Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » 3. koridor » Archiv diskuse 3. koridor do 24. 11. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse 3. koridor do 24. 11. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8198 Registrován: 10-2003 |
Fast: Jj, koukal jsem. A hned tam dráteníkům vyskočil vůz.
Proti lži se člověk strašně špatně brání, protože když se lež pěkně řekne, tak vypadá jako pravda, a někdy je problematika tak složitá, že lidé nevědí, co je pravda a co ne.
Radim Jančura ...asi o sobě... |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1116 Registrován: 10-2012 |
Hroch: "By mne dost zajímalo, jak jste v případě Ústí n/O přišel na těch několik měsíců." Bohužel už nemohu doložit přesnou celkovou dobu výluk Ústí - Brandýs, jak jsem slíbil. Známý, kterého jsem požádal o měsíční plány výluk v roce 2012 a 2013 mně dnes sdělil, že tyto již nejsou na servru SŽDC k dispozici. Tento můj odhad se zakládal pouze na poznatcích, získaných osobně při tehdejších jízdách přes inkriminovaný úsek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 439 Registrován: 12-2007 |
od vikendu stoji v Rokycanech kolejova bruska firmy Hrochostroj |
Energetik
|
|
Neregistrovaný host 94.112.124.188 |
Ptal jsem se Metrostavu přes Facebook kolik už mají proraženo druhého tunelu u Plzně. Tak mi dnes přišla odpověď, že mají pokořeno 400 metrů. Oproti prvnímu tunelu jim to jde rychleji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1195 Registrován: 12-2007 |
od vikendu stoji v Rokycanech kolejova bruska firmy Hrochostroj V noci na dnešek brousila 1. TK Rokycany - Ejpovice, 2. TK je v plánu zítra Viktorka již uložila 207 prstenců
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Hostivař, RoPL * stavební diskuse na ttnz.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 441 Registrován: 12-2007 |
Kasme: a Ejpovice uz jsou hotove? Minuly tyden tam jest,e minimalne nad jednou koleji, byla provizorni lanicka, ale na trati uz myslim byla trolej hotova |
749.243-2
|
|
Neregistrovaný host 37.188.176.191 |
To nevím, ale před mostem mezi Praskolesy a Stašovem je od Hořovic trvalá traťová 100 a přes most 80. Pravda, zatím s pruhovaným prkýnkem, které dříve říkalo pro nákladní vlaky, dneska pro vyjmenované skupiny přechodnosti. Že by se něco nePoveDlo? |
FAST
|
|
Neregistrovaný host 89.103.85.108 |
Joudatfd: Ejpovice jsou zalaníčkované po pevné body, zbytek stanice se bude laníčkovat až s napojením na tunel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10659 Registrován: 5-2004 |
Od doby rekonstrukce toho mostu tam je v nektery koleji pomala nekolikrat do roka. |
749.243-2
|
|
Neregistrovaný host 37.188.136.146 |
Petr Vlček: tohle ale není pomalá, ale trvalá traťová... |
uzlik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 2-2015 |
Plzeň 17.11.2016 - 1.nástupiště |
uzlik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 2-2015 |
Plzeň 17.11.2016 - shora + pár kýčů... |
Energetik
|
|
Neregistrovaný host 94.112.124.188 |
Uzlíku, ty fotky vypadají pěkně. Zejména ty podvečerní... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 8-2009 |
Je jen škoda, že ta idylka v Plzni moc dlouho nevydrží. https://www.ducr.cz/images/drurad/2016/RPV2017.pdf Příští rok se zahájí druhá a třetí etapa a to už začátkem února. (Příspěvek byl editován uživatelem Theo.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1197 Registrován: 12-2007 |
uzlik: přidám něco z Berouna... http://zst-beroun.rajce.idnes.cz/161120/
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Hostivař, RoPL * stavební diskuse na ttnz.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 496 Registrován: 2-2007 |
Stále tam nevidím zapracovanou výluku na mosty Mikulášská, kdy mají vlaky od klatov končit na zastávce a ta asi jen dny trvat nebude. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 8-2009 |
A co bod 39 viz obrázek: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 497 Registrován: 2-2007 |
Theo díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10102 Registrován: 4-2003 |
