Diskuse » Tramvaje a metro » Tramvaje v Praze » Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 30. 3. 2020

Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 30. 3. 2020

autor	příspěvek
jentak	Středa, 25. března 2020 - 20:07:03
Neregistrovaný host	Myslíte zmrazky a cizí předměty na kolejnici v OKS? Ahaaa, tak když je něco trendy, tak to narvem všude, i když to zrovna v daném místě může přinést velké problémy? Ale jinak vás asi naštvu .... zmrazky a bordel se nejvíce usazují na TT se zákrytem, kde jaksi ten žlábek musí být chtě nechtě.... P.S. bohužel v poslední době máme více vykolejení v rámci destrukce kola než cokoli jiného ....
Bobik	Středa, 25. března 2020 - 20:24:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6018 Registrován: 7-2011	Destrukce kola s následkem vykolejení, byť bohužel častější, než by bylo milé, je pořád nežádoucí a okrajová záležitost. V běžném provozu a pro běžný provoz je prostě bezžlábek lepší, ekonomičtější, výhodnější, jak žlábek. Cenou a dostupností kolejiva počínaje a jízdním profilem provozovaných vozidel konče.
jentak	Středa, 25. března 2020 - 20:48:31
Neregistrovaný host	Bobik ... to sou zase žvásty. Jaký je tedy reálný finanční rozdíl kolejiva na estakádu Barrandov a dejme tomu Krejcárek? Takže upřednostnění ekonomických hodnot před bezpečnostní? Opravdu se tady budeme bavit o 1500 metrech kolejí? Samozřejmě až Praha bude používat jednotný profil hlavy kolejnice ... nemám problém ... bohužel se tak zatím neděje A hlavně S49 a NT1 mají k sobě tvarem hlavy tak daleko, že to co se ušetří na kolejnicích se promrhá na opotřebení kol ... bohužel...
Fkam	Středa, 25. března 2020 - 21:08:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3774 Registrován: 3-2011	V normálním provozu je samozřejmě bezežlábková kolej mnohem lepší než se žlábkem. Vykolejení kola s tím nemá nic společného. Spíš se divím, že v Praze pořád ještě jsou mělké srdcovky. 109 navštívených tramvajových provozů v Evropě 6 měst, kde jsem seděl v tramvaji úplně vpředu Toho času provozní disponent tramvajové dopravy uprostřed jedné obrovské země Každý den žiji, jako by byl poslední
Demon3	Středa, 25. března 2020 - 22:18:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8415 Registrován: 2-2006	jentak: "Makovského KT8 - S49 " Tak zrovna Makovského byla v prostoru křižovatky, kde S49 imho ještě opravdu nebude, ale nějak jste se zapomněl vypořádat s připomínkou, že není třeba volit cesty oklikou, ale je nutné se zaměřit na původ problému a tím opravdu není S49, nýbrž padající kolo 15T. Jo já zapomněl, ekonomické ukazatele jsou pro vás nepodstatné... Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!!
Demon3	Středa, 25. března 2020 - 22:22:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8416 Registrován: 2-2006	Fkam: "Spíš se divím, že v Praze pořád ještě jsou mělké srdcovky. " Mělké srdcovky nejsou rozmar, ale technická nutnost ve chvíli, kdy mám kola šíře 80 mm v kombinaci s nepříznivými poloměry oblouků... Ale nepochybně se rozšiřují všude kde to je jen trochu možné. Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!!
Bobik	Čtvrtek, 26. března 2020 - 00:28:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6019 Registrován: 7-2011	jentak: "Jaký je tedy reálný finanční rozdíl kolejiva na estakádu Barrandov a dejme tomu Krejcárek? Opravdu se tady budeme bavit o 1500 metrech kolejí?" Budeme se bavit o 1500 m kolejí vyrobených na zakázku. Žlábek vyrábí jenom jeden výrobce (Třinec), na rozdíl od bezžlábku, kterej bouchá kdekdo a kterej se taky používá všude možně. A nevyrábí ho na sklad, aby mu někde hnil, protože to používá jen pár tramvajových dopravců u nás a na Slovensku, takže by mu v tom zbytečně ležely peníze. Takže podle objednávky na to musí přestavit linku, resp. objednávka kvůli tomu musí být dost dopředu. A protože je jediný výrobce, jednak si vpodstatě může diktovat cenu a jednak pochopitelně čím menší objem, tím dražší. jentak: "Takže upřednostnění ekonomických hodnot před bezpečnostní?" Samozřejmě. Tohle se děje všude a ve všech oborech. Říká se tomu "přípustné riziko".
9001	Čtvrtek, 26. března 2020 - 01:17:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8455 Registrován: 6-2004	jentak: Děláš jako by tramvaj měla po vykolejení na estakádě padat do propasti...
