Diskuse » Železnice » Železnice bývalého SSSR » Archiv diskuse Železnice bývalého SSSR do 27. 2. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Železnice bývalého SSSR do 27. 2. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek | ||||
---|---|---|---|---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 937 Registrován: 10-2020 |
Mladějov 19193 - každý den připomíná, jak všechno tady už před 100 lety bylo a lepší. kdysi lepší ??? ..... tohle tedy určitě ne ! takže Mladějov má odpor k naší historii? Asi kvůli své špatné paměti, jako většina ? Kdysi jeden moudrý řekl: „národ který se neumí poučit ze svých chyb, je bude opakovat stále znovu“... Kdyby Mladějov před 30 lety prohlásil, že budeme za pár let zase volit komunisty , asi by ho zavřeli do blázince, že nějak zblbl....a zatímco většina se tu handrkovala o suchý z nosu, komunisti pilně makali a dnes mají výsledky....ať zvolíme jednoho nebo druhýho, furt to bude z jejich party. A pak zas Vítěznej únor, a po něm bratrská pomoc...? 70% voličů je pro komunisty – no to už je síla....skoro jak za starejch časů... Žádnej z kandidátů se nepochlubil vysvědčením ze základky, tam to za těch starejch časů měli čtyřkaři jednoduchý – k lopatě nebo na vojenskou, tam brali každýho. Přesto ti kluci většinou raději šli k lopatě.... Honza Komenskej to poznal už před 400 lety, když se pokoušel zdejší národ něčemu naučit...to je marný, jenom ztráta času, radši jdu do světa, prohlásil tehdy. Jaká budoucnost nás čeká??? Budem taky škrtat 4 nuly, jako před časem v Jugo, když „starý“ dinár nahrazovali „novým“....? |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1420 Registrován: 9-2015 |
BAM: historie, dokončena 1.etapa modernizace: https://www.youtube.com/watch?v=qOZxfbRgw2U | ||||
Miroslav_ Zikmund
|
|||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1746 Registrován: 2-2016 |
Ahmad_Šáh_Masúd : Na Kremenec nejspíše s polské strany, hraniční stezka SK / PL je dostupná z poměrně velké vzdálenosti od osídlení. "Nějak" se na Kremenec musel dostat obelisk tvořící trojmezní znak ... Ze slovenské stany - podél hranice SK / UA, neumím posoudit, krpál od odbočení červené značky je nesporně teréňákem s pohonem na všechny nápravy sjízdný, ale ani z fotomapy.cz není patrná vyjetá cesta, nicméně podél hraničních znaků byl měl být "průjezdný" průřez. Barevné sloupky viditelné na foto nevytyčují pomyslnou čáru průběhu státní hranice, vlastní hraniční znaky vytyčující tuto pomyslnou linii jsou mezi těmito sloupky. Na rozdíl od jiných znaků vytyčujících hranici SK / PL, SK / HU, SK / AT, SK / CZ nemají červenou "hlavičku" a jsou nižší ... např. https://mapy.cz/fotografie?l=0&sourcep=foto&idp=1089203&x=22.5270 022&y=49.0009085&z=16 někde není "prostřední" ani vidět https://mapy.cz/fotografie?l=0&sourcep=foto&idp=2735872&x=22.4741 305&y=48.9731264&z=16 i číslování hraničních znaků je jiné - https://mapy.cz/turisticka?source=osm&id=1067278442&gallery=1&sou rcep=foto&idp=2465160&x=22.3847459&y=48.8071292&z=18 pro srovnání hraniční znak na hřebenové trase SK / PL : https://mapy.cz/fotografie?l=0&sourcep=foto&idp=4474001&x=22.5474 674&y=49.0906157&z=18 V létě je to "tam" velmi pěkný výlet, nicméně "dneska" už na opakování fyzicky nemám ... podle ukazatele jsou TO z konečné busu v Novej Sedlici 3:30 hodiny, já jsem se tam před lety drápal skoro sedm hodin a neschopen se "za světla" vrátit do Sedlice jsem na Kremenci spal a zpátky se vydal až po východu slunce kolem čtvrté ráno a do Sedlice jsem dorazil někdy kolem půl osmé ráno ... |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3822 Registrován: 6-2019 |
I přesto (a nebo právě proto) ten drsný výstup je CHKO Bukovské vrchy a vlastně celé Poloniny jedna z nezajímavějších oblastí z bývalého Československa, kterou určitě stojí za to vidět a projít. Pro dráhaře zaniklé úzkokolejky pod horami, na hřebeni divočina Východních Karpat. A chce to vidět včas. Spoustu věcí lze navšívit i v důchodu s omezeními, která přijdou s věkem, ale tohle si prostě musí odšlapat každý sám. A je to tak fajn, alespoň nejsou hory plné zpovykaných takyturistů, kteří třikrát obletí svět, ale při výstupu na první kopec zdechnou pod tunami nastřádaného tuku.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4147 Registrován: 3-2006 |
BAM: historie, dokončena 1.etapa modernizace: Čekal jsem, že v tom videu budou nějaké záběry z BAMu, když už to má být o něm.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 12-2022 |
