Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 07. 2. 2025

Archiv diskuse Historie železnic do 07. 2. 2025

autor	příspěvek
Zdepa	Pondělí, 30. září 2024 - 19:41:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3914 Registrován: 7-2005	ad Traťovák - ÖNWB od počátku počítala a měřila v metrické soustavě, byť byla zavedena zákonem z 23.7.1871 s platností od 1.1.1876. Znám u této firmy jen pár dílčích dokumentů se zákresy ve starých rakouských mírách. Prostě věděli, že to bude, tak už to řešili v novém duchu. A jak píšou kolegové, jde o pozemkový / hraniční kámen.
Kuřil_p	Neděle, 03. listopadu 2024 - 14:59:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3138 Registrován: 9-2009	Jak saská a hannoverská lokomotiva v Brdech jezdily Dne 17. února 1873 se ve Zbirohu sešla komise pod vedením koncipisty c. k. místodržitelství pro Čechy Aloise Hofmanna a za účasti c. k. generálního inspekčního komisaře Moritze Kubesche, aby přezkoumala předložený projekt generálního ředitelství panství Dr. Strousberga ve Zbirohu na výstavbu čtyř průmyslových drah. Tyto dráhy měly propojit plánované železárny, pudlovací a válcovací závody a zajistit přepravu surovin. Poté proběhla komisionální obhlídka jednotlivých vleček. Obhlídka čtvrtého úseku od šachty Arthur do železáren ve Strašicích, kterému se chci věnovat, se konala 24. února 1873. Na základě pověření od c. k. ministerstva obchodu ze dne 3. května 1874, č. 9136, bylo generálnímu ředitelství panství Dr. Strousberga ve Zbirohu uděleno stavební povolení od c. k. místodržitelství pro Čechy dne 20. května 1874. U okresní silnice u obce Zaječov bylo vybudováno necelých 80 m dlouhé překladiště za účelem dopravovat sem rudy z okolních dolů a odtud je dále dopravovat po železnici do Strašic. Otázkou je, kde bylo nákladiště vybudováno? Podle popisu mělo být u silnice vedoucí ze Zbirohu do Příbrami. Tato silnice je místy uváděna jako "Benigner Strasse", což je silnice ke klášteru svaté Benigny (svaté Dobrotivé). Svršek dráhy (dokončených i nedokončených úseků) je v krajině místy dodnes rozpoznatelný. V pátek 30. dubna 1875 se zde za přítomnosti c. k. generálního inspekčního komisaře Glücka konala technická a policejní zkouška dvou lokomotiv. Starší třínápravová lokomotiva (uspořádání 1B) pocházela ze Saska. Byla vyrobena v roce 1845 firmou Robert Stephenson & Co. Ltd. v Newcastlu pro Sasko-slezskou železniční společnost. Původně šlo o lokomotivu s vlečným tendrem, která byla v roce 1868 přestavěna na tendrovou lokomotivu s tzv. sedlovou nádrží. Patrně v roce 1873 byla prodána. Při zkušební jízdě na 7 kilometrů dlouhé trati Benigna–Strašice dosáhla tato lokomotiva průměrné rychlosti 21 km/h a maximální rychlosti 28 km/h. Druhá třínápravová tendrová lokomotiva pocházela ze strojírny G. Egestorffa v Lindenu. Byla vyrobena v roce 1857 pro Hannoverské státní dráhy. Po vyřazení byla v létě 1873 nabízena k prohlédnutí a prodeji ve stanici v Hannoveru. Tento stroj měl rovněž třínápravové uspořádání (Ct). Během zkoušek byla spojnice mezi druhou a třetí nápravou odpojena. Při zkušební jízdě dosáhla tato lokomotiva průměrné rychlosti 11 km/h a maximální rychlosti 19 km/h. Obě lokomotivy byly shledány způsobilými k provozu na této dráze. Dráhu jsem překreslil s použitím dobových katastrálních map do současné fotomapy. Celková délka trasy, včetně odbočky k železárnám, mi vychází na necelých 9 km. Pokud by lokomotivy vyjely od silnice vedoucí ke klášteru v Zeječově, pak by uvedená vzdálenost 7 km odpovídala místu ve Strašicích, přibližně naproti železárnám (ještě před odbočkou k nim). Na podzim roku 1875 se Dr. Strousberg, přezdívaný "král železnic," dostal do finančních potíží a byl zatčen v Rusku. Dráha i podniky zastavily svou činnost a na jeho společnosti byl vyhlášen konkurs. Kde a jak obě lokomotivy nakonec skončily, mi není známo. Strousbergovu dráhu jsem znal, ale o lokomotivách na této dráze jsem neměl žádné informace. Uvedené údaje mohou být nepřesné. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Kuřil_p	Neděle, 03. listopadu 2024 - 15:32:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3139 Registrován: 9-2009	S výstavbou průmyslových drah Dr. Strousberga se pojí také historka zveřejněná v „Národních listech": Když Strousberg chtěl postavit železnici, která by spojovala všechna jeho hlavní podnikání ve Zbirohu, pověřil dva své ředitele vypracováním plánů. Když byly hotové, oblékli si ředitelé slavnostní oděv, a v černých fracích, bílých vestách a rukavicích přišli ke Strousbergovi. Strousberg prozkoumal plán rozprostřený na dvou stolech a zeptal se: „Kdo ten plán vypracoval?" „Já!" odpověděl pyšně první ředitel. „Tak!" poznamenal Strousberg. „Myslel jsem, že je to práce nějakého žáka, ne ředitele, který ode mě dostává ročně 12 000 tolarů." A zatímco ředitel hořel studem, Strousberg pokračoval: „Určení směru, kam má dráha vést, je dobré; dráha může vést jakýmkoli směrem, ale začátek a konec jsou špatné." Poté vytáhl z kapsy modrou tesařskou tužku a začal plán kreslit sám – a to přímo na bílou vestu ředitele. Vedl tužku od límce dolů a na druhé straně nahoru, a když už neměl místo, stáhl panu řediteli manžetu z rukávu a kreslil dál na ni. Nakonec ředitele propustil s pokynem, aby plán zničili a podle nákresu na vestě vytvořili nový. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
dědek_hank	Neděle, 03. listopadu 2024 - 15:50:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5662 Registrován: 7-2017	Ad Strousberg: Některé typy šéfíků jsou zřejmě nesmrtelné...