Krumpolc	Čtvrtek, 26. března 2020 - 04:24:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2799 Registrován: 8-2008	ev.č. 6914 Praha (Libeňský most) 1.3.2006 (Příspěvek byl editován uživatelem Krumpolc.) Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/ Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ ..............................................................
jentak	Čtvrtek, 26. března 2020 - 08:07:28
Neregistrovaný host	Bobik: Takže ona se už žlábková kolej nebude používat vůbec? Chtěl bych vidět a slyšet reakci Bobika jeřábníka, který má za úkol nakolejit a posadit na nouzový podvalník vůz 15T, který je třetím podvozkem zarytej na estakádě a jehož skříň je pod takovým úhlem, že ten jeřáb se tam nedokáže bezpečně postavit v potřebné poloze pro uchycení břemena :-) Tomu se říká už zbytečné riziko....ze stejného důvodu přeci nemůžu zrušit veškerá technická opatření třeba v tunelech, a přitom prokazatelné MU v tunelech jsou marginalita ... D3: Ano, v samotném oblouku je NT1, ale k vykolejení došlo snad na posledním úseku S49, viz uražený odvodňovač na samotném začátku NT1 9001: ne nezřítí (i když na Krejcárku jsou určité obavy minimálně v naběhnutí na ten betonový lem), ale nespatřuji nic super v tom, že vědomě vytvářím podmínky k tomu, aby reálná MU (které se dějí) vznikla v tom nejdebilnějším místě....když vlastně stačí použít jen jiný typ kolejnic a vím, že tento úsek budu mít vůči tomuto imunní.
Wagon	Čtvrtek, 26. března 2020 - 09:03:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3782 Registrován: 12-2007	Nejsem technicky zdatný, ale vždy jsem se domníval, že žlábková kolej se používala především proto, že přes ní je hladší jak příčný, tak i podélný přejezd automobilů
George	Čtvrtek, 26. března 2020 - 09:32:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1652 Registrován: 5-2002	Jentak: a to si představ že bezžlábek se používá v Metru, běžně na železnici, např, Ivančický viadukt (tam se s jeřábem nedá vůbec dostat), atd. To je teprve nebezpečí, a všichni jsou doslova šokováni že odpovědní takto hazardují se životy cestujících.
dopravopat	Čtvrtek, 26. března 2020 - 10:17:36
Neregistrovaný host	George: Akáže je šírka kola pri metre, na "veľkej" železnici a na tramvajách? Okrem šírky kola môžeš opísať aj tvar kola + okolku vrátane jeho hĺbky.
jentak	Čtvrtek, 26. března 2020 - 10:50:00
Neregistrovaný host	Ge: zajímavé... 1) kolik % podílu složených kol používají v metru a na dráze? 2) jaké jsou pravděpodobné škody při vykolejení na dráze zejména ve vztahu k infrastruktuře? 3) jaký je časový horizont uvolnění MU na dráze? 4) k čemu má dráha nehodové mnohaset tunové výložníkové jeřáby umějící pracovat v ose kolejí? P.S. ještě kde píšu o hazardováním se životy cestujících?
Demon3	Čtvrtek, 26. března 2020 - 11:30:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8417 Registrován: 2-2006	jentak: "Ano, v samotném oblouku je NT1, ale k vykolejení došlo snad na posledním úseku S49, viz uražený odvodňovač na samotném začátku NT1 " Takže problém reálně není v S49, ale v OKS, dtto Želivského, kde vůz vykolejil na NT1 a mimo těleso se dostal v OKS, ale zřejmě nezávisle na použité kolejnici. dopravopat: "Akáže je šírka kola pri metre, na "veľkej" železnici a na tramvajách? Okrem šírky kola môžeš opísať aj tvar kola + okolku vrátane jeho hĺbky." Jak to souvisí s použitým typem kolejnice ? jentak: "1) kolik % podílu složených kol používají v metru a na dráze? " Skoro bych se vsadil, že minimálně u 81-71M ve 100 Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!!
George	Čtvrtek, 26. března 2020 - 12:09:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1654 Registrován: 5-2002	jentak: já netvrdím že píšeš o hazardování, leč z tvých příspěvků to vyloženě čpí. 1)docela dost, a jezdí se tam výrazně rychleji a odpověď Demona 2)dohledej si náklady při řešení MU na dráze, na desetitisících to začíná. 3)minimálně den (začíná to rozebráním PHS). 4)DP to má udělané jinak Zkrátka nevím nad čím pláčeš. V DP sedí asi víc odborníků kteří toto mají dobře vymyšlené,zanalyzované a jinak vykoumané, než jeden anonymní všeználek na netu.