Co se v tom Berouně chystá ?? Jsem tam tu 730ku včera taky fotil ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1786 Registrován: 3-2006 |
Ad Jnd: Začalo toto odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10105 Registrován: 4-2003 |
jasný ... a zůstane ten hezký kříž vlečky a hlavní tratě který v tom useku je ?? |
kolejacekvlacek
|
|
Neregistrovaný host 212.79.110.123 |
Může mne prosím někdo ze znalých vysvětlit, proč nešlo jednoduše uspořádat koleje pro rychlejší průjezd již od začátku budování železničního uzlu? Proč na starým nádraží je jedna kolej přes druhou, samá výhybka....a pod? Díky |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2622 Registrován: 3-2007 |
Jsi mladý, soudruhu, a díváš se na to dnešníma očima. Stejně tak by ses mohl ptát, proč je příchod k vlakům v novostavbě ze 70. let v několika bizarních úrovních a ne bezbarierový (na invalidy se sralo, ale dětí v kočárku jezdilo vlakem víc než dnes), proč je to nádraží tak neuvěřitelně hnusné a proč před ním není autobusové nádraží... Tehdy se rychlosti průjezdu (ani energie spálenou taháním dlouhých nákladů do odbočky) moc neřešily... Bylo hlavně potřeba hodně kolejí pro odstavování vlaků (za totáče vlaky víc stály než jezdily), v Berouně se navíc přepřahalo z elektriky na páru/diesel a to taky vyžaduje mnoho hodin manipulace a zejména prostojů. Dá se při té příležitosti vlak i rozposunovat a pak se to musí celé vypapírovat... Co se vleče, neuteče a Ty tady řešíš nějaké odbočky... Se přibrzí a pak se zase rozjede, od toho tam ten fíra je. :-) |
JFP
|
|
Neregistrovaný host 185.99.176.2 |
Ono v Berouně (co tak dědoušek, co dělal na dráze ve Zdicích, vyprávěl) se taky traduje, že se tam soudruzi při "modernizaci" 170/171 v letech 70.tých chtěli předvést a doslova se tam vycinkali, takže pak nezbylo na celý zbytek jihozápadní dráhy a od Králováku dál se nepostavilo prakticky nic. Na té trati je to dost poznat, do Berouna byla eletrika, perony, předimenzovaný hnusný nádraží, od Berouna dál nebylo nic a jen eletrika se tahala prakticky až do konce svrchovanosti Jedné strany. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 888 Registrován: 1-2006 |
Jnd: Jsou chvíle, kdy je z detektivky horor. Občas je to varianta, kdy by měl kříž po stavbě zůstat. Nic není nemožné. kolejacekvlacek: Uvnitř zařízení každé stanice jsou nějaké závislosti, které jsou nastaveny na konkrétní konfiguraci kolejí. Změna možná je v případě přerubání zařízení, které ale znamená omezení provozu zařízení (vypnutí na dobu úprav, díky závislostem a stáří zařízení spíše celé). Velká stanice sice teoreticky jde přepojit na provizorní zařízení, to ale někdo musí připravit, přezkoušet a přepojit to na to, což o moc rychlejší než příprava definitivního zařízení není a je to výrazným omezením provozu (lze vypnout velká koridorová stanice např. na měsíc? - šla by, ale...). Dvojí přepojování celé stanice a dvě a více zařízení na celou stanici není to pravé ořechové, proto se čeká na nové zařízení a prostory/trasy pro něj a v mezidobí se dělá to, co ladí se stávající konfigurací. Cokoliv jde. Otázkou je finanční náročnost a rozsah omezení dopravy. Obojí by mělo být podle mého názoru minimalizováno, čímž je potřeba stavbu stavět určitým konkrétním způsobem. Směrové řešení kolejí pak také ovlivňuje spousta různých zájmů. Reálné je pouze to, co je možné projednat. Např. v době, kdy není vyloučeno, že skončí některá spádoviště, je potřeba přemýšlet kde se bude řadit. |
Ghost
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1678 Registrován: 1-2011 |
Rychlosti ve stanici Beroun po optimalizaci: 38,277 575 - 39,420 138 100/110/120 39,420 138 - 41,518 084 (42,700) 120/125/150 A dál směr Zdice od km 42.700 bude 120/125/150 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8204 Registrován: 10-2003 |
Je někde dostupné schéma Berouna po rekonstrukci?
Proti lži se člověk strašně špatně brání, protože když se lež pěkně řekne, tak vypadá jako pravda, a někdy je problematika tak složitá, že lidé nevědí, co je pravda a co ne.