nebylolíp	Neděle, 03. listopadu 2024 - 20:30:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 104 Registrován: 3-2020	Části železnice lze nalézt přímo na Mapách. https://mapy.cz/letecka?source=base&id=2162723&x=13.7557811&y=49. 7800836&z=12
Zdepa	Čtvrtek, 07. listopadu 2024 - 19:53:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3922 Registrován: 7-2005	ad kuřil - v době kdy c.k. místodržitelství, podle protokolů a vyhlášek, které se pak objevily i v Centralblattu, vydávalo stavební povolení k budoucí "Zbirower Gewerksbahn", tak už řešil rokycanský traťmistr stavbu spojky ve stanici Zbiroh mezi trati BWB a již stavěnou vlečkou. Protože 5.5.1874 Straussbergovo hutní ředitelství telegramem oznamuje na provozní ředitelství BWB v Praze, že do Zbirohu dorazily dvě lokomotivy pro "gewerksbahn" a podle dohody má BWB zajistit stavbu spojky. Od 15 do 30.5.1874 vystavěla skupina 10 tratových dělníků pod vedením traťového inženýra uvedenou spojku a lokomotivy se mohly přesunout na svou novou trať. Informace se dochovala ve spisech BWB jen díky tomu, že bylo potřeba zaplatit za tuto akci. Což 8.6.1874 potvrdil do Prahy přednosta stanice Rokycany, kam byly peníze složeny. Jinak kolega drake ve vídeňském archivu našel protokoly obou "policajtek". Škoda, že to je jen popis bez plánů.
Zdepa	Čtvrtek, 07. listopadu 2024 - 19:57:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3923 Registrován: 7-2005
K._A._F.	Čtvrtek, 07. listopadu 2024 - 21:01:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1049 Registrován: 5-2013	Zdepa: "ve stanici Zbiroh" čili dnes Kařízek.
Zdepa	Pátek, 08. listopadu 2024 - 08:05:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3924 Registrován: 7-2005	ad KAF - ne. to je tam, jak od roku 2012 už nikdo nevystoupí. A podle traťové pomůcky tam je odbočka Zbiroh. K lokomotivám ještě drobný dodatek. Když plzeňský Společenský pivovar se na konci 70.let rozhodl také postavit vlečku, oslovil všechny železniční společnosti v Plzni o dodání staršího kolejiva pro potřeby uvedené vlečky. Mezi korespondencí je i ročníkově nedatovaný odkaz na dražební spisy c.k. okresního soudu ve Zbirohu, kterými byl řešen rozprodej lokomotiv, vozů a dalšího drobného materiálu ve Strašicích a Zbirohu. I když to není blíže popsáno, je jasné, že se jedná o zbytky dráhy Dr.Strausberga. Kromě dvou lokomotiv bylo nabízeno i 19 nákladních vozů. Seznam vůbec neřeší kolejnice (trať), ale uvádí, že "věci nejsou ve zvlášť potěšitelném stavu". Také se píše, že dražby budou dvě a při druhé, budou neprodané předměty nabízeny pod vyvolávací cenou. Nebyl to jediný rozprodej železničních vozidel. Dr.Strausberg si zřídil vagonku v Bubnech a v Holoubkově. V případě vagonky Bubny je známá vyhláška a nabídka na dokončené, ale neodeslané vozy.
drake	Pátek, 08. listopadu 2024 - 09:05:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 933 Registrován: 7-2017	Vozy z výprodeje dráhy pana dr. Strousberga se později objevily na lokálkách v Lokti a v Kašticích, ale byly to primitivní a nevalné konstrukce a přežily jen pár let v omezeném provozu. Rovněž výprodeje nových nedodaných vozů z Holoubkova se dostaly do Lokte, ale konstrukce to byly podivné. Jenom Bubny byly skutečnou vagónkou. Tu ale nevybudoval Strousberg, jenom ji po roce 1873 koupil.