jentak	Čtvrtek, 26. března 2020 - 12:17:56
Neregistrovaný host	D3 Takže problém reálně není v S49, ale v OKS, dtto Želivského, kde vůz vykolejil na NT1 a mimo těleso se dostal v OKS, ale zřejmě nezávisle na použité kolejnici. To je blbost, k vykolejení došlo až vlivem toho, že "zdravé" kolo ztratilo oporu na vnitřní straně, tedy ukončení žlábku. Do té doby vozidlo naprosto prokazatelně sledovalo kolejový kanál Jen se do té doby uvolněná obruč kutálela kudy mohla, tedy i mimo kolejnici,ale stále to nebylo vykolejení. Teď jsem si vzpomněl, že v Tatře na Smíchově byl vlečkový oblouk o takovém poloměru, že jedna kolejnice byla žlábková a druhá byla nahrazena jen tlustými pláty plechu... Šířka kola v tom může hrát tu roli, že pokud je kolo širší nemusí dojít vlivem mechanických vůli pojezdu ke zklouznutí z hlavy ...myslím, že kdyby kolo 15T mělo třeba 120 mm, tak by to zafungovalo... 81-71M ... to jsem zapomněl, ale je pravda že na té Dejvické to snad vyskočilo na rozloženém kole. P.S. nevím proč tedy na dráze musejí od určitých poloměrů používat přídržnici a to samé na kříženích a výhybkách ...
jentak	Čtvrtek, 26. března 2020 - 12:28:04
Neregistrovaný host	GE: 1) takže na dráze se používá složené kolo s pryžovou vložkou, která slouží jako stupeň vypružení? 2) jenomže u tramvají to těmi desetitisíci končí, jelikož to je nastaveno tak, aby nedošlo k destrukci TT 3) jo, jenomže tady jsme na tramvajích, kde se předpokládá obnovení provozu v jednotkách hodin 4) ano bingo !!!! U tramvají se používají AUTOJEŘÁBY, které potřebují stabilní terén který musí zabezpečit vzepření výložných ramen a pokud to nejde systém to vyhodnotí a nedovolí jeřábníkovy pokračovat ....další podstatnou věcí je to, že ten autojeřáb se k místu MU musí dostat ... Tedy jednoznačně je stále lepší pokud k vykolejení dojde na volném prostranství než na estakádě, která bohužel i svou výškou vylučuje použití jiných jeřábů, které by si DPP mohl půjčit
Bobik	Čtvrtek, 26. března 2020 - 14:01:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6020 Registrován: 7-2011	Jentak: Nějak nerozumím, o co ti vlastně jde. Vykolejení je mimořádná událost, stejně jako destrukce kola, ke kterým nemá docházet. Při destrukci kola sice může žlábek udržet podvozek "v kolejích", jenže to se odvíjí od rychlosti a míry destrukce daného kola. Od určité rychlosti vykolejení nezabrání ani žlábek, stejně jako podle míry destrukce. Ale to už jsem ti psal hned na začátku. Pro běžný provoz je výhodnější bezžlábek - to už jsem ti taky psal - a chtít rvát všude žlábek, protože co kdyby, náhodou, třeba to něco zachrání, tak to je vzhledem k míře rizika jednak silně neekonomický - o tom jsem ti taky psal - a jednak se tomu říká přeplašenost. Tak o co ti vlastně jde? O preventivní stahování kalhot, když brod je ještě daleko? V tom případě raději nedoporučuju vylejzat z baráku, protože co kdyby se uvolnila cihla či kus fasády a spadla ti na hlavu? No máte snad na baráku ochranný sítě? Nemáte? A už sis na to taky stěžoval, že je to nebezpečný a ať se s tím něco dělá?
Gabuliatko	Čtvrtek, 26. března 2020 - 16:05:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5221 Registrován: 12-2007	Vůbec nechápu Vaši debatu, ale rozhodně by nedávné drážní MU u Mariánek zabránila žlábková kolejnice.
poznámka	Čtvrtek, 26. března 2020 - 19:11:37
Neregistrovaný host	4) k čemu má dráha nehodové mnohaset tunové výložníkové jeřáby umějící pracovat v ose kolejí? Nemá.
dopravopat	Čtvrtek, 26. března 2020 - 22:00:43
Neregistrovaný host	Teď jsem si vzpomněl, že v Tatře na Smíchově byl vlečkový oblouk o takovém poloměru, že jedna kolejnice byla žlábková a druhá byla nahrazena jen tlustými pláty plechu... Jo, to bola bežná vec aj inde. Keď nebola žliabková koľajnica, dali sa dve "klasické" vedľa seba. Pamätám si na jeden taký úsek pri Filiálke, vonkajšie kolo išlo po okolku, vnútorné v "žľabe" medzi dvoma "bežnými" koľajnicami. Neviem či to tam dodnes je, asi nie.