Radim Jančura ...asi o sobě... |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 919 Registrován: 4-2014 |
Zapa - již jsem také hledal na netu nové schéma, ale bohužel. Snad něco bude v pomůckách GVD 2016/2017. |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7592 Registrován: 8-2003 |
Zkuste archiv této diskuze, mělo by to tu být.
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1746 Registrován: 11-2005 |
Ten Beroun hodně pomůže expresní lince Praha - Plzeň, protože místo plazení se 50 na poměrně dlouhém úseku tam bude prakticky minimální rychlost 105 až 115 km/h při započítání dynamiky jízdy. A zvýšení ze 100 na 125 u následného úseku, navíc když tomu bude předcházet jízda nikoliv 50, ale těch průměrných 110 km/h udělá dost.
Donner au train des idées d'avance...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4474 Registrován: 9-2005 |
|
Malý_fotograf
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6097 Registrován: 5-2002 |
Plešoun: Moment, na tom plánku se nadále objíždí seřaďovák... Co to?
Na každou svini se někde vaří voda. I na mě.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 101 Registrován: 10-2012 |
Doporučuju včerejší pořad na ČT2: Velké stavby světa - Horská dálnice Vypadá to, že oproti tomuhle kolosu je Viktorka takový drobeček Mimochodem momentálně bude vyraženo tak necelých 500 metrů předpokládám podle předchozích dostupných údajů. Nebo jsou nějaké nové (nejlépe pozitivnější) zprávy? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12496 Registrován: 5-2002 |
MF: Moment, na tom plánku se nadále objíždí seřaďovák No a to se to má protáhnout rovně a koulet jen mezi vlakama...? |
Malý_fotograf
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6099 Registrován: 5-2002 |
Hajnej: Ne, očekával jsem, že se to protáhne rovně a nákladní nádraží vznikne na straně k městu, popřípadě že se rozpouštěcí koleje uskromní na stranu dál od města, uprostřed povede trať a na druhé straně bude odstavné pro ucelenky. Místa je tam haldy, jde s tím dělat spousta věcí. Mimochodem kolik se toho v Berouně rozpouští? Není to spíš ucelenková a přepřahová stanice?
Na každou svini se někde vaří voda. I na mě.
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9065 Registrován: 3-2007 |
Mf : Tak ono je tam víc věcí, o kterých netušíte, třeba docela intenzivní provoz na vlečce velkolomu Čertovy schody, pro kterou vyhovuje mít ranžír tam, kde je. Mít na jedné straně trati "odstavné koleje pro ucelenky" a na druhé straně "koulet" je teda opravdu šoto nesmysl. Já koukám, že kolejové úpravy v B. jsou proti současnému stavu minimální a popravdě mi připadá lepší vrabec v hrsti, tedy mít zrekonstrovaný Beroun na další půlstoletí, než snít o 160 km/h, 200 km/h přes Beroun dalších padesát let a jezdit tam 50, nota bene, když navazuje 171 a tam se jezdí max 100, nyní do Karlštejna je místy 80-85 a ve stejné stopě tam bude v obloucích 100/110/ a po rovině 120. Já prostě vidím ty nevýhody "čekání na Godota" třeba na nedaleké trati 120, ale i na mnoha jiných místech sítě, třeba i na té 171. Takže jsem rád, že se v Berouně začalo stavět. |
kolemjdoucínáhodný
|
|
Neregistrovaný host 85.71.204.248 |
Dobrý den, počítá se v rekonstruovaném úseku B-KD rovnou se změnou na střídavinu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4479 Registrován: 9-2005 |
Ne |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8207 Registrován: 10-2003 |
V projektu se styk dokonce posouvá dále za Královák.
Proti lži se člověk strašně špatně brání, protože když se lež pěkně řekne, tak vypadá jako pravda, a někdy je problematika tak složitá, že lidé nevědí, co je pravda a co ne.
Radim Jančura ...asi o sobě... |
Malý_fotograf
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6100 Registrován: 5-2002 |
Mladějov: Podle mě by i tak trať mohla vést více přímo a středem, jenže proč to udělat teď, když to můžeme udělat potom a inkasovat za rekonstrukci dvakrát. Směrem k městu mohou být koleje pro přepřah nácestných vlaků. Směrem od města seřaďovák plus koleje pro vlaky zde výchozí nebo řazené. Halda místa je i za osobním nádražím. Pravda, že koleje bývalého depa jsou součástí vlečky do vápenky, ale ani to není zeď. Díky tedy za vysvětlení, že to není tak jednoduché jak to vypadá, ale přesto pro mě není přesvědčující, že realizace úpravy, která je v plánu přinese cosi na úrovni (chtěl jsem napsat lepšího, ale výměna kolejí a zab. zař. je zlepšení...).