K._A._F.	Pátek, 08. listopadu 2024 - 19:56:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1050 Registrován: 5-2013	Zdepa: "ad KAF - ne. to je tam, jak od roku 2012 už nikdo nevystoupí. A podle traťové pomůcky tam je odbočka Zbiroh." Aha. Ale ten výkres z příspěvku 3923 je přeci původní Zbiroh = dnešní Kařízek, je to vidět i ze silnic nebo ze zákresu parcely rybníku Němec. V dnešním Zbirohu tedy byla další spojka na Strousbergovu dráhu?
Zdepa	Sobota, 09. listopadu 2024 - 08:45:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3925 Registrován: 7-2005	ad KAF - máte pravdu, zamotal jsem se do toho. Stanice Zbiroh / Zbirow na BWB se od roku 1903 jmenovala Mýto a od roku 1933 je to Kařízek. Má dokonce skoro stejnou staniční budovu jako Radotín. Pozdější Zbiroh (km 68,1) byl zřízen v roce 1879 jako zastávka (Zbirow Haltestelle). Jako stanice od roku 1903. A rok 1903 je důležitý i pro zastávku Mýto, zřízenou v roce 1892, z které se na 30 let stalo Mýto město. A od roku 1933 opět jen Mýto. Takže Strausbergova pila byla u dnešní stanice Kařízek, stejně jako připojení na vlečku.
Zdepa	Sobota, 09. listopadu 2024 - 15:22:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3926 Registrován: 7-2005	a pokud by někdo hledal v Holoubkově vagonku, tak se vlečka do areálu nacházela u pražského vjezdu do stanice. na přelomu 19/20.století tam byla pila (někde bych měl mít schéma úpravy kolejiště). dnes je tam civilní zástavba, fotbalové hřiště a areál pily (původně větší)
Kuřil_p	Sobota, 09. listopadu 2024 - 19:45:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3140 Registrován: 9-2009	Zdepa: Děkuji za doplnění. První starší lokomotiva od firmy Robert Stephenson & Co. Ltd. z Newcastlu byla po rekonstrukci v roce 1868 na tendrovou lokomotivu uváděna ve statistikách na tratích Löbau (Lobava) – Liberec a Zittau (Žitava) – Großschönau (Velký Šenov) – Varnsdorf. Další tratí, kde byla údajně nasazována, byla trať Görlitz (Zhořelec) – Drážďany. Lokomotiva údajně sloužila jak na osobních, tak i nákladních vlacích a byla využívána i při posunu. V roce 1872 byla vyřazena, ale podobně jako jiné vyřazené lokomotivy se nadále používala k údržbě tratí (údajně i na trati Herlasgrün – Cheb). V září 1873 ji Královské saské státní dráhy prodaly. Po vyrobení se lokomotiva honosila jménem DRESDEN. Po rekonstrukci obdržela jméno GROSS-SCHÖNAU (měla také číslo 202). S tímto jménem přišla lokomotiva do Zaječova. Vzhled po vyrobení a vzhled po rekonstrukci na tendrovou lokomotivu: Představu o vzhledu lokomotivy si lze udělat podle fotografie lokomotivy číslo 213 STETTIN (dříve také měla jméno DRESDEN), která byla rekonstruována na tendrovou lokomotivu ve stejné době jako lokomotiva GROSS-SCHÖNAU. Lokomotivu vyrobila v roce 1847 strojírna John Cockerill & Cie, Seraing. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Zdepa	Neděle, 10. listopadu 2024 - 16:42:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3927 Registrován: 7-2005	tak ještě jednou Holoubkov - stav vlečky na pilu z vlečkové smlouvy polovina 20.let podle hlášení o vlečkách od BWB pro GI z roku 1884 je vlečka v Holoubkově vedena stále jako "do vagonky" a má délku 547 m, s tím že provoz byl zahájen 29.9.1874. Jen pro doplnění historické drobnosti, v dané stanici byla od roku 1862 i 422 m dlouhá vlečka k nákladišti dřeva (rampě). Od 1.1.1890 se něco s vlečkou bývalé vagonky stalo a mění se majitel - Továrna na celulózu spadající jako komanditní společnost Scholler & Co., délka 426 m. Což se přenáší i do hlášení vleček BWB pro GI za rok 1892. Kde zůstává délka 426 m, rok 1874 a označení továrna na celulózu. Vlečka k rampě na nakládku dřeva z roku 1862 už není uváděna.
J.M.	Středa, 20. listopadu 2024 - 11:27:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4741 Registrován: 12-2020	Viděl někdo tento vlak, případně existuje nějaká fotka z trati Kralupy - Neratovice? GVD 1988/89
Paveldacicky	Středa, 20. listopadu 2024 - 15:36:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6189 Registrován: 5-2007	Toto jsem našel na vyhozený almaře z olejárny ve Velešíně:
Alf	Čtvrtek, 21. listopadu 2024 - 02:55:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7866 Registrován: 9-2003	Velmi pěkné :-) ..pořádná mašina má kotel a komín..