No ale západ je z toho naprosto v šoku, že čínská surovinová kolonie dokončila první etapu rozšíření BAMu (co to v reálu znamená, je popsáno v posledním odstavci - BAM ještě pořád není v celé délce dvoukolejná ani elektrizovaná). Plus ta agitka obsahuje vyhrožování, že nebude možné přes Rusko přepravovat do Evropy kovy vzácných zemin. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15394 Registrován: 5-2004 |
Poloniny - na pěší lezení už nohy nejsou, tudíž Kremencem ani hřebenovkou sloužit nemůžu. Zajímavej kraj to ale je a to dopravně - nejen "drážně": - "silnice" z ex Ruského do Ruského sedla. Dnes "polňačka", leč krásný serepentýny a zjevný profil širší silnice - Bieszczadská kolejka Lesna - nejen centrum v Majdanu a samotná trať (ač to vypadá že pomalu nějak zmírá - loni to snad jezdilo už jen z Majdanu do Balnice, Przyslup nejezdil a Wola Michowa kam se chvíli taky jezdilo už nikoli), ale i třeba penzionek s nocležnou na bývalé stanici Balnica (kde se dá večer pokecat protože tam nikdo nečumí do telefénu nemaje ani náznak signálu). A třeba z křižovatky u Majdanu jde po předválečné trase nad Cisnu a Przyslup lesní cesta, byť po rekonstrukci v širokém profilu. K mému překvapení pak v roce 2018 byla trať vykácena a vysíklá tráva i kolem Smereku a Wetliny. - dobrý je taky průjezd po silničce vedle trati ze Smolníku do Rzepedze, kde je několik brodů přes docela širokou řeku a při větší vodě jest prý neprůjezdno i ofroutem - najdou se i zbytky úzké zrušené za krize ve třicátých letech ze Sokoliků do Ustrzyků horních, pěkný pilíře mostu u Tarnawy a tu a tam zbytek náspu od Tarnawy k Sokolikům (kde údajně mašinkou kdys podpálili rašeliniště které hořelo řadu let), z vršku nad Stuposiany vede víceméně v trase silnice do Muczneho a Tarnawy, tu a tam kde to vedlo mimo je v lese poznat zbytek tělesa. No a pak třeba zaniklá obec Jasiel dnes v prdeli světa v hvozdech blízko hranice mezi Komancou a Jasliskama, vyhubená Ukrošema po válce... Jo a ze Slovenska kdysi taky vedla silnice z Medzilaborců dnes končící v Čertižným (dokonce to je dvojka) dnes pokračující jako polňačka se širokejma pangejtama na Lipowiec a odtud byla 2015 "silnice" do Jaslisk, co vypadala jako rovnaná štětovaná kamenná cesta politá térem. Nahoře uprostřed pastvin se najednou u dvou prašných kolejí zjeví totálně rezatá dopravní značka - nejspíš "pozor zatáčka"... |
||||
Jef
|
|||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6377 Registrován: 5-2002 |
No a pak třeba zaniklá obec Jasiel dnes v prdeli světa v hvozdech blízko hranice mezi Komancou a Jasliskama, vyhubená Ukrošema po válce... Ti "Ukroši" z UPA tam v roce 1946 sice "hubili" polské vojáky, ale obyvatelstvo vesnice bylo vysídleno až o něco později v rámci Operace Visla (deportace Ukrajinců od ukrajinských hranic na nově získaná polská území na západě). |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15395 Registrován: 5-2004 |
No co jsem se tak trosku pidil po pramenech tak i v sirem okoli odsouvali jen ty co prezili valku a nasledne upa. Pricemz moudra a hodna upa narodnich hrdinu dneska zaridila tomu zbytku odsun nejen na zapad ale i vychod do sssr. Tech vsi kde nic nezbylo nebo jsou v podstate nove postavene tam jsou desitky. |
||||
Jef
|
|||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6378 Registrován: 5-2002 |
Nevím, jestli rozumím - koho jiného měli odsunout, než ty, co přežili...? | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9895 Registrován: 5-2002 |
No oni je nemuseli odsunout. Ale se na tom ty dva státy shodly. Dokonce tam byla "dodatečně" měněna státní hranice, kdy Polsko dostalo (zpět) část vysídleného území. Alespoň tak je to zaznamenáno v dobových vojenských mapách. | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15396 Registrován: 5-2004 |
Ano, ta zmena hranic ale byla kus dal od bieszczad. Puvodne byla hranice na Sanu, takze treba dnesni Lutowiska (tehdy Sevcenko), Czarna ba oblast kol dolnich ustrzyku byla v unionu (a nasledne po navratu pod polsko v 50-tych dosidlena Rekama) zatimco Polsko predalo unionu oblast kolem Sokalu. A protoze co neznicila v horach valka tak po ni vypalovala upa, nejsou v kopcich az na vyjimky puvodni baraky. Malebnejsi visky jsou treba podle Sanu od Sanoka k Przemyslu. Hezka je treba cerkew vv uluczi coz je dokonce uneskalni pamatka, pricemz uprostred sezony v sobotu tam neni zivacka a na dverich byla cedule ze se klice daji vypujcit u nejake tusim Agnieszky v cisle tom a tom... |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15397 Registrován: 5-2004 |