Na každou svini se někde vaří voda. I na mě.
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9066 Registrován: 3-2007 |
Podle mě by i tak trať mohla vést více přímo a středem, jenže proč to udělat teď, když to můžeme udělat potom a inkasovat za rekonstrukci dvakrát. Ano, všichni jsou buď blbci, nebo podplacení, nebo úplně neschopní. Tohle vidění světa okolo železnice tady předvádí třeba Vláďa42. Jo, mně by se taky líbilo profrčet Beroun vlakem 160, akorát jsem ochoten chápat, že to není až tak úplně jednoduché včetně chápání souvislostí, třeba že tamní koleje a ZZ dalších 30 let bez opravy nevydrží a na radikální změnu konfigurace nejsou prostředky. A proč jsem se smál vaší představě, že je šikovné oddělit ucelenky od manipulačních prací ? Především proto, že v současné praxi se velké skupiny vozů Raj či Wap z Berouna či do Berouna vozí na vlacích neucelených a dovytěžují je. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1463 Registrován: 4-2010 |
Návrh protažení traťových kolejí přes ranžír. By vlastně byl návrat do období kolem roku 1954. Kdy traťové koleje takto ještě vedly. Na kontaminaci to je pěkně vidět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7256 Registrován: 5-2007 |
Aké sú vlastne po reko okolo ranžíru plánované rýchlosti? Mne to okometricky vychádza aspoň na 80 a to nemusí byť zas až tak zlé... |
jfp
|
|
Neregistrovaný host 185.99.176.2 |
To vam moc nevychazi, dyt se tam jezdilo co pamatuju bratru cca stovkou, jen v poslednich letech tam ten vlak nejak moc brzdi protoze rozsypany osobni nadrazi... Tech 50 metru navrch diky 2*pí*r objizdeni ranziru opravdu neni problem na kterym by padala cela 170... Ten oblouk je velmi mirny, hodne slaba rozcvicka pred tim, co nasleduje na 171. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4480 Registrován: 9-2005 |
Schemata výchozího a konečného stavu Berouna spolu se třemi dvojicemi srovnávacích leteckých fotografií z let 1953/2011 jsem dal do úvodního článku. |
Malý_fotograf
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6101 Registrován: 5-2002 |
Mladějov: Asi bych se nečílil, kdybych najednou neprocitl z představy, že ranžír se bude po optimalizaci projíždět rovně. Jsem ochoten chápat, že někde prostě vítěží terén, nebo zástavba. Tady je ale terén vesměs připraven pro možnost velmi napřímit trať 3. TŽK. Proto v tom nevidím otázku peněz, ale otázku "chtít". jfp: ,,Na objíždění ranžíru nepadá celá 170." To ona nepadá ani na objíždění Chlumu. Přesto bych řekl, že čas ušetřený napřímením tratě a změnou uspořádání nákladového nádraží v Berouně, by pořád vyšel v přepočtu na kilometr levněji, než tunel pod Chlumem.
Na každou svini se někde vaří voda. I na mě.
