Diskuse » Železnice » Tratě a lokálky v okolí Prahy » Archiv diskuse Tratě a lokálky v okolí Prahy do 15. 5. 2026

Archiv diskuse Tratě a lokálky v okolí Prahy do 15. 5. 2026

autor	příspěvek
K6S31ODR	Středa, 29. dubna 2026 - 21:58:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1695 Registrován: 6-2015	Srážka vlaků v Lysé nad labem 1929 https://www.facebook.com/photo?fbid=3574545779342986&set=pcb.2424 9701211367688 https://www.facebook.com/photo/?fbid=3574545796009651&set=pcb.242 49701211367688
K6S31ODR	Středa, 29. dubna 2026 - 22:01:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1696 Registrován: 6-2015	Lysá https://www.facebook.com/photo.php?fbid=3007732139409600&set=p.30 07732139409600&type=3
Martin_zlivský	Čtvrtek, 30. dubna 2026 - 15:03:28
Administrátor Číslo příspěvku: 76200 Registrován: 4-2003	Paul2no: "Kapacitě rudenské trati by pomohla tato spojka (link), aby vlak směr Rudná mohl odjet ze Smíchova ještě před tím než dojede vlak v protisměru - model jako byl/je ve Vysočanech s trutnovskou tratí, jen opačně." Až bude zhlaví nové, poslední výhybka bude o nějakých 100 metrů dříve než nyní. Dvojkolejný výjezd (ideálně s přesmykem) zajistí zřejmě nejdříve až Nové spojení II, případně možná již tunel do Berouna... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Pikehead	Čtvrtek, 30. dubna 2026 - 15:25:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10619 Registrován: 3-2007	Mohla ho zajistit taky rekonstrukce Smíchova, prostor na dvě koleje je až pod viadukt Semmeringu. Ale nechtělo se.
Ahmad_Šáh_Masúd	Čtvrtek, 30. dubna 2026 - 15:32:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6959 Registrován: 6-2019	případně možná již tunel do Berouna... Takže za našich životů nikdy...
Pikehead	Čtvrtek, 30. dubna 2026 - 16:10:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10620 Registrován: 3-2007	Proč to řešit pokládkou kilometru koleje, když se to může spojit s tunelem za roční rozpočet SFDI.
Hajnej	Čtvrtek, 30. dubna 2026 - 16:37:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35204 Registrován: 5-2002	MZ: Až bude zhlaví nové, poslední výhybka bude o nějakých 100 metrů dříve než nyní. A taky se po něm bude jezdit krapet rychlejc, než současných 40... Pike: Proč to řešit pokládkou kilometru koleje Asi takhle: ta spojka, co nám ji sem nalinkoval Pavka s želvou, má výhybku plácnutou přímo do přechodnice oblouku ve 2. koleji, což je věc, kterou papír sice snese celkem dobře, ale v reálu je radno se něčemu takovému vyhýbat jako čert kříži. Tudíž tu nutnou základní vlastnost úžasného řešení, kterým by jasnozřivý šotouš pokořil provozní slepotou trpící projektanty, to fakt nemá. Ale je hezky vidět, jak mu na to ochotně naskakují jedinci z, abych tak řekl, levé části znalostního spektra kolejářského řemesla... Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
Pikehead	Čtvrtek, 30. dubna 2026 - 22:17:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10622 Registrován: 3-2007	Já žádný příspěvek s nalinkovanou spojku neviděl ani nevidím, reagoval jsem na Martina. Na Smíchově má dráha fyzicky prostor na dvě dvojkolejky (byla tam výtažná kolej až skoro pod Barrandovský most) a pokud by se to chtělo řešit, dá se stabilitě provozu na hrbaté pomoci i bez čekání na tunel. Nicméně pokud se to nepřidalo do rekonstrukce Smíchova, tak to nemá smysl diskutovat, nebude to nikdy. SŽ je to jedno, dopravce je líná reaktivní entita dodávající motorák a četu a objednatel má rozvojové priority v retro provozu a obskurnostech typu Radotín-Jahodnice-Běchovice.
Qěcy	Pátek, 01. května 2026 - 16:33:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9856 Registrován: 9-2005	Pred několika týdny byl místo výtažné výkop, nejspíš tam zahrabali kabeláž. ♥UA
Mořepetr	Úterý, 05. května 2026 - 16:07:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9542 Registrován: 3-2006	Další kdo píše o prokletí nějaké tratě na českém jihozápadu. odkaz Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis.
čelakovičan	Středa, 06. května 2026 - 21:19:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8656 Registrován: 8-2006	https://www.zeleznicni-magazin.cz/mesicnik-o-skutecne-a-modelove- zeleznici/zacina-nejslozitejsi-faze-prestavby-masarykova-nadrazi
Tratovak	Čtvrtek, 07. května 2026 - 22:14:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4364 Registrován: 12-2007	Vcelku spestrujúci pozdrav z 074:
Jirka	Sobota, 09. května 2026 - 11:54:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 879 Registrován: 5-2002	Co to je za výluku na 173 mezi Smíchovem a Rudnou? Nikde ani slovo (PID, ČD mimo., Grapp...) Jirka.