Jo a jeste hezci nez kolejka v cisne byla uzka dynow przeworsk. Bohuzel ta cast co byla splachnuta mezi dynowem a kancugou... Vcetne tunelu s vratama u szklaru. | ||||
Jef
|
|||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6379 Registrován: 5-2002 |
Já psal o polské vnitrostátní operaci Visla, která teprve vedla k vysídlení té oblasti - https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Vistula (dá se přepnout i na českou verzi, ale jsou tam pak jen nejzákladnější informace; případně je k dispozici rozsáhlá polská verze). UPA jistě leccos vypálila, ale ne komplet všechny vesnice v celém kraji. | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15398 Registrován: 5-2004 |
No a Operace Visla byla asi proč? Definitivní impuls byly asi Jablonki a střelenej generál. Upa vypálila i podstatnou část Komance (rota na Chrzyszczatej), nejen "díry v horách". No a logicky vysídlený byli ti co přežili a kde asi bylo i jen podezření že sympatizovali s UPA a dál by mohli škodit. Mám i pár fotek trasy i pokecu o úzké ze Sokoliků ze starýho průvodce co jsem kdysi na místě fotil. Jen když to zmenším aby to sem šlo dát tak to nebude čitelný... |
||||
Jef
|
|||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6380 Registrován: 5-2002 |
asi bylo i jen podezření že sympatizovali s UPA a dál by mohli škodit. Vysídlení byli zkrátka všichni. A zmínku o vesnici "vyhubené Ukrošema" jsem prostě měl potřebu opravit, na tom nic nezmění nějaké kauzální hrátky, že teda všechny vysídlily z důvodu, že tam předtím UPA podpalovala vesnice a oddělala polské vojáky. To je jako kdybych o vesnici kompletně zničené nacisty za podporu partyzánů na konci války řekl, že ji vyhubili ti partyzáni. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1958 Registrován: 12-2020 |
Dík za zajímavé info z oblasti Bieszczad. Před 20 lety jsme spali v kempu v Ustrzykách Górnych a pokud se pamatuji, tak přímo přes kemp vedlo opuštěné těleso bývalé lesní dráhy. Škoda, že je to tak daleko a špatná dostupnost....Jinak by tam člověk jezdil častěji. | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15402 Registrován: 5-2004 |
Jo, dostupnost je bidna a busy tam jezdily taknejak v dobe prazdnin. Jinak tu a tam kladiva nebo skolni... Ja tam jel na kole od vlaku ze stakcina a jednou pres duklu z bardejova. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15403 Registrován: 5-2004 |
Jo ta úzká z Horních Ustzyků je právě ta zrušená ve třicátých letech a je docela s podivem co se po ní dá hnedle po devadesáti letech najít. Kus pod těma Ustrykama se na mapách kde se dala najít její trasa nacházela stanice/nákladiště Pzczeliny. Tak jsem pátral v dnešních Pszczelinách po zbytcích a našel kulový - protože ty dnešní jsou o dva kiláky jinde než ty předválečný a zbytky pešunku nalezeny v místě s dnešním názvem Widelki... |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15404 Registrován: 5-2004 |
Jp a koukám že se pochlapily mapy.cz kde je nejen trasa téhle úzké ale i té druhé v úplné prdeli světa ze Sokoliků na druhou stranu, kol Bukowce a podle potoku Halicz do kopců kde je nakreslené dělení do tří větviček... Kolik toho zbylo po ní netuším, až tam vzadu jsem nebyl neb tehdy chodily každej den od oběda slejváky a bouřky a na půlden s ranním výjezdem z ubytování to bylo až až... | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9897 Registrován: 5-2002 |
pochlapily mapy.cz - oni sosaj z openstreetmap (OpenRailwayMap.org) a tam to někdo prostě zadal. | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3830 Registrován: 6-2019 |
To určitě ne, na ORM je jen velmi malá část zaniklých tratí, zdroj musí být odjinud.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15408 Registrován: 5-2004 |
kazdopadne pred temi ca 5 lety kdyz jsem tam coural v mapach nic nebylo (az snad na ty pilire mostu u tarnawy.).Hledal jsem kde se dalo a do mapy prokladal ruzny najity maluvky. Na par mistech i blbe (pokud je pravda to v tech mapach...) | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9898 Registrován: 5-2002 |
AŠM: nebavíme se o ČR ale o tom cípu Polska a tam je zdroj shodný s ORM. | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2099 Registrován: 11-2005 |
AŠM: https://www.openstreetmap.org/way/527381463
Mansion house station is closed due to staff shortage! Customers should alight at stations either side and continue their journey at street level.
|
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3835 Registrován: 6-2019 |
Jo, ale beztak to musí brát odjinud, když to není ani na OSM celé, ne?