McBain	Pátek, 22. listopadu 2024 - 17:35:51
Administrátor Číslo příspěvku: 27489 Registrován: 5-2002	Paveldacicky: "Toto jsem našel na vyhozený almaře z olejárny ve Velešíně: " O aspoň jednu tu ceduli bych měl zájem...? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Paveldacicky	Pátek, 22. listopadu 2024 - 21:12:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6190 Registrován: 5-2007	McBain On by nebyl problém, s radostí dodám, jenže to není cedule, ale je to z papíru a navíc na tom dřevě řádně nalepený. Takže zatím marně spekuluju, jak to z té almárky dostat dolů. Leda tak odřezat ocaskou i s tím dřevem. (Příspěvek byl editován uživatelem Paveldacicky.)
Zdepa	Úterý, 26. listopadu 2024 - 22:28:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3932 Registrován: 7-2005	vyšlo 1936}
J.M.	Úterý, 26. listopadu 2024 - 22:48:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4793 Registrován: 12-2020	To je dobrý. Autor asi jel vlakem do Dvorců a skončil v Ondrášově
J.M.	Úterý, 26. listopadu 2024 - 22:50:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4794 Registrován: 12-2020	Nebo cestou do Veverské Bytíšky skončil v Kuřimi.
McBain	Pátek, 29. listopadu 2024 - 10:00:10
Administrátor Číslo příspěvku: 27495 Registrován: 5-2002	Paveldacicky: "McBain On by nebyl problém, s radostí dodám, jenže to není cedule, ale je to z papíru a navíc na tom dřevě řádně nalepený. Takže zatím marně spekuluju, jak to z té almárky dostat dolů. Leda tak odřezat ocaskou i s tím dřevem. " No určitě mám zájem. Díky. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Kuřil_p	Pátek, 29. listopadu 2024 - 16:26:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3141 Registrován: 9-2009	Zdepa: Vladimír Vrba Narozen 21. 5. 1876 v Příbrami, zemřel 15. 5. 1941 v Praze. Železničář, básník, prozaik.
Honza_-_St.	Neděle, 22. prosince 2024 - 10:22:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 263 Registrován: 8-2017	Kde se (!na západním konci! - na východním vím, že to do roku 1982 bylo v Trmicích) stýkaly/rozcházely severní a jižní trať Ústí nad Labem - Most před přeložením té severní (částečně vlastně obou) na novou trať Oldřichov u Duchcova - Bílina - Zlatníky v roce 1968? V Mostě? V původních Zlatníkách? Nebo někde jinde? Rusko + Ukrajina + Bělorusko = bratrské země. Západe, dej od nich ruce pryč a přestaň je poštvávat proti sobě! Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
Zdepa	Sobota, 11. ledna 2025 - 22:40:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3964 Registrován: 7-2005	Nevím jestli patří zrovna sem, ale případný čtenář odpustí. Zhlédl jsem jeden nový pořad České televize o technických památkách na území dnešní ČR z doby před rokem 1918. Šlo o první díl a začínalo se v Praze. Krátká informace tam zazněla i o meteorologickém sloupku stojícím, a nedávno zrekonstruovaném, nedaleko vstupu do Masarykova nádraží z Havlíčkovi ulice. V pořadu průvodce informoval o jeho vybudování kolem roku 1914. Internet říká "někdy kolem roku 1913". Ale ředitelství státních drah Praha-Jih vydalo 22.2.1928, jménem ministerstva železnic, stavební povolení Elektrickým podnikům hl. m. Prahy na zřízení kiosku pro veřejné osvětlení (tehdy ty stykače byly přeci jen větší). Projekt vypracovalo Stavební oddělení E 18-eletrárny EP hl.m. Prahy již v září 1925 a 25.10.1927 ho schválilo zasedání správní rady EP. Tím, že šlo o stavbu v tzv. požárním obvodu dráhy, stavební povolení muselo vydat příslušné ředitelství, a díky tomu že orazítkovaná kopie výkresu se ukládala i v archivu ministerstva železnic, plánek existuje ještě dnes.