Pene	Sobota, 09. května 2026 - 12:32:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2952 Registrován: 8-2009	Jirka: někde na FB na stránkách ROPIDu jsem zahlédl změny autobusových linek v Rudné kvůli opravě přejezdu u bývalého St.1 (směr Řeporyje). Tak to bude asi ono.
Petr_vlček	Sobota, 09. května 2026 - 14:06:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18499 Registrován: 5-2004	Ropidu ani cd to nestoji zato tu vyluku zverejnit. Kdyz se podivam na odjezdovy tablo szdc z buzan tak to vypada ze od 17 uz jedou vlaky. Kdyz kouknu na mapy.com tak tak je uzavirka prejezdu az do pondeli 18. Tak buhvi jak to do pondeli bude.
Martin_zlivský	Sobota, 09. května 2026 - 14:19:29
Administrátor Číslo příspěvku: 76227 Registrován: 4-2003	Tratovak: "Tak toto nie je po podbíjačke…" Šlo by prosím rozvést? Když by nastalo, že by tam bylo (velmi) tenké lože a strojník podbíječky o tom navíc nevěděl (oboje se mi moc nezdá), co by se stalo? Hajnej: "MZ: Až bude zhlaví nové, poslední výhybka bude o nějakých 100 metrů dříve než nyní. A taky se po něm bude jezdit krapet rychlejc, než současných 40..." Ano, místo 40 km/h budou nově všechny relevantní jízdní cesty přes tuto spojku na 80 km/h. Podobě Smíchova se asi dá při současných znalostech vyčítat leccos, ale v současnosti realizovaná podoba odpovídá představám a požadavkům známým a potvrzeným zhruba před 10 (nebo i více) lety. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Tratovak	Sobota, 09. května 2026 - 14:43:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4367 Registrován: 12-2007	Šlo by prosím rozvést? Keby to bolo po ASP, tak je štrk načechraný všade tam, kde má ASP kladivá. Keby tam aj bolo tak málo štrku (čo na takejto trati nebude), tak kladivá narazia do prekážky, strojník zanadáva a hádam sa nič nestane (tej ASP). Neverím, že tam je betón tak slabý, že by ho kladivá prerazili…
K6S31ODR	Sobota, 09. května 2026 - 19:36:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1699 Registrován: 6-2015	Tam jsou jen zabetonované kolejnice, bylo to krásně vidět skrz i v té vysypané díře jak je to lože tenké a deska je totálně v , je rozpadlá, je to vidět na detailu že v bližší části je vytržená ven. Ten beton sám o sobě není žádný zázrak, opře se do ní kladivem, zavibruje a vyrazí to a už se to sype. Mně ale hlavně překvapuje, že to dobrá správa po něčem takovém stále nechá jezdit vlaky Ale šalovací deska to jistí... (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
K6S31ODR	Sobota, 09. května 2026 - 22:07:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1700 Registrován: 6-2015	Asi pozemkový kámen státní dráhy.
Tratovak	Sobota, 09. května 2026 - 22:08:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4368 Registrován: 12-2007	A od koho viete, že to je od ASP?
Pikehead	Neděle, 10. května 2026 - 21:24:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10638 Registrován: 3-2007	Fantazíruje. Jinak to jsou zajímavé konstrukce, na to jaký význam dráha za totáče měla. Nedalo by se to pomalu začít opravovat rychlostí dva propustky za letní výluku po vzoru 171?
K6S31ODR	Pondělí, 11. května 2026 - 19:53:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1701 Registrován: 6-2015	Pikehead: "Fantazíruje. " Já naštěstí nepracuji u železnice Takže nemám potřebu lemplovství ajznboňáků jakkoliv okecávat a zamlouvat. Ale mám kolegu který za socialismu vystudoval a pracoval jako stavební technik, už si užívá štastně důchodu tak jsem mu právě ty fotky ukazoval s dotazem, co takovou desku mohlo rozštípnout, a jak je možné že se takhle rozjela. Popsal jsem mu jak ta trhlina vypadala, jak byla rozšklebená, kde byly dole hromádky štěrku, jaká je tloušťka štěrku, ... Odpověď byla ve smyslu, není to úplně přesně doslovně "Hele, tohle musel trhnout nějaký stroj. To by se i časem samo tahle těžko rozlezlo daleko a křivě. Ani mrazem že by tam natekla voda. Buďto to rozštípnul zeshora, něco tam vrazil jako klínem a prasklo to, anebo by to chytnul z čela za tu kolejnici a trhnul do strany. Asi když to podbíjeli, nebo jestli používají nějakej jinej stroj u dráhy, že to rozrazil, to muselo mít hodně velkou sílu aby to urval, sice ten beton na kraji je perník, nevíme jak to vypadá vevnitř, jestli tam je stejně rozdrobený, ale to není jen tak, muselo by se to odhrabat. Pak bysme viděli. ". Ale to je všechno úplně fuk. Je to tranzitní koridor, propustek je v havarijním stavu, správa na to dlouhodobě sere. A takhle si tu žijem. Ale napadlo mně poslat ty fotky na Národní památkový ústav, třeba by to mohli prohlásit národní kulturní památkou. Jedinečná hustorická knstrukce vhodně doplňuje genius loci staroboleslavských lesů.