dopravopat	Čtvrtek, 26. března 2020 - 22:16:20
Neregistrovaný host	poznámka: Ani v múzeu?
t6a5	Čtvrtek, 26. března 2020 - 23:12:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 3-2019	jentak: "... P.S. nevím proč tedy na dráze musejí od určitých poloměrů používat přídržnici a to samé na kříženích a výhybkách ..." Ale to přece u tramvají taky. Pokud si to správně pamatuji, tak ten mezní poloměr je cca 150-200 m podle toho, o který DP se jedná (resp. podle toho, jaká tam mají kola). To samé platí u těch výhybek a křížení - ale konkrétně v Praze máme zatím vše v NT1 krom rychlostní výhybky u Prašného mostu, ta ale přídržnice má.
Michal_Ř	Čtvrtek, 26. března 2020 - 23:24:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2106 Registrován: 4-2005	Na dráze to u nás není tak striktní. R 125 na Bechyňce přídržnici nemá a to už je sakra oblouk. Ale třeba Poláci mají přídržnice nevím od jakého poloměru, ale hezky je to vidět na Zubačce. U nás nic a sotva v Harrachově mineš hranici, začnou přídržnice. Omlouvám se za tuto mimotematickou vsuvku.
Michal_Ř	Pátek, 27. března 2020 - 00:13:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2107 Registrován: 4-2005	jentak: poměrně nedávná záležitost, myslíte, že by se do toho někdo pouštěl, kdyby to bylo nebezpečné?
jentak	Pátek, 27. března 2020 - 07:51:47
Neregistrovaný host	Michal Ř: No ona přídržnice má taky za úkol vymezovat ten úhel náběhu .. její využití závisí na použitých pojezdech a podvozcích.. No ta brněnská rychlovýhybka z fyzikálního hlediska splňuje vše o čem tady hovořím, kde je problém? Jediné co s té fotky nedokážu zcela identifikovat je, zda ta opornice má či nemá výškové přesazení vůči hlavě, neb kdyby měla hrozí kolize s kolejnicovou brzdou či jejími závěsy....nicméně pokud by na Barrandově bylo použito toto řešení vyhovělo by to stejně jako žlábková kolej . T6A5 ... no ono na dráze jestli si to dobře pamatuji se používá i stavební rozšíření rozchodu v obloucích...
jentak	Pátek, 27. března 2020 - 07:56:47
Neregistrovaný host	Gabuliatko: Myslím že příčina u Mariánek byla vysoká rychlost a tedy odstředivá síla zvítězila na odstaními ... jinými slovy, zde by to žlábek nezachránil a jednalo by o ten případ, kdy Bobik chtěl vjíždět do výhybky 40 ... už by bylo zcela jedno, zda by byla jedno jazyková nebo dvou, mechanismus vykolejení by se řídil vlivem odstředivé síly a jejích momentů vůči těžišti...
jentak	Pátek, 27. března 2020 - 08:11:05
Neregistrovaný host	Poznámka: nemá toto ?}
jentak	Pátek, 27. března 2020 - 12:06:14
Neregistrovaný host	Bobik Nějak nerozumím, o co ti vlastně jde. ...vymyslet bezlabkovou kolej na mostni estakade v provozu se 100% slozenych kol, ktere se kdykoli mohou rozpadnout...toť vše a znát veškeré možné myšlenkové pochody lidí na tomto fóru pro vlastní poznání... jenže to se odvíjí od rychlosti a míry destrukce daného kola. Od určité rychlosti vykolejení nezabrání ani žlábek, stejně jako podle míry destrukce. Ale to už jsem ti psal hned na začátku. Zabrání, například ta tramvaj co vypadla na Špitálské jela s tím rozpadlým kolem už z Biskupcové, kde na to řidiče upozornili cestující.... Pro běžný provoz je výhodnější bezžlábek - to už jsem ti taky psal - a chtít rvát všude žlábek, s tím já souhlasím, to nemá smysl protože co kdyby, náhodou, třeba to něco zachrání, tak to je vzhledem k míře rizika jednak silně neekonomický - o tom jsem ti taky psal - a jednak se tomu říká přeplašenost. Fakt, tak proč ten žlábek zůstal v těch "podjezdech"? Tak o co ti vlastně jde? Jde mi jen o to, aby byla zaručena bezpečnost tam, kde je nějakým důvodem zvýšené riziko vzniku následných krizových činnostech ... Takže nevím proč mi vkládáš do úst, že chci žlábek všude - když nechci. P.S. - nevyjádřil jsi se k tomu, zda teda žlábek bude zrušen všude ... no odpovím sám. Nikdy nebude, bude stále na všech kolejových konstrukcích v souvislém zákrytu kde je ostatní provoz, tedy je úplně jasné, že se příslušný profil kolejnice bude nadále vyrábět a je jedno, zdali se nechá vyrobit o 4km kolejnic více...