Vámos	Pátek, 17. ledna 2025 - 19:20:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6263 Registrován: 6-2002	Honza_-_St.: "Kde se (!na západním konci! - na východním vím, že to do roku 1982 bylo v Trmicích) stýkaly/rozcházely severní a jižní trať Ústí nad Labem - Most před přeložením té severní (částečně vlastně obou) na novou trať Oldřichov u Duchcova - Bílina - Zlatníky v roce 1968? " Nikde Tzv. Bielatalbahn končila v Bílině, u společného nádraží PDE a EPPK, kudy hlavní trať ATE nevedla. Z Bíliny se šlo dostat na ATE přes trať PDE do Duchcova, později to snad šlo teoreticky do Duchcova i přes vlečky ze Světce. Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Ahmad_Šáh_Masúd	Pátek, 17. ledna 2025 - 19:25:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5555 Registrován: 6-2019	I prakticky, ne? Světec - Duchcov byla veřejná nákladní trať. Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Vámos	Pátek, 17. ledna 2025 - 20:27:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6264 Registrován: 6-2002	Ahmad_Šáh_Masúd: "I prakticky, ne? Světec - Duchcov byla veřejná nákladní trať." To nevím, možná po nějakou dobu to i prakticky šlo. V každém případě to ale bylo od Úpořin přes úvrať. Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vámos	Pátek, 17. ledna 2025 - 21:35:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6265 Registrován: 6-2002	A jinak šlo do Mostu z Bíliny dojet po PDE/EPPK přes Obrnice. Taky s úvratí. Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Jarmil	Čtvrtek, 23. ledna 2025 - 13:13:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 368 Registrován: 6-2013	Věděl by někdo, jak se dříve jmenovalo nádraží Jihlávka? Tady prosvítají nějaká písmena - viz foto:
drake	Čtvrtek, 23. ledna 2025 - 13:32:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 953 Registrován: 7-2017	Jarmil: https://www.sotoweb.cz/stanice-Jihlavka-datum-1928-10-07
D–vo	Čtvrtek, 23. ledna 2025 - 13:32:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1860 Registrován: 2-2004	Jihlávka–Studená Auta stojí, motorky jedou! ► UNISIM ♪ ► Liberec ♫
Rambuteau	Sobota, 25. ledna 2025 - 09:02:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 493 Registrován: 9-2006	D–vo: "Jihlávka–Studená" To byla jen krátká epizoda, historicky Jihlávka-Svatá Kateřina, viz Drakeův odkaz.
D–vo	Sobota, 25. ledna 2025 - 16:26:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1862 Registrován: 2-2004	Ano, ale jde o ten prosvítající nápis na fotografii, a to je Jihlávka–Studená. Auta stojí, motorky jedou! ► UNISIM ♪ ► Liberec ♫
Němec_z_ova	Úterý, 28. ledna 2025 - 23:02:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4857 Registrován: 4-2009	Máte někdo povědomí o historii železniční zastávky Bystrovany na Olomoucku? Od doby vydání plánů železničních staveb pana Ing. Londina obdivuji úvodní kresbu na 1. sešitu ke strážním domkům, zastávkám a nákladištím. O víkendu jsem soubor plánů po letech vytáhl na denní světlo a začal "bádat". Strážní domek MSCB s přístavbou by měl být správně otočen dveřmi od kolejí. Jdu se tedy podívat na ags.cuzk.cz na letecké měřičské snímky a hle - domek je na snímcích vždy zobrazen bez přístavby. Po prvním nezdaru hledám tamtéž foto nebo kresbu v mapě po zobrazené vlečce. A taky nic Na starých mapách je vedle trati zakreslen průmyslový objekt (v němčině zkratkou Z.F., v češtině pak cukrovar). Pátral jsem tedy po cukrovaru v Bystrovanech, dokonce jsem narazil na podrobný seznam moravských cukrovarů od počátku výroby po rok 1939. O cukrovaru ani zmínka Jinde jsem potom narazil na poznámky o dvou cihelnách. Obě však zanikly před 2. světovou válkou. Máte tušení, zda byla v Bystrovanech skutečně nějaká vlečka? Pan Ing. Londin ji má zakreslenu i na situačním plánku zastávky. Tak jsem z toho voľajaký zmëtený PS: Na tom leteckém snímku z roku 1966 jsou v místě podniku hromady sutin a "hlídá" je skříň osobního vozu Mufloni nepatří na koleje
drake	Středa, 29. ledna 2025 - 08:48:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 955 Registrován: 7-2017	Němec_z_ova: Vlečka do cihelny odbočovala v km 4.575 a provoz na ní byl otevřen 8. srpna 1890. Kdy cihelna zanikla nebo jestli vlečka někdy změnila účel to nevím. A ještě dodávám, že na historických ortofotomapách z roku 1938 sice už vlečka není, resp. odbočná výhybka jistě ne, ale bývalá poloha koleje je stále zřetelná. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
Vagonet	Středa, 29. ledna 2025 - 22:20:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1128 Registrován: 7-2017	Z.Fb. = cihelna Zk.Fb. = cukrovar
Zdepa	Středa, 29. ledna 2025 - 22:38:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3968 Registrován: 7-2005	uvedenou vlečku uvádí statistiky ČSD za rok 1919, 1928 i 1935 - délka koleje 325 m do cihelny statistika kkStB za rok 1895, kdy vzniklo olomoucké ředitelství, mimo jiné kvůli zestátnění MSCB, uvádí délku 286 m podle dochované spisové agendy olomouckého ředitelství se v roce 1896-97 řešila nová vlečková smlouva a v roce 1904 je žádáno o zřízení čekárny v zastávce