Pikehead	Pondělí, 11. května 2026 - 19:59:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10645 Registrován: 3-2007	Tranzitní koridor je jen levobřežka - jinak by se aspoň něco opravilo za prachy z OPD. Stav propustku je samozřejmě tristní, ale podobná zákoutí jsou i na 171.
K6S31ODR	Pondělí, 11. května 2026 - 20:26:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1702 Registrován: 6-2015	Jo, máte pravdu. On to vlastně byl "uhelný koridor". Omlouvám se že asi nepoužívám správné označení a slovní znění, dobře tak: "Je to dráha celostátní, dvojkolejná, elektrifikovaná stejnosměrnou trakční produovou soustavou 3 kV DC, zabezpečená automatickým blokem, a tak dále,... " nebo jak se to píše
Tratovak	Pondělí, 11. května 2026 - 21:20:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4372 Registrován: 12-2007	mohli prohlásit národní kulturní památkou. Ešteže nejestvuje spolok za starú Starú… 🤪
Pikehead	Středa, 13. května 2026 - 07:25:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10653 Registrován: 3-2007	K6S31ODR: "Omlouvám se že asi nepoužívám správné označení a slovní znění, dobře tak " Zase z toho nemusíte dělat klauniádu - přímo v příspěvku bylo vysvětleno proč ten rozdíl dělám. V mezičase přibyly různé kategorie sítí TEN-T, tam to formálně bude, ale bohužel ty už nemají štědrého spoznora...
Pene	Středa, 13. května 2026 - 10:28:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2956 Registrován: 8-2009	Jelikož máme dostatek míst, nabízíme při naší jízdě Posázavským pacifikem dne 23.5.2026 možnost projet si osobní dopravou neprovozovanou trať Bošice - Zásmuky - Bečváry. Nástup do našeho vlaku by byl v 8:25 v Praze Holešovicích (popř. cca 9:10 hod v Pečkách). Výstup po dohodě kdekoli mezi Bečváry a Čerčanami. Více k naší jízdě na našich stránkách. V případě zájmu mi napište na kontakty uvedené v přiloženém plakátku.
K6S31ODR	Středa, 13. května 2026 - 16:54:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1703 Registrován: 6-2015	Pikehead: Nene, to jsem si jen vzpomněl na obvyklou "definiční vyžvanívávárnu" ze závěrečných zpráv Drážní inspekce
pudr.kolsky	Středa, 13. května 2026 - 17:56:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 517 Registrován: 7-2017	Pikehead, K6S31ODR: l. a 2. hlavní tah. Tak se to nazývalo v dobách reálného socialismu. Text je z učebnice Železniční provoz z roku 1983.
Hajnej	Čtvrtek, 14. května 2026 - 06:26:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35259 Registrován: 5-2002	Kolský: učebnice nebývají úplně relevantním zdrojem, tuplem ty z roku 1983... Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
pudr.kolsky	Čtvrtek, 14. května 2026 - 08:04:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 518 Registrován: 7-2017	Hajnej: To máte pravdu, ale takto jsme se to museli naučit. Ve druháku ( v Masné ) jsme měli předmět "Železniční zeměpis" Dodnes si pamatuji, že jsem byl jednou zkoušen ze železničního uzlu Kolín. A jelikož jsem o prázdninách byl na brigádě v Kolíně v dílnách, tak jsem zabodoval.
Pikehead	Čtvrtek, 14. května 2026 - 08:58:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10655 Registrován: 3-2007	Ovšem je pozoruhodné, že si někdo vymyslí "hlavní" tah, který zcela míjí hlavní město.
Mladějov	Čtvrtek, 14. května 2026 - 09:14:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26970 Registrován: 3-2007	Ani ne - největší provoz byl totiž na pravobřežce a Praha-Děčín se tomu ani zdaleka nerovnala, to byla v podstatě poklidná tratička - taky se do Prahy dodrátovala až 1985, o čtvrt století později, než ta pravobřežka. Jinak tyhle definice pro školáky a novináře jsou spíš úsměvné.
