Diskuse » Železnice » Všeobecná železniční diskuse » Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 10. 12. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 10. 12. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5506 Registrován: 6-2016 |
Mořepetr: ...se musí vyřešit doprava v tzv. "vnitřních Sudetech" Až OPRAVDU (po 2 letech omezení a uzavírky) začnou dělat most "silnice III/11519 - část obce Lhotka" (N 49°53.81857', E 14°11.22398'), tak dám vědět Nebo že by udělali pořádně povrch II/115 v Dobřichovicích??? Popovodňový (tenkrát potěšil) asfaltový povrch na prastaré betonce už věrně kopíruje všechny praskliny a díry... Ohledně vysokých rychlostí na tratích zopakuji svůj krátký a prastarý příspěvek: VRT? PRD! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1296 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/gc92EfneG00 Přeprava Laminátky z plzeňské Techmanie do NTM v Chomutově. A přeprava historických vozů a mazutové parní lokomotivy z Českých Velenic do Německa. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6962 Registrován: 3-2006 |
Ad honzaklonfar: Tak tady má plán do příštího roku https://www.facebook.com/KrajskyUradStredoceskehoKraje/photos/pcb .4872381732798785/4872377769465848 Jenže, bude to dělat všechno najednou? Tedy starostování, náměstka na kraji a ještě ministra. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3239 Registrován: 7-2006 |
Jak dlouho to asi pak vydrží ..??
Zklamání změní člověka k nepoznání ..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4881 Registrován: 1-2010 |
Proč by nevydrželo? Současné podchody už tam pár let jsou a rozhodně je nepovažuju za hnusné. Ano, nejsou nejkrásnější, ale z nějakého republikového průměru by podle mě vyšly dost nadprůměrně.
"Áčka, Béčka & interiéry" - přehledy interiérů vybraných řad vozů ČD
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 756 Registrován: 6-2008 |
Zdravím, prosím o radu. Nevíte někdo jaký styl písma se používal na plastových směrových cedulích viz. foto? Jde mi hlavně o to ,,EC,, a název vlaku Děkuji moc
trať 310...místo na kterém jsem vyrůstal.. 742,749,751,851 a další kouzelné stroje,které k této trati prostě patří jsou neodmyslitelnou vzpomínkou na provoz,který tu kdysi byl...čest jejich památce
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2120 Registrován: 4-2006 |
FATRA je Arialem, zbytek Arial Narrow, ale oboje s menšími rozestupy písmen. Logo EC je asi kreslené, ale podobné písmo se dá najít třeba pomocí tohoto nástroje: https://www.myfonts.com/WhatTheFont/
Zlámalíkovy mašinky: tt120.zlamal.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 6-2008 |
Zlámalík: Díky moc
trať 310...místo na kterém jsem vyrůstal.. 742,749,751,851 a další kouzelné stroje,které k této trati prostě patří jsou neodmyslitelnou vzpomínkou na provoz,který tu kdysi byl...čest jejich památce
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 11-2021 |
Logo je ve fontu v pomůckách GVD. |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2137 Registrován: 4-2014 |
Ten font (pracovní název snad Timetable) je proprietární od Chapsu a kdysi byl myslím i součástí offline verze IDOSu (pokud si to po těch letech dobře pamatuji). (Příspěvek byl editován uživatelem pezos.)