Němec_z_ova	Středa, 29. ledna 2025 - 22:43:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4859 Registrován: 4-2009	Tak jsem zase zpět. drake: Děkuji Vám za lehké nakopnutí. V tom případě jde o cihelnu olomouckého podnikatele ve stavebnictví Moritze Fischera, něco málo z jeho života a odkaz na jeho podobiznu v opavském zemském archivu. Cihelnu založil v roce 1989, později ji koupila Pražská úvěrová banka → společnost Durit (nerozbitné skleničky), v roce 1927 zanikla parní pila u cihelny společnosti Durit. Během 2. světové války pak zničení cihelny. Patrně tedy technologie, protože budovy se "ztratily" z povrchu zemského až na snímcích z roku 1966. Mezitím to ještě rudí stačili znárodnit (vyhl. min. průmyslu č. 736 z 24.3.1949) A tady zakladatel cihelny osobně: Vagonet, Zdepa: I vám děkuji za doplňující informace. Mufloni nepatří na koleje
Jamesc	Středa, 29. ledna 2025 - 22:59:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 650 Registrován: 4-2010	Mám bych na vás jednu prosbu. Nemáte někdo prosím vás ve svém archívu snímek, na kterém je vidět jak vypadal strážní domek na zhlaví žst. Bakov nad Jizerou ve směru na Turnov? Když jsem začínal fotit, tak mě nikdy bohužel nenapadlo si ho zvěčnit a bohužel byl v roce cca 2011 zbořen. Moc děkuji za jakýkoliv snímek. Bakovští příznivci železnice: https://zeleznice-bakov.wz.cz/ videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x
Zdepa	Čtvrtek, 30. ledna 2025 - 00:14:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3969 Registrován: 7-2005	když se v roce 1908 řešily stavební úpravy ve stanici, stavba výtopny, vodárny a pod. tak už tam vechtr stojí
Honza_-_St.	Neděle, 02. února 2025 - 11:42:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 266 Registrován: 8-2017	Kdy rekonstruovali původní tunel pod Vítkovem? Na první pohled už před zrušením Vítkovské tratě vypadal jako ty tunely kompletně předělané někdy v 60. a 70. letech mezi Brnem a Blanskem či na Posázavském Pacifiku. A nenašla by se někde fotka, jak vypadal předtím? Díky. Rusko + Ukrajina + Bělorusko = bratrské země. Západe, dej od nich ruce pryč a přestaň je poštvávat proti sobě! Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
Fardy	Středa, 05. února 2025 - 00:09:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 2-2016	Z historických fotografií souprav osobních vlaků je zřejmé, že za lokomotivou býval nejdříve služební vůz a potom poštovní vůz případně pomocné vozy a vozy na kusové zásilky. Kdy se toto pravidlo zhruba změnilo v tom smyslu, že první za lokomotivou býval řazen poštovní vůz? Stalo se to před vznikem ČSD nebo až po vzniku ČSD?
pudr.kolsky	Středa, 05. února 2025 - 08:10:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 322 Registrován: 7-2017	Ze své vlastní praxe vím, že v sedmdesátých a osmdesátých letech se k soupravě osobních vozů s vozem služebním (většinou již přistavených u peronu ) dodatečně přidávala "pošta" z koleje určené pro její nakládku a vykládku. Ale od kdy se to takto dělalo opravdu netuším. Například v Čáslavi se odpoledne takto odvážel vůz na osobáku do Kolína. Tam si ho po odstoupení vlakové lokomotivy vzala záloha a kam ho vezla - zda na "poštu" či k jinému vlaku již nevím. (Příspěvek byl editován uživatelem pudr.kolsky.)
Tajemný_em	Středa, 05. února 2025 - 09:02:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4867 Registrován: 5-2002	Vím jen, že existovala akorát podmínka určitého počtu náprav hytláku od mašiny. Souviselo to s povinností vlakvedoucího sledovat návěstidla, kdyby třeba lokočeta zaspala. Ještě v 60. letech se dokonce hytlák někdy musel v obratových stanicích komplikovaně přesouvat, aby byl řazený tam, kde má být. Poštovní kočáry měly v konkrétních vlacích dané umístění taky, už jen kvůli tomu, aby v nácestných stanicích nepobíhali pošťáci po peróně (protože jejich vagón je dnes na konci, zatímco jindy bývá vepředu). Ale že by pošťáky někdy (za Rakouska, 1. republiky, za války...) musely být vysloveně přímo za mašinou, to slyším prvně. "Čelím pokušení tím, že mu podlehnu." Jára da Cimrman
dědek_hank	Středa, 05. února 2025 - 10:40:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5779 Registrován: 7-2017	Tajemný_em: "Vím jen, že existovala akorát podmínka určitého počtu náprav hytláku od mašiny. Souviselo to s povinností vlakvedoucího sledovat návěstidla, kdyby třeba lokočeta zaspala." 8 náprav. Jenom už si nepamatuju, kdy to skončilo. A pro některé trati byly i výjimky umožňující i větší počet náprav, bývalo to uvedeno v SJŘ v ustanoveních místního významu. Proto taky někde jezdily hytláky uprostřed osobních souprav a někde i na jejich konci. Napadá mě třeba souprava rybáků v 70. letech na trati Zábřeh - Kouty nad Desnou - 2x Be, 1x Dsd, 2x Be. Někde na JZ Slovensku - v okolí Galanty? - jsem v r. 1990 viděl soupravu M 286.0 - 2x Bai - 1x Dsd. Na hradišťské Kače pendlovala od r. 1958 celých 25 let souprava M 262.0 - 2x Bai - 1x Dsd - 1x Bai - M 262.0. Jednou z těch výjimek bylo řazení hytláku uprostřed mezi dvěma 4dílnými patrovými soupravami v okolí Prahy, myslím, že to bylo Pha - Beroun. Určitě bylo takových případů víc, třeba někdo doplní...