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9067 Registrován: 3-2007 |
Já mám dojem, že pomíjíte, že zde zveřejněné schéma nového Berouna je schéma a nikoli geometricky odpovídající mapka. Tím obloukem se jezdí kilem a pak následuje 50 přes osobní nádraží. A protože nejste ochoten připustit jakoukoli korekci svého názoru a stále opakujete prvotní tvrzení, považuji další diskusi s vámi za zcela zbytečnou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12501 Registrován: 5-2002 |
Asdf: Aké sú vlastne po reko okolo ranžíru plánované rýchlosti? Mne to okometricky vychádza aspoň na 80 a to nemusí byť zas až tak zlé Nebojte se, přidejte... Sice možná nemám nejčerstvější výkresy, ale vidím od Prahy do osobního 85/90, první oblouk za osobním (pravej) 100/110 a další oblouky (levým počínaje) 120/125. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4481 Registrován: 9-2005 |
Ghost: "Rychlosti ve stanici Beroun po optimalizaci: 38,277 575 - 39,420 138 100/110/120 39,420 138 - 41,518 084 (42,700) 120/125/150 A dál směr Zdice od km 42.700 bude 120/125/150" Oblouk ranžíru je km cca 39,1 - 40,5 (Příspěvek byl editován uživatelem Plešoun.) |
JFP
|
|
Neregistrovaný host 185.99.176.2 |
I kdybyste trval na svém tvrzení, že čas ušetřený napřímením trati by vyšel v přepočtu na kilometr levněji, tak ani v tomto nebudete mít nejspíš pravdu. Pokud vezmeme vysoutěžené ceny a abstrahujeme od navýšení, tak úspora chlum - cca 6km (12 postaru vs necelých 6km ponovu) takže 6000m za 4.000.000.000 Kč (částka je navíc za celý úsek Plzeň - Romcikány, ale protože tam došlo k průtahům, necháme být, bude o něco asi vyšší) úspora Seroun Seř. n.tudíž vychází 1m úspory na satanských 666 666Kč/m, takže těch ušetřených 50m by muselo stát do 33 mil. Kč což se nejspíš při potřebě rozvrtat to tam totálně nevejdete... Nemluvě o výše uvedených vyvolaných nepřínosech, zatímco přeložka trati je z provozního hlediska čistý přínos, tady je vyvolán i nepřínos v podobě horší funkce nádraží, pokud bych to měl nějak decentně nazvat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 9-2008 |
S nádražím - výpravní budovou - v Berouně (mimo nástupiště) se nebude dělat nic? Dlouho jsem tam nebyl, ale bývalo to hodně zoufalý. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11275 Registrován: 8-2004 |
Mladějov, Hajnej (ad.): Mně tedy poněkud chybí dlouhá předjízdná kolej pro náklady směrem na Plzeň ...
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Malý_fotograf
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6102 Registrován: 5-2002 |
Mladějov: To je jen dojem. Rychlosti zde zmíněny byly a výrazně se od dnešních neliší. Počty kolejí, které trať do Plzně objíždí přibližně zůstávají. Problém nebude v mé neochotě korigovat názor, dokonce myslím, že jsem jej korigoval a argumentoval různorodě s využitím stejného základu. Problém, proč se nedomluvíme je totiž už v prvotním náhledu na celkovou věc, kdy já nesouhlasím s tím, že máme být vděční za cokoliv, protože tamní koleje a ZZ dalších 30 let bez opravy nevydrží a na radikální změnu konfigurace nejsou prostředky. Celá stanice se bude přestavovat včetně zab. zař., nevidím tedy sebemenší problém zahýbat alespoň trochu s jejími dispozicemi (s cílem zvýšení rychlosti na traťových kolejích) a na úkor ranžíru třeba přidat pár předjízdných kolejí ve směru do Plzně, jak píše Hroch. Přiznávám, že by to stavbu prodražilo, protože podle plánku se na některé koleje nákladního nádraží vůbec nesáhne. Jedná se ale o investici do tranzitního koridoru s výhledovou dlouholetou užitnou hodnotou, nikoliv o havarijní opravu, a tak by se k té stavební akci mělo přistupovat. Každopádně není důvod být uražen tím, že jsem nebyl přesvědčen o skvělém přínosu současné stavební akce. Těší mne, že tu můžu natrefit na diskutéry s jiným názorem a schopností jej podložit argumenty. JFP: Díky za hezký výpočet. Je otázkou za kolik ten tunel nakonec bude. Nevím odkud pochází částka za optimalizaci Rokycany - Plzeň 4 000 000 000 Kč já našel 7 326 302 015 Kč). Co vzpomínám, měla snad být efektivita toho projektu, že přibližně za miliardu investic bude ušetřena jedna minuta jízdy vlaku. Čekal jsem, že v Berouně by mohla být bilance lepší, ale možná jsem ustřelil.
Na každou svini se někde vaří voda. I na mě.