Bobik	Pátek, 27. března 2020 - 15:33:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6021 Registrován: 7-2011	jentak: "...vymyslet bezlabkovou kolej na mostni estakade v provozu se 100% slozenych kol, ktere se kdykoli mohou rozpadnout..." Fajn. Jenže pokud vím, na tý estakádě je Vmax60km/h. Tak mi tedy popiš, jak přesně v téhle rychlosti (nebo klidně i rychlosti o 20 km nižší) ten žlábek něčemu zabrání. A když jsi u těch myšlenkových pochodů, můžeš i vysvětlit, proč je lepší rvát všude žlábek, než se raději snažit mít nerozpadavá kola. Tohle jsou totiž dvě otázky, které mě od začátku zajímají a na které jsi stále nebyl schopen odpovědět.
jentak	Pátek, 27. března 2020 - 16:18:30
Neregistrovaný host	Bobik: znovu - nikde neříkám, že chci rvát žlábek všude ....takže, ať si to klidně vykolejí, ale tam kde se k tomu aspoň snadno může... Jenže pokud vím, na tý estakádě je Vmax60km/h. Tak mi tedy popiš, jak přesně v téhle rychlosti (nebo klidně i rychlosti o 20 km nižší) ten žlábek něčemu zabrání. Ale to je naprosto jasné, čím rychleji se obruč otáčí tím je stabilnější (princip gyroskopu), takže vyšší rychlost tomu nevadí, naopak napomáhá, tedy stačí velice málo pro její rovnoměrný pohyb a řídí ji jenom boky žlábku. Úplně stejně to funguje u těch zbylých třech zdravých. Bohužel nepřítomnost žlábku u té uvolněné obruče způsobí to, že časem zklouzne z hlavy, ale to asi není to nejhorší - nejhorší je pokud tato obruč zakopne o nějaký příčný práh či se zaboří do hlíny...to potom nastanou takové síly, které již rovnovážný stav zcela vykolejí... Nerozpadavá kola ... hmmm, to je něco jako ideální svět bez kriminálních aktivit... To prostě zaručit nejde ... už jen poslední kauza ... berou se gumové segmenty od různých firem (pro zajištění konkurenční kvality), ale pak se stejně ukáže, že většina kupuje primární směs pro pečení u jednoho dodavatele ... no a najednou je průser!!! A člověk se jen modlí, aby to vypadlo a nikomu se nic nestalo ... no a pak je tu faktor řidičů. Podívej na toho experta ze Želivského .. Nikdo nikdy v dnešní době (zejména pokud hlavní rozhodovací politikou je cena) není schopen vidět do karet dodavatelům dílů co dělají pro to, aby jejich cena byla nejnižší ....proto nelze odhalit jejich úsporná opatření předtím, než se začnou dít průsery...a opravdu se můžeš snažit jak chceš mít nerozpadavá kola ....
Bobik	Pátek, 27. března 2020 - 17:02:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6022 Registrován: 7-2011	jentak: "Nerozpadavá kola ... hmmm, to je něco jako ideální svět bez kriminálních aktivit..." Nojo, ale jak potom vysvětlíš, že do příchodu 15T tohle byla věc prakticky neznámá? Jistě, občas k nějakému protočení kola došlo, ale to bylo obvykle špatnou technologií při sestavování (třeba že lis kvůli chybnýmu nastavení tlačil jen silou 20tun, místo správných 40 tun, takže výsledek nedržel, jak měl). Zatímco u 15T se jedná spíš o "konstrukční vadu", protože kola zlobí od samého počátku a stále se nedaří a nedaří (a už je to přes 10 let). Správně by to mělo znamenat návrat k rýsovacím prknům, jenže to se Schadewerke evidentně nechce. jentak: "Ale to je naprosto jasné, čím rychleji se obruč otáčí tím je stabilnější (princip gyroskopu), takže vyšší rychlost tomu nevadí, naopak napomáhá, tedy stačí velice málo pro její rovnoměrný pohyb a řídí ji jenom boky žlábku." He? Mluvíme oba o tom samém? Při normálním pohybu kola v kolejích se dvojkolí žlábku nemá ani dotknout. Ten žlábek slouží pouze coby přídržnice v obloucích s malým poloměrem. A to jenom do určité míry. Ne nadarmo je v těch obloucích omezená rychlost, resp. ta je tam právě proto, aby to ta přídržnice/žlábek měla šanci udržet. Když tam omezená rychlost nebude, tak to ten žlábek nemá šanci udržet a podvozek poletí ven i se zcela zdravými koly. A to samé platí i v přímé - od určité rychlosti právě díky silám odvislým od té rychlosti (a hmotnosti vozidla) zkrátka dojde k přeskočení toho žlábku. Prostě tam působí takové síly a tlaky, že to vyhrnou ven, žlábek nežlábek.