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15410 Registrován: 5-2004 |
A ta druhá směr Beniowa, Bukowiec a pod Halicz tam není vůbec. | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9899 Registrován: 5-2002 |
To je jen ale jeden segment trati a tratě v ORM |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1424 Registrován: 9-2015 |
@PetrVlček Mapy.cz teda rozhodně nepochlapily, ty s tím nemají vůbec nic společného. Když Ty něco na OpenStreetMap.org zakreslíš, tak se to taky na mapy. cz objeví. Akorát že asi ne v Čechách a na Slovensku, kde si Seznam platí nějaký (většinou) kvalitnější zdroj a nepřebírá cizí mapu zadarmo, jako všude jinde po světě. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 11-2019 |
Mám už od známých určitý obrázek, ale rád bych se ještě zeptal na názor zdejších znalců: Nakolik bezpečná je teď "stodolová turistika" po pravobřežní Ukrajině? Na Ukrajině jsem před válkou 4x byl vždy na dva týdny, takže nějakou zkušenost mám, bohužel ukrajinsky/rusky umím jen hodně blbě, což je to, čeho se teď nejvíc bojím (že bych se nedomluvil v nějaké krizové situaci). V létě 2021 jsem byl i v Lysyčansku a Severodoněcku, ale to bylo před válkou, respektive mezi válkami... Díky. (Příspěvek byl editován uživatelem Vosa.) |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2016 Registrován: 7-2017 |
Tak zalezi, ako a na co tam clovek pojde. Tepla voda, internet, signal funguju obcasne, zmenarne nefunguju, treba mat nainstalovanu appku na varovania, lenze turista sa musi zorientovat aj kde su kryty. Riziko utoku je vsade, len ta stredna Ukrajina je na tom trochu horsie, kedze utoky su tam castejsie. Vo viacerych mestach platia zakazy vychadzania, takze suma sumarum, zbytocne by som tam necestoval a ked tak s niekym, kto ovlada rustinu/ukrajinstinu. Potraviny sa kupit daju, ale samozrejme maju rozne vypadky. | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2039 Registrován: 12-2020 |
Cestovat do oblasti, kde probíhá válečný konflikt a hrozí skoro všude skoro všechno je velmi slušně řečeno hloupost. To už by člověk musel mít opravdu vážné důvody k cestě a dráhaření mezi ně fakt nepatří. Nechtějte aby vás pak musel někdo složitě zachraňovat, Ukrajinci mají svých problémů dost. | ||||
Mladějov
|
|||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19377 Registrován: 3-2007 |
J.M.: Podpis. Nota bene tam mají menší či větší problémy s elektřinou, plynem, žel. dopravou, potravinami, lidské tragédie, válka ..za téhle situace tam jet okounět s foťáčkem..no..docela sobecké. Ne každému je ovšem dáno tohle pochopit - viz lidi, co se třeba jedou dívat na povodně, zemětřesení atd. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9183 Registrován: 1-2007 |
Jen bych si dovolil přeipomenout jednu věc. Např. Axa má ve svých podmínkách: Cestovní pojištění se nevztahuje na případy: kdy újma nastala v důsledku válečných událostí, mírových misí, bojových akcí, vzpour, povstání nebo jiných nepokojů, stávek nebo zásahem veřejné moci Allianz: Základní výluky u nabízeného pojištění jsou spojené zejména: s okolnostmi extrémního charakteru, které se podílely na vzniku škodní události (extrémní klimatické či společensko-politické podmínky – např. polární výpravy či cesty do válečných nebo veřejnými orgány nedoporučovaných území). Řekl bych, že ostatní pojišťovny to budou mít obdobně. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3857 Registrován: 6-2019 |
Většina, ale ne všechny. Nedávno jsem se pojišťoval do Súdánu a v pohodě, stejně tak se lze pojistit do rizikových oblastí. Normální pojišťovací byznys, větší míry rizik, více zaplatíte. (jiná věc je, k čemu vám to plnění bude, když se stane nějaký větší průser)
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 465 Registrován: 6-2016 |
Přehled regionálních vlaků v Uzbekistánu Uzbekistán jako jediná postsovětská země stále nezveřejňuje jízdní řády příměstských vlaků. Naposledy byly jízdní řády zmapovány v letech 2004 a 2005, od té doby se toho leccos změnilo. Po krizi 2008 byl rozsah provozu drasticky redukován, ale v posledních letech se situace lepší. Na vedlejších tratích byly osobáky obnoveny v podobných časech jako před 20 lety (Buchara–Karši–Kitab, Navoi–Zarafšan), na hlavním tahu Taškent–Buchara zůstaly osobáky zrušeny a místo nich se zavedly denní dálkové spoje vedené moderními soupravami Afrosiab, Šark a Nasaf. V tomto příspěvku nabízím souhrn regionálních vlaků a jejich přibližný jízdní řád, někomu to může pomoci naplánovat výlet do těchto končin. Taškent Tabulkové jízdní řády včetně nácestných zastávek zveřejňují a průběžně aktualizují na svých stránkách místní šotouši. Jezdí 4 páry na