Qěcy	Čtvrtek, 14. května 2026 - 09:31:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9865 Registrován: 9-2005	Pikehead: Byl to uhelný tah, ten provoz tam byl největší, trať se zdevastovala a nebyl ani čas na údržbu a kvalitní opravy. Natož na modernizaci. ♥UA
Bram	Čtvrtek, 14. května 2026 - 10:03:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17479 Registrován: 4-2003	Mladějov:Ani ne - největší provoz byl totiž na pravobřežce a Praha-Děčín se tomu ani zdaleka nerovnala, to byla v podstatě poklidná tratička - taky se do Prahy dodrátovala až 1985, o čtvrt století později, než ta pravobřežka. Na pravobřežce z Kolína do Ústí nebyl žádný tunel, takže proto šly dráty tudy. Dále je třeba říci, že průjezd od Kolína skrz Prahu na Kralupy byl nejspíš dost problematický do doby, než se zprovoznila trať přes Holešovice, což se stalo až v roce 1980. Mám za to, že do roku 1980 to muselo být na Hrabovce docela dramatické .
pudr.kolsky	Čtvrtek, 14. května 2026 - 10:04:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 519 Registrován: 7-2017	Pokud si pamatuji, rok jsem jezdil se sergejem Kolín - Všetaty, tak největší problém dělal uhelný prach - mour - který zanášel svršek a na mnoha místech to bylo "blátivé" .
Qěcy	Čtvrtek, 14. května 2026 - 10:57:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9866 Registrován: 9-2005	Největší průser nejen ČSD, bylo totální flakačství a podvody s údržbou a mnoha opravami. Nekvalita všeho. Vozy sypaly prach a mour. Ten za mokra vodivě spojoval pravý s levý pas kolejnic, takže KO kaput, AB v červeném, kód LVZ nejde první nápravou vlaků v oddílu, ale mourem. A bláto? No když železniční vojsko při rychlovýměně svršku vyndali kolejová pole s zamourovaný štěrk pouze vyhrnulo vedle do škarpy a to i v zářezech, tak odvodnění co? Nefungovalo a nefunguje mnohde dodnes. A tak jsme si tu komoušů žili na dráze. V podstatě po poválečné obnově a elektrifikací spolu s celkem ještě kvalitní výstavbou a na některých hlavních tratích i systematickou výstavbou RZZ SSSR a AB SSSR se už nic systematického a kvalitního nevybudovalo. Výjimkou snad dráty a souvislé nové RZZ AŽD z Plzně (mimo) do Berouna (včetně). Ale než peronizace, čímž to dost zabili. ♥UA
Hajnej	Čtvrtek, 14. května 2026 - 11:12:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35260 Registrován: 5-2002	Pike(10655): na tom není nic pozoruhodného, prostě kdysi ÖNWB stavěla trať z Vídně do Drážďan. Všimni si, že je v Kolíně asi 50km rozdíl kilometráží a v České Bráně už asi 80 km... Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
Mladějov	Čtvrtek, 14. května 2026 - 11:43:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26971 Registrován: 3-2007	Bram: "Mladějov:Ani ne - největší provoz byl totiž na pravobřežce a Praha-Děčín se tomu ani zdaleka nerovnala, to byla v podstatě poklidná tratička - taky se do Prahy dodrátovala až 1985, o čtvrt století později, než ta pravobřežka. Na pravobřežce z Kolína do Ústí nebyl žádný tunel, takže proto šly dráty tudy. Dále je třeba říci, že průjezd od Kolína skrz Prahu na Kralupy byl nejspíš dost problematický do doby, než se zprovoznila trať přes Holešovice, což se stalo až v roce 1980. Mám za to, že do roku 1980 to muselo být na Hrabovce docela dramatické ." Brame, nebuď jako Míra Zikmund, že prostě něco tvrdíš, ač to bylo třeba 10 % nějakého rozhodnutí. Po pravobřežce se vozilo především uhlí a to z hnědouhelné pánve do všech možných elektráren (Opatovice, Chvaletice, Trutnov a pokračuj na východ včetně Slovenska), do chemiček, tepláren, do domácností (máme rok třeba 1960). K tomu samozřejmě výrobky jako chemie a ropné výrobky z velkých chemiček a rafinérií (Most, Litvínov, Ústí, Sokolov..), brikety atd, atd. Výhodou pravobřežky bylo miimální zatížení osobní dopravou (na rozdíl od tratě Praha-Kolín!) a taky to, že (zas na rozdíl od tratě Bubeneč-Č. Brod) jsi nepotřeboval dávat a sundavat na desítky uhelných vlaků denně žádné postrky - prostě 121 to dole pod Střekovem rozjela a na zelenou ulici vyhučela i Polepy-Hoštka (a když ne, tak tam postával pro jistotu postrk). Taky byl nejpřetíženějším úsekem země Kolín-Pardubice a pak dál do Třebové. Průjezd Prahou máš pravdu, protože ten byl možný od Kralup akorát po Negrelláku a Hrabovkou dál na Kolín, ale v Praze byly největší problémy jinde - napojení Hlavního dvěma strmými jednokolejkami na Hrabovku a Vítkov (kde to řada rychlíků i s elektrickou lokomotivou měla přes Hrabovku dovnitř přes normu a některé i přes Vítkov) a před Mostem Inteligence nutnost vozit všechny nákladní vlaky od Plzně přes pomalý Vyšehrad-Smíchov. A samozřejmě jen dvojkolejka Hlavní-Vršovice. Takže jsem tě musel trochu doplnit. Další diskutéři - ano, mour jistě, 1. kolej od Mostu minimálně po Kolín (kde část vlaků jela přes Horu) byla zamourovaná, černá a tak se jezdilo hodně na přivolávačky a proti Stůj na AB, což mělo za následek (zvlášť při pověstných smogových mlhách na severu) váznutí dopravy a řadu těžkých nehod. A dneska blbetschkové, co to nikdy nezažili, vzdychají, jaká to byla krásná doba železnice - jo, někde s papouškem z Kolína do Rumburka jo, ale na hlavních tratích a v uzlech to byl masakr. Z Prahy do Žiliny bylo ještě v 80 letech a do koridorizace třeba 20 nebo 30 pomalých jízd, třeba taky 20 km/h nebo 50 několik kilometrů..humus. A skutečně takovým skanzenem je dneska pravobřežka mezi Kolínem a Litoměřicemi (tam už byla lepší traťovka - známá věc) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
RadekŠ	Čtvrtek, 14. května 2026 - 12:42:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16423 Registrován: 4-2003	Tak pravobřežka je navzdory různým OOO, které si lidí drží jak houno košile, dneska ve velmi slušném stavu, v jakém nikdy nebyla. Jen to srovnání provádíme s dnešními modernizovanými koridory. A né s dobou, kdy třeba z Prahy do Ústí či Berouna byla PJ 50 km/h na kazdým druhým zhlaví a desátým propustku a z kolejí trčel metrový plevel. Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
Qěcy	Čtvrtek, 14. května 2026 - 13:46:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9867 Registrován: 9-2005	RadekŠ: "Tak pravobřežka je navzdory různým OOO, které si lidí drží jak houno košile, dneska ve velmi slušném stavu, v jakém nikdy nebyla. Jen to srovnání provádíme s dnešními modernizovanými koridory. A né s dobou, kdy třeba z Prahy do Ústí či Berouna byla PJ 50 km/h na kazdým druhým zhlaví a desátým propustku a z kolejí trčel metrový plevel. " Svršek jo, spodek z Kolína do Litoměřic ne. A ZZ taky ne. Údržba se zlepšila, ale ideální není, jenže dokud neuděláš po čtyřicetileté neudržbe a absenci odvodnění rekonstrukci i spodku, tak holt trpí i svršek. A staré žebříkové stožáry také pomalu uhnívají. ♥UA
RadekŠ	Čtvrtek, 14. května 2026 - 14:47:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16424 Registrován: 4-2003	A staré žebříkové stožáry také pomalu uhnívají. To je přesně to na co narážím - že popisujete stav před léty, ne ten aktuální. Staré žebříkové stožáry jsou dneska na diskutovaném úseku Ko-Li snad už jenom mezi Kanínem a Nymburkem hl.n. Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
Mladějov	Čtvrtek, 14. května 2026 - 15:03:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26974 Registrován: 3-2007	Radku, já tudy jezdím pravidelně, mluvil s řadou lidí okolo údržby tratí a opravdu tady není na místě ten tvůj nezbytný dodatek, že "je to tak, jak to je a je to v pořádku". Qěci má pravdu (i když ne třeba se sloupy). Ta trať potřebuje pořádnou rekonstrukci spodkem včetně propustků a mostů počínaje a svrškem a ZZ konče, včetně třeba úseků s ještě ruskými jednosměrnými autobloky a podobně a samozřejmě to už udělat (včetně kabelizace) na připravované přepnutí na 25 kV. A rozhodně je to potřebnější, než nějaké peachoviny z dílny různých vizionářů SŽ a ČD jako Šumavské elektrické dráhy nebo Kutnohorský oblouk nebo debilní "lehké" elektrizace lokálek, kde v jednom motoráku jede v průměru deset lidí. Ono i kapacity tuzemských stavebních firem jsou dost omezené, takže snad radši investovat do hlavního tahu, než izolované stavbičky po lokálkách republiky - ale zase se to lepší staví a proinvestovává a organizuje, to jo. Nakonec tahle diskuse začala dvěma fotkami od pana K6 atd. A je to práce při současném tempu (se dívám na podobnou 171) tak na deset let. Současný stav je ostuda. Jasně, stavělo se jinde, využily dotace, ale plácat se po ramenou, jak je vše vlastně OK..rozhodně tvůj názor nesdílím. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Brr	Čtvrtek, 14. května 2026 - 15:35:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4536 Registrován: 5-2002	Velká rekonstrukce pravobřežky snad už byla na spadnutí - jaký je stav teď?
Tratovak	Čtvrtek, 14. května 2026 - 16:01:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4374 Registrován: 12-2007	Brr: "Velká rekonstrukce pravobřežky snad už byla na spadnutí - jaký je stav teď? " Bude “v brzku”. Ako lakmusový papierik môžete použiť pripravovanú “cykliku”, ktorá medzi Babínom a Kolínom vypukne v júni - a kde sa opäť zaláta to najnutnejšie - pretože rekonštrukcia je už “za rohom”…
RadekŠ	Čtvrtek, 14. května 2026 - 16:08:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16427 Registrován: 4-2003	a trať potřebuje pořádnou rekonstrukci spodkem včetně propustků a mostů Ale to já přeci NIJAK nerozporuju a plně s Tebou souhlasím!! Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
Miram	Pátek, 15. května 2026 - 04:54:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3086 Registrován: 11-2005	Přesto mi každé tři hodiny dojela na vlečku směska nebo ucelenka a k tomu dvoje uhlí denně, obrat přes 350 vozů každý den. Dnes se to neumí a nedokáže, pro jistotu je to drahý - jo, hrozný to bylo Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild MJ + DM = Black Celebration
M.news	Pátek, 15. května 2026 - 09:23:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 5-2026	https://www.petice.com/novy_most_na_vytoni_jedina_ance_pro_stavaj ici_ocelovou_historickou_konstrukci#form
Bram	Pátek, 15. května 2026 - 09:35:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17482 Registrován: 4-2003	Maldějov:Brame, nebuď jako Míra Zikmund, že prostě něco tvrdíš, ač to bylo třeba 10 % nějakého rozhodnutí. Nezpůsobilost tunelů u Nelahozevsi pro natažení troleje byl prostě fakt. Můžeš to točit na kteroukoliv stranu, ale nic s tím neuděláš. Takže netuším, proč ze mne děláš Míru Zikmunda . Takhle mi to připomíná diskusi se sexuologem, který tvrdí, že spokojenost po sexuální stránce je 10 procent úspěchu ve vztahu, ale nespokojenost po sexuální stránce může za 90 procent problémů ve vztahu . Po pravobřežce se vozilo především uhlí a to z hnědouhelné pánve do všech možných elektráren (Opatovice, Chvaletice, Trutnov a pokračuj na východ včetně Slovenska), do chemiček, tepláren, do domácností (máme rok třeba 1960). K tomu samozřejmě výrobky jako chemie a ropné výrobky z velkých chemiček a rafinérií (Most, Litvínov, Ústí, Sokolov..), brikety atd, atd. Ale to já přeci nezpochybňuji . Výhodou pravobřežky bylo miimální zatížení osobní dopravou (na rozdíl od tratě Praha-Kolín!) a taky to, že (zas na rozdíl od tratě Bubeneč-Č. Brod) jsi nepotřeboval dávat a sundavat na desítky uhelných vlaků denně žádné postrky - prostě 121 to dole pod Střekovem rozjela a na zelenou ulici vyhučela i Polepy-Hoštka (a když ne, tak tam postával pro jistotu postrk). Takže jsi na pravobřežce postrky potřeboval, protože o žádném prohučení na zelenou ulici většinou nemohla být řeč. Obzvlášť ne v době sériových jezdců a nesvařených kolejnic v úseku Polepy - Hošťka, kdy se tento obtížný úsek jel s loženými vlaky většinou do kopce, tedy z uhelné pánve směr Kolín. Průjezd Prahou máš pravdu, protože ten byl možný od Kralup akorát po Negrelláku a Hrabovkou dál na Kolín, ale v Praze byly největší problémy jinde - napojení Hlavního dvěma strmými jednokolejkami na Hrabovku a Vítkov (kde to řada rychlíků i s elektrickou lokomotivou měla přes Hrabovku dovnitř přes normu a některé i přes Vítkov) a před Mostem Inteligence nutnost vozit všechny nákladní vlaky od Plzně přes pomalý Vyšehrad-Smíchov. A samozřejmě jen dvojkolejka Hlavní-Vršovice. Branický most byl konečně zprovozněn v roce 1964, což už je hodně dávno. Pro mne je nepochopitelné, že nebyl zprovozněn už v roce 1955 i s vědomím toho, že se bude jezdit po staré trati okolo Kačerova. Dnes již sem nechodící badatel a prudič v jedné osobě Simba toho našel v archivech docela dost, takže se dá s klidem říci, že to byla obyčejná lemplárna, když se nechala dokončená stavba ležet deset let ladem. A daleko větší problém pro nákladní dopravu v Praze byla stanice Praha-Libeň, kterou se podařilo plně zmodernizovat až během sedmdesátých let. Nedávná další modernizace byla oproti modernizaci v sedmdesátých letech taková drobná kosmetika . Mohl bych to doplnit ještě víc, ale myslím si, že už to stačí .
Mladějov	Pátek, 15. května 2026 - 10:13:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26976 Registrován: 3-2007	protože o žádném prohučení na zelenou ulici většinou nemohla být řeč. Obzvlášť ne v době sériových jezdců Cha cha cha. Tam je to krátký ostrý úsek, který se dal (a dá) zdolat náběhem a pk si nebral u ucelenek (zátěž typu T4) za dobrého počasí skoro nikdo a stačil jeden pro celou trať- na rozdíl od Bubeneč-Brod, kde těch mašin potřebuješ pro stejný provoz hned několik a pro každý těžký vlak a ještě se motáte mezi hustou osobní dopravou.Hodně velký rozdíl. Nakonec odtud pochází tehdy dost ojedinělá praxe (v době předvysílačkové - ale i tak tam byl simplex už v 70.letech) dávat z okénka o stanici dřív návěst "možno projet" a pak tedy na zelenou ulici projet. Jinak na tom příkladu obtížného průjezdu pražským uzlem pro náklady a dostavbou holešovické přeložky až 1980 (a třeba léta pobytu Vindobony na Hlavním i na Masaryčce,stačí se kouknout do starších KJŘ, mimochodem právě vyšel v Coroně reprint KJŘ ČSD 1952/3,udělal jsem si radost a je to pěkně udělané i se skládací mapou a "původním" druhem tenkého papíru. 990.- Kč) je vidět, jak ta železnice byla zoufale podinvestovaná, zvláště nepropustné uzly -nakonec vyrazit po 1989 vlakem třeba jen do Rakouska nebo Německa bylo nebe a dudy -ale pořádek měli i v NDR. Ještě třeba v 1980 měla Praha jen několik málo stanic s reléovkou, jinak všechno elmech atd. No chtěl bych stroj času, abych viděl, jak budou české železnice a společnost vypadat za padesát let (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Petr_vlček	Pátek, 15. května 2026 - 11:32:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18517 Registrován: 5-2004	Na té pravobřežce se i výrazně redukovala osobka "uhelnou" redukcí nějak 1978 kdy "zmizely vlaky dopoledne a třeba z Ústí jel osobák nějak 16,50 a pak 22,30. A na Úpořiny byla dokonce NAD. Jinak v lepším stavu tratě měli i Maďaři. Když se jelo třeba Panonií tak z Komáromu najednou to vypadalo že se jede jak s hnojem protože tam nebylo oraniště ale něco jak u nás nyní korytory. Podobně kolem Balatonu byla skoro všade bezstykovka a přejezdy byly i na polňačkách dlážděný, nikoli dříví v různým stadiu shnilosti. No ale tak jak jsme po plyšáku čuměli na to Německo tak dnes to je příklad jak vypadá bordel a zlatý Česko ba i Polsko.
Brr	Pátek, 15. května 2026 - 11:57:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4537 Registrován: 5-2002	ale pořádek měli i v NDR V NDR pořádek neměli - tam byl problém použití nějakého nekvalitního písku do betonových pražců, což se projevilo jejich praskáním, ale až za dlouho, kdy už těch pražců bylo po síti hodně. To pak vedlo k dlouhým pomalým jízdám. Viz Alkalischwellen. Pražský uzel byl pro nákladní dopravu špunt - dělaly se i takové věci, jako že písek z pískoven u Beřkovic a Roudnice jezdil do Roudnice, podřipskými lokálkami do Slaného, pak přes Hostivici a Rudnou do panelárny v Řeporyjích.
Mladějov	Pátek, 15. května 2026 - 12:23:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26978 Registrován: 3-2007	Brr: Nepopírám. Každopádně jsem pamětníkem a když jsem jel za 50,10 Kčs na lepenkovou jízdenku ranním expresem z Prahy do Drážďan, tak děčínská "čtyřka" brejlovec najela na bezstykovou kolej poprvé až za státní hranicí a čistota, značení, dohlednost návěstidel, "ordnunk" , rozdíl proti Č.S.D. tam byl vidět na první pohled. I mentální, v chování zaměstnanců a určité hrdosti pracovat u DR. Bezstyková kolej i na lokálkách okolo Drážďan. Perfektně upravený svršek. U nás všechen šmour nahrnuli do pankejtu. "zlatý Česko" - ale, najednou?
Mladějov	Pátek, 15. května 2026 - 12:30:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26979 Registrován: 3-2007	PV: Tak dopolední redukce byly cílená věc na většině sítě - protože se v té době dělaly výluky především na dvojkolejkách a vyháněla se tam traťovka a ušetřilo se za NAD a "boření" dopravy. Mimochodem tahle praxe ještě dlouhá léta přežila (a někde ještě přežívá) na Slovensku. Neboli prostě dnešní oblíbené "8-16" na výřez vegetace se nedělaly - ale taky bylo všechno děsivě zarostlé. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
J.M.	Pátek, 15. května 2026 - 12:35:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7131 Registrován: 12-2020	Brr: Pražský uzel byl pro nákladní dopravu špunt - dělaly se i takové věci, jako že písek z pískoven u Beřkovic a Roudnice jezdil do Roudnice, podřipskými lokálkami do Slaného, pak přes Hostivici a Rudnou do panelárny v Řeporyjích. To bylo hlavně z důvodu rekonstrukce žst. Kralupy a tunelů u Nelahozevsi. Mladějov: Mimochodem tahle praxe ještě dlouhá léta přežila (a někde ještě přežívá) na Slovensku. Teď už ne, ale před 20 lety ještě ano.
RadekŠ	Pátek, 15. května 2026 - 12:36:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16429 Registrován: 4-2003	nezpůsobilost tunelů u Nelahozevsi pro natažení troleje byl prostě fakt. To rozhodně nebyl hlavní důvod, pokud vůbec.... Obzvlášť ne v době sériových jezdců a nesvařených kolejnic v úseku Polepy - Hošťka, kdy se tento obtížný úsek jel s loženými vlaky většinou do kopce, tedy z uhelné pánve směr Kolín. V polovině 80. let tam a stejně tak třeba v Dřís do Boleslavi běžně 121/122 jezdily s 30 Wapy bez postrku, Zdolávalo se to náběhem a v SJŘ bylo v těchto úsecích povoleno projetí stůj na AB bez zastavení. že to byla obyčejná lemplárna, když se nechala dokončená stavba ležet deset let ladem. To nebyla žádná lemplárna, prostě socíku došly peníze a zkrachovaly pětiletky. Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
J.M.	Pátek, 15. května 2026 - 13:15:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7132 Registrován: 12-2020	prostě socíku došly peníze a zkrachovaly pětiletky. Která pětiletka, že to zkrachovala? A v kterých letech došly peníze?
RadekŠ	Pátek, 15. května 2026 - 13:27:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16431 Registrován: 4-2003	Jste stejně starý jako já, měli jsme stejné učebnice dějepisu pro II. stupeň ZŠ a i tam to bylo přiznáno. Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
Bram	Pátek, 15. května 2026 - 13:35:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17483 Registrován: 4-2003	Mladějov:Cha cha cha. Tam je to krátký ostrý úsek, který se dal (a dá) zdolat náběhem a pk si nebral u ucelenek (zátěž typu T4) za dobrého počasí skoro nikdo a stačil jeden pro celou trať- na rozdíl od Bubeneč-Brod, kde těch mašin potřebuješ pro stejný provoz hned několik a pro každý těžký vlak a ještě se motáte mezi hustou osobní dopravou.Hodně velký rozdíl. Nesmíš si do toho projektovat dnešní stav trati u Hošťky, kde jedeš po svařených kolejnicích. To tam bylo až někdy v osmdesátých letech, předtím to bylo určitě naspojkované a propady rychlosti bych odhadoval až na 60 km/h... Jinak na tom příkladu obtížného průjezdu pražským uzlem pro náklady a dostavbou holešovické přeložky až 1980 (a třeba léta pobytu Vindobony na Hlavním i na Masaryčce,stačí se kouknout do starších KJŘ, mimochodem právě vyšel v Coroně reprint KJŘ ČSD 1952/3,udělal jsem si radost a je to pěkně udělané i se skládací mapou a "původním" druhem tenkého papíru. 990.- Kč) je vidět, jak ta železnice byla zoufale podinvestovaná, zvláště nepropustné uzly -nakonec vyrazit po 1989 vlakem třeba jen do Rakouska nebo Německa bylo nebe a dudy -ale pořádek měli i v NDR. Jojo, NDR byla jiné kafe . No chtěl bych stroj času, abych viděl, jak budou české železnice a společnost vypadat za padesát let Také bych chtěl stroj času, ale radši jen pro výlety do minulosti .
J.M.	Pátek, 15. května 2026 - 13:49:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7133 Registrován: 12-2020	RadekŠ: Prosil bych citaci z té dějepisné knihy z 80 let. Já tam nic takového nečetl. Leda o problémech té které pětiletky a o úsporách. Tedy stejně jako dnes Nebo chcete říct, že stát by nedokázal zaplatit položení pár km svršku na už hotové spojce?