Jva	Pátek, 27. března 2020 - 17:42:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4489 Registrován: 6-2002	Návrat k rýsovacím prknům... Když chce zákazník něco, co přenáší mnohem větší procento sil vypružení na samotné kolo, tak to takhle dopadne. T3 se může vesele houpat mezi podvozkem a skříní, 14T tancovat v přilehlých kloubech. Jenže když se ty klouby dají přímo nad obě (byť hypotetické) dvojkolí podvozku (a říká se tomu "otočný podvozek"), chce se nízká podlaha a ještě je motor navěšen přímo na kolo, jaksi není kam to vytlumení přenést a síly žvýkající vložku kola prudce rostou. Cynik - tak říká optimista realistovi...
Bobik	Pátek, 27. března 2020 - 17:55:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6023 Registrován: 7-2011	Nojo, jenže pak je potřeba zákazníkovi vysvětlit, že hodinky s vodotryskem jsou nesmysl a ne se snažit je zkonstruovat a ještě se tvářit, že jejich nefunkčnost není chybou konstrukce. I když chápu, že primárně nejde o nějakou funkčnost, ale o to, dostat ze zákazníka prachy.
9001	Pátek, 27. března 2020 - 18:01:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8456 Registrován: 6-2004	Bobik: Jak to říkali v SORu, když si zákazník objedná sprcháč do NB12, my mu ho nakreslíme a vyrobíme.
Gabuliatko	Pátek, 27. března 2020 - 18:07:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5223 Registrován: 12-2007	Naopak, je potřeba posílit právní oddělení aby se za všech okolností zákazníkovi naznačilo že výrobek chybně používá. Točíte se v kruhu, vozy 15T tu jsou, nic nového v horizontu 10+ let nehrozí, takže jediná možnost je měnit kola, vkládat vložky, měnit kola, vkládat vložky, měnit kola, vkládat vložky, měnit kola, vkládat vložky, měnit kola, vkládat vložky. Chválit výrobce je sice možné, ale výše uvedený postup to nenahradí. Jo ještě lze utrácet majlant za softy které lépe než řidič poznaj že se blíží oblouk, výměna či třeba chodec, aby se následně zjistilo že to je v provozu obtížně použitelné.
Bobik	Pátek, 27. března 2020 - 18:15:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6024 Registrován: 7-2011	9001: To sice ano, ale zákazník jaksi předpokládá, že ten sprcháč bude i funkční.
jentak	Pátek, 27. března 2020 - 18:49:23
Neregistrovaný host	Bobik: Nojo, ale jak potom vysvětlíš, že do příchodu 15T tohle byla věc prakticky neznámá? A nebude to tím, že do příchodu 15T žádné S49 nebyly a právě proto téměř všechny spadlé kola dojely do vozovny, kde se to odhalilo v rámci DO? Jinak potíže s koly mají i KT8 a 14T. Jen se o tom nehovoří.... A ještě jeden detail - Škodovka opravdu žádné kola nevyrábí ... jen používá na trhu dostupné. Při normálním pohybu kola v kolejích se dvojkolí žlábku nemá ani dotknout. Ano to praví teorie u .... ale je k tomu potřeba kuželové kolo s patřičným opotřebovaným profilem ...pak to do určité míry funguje, aby to fungovalo v oblouku používá se stavební převýšení, tím se kompenzuje vliv odstředivé síly - bohužel u tramvají si stavební převýšení můžeme dovolit jen na samostatných TT, bohužel ani na té estakádě snad není. Trochu průser je to, že Praha není schopna dotáhnout jednotný profil hlavy kolejnice, tedy sjednotit NT1 a S49. Tím dochází k opotřebování kol na více místech (minimálně dvě styčné kružnice dle právě jetého profilu kolejnice) a nikdy nenastane rovnovážný "opotřebený" stav, aby řádně začal fungovat styk kolo/kolejnice a aspoň trochu fungovat teoretický model jízdy dvojkolí..., tedy z toho plyne, že se okolek může dotknout i na přímé.... Když tam omezená rychlost nebude, tak to ten žlábek nemá šanci udržet a podvozek poletí ven i se zcela zdravými koly. To si myslím, že není pravda, pakliže kolej je technicky v pořádku, nikdy okolek nepřeleze hlavu dokud nezvítězí odstředivá síla, která klopným momentem z těžiště vozidlo vytrhne z kolejového kanálu. K vykolejení většinou dojde, že rovnovážný stav tečně přitištěných okolků vyruší geometrická nerovnost, či okolní síly (třeba u soupravy vlaku zaklínění nárazníků)... u prudkých oblouků bez přechodnice může k vykolejení dojít, jelikož okolek naběhne na bok kolejnice pod větším úhlem díky vůly v kolejovém kanále... JVA ... nemyslím, minimálně v Práglu jsou problémy i u vozů KT8, 14T a 15T....