sever do Chodžikentu (4x Os v PD, 2x Os + 2x Sp o víkendech), 5 párů na jih po hlavním koridoru (4x Os a 1x Sp) a jeden pár Sp na východ do Angrenu. Spěšňák Taškent–Bekabad byl zaveden v září 2017, spěšňák do Angrenu v červnu 2019 a víkendové spěšňáky do Chodžikentu loni na podzim. Ferganská kotlina Pokud jsem informace správně pochopil, zřejmě jezdí stejně jako v minulosti 2 páry Os Kokand-Andižan – 1 pár denně přes Margilan a 1 pár denně přes Namangan. Přes Namangan jezdil roku 2021 jednou týdně jednosměrný okružní spoj, od března 2022 se zase jezdí obousměrně. V roce 2020 jezdily krátce přes Margilan dva páry, kvůli Covidu se však provoz opět omezil na jeden pár. 6313: Andižan 16:46 – Kokand 19:27 (přes Margilan) 6314: Kokand 6:20 – Andižan 9:07 (přes Margilan) 6381: Kokand 5:07 – Namangan 7:19-7:29 – Andižan 10:20 – Kokand 13:25 (v úseku Andižan-Kokand jede pouze v pondělí) 6382: Andižan 14:12 – Namangan 16:54-17:04 – Kokand 19:19 (úterý až neděle) Termez Situace v okolí města Termez u hranic s Afghánistánem je nejasná, před pandemií jezdily dva páry Termez–Saryasija a jeden pár Termez–Boldyr (pouze v roce 2019). Během pandemie byl obnoven nejméně jeden pár Termez–Saryasija a v únoru 2021 byl zaveden nový spoj Termez–Darband. 6375–6378: nejspíš zrušeny (Termez – Saryasija / Boldyr) 6379/6380: Termez 18:15 – Saryasija 21:30 / 3:30 – Termez 7:17 (odhadované časy, večerní spoj jede souběžně s dálkovým vlakem) 6381/6382: Termez 16:50 – Darband 20:03 / 5:22 – Termez 8:42 (2021) Buchara–Karši–Šachrisabz Toto spojení bylo dlouhou dobu zrušeno, roku 2019 bylo obnoveno v podobných časech jako před 20 lety. Dnes je jediným vlakem osobní dopravy mezi Bucharou a Karši, jezdí na něm klasická souprava tažená lokomotivou. Dříve tudy ještě jezdily tádžické rychlíky nebo rychlík Termez–Chiva (2021). Do Šachrisabzu také každou neděli zajíždí rychlovlak Afrosiab z Taškentu. 6317/6315: Kitab 4:50 – Karši 7:40-8:00 – Buchara 11:40 6316/6318: Buchara 14:10 – Karši 17:29-17:54 – Kitab 21:02 (2021) Urgenč Kolem Urgenče jezdí 2x týdně (v pondělí a sobotu) 3 páry osobáků v relaci Obod (Razjezd 449)–Urgenč–Chazarasp–Pitnak (k turkmenským hranicím na obě strany), přesněji: 2 páry do Obodu a Pitnaku a 3 páry do Chazaraspu. V Urgenči je také jediný dochovaný trolejbusový provoz v Uzbekistánu (meziměstská trať do Chivy), takže jak památek, tak dopravních zajímavostí je tu víc než dost. Oběh (2020): Urgenč 3:40 – Pitnak 5:10 / 5:27 – Urgenč 7:11 – Obod 8:27 / 9:00 – Urgenč 10:19 – Chazarasp 11:13 / 11:32 – Urgenč 12:30 – Obod 13:41 / 14:04 – Urgenč 15:22 – Pitnak 16:52 / 17:40 – Urgenč 19:20 [pondělí a sobota] Navoi–Učkuduk / Zarafšan Od srpna 2019 jezdí dvakrát týdně osobák Navoi – Kyzylkuduk – Nový Zarafšan vedený klasickou soupravou. Kromě něj jezdí každý pátek spoj Navoi – Učkuduk – Buzaubaj, zřejmě ve stejných časech jako do Zarafšanu. Stanice Buzaubaj tvoří hranici mezi RŽU Kungrad a RŽU Buchara (oblastní ředitelství UTI), Učkuduk a Zarafšan jsou horní města, poblíž kterých se těží zlato. 6460/6459 Navoi 6:10 – Jangi-Zarafšan 11:45 / 17:25 – Navoi 22:40 (úterý a neděle) Navoi 6:10 – Učkuduk-2 11:58 – Buzaubaj 14:10 / 15:00 – Učkuduk-2 17:13 – Navoi 22:40 (pátek) Nukus–Bejneu Tento mezistátní spěšňák jedoucí 3x týdně přes celý Karakalpakstán do Kazachstánu je normálně zanesen do vyhledávačů spojení, zřejmě díky tomu, že jde o místenkový mezinárodní vlak. Ostatní regionální vlaky v Karakalpakstánu jsou zrušeny. Na ostatních relacích električky buďto nejezdí nebo mi jejich osud není znám. Zrušeny jsou všechny osobáky na koridoru Alat – Buchara – Navoi – Samarkand – Džizak, na trase Samarkand – Karši a na trase Kungrad – Nukus – Čimbaj / Turtgul. Je zde evidentní snaha mít na většině tratí osobní dopravu, bez provozu jsou pouze tratě Nukus–Čimbaj, Džizak–Gagarin, Kokand–Chudžand, Karši–Amudarja, Termez–Amuzang a odbočky z Ferganské kotliny do Kyrgyzstánu. Po změně režimu v roce 2016 se zdá, že regionální doprava v Uzbekistánu se zvedá, chystá se obnova vozového parku (přinejmenším na trasách Andižan–Kokand a Termez–Darband již jezdí modernizované jednotky), řada relací se obnovila a další se plánují obnovit či nově zavést (hlavní tah, Taškent–Keles, Samarkand–Kitab, Nukus–Chiva a Andižan–Chanabad). P. S. Aby toho nebylo málo, tak se brzy můžete těšit na jízdní řády dalších bývalých sovětských republik a v jarních měsících na několik reportáží z cest. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3858 Registrován: 6-2019 |
Výborná práce, díky! Oceňuji, že jste jeden z mála Čechů, kteří umí správně přepsat zeměpisné názvy. Na reportáž se už moc těším, nejraději bych vyrazil hned zítra také...