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9070 Registrován: 3-2007 |
Já nejsem uražen, já napsal, že to nemá smysl, pane. Nepodsouvejte. |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 920 Registrován: 4-2014 |
Také sleduji tuto diskusi,jak se tu řeší proč se ranžír bude dál objíždět a koleje do Zdic nepovedou uprostřed ranžíru. Tak vám teda řeknu pravdu. S tím ranžírem v Berouně je to hodně složité, protože kdyby se celý ranžír vyškubal a postavil úplně znova, tak by byl zapotřebí souhlas majitelů pozemků, protože některé části ranžíru údajně neleží na pozemcích SŽDC, takže se prozatím, než se vše vyřeší tak se zvolila varianta, která tam je dnes, to znamená, že se ranžír objíždí a proto také dojde zatím jen na částečnou optimalizaci ranžíru a zbytek zůstane zachován v současné podobě, a traťové koleje z osobního do Zdic se budou řešit později. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
JFP
|
|
Neregistrovaný host 185.99.176.2 |
7 mld. byla cena předpokládaná, 4 mld. vysoutěžená, viz třeba http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/roplz-zahajeni.html Tu cenu přínosů bych jako Plzeňák zrovna tak moc nekritizoval, kromě toho, že jde o jediný úsek na t170, který snese i přísnější parametry než ty z roku 1990, tak to zkrácení jízdní doby z Plzně do Romcikán je díky modernizaci celé trati včetně uzlů procentuálně prakticky 50 procent. Když vezmeme čistě úsek Doubravka - Ejpovice, tak i víc, jediná škoda je těch 120 Ejpovice - Romcikány pro klasiky, ten terén není tak těžký, asi moc překážela dálnice. Na druhou stranu to nejspíše umožní rezervu v kapacitě, protože určitě někdo přijde s nápadem do tunelu nacpat kromě radnické lokálky třeba i mirošovku. Právě to zkrácení jízdní doby může díky přiblížení jak Rokycanska pro regionálku, tak Prahy pro dálkovku znamenat, že tunel se zaplní rychleji a víc než si někteří vůbec nyní představují a bude z toho příkladně vynaložená investice. Na západ od Plzně to bylo to samé, zkapacitnila se trať a najednou jde dojet z Plzně přímo až do Bezdružic, tyhle lokálky s přestupem kus za Plzní by byly jinak totálně na odstřel. Nemluvě o propáleném proudu na 12 oproti 6km trasy. Spíš naopak kdyby bylo takových příkladů víc a navazovaly na sebe, ta Praha bude i s tunelem u Plzně pořád bída, rekonstrukce Berouna je sice fajn, salámovou metodou se odkrojí další nejhorší úsek, taky s prakticky 50 procentní časovou úsporou (i se to hezky počítá, mít místo padesáti sto), ale pořád tam zbyde ta hrůza u Berounky a vidina dlouhých let, kdy to tam bude rozkopaný a celá časová úspora přijde vniveč. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 889 Registrován: 1-2006 |
Luboš_3.21: "Tak vám teda řeknu pravdu." Soukromý pozemek není problém. Pokud by problémem soukromé vlastnictví bylo, nestaví se. Za pravdu tak vydáváte půlku jednoho z cca sedmi vážných argumentů (z nichž je tento banalitou), který jste navíc oholil o kontext. Čímž je výsledkem nesmyslné tvrzení. Pokud mluvit o tom, proč to nejde (nemyslím si, že by to mělo smysl - prostě je to tak), důraz bych dával na slovo Libeň, které se sem podle mého názoru propsalo asi nejintenzivněji, a na slovo kompromis, díky kterému to vůbec je možné postavit. Kdo ví jak to bude po OPD2 a CEFu a asi lepší vrabec v hrsti. Kolikrát už se vlastně Beroun projektoval, s tím, že to šlo do kopru? Přestavovat nikdo nic nebude, i fragment VRT tímto směrem je bohužel velmi velmi daleko, a to, jestli půjde do Berouna nebo do Hořovic není jisté. Hroch: Obě zhlaví díky příměstské nejsou a nebudou stejně zatížena. Zdické je poměrně dost volné a nezastavujících vlaků, projíždějících traťovou, je v Berouně v osobce minimum. K intenzitám 1. a 2. koridoru to má hodně daleko a není pravděpodobné, že by to do tunelového řešení Praha - Beroun (v maximální variantě) bylo jinak. Není to ideální, ale "kontejnerová" 101 pro směr na Plzeň bude stačit. V sudé na seřaďovacím to tuším ani nebylo s nějakou rozumně dlouhou kolejí prostorově moc reálné - pořád byly krátké na to, co by mělo být a Českomoravský cement to na západním zhlaví seřaďovacího dost zužuje (+ je ho potřeba zaústit do středního zhlaví). Nevím, pamatuju si jen to, co se staví. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10671 Registrován: 5-2004 |