Raquac	Pátek, 27. března 2020 - 19:15:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1824 Registrován: 12-2007	Když chce zákazník něco, co přenáší mnohem větší procento sil vypružení na samotné kolo, tak to takhle dopadne.... Copak se už zapomnělo, jak si DPP "vybral" 15T? A i kdyby, pokud ŠT dodala tramvaje kterým se rozpadají kola na infrastruktuře odpovídající normám, je to chyba ŠT. Že se ta k tomu staví zadkem a projde jí to je jen konzistentní pokračování celé story ohledně vztahů ŠT/magistrát/DPP nastartovaných za časů Kolibříka, Mazánka, MR atd. jejichž výsledkem byl nákup tramvají 14T a 15T. Do toho smutně zapadá i nečinnost DÚ - co by se asi dělo, kdyby se něco takového stalo na Stadlerech v Ostravě? T3 se může vesele houpat mezi podvozkem a skříní, 14T tancovat v přilehlých kloubech. 14T z principu produkuje větší příčné síly na první a poslední dvojkolí než 15T na vnitřní ch podvozcích. Jenže když se ty klouby dají přímo nad obě (byť hypotetické) dvojkolí podvozku (a říká se tomu "otočný podvozek"), chce se nízká podlaha a ještě je motor navěšen přímo na kolo, jaksi není kam to vytlumení přenést a síly žvýkající vložku kola prudce rostou. To je dost nepřesný - vezmeme to popořadě: kolejnice - skládané kolo/nápravnice - primární vypružení (poddajné i příčně)- rám - sekundární vypružení (včetně příčného vypružení) - kolébka/skříň. Problém je evidentně špatně nadimenzované kolo - to je špatně od ŠT (že ta kola nakupuje je irelevantní). Motor není na kole, je na rámu a s kolem je spojený "kardanem". Viz obrázek z prezentace VÚKV pro SDP z roku 2011.
Raquac	Pátek, 27. března 2020 - 19:17:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1825 Registrován: 12-2007	A nebude to tím, že do příchodu 15T žádné S49 nebyly a právě proto téměř všechny spadlé kola dojely do vozovny, kde se to odhalilo v rámci DO? Co taková Ostrava nebo Košice, kde se na bezžlábkových kolejnicích jezdí desítky let?
Boris	Pátek, 27. března 2020 - 19:34:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3575 Registrován: 6-2002	Jaké potíže s koly mají KT8?
jentak	Pátek, 27. března 2020 - 19:51:34
Neregistrovaný host	Raguac jiní, nic nakolejí to, dají na podvalníčky a tradá...celou dobu je řeč jen o mostní estakádě na Barrandov a že je poněkud nepraktické tyto eventuální havarijní hry hrát zrovna tam... No spíš je jen špatně nadimenzovaný pojistný kroužek, který se bohužel střihne, při ztrátě předpětí v té vložce...to je rozdíl od ČKD kola, kde to na 99% ta matka udrží než se to odhalí ...
Demon3	Pátek, 27. března 2020 - 20:33:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8418 Registrován: 2-2006	Boris: "Jaké potíže s koly mají KT8?" Stejné jako kdekoliv jinde, občas protočená vložka, ale nic zásadního. Díky lety ověřené konstrukci to v 99% případů v pohodě za doprovodu světelných a kouřových efektů dožvejká do vozovny, zatimco 15T v obdobnym případě nic necentruje a obruč tak tak šmajdá jak špatně vycentrované kolo. U 14T klasicky praskají štefty, ale taky žádné drama. Raquac: "Motor není na kole, je na rámu a s kolem je spojený "kardanem"." Spojkou... Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!!
Demon3	Pátek, 27. března 2020 - 20:44:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8419 Registrován: 2-2006	jentak: "No spíš je jen špatně nadimenzovaný pojistný kroužek, který se bohužel střihne, při ztrátě předpětí v té vložce..." Pojistný kroužek ? Jelikož se ty vložky ohřívají průchodem proudu (mimo jiné), který tam nemá co dělat a tím se zásadně mění jejich tažnost, tak se prostě uvolní proti obruči i náboji, následně vykápne či vydrolí a díky tomu že pak obruč nemá vertikální vedení proti ose, tak se pohybuje extrémně mimo osu... Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!!
poznámka	Pátek, 27. března 2020 - 21:06:23
Neregistrovaný host	jentak: "Poznámka: nemá toto ?" } "mnohasettunové" nemá. EDK 750 má maximální nosnost 125 tun, což opravdu není "mnoho set"
Boris	Pátek, 27. března 2020 - 21:54:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3576 Registrován: 6-2002	Ono je bohužel u protočeného kola "PCC alias ČKD" většinou těžké jednoznačně stanovit, proč k tomu došlo.
