozího vlaku až "na blok" před rychlíkem. Takže hradlo/hláska byly dobré až pro odjezd pomalejšího vlaku na odhlášku za vlakem rychlejším. Bingo! Něco takového si myslím taky . Parmezano - jak jste na to přišel? strojvedoucí se musel pořádně koukat a počítat s tím , že je tam "stůj" Simba - Ten křižák byl vidět na viditelnou vzdálenost dle předpisů, platných v době zřízení, kolem trati bylo vyřezáno (už kvůli vzdušnému vedení a výhledům na přejezdy) setsakra daleko. A za špatného počasí měl fíra povinnost přizpůsobit rychlost vlaku tak, aby stihl včas zastavit. To je právě nesmysl, takhle ten ajznbón tehdy prostě nefungoval. Rychlík Vídeň - Praha v žádném případě nemohl přes CZ Sibiř jet takhle "na vodě". Podle mě byly postupy pro jeho jízdu a její zabezpečení naprosto přesně stanoveny. Uvědomte si, že to tak spolehlivě fungovalo 7/24/365 několik desetiletí. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
ad : ...v počátcích s několikačlennou vlakovou četou (vlakvedoucí a brzdaři podle hmotnosti vlaku). = nějakých 60-80 let. Brzdaři - českej vlak se řítil z Predealu k Brašovu, fíra pískal , ale brzdaři chrápali a nebrzdili. Někde u Timišulu se to vysypalo. Kolik projeli návěstidel ? To byla taky rychlíková trať. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 492 Registrován: 9-2005 |
Vidím, že se tu rozpoutala pěkná diskuse, tak asi opět trochu usměrním vášně, abychom předešli spekulacím... ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") Jak pravily Předpisy pro službu dopravní XIX (1929): Jak se postupuje v případě, že se vypravují zpožděné vlaky následné ve vzdálenosti hradel a hlásek? 1. Zastavovat vlaky oddílovým návěstidlem je dovoleno jen z důležitých příčin! 2. Odjezd následného vlaku, který jede stejnou nebo větší rychlostí než vlak předcházející, musí být upraven tak, aby následný vlak přijel do příští stanice později než vlak předcházející o tolik, kolik činí následné mezidobí, stanovené pro (dělené) vlaky o úsekové rychlosti vlaku následného. 3. Vlak pomaleji jedoucí smí být vypraven před vlakem rychleji jedoucím jen tehdy, přijede-li do příští stanice dříve o mezidobí, stanovené pro (dělené) vlaky o úsekové rychlosti vlaku následného (tj. rychlejšího). 4. Vlak pomaleji jedoucí vypraví se za vlakem rychleji jedoucím ihned, jak přijde odhláška. 5. U vlaku předchozího nutno vždy počítat s pravidelnou jízd. dobou a s jeho předvídanými pobyty na trati. Ale také: 1. Je-li rozhled na návěstidla pro nepříznivé poměry omezen a nelze-li podle dopravní situace vyloučit zastavení vlaku u návěstidel, vyzve výpravčí včas sousední stanici, aby zpravila vlakové mužstvo o tom ústně a Obecným rozkazem... 2. Nelze-li vidět oddílové návěstidlo s návěstí Stůj pro omezený rozhled alespoň na 200 metrů, je strážník hlásky/hradla povinen položit třaskavky pokud možno 200 m před oddílovým návěstidlem, případně před svým stanovištěm. Se skutečností, že se projede oddílové návěstidlo se počítalo, byť to samozřejmě nebylo dovoleno. Pak následovala opatření - dohodnout se s hradlařem/hláskařem, zda (a kdy) vlak může pokračovat atd. Uvědomme si také, kolik lidí bylo zodpovědných v té době za sledování návěstí... |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2239 Registrován: 7-2008
|
Konopáč: tak, a dál není co řešit. Bylo jasné, že to nějak předpisově ochráněno bylo - děkujeme (připomíná mi to dnešní časy, za kolik minut může jet třeba drobné vozidlo za vlakem.) I přesto všechno z těch Arnoštovic musel ten "klacek" být vidět daleko. Když tu džungli kvůli navážce náspu před pár lety "vymydlili", byla vidět vechtrovna 81 už po výjezdu ze zářezu od Heřmaniček. Z druhé strany to asi bylo horší, křižák mohl být vidět po výjezdu z nazdického zářezu.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5651 Registrován: 6-2002
|
Konopáč (492): Díky za objasnění Něco v tom smyslu mě sice pak taky napadlo, ale nebylo mi moc jasné, jak to bylo ošetřeno. Ona v podstatě mimořádná událost už byla, když rychlík neměl u oddílového návěstidla volno. Jen škoda, že historie zabezpečování jízd vlaků není nikde (z tohoto pohledu) nějak souhrnně zpracována.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24856 Registrován: 5-2002
|
Zastavovat vlaky oddílovým návěstidlem je dovoleno jen z důležitých příčin! No vida. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24857 Registrován: 5-2002
|
Díky za objasnění[ok] Něco v tom smyslu mě sice pak taky napadlo, ale nebylo mi moc jasné, jak to bylo ošetřeno. Ona v podstatě mimořádná událost už byla, když rychlík neměl u oddílového návěstidla volno. Jen škoda, že historie zabezpečování jízd vlaků není nikde (z tohoto pohledu) nějak souhrnně zpracována. Jojo, pod toto se podepisuji. |