"a bude z toho příkladně vynaložená investice. Na západ od Plzně to bylo to samé, zkapacitnila se trať a najednou jde dojet z Plzně přímo až do Bezdružic" No doufejme že to nedopadne jak s tím Plchem kde sic po Pňovany jedou bezdružický motoráčky leč místo "osobákový" vrstvy na Cheb. Takže od Pňovan dál na západ naopak využití tratě po rekonstrukci pokleslo a zůstala tam dvouhodina rychlíků (bez okrajových časů, smrt nastává mezi sedmou a osmou večer) a k tomu torzo Sp (poslední na Plzeň kolem půl pátý)... Beroun - i po zavedení expresní vrstvy (která bude stejně nespolehlivá jako je stávající trať 171, natož až se do ní za pár desítek let snad kopne) bude naprostá většina vlaků v Berouně stavět. Tudíž to kilo směrem ke Králováku naprosto není problém. Spíš jsem fakt zvědavej jak bude vyřešena zastávka v Králováku - pokud tam totiž někdo vymyslí podchod tak ten bude sloužit akorát huličům. Nikdo normální skrz něj z bezpečnostních důvodů nepoleze... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8210 Registrován: 10-2003 |
Petr vlček: Z projektu: SO 14-31-01 Zastávka Králův Dvůr - nástupiště Nově se v zastávce navrhují dvě vnější nástupiště. Nástupiště se navrhují délky 170 m, hrana nástupiště je 550 mm nad TK a vzdálenost nástupní hrany je 1 670 mm od osy koleje. Obvyklá šířka nástupiště činí 3,00 m, v místě výstupů z podchodu na nástupiště č. 1 je šířka 2,460 m (v délce 47,18 m), u nástupiště č. 2 je šířka 2,165 m (v délce 9,87 m). Osová vzdálenost v prostoru nástupišť je proměnná v rozsahu od 4,75 do 4,15 m. Přístup na nástupiště č. 2 bude nově podchodem s výstupem schodištěm a přístupovým chodníkem, přístup na nástupiště č. 1 bude přímo od přístupové komunikace pouze chodníkem. Nástupiště mají příčný spád 2% směrem od kolejiště, odvodnění bude na terén. Odvodnění plochy nástupiště podél výstupů z podchodu bude do odvodňovacích žlabů. Odvodňovací žlaby budou přes vpusti a příčné potrubí napojeny na plastové šachty pod nástupištěm, podélným svodným potrubím budou propojeny a zaústěny do příčného svodu železničního spodku. Konstrukce nástupišť vychází ze vzorového listu železničního spodku Ž 8.33–N. Navržené nástupiště je typ SUDOP na tvárnicích Tischer a úložných blocích U95 uložených na vrstvě podkladního betonu. Pochozí plocha nástupišť bude tvořena konzolovými deskami KS 230 a zámkovou dlažbou v šířce 0,7 m. V místě podél výstupů s podchodu jsou navrženy desky KS 145. Zpevněná plocha je mimo zdi podchodu ohraničena chodníkovým obrubníkem. V místě u podchodu bude prostor mezi odvodňovacím žlabem a samotnou konstrukcí podchodu vyplněn asfaltovou zálivkou šířky max. 100 mm. Na nástupištích budou provedeny bezpečnostní a orientační pásy dle Ž 8.7. Nástupiště budou v obou směrech ukončeny služebními schůdky z tvárnic Tischer do úrovně drážní stezky dle Ž 8.5.
Proti lži se člověk strašně špatně brání, protože když se lež pěkně řekne, tak vypadá jako pravda, a někdy je problematika tak složitá, že lidé nevědí, co je pravda a co ne.
Radim Jančura ...asi o sobě... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 3-2015 |
Mohli by taky konečně otevřít v Berouně nádražní restauraci plus bufet ten tam taky býval, mnoho let už to jen chátrá ten objekt kromě Backera a pár stanků se tam člověk nemá kde najíst, dnes se tam chodí víc chlastat. Ta proměna berounského nádraží mě zajímá hlavně to jak se bude jezdit a kolik kolejí zůstane,aby byl umožněn průjezd když si vzpomenu na Zdice odkud až vlaky jezdívaly když byl předek rozkopaný |