Raquac	Pátek, 27. března 2020 - 22:53:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1826 Registrován: 12-2007	Demon3: Píšu "kardan", protože ta spojka obsahuje hřídel se dvěma zubovými spojkami na koncích.
P_v	Sobota, 28. března 2020 - 12:49:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2376 Registrován: 5-2002	Kola 15T slouží zároveň jako brzdný kotouč. Nemůže to padání být způsobeno tepelným namáháním od brzdění?
jentak	Sobota, 28. března 2020 - 13:43:58
Neregistrovaný host	P_v: ano, je to velice zajímavé zkoumání, průser je, že guma od každého dodavatele se liší v chování po zahřání a stlačení vlivem lisování... D3: dokud se to jenom žvatlá, je to schopné jízdy, ven to jde až když se střihne ten kroužek, protože potom může nastat takové úhlové natočení obruče, že sklouzne z hlavy...
Demon3	Sobota, 28. března 2020 - 20:47:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8420 Registrován: 2-2006	P_v: "Kola 15T slouží zároveň jako brzdný kotouč. Nemůže to padání být způsobeno tepelným namáháním od brzdění?" Zadřený brzdič spolehlivě způsobí roztavení segmentů, ale při standardní funkci ta brzda funguje jako zajišťovací, takže nějaký zásadní ohřátí nezpůsobí. To tam větší problém způsobuje vodivost... Raquac: "Píšu "kardan", protože ta spojka obsahuje hřídel se dvěma zubovými spojkami na koncích." OK, je trochu odlišná od běžné, přesto je to stále spojka. Kardan tomu tady nikdo neřekne... Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!!
Šejnoš	Neděle, 29. března 2020 - 09:25:40
Neregistrovaný host	Zdravím, když tu máte nakousnuté téma: jak prochazí přes tramvajové kolo proud, když je dělené gumovým segmentem? Děkuji
jentak	Neděle, 29. března 2020 - 10:04:49
Neregistrovaný host	dracounem mezi obručí a nábojem
Demon3	Neděle, 29. března 2020 - 12:48:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8421 Registrován: 2-2006	Krom toho i několik vložených segmentů obsahuje měděný dracoun... Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!!
WWW	Neděle, 29. března 2020 - 20:07:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 7-2015	Člověk má teď čas řešit takové ,,důležité” věci, tak se schválně zeptám: Jak vznikla přezdívka “wana” pro T3R.PLF? Podobnost s vozové skříně s vanou je mi jasná, ale proč se to píše s “w”? A jak bylo odvozeno označení “wlk” pro vínové T3.RP?
Mkzb	Neděle, 29. března 2020 - 20:17:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1354 Registrován: 5-2009	www: Slovo wana opravdu pochází od vany, To "w" se tam dostalo tak nějak samo a asi to ani nepochází z Prahy, bo první byla Ova a Lbc. Pojmenování wlk vzniklo jako vlek za wanu vlek -> vlk -> wlk.
Xxichtyl	Neděle, 29. března 2020 - 20:23:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1586 Registrován: 10-2003	WWW: no co já pamatuju začalo se to tak psát v Ostravské diskuzi při vzniku prvních wan... vlastně ne, už vůz 1301 alias BULWA byla s dvojitým... tenkrat to byl taky trend psat s "w" ( na chatu,ICQ atd.. odvozeno z polstiny .Ale to už je let... Někdo čte na záchodě noviny, já čtu K-Report. Používejte reflexní prvky!!
WWW	Neděle, 29. března 2020 - 21:12:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 7-2015	Díky!
Borovička	Pondělí, 30. března 2020 - 20:39:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9043 Registrován: 5-2002	Krásná hádanka, kterou možná nikdo neuhodne. Z které konečné tramvaje vidí řidič tramvaje nejdál za Prahu? Pokud se chce kochat vzdálenými výhledy. Asi vás překvapí odpověď, ale napovím dohled 50 km za Prahu. Ano z některých tratí je dohled dál, i když dnes dost zakrytý stromy. Takže hádejte smyčku :-) případně tu trať (je malinko jinde)
Fkam	Pondělí, 30. března 2020 - 20:46:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3777 Registrován: 3-2011	Nebude to náhodou smyčka u vozovny Kobylisy ? Každý den žiji tak, jako by byl poslední.