drake	Středa, 05. února 2025 - 12:37:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 956 Registrován: 7-2017	Fardy: To je tak, když se zeptáš a neuvedeš období, které tě zajímá. 1. Od určité doby za kkStB a za ČSD do roku 1945 platilo, že pokud jede vlak rychlostí vyšší než 50 km/h, tak mezi prvním vozem s cestujícími a lokomotivou musí být nejméně jeden vůz. To byl nejčastěji služební. 2. Protože poštovní vozy jsou z podstaty neprůchozí vozy, obvykle je najdeme v osobních soupravách na začátku, ještě před služebním vozem, nebo naopak zcela na konci.
Johny11	Středa, 05. února 2025 - 16:17:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4332 Registrován: 5-2002	drake: "Protože poštovní vozy jsou z podstaty neprůchozí vozy, obvykle je najdeme v osobních soupravách na začátku, ještě před služebním vozem, nebo naopak zcela na konci." To je jeden z důvodů. Nicméně ten důležitější je, že pošta se v cílové (výjimečně nácestné) stanici odstavovala. Na začátek vlaku se řadila v případě, kdy ji odstavovala vlaková lokomotiva (typicky třeba na končící 7526 v Klatovech v kladiva), zatímco na konci vlaku byla v případě, kdy ji odstavovala místní posunující záloha (typicky 7510 tamtéž v 1-6, vlaková pokračovala po dobrání vody dále na Železnou Rudu). Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
dědek_hank	Středa, 05. února 2025 - 18:21:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5782 Registrován: 7-2017	Johny11 4332: Podobná situace byla na ramzovské dráze u vlakové pošty Olomouc - Jeseník a zpět. Ráno to vezl sólo motor M 262.0 přes Zábřeh (bez zajíždění do Bludova/Šumperka - odjezd ze Zábřeha kolem 03:45), který v Jeseníku končil a poštu tam odstavil na manipulační kolej k rampě. Odpoledne to bral zpátky Os 3606 z Krnova (odjezd z Jeseníka před 18. hodinou) přes Šumperk a Uničov; posun zajistila vlaková lok. a pošta se přivěšovala hned za ni. Koncem 70. let - už po dieselizaci - to vozily olomoucké/šumperské T 478.1 a složení soupravy bylo rybák F - 2x 8dveřák Bai - 1x ypsilon BDa - 1x 8dveřák Bai a v Hanušovicích se na konec soupravy přivěšovaly posunovací zálohou ještě další dva 8dveřáky Bai, které tam byly odvěšeny odpoledne od Os 3605 kvůli dodržení normy hmotnosti před jeho cestou do hor.
Fardy	Středa, 05. února 2025 - 20:28:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 135 Registrován: 2-2016	Děkuji Drake za odpověď. Musím ale vysvětlit pohnutky k dotazu - právě to období bylo předmětem dotazu. Mám odezřeno z fotek, že byly dříve (někdy na přelomu 19/20 století) za lokomotivou služební vozy, pak až poštovní. Ty byly neprůchozí a měly podélné lávky. Pak (a předmětem dotazu bylo tedy od kdy?) se dával poštovní vůz za lokomotivu. Že byl někdy na konci jsem považoval spíše za výjimku. Něco jsem zaslechl, že někdo ve služebním voze měl sledovat trať a když strojvedoucí něco přehlédl, tak se ve služebáku mělo ihned konat. Ale do kdy to platilo..... Více méně odpovědi zde následně uvedené dost objasnily. Ptal jsem se hlavně z důvodů sestavování souprav osobních vlaků na layoutech ve 30.letech. Jestli lokomotiva-služebák-pošťák nebo lokomotiva-pošťák-služebák. To že už v mém dětství, které si pamatuji, byl služebák uprostřed, jsem dával na vrub toho, aby nádražní zaměstnanci s vozíčkem pro zavazadla nejezdily daleko, když vlak zastavil. To jsem si fakt myslel, ale z hlediska odpovědi na můj dotaz to není relevantní. Takže ještě jednou děkuji všem za vyjasnění.