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2046 Registrován: 12-2020 |
To je stejně hustý. Železnice nezveřejňují své jízdní řády a cestující si musí kursbuch sestavit sami... | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3860 Registrován: 6-2019 |
To tak ale bývalo vždycky. Jen v posledních 10 - 15 letech se začalo v některých zemích zveřejňovat i příměsto, ale samozřejmě až s globálním internetem. I např. v Pobaltí ještě v polovině 90. let nic jako jízdní řád LDZ/LG/EVR neexistovalo, respektive bylo pár výtisků, nejspíš pro služební účely. RŽD pak měly oblastní knižní a nejspíš i celostátní - zase jen dálkovky, ty prigorodné člověk našel jen v uzlových stanicích - nebo (jak tu popisoval Alex) to vyšlo třeba v místním tisku.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9912 Registrován: 5-2002 |
Za komunismu byly jízdní řády k dispozici na nahlédnutí na hlavním nádraží v Praze. Třeba Polsko tam mělo v mezinárodní části i přilehlou část Běloruska, Uktrajiny a Pobaltí (asi tam byl nějaký transit do Poláky obývaných oblastí) | ||||
Saul_Goodman
|
|||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 966 Registrován: 11-2019 |
K čemu by byl v Uzbekistánu nějaký jízdní řád? Český šotoultras by řekl "nevyužitý potenciál na projíždění a výlety" a kdo někdy vystrčil dál než do Mochova, Telnice nebo Lužce, tak vysvětlení fakt nepotřebuje | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2057 Registrován: 12-2020 |
Tak jasně. Býv. SSSR dlouho nebyla žádná civilizace, leckde není ani dnes. Nicméně to nevylučuje vznik uzbeckých ultras v okamžiku, kdy k tomu bude příznivá konstelace. Budou muset být ovšem víc ultras než Evropští ultras, neboť budou jezdit na blind, tedy bez neřádu Nicméně třeba už tam ultras jsou a ani o tom nevíme. V Rusku jsou určitě (nebo spíš byli). Teď možná budou ultras spíš někde u kanónu |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 466 Registrován: 6-2016 |
Ahmad_Šáh_Masúd: Přesně tak. Proto se v nultých letech ruští šotouši snažili jízdní řády zmapovat, jelikož v té době električky na internetu nebyly, a to ani v Rusku. Třeba na webu TuTu.ru v počátcích existence zadávali JŘ osobáků ručně dobrovolníci, až později se dohodli s RŽD na zasílání dat. "To tak ale bývalo vždycky. Jen v posledních 10 - 15 letech se začalo v některých zemích zveřejňovat i příměsto, ale samozřejmě až s globálním internetem. I např. v Pobaltí ještě v polovině 90. let nic jako jízdní řád LDZ/LG/EVR neexistovalo, respektive bylo pár výtisků, nejspíš pro služební účely." Dnes je ve většině postsovětských zemí veřejný komplet JŘ včetně regionálky, většinou přes Yandex.ru nebo místní vyhledávače. O něco horší je to v Gruzii, Uzbekistánu a Tádžikistánu. V Gruzii a Tádžikistánu se zveřejňují pouze časy z výchozí a konečné stanice (i když v Gruzii se aspoň dají dohledat nácestné stanice dálkových vlaků přes vyhledávač), v Kyrgyzstánu nejsou známy přesné časy z zastávek a v Uzbekistánu nejsou známy JŘ osobáků téměř vůbec (až na Taškent a Ferganskou kotlinu). Ahmad_Šáh_Masúd: Máte pravdu, nějaké knižní JŘ jsou k nahlédnutí třeba na tomto petrohradském webu. "RŽD pak měly oblastní knižní a nejspíš i celostátní - zase jen dálkovky, ty prigorodné člověk našel jen v uzlových stanicích - nebo (jak tu popisoval Alex) to vyšlo třeba v místním tisku." Saul_Goodman: Tak běžný turista kompletní jízdní řád nepotřebuje, pro návštěvu TOP destinací (Taškent, Samarkand, Buchara, Chiva) si bohatě vystačí s vyhledávačem Yandex a eshopem uzbeckých drah. Ale pokud chcete navštívit druhořadé destinace (Nukus, Šachrisabz, Chodžikent, Kokand) nebo jste ultrašotouš projíždějící tratě, tak se kompletní jízdní řád hodí. "K čemu by byl v Uzbekistánu nějaký jízdní řád?" Na některých tratích totiž jezdí pouze regionálka (Taškent–Chodžikent, Buchara–Karši, Pitnak, Razjezd 449) a na dalších tratích je dálkovka silně omezená. Do Namanganu jede dálkový vlak 4x týdně a osobák každý den, do Šachrisabzu jednou týdně rychlovlak a osobák každý den. Po vybudování nové tratě Buchara–Miskin (2017) se všechny vnitrostátní rychlíky přetrasovaly na novou trať a po "staré trati" přes Učkuduk zůstaly jen 3x týdně osobáky a 3x týdně tádžický rychlík, který přes Uzbekistán projíždí bez možnosti nástupu/výstupu cestujících. J.M.: Uzbečtí "ultras" už existují, teda aspoň v Taškentu. Jinak máte pravdu, že pojem "civilizace" je zrovna ve střední Asii velmi relativní. Třeba Uzbekistán je na první pohled vyspělý stát (mrakodrapy v Taškentu, vysokorychlostní trať, rozvinutý cestovní ruch, moderní právní systém), ale místní společnost je v řadě ohledů na úrovni středověku."Tak jasně. Býv. SSSR dlouho nebyla žádná civilizace, leckde není ani dnes. Nicméně to nevylučuje vznik uzbeckých ultras v okamžiku, kdy k tomu bude příznivá konstelace. Budou muset být ovšem víc ultras než Evropští ultras, neboť budou jezdit na blind, tedy bez neřádu" |
||||
Pad
|
|||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 338 Registrován: 4-2003 |
Ahmad_Šáh_Masúd: "I např. v Pobaltí ještě v polovině 90. let nic jako jízdní řád LDZ/LG/EVR neexistovalo, respektive bylo pár výtisků, nejspíš pro služební účely." Ale existovalo, třeba jízdní řád vlaků LDZ pro veřejnost v roce 1992 vypadal takto: Podobné byly i pro LG a EVR. I v dobách SSSR se vydávaly jízdní řády pro veřejnost. Dálkovka byla i v celostátním vydání, příměstské jízdní řády si vydávaly jednotlivé dráhy samostatně podle svých zvyklostí. |
||||
Miroslav_ Zikmund
|
|||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1803 Registrován: 2-2016 |
Pad : I v dobách SSSR se vydávaly jízdní řády pro veřejnost ... Ano, koupil jsem si ho v roce 1988, včetně sovětského železničního atlasu v Moskvě. Byl za výlohou knihkupectví. Bezvadná věc. Nicméně když jsem ho ukázal ve vlaku, byl z něho "děžurnyj soudruh" šokován, nic takového dosud neviděl ... tím spíše v rukou cizince ... |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9913 Registrován: 5-2002 |
I já si ten atlas přivezl z Litvy v roce 88. To už tam ale sundávali pouliční cedule v azbuce a cizince tam nehlídali. | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3870 Registrován: 6-2019 |
Ale existovalo, třeba jízdní řád vlaků LDZ pro veřejnost v roce 1992 vypadal takto: Špatně jsem se vyjádřil, sám jsem si podobný v těch devadesátkách koupil (LG), nicméně to nebylo tak, že by se (jako ve Střední Evropě) válely po pokladnách, spíš to bylo o náhodě (přestože jsme se při naší několikatýdenní cestě pohybovali především vlakem, tak jsme na ně nenarazili, až o pár let později a víceméně náhodou).