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5272 Registrován: 4-2003 |
Font pro EC je buď Timetable, kde jsou písmena E a C samostatně (a k tomu I, N a S), případně font SenaKJR, kde jsou jednotlivé kategorie vlaků (EC, IC, SC) jako jeden znak. Oba fonty se dají volně stáhnout, nevím ovšem nakolik je to pirátství.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1301 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/tPw7pQ4HN_g Pokračování ukázky českých dopravců. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 11-2021 |
Pro osobní potřebu můžeš vesele stahovat a tisknout. Blbý je, že opirátěnej písmolijec liteřinu snadno přelije na projektily, takže fakt není radno překračovat zákonný ramec volného použití. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4215 Registrován: 7-2012 |
Srbsko s má s čím chlubit v novém jízdním řádu. https://www.youtube.com/watch?v=6bIiFx2f17s |
john770
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 10-2018 |
Pomůcky GVD na nové adrese: http://grafikon.eu/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8544 Registrován: 1-2007 |
john770: Velmi rychle to stihli smazat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8545 Registrován: 1-2007 |
Beru zpět, web nakonec funguje. Otázkou je, na jak dlouho. |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2552 Registrován: 11-2009 |
Mouka: já mám staženo. Jestli to smažou, můžu to dát na torrent. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 974 Registrován: 9-2015 |
Všechny zdravím. S novým tématem. Rád bych zjistil, jestli by se dalo objektivně tvrdit, že neelektrifikované tratě jsou méně ekologické než elektrifikované. A proč. Tak jasně, my, co jsme vídávali Sergeje apod. si samozřejmě myslíme, že ano. Ale objektivně? Jistě to záleží na tom, jak účinná jsou (odsiřovací,..) opatření na elektrárnách. Dál je ve hře Carnotův cyklus -- ostatně platí to ještě dodnes, nebo nás kosmická věda posledních let hodila jinam a už lze elektřinu vyrobit i lépe než za 250% tepelné energie? Na solárech asi ano. Možná jsou elektrifikované tratě ekologičtější v létě a ty druhé v zimě? .. opravdu nevím. Myslím si spíš, že elektrifikované jsou ekologičtější, ale důkaz pro to mám ne technický, ale administrativně byrokratický: aneb, proč Švýcarsko elektrifikovalo stoprocentně? Díky za názory. PS: ještě bych to rád rozvětvil: pokud je elektrická trakce ekologicky opravdu lepší, tak odjakživa? Nebo od kdy? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17140 Registrován: 3-2007 |
Mirku, takové otázky jsou velmi naivní - totiž jednoznačnou odpověď pochopitelně nelze dát obecně z mnoha důvodů vůbec. Můžete něco spočítat pro konkrétní trať a konkrétní provoz (třeba grafikon), ale narazíte na definici pojmu "ekologický": Co to je? Množství vypouštěných látek (počítáte i CO2?)Počítáte do toho i třeba těžbu a dovoz potřebného materiálu na elektrizaci? Mědi? Elektrárny? Potřebu třeba dalšího vedení 110kV? Co lokomotivy? Když moderní, tak ta jejich výroba také stojí spoustu energie, surovin, které se musí vyrobit a peněz, které se musí nějak vydělat. No a v neposlední řadě, kolik je spotřeba energie na převezenou tunu nákladu nebo jednoho cestujícího - a když se bude po té trati třeba vozit náklad jedním směrem a do kopce, tak dostanete úplně jiné údaje (třeba přeprava uhlí, že). Švýcarsko elektrizovalo na počátku 20. století a to z důvodů především vojensko - strategických: Bez železnice to tenkrát nešlo a Švýcarsko nemělo vlastní uhlí a nechtělo být závislé na jeho dovozu především z Německa, zato horských říček dost a dost, tak se jim zdála výhodná cesta elektrizace. Také byly motorové stroje v plenkách a pára na horských tratích nestačila výkonově (magistrály přes hory i okolo 25-30 promile!!) + problémy v dlouhých tunelech. Ekologii fakt v roce 1900 nikdo neřešil v pojmech 21. století. Jako nezlobte se, ale záleží na mnoha věcech, včetně charakteru té trati, množství přeprav, skutečně přepravených cestujících a nákladu, sklonech..takže vám klidně vyjde, že lokálka z Čerčan do Sázavy se slušně obsazenými solo šukafony je ekologičtější než třeba Lipenka s Panterem a pěti lidmi ve vlaku. Ad Carnotův cyklus - no tak to přece musíte napřed spočítat pro tu kterou trať nějaký průměrný mix výroby elektřiny - zase další bulharské konstanty. Nechte to být - to nemá smysl, jednoduchá odpověď je dobrá tak pro Grétu Thunbergovou a její myšlenkové souputníky a reklamu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 975 Registrován: 9-2015 |
@Mladějov Jako vůbec se nezlobím. Myslím, že to je hodně moudrý příspěvek. Jen nás asi nijak nepřiblíží tomu vyhodnocení. Jestli je 10x lépe elektrizovat nebo 10x lépe neelekritizovat nebo je to tak šul nul. A zajímá mě to hlavně z toho ekologického hlediska. Ekonomické hledisko možná svoji odpověď má - tou by mohl byty aktuální poměr elektrifikovaných a neelektrifikovaných tratí. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17141 Registrován: 3-2007 |
Znova - a co je to to "ekologické hledisko" ????? To je totiž nesmírně gumová věc a proto takovéhle úvahy ani nemají smysl. Maximální ekologie by totiž asi byla narvat celou republiku do zateplených paneláků, dát jim montérky na příděl, zábavu na příděl, jídlo a příděl, alkohol na příděl, vše podle tabulek sestavených odborníky.. Takovej státní koncentrák, státní vězení, státní vojna - jo, to by bylo zřejmě nejekologičtější. Akorát kdo by v tom chtěl žít.. Nehledě na to, že jste se nevyjádřil, jakou vahou v tom vašem "eko" počítáte jaké emise (a proč) a jakou váhu v tom má spotřeba energie (a taky proč) a jaké (a taky zdůvodnění). Jako přehnané (a dnes módní) soustředění na ekologii je cesta do pekel. I posezení u táboráku je plýtvání - když jsme si mohli ty buřty ohřát přece v mikrovlnce. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7787 Registrován: 3-2007 |
Mladějov: Měl jsem rozepsaný prakticky stejný příspěvek, ale nemá smysl ho sem v původní podobě dávat. Jako nejužitečnější základní krok vidím výpočet enegretické náročnosti při daném objemu přepravy. Elektrika by měla zvítězit díky vyšší efektivitě a rekuperaci. (Proti tomu jdou ztráty v trolejích a na přenosové soustavě). Eneregetická náročnost je základ, většinou stačí na ní zůstat a výsledek je nesporný. Diskuse o tom, zda je víc "ekologické" uhlí nebo jádro atd. je pak možné rozšíření, které ale nepovažuju za až tak zásadní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25551 Registrován: 5-2002 |
MZv: nebo nás kosmická věda posledních let hodila jinam a už lze elektřinu vyrobit i lépe než za 250% tepelné energie? Na nějakých 15-20 % nás už přes skoro 100 lety hodily už vodní turbíny... aneb, proč Švýcarsko elektrifikovalo stoprocentně? Protože nemělo uhlí a mělo fůru vody na vysokým spádu. Jestli je 10x lépe elektrizovat nebo 10x lépe neelekritizovat nebo je to tak šul nul. 10x to skoro nikdy není ani jedním směrem.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7847 Registrován: 9-2011 |
Proti tomu jdou ztráty v trolejích a na přenosové soustavě Vona ani nafta nevzniká v nádrži brejlovce sama od sebe...
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 414 Registrován: 10-2018 |
Kdyby se to všecko dopočítalo, tak nám nejspíš vyjde "co není ekonomické, není ani ekologické". Protože ty haldy umrtvenýho materiálu a investic taky maji nějakou ekologickou stopu, a nakonec se museji udržovat a (ekologicky) likvidovat i z nedotovaných "provozních" peněz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11607 Registrován: 5-2002 |
ad Mirek_Zv: Rád bych zjistil, jestli by se dalo objektivně tvrdit, že neelektrifikované tratě jsou méně ekologické než elektrifikované. Toto již není otázka pro dnešní dobu. Mohlo by to být aktuální tak někdy okolo roku 1920 (tedy před sto lety), jenže tam ještě nebyl vidět až tak úplně možný rozvoj nezávislé trakce mimo parní (která měla ale opravdu hodně špatnou účinnost). Kdyby se tuto koncepční otázku podařilo posunout někam za rok 1960, vůbec bychom se nemuseli souvislé elektrizace dočkat (kromě předměstských tratí pro osobní zastávkovou dopravu) a jezdili bychom s vysokovýkonnými diesely, postupně s bateriovou hybridní částí, kde bychom si užívali vysoké účinnosti bez ztrát v přenosu energie, bodové infrastruktury pro plnění paliva (násobně levnější proti liniové elektrizaci), ale taky většího zatížení ekologie (to nejsou jen emise (a zde u ropných paliv není zásadní problém), ale také úniky ropných látek), ropné šoky (převodem nákupu EE na burzu by se to ale srovnalo). Znamenalo by to pro nás i žádoucí zvýšení parametrů dopravní cesty, hlavně co se týká nápravové hmotnosti, aby se ty vysokovýkonné diesely na evropskou síť vešly. Ostatně přesně to, o čem píši vidíme v severní Americe, kde mě fascinuje, jak spotřebově celé flotily velkých společností dokáží mít stejnou spotřebu jako já (kde je to považováno za rekordní výkony vzniklé za zcela mimořádných okolností a zpravidla trvale neopakovatelně), tedy 2 l / 1000 hrtkm.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 976 Registrován: 9-2015 |
@Mladějov No jo, zapomněl jsem odpovědět. Zkusím. Osobně na CO2 asi nevěřím dostatečně. I když snad už vliv na oteplování je docela prokázaný. Ale mně to často přijde jako únik od reálných ekologických problémů: překřičíme to jednou věcí a ty ostatní nebudou existovat. Takže já to spíš vidím v problematickém spalování paliv, na vozidle nebo v elektrárně. Vždy hořením vzniká něco bezprostředně jedovatého (na rozdíl právě od CO2), ať už jsou zdrojem původní nečistoty (hlavně u uhlí) nebo přidaná aditiva. U aditiv bych si tipnul, že produkty spalování budou z velké části rakovinotvorné, takže tohle téma se stalo tabu a raději se žvaní, jak jsme se posunuli od dob komunismu k lepšímu. To úplně nerozporuji, ale je jasné, že doprava je možná 3x (5x?) větší. A taky že je mnohem větší spektrum látek, které mohou debilové spalovat v domácích topeništích a tedy mnohem větší spektrum produkovaných karcinogenů (to ale odbočuje od řešené otázky). Takže na mysli mám hlavně otázky zplodin jiných než CO2. Vlastně nevím, jaký je poměr mezi množstvím paliva, spáleným pro 1 MWh výkonu vozidla v elektrárně a ve vozidle. Jasně, přibylo zdrojů, kde účinnost nesouvisí se spalováním (voda - Hajnej) nebo je irelevantní ji řešit (uran - jaderný pohon vozidel není to pravé). Ale co nevím, u elektráren se spalováním paliv, jaká část je dnes (tj. co se změnilo třeba za posledních 30 let) limitována Carnotovým cyklem (tedy výrobou elektřiny ohřev, expanzi a chlazení) a tedy má účinnost jen 40% ve srovnání se spálením přímo pro pohon (spalovací motor + generátor, turbína?). Nicméně věřím (opět nemám důkazy), že vznik škodlivin je dnes v elektrárnách extrémně snížen, už samotným režimem hoření a pak čištěním spalin. Mohl bych třeba tipnout, že to bude 1:20 lepší než při spalování na vozidle. Takže i kdybychom museli spálit 10:4 víckrát paliva, stejně by se to (ekologicky) vyplácelo. Jen je samozřejmě škoda paliva navíc (ekonomicky, ale nejen: protože jsou to neobnovitelné zdroje, které mohou chybět třeba v chemické výrobě). Já vím, tyto moje úvahy jsou velice nepřesné. A těžko bude někdo, kdo to zná do detailů a bude schopen to zhodnotit objektivně. Ani jsem toto psát nechtěl, ale píšete, že jsem se vyhnul odpovědi a neupřesnil, co myslím tou ekologií a o co mi jde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 977 Registrován: 9-2015 |
@Petr Šimral No ono mě tahle otázka napadla nad stránkou Wikipedie o délkách tratí a podílu elektrifikace. Který je při srovnatelné délce sítě v USA kolem 10% a v Číně kolem 70%. A tak jsem jako správná oběť bigotní proamerické propagandy, které jsem celý život vystavován, nechtěl připustit, že by Čína dnes už nebyla tak neuvěřitelně neekologická, jak je nám podsouváno. (Pozor! mluvím o dnešku; co bylo v Číně před 15 lety, to nerozporuji). Jasně, taky mi chybí informace, jestli Čína pořád tu energii nevyrábí stylem jako my v Podkrušnohoří před 40 lety. - a to už si neumím zodpovědět vůbec. |
Jezovec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 1-2004 |
Ten příklad se Švýcarskem je ilustrační v tom že by mělo jít také o otázku strategickou: je s podivem jak moc závisíme na ropě, kterou vlastní (v množství větším než nepatrném) nemáme a mít nikdy nebudeme. Elektřina se na rozdíl o ní dá vyrábět, a to lokálně (v širším slova smyslu), mnoha způsoby podle potřeby v malých i velkých zdrojích. Ona ta "ekologie" by měla být spojována s tím že "udržitelné" resp. "obnovitelné" zdroje jsou zároveň, v důsledku, i strategicky pro "metabolismus" společnosti nejvýhodnější. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25553 Registrován: 5-2002 |
MZv: U aditiv bych si tipnul, že produkty spalování budou z velké části rakovinotvorné, takže tohle téma se stalo tabu Já měl za to, žes chtěl vyvolat seriózní debatu... nevím, jaký je poměr mezi množstvím paliva, spáleným pro 1 MWh výkonu vozidla v elektrárně a ve vozidle Ta elektrárna má oproti vozidlu čtyři dost zásadní výhody: nezná něco, jako úplný volnoběh, dá se využít ke kogeneraci tepla, netlačí ji nutnost vejití se do profilu/hmotnosti a kouří jinde, než kde jezdí to vozidlo. tedy má účinnost jen 40% ve srovnání se spálením přímo pro pohon Kravina - ten spalovák přece nemá 100% účinnost, ale taky zhruba těch 40 %...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 978 Registrován: 9-2015 |
@Hajnej, účinnost spalováku Aha, máš pravdu. Já totiž asi konečně pochopím Carnotův cyklus až díky téhle diskuzi. Já myslel (naprosto nesmyslně, vůbec nevím, jak jsem k tomu došel), že se to uplatní jen v případě nějaké té vodní páry, kterou proháníš turbínou při výrobě elektřiny. A ono je to vlastně jen to, že stlačený plyn sám v sobě část té energie pohltí/uschová a uvolní ji "až když je pozdě" - až když přestane být stlačený. Čili závěr fyzikální lekce: Na plynu se proti elektrice vyplatí vařit kafe, ale obojí vyjde nastejno, když chceš něco pohánět. Takže účinnostní bonus spalování na místě je jen ve vytápění vlaku. No tak pak je jasné, že je mnohem ekologičtější to hnát přes elektriku (viz různé argumenty, co jste tu sepsali). @Hajnej, aditiva Tuhle poznámku jsem nepochopil. Myslíš jako že spálení je dokonalé na vodu a oxidy uhlíku? Stačí si čuchnout. Nebo myslíš, že nejrůznější zplodiny nedokonalého hoření, třeba s nějakým fluorem, nebo kdoví čím nejsou rakovinotvorné ani škodlivé? Nepochopil jsem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 11-2021 |
Vona se dá lokálně vyrábět i ropa, viz hydrák a staliňák, akorát to krom výchozího zdroje uhlíku potřebuje dost energie. Karcinogeny vznikají při skoro každém hoření, kde je vzduch (vznikají NOxy) nebo uhlík (vznikají PAU), ale aditiva do paliv ani do olejů to nijak zvlášť nezhoršují. To je historická představa spojená s tetraetylolovem a chlorderiváty. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1530 Registrován: 6-2006 |
Myslíš jako že spálení je dokonalé na vodu a oxidy uhlíku? Stačí si čuchnout. Třeba si čuchnete a cítíte CO2 - produkt dokonalého spalování? Nebo si čuchnete a cítíte CO - produkt nedokonalého spalování? Po tom prvním ve velké dávce budete modrá mrtvola (s předmrtvolnými opileckými příznaky), po tom druhém budete růžová mrtvola. Jenom, pokud vám k tomu plynu nedají nějaké zasmraďovadlo (odorizér) tak nic neucítíte. A z jakého důvodu mluvíte ve spojitosti s elektrárnami o nedokonlém hoření? Vono to stojí peníze a nedokonalost je ve spalinách celkem dost kontrolována. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 114 Registrován: 11-2021 |
Nemůžeme vést diskusi o škodlivosti produktů spalování kdoví čeho s kdoví čím. Dokažte mi, že ten ani-nevím-jakej-utrejch není jedovatej. Nemůžeme, když se neví, co to je, debata skončila. Nicméně-krom účinnosti má uhelná elektrárna proti dieslu jednu výhodu: musí mít kvůli síře vypírku a v té se snáz odstraní NOxy. Z nafty se síra vypere už v rafinerce a dieselu 'stačí' adblue. Což je obé energeticky náročnější a dražší. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1532 Registrován: 6-2006 |
Vono se AdBlue "leje" i do kotlů elektrárenských. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7022 Registrován: 3-2006 |
M_g: "Vono se AdBlue "leje" i do kotlů elektrárenských." Přesně tak, močovina se dávkuje u DeNOxů do SCR reaktoru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 11-2021 |
S močovinou se zachází snáz, než se čpavkem. Ale byl by to krásnej pohled, kdyby se Škodovácí rozhodli znovu postavit turbínovku a ona musila jezdit se dvěma cisterničkama: na olej a na čpavok. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25558 Registrován: 5-2002 |
MZv: Čili závěr fyzikální lekce: Na plynu se proti elektrice vyplatí vařit kafe, ale obojí vyjde nastejno, když chceš něco pohánět. Dá se to tak říct. Stačí si čuchnout. V Daugavpilsu na vodním odporu jsem si přesně z tohoto důvodu vylezl na střechu remotorizovaného Sergeje se šestnáctválcovým MTU v plném výkonu (1950 kW el.). Cejtit bylo velký kulový.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7854 Registrován: 9-2011 |
Cejtit bylo velký kulový Na rozdíl vod případu, kdy v cukrovaru TTD otevřeli vrchní dekl na etanolový koloně
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 502 Registrován: 7-2017 |
I velký kulový může být cejtit. Někdy až nepříjemně (třeba v létě v těsných trenkách). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 979 Registrován: 9-2015 |
@Mg čuchnout k vozidlu, ne k elektrárně nedokonalé spalování u vozidel, ne u elektrárny o tom je právě celá ta debata, že jsem myslel že výhody elektrárny+el.trakce snižuje nižší účinnost; a bylo mi ukázáno, že ne. Vítej! @all Máte covid? Vždyť někde v Legerce při správném listopadovém dni je o strach se nadechovat. Tak co to teda je, když ne zplodiny spalování? Jestli v Práglu auta necítíte, tak na horách snad už ano? Když přejede 20m od vás? Jestli ne, tak šup na PCR. No a jestli železniční diesly jsou teda o tolik lepší, tak je to dobrá zpráva. Dává to logiku, protože pro auto byla v tomhle prohnilém státě technická vždy získatelná za úplatek. A proč nenalít do nádrže nějaký domomix, když to vyjde o korunu levnějc (jasně, to je už hodně dolní konec iq spektra). @Původní.gp Děkuji za vysvětlení. Snad si to přečte i M_g. Mimochodem, dřív Tráboše a Warťáky smrděly zřejmě kvůli spalování oleje. Tenkrát se říkalo, že smrdí strašně, ale těžkých škodlivin tam moc není. Víte o tom víc? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25560 Registrován: 5-2002 |
MZv: Vždyť někde v Legerce při správném listopadovém dni je o strach se nadechovat. Tak co to teda je, když ne zplodiny spalování? No jo, ale taky jakého spalování. Vždyť při tom hopsání je to samej volnoběh nebo přechodovej režim, to trochu zakouří i motor, kterej je úplně v pořádku, natož pak nějaká hrůza s cinknutejma emisema. V tomhle je na tom špatně i ta motorová vozba, i ta dost blafe na volnoběhu - opět na rozdíl od té elektrárny. Mimochodem, dřív Tráboše a Warťáky smrděly zřejmě kvůli spalování oleje. Tenkrát se říkalo, že smrdí strašně, ale těžkých škodlivin tam moc není. Víte o tom víc? Ano, smrdělo to kvůli tomu oleji, kterej byl spálenej relativně mizerně. Ale z "těžkých" škodlivin tam bylo leda to (tetraetyl-)olovo, přičemž ovšem dlužno dodat, že dvoutakty mohly přejít na bleifrei benzín hned.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 6-2018 |
Hajnej: před mnoooha lety jsem byl na leteckém dnu ve Kbelích. Muzejníci vytáhli stařičké letadlo (typ už si nepamatuju), letuschopné nebylo, ale motor nahodili. Byl mazán ricinovým olejem. A ten "čuch" byl úplně něco jiného, než M2T... Mně to vonělo. Ale mazat dvoutakty technickým (nezaměňovat s lékařským!) ricinovým olejem - a) ho asi neseženete, b) to by vás kilometr v Trabantu vyšel na dvacku... |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1533 Registrován: 6-2006 |
MZv: Nejhorší jsou ekologisti jako vy. Houby o tom vědí, ale rozdávají moudra okolo, jak na běžícím pásu. A myslíte, že z vozidel CO a CO2 nevyletuje? Svatá prostoto! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5530 Registrován: 6-2016 |
starý_Ivoš: Ricinovým olejem mazali (a možná ještě mažou) letečtí modeláři. Když jsem byl mlád, tak lítali (s upoutanými modely) před naším barákem, potom tam postavili Chemapol. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1534 Registrován: 6-2006 |
Starý Ivoš: Namíchaný do metanolového paliva pro modeláře seženete. Pravda, 130 za litr poněkud připomíná drahotu. :-) Jen když jsem hledal u modelářů, tak jsem zjistil, že pro benzínové motory používají olej, u kterého není zmínka o ricinu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25562 Registrován: 5-2002 |
Ricinový olej se používal i u skutečných letadel u hvězdicových motorů (možná jen u těch rotujících,to už přesně nevím). Vedlejší účinek byl, že piloti měli permanentně sračku...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 133 Registrován: 1-2014 |
kedysi,kdesi v jednej debate... niektoré veci stoja za uváženie |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17152 Registrován: 3-2007 |
Ha: Tak ricinový olej se používal (používá?) taky u závodních monopostů, takže zřejmě nestandardně dobré mazací vlastnosti u extrémně namáhaných motorů (kolik snese teploty?) a přitom v chladu netuhne - asi výhody taky s viskozitou. Když se dával i třeba do šicího stroje.. Dneska už zřejmě syntetické oleje mají požadované vlastnosti, no v tom modelářství to zůstalo, nějakou výhodu to má, když je palivo alkohol (nehledal jsem to a už jsem to neudržel). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 11-2021 |
Malý dvoutakty smrdí proto, že část směsi projde při vyplachování zkratem přímo do výfuku a tam blbě shoří (na stejném principu fungovalo zadýmování tanků-stříkala se nafta na horké výfukové potrubí). Sti: Trabant jezdil na směs benzin-metanol-ricinový olej docela obstojně, i v lékopisné qalitě. No, devadesátky. Ml: ona má ricinolejová kyselina navíc OH skupinu, takže se misí s alkoholama, to je ten důvod. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17153 Registrován: 3-2007 |
gp: To bude vono. Mísitelnost s alkoholama. A smrad dvoutaktů bude hlavně to, co píšete - když je olej ve směsi 1:35 nebo 1:40, tak je ho dost málo na to, aby výrazně smrděl, natož u prochladlého motoru i vozu kapal z výfuku (což byl při studených startech trabošů i warťasů častý úkaz). Hajnýho smrad-kouř bych spíš přičítal vypalování naprskaného oleje ve studeném výfuku traboše po delší době volnoběhu nebo poskakování v koloně. Nakonec podobně se "vypaluje" výfuk třeba Bangle (742), načež fotiči fotěj rozjezd někde z ranžíru, kde to hodinu stálo a dělalo brzdu a ti, co na tu fotku koukaj, tak šílej, a po pár km se to vypálí a je po divadle. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25567 Registrován: 5-2002 |
Rommel: niektoré veci stoja za uváženie No, některé - spíš jen jedna: že nestačí uvažovat jen emise CO2 přímo související s provozem. Ale uvažovat jako měřítko cenu je s prominutím blbost: to jako víno z Moravy emituje násobně víc CO2 než cosi dovezené z Jižní Ameriky? Nebo pořádně ušité kalhoty víc než ty odfláknuté...? Celkové vyznění to stáčí někam k obhajobě kolenovrtství. p.gp: část směsi projde při vyplachování zkratem přímo do výfuku a tam blbě shoří Totéž se děje při studeném startu s obohacenou směsí, ale ten odér je jinej. Navíc je namodralej kouř i u čtyřtaktů symptomem toho, že se nějakou nekalotou spaluje olej. ML: když je olej ve směsi 1:35 nebo 1:40, tak je ho dost málo na to, aby výrazně smrděl, natož u prochladlého motoru i vozu kapal z výfuku My tedy Wartburga mazali 1:50 a nejezdili s ním krátké cesty okolo komína, takže výfuk byl do světlešeda ("holubí šeď"). Ale něktré exempláře ho měly zablemcanej strašně... A ani tolik nesmrděl, jako jiný dvoutakty, což jsme si ověřili, když naši pořídili Ladu a při převozu k prodeji jsme jeli z Podkrkonoší do Prahy za sebou - dost dlouho na to, aby se mezi nás občas vecpal jinej dvoutakt. Mimochodem, on měl i svůj charakteristickej zvuk - v příbuzenstvu byly dva další a sousedi na sídlišti měli další dva a každej zněl trochu jinak. Pár let po prodeji jsem přecházel ulici U seřadiště a měl jsem pocit, že mám déjá vu a slyším ho přijíždět. Otočil jsem se a byl to on (byl prodanej z Prahy do Prahy a zůstala mu SPZ). (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 11-2021 |
To má u průmyslových výrobků racionální jádro: cena čehokoliv je součet cen materiálových a energetických vstupů až někam k tomu uhlí a písku a díky odpisům je v tom započítaná výroba toho bagru a vysoké pece,protože nikdo nemůže trvale vyrábět zboží levnější než mu ukazuje elektroměr, takže v tomto směru je cena dobrý ukazatel emisí uhlíku. Pro výrobky s velkým podílem lidské práce ve vyspělých zemích to lže, ale 'bezpečnějším' směrem. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17155 Registrován: 3-2007 |
Hajnej: " My tedy Wartburga mazali 1:50 a nejezdili s ním krátké cesty okolo komína, takže výfuk byl do světlešeda ("holubí šeď"). Ale něktré exempláře ho měly zablemcanej strašně... A ani tolik nesmrděl, jako jiný dvoutakty, což jsme si ověřili, když naši pořídili Ladu a při převozu k prodeji jsme jeli z Podkrkonoší do Prahy za sebou - dost dlouho na to, aby se mezi nás občas vecpal jinej dvoutakt. Mimochodem, on měl i svůj charakteristickej zvuk - v příbuzenstvu byly dva další a sousedi na sídlišti měli další dva a každej zněl trochu jinak. Pár let po prodeji jsem přecházel ulici U seřadiště a měl jsem pocit, že mám déjá vu a slyším ho přijíždět. Otočil jsem se a byl to on (byl prodanej z Prahy do Prahy a zůstala mu SPZ). " Zaslechl věrného psa.. O poměru mazání se nemíním přít, to jsou jen zbytky v paměti (že taky bylo u pumpy nastavitelné 1:33 a zřejmě s pokročilostí konstrukce se ty poměry snižovaly), ale celkem chápu, že když je dobrý a technicky založený šofér, co tomu stroji pohoví a vyhoví (třeba není líný zavřít a pak zase otevřít žaluzie u chladiče, žejo) a že zřejmě stačí třeba nižší oktanové číslo ap. (tohle byla zase "žigulíkovská" parketa: Výrobce předepisoval u 2101 93 oct, u nás se prodával speciál 90 a super 96 oct., takže někdo jezdil jen na Supra, jiný jen na Speciál, třetí to míchal halb und halb a čtvrtý podle předpokládané zátěže a podmínek cesty. Varťasem (půjčeným, skoro novým) jsem jezdil krátce někdy 1987 a ono to bylo docela "revoluční" auto: Volnoběžka, uvnitř hromada prostoru..ale fakt je, že to bylo, podobně jako ta stodváca, prostě "socialistický auto". Ten žigul byl vážně něco jinýho, jak pocitově, tak třeba údržbově (prostor taky, neskutečnej držák, bezva to topilo..) akorát to hnilo (no, ono se taky tou dobou na Západě dávalo auto po deesti letech do šmelce). Rodiče ho měli jako jeden z prvních dovozů 1971 - 1980 a přesednutí do stodvácy byl fakt mínusovej rozdíl. Hluk, jízdní vlastnosti, fabrika na práci a tisíc drobných závad ( další od příbuzné jsem si pak pořídil sám). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4733 Registrován: 5-2004 |
(no, ono se taky tou dobou na Západě dávalo auto po deesti letech do šmelce) Nedávno mě pobavil důvod, proč italský auta 70.-80. let hnily podobně jako ty reálněsocialistický - na výrobu těch italských se totiž prý taky používala nekvalitní sovětská ocel, kterou soudruzi spláceli licenci za Fiaty z Toljatti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 11-2021 |
Ml: volnoběžku má i Trabant na čtyřce, u dvoutaktů je proto, že se zavřeným plynem nemažou. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17156 Registrován: 3-2007 |
Já vím - holt když se volnoběžka vyřadila, aby to tím motorem brzdilo (hory a náledí třeba), tak to chtělo přidat vždycky krátkodobě plyn, aby se to promazalo - a i tak to brzdí blbě a střílí do výfuku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 1-2014 |
"že nestačí uvažovat jen emise CO2 přímo související s provozem." ...ale to nevravte mne,to povedzte zeleným vierozvestcom "Ale uvažovat jako měřítko cenu je s prominutím blbost" ...tak rozhodne cena výrobku (odhliadnuc od cla,ceny práce,daní a pod) je presnejšia,ako nejaké Grétkine pseudoreči "Celkové vyznění to stáčí někam k obhajobě kolenovrtství." Omyl ! ja to chápem ako vysvetlenie,prečo niektoré veci/suroviny stoja tolko- koľko stoja,lebo je tam istá náročnosť,ktorú na prvý pohlad nemusí byť vidieť "to jako víno z Moravy emituje násobně víc CO2 než cosi dovezené z Jižní Ameriky?" ...preto aj OKD uhlie je drahšie,ako Ruské,lebo produkuje viac CO2 ? táto zatáčka ku strašidlu,nie je Vás hodná |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25572 Registrován: 5-2002 |
p.gp: Pro výrobky s velkým podílem lidské práce ve vyspělých zemích to lže, ale 'bezpečnějším' směrem. Že to lže, o tom není pochyb, ale s tím "bezpečnějším" směrem nesouhlasím, určitě ne takto paušálně. Někdy to může být v konečném důsledku přesně naopak. táto zatáčka ku strašidlu,nie je Vás hodná Naopak, ukazuje, že u téže komodity vyrobené za +/- srovnatelných podmínek nevypovídá cena o emisích CO2 vůbec nic. Přívlastkové víno z Moravy je bratru za 150 Kč za flašku a je z doma sklizených hroznů. Stolní víno téže značky je za polovic a je z hroznů dovezených z několikasetkilometrové vzdálenosti. ML: O poměru mazání se nemíním přít Ani kdyby ses přít mínil, tak bys (u našeho W353) neuspěl. U pumpy se bralo zásadně 25 litrů, z toho 21 do nádrže a 4 do pětilitrového kanystru, do kterého se dolila půllitrovka M2T a řádně protřepala. Ta se při příštím tankováním dala do nádrže jako první a tak furt dokola... třeba není líný zavřít a pak zase otevřít žaluzie u chladiče, žejo Bingo!
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|