Fardy	Středa, 05. února 2025 - 20:35:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 2-2016	A k Hankově příspěvku - ano, v ranní M262.0 plus Rybák F jsem mnohokrát seděl, když jsem bydlel v Jeseníku a vracel se domů. Odstavený Rybák na nádraží v Jeseníku mám v živé paměti. Myslím, že to byl jeden z posledních aktivních poštovních rybáků....
drake	Středa, 05. února 2025 - 22:45:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 957 Registrován: 7-2017	Fardy: Jestli lokomotiva-služebák-pošťák nebo lokomotiva-pošťák-služebák. V dobách kkStB, a myslím že i v dobách ČSD před válkou, se za normální pořadí považovalo lokomotiva, služební, dále pomocné nákladní vozy (Zsb, Zc, atd.), poštovní a dále vozy pro cestující. Kvůli neprůchodnosti pošťáků se to mnohdy prohazovalo, a jestli na konec nebo na začátek bylo na základě potřeb daného vlaku, viz zmíněný posun, ale mohly to být jiné detaily. Nehledej pravidlo, kde žádné není. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
BmbČ	Středa, 05. února 2025 - 23:31:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9486 Registrován: 1-2007	Fardy: Jestli to bude k něčemu dobré, tak můžu uvést konkrétní řazení např. vlaku P125/126 Č. Budějovice - Plzeň - Cheb (léto 1907): 1D - 1AB - 1B - 5C - 1F - 1ga Nebo P414: (Praha) - Veselí Mezimostí - Budějovice: 1D - 1AB - 1B - 2C - 1F - 1ga Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
dědek_hank	Čtvrtek, 06. února 2025 - 10:32:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5783 Registrován: 7-2017	I když se to dnes možná bude zdát zvláštní, tak např. rychlík 28/27 Praha - Hradec Kr. - Hanušovice - Glucholazy - Krnov - Bohumín a zpět jezdil v GVD 1935/36 v úseku Praha - Velký Osek a zpět bez služebního vozu. Ve služební pomůcce ŘSD Olomouc je poznámka o vyhrazení malého oddílu ve voze Ca jako služebního. Dokonce se nařizovalo otočit na točně vůz před zařazením do soupravy tak, aby byl vyhrazený oddíl hned za lokomotivou. Za zmínku taky stojí, že od vlaku/k vlaku se po cestě odvěšovaly/přivěšovaly vozy hned třikrát: Ve Velkém Oseku, v Kyšperku a v Krnově. V nejobtížnějším úseku přes Ramzovou jezdil vlak se třemi vozy - D(s)d, BCa, Ca - a vozily to lok. 354.1, ale někdy taky 434.1 (zdokumentováno fotograficky) i jiné.
Parmezano	Čtvrtek, 06. února 2025 - 18:51:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3335 Registrován: 5-2008	R201 1987 Don Parmezano
Sants	Čtvrtek, 06. února 2025 - 19:29:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1704 Registrován: 5-2002	Fardy: "někdo ve služebním voze měl sledovat trať a když strojvedoucí něco přehlédl, tak se ve služebáku mělo ihned konat. Ale do kdy to platilo..... " Teoreticky až do 90. let. Ale celou epochu IV se z toho hromadně udělovaly výjimky. Ten "někdo" byl vlakvedoucí a měl zodpovědnost za to, že strojvedoucí koná svoji práci správně. Při minutí předvěsti v poloze Výstraha musel strojvedoucí potvrdit zvukovou návěstí, že ji převzal, jinak bylo povinností vlakvedoucího strhnout záchranku. Tohle postupně erodovalo: nejdřív zmizely služební vozy z nákladních vlaků (zůstaly jenom na Mn jako pojízdný útulek posunovací čety), pak Dráha uznala, že na osobácích se to taky dá zjednodušit a přestala se zalamovat s přeřazováním služebních vozů. Vlakvedoucímu povinnost sledovat návěsti zůstala, ale byla podmíněna tím, že má stanoviště do 8. nápravy za lokomotivou.
Bw_Ig	Pátek, 07. února 2025 - 19:42:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 730 Registrován: 7-2012	K tématu: řazení vozů mezi služební vůz a lokomotivu. Doporučuji trochu odborné literatury (trochu dost těžké knihy!) od kolegy Petra Štěpánka, tam je to fakticky popsáno. Já zde napíšu něco dřívějšího, ale ne moc do problematiky raději nepolezu: ...To však přepravě rychlého zboží nestačilo, tak v dubnu 1892 si ředitelství ÖNWB nechalo od ministerstva obchodu schválit úpravu 25 nákladních vozů k dopravě osobními vlaky. Tato dílenská rekonstrukce obnášela dosazení průběžného }potrubí sací brzdy, bočních přechodových lávek se stupačkami, madly a držáky podél vozové skříně spolu se střešními úchytnými držáky (n. Zugleinenkloben) pro vedení návěstního vlakového lanka. Tyto vozy totiž byly pravidelně řazeny v osobním vlaku mezi lokomotivou a služebním nebo poštovním vozem... To by na ukázku stačilo.
McBain	Pátek, 07. února 2025 - 22:07:16
Administrátor Číslo příspěvku: 27518 Registrován: 5-2002	K téhle debatě mám dotaz: co je to za vagon za (elektrickou) lokomotivou? Foceno údajně 1940 (což by asi mohlo být) v Praze na hlavním. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob