| Diskuse » Archiv 2017 » Modely a modelářství » Modely v měřítku H0 a větším » Archiv diskuse Modely v měřítku H0 a větším do 22. 10. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Modely v měřítku H0 a větším do 22. 10. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2981 Registrován: 7-2006 
|
Kamarád mně ještě přinesl staré chladící vozy od firmy Märklin. Vše se očistilo, znova stříklo barvou, zhotovil se popis a znova se vše stříklo lakem. Další dva kousky zachráněné před popelnicí. Pro malého kluka to bude stačit a velký kluk si to tak přál. Pivovarský vůz Staropramen a žatecký pivovarský vůz Urstoff.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1678 Registrován: 4-2006 
|
Fardy: kde se ta síla bere, je mi taky záhadou, dvouosé chlaďáky od Tilliga se mi natáčejí spíš obráceně, takže ta síla asi působí jen v měřítku H0 :-)
Zlámalíkovy mašinky: tt120.webnode.cz
|
|
neregPetrS.
|
|
|
Neregistrovaný host 77.240.103.200 |
Zlámalík: Kdyby se tam dosadila křížová vazba (sorry, ten článek na wikipedii se jmenuje Podvozek (železnice), konkrétně odstavec Vedení dvojkolí), tak by se mohly jízdní vlastnosti výrazně zlepšit. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5652 Registrován: 6-2004 
|
Buď křížová vazba, nebo ta spojka, jak jsem psal výše (ano, něco jako na "bobině"). Potíž je jen v tom, že na železnici 1:1 to funguje proto, že poměr svislé síly působící na dvojkolí od hmotnosti vozidla je výrazně vyšší než samotná hmotnost dvojkolí. Tohle v modelu prostě není a nikdy nebude (samozřejmě můžete si zatížit model jak chcete, ale přinese to pochopitelně víc nevýhod, než výhod a za to to nestojí). Takže jakákoli mechanická vazba dvojkolí v modelu je sice hezká, někdy fungovat bude, ale donutit dvojkolí k natáčení musí v modelu spíš něco jiného, než jen hmotnost modelu plus jízda obloukem nebo v převýšení. Hmotnost modelu je prostě moc nízká na to, aby to fungovalo. Dá se to třeba navázat na pohyb kinematiky se spřáhlem v oblouku, jenže to taky není spása, navíc to není taková sranda a problém nastane třeba na výhybkách u hodně dlouhých vozů... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2982 Registrován: 7-2006
|
Další rozdělaný vůz je od firmy Piko. Vyčištění vozu, stříknutá barva, výroba obtisku, přelakování jen už schází dodělat všechna madla. Dále podle přání jsem ještě dodělal nápis na jídelním voze. Nápis moc svítí, bude asi potřeba popis trochu zašpinit.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
neregPetrS.
|
|
|
Neregistrovaný host 89.203.212.124 |
Statistik: Naopak, první pokus ukázal, že u samotného spodku vozu bez zatížení to fungovalo, jelikož dvojkolí byla relativně těžká v porovnání se spodkem vozu. Jakmile se přidalo závaží nebo skříň, fungovat to přestalo. Mám ještě nějaký nápad, podstatné je, aby moment odporu proti natočení dvojkolí na koleji byl větší, než moment odporu natočení podvozku proti spodku vozu. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5654 Registrován: 6-2004
|
Protože jste šel cestou pružné vazby. Já píšu čistě o kinematickém, tuhém ("nepružném") propojení pouze s využitím kloubů, a s tím souvisí i veškeré moje plkání na toto téma zde. U pružné vazby je to s váhou přesně naopak, proto Vám to chodilo jen u holého (lehkého) rámu a u vozu se skříní ne (anžto malá tuhost té struny už na to nestačila, aby síly v pojezdu přemohla). Je to holt věda. Proto já radím se na tyhle polofunkční vyfikundace z vysoka vy..., udělat to prostě napewno a dát si spíš majzla na geometrickou pravoúhlost a přesnost. ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 2-2016 |
Já to vidím takto: 1. V modelu síly, které natáčejí jednonápravový podvozek, na malých poloměrech nevznikají. 2. Při vjezdu do oblouku kolo jedoucí po vnější kolejnici svým okolkem zavalí do té kolejnice a natočí se přesně opačně, protože to je první nová síla, která na to kolo začne působit 3. Eliminace této síly povede k různým krkolomným mechanismům. Pokud tam tedy nedáme perpetuum mobile, tak zvýšíme jízdní odpor 4. Jistě existují nějaké mechanismy, které tuto sílu eliminují již v okamžiku, kdy je vůz celou svou délkou v oblouku, nebo hned poté, co vůz zadrhne, a dostane se dál do oblouku, o tom asi bude ta wikipedie 5. Ke zlepšení jízdních vlastností jednonápravových podvozků doporučuji čep zakápnout vteřiňákem tak, aby dvojkolí bylo kolmo na pojezd. Ad 2) vyplývá z norem NEM týkajících se dvojkolí a kolejnice, při dodržení těchto norem se tomuto nevyhneme, ať již v TT nebo HO. Nevím, jak to mají PURisté nebo FineScaleři. První síla, se kterou se vůz s jednonápravovými podvozky po najetí do oblouku setká, bude síla, která otočí podvozkem opačně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 2-2016 |
A ještě k tomu průjezdu nezatížený/zatížený pojezd. Nezatížený pojezd obloukem projel, protože ta síla, která působila na otočení podvozku opačným směrem, byla tak malá, že to zadrhnutí bylo neznatelné, lépe řečeno tření ze zadrhnutí okolku o vnější kolejnici bylo slabé, a když se vůz začal v oblouku vychylovat od původního přímého směru, tak zapůsobila ta uhlopříčná spojka a dvojkolí v oblouku natočila. Jakmile vůz zatížíme, bude dílo zkázy dokončeno. U skutečné železnice vnější kolo zavadí o vnější kolejnici prakticky okamžitě poté, co se koleje začnou vychylovat z přímého směru. Ale hlavně, díky náklonu kolejí a bez ohledu na poloměr oblouku, je počáteční poloměr oblouku plynule se měnící od nekonečna po něco, takže díky tvaru styčné části kola s kolejnicí a tvaru hlavy kolejnice dojde k tomu, že vnější kolo je větší než vnitřní, tudíž se začne samo natáčet, a okolek do vnější kolejnice zavalí po tečně, nikoliv zkříženě, jak u modelu. Samozřejmě tam působí i jiné síly, ale toto je základní fyzika pohybu kola po kolejnici. Neuvědomil jsem si, že Puristé a FajnScaleři pracují se skutečným zmenšením a skutečnými poloměry (přepočtenými do své velikosti), takže ti něco takového nepotřebují, ale nerad bych za ně mluvil, o fyzice, která se uplatňuje u nich, nemám až tak představu. Tudíž závěr je podle mě tento: U modelu při velmi malých poloměrech okolek modelu zavalí do vnější kolejnice rovně, přímo, nikoliv po tečně, a to výrazně, a toto neeliminujeme žádnou příčnou ani jinou spojkou aplikovanou na daném modelovém voze. Toto je navíc horší oproti skutečné železnici v tom, že šířka styčné části kola s kolejnicí je mnohem mnohem větší než by odpovídalo přepočtu, takže vůz jede rovně o mnoho déle, zatímco je v oblouku, než vůz na skutečné železnici, a nic ho nenutí zatočit než okolek, který způsobí vzpříčení, protože je navíc mnohem mnohem větší než by odpovídalo přepočtu. Takže než to někdo zakápne vteřiňákem, může zkusit přechod na RP 25, to zadrhnutí by mělo být menší... |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13729 Registrován: 5-2002 
|
jaxem už psal: já mam na rybáku nápravy volně otočný. bez žádný vazby a vracecí pružiny. v oblouku R380/HO se natočí, na rovině srovnaj. akorát v S obloucích to něpremává.
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 8-2017 |
Tak pánové, já nevím, všude se píše o otáčení náprav (podvozků) na "Rybáku", ale co jsem se dočetl na " vagony.cz " , tak podvozky se kolem svislé osy vůči skříni vůbec nenatáčely (neotáčely). Tak že podle prof. Nejepsa ze skript z roku 1957 se o "podvozky" v pravém slova smyslu vůbec nejedná. A teď babo raď![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") . |
|
neregPetrS.
|
|
|
Neregistrovaný host 89.203.212.124 |
Ladis-63: Řešíme modely rybáků. Min. poloměr oblouku je na železnici 150 m. V modelu je to v přepočtu 380x87=33 060 mm, což se blíží spíše tramvajové trati. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 47 Registrován: 2-2016 |
Ano, jednonápravové podvozky je lidový pojem od reality mírně vzdálený. Opravdu tam není čep, kolem kterého by se dvojkolí točilo podobně jako vícenápravový podvozek. I ve skutečnosti se tohoto řešení báli, a věděli proč. Už si přesně nevybavuji, jak to je zkonstruováno, abych to tu vysvětlil, protože se mi to trochu plete s mechanismem, který je použit u přípojných vozů k M 152.0. Je tam zkrátka nějaký důmyslný mechanismus který umožní jakési natočení a následně vrácení do správné polohy, pokud tam působí ty síly v oblouku či přestanou působit na rovině. Výkresů je všude hafo, Mr.Google, Jindra-Frolík osobní vozy ČSD atd. atd. Musel bych si to projít. Rozumím tomu, že pokud budeme chtít v TT Rybáky poslat na poloměr 286 mm nebo na minimální poloměr existující v HO, tak že se občas někdo pokusí o "natáčecí podvozek", protože ty min. poloměry jsou fakt síla, ale je to cesta do pekel. I v případě třínápravových pojezdů, o čemž jsem kdesi už neúspěšně, nebo přesněji marně, polemizoval. Ti co o tom něco věděli, raději nediskutovali, a různí kumštýři dokazovali a dokazovali, hlavně sami sobě. Ke konci jsem to diplomaticky vzdal... Fakt bych si nepřál, aby se tu ty třínápravové pojezdy zase otevřely ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") |
|
neregPetrS.
|
|
|
Neregistrovaný host 89.203.212.124 |
Rybákův podvozek je podvozkem, protože má vlastní rám, vůči kterému je skříň odpružená. Co na tom, že se nenatáčí. |
|
rybákuv podvozek
|
|
|
Neregistrovaný host 89.176.142.190 |
pokud má originál podvozek pevný, neotočný, pak nechápu, proč všichni řešíte natáčení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 132 Registrován: 2-2012 |
Fardy: pravdu máte, nerozmazávat. V knize Železniční modelářství II od ing.Z.Maruny se na stránce 133 nahoře píše:Tyto vozy se vyznačují dvojnásobným vypružení systému "Rybák" a velkou délkou. Jejich rozvor je 9,40 m. Jindra a Frolík(Osobní vozy ČSD) uvádějí v popisu např. na str.50 :jednonápravový podvozek typu Rybák. Skříň vozu je uložena na každém rámu podvozku na čtyřech kulových plochách které se musí pravidelně mazat tukem prostřednictvím maznice, která šroubováním tlačí tuk mezi plochy. Stačí se pod vůz ohnout a podívat, pokud je vazelína tvrdá a nejeví stopy otáčení je to pro vůz špatně. V provozu byl s mazáním problém, tyto vozy díky velkému rozvoru měly omezenou přechodnost např.nesměly na Pacifik. Pro relativně velký valivý odpor proti vozům s rozvorem 8 m byly vhodné pro provoz s lokomotivami 464.0, 456.0, zkrátka byly určeny na osobní vlaky na hlavních tratích. |
|
neregPetrS.
|
|
|
Neregistrovaný host 89.203.212.124 |
Fardy, Statistik: Měli jste pravdu. V modelu jsou odpory proti natáčení ve vztahu k silám mezi kolem a kolejnicí opravdu nepřekonatelně vysoké. Ale uznejte, nebyl to právě Jára Cimrman, který řekl lidstvu, že vdechováním tabákového kouře do vody zlato nevznikne? Jedno dvojkolí udělám pevné a u druhého zachovám aspoň ten příčný výkyv, při té délce se tříbodové uložení skříně bude hodit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 2-2016 |
jojo, třeba čeští a vídeňští cimrmanologové společným úsilím v archivech najdou Járovo řešení průjezdu dlouhého vozu obloukem. Jistě bude pozoruhodně originální a pozoruhodně funkční, neb je to jediné, co od něho můžeme očekávat . Při Járově neuvěřitelné důvtipnosti očekávám něco na způsob kloubu uprostřed vozu.... ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") |
|
neregPetrS.
|
|
|
Neregistrovaný host 89.203.212.124 |
Jen tak na okraj: Takhle to vymysleli západoněmečtí soudruzi u tramvají v Mnichově. ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2983 Registrován: 7-2006
|
Ašského pivovarského vozu se změnil popis a rozmístění nápisů. Ztracená madla se musela dodělat. Akc. Pivovar v Aši měl v roce 1927 dva vozy: ČSD Lp 511 204 a 205. Další změnou prošel i jídelní vůz. Předělal se nápis nad okny. Dodělalo se vnitřní zařízení. Velký a malý kluk mají radost ze zachráněných modelů. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2984 Registrován: 7-2006
|
Dalším pivovarským vozem pro kamaráda je oprava chladírenského vozu od firmy Heris. Vůz dostane obtisky Jihlavského pivovaru.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1451 Registrován: 5-2009 |
Ad natáčení dvojkolí v oblouku. U normálního rozchodu se používají také tzv. volnoosé pojezdy, kdy dvojkolí má v rozsochách vůli a může se volně pootočit tak, aby si 'sedlo' do oblouku. V modelu tohle měly starší výrobky např. od Pika. Ale o funkčnosti v modelu si nedělám iluze. Jak už tu bylo psáno, v modelu se volnoosé dvojkolí rádo natočí přesně obráceně, než by mělo. Jednonápravový podvozek je podvozkem proto, že má samostatný rám a dvojité vypružení. Natáčivost v tomto případě není to důležité.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2985 Registrován: 7-2006
|
Pro kamaráda je jihlavský pivovarský vůz hotový.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 11-2011 |
Ad Zmar: V modelu tohle měly starší výrobky např. od Pika. Kolego, prosím o foto, nebo aspoň popis modelu od PIKA, které mělo volné uložení v rozsochách. Nic takového si nevybavuji, ať již při čepovém nebo hrotovém uložení. Dost by mě to zajímalo, jak to řešili. Neber to jako útok, jen si fakt nic nevybavuji. Zajímá mě spíše to technické řešení. Hrotové uložení sice nějakou vůli umožňuje, ale ta se při pohybu po obloukových kolejích nemá šanci projevit. Maximálně pokud není soukolí zatížené, tedy vůz je v ruce nebo vzhůru "nohama", tam ta vůle může být, respektive by tam měla být. Záleží na napružení držáku nebo rámu jehlových lůžek - ložisek. Jediný vůz od PIKA, který měl ložiskové domky lisované samostatně, odděleně od rozsoch, byl nádržkový dvounápravový vůz Ucs na cement či vápno. Tam se ale o žádné větší vůli nedalo mluvit, ložiskový domek byl relativně pevně v rozsochách uchycen. Tam se toto řešení zvolilo údajně kvůli možné výměně jen samotného ložiska při opotřebení od hrotu nápravy. děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1453 Registrován: 5-2009 |
Piko nemělo volné uložení v rozsochách. Mělo volně natáčivé dvojkolí řešené jiným způsobem, leč se stejným výsledkem.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 133 Registrován: 2-2012 |
fira66:jednalo se o modely kat.č. 5/6439/011 Gbs(DR)-dlouhý krytý vůz a chladící vůz kat.č.5/6434/010 Ibbgs(DR)-Interfrigo. Tak jak píše Zmar, vozy měly jednonápravové podvozky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 2-2012 |
fira66:http://scaletrainsclub.com/board/viewtopic.php?t=10913 na tomto odkazu jsou zmiňované vozy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 11-2011 |
ad JXB a Zmar: jednalo se o modely kat.č. 5/6439/011 Gbs(DR)-dlouhý krytý vůz a chladící vůz kat.č.5/6434/010 Ibbgs(DR)-Interfrigo. Tak jak píše Zmar, vozy měly jednonápravové podvozky. Ano, toto samozřejmě znám. Ale já reagoval na to, že údajně měly vozy PIKO vůli v rozsochách. Viz kolega Zmar: ...tzv. volnoosé pojezdy, kdy dvojkolí má v rozsochách vůli a může se volně pootočit... Což je úplně něco jiného než natáčivé soukolí spolu s rozsochami! Proto jsem se u toho pozastavil. Jinak tento systém "jednonápravových podvozků" používalo u několika dvounápravových delších vozů i ROCO (např. modrobílý chladicí vůz INTERFRIGO s agregátem na čele a i další takové vozy), kde na rozdíl od PIKA (snad si to dobře vybavuji) byly na těchto "podvozcích" vylisovány pružná tzv. tykadla, zapřená do nějakého dorazu na rámu vozu, která měla za úkol udržovat podvozky v jakémsi přímém směru nebo navracet natočené podvozky do přímého směru. To bylo o něco lepší, nicméně 100% to problém neřešilo. Ale aspoň nedocházelo k vyslovenému šprajcování nápravy, kdy se jízdní odpor ještě navýšil oproti stavu, kdyby nápravy nebyly natáčecí vůbec. Ale jak už tu někteří psali, bohužel v modelu jsou podmínky a síly působící na kolo či nápravu úplně jiné, než ve skutečnosti. ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 55 Registrován: 2-2016 |
Ad jednonápravové podvozky, ale trochu jinak: Oceňuji, že se diskuse na tohle téma vede seriozně. O rybácích je známo, že se zamýšlely původně do rychlíkových souprav, než budou (vyvinuty?) nové čtyřnápravové vozy. Nakonec se od tohoto záměru upustilo, byly používány v osobních vlacích a měly maximální rychlost 100 Km/hod u 2.série. Někde výše je řečeno, že měly větší jízdní odpor než vozy s rozvorem 8 m. Teorie jízdy dvojkolí železničního vozu po kolejích říká, že po rovné trati dvojkolí jede po koleji v jakési vlnovce (při pohledu zhora), která vyplývá z toho, jaký tvar má styčná plocha kola a hlava kolejnice. Dále je to umožněno tím, že každé dvojkolí má v ložisku vůli příčnou a podélnou (přiznám se, že nevím, proč příčnou). Čím větší je podélná vůle, tím si myslím, že je i větší jízdní odpor, nicméně nulová být nemůže, protože by to vozem nejspíše dost házelo a jízda v něm by nebyla příjemná. Jednonápravový podvozek, který má usnadnit průjezd vozu obloukem, se na rovné trati zákonitě musí projevit tím, že jakoby je následníkem podélné vůle v ložisku, a přispívá k větší délce vlnovky a její výšce (amplitudě, chcete-li), tím zvětšuje jízdní odpor, protože dvojkolí se vůči rovné koleji postaví do více vzpříčené polohy. Část vzpříčení je zaviněna podélnou vůlí v ložisku a dodatečné zvětšení vzpříčení jde na vrub natočení jednonápravového podvozku. Při vysokých rychlostech by mohlo natočení dosáhnout vlivem tření kritické hodnoty a vůz by mohl vykolejit. V jisté době konstruktéři vozů problém neklidného chodu při vyšších rychlostech eliminovali vložením třetí střední nápravy. To je důvod, proč pomocné služební vozy německé konstrukce mají střední nápravu - není to kvůli zvýšení únosnosti, jsou to nákladní zavřené vozy s únosností 10 tun či i méně. Kvůli tonáži střední náprava nutná nebyla. Tyto vozy měly díky ní klidnější chod a mezi nákladními vozy té doby měly nejvyšší povolené rychlosti. Nic z toho v modelu nefunguje. V modelu je potřeba řešit jiné problémy jinými technickými finesami. Osobně si myslím, že kdyby skutečný rybák vjel do tramvajového oblouku, taky by se mu ten podvozek vzpříčil, tedy natočil by se na opačnou stranu, než se natáčí v normálním oblouku na normální trati, ale to je jen moje spekulace, ruku do ohně za ni nedám. Toť jakýsi souhrn střípků, které jsem o problému dosud četl nebo slyšel. Neříkám, že to tak určitě je, tlumočím, co jsem se dosud dověděl, rád se v tomto více poučím a pokud se v něčem pletu, tak se rád přivzdělám od znalejších. |
|
neregPetrS.
|
|
|
Neregistrovaný host 77.240.103.200 |
Dvojkolí se pohybuje přibližně po sinusovce. Příčná vůle je v pojezdu právě proto, aby se mohlo pohybovat, aniž by ho musel natvrdo následovat rám podvozku nebo pojezdu. Ten by zřejmě držel dvojkolí ve směru, takže při snaze o sinusový pohyb by spíš jelo tak dlouho, dokud by nenarazilo okolkem do hlavy kolejnice, takže celkový chod podvozku by byl dost nepříjemný. U pojezdu jdou proti sobě dvě tendence - co největší vůle v podélném směru umožňující radiální postavení dvojkolí v oblouku a co možná nejtužší vedení v podélném směru zajišťující stabilitu chodu ve vyšších rychlostech. Vyladění pojezdu pro nejlepší průjezd obloukem (radiálně postavená dvojkolí) a pro maximální stabilitu chodu v přímé - to je každodenní boj konstruktérů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 135 Registrován: 2-2012 |
neregPetrS.+Fardy: už jsem tady na začátku diskuze zmiňoval zalepení pohyblivých rádoby podvozků na modelech vozu Gbs a Ibbgs od Pika a model od Fleischmanna s pevnými nápravami. Pro provoz to vyhovuje a totéž udělám při stavbě Rybáků. Jezdím na modulech a tam jsou poloměry realističtější něžli na domácím kolejišti. Myslím,že čas věnovaný bádání natáčení náprav je čas promrhaný a lze jej využít plodněji. Přeji v bádání mnoho zdaru. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 57 Registrován: 2-2016 |
JXB: Ano |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 951 Registrován: 10-2010 |
Fardy: Hezký den, dovolil bych si trošku oponovat Vašemu tvrzení o "Rybácích" a jejich určení.Jejich vývoj probíhal již ve třicátých letech, kdy firma Ringhoffer dodávala už druhý typ celokovového čtyřosého rychlíkového vozu v provedení pro mezinárodní provoz. "Rybáky" byly vyvinuty a dodávány podle požadavku odběratele. P.S. Nechci prosím tímto vyvolat zuřivou polemiku některých přispěvatelů s prominutím o tom, " kdo ho má delšího" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2986 Registrován: 7-2006
|
Zde jsou prosím fotky dlouhého třínápravového vozu. Na první fotce je dvojkolí, které nemá natáčení dvojkolí do oblouků. Nákolek nebo obruč má snahu vyjet na hlavu kolejnice. Na druhé fotce se dvojkolí natáčí podle oblouku. Jízda vozu, přesně jízdný odpor se zmenšil a průjezd obloukem je plynulejší. Dlouhé vozy potřebují větší oblouky, štíhlejší vyhybky a přesnější uložení kolejnic, které se nejlépe ukládají pomocí šablon. Dále stavba tratě do písmene „S“ je jen na ověření jízdních vlastností vozů a lokomotiv. Na dráze se tahle opičárna nevyskytuje. Vždy je nutné dát mezi dva odvratné oblouky krátkou rovnou kolej, aspoň na délku jednoho vozu. Další zádrhel průjezdnosti dlouhých vozů na malém oblouku, může mít použité spřáhlo a kinematika. Jejich funkce nemusí byt nejlepší a tím pádem vůz vypadává. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5657 Registrován: 6-2004
|
Vláďo, když už, tak jsou to protisměrné oblouky. A druhák, nikdo vás nenutí je do kolejiště dávat a zbytečně tak dlouhým vozům komplikovat jízdu. Snad i největšímu zabedněnci je po té záplavě textu, co jsme tu na téma nasmolili jasné, že natáčení dvojkolí v oblouku je dobrá fíčura, pokud ale funguje. Netřeba o tom tedy asi psát další romány. Podstata ale tkví v tom, že v modelu je tahle vopičárna velmi nespolehlivá, funguje jen náhodně, a proto je lepší se jí spíš vyhnout. |
|
plácal
|
|
|
Neregistrovaný host 89.102.21.128 |
Jen pár upřesnění pro ty, co hledají inspiraci...(i mě toto vlákno několikrát pomohlo) Na velké železnici protiběžné oblouky nejsou řešeny rovnou kolejí, ale tzv. přechodnicí, tedy parabolickým náběhem do oblouku. Kdo má místo na kolejišti a aplikuje toto řešení, je ušetřen poloviny problémů spojených se spřáhly. V případě jednonápravových podvozků u modelů nelze použít patent rybák (též 810, 010), ale stejně jako u 4nápravových vozů je lepší, když je spřáhlo přímo na podvozku a ne na rámu, tak stejně to funguje i u těch jednonápravových. Je-li náprava (podvozek) natáčena pomocí spřáhla, pak to funguje docela spolehlivě (v praxi ověřeno)(u těchto úprav nepoužívám kinematiku). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 2-2016 |
Já to věděl že tu někdo dá ten třínápravový pojezd. Ano, když je uprostřed oblouku a konečně se mu natočí jednonápravové podvozky správně, tak jede obloukem lépe. To tvrdím od samého začátku a nikdy jsem netvrdil nic jiného. Souhlasím s Tempotaxim ve všem co píše. |
|
Rybákuv podvozek
|
|
|
Neregistrovaný host 89.176.142.190 |
To je vše pěkné,ale zatím se mi nepovedlo nike najít info o tom, že na Rybákovi skutečně byly otočné jednonápravové podvozky, myslím na skutečném voze, ne nějakém modelu. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5658 Registrován: 6-2004
|
Ne, nebyly na něm (1:1). A je to podstatné? V modelu jde o to, aby to snáz projelo obtížnými místy kolejiště, proto se někteří pouštějí do takovýchhle vyfikundací, aby mu tu jízdu usnadnili. Je to dáno tím, že model má při přepočtení měřítka mnohem nižší hmotnost, než skutečný vůz, dále jezdí oblouky o mnohem menším poloměru, než jsou na skutečné železnici, geometrie modelových kolejnic je jiná, než v reálu, geometrie modelových kol je taky jiná, než v reálu. Silové poměry v modelové soupravě od spřáhel jsou taky trochu jiné, dochází tam k mnohem větším rázům, než v reálu... Tohle vše dohromady výrazně zhoršuje jízdní vlastnosti modelu s dlouhým rozvorem. Takže i když skutečný "rybák" nemá otočné podvozky a je schopný normálního pohybu i bez natáčení, tak model nějaký takový natáčecí vehement "potřebuje". Bez něj samozřejmě pojede taky, ale v obloucích o malých poloměrech, v protisměrných obloucích a ve výhybkách bude mít podstatně horší jízdní vlastnosti, než v přímé. U "rybáku 1:1" ty rozdíly proti jízdě v přímé tak propastné nejsou. A o tom tu celá ta diskuze je. Chápete to, nebo jde jen o klasický trolling, anonyme? |
|
Rybákuv podvozek
|
|
|
Neregistrovaný host 89.176.142.190 |
Statistik, poslední dvě věty byly vcelku zbytečné nemyslíte? Neni potřeba být hnusnej. O Rybáka jsem se nikdy nezajimal, az nyní po ctení diskuze o modelech a problemy s natacenim dvojkoli, takze jsem se snazil o tom neco najit a nic jsem nenasel, proto jsem se optal, dokazete toto pochopit? Registrace zde neni nutna a pod jmenem Statistik jste v podstate taky anonym. Kazdopadne diky za pro me podstatne info, ze nataceni podvozku u Rybaka neexistuje, to mi staci. :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2987 Registrován: 7-2006
|
Na dráze jezdí kde co, ale výrobci železničních model se určitých typů vozů vyhýbají. Extrémně krátkým dvounápravovým vozům, nelze tam dát kinematiku, velmi lehká váha vozu. Extrémně dlouhým dvounápravovým vozům, špatně jezdí do malých oblouků, pro nesprávnou geometrií položených kolejnic, kterou má skoro každý modelář doma. Dále některá čela vybočují hodně do stran. Třínápravové vozy, které opravdu nejezdí na malém oblouku, nákladnější konstrukce podvozku, hlavně u prostředního dvojkolí. Zde většinou výrobci udávají nejmenší průjezdný oblouk 900 mm. Dále čtyřnápravové a pětinápravové podvozky se vůbec nedělají. Malovýrobci se právě do těchto modelů pouštějí, ale stavebnice jsou většinou bez spřáhel, kinematiky a dvojkolí, což je pak technický problém to vše sladit dohromady. Zde právě záleží na výběru kinematiky a zvoleného typu spřáhla. U dvojkolí záleží spíše na rozteči hrotů.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 2-2016 |
Kdo chce modelovat bez velkých kompromisů, které by podle něj hyzdily jeho modely, má možnost přejít na modulové normy. Rybáky, eneskáčka, třínápravové vozy, pětinápravové podvozky... vše bez problémů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2988 Registrován: 7-2006
|
Čtyřnápravový osobní vůz řady Bai 50 54 21-18 259-1 druhé třídy s uličkou uprostřed. Výroba vagónka Gyór.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 980 Registrován: 11-2008 
|
Zdravím Mám na vás otázku.Stavím spojovací vozy zssk.Nevíte jaká modrá by byla ideální na ty vozy? Děkuji moc za info.. trvale
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 6-2012 |
Pepek:Nedavno stali tieto spojovacie vozne na Vrútkach.Podla mna je to odtieň farby RAL 4400.Na modely by som použil Revell 50. Tento týžden mi prišli nejake vagony SŽD.Chcem k ním urobi tiež tieto spojovacie vozne. |
|
Petr_k
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12135 Registrován: 4-2003 
|
RAL 4400 by byla růžová, ovšem to by tenhle odstín nejdřív musel existovat  Jestli je myšlena ČSN 4400, tak nejblíž je RAL 5000.»Dem Reinen ist Alles rein« – so spricht das Volk. Ich aber sage euch: den Schweinen wird Alles Schwein! (Friedrich Wilhelm Nietzsche: Also sprach Zarathustra * Ein Buch für Alle und Keinen) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2989 Registrován: 7-2006
|
Stavba vozu řady Vtdr. Zde: odkaz
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 12-2007 |
Snad si uz coskoro zajazdi ;-)
www.dssmodel.sk
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 474 Registrován: 5-2007 |
Nadherne...mozem len chvalit... to uz je ina liga ako papier... ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Aj ked s nim to cele zacalo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 303 Registrován: 9-2004 
|
Tempotaxi: Mohu se zeptat, co bylo použito pro tvorbu? Papa_chubby: Krásné. Jak to vypadá s případnou dostupností? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 226 Registrován: 12-2007 |
Ronoath: Na buducotyzdnovej burze v Prahe idem s par ludmi prediskutovat riesenie niektorych dielov, co zmenit, co ako upravit a uvidi sa. Ak by sa nasli zaujemcovia o 10 kusov tak by som sa aj do toho pustil. Dnes soom skusal dat dokopy interier. Sedadla by mali mat viac odtienov hnedej, ale s tym sa mi uz naozaj nechcelo hrat tak na rad prisiel iba sprej jednej farby.
www.dssmodel.sk
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2990 Registrován: 7-2006
|
Pokud se jedná o vůz řady Bai, tak upravený vůz Tillig. To znamená rozříznutý vůz podle leptu od „ modelů-mašinek“, nastavený vůz o 2 mm, vyřezání všech příček kolem oken, přilepení leptu na bočnice, úprava celého spodku, vnitřního zařízení atd.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Kyslik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 466 Registrován: 1-2010 
|
http://cranes-krane.rajce.idnes.cz/KLEINBAHN_zeleznicni_jerab_KRU PP/ Za kolik se tento jeřáb da u nás sehnat? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 8-2010 |
Prodám části modelů a jiné předměty s žel.tématikou kontakt:z.picka@seznam.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 981 Registrován: 11-2008
|
TiTi:děkuju za info ja použil ral5012 a nějak to nevyšlo.. Ale dik za info..zkusím zamaskovat a znova striknout.. trvale
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 137 Registrován: 2-2012 |
Kyslik:modely firmy Kleinbahn asi nelze u žádného z našich prodejců koupit. Tato firma vyrábí modely na jiné kvalitativní úrovni nežli jsou modely dostupné na našem trhu. Modely Kleinbahn jsou jednodušší,robustnější a v jiné cenové hladině. Otevřete si tento odkaz : http://www.kleinbahn.com/product_info.php?info=p686_bauzug--gelb. html. Na stránkách firmy Kleinbahn je jeřáb zařazen mezi Vierachsigewagen, kat.č.359, modrý nebo červený za 24,5 Euro. Pod stejným k.č.359 je za 51 Euro celý Bauzug,stavební vlak, ve žlutém provedení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2991 Registrován: 7-2006
|
Kyslík - KLEINBAHN železniční jeřáb KRUPP Jeřáb je starší produkce na pražské burze stojí tak 500,- Kč. Sehnat se dá i po internetu. U ČSD tento typ jeřábu nejezdil, teda zatím jsem nenašel žádné podklady a dostupné fotky. Podobný typ zde jezdil. Jeřáb se hodí na přestavbu jiného jeřábu. odkaz (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
dotazník
|
|
|
Neregistrovaný host 188.167.251.111 |
Zdravím vospolok. Neviem, či je to momentálne výpadkom rozumu z liekov alebo nie..ale... Je to nejaký mesiac čo sa mi do rúk dostal na krátku chvíľku model od fy. RAPIDOtrains. Patril možno medzi to najkrajšie, čo som v rukách držal. Kvalitatívne možno dalej, než ROCO v dnešných dňoch. I reku som pozrel ich stránky s výrobou (áno, americké stroje, ale pomimo toho) a zaujal ma jeden fakt. Robia malosériové modely (desiatky, málokedy stovky), celá výroba je v číne (a predaj v USA takže doprava...), a aj po celej takejto zábavke ceny modelov nijak zvlášť zložité (motorový vozeň o rozmere M262 až M286 s full výbavou, full detailami, nástrekom na želanie (vrátane čísla na želanie), pojazdom a digitalizáciou za cca 300 dolárov (270€?). Rozmýšľam, ak tej firme stačí dostatok podkladov (fotky, výkresy), a má odbyt na tých pár kúskov, aj pri takýchto cenách (osobné vozne okolo 100 dolárov, co je asi ako dnes sachsenmodelle nájdenie ZSR adidas vozna), nestálo by za pokus ťažko vyrobiteľné vozidlá (S489(499), M286, M296, M152) dať na zakázku takýmto systémom vyrobiť? myslím, skontaktovať firmu, skúsiť vyrobiť trebárs na štart 100-150 kusov M152...v rôznych mutáciach. Našlo by to vôbec pri vyššej cene (aj adekvátnej kvalite) dostatok kupcov u nás? Čo vlastne na trhu u nás chýba tak serióznejšie (osobne si myslím že po bardotkách a hektoroch a kocúroch a okuliarnikoch mi najviac chýbajú M152...Bramos sa na to....a okrem vlastnoručnej kompletácie a zosochania pojazdu sú len sériové kúsky v obehu a ich kvalita poplatná dobe vzniku...) . Skúste sa prosím k tomuto vyjadriť nejako normálne, aký je Váš postoj k tomu. Prijali by ste niečo také? Existuje dostatok ľudí čo sa modelárstvu venujú dostatočne na to, aby si to kúpili? |
|
dotazník
|
|
|
Neregistrovaný host 188.167.251.111 |
https://rapidotrains.com/ A samozrejme ja sprostá...avšak, kto si prečíta meno firmy, google vypluje link aj bez toho aby som ho pridával |
|
snílek
|
|
|
Neregistrovaný host 79.98.153.120 |
Proč nezačít raději něčím ČSD co se ještě sériově nevyrábělo? M 131.1, M 240.0, M 262.0, T 444.0 a také hlavně vozy k mot. vozům. |