Tam na ľavom brehu Dunaja ešte nie je nič len ty a ja. Máme spolu čas minulý, veď sme z neho nič neminuli.
|
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4158 Registrován: 3-2006 |
UZ mění kilometráž tratí, aby byl počátek v Kyjevě. odkaz
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3591 Registrován: 8-2009 |
Mikulda: evidentně se poevropšťují. Na p......y se peníze evidentně najdou
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval |
||||
Mladějov
|
|||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19411 Registrován: 3-2007 |
Normální jev u každého státního nebo polostátního podniku. | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1429 Registrován: 9-2015 |
Restrukturalizace obchodu a železniční dopravy do východní Asie. Zatím spřažené vlaky pro zvýšení kapacity tratí. Objem přepravy přes Ural poprvé v historii ve východním směru překročil směr k západu. Nové jednotky a lokomotivy, převzetí výroby po odchodu Siemensu z Ruska. https://youtu.be/fTscG19txGQ?t=96 |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1430 Registrován: 9-2015 |
Ovšem tohle je bomba. 1932. Model 1:5. https://www.youtube.com/watch?v=7Rq7a18WHtA |
||||
Vlarsky
|
|||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 2-2023 |
Včera projel po dlouhé době vlak z Teresvy do Rumunska. | ||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 310 Registrován: 12-2017 |
Dětská v Tbilisi jezdí, jako loko mají TU7 2044, cena lístku 3 lari, nachází se v parku, kde je zároveň mnoho pouťových atrakcí... |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 311 Registrován: 12-2017 |
Zkušenost s rychlíkem Tbilisi Jerevan: Kmenově jezdí v sestavě placka, kupé, SV , ale posiluje se o kupé. Cena na naše: cca 500/1000/1500. Koupit lístek před odjezdem nebyl problém. Soupravy jsou nové, z Tveru. 3xWC, sprcha, bez zadních dveří. Pásová kontrola Gruzie probíhá venku, Arménská ve vlaku a obě naprosto v pohodě. 90% cestujících s pasy RF, převážně mladší, co nesouhlasí se současnou politikou RF. Venku jsem radši nefotil, tak aspoň foto obalu na povlečení a kupé před složením. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 467 Registrován: 6-2016 |
Jízdní řády vlaků čtyř postsovětských zemí V zemích bývalého SSSR neexistují až na výjimky traťové jízdní řády. Tuto mezeru jsem u čtyřech vybraných států zaplnil tím, že jsem pro svou potřebu sestavil excelové tabulky s jízdními řády veškerých vlaků daného státu. Ze čtyř států jsem tři z nich v posledním roce osobně navštívil (poslední z nich na konci ledna), do čtvrtého se chci podívat nejpozději příští rok. Letos se už asi do žádné větší dálky nepodívám, ale i tak tyto tabulky sdílím v tomto vlákně s vámi ostatními, abyste mohli snáze plánovat výlety do těchto zemí. Posílám tabulkové JŘ Arménie, Gruzie, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. Všechny jízdní řády jsou aktuální, u AM, GE a KG jsou také uvedeny letní vlaky z loňského léta, které letos vyjedou ve stejných či podobných časech. V Arménii a Kyrgyzstánu jezdí spojů jen pár, jízdní řády jsou snadno dostupné na internetu. V Gruzii a Uzbekistánu jezdí vlaků mnohem víc, navíc je to tam s informovaností horší, takže se v mých tabulkách mohou vyskytovat chyby. V Gruzii jsou těžko dohledatelné nácestné stanice vlaků, u dálkových vlaků jen přes vyhledávač nebo fyzicky na nástěnce ve vlaku, u regionálních vlaků vůbec. V Uzbekistánu se vůbec nezveřejňují regionální vlaky (jen na nádražních pokladnách), jízdní řády jsem tak čerpal z různých zdrojů z různých let. U dálkových vlaků se navíc JŘ často mění. Kromě běžných informací ve většině tabulek uvádím mapu sítě, kilometráž tratí, číslo a kategorii vlaku, někdy typ vozidel, křižování vlaků na jednokolejkách a ve středoasijských státech i přípoje na jiné vlaky. V Arménii a Kyrgyzstánu jsou názvy stanic vypsané v latince; v Gruzii a Uzbekistánu v azbuce (stanice jsem přepisoval převážně z ruskojazyčných zdrojů), což by snad čtenářům znalým ruštiny (jejíž znalost je pro cestování v ex-SSSR téměř nezbytná) nemělo dělat potíže.
|
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2099 Registrován: 12-2020 |
No každopádně obdivuju, že jste se při této zoufalé frekvenci vlaků vůbec někam dostal a něco viděl. Teď byste ty tabulky mohl nabídnout těm železničním správám za poplatek. Jestlipak by vám pak neřekli, že taková tabulka je tajná Každopádně díky za to. |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3882 Registrován: 6-2019 |
Tak ono to není těžký. Dálkové spoje jsou na netu a dají se na ně koupit jízdenky. Takže si naplánujete trasu, nakoupíte letenky, jízdenky a vyrazíte. Větší neznámá může být ta místní doprava, pak jazyk - protože mnoho mladých lidí už neumí rusky - no a pak třeba rizika v různých pohraničních oblastech. A v posledních letech mi přijde, že je čím dál tím více výletování levnější - i na ten Kavkaz si mohu zaletět jen na pár dní a to jen za pár tisíc, čili za peníze co dám normálně třeba za rodinnou večeři. Kdo by to byl tušil třeba před 10 - 20 lety... |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 468 Registrován: 6-2016 |
J. M.: Doplním Ahmada. Za mě cestování v postsovětských zemích není příliš těžké ani příliš drahé. Já jsem spíš "zážitkový turista" než "šotouš projížděč", takže když mě láká nějaká země nebo tam náhodou jedu na návštěvu, tak si najdu na internetu hlavní turistická místa, odhadnu na mapě, kolik času potřebuji k návštěvě, vyhledám spojení a případně nakoupím jízdenky v eshopu. Cestování dálkovými vlaky a v MHD v největších městech je naopak snazší než v západní Evropě. Dálkové vlaky jsou obecně levné (a i "prémiové" spoje jsou za celkem slušnou cenu), takže nemusíte studovat tarif a akční jízdenky; a jezdí většinou včas, takže se nemusíte strachovat o přípoj. Regionálních vlaků jezdí velmi málo, pokud vůbec, ale pokud náhodou jede, tak jízdné stojí hubičku. MHD funguje stylem "nastup a zaplať" (kromě metra), takže opět nemusíte studovat tarif. JŘ MHD velkých měst je na Yandex mapách (i když nedávno jsem zažil, že mi Yandex mapy lhaly a musel jsem jet na nádraží taxíkem). Ubytování celkem levné, zhruba o 25-50 % levnější než u nás. Ahmad_Šáh_Masúd: Bezpečnost celkem v pohodě, policisté se k západním turistům většinou chovají slušně, i když občas vás můžou s něčím obtěžovat různé uniformované ostrahy (nejčastěji v Rusku). Místní lidé jsou na turisty většinou velmi milí. Ani s ruštinou není problém. Ze starší generace 40+ umí rusky všichni, z mladší generace kolem 30 %. V zemích, kde je ruština stále ještě úřední jazyk (Kazachstán, Kyrgyzstán), umí rusky i ti nejmladší. Za mě nejtěžší na postsovětských zemích je smlouvání – nejprotivnější jsou taxikáři, kteří číhají na nádražích a nabízejí předražený odvoz či exkurze po památkách. V Uzbekistánu je potřeba smlouvat i na tržnicích, nejenom v taxi. Já s tím, přiznám se, mám celkem problém, takže se musím ještě učit. "Tak ono to není těžký. Dálkové spoje jsou na netu a dají se na ně koupit jízdenky. Takže si naplánujete trasu, nakoupíte letenky, jízdenky a vyrazíte. Větší neznámá může být ta místní doprava, pak jazyk - protože mnoho mladých lidí už neumí rusky - no a pak třeba rizika v různých pohraničních oblastech." Ahmad_Šáh_Masúd: Přesně tak, i s letenkou vychází výlet na Kavkaz či do střední Asie levněji, než jet na tu samou dobu do západní Evropy. Do Gruzie a Arménie navíc létá (bude létat) WizzAir přímo z Prahy, který nabízí letenky za slušnou cenu i s odbaveným zavazadlem (pokud si teda chcete odtud přivézt suvenýry, např. víno)."A v posledních letech mi přijde, že je čím dál tím více výletování levnější - i na ten Kavkaz si mohu zaletět jen na pár dní a to jen za pár tisíc, čili za peníze co dám normálně třeba za rodinnou večeři." |
||||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 312 Registrován: 12-2017 |
Je pravda, že cestování je poměrně levné, proti době a příjmům před deseti lety, kdy se jelo za 3 litry EC do Berlína. Poslední dobou preferuji cesty na východ od Turecka. Jednak Wizz, ale i Pegasus má velmi dobré ceny. Takže letos už mám za sebou soukromě 14 letů a 4x jsem byl v Asii. (Turecko, Jordánsko, Irák, Gruzie, Arménie). Taxi jsou většinou přes aplikace, takže dědkové před letištěm a nádražím se obejdou. Peníze přes bankomat. Mně cestování tímto směrem už přijde i jednodušší než ten západ.Ale včera jsem trávil 20 minut bokem na letišti v Jerevanu. Pořád ho zajímalo, co jsem dělal na Ukrajině v době konfliktu, proč mám UA razítka v pase a nemohl pochopit, že jezdím za kamarády do Vinnycje nebo na Zakarpatí, že se jedná o vcelku bezpečné cesty, pokud znám reálie a aktuální situaci. | ||||